Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 267, komentářů celkem: 429602, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 442 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

ivanp
rosmano
Mikim

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116506891
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Točíme se pořád dokola?
Vloženo Sobota, 19. srpen 2006 @ 10:29:06 CEST Vložil: Bolek

Svědectví poslal rive

Můžu vydat svědectví o tom, jak Bůh učinil v mém životě změnu. Mohu svědčit o tom, že víra v Boha se pozná  podle toho jestli máš skutky.   Bůh v mém životě připravil okolnosti, takže tehdy v té situaci bylo jasné, že potřebuji Boha, že bez něho to nezvládnu. Ty Bohem připravené okolnosti mě přitlačily takovým způsobem, že jsem věděla, že takhle již dále nemůžu.

V jednom okamžiku jsem prohlédla a uviděla jsem svou špatnost. Jsem Bohu vděčná za ty okolnosti, které mě dovedly do Kristovy náruče. Uvěřila jsem Bohu, že oběť kterou musel vykonat Ježíš Kristus na kříži, byla položena i za mě. Prosila jsem Ježíše Krista, aby vešel do mého srdce a vím to, věřím tomu, že se tak stalo. Bůh mi daroval víru (jistotu) na základě Písma svatého, že mé hříchy krví Pána Ježíše zbělely, díky Jeho oběti, že teď jsem již čistá – mé hříchy jsou odpuštěny. Byla jsem vyprahlá- žíznívá, okusila jsem živou vodu a prohlédla Pokojem se naplnilo mé srdce, když jsem si představila tu změnu, která se udála: Když se teď Bůh na mě dívá, vidí již ne mě - hříšnou nicotnou člověčinu, ale vidí Ježíše Krista. Už nehřímá pro můj hřích. Hřích je jednou provždy odpuštěn. . Bez něho jsem pořád nicota, ovce na porážku. Ale když Ježíš Kristus přebývá v mém srdci, je to zcela jiná dimenze, neboť díky tomu se stávám spravedlivou a vírou (mám v srdci darovanou jistotu) přijímám naději, že budu mít jednou nebi život věčný. Bohem darované ospravedlnění způsobuje v našem srdci změnu – srdce má již jinou dimenzi - starý člověk zemřel – a narodil se nový . ( např. v Bibli příběh o Nikodémovi – musíte se nově narodit) . Ta nová dimenze srdce? Tj. nový člověk v jehož srdci přebývá Kristus svým Duchem svatým. To je změna myšlení,dar vidět svět očima Krista . A Ježíš Kristus svým Duchem svatým nám dává na každý den poznat naši nicotu, vede nás v životě, ukazuje správný směr a tak nám pomáhá růst do jeho podoby.Změněné srdce má zalíbení v Bohu, má zalíbení v jeho Zákonu. Duch svatý např. skrze Boží slovo , životní okolnosti nás vychovává, usvědčuje z hříchu z přestoupení, vede k nápravě. To je ta Bohem darovaná změna srdce, že nemůžeš jinak. Když odbočíš (sejdeš,v životě se rozhostí hřích) tak nemáš pokoj - staneš se rozervancem – a jestli odejdeš do světa – nikdy tam nebudeš šťastný – protože jsi okusil a jedl –Chléb života a nic ve světě ti ho nenahradí. ( jediná záchrana návrat zpět do Otcovy náruče) A jak je to s tou ironií a sarkasmem o údajné snaze Luthera vymazat z bible list Jakuba? ( který zazněl v jiném článku, zde na granu) No přece jasné. Hmatatelným důkazem, že se s námi stala změna, že je v nás nový člověk je změna srdce, obrat o 180 stupňů, jiným směr, jiný životní styl ( Saul –Pavel). Před tím jsme upírali svůj zrak na svět, a teď se nám věci toho světa protiví. Znakem správného směru je, že milujeme Boha, že milujeme své bližní. Ptáme se s Ježíšem, kdo je můj bližní? Změněné srdce přijímá moudrost shůry : - Podle listu Jakuba – „Moudrost shůry je především čistá, dále mírumilovná, ohleduplná, ochotná dát se přesvědčit, plná slitování a dobrého ovoce, bez předsudků a bez přetvářky.Ovoce spravedlnosti sklidí u Boha ti, kdo rozsévají pokoj.“ Takže kdo nemá změněné srdce - Ježíšem Kristem ospravedlněné pro věčnost, tak si jen namlouvá, že věří, jeho víra je v nepořádku , je to pořád ještě „starý člověk“ nebo „? maska“, změna není vidět – nemá skutky. A kdo věří, že konáním dobrých skutků si zaslouží věčný život, zase nemá víru v Boha, věří v sebe v dobro v sobě, nic neví o oběti Ježíše Krista. Vždyť o čem je křesťanství, přece o tom, že Ježíš Kristus nám nabízí živou vodu, že se dává poznat žíznivým, hladovým a nemocným. Vždyť pro ty přišel. Ježíš říká : Jan 6:35 Ježíš jim řekl: "Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mně, nikdy nebude žíznit. A kdo se napil dostal život - je jiné stvoření .Starý člověk zemřel a je tu nový člověk, který se bojí zarmoutit Boha. Sedíme na loďce života a dopředu se pohybujeme pádlováním. Jedno pádlo je víra a druhé pádlo jsou skutky. Obě věci nám musí být jasné. Co je víra. Co jsou skutky. Když se důrazně opřeme jen do jednoho pádla, pak je tu jistota, že se budeme točit pořád dokolečka a nebezpečí, že nedojedeme do cíle.


"Točíme se pořád dokola?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 11 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Točíme se pořád dokola? ale Luther a skutky podle Zákona (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Sobota, 19. srpen 2006 @ 18:59:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
k Lutherovi: prý nazýval Jakubův list ´slaměná epištola´, ale postupem změnil názor, protože uznal, že skutky následují víru (víra bez skutků je mrtvá).

Skutečný problém o skutcích je ve slovech (cituji raději nn místě, aby se nemuselo listovat):
Mat 19,16 A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám dělat, abych získal věčný život?"
19,17 On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej přikázání!"
19,18 Otázal se ho: "Která?" Ježíš odpověděl: "Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, křivě svědčit,
19,19 cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe."
19,20 Mladík mu řekl: "To jsem všechno dodržoval! Co mi ještě schází?"
19,21 Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne." (ekumenický překlad)
nebo:
Mat 19,16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
19,17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, [totiž] Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
19,18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
19,19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
19,20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
19,21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj,....(Kralický překlad)

Varianta u Lukáše přímo mluví o skutcích a podílu na věčném životě:
Luk 18,18 Jeden z předních mužů se ho otázal: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"
18,19 Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš 'dobrý'? Nikdo není dobrý, jedině Bůh.
18,20 Přikázání znáš: Nezcizoložíš, nezabiješ, nebudeš krást, nevydáš křivé svědectví, cti otce svého i matku."
18,21 On řekl: "To všechno jsem dodržoval do svého mládí."

A ted přichází verš, který měl jiný význam tehdy a dnes (protože osobně už nelze chodit za postavou Ježíše)
18,22 Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: "Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!"
(místo podíl na věčném životě se uvádí: ´poklad v nebi´)

Jiné evangelium přináší zajímavý výraz ´….s láskou…´ :
Marek 10,20 On mu na to řekl: "Mistře, to všecko jsem dodržoval od svého mládí."
10,21 Ježíš na něj s láskou pohleděl a řekl: "Jedno ti schází. Jdi, prodej všecko, co máš, rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!" (Ekumenický)
Kralická:
10,20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
10,21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl jemu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a poď, následuj mne, vezma kříž.

Tu je velmi významné místo možná mimo otázku vykonávání Zákona:
Ježíš ještě nevstoupil na kříž, lidé to nečekali, nemohi vědět, cot o bude znamenat pro další pokolení, ale říká se jim: VEZMA KŘÍŽ.
Nemělo slovo KŘÍŽ ještě další význam? Jinde se říká: vzít na sebe jho (moje jho je lehké)
To je záhada, jak v období prorocké slávy Ježíše rozumět slovu VZÍT KŘÍŽ, když ještě neviděli Ježíše vykoupit lid.
Miro



Re: Točíme se pořád dokola? ale Luther a skutky podle Zákona (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 19. srpen 2006 @ 21:32:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj mk,

Pán Ježíš říkal mnoho věcí předem, aniž tomu kdokoli rozuměl.

Duch svatý, který byl učedníkům zaslíben, aby je uvedl do vší Pravdy jim později způsobil, aby se
učedníci na Pánova Slova rozvzpomněli a porozuměli jim.

My jsme ve stejné situaci. Osobně jsem dlouho nevěděl, co to je vzít kříž - jaký to má vůbec význam.

Teprve syntéza všech novozákonních podobných míst mi přinesla jasno.

Zde jsou ta místa i s řeckými významy některých slov:

Mt 10, 37—39: „Kdo miluje otce nebo matku více nežli Mne, není Mne hoden, a kdož
miluje syna nebo dceru více nežli Mne, není Mne hoden.
A kdož nebéře ( = neuchopí, nepřijme, nevezme, nedostane ) kříže svého a nenásleduje Mne,
není Mne hoden ( = přiměřený, schválený, oceněný ). Kdo nalezne duši svou, ztratí ji a kdo
by ztratil duši svou pro Mne, nalezne ji.“

Mt 16, 24-26:“Tedy řekl Ježíš učeníkům svým: „Chce-li kdo za Mnou přijíti, zapřiž sebe sám,
a vezmi kříž svůj a následuj Mne ( = jdi, za mnou, buď mým následovníkem, ke mně se přimkni ).
Nebo kdo by chtěl duši svou zachovati
( = zachránit, spasit ), ztratí ji,
( = zahubí, zahyne, zničí, usmrtí )
kdož by pak ztratil duši svou pro Mne, nalezne ji. Nebo co jest platno člověku, by všechen
svět získal, své pak duši uškodil? Aneb kterou dá člověk odměnu za duši svou?“

LK 9,23 :I pravil všechněm: „Chce-li kdo přijíti
( = jíti, ubírati se, táhnouti, dojíti, přistoupiti,
proniknouti ) za Mnou, zapři
( = popři, zřekni se ) sám sebe a ber svůj kříž na každý den ( = každý čas, na úsvitě ) a následuj
( = poslouchej, doprovázej, připoj se, přizpůsob se ) Mne.
Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratí ji a kdož ztratí duši svou pro Mne,
ten ji zachová. Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe ztratil
aneb sám sebe zmrhal?“

Lk 14,26-27+33: „Jde-li kdo ke Mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateři, i ženy,
i dětí i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti Mým učedníkem. A kdožkoli
nenese ( = neuchopí, nedotýká, nezdvihá, nedrží, netrpí, neuznává, nesnese, nevytrpí ) kříže svého a jde
( = ubírá se, přichází, táhne, přistupuje ) za Mnou, nemůže ( = není silný, nemá moc, schopnost, možnost,
vznešenost ) býti Mým učedníkem.
Tak zajisté každý z vás, kdo se neodřekne ( = nezřekne, neoddělí, neodloží, nerozloučí ) všech věcí, ( = bytí, existence, majetku, všeho, co má k dispozici, všeho, co mu náleží ), nemůže být Mým učedníkem ( = žákem ).

Lk 17,32-33:“ Pomněte na Lotovu ženu. Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ( = zachovat,
zachránit pro sebe, získat, dobýt si, nabýt, udržet ) ztratí ji a kdož by ji koli ztratil, obživí ji.“ (= oživí, obživí, udrží na životě, k životu přivede )

Na uvedených místech vidíme, že zapřít "duši" a
zapřít sám sebe t.j. své "já" jsou synonymní pojmy.

Uvedené verše nemají nic společného s naším prvním uvěřením. Jde o něco, co má po uvěření NÁSLEDOVAT. Pokud to nenásleduje, nemůžeme přijít za Pánem Ježíšem v duchu do nebes.
Nejsme toho hodni ani hodni Pána.

Následovník Pána znamená, že Ho následuje ve všem. Ve smrti na kříži, pohřbu starého člověka
s jeho tělesností i duší ( duševností), vzkříšení v novém Kristově životě.
Toto vše, smrt, pohřeb a vzkříšení pak působí jako výtah, který nás vyveze v duchu do nebes.
( následování Krista v nanebevstoupení)
Pak přestože chodíme fyzickýma nohama na zemi, jsme v duchu občany nebes, ( Fil 3,20 )
kde v Kristu sídlíme spolu s Kristem a vítězně vládneme ( kralujeme ) ve svém životě a Kristus kraluje nad námi.

Pakliže jsme ale ještě nezemřeli sami sobě a světu a stále visíme na kříži
v agónii umírání, stále se ještě nacházíme ve světě plném démonů, kteří na nás pokřikují
jako na Pána.
Stále slyšíme rouhání Římanů, pohanů i Židů.
Slyšíme, jak na nás skrze ně démoni pokřikují
a pokoušejí nás:"Sestup z kříže a zachraň se".

Pokud tak učiníme ( dočasně nebo trvale) staneme se nepřáteli Kristova kříže. ( dočasně nebo trvale ). Z kříže sestoupíme, kdykoli zhřešíme svým tělem - skutky nebo slovy.
Stav, kdy visíme na kříži a jsme ještě živí je vlastně stav, kdy jsme v pokušení zhřešit avšak ještě nemůžeme, protože naše ruce a nohy jsou stále přibity na kříži.

Pouze když jsme ochotni položit svou duši a tělesnost do smrti ( Jan 10,14-18 ), tedy oddělit se od všech tří částí bezbožného světa a zemřít jim a také sám sobě, svému JÁ, které touží v tom světě spočinout, teprve pak nás Duch svatý provede do vzkříšení a do nanebevstoupení
ve kterém tento svět necháváme hluboko pod sebou a spolu s Kristem vítězně sedíme s Ním na nebeských místech vysoce nade vším knížatstvem i mocnostmi i mocemi a panstvem.
( Ef 1,21 a 2,6 )
Toto obcování v nebesích kdy jsme ztratili svou duši ve smrti a dostali jsme ji zpět vzkříšenou a obnovenou Pánovým božským životem, z nás také teprve dělá DOBRÉHO pastýře.
Dobrý pastýř pokládá svou duši za ovce.
( Jan 10,11)

Ti, kdo nežijí v zapření duše a nenesou svůj kříž ve 100% odělenosti od světa, nejsou dobří pastýři, ale v lepším případě jen nájemníci a v horším zloději a lotři. ( Jan 10, 8+12-13)

Dalo by se o tom psát ještě hodiny, ale zatím stačí.





]


"Dobrý" ? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 17:59:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Miro

V souvislosti s tvým komentářem mi vyvstala otázka týkající se chápání slova
„ dobrý“.
Dobré skutky, co si pod tím můžeme představit. Slovo „ dobrý“ je mnohdy velmi ošemetné, rovněž význam slova.
Co je pro jednoho dobré, druhý to může odsoudit. Někdy může dobrý skutek bližnímu uškodit, ublížit, a tak vyvolává otázku jestli to byl dobrý skutek
Nemluvě v kontextu Písma, toho co jsi napsal, je vidět, že i Ježíš Kristus se brání tomu titulování dobrý.

Navíc, když pochválíme skutek, že byl dobrý tak mě napadají hned dvě další úskalí:
už byl polidsku pochválen, tak se připravil o nebeskou pochvalu ( parafrázuji Písmo)
a také hrozí nebezpečí sebeuspokojení , pýchy, vyvolání žárlivosti....
rive








]


Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 19. srpen 2006 @ 21:43:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milá rive,

napsala jsi:

///A kdo se napil dostal život - je jiné stvoření .Starý člověk zemřel a je tu nový člověk,///

Ano, ale je třeba si uvědomit, že tento nový člověka nové stvoření je nyní těsně po znovuzrození implantované pouze v našem duchu.

A to nestačí. Bůh chce, abychom byli nové stvoření a nový člověk také v naší duši, tedy aby byla spasena i naše duše.
( Jak 1,21)

Aby byly obnoveny a proměněny (spaseny) tři součásti duše - MYSL, CITY a VŮLE.

A to lze pouze skrze poslušnost kříže.









Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Neděle, 20. srpen 2006 @ 13:10:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
mhmmhm, a v které biblické pasáži se píše o té implantaci nového stvoření pouze do našeho ducha etc?
Žeby ve Watchmanově evangeliu nebo v Neeho epištole?


]


Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 20. srpen 2006 @ 20:58:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Michale,

no tak teď jsi mě fakt překvapil, že tohle nevíš....
Připadá mi, jako bych muvil s Nikodémem.

Biblická antropologie hovoří o člověku jako
o duchu, duši a těle.

Podle Bible jsou třemi součástmi ducha

1. společenství ( obecenství )
2. intuice
3. svědomí

Tři součásti duše jsou

1. mysl
2. city
3. vůle

Znovuzrození nám dává skrze krev Kristovu čisté
svědomí a společenství s Bohem a také v ná probouzí duchovní intuici.

Duše je znovuzrozením téměř nedotčená.

To, že znovuzrození probíhá v našem duchu
říkají tato místa Písma:

Ř 8,16:"Ten Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží."

Toto místo nemluví o naší duši, ale o svědectví Ducha svatého v našem duchu. To znamená,
že Duch svatý v našem duchu přebývá, protože
tam svědčí.

A také Jan 3,6:"Což se narodila z těla je tělo
a což se narodila z Ducha, duch jest."

To co se vnás znovuzrodilo tedy v žádném případě není duše, jinak by Pavel nenazýval pejorativně tělesné Kristovce duševními.
To, co se v nás znovuzrodilo je duch.
A protože je duch znovuzrozený Duchem svatým,
tak je to právě náš duch, který je sídlem Ducha svatého, je svatyní svatých Ducha svatého.

Naopak naše duše musí být po znovuzrození obnovena proměněním z mysli světské na mysl duchovní, aby byla schopna rozpoznávat Boží vůli. (Ř12,1-2)

Obnova a proměna mysli probíhá skrze čisté Boží Slovo. ( Jak 1,21 )
Výsledkem je spása duše.

Zatímco duch je spasen znovuzrozením
( viz výše ), duše je spasena jejím zapřením
a oddělením od světa skrze kříž.
Kdo takto ztratí svou duši, ten ji nalezne obnovenou Pánovým životem, který se do ní rozšíří právě z ducha, kde sídlí.

Spásu ducha tedy provádí sám Pán znovuzrozením.

Na spáse duše se musíme podílet i my ve spolupráci s Boží milostí.

Spása těla je opět věcí Pána skrze vzkříšení
a oslavení těla, případně jeho vytržení k Pánu.

Tři části člověka odpovídají třem částem Božího Chrámu.

Svatyně svatých = duch člověka

Svatyně = duše člověka

Vnější nádvoří = tělo člověka

Opona ze svatyně svatých ( tělo, tělesnost) do svatyně musí být roztržena v okamžiku konečné smrti našeho starého člověka a jeho staré duše, a Duch svatý musí proniknout celou svatyni, nejen svatyni svatých, kde je Jeho sídlo.
Svatyně svatých a svatyně se tak stanou JEDNO.
A to je spása duše.

Ten samý proces symbolicky vyjadřuje přechod
Izraelitů přes Jordán do zaslíbené země.
Smrt tělesnosti v Jordánu a vstup do zaslíbené země, do čistého duchovního života, kde duch a duše jsou JEDNO a věřící je tak duchovní, protože
nemá pouze znovuzrozeného ducha, ale také obnovenou, proměněnou, spasenou i svoji duši,
své JÁ, sama sebe - tedy svoji HLAVNÍ ČÁST, která je jeho skutečným vyjádřením.

Dalo by se o tom psát hodiny, ale zatím snad stačí.

Měj se dobře




]


Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 08:59:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

to xvejvodam:

ještě by bylo dobré definovat, co je podle Bible
SRDCE.

SRDCE se skládá z 1 části ducha ( svědomí ) a z celé duše.

Srdce je tedy - svědomí
- mysl
- city
- vůle

Mohl bych to dokázat stovky veršů z Písma,
ale to je na samostatný článek.

Nejdříve je tedy naplněn Duchem svatým náš duch při znovuzrození a poté se chce šiřit a obnovovat také naši duši, až naplní CELÉ naše SRDCE.

Mluví o tom ep. Efezským:

"Aby vám dal podle bohatství slávy své, mocí posilněnu býti skrze Ducha svého na vnitřním člověku, aby Kristus skrze víru (praktickou víru)
přebýval s SRDCÍCH vašich." ( Ef 3,16-17)

Kristus nechce zůstat pouze v našem duchu,
ale chce přebývat v celém našem srdci, tedy
v duši i svědomí.

Teprve potom (pokračuje zmíněný verš ) můžeme
skutečně okusit všechny rozměry přenesmírné lásky Kristovy a být naplněni do vší plnosti Boží.

Jestliže se ale zapřením duše ( vzetím kříže)
neoddělíme od tohoto světa, pak Kristův Duch
zůstane UVĚZNĚN v našem Duchu a nebude se moci svobodně šířit a zabydlet celou naši bytost.

Také je dobré vědět, že když naše duše zhřeší,
čeká ji smrt za hřích. Proto třeba Písmo říká, že kdo hřeší, hřeší proti vlastní duši a také že hřích bojuje proti duši.
To znamená, že Duch svatý se v případě našeho zhřešení stáhne z naší duše, kterou předtím obživoval. Stáhne se zpět do našeho ducha,
odkud nikdy ( pokud jsme byli znovuzrozeni)
neodejde.To je ta SMRT - když se stáhne Duch života pryč.

Duch se do duše vrací po našem vyznání hříchů,
po kterém je naše srdce očištěno od zlého svědomí krví Páně.


]


Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 09:04:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pardon:

UVĚZNĚN v našem duchu má být malé d.


]


vezmi svůj kříž? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 18:07:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
gregorios777čko:

Zaujala mě v komentářích určitá zmiňování o tom, že je třeba klást důraz na hlubší kontext slov Pána Ježíše vezmi kříž svůj, zapřít sám sebe, zajímalo by mě v čem tkví podle tvého výkladu zmiňovaná hloubka?

zajímavý byl i výklad znovuzrození, pro mě nový pohled,
ale nemám mandát ti oponovat, takže to možná někdo jiný

rive


]


Re: vezmi svůj kříž? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Úterý, 22. srpen 2006 @ 14:46:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Milá rive,

pokud jde o hlubší kontext vzetí našeho kříže,
pak vyčerpávající učení o tom najdeš v mém několikadílném článku SVATÍ (ODDĚLENÍ) BUĎTE.
Zatím mám jen první díl.

Nejhlubší význam kříže tkví v tom, že Kristův kříž je nejvyšším vyjádřením Pánovy lásky k nám a naše vzetí Kristova kříže a následování Pána na kříž a jeho každodenní nošení je nejvyšším vyjádřením naší lásky k Pánu Ježíši Kristu.

Nejhlubším dílem kříže je pak, když po určité době věrného nošení kříže a následování Pána,
Pán naplní celé naše srdce - Opona mezi svatyní
( duší) a velesvatyní (duchem) se roztrhne
a my můžeme okoušet skrytého Krista v podobě skryté many, Krista v Jeho přenesmírné hloubce,
šířce, výšce a délce, v jeho plnosti.
A to je opravdu něco silného a nezředěného,
jako to, co máme před tím ( před roztržením opony). Jsme pak v Kristu mnohem hlouběji
a jasně v sobě zakoušíme Jeho mocný život,
světlo, lásku, milost a pravdu.
( Ef 3,16-19)

To je POZNÁNÍ Krista, za kterým se hnal Pavel
a všechno ostatní považoval za lejna.
( Filipenským 3, 7-15)

Aby poznal Jej....


]


Re: Točíme se pořád dokola? (Skóre: 1)
Vložil: rive v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 17:50:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro trochu větší úplnost, chci ještě říct:


Tuším, že znovuzrozený křesťan může odpadnout od Boha a vrátit se zpět ke starému způsobu života, a tak ztratit spasení, protože znám takové. Myslím, že je třeba o tom mluvit, , že se to stává, hovořit o úskalích, které znovuzrozeného křesťana může potkat. Že ta úskalí jsou různá podle člověka i např. církve, doby, společnosti apod.
Často úskalí odpadnutí jsou daleko lstivější (např. úskalí pragmatismu ve sborech nebo tucty úskalí týkající se osobní zbožnosti) než např. ta úskalí, která jsou zde tak často prezentovány pod nickem Seraphim (cizoložství, potraty, pedofilie, některé sex. praktiky), které jsou pro např. většinu znovuzrozených křesťanů lehce čitelné, že jde hřích do kterého vědomě nikdy nepůjdou. Nechápu, že lze vyplýtvat tolik času na sběr informací a prezentaci toho, jak je ten okolní svět hříšný a nic nevědět o úskalí hříchu duchovní pýchy, jak je nebezpečný, že jsme všichni tak náchylní zde lehce upadnout a upadáme.

Ale křesťanství je o tom, že Ježíš Kristu přišel pro ztracené, to je třeba mít také na paměti, že i pro bratra, sestru, kteří odpadli od Boha je naděje.
( tak např. jsem žena ( žádný badatel bible) není můj úkol meditovat jestli je naděje pro bratra, sestru, kteří odpadli od Boha nebo není, ale svědčit jim o Kristu nebo v modlitbě se přimlouvat k Bohu s naději, že se s Boží milosti budou moci vrátit zpět k Bohu a také pro to, že vím, že se takové zázraky dějí.)

Je třeba si uvědomit, že jsme se stali z Boží milosti vyslanci našeho Krále a že teď vlastně jsme zde na zemi, abychom moudře prezentovali Boží království.
TJ. jako Boží velvyslanci hovořit o Božím království, usilovat o svatost, osobní zbožnost, nesení ovoce Ducha svatého…. Ale taky jako velvyslanci Božího království si držet své zvyky, to co se nosí „v našem kraji - Božím království“ ( např. oslava Boha, milovaní bližních, milování shromáždění se s spolubratry ….. apod.).
Pamatovat také, že jsme zde na zemi cizinci, nezapouštět kořeny (tj. obklopovat se blahobytem, pohodlím, úspěchem), aby se nám náhodou ten lidský svět nezalíbil a my zapomněli zcela na svůj nebeský domov. A Pán Ježíš by ho musel nabídnout jinému zájemci.

Je velmi důležité „s bázní a chvěním“ před Bohem přijímat napomenutí a varování před hříchem, aby nedošlo k tomu nejhoršímu ke zvlažnění. ( s následky).

rive



Stránka vygenerována za: 0.24 sekundy