Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Často lze ve sborech a skupinách věřících vidět nejednotu a rozhádanost ohledně činnosti ve službě Pánu. Někteří chtějí intenzívní evangelizaci, jiní chtějí ještě počkat. Někteří chtějí to a ono, jiní zase pravý opak nebo něco jiného. Vznikají tak často v této otázce tuhé hádky a zbytečné spory.

Jednou jsem byl svědkem, kdy bratr dostal od Pána zjevení ve formě napomenutí pro jednoho bratra. Udělal však tu chybu, že celou věc nevyřídil hned, ale nejdříve ji chtěl zkonzultovat v Těle Kristově, aby neprováděl sólo akci. Jenže se stalo, že určitý bratr nesouhlasil s tím, aby dotyčnému hřešícímu bratrovi bylo poselství tlumočeno. Přitom ten bratr i jiní bratři viděli za nutné poselství vyřídit. Byla to záležitost života a smrti. Jak potom jednat v podobných situacích, kdy jeden bratr něco přijme jako Boží vůli, kterou má učinit a jiní bratří s tím nesouhlasí? Skutky apoštolů nám poskytují množství příkladů, jak se v podobných situacích jedná. 1) Evangelista Filip: S nikým nemusel konzultovat své akce, které obdržel jako vedení Ducha. V těchto záležitostech byl odpovědný pouze Pánu. 2) Učedník Ananiáš : Pán ho poslal k Saulovi z Tarzu, největšímu nepříteli Církve té doby ze strany Židů. Svou misi také s nikým předběžně nekonzultoval. Uposlechl Pána hned, protože byl odpovědný ve své službě pouze Jemu. Je to Pán, který dává službu – ne člověk ( 1Kor 12,5 ). Kdyby Ananiáš svou misi předem konzultoval s ostatními bratry, dost možná by takovou misi neschválili. 3) Petr u Kornelia : Ani tak důležitou a neobvyklou věc, jako je kázání Evangelia mimo židovský národ, tedy pohanům, Petr napřed nezkonzultoval s Církví. Byl veden Duchem svatým a proto bez meškání vyplnil Pánův příkaz. Kdyby tuto akci nejdříve zkoušel projednat s ostatními apoštoly, pravděpodobně by se vůbec neuskutečnila. 4) Pavel a Barnabáš : Byli Církví vysláni do služby, ale po svém vyjití již své akce s mateřskou Církví nekonzultovali. Pracovali pod vedením Ducha. Pouze pak vydali ostatním bratřím počet ( zprávu ) ze své činnosti. 5) Juda a Síla : Velmi markantní příklad osobní nezávislosti ohledně služby. Po poradách v Jeruzalémě ohledně obřízky, přišli s Pavlem a Barnabášem do Antiochie také dva vyslanci Jeruzalémského sboru – proroci Juda a Síla. Přestože byli oba za nějaký čas propuštěni zpět do Jeruzaléma, Sílovi se VIDĚLO, ABY TU ZŮSTAL ( v Antiochii ). A Juda si nedělal žádné nároky, že když spolu přišli, tak by měli spolu i odejít zpět. Duch svatý dobře věděl, proč Sílu nechal na místě. Věděl předem o budoucí hádce a rozchodu Barnabáše s Pavlem. Tímto vedením Duch svatý zajistil apoštolu Pavlovi náhradní doprovod na cesty. 6) Pavlova cesta do Jeruzaléma : Snad největší nesoulad mezi vůlí Páně a vůlí lidí, prožil apoštol Pavel. Bratří ve všech městech mu sdělovali, aby nechodil do Jeruzaléma, že ho tam čekají těžkosti a uvěznění. Činili tak dokonce skrze Ducha a mnozí z nich byli Boží proroci. Pavel však věděl, že je Boží vůlí, aby svědčil o Kristu v Jeruzalémě o svátku Letnic. Pán tímto sledoval ještě vyšší Boží vůli, a sice Pavlovo následné svědectví v Římě. O tom však Pavel ještě nevěděl. Na uvedených příkladech vidíme, jak důležité je ve službě následovat vedení Ducha svatého a nikoliv vůli jakéhokoli člověka. Jako jednotlivé údy Kristova Těla máme každý připravenu svou osobitou službu ( Boží vůli ) jenž je jedinečná a individuální pro každého. Každý úd je tedy OSOBNĚ odpovědný Pánu za to, jak tuto vůli vyplní. V Těle Kristově nemůže žádný úd mluvit do služby jiného údu. Tak jako oko nemluví do záležitostí ucha a noha do záležitostí ruky. Přestože pracují v obdivuhodné součinnosti, jsou spojeni nervovou soustavou především s HLAVOU a poslouchají její pokyny. Každý se proto musí držet Hlavy – Krista, a nikoliv JINÉHO ÚDU Těla. Dokonce ani starší nemají právo mluvit někomu do služby. Jejich hlavní úkol je dohlížet na ČISTOTU UČENÍ a na to, aby se ve službě nevyskytovaly hříšné prvky. Pokud činnost nějakého údu není vyloženě škodlivá, ani starší nemají právo zasahovat do jeho specifické služby. S tím souvisí také záležitost tzv. VIZE, která je naprosto nebiblická, pokud je naplňována nějak násilně nebo nepřirozeně, bez ohledu na individuální službu ostatních údů Těla. Kromě toho musí jít bezpodmínečně o vizi od Pána a ne o výmysl člověka, jak se to často děje. Takováto vize pak uzurpuje čas a energii ostatních údů, a jejich vlastní skutečná služba je tak blokována. Přesně tak jako je každý sbor přímo odpovědný Pánu za svoji činnost, tak je to i s každým jednotlivým údem. Úkolem autorit není říkat údům CO MAJÍ DĚLAT, pouze dohlíží a zabraňují vyloženě nezdravým činnostem. Jakékoli nezdravé zasahování do služby jednotlivce je tedy nepřípustné. Proto platí: Jsi-i veden evangelizovat ( nebo něco jiného ) - evangelizuj. Nejsi-li veden, nedělej to. A nebraň nikomu v jeho službě.