Grano Salis - Recenze Gregoriových článků

Články uživatele GS Greroria777 jistě zaujaly, svým osobitým tematem a pojetím, nejen mne, ale i mnoho jiných, a tak se na ně podívejme ještě jednou

Milí kolegové, od poloviny srpna nás „Hagios“ Gregorios zásobuje zajímavými články, které málokoho z nás nechávají chladným, tak i já jsem se rozhodl jeho aktuální tvorbu shrnout a porovnat s Biblí, Hagios Gregorios totiž interpretuje některé verše dosti svérázně

Například hned ve svém prvním článku napadá spjatost církve a státu, avšak argumentuje veršem 3J 7, který popisuje konkrétní případ lidí, kteří sloužili na cestách, a tudíž byli odkázáni na loyalitu veřících residentů, ale církve a denominace nikam necestují => musejí se prostě s pohanským prostředím srovnat, jinak by museli ze světa utéct (1K 5,10), načež by zase na tomto místě chyběla sůl země. Abych to zakončil – i když mám na tuto problematiku podobný názor, tak argumentace na základě 3J 7 mi nepřijde věcně správná, osobně bych si nato vybral vhodnější pasáže.

Na druhou stranu kauzu farizeů a tradice spracovává vynikajícím způsobem, zvláště nectnosti protestanů, jenom se mi nelíbí, že dává do souvislosti platy prelátů (mimo Pavla a spol. pravděpodobně běžná praxe) s pokrytectvím farizeů – tito přes svoji zkaženost většinou pracovali (pozn. Biblicky nedoložitelná informace)

Články o posvěcování bych já osobně hodnotil jako nejpřínosnější pro nás bratří. Pro připomenutí zbožný člověk:

a) drží jazyk na uzdě

b) navštěvuje vdovy a sirotky

c) zdržuje se od poskvrny světa

ad a) Hagios Gregorios tvrdí, že pro splnění je možná mluviti pouze na výslovný Boží popud – informace v Bibli nenalezena, zato sám St. Jakub píše abychom byli pomalí k mluvení (Jk 1,19) a také úskalí jazyka (Jk 3 celá), ale to měl napsat autor článku a ne já 2 týdny ex post; také bych toto tema doplnil citacemi z Síracha a z Šalomounových děl, kdybych si to připravil

ad c) po úvodu, který s tematem moc nesouvisí se až v Žd 10,10 dozvídám, že jsem posvěcen Boží vůlí, načež jsem informován (1Te 4,3), že posvěcení Soluňanů tkví ve zdržování se necudnosti s příslibem dalších informací, ze kterých se ovšem nic nového o posvěcování nedozvídám, potom následuje několik výkladů a spekulací, kterým chybí Biblické podložení, na čtenáři je, aby si příslušné pasáže dohledal, domyslel, jestli to byl účel, tak je to vynikající článek. (Asi bych se měl přiznat, že dodneška nejsem schopen Biblicky doložit, proč pohanské prostředí znesvěcuje, znám to jen z praxe)

Články o hledání a vedení mně přišly Biblicky indiferentní.

Ale kauza Učednictví mne zaujala už na začátku. V Mt 28,18 je zmíněna Jedenáctka, nikoliv učedníci, pozor nato! Následuje fundovaný výklad o učednících, velmi pěkně. Ale to zakončení se nepovedlo. Zaprvé o Pánu bych neřekl nemůže, On je Všemohoucí. Zadruhé zaměňuje pojem věřící a učedník; věřící nemusí být ani člověk (Jk 2,19) – zavádějící informace. Zatřetí odkud vyplývá ze Skutků apoštolských že Církev je výhradně z učedníků, takový důležitý fakt by měl být podložen Písmy. Ale i po ztrátě tří pomyslných kytiček je to velimi správně udělaný článek – stojí za detailní průzkum s Biblí v ruce.

Abych se pochlubil svou slabostí, tak tímto vyznávám, že aktuálně nejsem s to okomentovat nejen články o protestantismu a denominacích, ale tento jev obecně – to musí někdo jiný

Co se týče bohoslužebných shromáždění, tak jsem se rozhodl, že nebudu osočovat Hagia Gregoria z předpojatosti vůdči starozákonní bohoslužbě ani Starému Zákonu jako takovému, akorát si myslím, že otázka budov a prostorů pro bohoslužby a církevní aktivity by se měla nějak vyřešit, nejlépe v souladu s vůlí Boží.

Kauza posvěcování se nám opět vrací, ale teď už to bude zajímavější: Mně osobně tam chybí identifikace, od koho se vlastně oddělujeme (abychom se nakonec neoddělovali jeden od druhého; to nebyla nadsázka, ale krutá realita). Hagios Gregorios píše, že se posvěcujeme křížem, pominu-li, že neuvedl zdroj tohoto názoru, tak jako výklad Tóry by bylo záhodno uvést, jak se posvěcoval starý Izraelec, sem to prostě patří. A ne rozebírat hřích a destruktivní vliv světa na život bratří, bez udání spojitosti s předešlým, to patří zase do jinam. Druhý díl pojednává o učednictví, ale o posvěcování neříká skoro nic (hodnocení - > každý sám za sebe).

Díl třetí nakousl zajímavý problém, a to vztah učedník - svět – hřích. Chybí mi rozebrání vztahu, kdyby někdo věděl, čím to je, že i nehřešícího člověka svět poskvrňuje, tak prosím, nechť se ozve. Nakonec se Hagios Gregorios dostává k svému názoru na svatost. Odlišování se a bytí cizinci ve světě by měla být zmíněna J17,14-16; tím bychom se dostali do úplně jiného rozněru (od dělat všecho jinak na mít poznávací znamení kdo je kdo; nejlépe to je vysvětlené ve Zjevení, ale toho, kéž mi to bude dopřáno, bych se dožít nechtěl) My podle podobenství článku žijeme v Německu, nejsme Němci, máme se od Němců znatelně stranit, ale Německo neopouštíme. Jak tedy budeme v Německu žít, co se ještě smí a co už ne, takhle to nejde. Bez odkazů na Písma je tato analogie zavádějící a v praxi nepoužitelná.

Díl čtvrtý: Výčet bodů zahrnuje hříchy, nepravosti, nečistotu, přilnavost k světu, normální činnosti, činnosti člověku prospěšné, prostě na cestě k svatosti moc nepomůže, spíš od ní odradí, když ož chci dělat seznam, udělám seznam Biblických veršů a komentář dám pod to.

Vyznání Trojce?!

Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný (Dt 6,4; Mk 12,29 …… )

Pokrývání, tam je to opravdu argumentováno Biblicky. Není co dodat.

Ještě bych chtěl dodat, že s obsahem článků až na vyjímky souhlasím, ale ta forma by se měla vylepšit. Hagia Gregoria tímto povzbuzuji k další práci na budování církve. Potřebujeme víc batří, kteří dovedou probudit jiné z letargie

	Hledej
	Je a svátek má Vojtěch. Vytvoření registrace