poslal Seraphim Zánik manželství za křesťanského císaře a dnes
Opustit partnerku žijící na hromádce, nebo se v manželství rozvést je dnes poměrně snadné. Dříve tomu tak ale nebylo. Jaká byla práva a povinnosti manželů za císaře pána? Podle starého, a od jeho vydání už téměř dvě stě let starého, občanského zákoníku z roku 1811, bylo manželství mezi mužem a ženou založeno tzv. manželskou smlouvou, podle které byli manželé spolu povinni "žíti v nerozlučném společenství, ploditi děti, je vychovávati a navzájem si pomáhati". Manželé měli "stejné závazky k manželské povinnosti, k věrnosti a ke slušnému zacházení," přičemž muž byl podle tohoto zákonného pojetí "hlavou rodiny" a v této "funkci" mu "náleželo právo říditi domácnost a manželku ve všech případech zastupovati".
Z tohoto oprávnění mu však vyplývala i zásadní povinnost "obstarati své manželce slušnou výživu". Manželka naopak byla "povinna svého muže do jeho bydliště následovati, podle sil pomáhati v domácnosti a opatření od manžela učiněná zachovávati".
Význam, který byl přikládán plození dětí v manželství, vyjádřený zákonným pojmem "plnění manželských povinností", nachází svůj odraz v možnosti prohlásit manželství za neplatné "zejména v případě, kdy je tvrzena trvalá nemohoucnost konati manželskou povinnost". Nelze-li spolehlivě určit, zda jest tato "nemohoucnost trvalá či jen dočasná", stanovil zákon, aby byli manželé "ještě jeden rok zavázáni spolu bydleti, a potvrdí-li se nemohoucnost po celou tuto dobu, jest nutno manželství prohlásiti za neplatné rozlukou" (což z našeho hlediska byl nynější rozvod). Naproti tomu tzv. rozvod od stolu a lože nezakládal zánik manželství jako takového, ale pouze uvolňoval povinnosti, které k sobě manželé měli, a to zejména ve smyslu spolu žít a starat se o domácnost a "konat manželské povinnosti". Takový "rozvod" mohl být uskutečněn soudem po vzájemné dohodě manželů nebo v případě stanovených zákonem, jako bylo cizoložství, zlomyslné opuštění žalujícího manžela, vedení nepořádného života, opětovného ubližování atd. Takto rozvedení manželé se "mohli opětovně spojiti, ale muselo to býti řádnému soudu oznámeno". Občanský zákoník navíc stanovil, že svazek platného manželství katolických osob může býti rozloučen jen smrtí jednoho manžela.
