Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Necudné praktiky v našich sborech. (2. díl) Dva roky starý názor - pokračování Necudne praktiky v nasich sborech (1. dil) Kdo podporuje novodobé křížové výpravy? Když minulý týden Iráku vypršelo (ač zde mnoho dní nepršelo) ultimátum dané Spojenými Státy Americkými, začala na blízkém východě válka. Od roku 1998, kdy Američané společně s Brity bombardovali Baghdádh, znovu zazněly hlavně z hlavní Američanů první výstřely mířící do iráckých budov a iráckých těl. Toto vše s požehnáním muže, který se považuje za hluboce věřícího a který v Bílém domě pořádá modlitební a biblické skupinky. Křesťané s nabitými zbraněmi vtrhli na území islámského Iráku. Jejich úmysly rozhodně nejsou přinést těmto lidem evangelium o Boží lásce, ale v případě nutnosti smrt, bez času na poslední modlitbu, ať si věří v Alláha, když drží v ruce zbraň, jediné jejich poselství je evangelium smrti.

A teď na rovinu. Komu ve válce fandíte? Křesťanským vrahům nebo muslimským vrahům? Dle Bible je vše jasné: nezabiješ. V Iráku je totalitní vláda jednoho muže, kde jsou lidé perzekuováni, omezováni na svobodě i zabíjeni. Na druhé straně stojí křesťanské státy jako například USA. Vojáci, kteří nyní působí v Iráku, těžko budou střílet jenom do vzduchu, platí pro ně jiné zákony? Ne. Vše je jasné: nezabiješ. Kdo s čím zachází, tím také schází. A USA schází už 74 mld USD, které válka bude minimálně stát. Kdyby byl Saddám Husain křesťanem a Bush muslimem, komu byste fandili? Křesťanským vrahům nebo muslimským vrahům? Nebuďme ale hned tak ostří a podívejme se raději na problém zabíjení trochu obecněji. Už jste někdy zabili? Ne? Nelžete. Kain taky zabil a neprošlo mu to. Nemusíte zabít zrovna svého bratra, kolem nás je plno živočichů, kterým bije v těle srdce a koluje v těle krev anebo jiná životadárná tekutina. Kolik těchto, často mnohdy nevinných, Božích stvoření jste už, ať už přímo tak i nepřímo, zabili? Smutné je to, že tito tvorové skonali aniž by si to nějakými skutky sami byli bývali zasloužili. Stejně jako vojáci v Iráku. Dokonce i Turci o Kurdech tvrdí, že jsou obtížný hmyz. Kolik takových komárů máte na svědomí? Kolikrát jste už z úst vypustili zrádný a smrtící ortel: "Já tě zabiju!". Říkáte, že to jsou pouhá slova? Dle Bible je ale vše naprosto jasné: nezabiješ. Ježíš říká: "Kdo se hněvá na svého bratra, již zabil" A to zde mluvíme pouze o hněvu! Kolik bratří a sester ve vašem sboru jsou již vlastně chodícími mrtvolami? Ale my máme mít tyto zombie v lásce! Nic nás neomlouvá. Odvolávat se na to, že se to jen tak říká, je, ruku, vážení, na to, mylné a vede k tomu, že se to často říká zbůhdarma jen tak do větru, bez jakéhokoliv uvědomování si závažnosti svých slov. Slovo je základem všeho. Na počátku přece bylo SLOVO!!! Je nad slunce jasné, že jsme tedy vinni všichni. Naše řeč je plná zrádných a nebezpečných pum, které vybuchují v našich mezilidských vztazích jako pumy v bitevní vřavě. O co je tedy válka v Iráku jiná než naše slovní mordování se navzájem? O nic. Pro nic za nic vyslovujeme zrádná a smrtící slova, která explodují mezi našimi bližními jako kilotuny plastických trhavin. Ono takové "chcípni!" je mnohdy horší než anthrax. A těch zrádných a smrtících výrazů je mnohem více. Kolik škod jsme již napáchali svými zrádnými a smrtícími slovy? Mnoho. Ale nejen slovy lze zabít. Někdo zabíjí jen tak pro potěchu. Je to jeho hobby. Stejně jako třeba zahrádkaření nebo lepení modelů automobilů a letadel z použitých recyklovatelných čirých plastových lahví od laciných neperlivých minerálních stolních vod s modrými plastikovými uzávěry. Říkáte si možná: Kdo to je? Anebo: Kdo jsou? Anebo: O kom to tady mluvím? Například takoví tesaři, kteří zabijí denně až 1000 hřebíků (tudíž i Ježíš musel někdy zabít, protože byl tesař). Tesaři jsou na tom stejně jako nájemní vrazi: také zabíjejí za peníze (ovšem na rozdíl od nájemných vrahů odvádějí daně). Anebo takoví divadelní herci. Když se aktér role nepřipraví na roli a zapomene text, snadno "zabije" celé představení včetně spoluherců, nápovědy, osvětlovačů, inspicienta, oponáře, zvukařů, šatnářů, prodavačů eskyma, trhačů lístků, kulisáků, překladatelů, tlumočníků, translátorů, zvoníků, topičů, uklizečů, spoluhereček, nápovědek, osvětlovaček, inspicientek, oponářek, zvukařek, šatnářek, prodavaček eskyma, trhaček lístků, kulisaček, překladaček, tlumočiček, translátorek, zvoníček, topiček, uklizeček a v neposlední řade i ředitele či ředitelek. Prostě hromadná zrádná a smrtící vražda, a nikdo si toho často ani nevšimne. A to jsme pouze v rovině lingvistické a jazykové. A jak se říká, od slov není nikdy daleko k činům. A jak řekl G. W. Bush: Válka bude! Dvě slova, a jak se podepsaly na současné tváři politické scény ve světě. This means war! Tři zrádná a smrtící slova, která na mnoho let změní tvář Iráku. Ano, stačilo je jen vyslovit, a zrádná a smrtící válka byla na světě. A co naše slova? Jsou zcela nevinná? Ne nejsou. Mohou se stát nebezpečnou zrádnou a smrtící rozbuškou. A tady jsme u jádra problému. Kdo tedy může za zrádnou a smrtící válku v zálivu. Nalijme si čistého vína: slova. Ano, zní to možná trochu podivně, ale to co říkáme, tvoří dějiny. Slovo dělá muže. Na počátku bylo slovo. Co na srdci to na jazyku. Líná huba holé neštěstí. Tak to si piš, kohout je jak myš. Je čas mlčet i čas mluvit. Na každém šprochu pravdy trochu. A tak bychom mohli pokračovat stále dál. A tak se opět zamysleme nad otázkou: Komu ve válce fandíte? Muslimským vrahům nebo křesťanským vrahům? Nacházíme tak nějaké ospravedlnění pro válku v Iráku? Naprosto ne. ozil
ozil@email.cz