Grano Salis - Konzumní způsob života, sobectví, snobství

Úvod
V mnoha příspěvcích jsou časté odkazy na "sobectví" a "konzumní způsob života". Oba tyto výrazy zdomácněly v našem slovníku, přesto nám jejich skutečný význam může unikat. Co tedy znamenají?

Konzumní způsob života
Tento termín je nejčastěji užíván v pejorativním smyslu, chceme-li označit jedince nebo jev, který se nám jeví jako negativní. Zcela záměrně užívám spojení "se nám jeví", protože posuzování konkrétních situací je silně subjektivní a zcela jistě se bude lišit podle osoby posuzovatele.

Definice: konzumní způsob života je orientovaný na spotřebu, nikoliv tvorbu hodnot. Konzument je příjemce, nikoliv tvůrce (vysílač).

V této souvislosti chci důrazně upozornit, že konzumní způsob života není apriori spojen s žádným společným znakem (vzdělání, sociální úroveň apod.) Konzumentem může být stejně tak vysokoškolák jako analfabet, nezaměstnaný i generální ředitel, bezpartijní i straník, nevěřící i křesťan.

V definici je uvedeno, že konzumní způsob života je orientovaný na spotřebu. Znamená to, že konzument pouze přijímá hodnoty bez jakékoliv zpětné vazby. Příklady: nakupování, jehož smyslem je vlastní akt nákupu; vlastnictví věcí, jehož důvodem je touha po zařazení do určité "elitní skupiny". V tomto případě se konzumní způsob života blízce dotýká a možná i prolíná ze snobstvím (příslušnost k určité entitě, např. vlastník konkrétní značky automobilu, mobilního telefonu nebo i vydání Bible) a sobectvím (na prvním místě je zájem o vlastní prospěch, společenské uznání apod.)
Konzument je snadno manipulovatelný.

Jak se projevuje konzumní způsob života v církvi
Typický konzument je člověk, který se o církevní dění prakticky nezajímá a jehož duchovní život spočívá pouze v návštěvě nedělní (sobotní) bohoslužby. Konzument bohoslužby je člověk, který se nesnaží rozsuzovat předkládané informace (kázání) a přijímá je tak jak jsou. Konzument neposkytuje duchovnímu žádnou zpětnou vazbu.
Přestože může tento výčet vlastností působit stroze, je třeba mít na paměti, že i konzument je schopen altruistického přístupu ke svému okolí.

Naproti tomu sobec není schopen altruistického přístupu (sobec je v podstatě egoista, občas se používá výraz "individualista"), je u něj zcela potlačena schopnost vcítit se do potřeb druhých. Ačkoliv sobec svým způsobem kopíruje některé vlastnosti konzumenta, v určitých situacích (pro vlastní prospěch) je schopen být nejen příjemcem, ale i tvůrcem (vysílačem). Společnou vlastností sobců je neschopnost uznat omyl, chybu, omluvit se. Osobní názor nebo potřeba snoba je vždy nadřazen ostatním.

Specifickou skupinu tvoří jedinci, pro něž se vžilo pejorativní označení snob. Je to člověk, pro něhož není důležité být účasten bohoslužby, ale být viděn na bohoslužbě, není pro něj důležité studovat Bibli, ale studovat konkrétní vydání nebo provedení Bible (pouze Kralická, vydaná ve Velké Británii, vázaná v kůži apod.)
Ve světě je nejčastějším příkladem snobství používání výrobků konkrétní značky: pouze Adidas, pouze Nokia, pouze BMW apod.
Riziko upadnutí do snobského způsobu života úzce koreluje z konzumním způsobem života ve smyslu nerozlišování potřebného od zbytečného, pravdivého od lživého apod. Příklad: potřebuji auto, ale nepotřebuji BMW, potřebuji tričko, ale nepotřebuji Adidas apod.

Specifickým projevem snobství je sklon ke sdílení společných názorů. Každá subkultura má vytvořený vlastní žebříček hodnot, na čemž není v principu nic špatného. Křesťané tvoří subkulturu se svými hodnotami a zajisté se jich nevzdají pro majoritní názory. Snob přijímá tyto hodnoty pouze ústy, nikoliv srdcem. Snob dokáže celé hodiny v argotu opakovat naučené fráze bez toho, aniž by znal dosah i smysl svých slov.

Existuje skupina osob, která má tendenci přijímat pouze extrémní, exaltované názory. Tato skupina modelově zasahuje nejvíce do oblasti konzumního způsobu života, byť se sama považuje být hlasatelem pravdy (vysílač). Zastává názor, že pouze extrémní prožitek je správný. Příkladem jsou např. vyznavači adrenalinových zážitků (potápění, downhill, bungee jumping apod.), extrémisté (nacisté, radikální ekologové apod.) a také určitá skupina tzv. militantních křesťanů. Osoby s extrémními názory se mohou citově fixovat pouze na určitou modelovou situaci (soucit s trpícími zvířátky, "nic než národ" apod.), ale v obecné rovině nejsou schopni vyváženého altruistického chování.

Varování
Uvedené příklady nemají sloužit jako prostředek pro jednoznačnou, okamžitou a odsuzující identifikaci osob ve vašem okolí. Vždy mějte na paměti, že každý člověk je autentický ve svém projevu a nelze na něj aplikovat černobílou šablonu dobra a zla. Lidské chování je závislé na mnoha okolnostech a velkou měrou je ovlivňováno podvědomím, formovaným předchozími zkušenostmi.

joker

	Hledej
	Je a svátek má Emil. Vytvoření registrace