 |
Právě je 427 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116473976
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nebezpečná učení: Proti křesťanskému sionismu
Vloženo Pondělí, 07. srpen 2006 @ 16:41:02 CEST Vložil: Bolek |
poslal daggie PROTI KŘESŤANSKÉMU SIONISMU
Protože se mi v jednom příspěvku stalo, že někteří online brothers neporozuměli dobře mému zaujetí proti praktikování dispenzacionální teologie, vysvětluji v samostatném článku "vo co go".
Předně budu citovat kolegu xvejvodam:
„…Pokud tedy budu v následujících řádcích mluvit o dispenzacionalismu, mám téměř vždy na mysli tzv. moderní premilenialismus, tak jak ho chápe většina probuzeneckých, evangelikálních a letničních (potažmo charismatických) křesťanů a společenství.
Nebezpečí dispenzacionalismu, která vidím, lze shrnout do několika následujících bodů (ovšem nevylučuji, že jsem některé přehlédl):
1.Nekritický přístup k tělesnému Izraeli, resp. Státu Izrael
2.Přehnané zdůraznění tělesného Izraeli jako eschatologického znamení
3.Nevyjasněný vztah k Mojžíšovu zákonu coby důsledek chápání Církve jako vsuvky v Božím plánu s Izraelem.
4.Možnost zlehčení Kristovy oběti
5.Možnost přehlédnutí antikrista…“
Takže můj výklad situace v České republice:
Nekriticky a zároveň neobjektivně se u nás v charismatických společenstvích (jmenovitě v KS) o Státu Izrael a o židovském národě hovoří již od 90. let. Tento trend nastartovala snaha tehdejších vedoucích udělat z původního hnutí „jakousi denominaci“ a proto potřebovali mít jednotné učení. Nic horšího je nemohlo napadnout, než se orientovat na známého charismatického gnostika Derika Prince a jeho ZÁKLADY. Zde (kromě naprosto scestné kristologie resp. soterologie – zde u Prince platí kořen bludný = i ovoce špatné) se nám pokusil jmenovaný autor vpašovat v téměř antikristovském koktejlu několik bludných doktrín již na počátku naší křesťanské cesty.
Nebere za základ svých tezí Pavlovské evangelium, ale vybírá jednotlivé oddíly a vykládá je pomocí tzv. raně-křesťanských církevních otců (zřejmě dle heretika Origena a Cypriána z Kartága). Vyplývá to z následných úvah o téměř kněžské církevní hierarchii (viz. Pastýřsko-učednické hnutí), desátcích (americký materialismus v náboženském hávu), démonech (srovnání s židovskou mystikou – kabalou se jasně nabízí) a z jiných „Princovských“ oblíbených dispenzacionalistických témat. To vše nemá v poreformačním protestantismu co dělat.
Použijeme-li doslovnou aplikaci verše z Janova evangelia 1, 16-17, nelze než konstatovat, že pokus nepřítele nasadit členům KS v ČR v 90. letech (popř. i v ČSFR) bludného brouka „princovské teo-logiky" do myšlení vyšel. Mohu to shrnout tak, že používání SECOND-HAND TEOLOGIE (neb v USA nebyl Prince letničními přijat) se nevyplácí.
Tolik můj výklad jako bývalého člena KS. Nyní konkrétně k problémům:
Ad. 1.Nekritický přístup k tělesnému Izraeli, resp. Státu Izrael
Zde musím poukázat na opět vadný charismaticko-Princovský koncept, kde se za model židovského myšlení bere ortodoxní judaismus v USA a následně militantní-sionismus v Izraeli. Patrně to pramení z Princovy zkušenosti při založení státu Izrael. Podobné stanovisko sdíleli např. Benjamin a Reuben Bergerovi, mesiánští židé z Izraele (pův. z ortodoxní rodiny z USA). Toto hledisko zastávají např. z ICEJ, M. Kallus, K Tlustá atd.To je ovšem velmi nebezpečné pro židovský národ. Ba dokonce v současné válečné době sebezničující. Naprosto v českém křesťanstvu chybí informace o liberálních židech v diaspoře! O tom, že existovali ateističtí židé a že mesiánští křesťané, kteří z nich povstali mají absolutně odmítavý postoj k militantnímu sionismu, k dodržování micvot, dělení na košer a trejfe! Křesťanstvo musí už jednou pochopit, že Ješua z Nazaretu přišel v prvé řadě pro obyčejné am-haarec = lidé země, odpad židovstva, póvl („chátra, co nezná Zákon“ - jak trefně charakterizovali farizeové v Janovi 7,49)
Ad. 2. Přehnané zdůraznění tělesného Izraele jako eschatologického znamení
Pozor na dnešní válku! Mohla by skončit úplně jinak, než si představují židovští i křesťanští sionisté. Pokud to skončí pro Izrael patem a bude třeba jej ochránit před islamisty, vidím jako řešení demilitarizaci Blízkého východu pomocí jednotek NATO a politického urovnání pomocí EU a možnost vstupu Izraele do obou společenství. Ostatně takto se to vyřešilo nedlouho po makabejských válkách včleněním do Římské říše ve starověku. Jako tehdy i nyní by demilitarizace Izraele měla blahodárný vliv na osvobození židů od válčení a možnosti soustředit se na zkoumání Písem ohledně Mesiáše. Zde se mi jeví Šalomounova moudrost jako nezbytná – viz. Kazatel 9,18.
Co se týká ostatních problémů (bod. 3,4 a 5), to nechám na příště (popř. pokuste se formulovat je vy).
Na závěr – pokud má někdo na mysli jak antisemitské nebo naopak sionistické ideje v souvislosti s dnešní válkou, doporučuji prohlédnout následující odkazy a pak soudit:
http://www.fromisraeltolebanon.com/
http://mysticalpaths.blogspot.com/
daggie
Jesus People OC
|
Re: Proti křesťanskému sionismu (Skóre: 1)
Vložil: noire v Úterý, 08. srpen 2006 @ 09:41:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Dílo D.Prince mám docela pročtené, ale nikde jsem si nevšiml, že by byl charismatickým gnostikem. Můžete mi někdo ukázat na jeho díle, kde a jak se to projevuje?
Jsou uvedené webové odkazy natolik spolehlivé a nestrané, aby mohly být zveřejněny právě zde?
Martin Č. |
|
|
Re: Proti křesťanskému sionismu (Skóre: 1)
Vložil: JHS v Úterý, 08. srpen 2006 @ 12:01:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | | Díky daggie, velmi pěknej článek! (Btw akorát mě napadá - nebyl "heretik" Órigenés dávno rehabilitován?) |
HEREZI A GNOSTICISMUS NELZE REHABILITOVAT! (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Sobota, 12. srpen 2006 @ 12:33:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | No...berte to jak chcete, ale já proti Derekovi Princovi stavím našeho Petra Chelčického a proti Origenovi apoštola Pavla (a Kirkegaarda). "Díky" Origenovi do Pavlovské teologie vnikla řecká gnóze. A Prince v to jen zmodernizoval. Přečtěte si jeho kompletní dílo. Já to studoval v KS v 90. letech. A potom odvrhl!!! Vracet se zase "pod vesmírné mocnosti" je blbost. Přečti si 1. Korintským 15, 1-20 a Ev. Jana 1,16-17. VZKŘÍŠENÝ JEŽÍŠ=MESIÁŠ a ŽIVOT V MILOSTI ZA MILOSTÍ.
To je praktická teologická analýza. Kdybych tomu slovu nevěřil, tak bych v dnešní církvi (s tím teologickým zmatkem) nepřežil. A to už bojuji s bigotním církevním systémem 15 let!!!
daggie
Jesus People Olomouc |
]
|
|
Re: Proti křesťanskému sionismu (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 12. srpen 2006 @ 14:05:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Daggie napsal: Naprosto v českém křesťanstvu chybí informace o liberálních židech v diaspoře!
Doplňuji,
že liberální židovští ateisté tvoří 85% populace současného státu Izrael. Proto je současný Izrael nejateističtějším státem světa.
Další smutné informace o propagaci homosexuality v současném Izraeli a zejména ve svatém městě Jeruzalémě si můžete přečíst v článcích i komentářích "Přehlídka vepřů na chrámové hoře v Jeruzalémě", "Lehkomyslnost lidu Izraele volá po Božím trestu" na:
http://www.granosalis.cz/article.php?sid=5381
http://www.granosalis.cz/article.php?sid=5399&mode=&order=0&thold=0
Mgr. Libor Halík PhD., duchovní Pravoslavné církve |
Re: Proti křesťanskému sionismu (Skóre: 1)
Vložil: daggie v Pondělí, 21. srpen 2006 @ 10:36:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | ...a možná je to tak dobře! Judaismus není pro normální nenáboženské lidi židovského původu to nejlepší. Možná, že jako pravoslavný kněz na to máte jiný názor, ale já ne. Zkuste si žít jako volnomyšlenkář v ortodoxní náboženské rodině a pak uvidíte.
Ježíš zachraňuje nejen z ateismu, ale z židovského, tak i z křesťanského náboženství.
To je moje zkušenost.
Jde o "propuštění zdeptaných na svobodu", ne o dělání věřících z ateistů, ne?! Za totáče to církve v masovém měřítku ani nenapadlo. A teď je každý borec. |
]
|
|
Re: Origenes (Skóre: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 12. srpen 2006 @ 14:24:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://cs.gloria.tv/?user=416 | Origenes
Byl velmi vzdělaným v Písmu svatém i v nejprestižnější vědě tehdejší doby – v řecké filozofii. Nesprávné závěry z tehdejší vědy, která v jeho myšlení od jisté doby začala dominovat nad tradiční církevní teologií, způsobily, že začal časem vykládat Bibli i jinak než v Duchu Svatém – jinak než církevně. [355, str.133, 79]
Známá je křesťanská horlivost Origenova. Toužil už v mládí zemřít pro Ježíše Krista mučednickou smrtí spolu se svým otcem. Chtěl se jít nechat zatknout. V tom se podobal sektářským montanistům, kteří morálně odsuzovali útěk v čase pronásledování, ačkoliv sám Pán Ježíš radil opak [355, str.135-136].
Jeho maminka mu v této nepřímé sebevraždě zabránila tím, že mu schovala šaty. Nahý se zatknout nedal. [381, str.55]
Později se stal učitelem křesťanské teologie. Šíře a rozsah jeho biblických i světských znalostí byly nesmírné a obdivuhodné. Tou šíří znalostí ho nepředčil, možná dodnes, žádný jiný teolog (viz např. Origenova Hexapla). [418, str.87]
Origenes se stal šíří svých znalostí druhým Šalamounem, i když nebyl králem. Připomínám, že král Šalamoun byl zpočátku miláčkem Božím. Pro svou počáteční poslušnost vůči Bohu, dostal od Boha nesmírnou šířku moudrosti. Později Šalamoun v jedné zdánlivé drobnosti neposlechl Boha. Tou drobností byl zákaz dovozu a chovu egyptských koní k vojenským účelům. Král a jeho vojsko měli totiž spoléhat prostřednictvím modliteb a vzorného života na Boží ochranu a ne na ochranu nejmodernější vojenskou technikou. Šalamoun přesto začal dovážet koně. Zároveň v rámci tehdejšího ekumenismu porušil Boží zákaz pohlavního styku Izraelity s ženami kananejského náboženství. Ve stáří v Izraeli povolil satanistické kulty Kananejců, jejich rituály chrámové prostituce a jejich sadistické lidské oběti. K tomu ho přemluvily jeho krásné kananejské manželky. [352, str.167]
Origenes pochybil zdánlivě drobně v tom, že sám sebe fyzicky vykastroval [355, str.133-134].
Svou chybu neuznal a pokání nečinil, neboť obešel zákaz, že eunuch nesmí být svěcen na kněze, platný již od dob Starého zákona. Nechal se vysvětit na kněze od svého přítele Theoktista, který byl kaisarejským biskupem [381, str.56].
„Když pak kaisarejský biskup r. 230 vysvětil Órigena, putujícího přes Palestinu do Řecka, na kněze, strhla se bouře. Órigenés byl nucen opustit Alexandrii a Démétrios (tj. biskup alexandrijský) ho nadto na zasedání dvou synod alexandrijského kněžstva exkomunikoval a zbavil kněžství, protože světitel byl nekompetentní a svěcenec jako eunuch irregulární. K odsouzení se připojily i ostatní velké obce oikumeny kromě obcí palestinských, arabských, foinických a achajských. Órigenés žil a pracoval dále v klidu a míru v Kaisarei, kde ho přijali s otevřenou náručí. Také tam založil školu, podobnou jako byla škola alexandrijská, a byl milován a ctěn svými žáky.“ (Šmelhaus, Vratislav, Řecká patrologie, Kalich Praha 1972, str.86.) [418, str.86]
Origenes se přestěhoval a začal vyučovat katechumeny teologii u svého přítele, který ho předtím nezákonně posvětil na kněze. To nasvědčuje tomu, že Origenes ani jeho přítel nečinili pokání. Přitom křesťan se může vzpamatovat a být vysvobozen z vlivu pyšného anděla „světla“ jen skrze pokoru. „Jedině pokora zachraňuje“ učí starec Paisij (Christodoulos Angeloglou Svätohorský, jeromonach, Starec Paisij, CUPER Prešov 1999, str.78) [150, str.78].
Experimentální výzkumy lidské psychiky z 2.poloviny 20.století [56] mě vedou k přesvědčení, že v době kdy Origenes opakovaně odmítl změnit své nekající myšlení, kdy odmítl sám v sobě ponížit své vysoké sebevědomí, tak tehdy změnil své přesvědčení. Změnil svou do té doby pravověrnou víru, pravověrnou teologii. Na novém působišti začal učit kromě víry staré – ortodoxní, také víru novou - bludnou. Proto se písemně dochovala známá dvojitost jeho idejí.
„…ORIGENES BYL TEOLOGEM ZVLÁŠTNÍHO TYPU, U KTERÉHO NACHÁZÍME DVOJITOST IDEJÍ PŘI OBJASŇOVÁNÍ JAKÉKOLIV VĚROUČNÉ I MRAVOUČNÉ PRAVDY, ZE KTERÝCH SI KAŽDÝ MOHL VYBRAT TO, CO SE MU HODILO podle jeho teologického vkusu…“ (Pružinský, Štefan, Pravoslávna duc*****sť I., PBF, Prešov 1991, str.135.) [355, str.135] Nedbal na varování Ježíše Krista: „Vaše slovo buď ano, ano, - ne, ne; co je nad to, je ze zlého“ (Mt 5, 37). Proto se zapletl do teologických dvojitostí, dvojakostí jako za časů 1.století židovští zákoníci. Nemohl získat Boží dar bezvášnivosti (apatheia).
JE JISTÉ, ŽE Origenes BLUDNĚ, NEBIBLICKY UČIL, ŽE NAKONEC NEBUDE EXISTOVAT ANI 1 NAVĚKY ZAVRŽENÝ ČLOVĚK, protože se prý každá Bohem stvořená lidská bytost promění v bytost dobrou. Vytvořil teorii všespasení čili apokatastasi neboli universalismus. [418, str.94-96,167-169]
Dnes bychom řekli, že začal učit víře nového ekumenického věku, převážně hinduistické víře New Age. Známé je hinduistické – bráhmanské „…Origenovo tvrzení, že intelektuální svět a všechny rozumné bytosti – Otec, Syn i Svatý Duch, andělé, mocnosti a jiné andělské zástupy, rovněž i člověk podle své duše, mají jednu podstatu“ (Pružinský, Štefan, Byzantská teológia I., PBF, Prešov 1998, str.38) [348, str.38].
Pohanský římský císař Filip Arab (r.244-249) a jeho manželka si dopisovali s Origenem, který měl k dispozici ohromné množství drahých písařských pomůcek a dokonce i množství písařů. [418, str.85-86]
Origenes otevřel bohatým gramotným pohanům cestu k zájmu o křesťanskou víru a o četbu Písma svatého. Origenovým žákem v Kaisarei se stal rétor a právník ze vznešené pohanské rodiny, který se stal také křesťanem. Prostřednictvím tohoto svatého Řehoře Thaumaturga se jeho rodné pohanské město Neokaisarea stalo městem křesťanským. Písemné dílo Thaumaturga neobsahuje Origenovy omyly. [381, str.63]
„Především je třeba ještě jednou zdůraznit, že Origenes byl vynikajícím, ale kontroverzním teologem: v jeho dílech byla dvojaká teologie i dvojaká terminologie – církevní i necírkevní. Cařihradský patriarcha Gennadios napsal, že "v tom, v čem je Origenes dobrý, není lepšího, ale v čem je zlý, není horšího". Podobně se o Origenovi vyjádřil i sv. Řehoř Teolog, který ho z jedné strany nazval "brusným kamenem nás všech", z druhé zase "pramenem mylných učení".“ (Pružinský, Štefan, Byzantská teológia I., PBF, Prešov 1998, str.39.) [348, str.39]
Jsem přesvědčen, že o Origenovi platí totéž, co lze říci o těch teolozích, kteří podlehli omylům racionalizmu ve 20.století: „Avšak všichni, kteří se dopustili falšování Písma i falešného výkladu Písma, dokázali, že nepatří k Církvi a nemají v sobě Božího Ducha.“ (Pružinský, Štefan, Pravoslávna duc*****sť I., PBF, Prešov 1991, str.84.) [355, str.84]
Origenes vytvořil písemný rezervoár necírkevních bludů, které ničily Církev zevnitř. Jeho universalistická teorie prázdného pekla devastuje křesťanství i na počátku 21.století – její důsledky učí lehkomyslnosti, zbavují bázně, opatrnosti a lásky k Bohu i lidem.
Zakalenost původně čisté Origenovy moudrosti se odhalila sama již ve 4.století tím, že z rozsáhlého Origenova díla čerpali bludné informace proti Boží Trojici ariáni. Zároveň tu pravdivé informace pro Boží Trojici nalezli i ortodoxní odpůrci ariánů – kapadočtí otcové. [348, str.38]
Jak je to podobné Šalamounovi! Šalamounův dar Boží moudrosti a postavení krále nad celým Izraelem, umožnily mnoha okolním knížatům a králům se seznámit s Bohem Abrahama, Izáka a Jákoba (viz příběh královny ze Sáby Mt 12,42). Zároveň pozdější Šalamounovy kananejské bludy znečišťovaly zevnitř izraelský národ po 400 následujících let (viz celé knihy I. + II. Král a II. Par). Bůh tyto bludy z izraelského národa odstranil až zbořením chrámu, který mu Šalamoun v mládí postavil, a násilnou deportací Izraelců do Babylona [402]. Tam museli žít v zajetí 70 let.
Mnohé omyly Origena škodily křesťanství zevnitř přes 300 let, dokud nebyly r.553 na V.všeobecném sněmu v Konstantinopoli veřejně a definitivně odsouzeny. [348, str.37][48, str.61] Od konce 19. století se 1 z odsouzených Origenových bludů – apokatastasis čili všespasení znovu objevil na křesťanské scéně. V první polovině 20.století ho rozšířil mezi teology Nikolaj Berďajev [481][386][388, str.153]. Následoval Solovjeva [307][7].
Podobně se zmýlil i bulharský pravoslavný teolog z počátku 20.století, Stefan Cankov (Cankov, Stefan, Pravoslavné křesťanství východní, Liga pravoslavné kultury, Vyškov 1931, str.61- 62.) [48], když vychválil tento příběh:
„V jedné chudé vesnické ruské cerkvi zapaluje stará selka před obrazem posledního soudu svíci. "Proč to činíš?" tázal se jí kdosi. Ona odpověděla: "Nikdo se za něho nemodlí. Musíme i za něho se modliti." Myslila: za ďábla; nechtěla však jeho jméno v cerkvi vysloviti.“
Tragicky se Cankov zmýlil především svým závěrem:
„Všeobjímající, hluboká a čistá láska dodala této prosté duši naději na konečnou blaženost všech a tato naděje ještě více upevnila a rozmnožila její lásku.“
Jakápak láska! Obyčejná selská vypočítavost a vychytralost:
„Bude-li spasen ďábel, pak budu spasena také já! I kdybych služebné děvečky sebevíce okrádala.“
Radost Cankova z toho, že selka má místo hněvu soucit s ďáblem, lituje ho a modlí se za něj by jistě nesdílel svatý Řehoř Palama. Ten ve svém písemném díle postupně odkrývá zápas, který apoštolé nazývají bojem ne proti tělu a krvi, ale proti zlým duchům (Ef 6,12) [49, str.26]. Řehořova skutečně pravoslavná, tradiční teologie nás učí bojovat hněvem, nikoliv soucitem jako dotyčná selka, proti ďáblu. Řehořovu teologii připomenu následujícími myšlenkami:
„Člověk je během svého pozemského života mnohokrát pokoušen. K tomu, aby mohl odrazit první hříšnou myšlenku, je potřebný právě hněv, který však nesmí být namířený proti věcem nebo lidem, skrze které ďábel působí (se projevuje), ale musí být namířený přímo proti původci zla a hříchu, tj. ďáblovi.“ (Cap, Alexander, Asketické učenie svätého Gregora Palamu, Pravoslávna bohoslovecká fakulta Prešovskej univerzity, Prešov 2001, str.34.) [49, str.34]
„Mnich, vyhánějící s hněvem neviditelné nepřátele, se vyhýbá propastem, kde mu hrozí duševní smrt, přičemž svou pozornost chrání před falešnými a klamnými touhami.“ (Cap, Alexander, Asketické učenie svätého Gregora Palamu, Pravoslávna bohoslovecká fakulta Prešovskej univerzity, Prešov 2001, str.35.) [49, str.35]
Koncem 20.a počátkem 21.století někteří biskupové a mnozí teologové věří díky Berďajevovi teorii všespásy a šíří ji (na svou vlastní záhubu i záhubu jiných).
Biblickou a tradiční víru křesťanů ve věčné zavržení Jidáše zpochybnil v knize „Překročit práh naděje“ z r.1994 (česky r.1995) také papež římských katolíků a uniatů Jan Pavel II. [163]
Kdo prelesti uvěří, ten získá falešnou jistotu, že jeho hřích a nekajícnost mu nemůže navěky uškodit. Přijetím této neortodoxní doktríny ztrácí lásku i Boží bázeň. Protože Duch svatý ústy apoštola Pavla informoval, že „láska nehledá svůj prospěch“, „nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy“ (1 Kor 13, 5-6), tak ztrácí lásku a je už „jenom dunící kov a zvučící zvon“ (1 Kor 13, 1). Protože dle Písma svatého „bázeň Boží je počátkem moudrosti“ (Viz Ž 111, 10; Př 1, 7), ale on ji ztratil, tak se stal hlupákem. [297, str.71]
Z mé disertační práce
Mgr. Libor Halík Phd., duchovní Pravoslavné církve
|
|
|
|
|
