Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marek.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 174, komentářů celkem: 429700, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 568 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116591515
přístupů od 17. 10. 2001

Tvorba: Bojující duchovní na poli práce
Vloženo Pátek, 19. leden 2007 @ 11:54:28 CET Vložil: xxx

Služba bližním Pastor a práce , jak to souvisí? Ve službě farnosti nebo sboru bývá potřebné činnosti habaděj, někdy se nestačí tak, jak by chtěla hlava sboru. Ingmar Bergmann , filmový režisér měl otce biskupa a napsal román o mladém kazateli, který došel s manželkou na novou faru a církev mu dala dvě pomocnice (česky řečeno služky). Namítal, že stačí jedna, ale oni tvrdili, že jedna musí pomáhat paní farářce a druhá se starat o domácnost, když on jako farář bude připravovat kázání na neděli a jinou agendu. Takový přepych jaký popsal Bergman ve Švédsku si v českém a moravském prostředí ani nedovedu představit.

Naproti tomu ve francouzské katolické církvi vzniklo okolo let 1930 hnutí pracujících kněží. Chodil do práce, byl ve styku s lidmi a potom vyřizoval farní záležitosti, křty atd. Brzo se přišlo na to, že je to časová zátěž, a hlavní činnost - jako kněz - by vykonával po práci, která byla stejně dlouhá jako u ostatních lidí. Kontrastuje to s tradicí života, kterou vysledujeme u apoštolů - všichni (asi) se něčím zabývali, Pavel byl podle zaměstnání stanař. Ale měl období, kdy se sám živil, zvlášť u chudého sboru, aby nebyl na obtíž. A zase jinde měl volné ruce pro misijní činnost. Také si obhájil pravidlo, že domácnost nemusí dělat sám (vaření atd.,) a má k ruce věřící ženu. (ve Švédsku tedy by měl dvě). Tíhu činnosti nesli ovšem také jáhnové – asi více než teď - a starší. Rabíni také měli vždy svou práci a v komunitě (obci) působí jako ´učitelé´ (Rabbi - Učitel), ne kněží, protože služba kněží skončila roku 72 po útoku na chrám v Jeruzalémě. Židovská obec v Londýně řešila ve XIII. století otázku, zda se rabín může věnovat obchodu. Uzavřeli, že to není moc dobré, protože obchod váže pozornost na mnoho věcí, a že tedy jiná povolání jsou vhodnější, ale kdyby nebylo jiné možnosti, tehdy může vykonávat obchody. A. Augustin přišel do Hippo v Africe a po letech zanechal pozoruhodná slova : ´měl jsem svěřeno sedmnáct duší, a mohu říci, chvála Pánu, že za celou dobu jsem ani jednu neztratil´. Jak se to srovnává s členskou základnou desítek, stovek, někde i přes tisíc členů sboru či farnosti v naší zemi. Neměl spíše na mysli, že jako biskup měl na starosti 17 kněží? nebo 17 všech oveček v Hippo? Je-li pastor (kněz, farář, kazatel) zaměstnaný s církví jen okrajově, je to lepší energeticky i časeově, protože má síly na sbor - ale co by se stalo, kdyby měl na starosti stovky členů a přitom vykonával řádnou práci v zaměstnání? Zajímavou zprávu přináší Christnet o takovém pastorovi : (a radost pro některé čtenáře, jako pro Gregoriose): http://www.christnet.cz/magazin/zprava.asp?zprava=12528 Ředitel úřadu práce ve svém volném čase vykonává poslání duchovního 18.1. 2007 07:16 Vlastní zpráva (Žďár nad Sázavou) Ředitel žďárského úřadu práce Václav Pavlosek se od šéfů podobných institucí liší svým teologickým vzděláním. Poslání duchovního vykonává ve svém volném čase. Týdeník Vysočina přináší zajímavý rozhovor na téma Církev je místem naděje, spolu s názory člověka, který se denně setkává v práci s realitou , kde je potřeba podat nejen pomocnou ruku, ale i povzbudivé slovo. Pavlosek se domnívá, že brzy nastane doba, kdy se kněz bude muset živit vlastníma rukama nebo mozkem, a teprve potom naplňovat svůj kněžský úkol. Takový duchovní může být veřejností chápán daleko pozitivněji, protože bude s lidmi sdílet starosti i radosti každodenního života. I první apoštolové církve se živili vlastníma rukama . . . . . . . Základem církve je být tady pro druhé, a to by neměla být jenom teorie, ale každodenní praxe křesťana.. . . . . . Nikoliv materialismus a touha po úspěšnosti za každou cenu, ale láska je hlavní životní hodnotou . . . . . . A právě církev musí být místem naděje pro všechny, kteří lásku postrádají. . . .

"Bojující duchovní na poli práce" | Přihlásit/Vytvořit účet | 13 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 20. leden 2007 @ 00:57:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lakonicky mohu říci, bratře Miroslave, že mám za sebou řadu let v jednom i druhém postavení. A nejsem sám.
Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol".
Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.

Čekám, kdy se v církvi tyto postoje rozmnoží: vždyť i podnikatel by mohl poctivě chodit do fabriky a podnikat si ve svém volném čase!
Dokonce i učitel by mohl učit až po poctivé práci, ne? Proč je za to máme platit "z našich daní?"

Olin



Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: lukin v Sobota, 20. leden 2007 @ 07:52:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.theofil.cz
Co se týče duchovních - tak z daní ne, ale z desátků či sbírek. Jem pro odluku církve od státu.


]


Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Sobota, 20. leden 2007 @ 10:06:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já taky.
Ale co je nám to? Houby platný!

Politický konsensus všech stran je proti odluce, takže s ní zatím nepočítejme.
Ostatně - já osobně jsem měl odluku od státu vždycky. Poslední léta pak jsem měl i odluku od církve.

Olin


]


Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 20. leden 2007 @ 12:35:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Souhlasím s Olinem, když píše:
""Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol".
Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.
Čekám, kdy se v církvi tyto postoje rozmnoží: vždyť i podnikatel by mohl poctivě chodit do fabriky a podnikat si ve svém volném čase!
Dokonce i učitel by mohl učit až po poctivé práci, ne? Proč je za to máme platit "z našich daní?""

Podobná situace prý nastala v průběhu 200 let, následujících po době husitské. Tehdejší "vítězná" Husitská církev, ke které patřila většina obyvatelstva byla v hrozném úpadku díky obrovské finanční závislosti na české husitské šlechtě, která zprivatizovala téměř všechny bývalé majetky Katolické církve v Česku pro sebe. Výjimkou z tohoto pravidla úpadku byla pouze malá, tehdy ještě plně pacifistická a pravidelně od spolubratří husitů pronásledovaná církev Jednota bratrská.

Tehdy o husitském duchovenstvu také platilo, co psal Olin: ""Mnoho mých spoluslužebníků je ekonomicky nezávislých na církvi, "a teprve potom naplňuje svůj kněžský úkol". Církev tím trpí a veřejnost to nechápe pozitivněji.""

Tehdejší čeští křesťané si zvykli na kázání husitských "proroků", že církev má být velmi, velmi chudá, a tak to bez problémů zrealizovali. Ze svých vlastních husitských kněží udělali hned po husitských válkách žebráky, když už nebylo z čeho Katolické církvi v Česku brát.

Myšlenky husitských falešných proroků jsou dodnes v Česku v církvích i mimo církve živé - díky jejich propagaci za Masaryka a pak skrze komunistické prohusitské školství.

Proto lakota vůči služebníkům prakticky všech církví kvete v Česku daleko předaleko víc, než v ostatních státech světa.

I Pravoslavná církev na území Ukrajiny a Polska na nenasytnou lakotu svých pravoslavných šlechticů tvrdě doplatila. Nechtěli se podobat tehdejším katolíkům, přestali platit svým kněžím desátky. Pravoslavní kněží byli většinou ženatí, měli ženu, hodně dětí a museli je nakrmit. A tak pracovali celé dny na poli jako zemědělci, na přípravu k bohoslužbám nebyl téměř žádný čas. Proto přestali zcela kázat, dělali už jen obřady a začali je stále více dělat jen pro ty, kdo si za křest, svatbu, zpověď zaplatili v penězích či ve zboží (např. v potravinách). To byla hrůza! Podobná situace je popisována ve Starém zákoně o dobách, když Aronští kněží a Levíté pracovali na poli a chodili žebrat.
Proto se vůbec nedivím, že mnozí pravoslavní kněží i biskupové v té době uzavřeli dohodu s tehdejším papežem, který jim slíbil, že nebudou muset chodit žebrotou, ale že budou mít tak jako římskokatoličtí-latinští duchovní čas na bohoslužby, na přípravu kázání apod. Současně jim tehdejší papež slíbil, že budou moci zůstat ženatými kněžími oni i jejich potomci a ještě k tomu budou moci používat bohoslužbu v lidovém nelatinském jazyce. Co by si více mohli přát! Tímto způsobem prý vznikla Řeckokatolická církev z části Pravoslavné církve v 17. a 18.století.

Je rozdíl mezi dobrovolnou chudobou 12 apoštolů a např. Františka Assiského z víry, a mezi povinnou chudobou z lakoty Božího lidu.

František Assiský viz: http://granosalis.cz/article.php?sid=6117

Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve



Re: Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: signum v Sobota, 20. leden 2007 @ 13:27:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak pokud opět budete brojit proti hlasům středověkým volajícím proti chamtivosti, zmiňte i tu chamtivost, jež panovala v církvi tehdejší, proti které tyto hlasy povstaly.



]


Re: Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 20. leden 2007 @ 14:33:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Vy jste v té církvi tehdy žil?
Nebo Vaše jediné informace pramení z proticírkevního dějepisu - z dědictví ateistických komunistických a předtím zednářských pomluv?


]


Re: Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 20. leden 2007 @ 14:35:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Jak víte, že tehdejší chamtivost byla větší než ta dnešní?


]


Re: Bojující duchovní na poli dobýval brambory, na kněžství neměl čas (Skóre: 1)
Vložil: signum v Úterý, 23. leden 2007 @ 23:41:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
" LHalík:
Vy jste v té církvi tehdy žil?
Nebo Vaše jediné informace pramení z proticírkevního dějepisu - z dědictví ateistických komunistických a předtím zednářských pomluv?"

To jsou vaše argumenty ? směšné

Historických zmínek o tom, že středověká církev měla vážné potíže díky své lakotě, respektive lakotě mnohých služebníků církve je mnoho. To, že je nečtete, nebo neberete v potaz, ještě neznamená že neexistují.
Takže opakuji co jsem napsal, program husitského hnutí shrnutý do 4 artikul pražských kde 3 bod výslovně se zabývá majetkem, je REAKCÍ na neblahý stav. A domnívám se, že pokud chcete alespoň trochu respektovat historická fakta, mělo by to také zaznít.

Vy jistě neprotestujete proti potratům jen proto že by k nim někdy mohlo docházet, ale proto že k nim dochází. I proto tedy se husitský program také týkal protestu proti velkému majetku služebníků církve:

Třetí artikul pražský :
"Třetí, že MNOZÍ kněžie a mnišie světským právem panují nad VELIKÝM ZBOŽíM tělesným, proti přikázání Kristovu a na přiekazu svému úřadu kněžskému a k veliké škodě pánóm stavu světského: aby takovým kněžím to neřádné panovánie odjato a staveno bylo, a aby podlé Čtenie nám příkladně živi byli a navedeni k stavu Kristovu a apoštolskému."



"LHalík:
Jak víte, že tehdejší chamtivost byla větší než ta dnešní? "

Já nikde netvrdil nic o tom jestli tehdejší chamtivost byla větší než dnešní.


]


Re: Bojující duchovní dobýval brambory, Seraphimovi a o zbytečné chudobě (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Sobota, 20. leden 2007 @ 23:58:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za prvé
kroutím hlavou nad vývody Seraphima, že tak zvaná řeckokatolikcá církev vznikla kvůli penězům. Část pravoslavného duchovenstva z Ukrajiny, Litvy a Polska chtěla zrušit rozdíl mezi Východem a Zápaem, a doufala, že se připojí všichni. Nepřipojili se a tak je církev východního obřadu rozdělená. Kromě toho – a tady se strefuji i do otce Seraphima – pravoslavní se distancují od řeckokatolických (uniatů), dokonce jsem slyšel od jednoho jáhna (diakona) citovat, že někteří pravoslavní tvrdí, že řeckokatolická církev je vředem na těle pravoslaví (ach, ta láska mezi bratry dopadá ! )-.
V té době byl v Polsku Komenský a byla mu známa také tajná jednání mezi některými Kalvíny v Polsku o sjednocení s původní církví. Když se to nerýsovalo dobře, zůstala celá snaha utajená a dodnes se Kalvíni liší.
Za druhé
uvádím, jak myšlenka sv. Františka z Assissi došla ke zveličení. V řádu vznikla frakce, říkali si ve XIV. století spirituáli a požadovali nemajetnost, aby ani budovy nepatřily církvi. K jejich mluvčím patřil také anglický Vilém Occam (ten filosof se slavným požadavkem ´oholení problému, aby byl bez nepodstatných podrobnosti´ ). Spirituáli požadovali schválení principu nemajetnosti dokonce od papeže pro celou církev, tedy aby ani fara, ani kostel, ani nic nebylo majetkem církve. Jak by se zajišťoval chod, otop a údržba se nestarali. (Líbilo by se to Zd. Mahlerovi, který s oblibou rozhlašoval, že katedrála svatého Víta v Praze je majetkem všeho lidu, ale zapomenul říci, kdo bude uklízet a za co budou platit údržbu a opravy, líbilo by se to i některým dalším lidem).
Pokud byl Occam skromný a požadoval úplnou nemajetnost (chudobu) jen ve svém řádu (kde ale neměl rozhodující slovo kromě své skupiny), bylo mu dobře.
Když požadoval později, aby ani papež a jeho dvůr nevlastnil budovy a nic, rozezlil papeže (který by se stal nájemníkem) a raději uprchnul z Avignonu k německému knížeti Ludvíku Bavorovi, který mu dopřál azyl.
Tak je to zajímavé, a my se hádáme o pár grošů a není často z čeho udržovat hospice, školy, střechu starých budov atd.
Miro


]


Re: Bojující duchovní dobýval brambory, Mirovi a o zbytečné chudobě (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Neděle, 21. leden 2007 @ 11:28:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416
Děkuji Ti Miro za odpověď. Ta o Occamovi je velmi zajímavá. Myslím, že jsi to dobře vystihl. Asi ty myšlenky Occama a spol., či těch spirituálů radikálně ovlivnily české husitské prostředí.

To o těch penězích a vzniku Řeckokatolické církve jsem slyšel při studiu na pravoslavné teologické fakultě. Zda to bylo řečeno zcela objektivně, to samozřejmě nevím. Hněv slovenských pravoslavných vůči uniatům-řeckokatolíkům minimálně na teologické fakultě, když jsem tam studoval, reálně existuje. Proto jsem napsal PRÝ. Viz: "Tímto způsobem prý vznikla Řeckokatolická církev z části Pravoslavné církve v 17. a 18.století."

Přeji Ti vše dobré Miro, i když někdy s některými Tvými jinými komentáři nesouhlasím.
Libor


]


Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Neděle, 21. leden 2007 @ 13:52:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Starsi, kteri dobre spravuji, at jsou povazovani za hodych dvoji cti, zvlaste ti, kteri pracuji v slove a v uceni.
Nebot pismo hovori: Mlaticimu volovi nezavazes ust, a : Pracovnik je hoden sve mzdy." (1.Tim.5:17-18). Vidis Oline, jak se to na tebe pekne hodi. Buh se o tebe postara, paklize splnujes vyse uvedene. "A spravedlivy bude zit z viry" je take v Pismu, takze sver vse do rukou Bozich ve svych modlitbach a Buh bude verny svemu slovu. Vsechno mame cinit s virou nebo ve vire.



Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Libby v Pondělí, 22. leden 2007 @ 12:34:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oline ja jsem myslela toho "Pracovnika"a taky ze nekdy (nebo porad?) pracujes jako tazny vul, mas narok na mzdu. A Buh vi kolik tva rodina potrebuje.


]


Re: Bojující duchovní na poli práce (Skóre: 1)
Vložil: Olin v Pondělí, 22. leden 2007 @ 13:39:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji.

Aby bylo jasno - se mnou se nepočítá v nejbližších letech jako s kazatelem, keterého bude někdo platit. Je tu dost mladších a lepších, než jsem já. To, co dělám já, mohu docela dobře dělat i při své živnosti.

Přesto mám starosti o jiné věci, o kterých se tu nechci veřejně šířit - a bez Boží pomoci a obrazně řečeno "mzdy služebníka" jsem jako kazatel ztracen.

To, co jsem napsal na grano, se týká v první řadě toho, že stoprocentně uvolněné duchovní nutně potřebujeme. Bůh to ví, ustanovil to tak, a že o tom nevědí někteří křesťané - to se nedá nic dělat. Já se na ně nezlobím.

Olin


]


Stránka vygenerována za: 0.39 sekundy