poslal mk Vzpomínka na 1. máje
Bude první máj, lásky čas a vzpomíná letmo na dobu, kdy se slavilo za socialismu. Ale tradice byla už dříve.
Nejen Mácha použil verše se zmínkou toho dne, o prvním máji se slavilo už dříve.
Je pozoruhodné, že se říká, duben, květen, červen, ale jen o jednom dni se používá slovo MÁJ, jakoby byl výjimkou mezi květnovými dny.
V těch dobách u nás, kdy se po čtyřicet let slavil první máj jako Svátek práce se vytrácelo vědomí o tom, co byl první máj kdysi.
Uvádělo se, jak v Chicagu vyšli dělníci do ulic žádat o omezení délky pracovního dne z 12 hodin na osm hodin, a jak se to podařilo (Engels dokonce psal o tom, jak v textilních továrnách v Liverpoolu i jinde se na počátku 16. století pracovalo 12 až 16 hodin).
Potom, za období ´budování socialismu´ se každoročně dávalo volno v práci i ve škole, ale povinně se chodilo manifestovat do průvodu na ten Svátek práce.
Den prvního máje má ale delší tradici. Jinak by Mácha nebyl psal ´.. byl první máj, byl lásky čas…´. O tom, že ten den se slavilo, se lze dočíst v dobové literatuře, třeba George Sandová se zmiňuje o tom, jak se selky a sedláci pěkně oblečou scházejí se pod kvetoucími stromy.
Když manifestovali dělníci Chicagu, bylo to proto, že ten den měli volno, jinak by byli v práci a nemohli by manifestovat bez odporu továrníků.
Proč se vlastně v kalendáři tento den výjimečný, nevím. Den předtím se u nás slaví jako den čarodějnic, dívky chodí s pomalovanými tvářemi a nebo v kapucích či drží košťata. Druhý den se krásně oblečou a chovají se jinak.
Že se ten den chápal hezky už dávno, svědčí i básně z dřívějších dob. Z nich cituji pár veršů, které napsal Charles d´Orléans (nar. 1394, žil do 1465), vydané v překladu ve sbírce ´Pro moje srdce vězněné´, Vyšehrad Praha, 2003 (v závorce je strana):
(9) V tento radostiplný den,
kdy sladký měsíc máj se rodí, …
(14) Když flétna jara hlaholí,
sladký měsíc máj vítajíc, …
(48) V tento prvý májový den,
když vstal jsem z lože, probuzen
jitrem, rušícím moje snění,
já do zahrady Přemýšlení
sám se svým srdcem vyšel jsem ….
(61) Když první máj se přiblížil,…
(83) nazítří, co první máj odešel,
v posteli jsem si déle poležel
a za rozbřesku dne jsem ve snu zřel
květinu, jež mne náhle oslovila:
´´Můj příteli, já vždycky pyšná byla
na přízeň tvou….´´
a ještě prosím jednu krásnou báseň o jaru (vcelku) :
(60) S krásou, zakletou ve květy,
které čas lásky rozesívá,
každá z těch rostlin jako divá
barvou nám mává v ústrety.
tolik jsou vůní prodchnuty,
že každé srdce pookřívá
s krásou, zakletou ve květy.
Ptačí sbor tančí balety,
co pěvců skupina se přidá
písněmi, ve kterých se střídá
bas, tenor až po diskenty
s krásou, zakletou ve květy.
