Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Lukáš.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 284, komentářů celkem: 333188, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 106 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ruská pravoslavná církev ruší veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem
·Otevřené setkání v Chelčicích
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů
·Prodavači strachu
·Azyl pro čínské křesťany - Příběh Evy
·Ukrajinská pravoslavná církev přestává být podřízena moskevskému patriarchátu
·Trestní oznámení na prof. Piťhu za šíření poplašné zprávy

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 139 928
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Společnost a náboženství
Vloženo Úterý, 30. listopad 2004 @ 16:16:12 CET Vložil: Bolek

Společnost poslal Lutrik

Náboženství a nadpřirozeno ve společnost (mezinárodní srovnání na základě empirického výzkumu ISSP - International Social Survey Programme), Dana Hamplová, 2000, Sociologický ústav AV ČR, ISBN  80-85950-79-0 - vybrané informace


   Náboženství, náboženské fenomény a míra, v níž se ve společnosti udržují, významně ovlivňují celkovou podobu společnosti, a jako takové zasluhují pozornost sociologů. Náboženství patří k jevům, které významným způsobem ovlivňují celkový charakter společnosti. Je zdrojem hodnot a norem a nejúčinnějším legitimizačním prostředkem, pomáhá udržovat společenské instituce a křehkou rovnováhu sociálního světa propojuje s ”vyšší” a stabilnější skutečností.

Zároveň však náboženské otázky patří mezi oblasti poměrně nesnadno přístupné empirickému zkoumání. Při hodnocení náboženské orientace můžeme vycházet z deklarativní příslušnosti k nějakému vyznání při sčítání lidu, informací církví o počtu členů či o počtu těch, kteří se zúčastňují bohoslužeb, z výběrových šetřeních, které se na náboženské postoje výslovně ptají, či míry, v níž se ve společnosti udržují specifické náboženské hodnoty a normy.

Tento text vychází z dalšího možného zdroje informací: výběrového šetření zaměřeného na náboženské fenomény, které umožňuje hlubší postižení duchovního rozměru společnosti. Podkladem jsou data z mezinárodního šetření ISSP (International Social Survey Programme), jehož garantem je v ČR Sociologický ústav AV. Jednalo se o modul Náboženství 1998, který se zabýval vlivem náboženských představ a chování na sociální, politické a morální postoje, osobní morálku, postoje k sexuálnímu chování, potratům, kriminálnímu chování a jeho trestání. Data za Českou republiku pocházejí z roku 1999 (Grant GA ČR 403/99/1129), zahraniční data jsou z roku 1991. Vzorek byl vybrán náhodným výběrem a představovalo jej 1224 respondentů. Terénní sběr dat provedla v České republice agentura SC&C.

Mnozí sociologové se už dlouho shodují na tom, že jedním z nejcharakterističtějších rysů moderních společností je pozvolný úbytek nadpřirozeného prvku z každodenního života. Tento trend se označuje pojmem sekularizace, obvykle se připisuje rozvoji vědy a techniky a technické racionality a považuje se za neoddělitelnou součást procesu modernizace. Modernizace a rozvoj racionálního přístupu ke světu však nemusí automaticky vytlačovat náboženský prvek, o tom svědčí např. společnost Spojených států amerických, kde modernizace postoupila relativně nejdále, ale v nichž hraje náboženství stále významnou roli. Při hodnocení sekularizačních trendů je třeba brát v úvahu, že se jedná především o evropskou záležitost. Další neopominutelnou skutečností je, že evropská sekularizace představuje odklon od tradičního náboženství lidových církví. Křesťanství evangelikálního typu se udržuje na stabilní úrovni či lze dokonce zaznamenat jeho určitý vzestup a v evropských společnostech se rovněž udržuje poměrně vysoká víra v nadpřirozeno. Dále je Evropě překvapivě vysoká víra v různé okultní prvky a nezdá se, že by se nějakým způsobem oslabovala. Okultismus ”vychází z představy, že najde prostředky a cesty, jak použít v dnešní době prastaré pověrečné praktiky, rituály a zaříkávací formule k užitku nebo ke škodě jiných lidí. Rovněž k němu patří i představa, že může navazovat kontakt nebo spojení s duchy, dušemi zemřelých nebo některými kosmickými silami” (Malý slovník sekt, s. 82). Jako příklad okultismu lze uvést například věštění, čtení z ruky, virgule či výklad horoskopu.

Z hlediska deklarativního náboženského vyznání je možné zkoumané země rozčlenit do tří základních skupin:

Jasně se vyhraňují silně katolické země (Irská republika, Itálie, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Slovinsko, Filipíny) s vysokým podílem římských katolíků a malým procentem obyvatel, kteří se hlásí k jinému vyznání, případně žádné neuvádějí.

Další skupinou jsou země s vysokým podílem vyznávajícího obyvatelstva, převážně protestantského, v nichž však ani katolická populace není zanedbatelná (Severní Irsko a USA, a dále bývalé západní Německo s téměř rovnocenným podílem protestantského i katolického obyvatelstva).

Třetí skupinou jsou země sekularizované, v nichž se velká část obyvatel se nehlásí k žádnému vyznání (Česká republika, bývalá NDR, Nizozemí, Nový Zéland, Rusko, Velká Británie).

 

Tabulka 1:  Země podle náboženského vyznání

 

 

Vyznání

Bez vyznání

 

Křesťanské

nebo

Země

Ano

Ne

neuvedeno

 

Římsko-katolické

Ostatní

 

 

 

v %

Abs.

V %

Abs.

v %

Abs.

v %

abs.

Česká republika

45,7

559

7,8

95

0,6

8

45,9

562

Filipíny

85,0

1020

12,8

153

2,1

26

0,1

1

Irská republika

93,0

935

3,6

36

1,7

17

1,7

17

Itálie

93,1

914

0,1

1

0,7

7

6,1

61

Maďarsko

73,1

691

21,5

250

0,5

5

4,9

54

Německo (NDR)

5,7

84

29,1

431

1,0

15

64,2

956

Německo (SRN)

42,7

573

44,7

602

2,0

27

10,6

144

Nizozemí

22,1

360

19

310

3,5

58

55,4

907

Norsko

0,6

9

90,5

1346

2,8

42

6,1

109

Nový Zéland

13,6

138

54,3

529

0,8

32

31,3

371

Polsko

96,0

1012

-

-

0,8

8

3,2

43

Rakousko

81,1

798

6,8

67

2,0

20

10,1

99

Rusko

 

 

30,6**

838

1,3

34

68,1

2092

Severní Irsko

34,0

275

54,7

461

0,2

2

11,1

100

Slovinsko

82,8

1693

4,0

83

2,2

45

11,0

293

USA

26,4

359

59,4

807

4,0

54

10,2

139

Velká Británie

11,1

139

49,7·

618

2,5

35

36,7

465

Zdroj: ISSP 1991 - zahraniční data a ISSP 1998 - data za Českou republiku

* Zahrnuje 3,3 řeckokatolíků

** Pravoslavná církev

· Z toho 37,4 Anglikánská církev 

 

   Vezmeme-li účast na bohoslužbách za měřítko sekularizace společnosti, získáme opět tři základní kategorie zemí :

1. Státy sekularizované. V podstatě se potvrzuje to, o čem vypovídaly výsledky o podílu vyznávajících, a to, že bývalá východní část Německa, Nizozemí, Velká Británie a Česká republika jsou státy značně sekularizované. Většina obyvatelstva se bohoslužeb vůbec nezúčastňuje, podíl lidí, kteří chodí do kostela pravidelně i nepravidelně, je relativně nízký, největší skupinou jsou lidé, kteří nechodí do kostela nikdy. Obyvatelé těchto zemí se také jen výjimečně označovali za lidi nábožensky orientované (za silně a velmi náboženského člověka se označovalo ve všech zmíněných zemích přibližně 5% respondentů).

2. Další skupinu představují státy relativně sekularizované, v nichž si však náboženství uchovalo určitý kulturní význam, podíl lidí, kteří chodí do kostela pravidelně je nízký, procento lidí, kteří nechodí na bohoslužby vůbec je však výrazně menší než v předchozím případě. Největší podíl respondentů odpovídal, že do kostela chodí, i když velmi málo (Maďarsko, bývalá západní část Německa, Norsko, Nový Zéland). Mírně vyšší roli náboženství odpovídá i to, že za silně a velmi náboženského člověka se označila přibližně desetina respondentů z těchto zemí, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu případu.

3. Poslední skupinu představují státy s relativně vysokým podílem praktikujících věřících, velká část obyvatelstva chodí na bohoslužby každý týden, jen malé procento populace nechodí do kostela nikdy (Irská republika, Severní Irsko, Polsko, USA a Filipíny). Ve většině těchto zemích je také vyšší podíl těch, kteří se označují za silně náboženské (např. USA - 26%, obě části Irska - 14%, Filipíny - 33%).

Existuje celkem logická tendence, že v zemích s vyšším podílem vyznávajících existuje také větší důvěra v církve. Nejvíce tedy věří náboženským organizacím Irové, Američané, Maďaři, Filipínci a Poláci. Obyvatelé těchto zemí také jen zřídka zaujímají vůči církvím postoj naprosté nedůvěry. Nejmenší důvěru si náboženské organizace naopak získaly mezi Holanďany. 

 

Pro moderní společnost je charakteristická poměrně značná pluralita světonázorových orientací. Najdeme v ní celou škálu duchovních orientací od skupin radikálních ateistů přes křesťany až po zastánce různých bizardních kultů-

Vzhledem k typu dat, z něhož tento text vychází, se nabízí jako nástroj pro určitý typ klasifikace náboženských přístupů faktorová analýza. Ta odhalila 4 základní přístupy k duchovní problematice, a to dva náboženské v užším smyslu slova. Jednalo se  jednak o víru v Boha zakotvenou v křesťanském učení, okultní religiozitu, fatalismus a duchovní orientaci, kterou by bylo možné nazvat vírou v člověka.

Tradiční křesťanská víra je představována přesvědčením, že Bůh se stará o každou lidskou bytost a určuje osud, že bez Boha by život neměl smysl, že dobré a špatné by se mělo zakládat na Božím zákonu, a dále vírou v posmrtný život, nebe, peklo, ďábla a zázraky. Okultní religiozita představuje víru v amulety, věstce a horoskopy. Fatalismus v sobě spojuje přesvědčení, že život nemá žádný smysl a lidé mohou udělat jen málo pro to, aby jej změnili. Víra v člověka je dána přesvědčením, že život má smysl, pokud mu člověk nějaký dá, a že svůj osud určujeme sami.

 

Tabulka 2:  Duchovní orientace - skóre faktorové analýzy

 

Výrok

Faktor

 

1

křesťanství

2

okultismus

3

fatalismus

4

víra v člověka

Věříte v posmrtný život?

0,8027

-0,0132

-0,1924

0,1157

Věříte v ďábla?

0,8009

-0,0720

-0,1536

0,1150

Věříte v nebe?

0,8822

-0,0359

-0,0880

0,1326

Věříte v peklo?

0,8315

-0,0500

-0,1275

0,1232

Věříte v náboženské zázraky?

0,6974

0,1498

-0,2145

0,1827

Existuje Bůh, který osobně pečuje o každou lidskou bytost

0,8761

-0,0423

0,0465

0,0627

Lidé mohou udělat jen málo pro to, aby změnili běh svého život

0,3285

0,2477

0,6347

-0,2066

Pro mne má život smysl jen proto, že existuje Bůh

0,8408

-0,0599

0,1948

0,0278

Život nemá žádný smysl

0,1834

0,2092

0,7067

-0,1434

Běh života určován Bohem

0,8112

0,0098

0,2059

-0,0175

Život má smysl, pokud mu člověk nějaký smysl dá sám

-0,3978

0,2040

0,1789

0,6757

Svůj osud si určujeme sami

-0,3081

0,2014

0,2205

0,7433

Určení správného a špatného by se mělo zakládat na Božím zákonu

0,7930

-0,0805

0,1049

0,0263

Amulety pro štěstí občas přinášejí štěstí

0,0699

0,7806

-0,1022

-0,0332

 

 

Existují přitom poměrně značné rozdíly v tom, do jaké míry jsou jednotlivé prvky křesťanské věrouky přijímány. Ukazuje se obecná tendence, že lidé častěji věří pozitivním prvkům (nebe, posmrtný život), zatímco existenci těch méně příjemných jako pekla či ďábla častěji odmítají. Výrazně menší podpoře se také těšily ty skutečnosti, které se nějakým způsobem dotýkaly reálného života. Lidé méně často věřili, že Bůh zasahuje do života, řídí jej a že lidský život je Bohem ovlivňován. Relativně menší podporu si získalo i přesvědčení, že rozlišování dobrého a zlého by se mělo zakládat na Božím zákoně. Jistým způsobem se zde projevuje psychologické potřeba vyrovnat se smrtí a konečností lidského života. Lidé si uchovávají naději na (příjemný) posmrtný život, ale přitom nedovolují, aby naděje budoucího života příliš rozhodovala o životě současném.

 

Tabulka 3: Víra v jednotlivé prvky křesťanské nauky - souhrnné výsledky za všechny země (v %)

 

Víra 
v

Určitě ano

Pravděpo-dobně ano

Pravděpo-dobně ne

Určitě ne

Neumím vybrat

Posmrtný život

23,8

23,3

17,1

23,8

10,6

Nebe

23,3

22,5

14,5

27,4

10,1

Zázraky

19,0

25,9

17,7

24,8

10,1

Peklo

15,1

16,4

18,1

37,3

10,2

Ďábla

14,4

14,8

17,8

41,0

9,2

 

Mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné odlišnosti v tom, jaký vliv si v nich křesťanství uchovalo. Základní přehled o rozdílech ukazuje průměr kladných odpovědí na otázky týkajících se křesťanské víry (Tabulka 5). Obecně lze konstatovat, že křesťanství ztratilo v rámci evropské kultury nejen své původně dominantní postavení, ale v podstatě výraznější vliv. Nejdále přitom sekularizace v tomto smyslu slova dospěla v bývalé východní části Německa. I v tomto případě se však vyčlenily zřetelné a významné výjimky. Stejně jako v při porovnávání návštěvnosti bohoslužeb, se jako země s nejsilnějším vlivem křesťanství vyčlenily Spojené státy americké a obě části Irska, a potvrdila se tak vysoce religiózní povaha těchto zemí. Ukazuje se tak, že vysoký podíl vyznávajících a vysoká účast na bohoslužbách vypovídají o tom, že se mezi velkou částí populace tradiční křesťanská víra udržuje.

 

Tabulka 5: Průměr kladných odpovědí na jednotlivé otázky týkající se křesťanské víry

 

Země

Průměr odpovědí

 

určitě ano

Pravděpodobně ano

Celkem ano

USA

40,3

21,9

62,2

Severní Irsko

39,9

27,4

67,3

Irsko

29,4

34,0

63,4

Filipíny

27,9

52,1

80,0

Itálie

23,1

27,5

50,6

Polsko

23,1

26,4

49,5

Nový Zéland

20,2

18,5

38,7

Austrálie

15,5

23,5

39,0

Rakousko

13,8

22,8

36,6

Norsko

12,6

14,5

27,1

Nizozemí

12,0

14,5

26,5

Západní část Německa

11,5

19,3

30,8

Rusko

11,4

15,0

26,4

Maďarsko

11,1

13,1

24,2

Velká Británie

10,5

20,2

30,7

Slovinsko

7,0

18,7

25,7

Východní část Německa

4,7

8,6

13,3

Zdroj: ISSP 1991

 

Ukazuje se dále, že zatímco křesťanská víra je charakteristická spíše pro starší, venkovské a méně vzdělané vrstvy, víra v nadpřirozeno okultního charakteru je rozložena v populaci mnohem rovnoměrněji.

 

Tabulka 6: Víra v okultismus - průměr kladných odpovědí na jednotlivé otázky týkající se okultismu

 

Země

Průměr kladných odpovědí

 

Určitě ano

Pravděpodobně ano

celkem

Slovensko

10,1

40,7

50,8

Maďarsko

6,9

33,3

40,2

Slovinsko*

6,1

31,4

37,5

Nový Zéland

6,1

28,7

34,8

Francie

5,4

27,9

33,3

Rakousko

8,0

23,1

31,1

Filipíny*

4,1

25,4

29,5

Velká Británie

4,0

25,2

29,2

Západní Německo*

5,5

22,3

27,8

Východní Německo*

3,4

19,3

22,7

Severní Irsko*

2,9

19,8

22,7

Irská republika*

3,9

18,3

22,2

Nizozemí

3,2

18,5

21,7

 

* Zdroj:  Data ze šetření ISSP Náboženství 1991, ostatní z modulu ISSP Náboženství 1998

 

V šetření ISSP se respondenti vyjadřovali ke 3 možnostem, na čem by se podle nich mělo zakládat rozlišování dobrého a špatného:

1. Rozlišování správného a špatného by se mělo zakládat na Božím zákoně.

2. O tom, co je správné a špatné, by měla rozhodovat společnost.

3. To, co je správné a špatné, je věcí osobního svědomí.

Mezi zeměmi panuje největší shoda ve významu individuálního svědomí, největší rozdíly jsou naopak v tom, jaký význam přisuzují Božímu zákonu. Z hlediska empirického výzkumu náboženství je samozřejmě podstatné především to, do jaké míry jsou lidé přesvědčeni, že by se rozlišování dobrého a špatného mělo zakládat právě na Božím zákonu. Srovnáme-li země podle podílu obyvatelstva, který si myslí, že rozlišování dobrého a špatného by se mělo zakládat na Božím zákonu, znovu se vyčlení Irsko a Spojené státy jako religiózní státy a po nich následuje skupina katolických zemích (Itálie, Maďarsko, Polsko). V obou skupinách těchto zemí je rovněž vyšší podíl těch, kteří věří, že Bible je doslovný záznam Božího slova.

 

Tabulka 8a: Odpovědi na otázku, na čem by se mělo zakládat rozlišování dobrého a špatného. (Dopočet do 100 % představuje chybějící odpovědi)

 

Země

Rozlišování dobrého a špatného by se mělo zakládat na Božím zákonu

 

Rozhodný souhlas

souhlas

tak napůl

Nesouhlas

rozhodný nesouhlas

neumí vybrat

Austrálie

%

12,4   (4,1*)

33,5

-

32,3

15,0

5,0

 

abs

273

737

-

711

330

110

Filipíny

%

14,3   (8,1*)

62,2

15,0

7,6

0,3

0,7

 

abs

171

746

180

91

4

8

Irská republika

%

20,9 (10,7*)

40,0

13,8

19,3

3,1

2,8

 

abs

210

402

139

194

31

28

Itálie

%

17,7 (10,9*)

29,7

20,2

16,7

14,5

1,1

 

abs

174

292

199

164

143

11

Maďarsko

%

23,8 (10,1*)

14,6

20,7

8,5

28,9

2,3

 

abs

238

146

207

85

289

23

Německo Východní

%

2,8 (10,1*)

9,0

8,2

24,6

40,1

14,1

 

abs

42

133

122

366

596

209

Německo Západní

%

7,0   (4,3*)

21,2

15,5

24,1

19,3

11,7

 

abs

94

285

208

325

260

158

Nizozemí

%

6,4   (3,9*)

17,1

19,3

25,8

23,5

6,6

 

abs

105

279

316

422

384

108

Norsko

%

6,0   (4,4*)

13,2

18,7

27,5

23,8

5,4

 

abs

91

199

281

414

359

81

Nový Zéland

%

15,7   (5,2*)

23,7

17,9

29,3

4,9

3,5

 

abs

168

254

191

314

52

37

Polsko

%

20,0 (16,9*)

25,7

18,0

12,9

5,0

17,1

 

abs

213

273

191

137

53

182

Rakousko

%

10,5   (4,7*)

22,1

18,4

17,3

22,8

8,7

 

abs

103

217

181

170

224

86

Severní Irsko

%

29,5 (17,3*)

36,5

14,9

9,7

2,4

4,7

 

abs

247

306

125

81

20

39

Slovinsko

%

3,7   (2,1*)

18,3

16,2

29,3

19,7

10,3

 

abs

76

380

337

609

409

214

Spojené státy

%

26,3 (17,9*)

26,6

19,8

11,4

8,5

4,4

 

abs

358

361

269

155

115

60

Velká Británie

%

9,4   (2,6*)

25,2

23,8

22,1

9,7

4,8

 

abs

118

317

299

278

122

60

Zdroj: ISSP 1991

*Respondenti, kteří jednoznačně souhlasí s tím, že by se rozlišování správného a špatného mělo zakládat na Božím zákoně, a kteří zároveň věří, že Bible je doslovný záznam Božího slova. 

 

Tabulka 8b: Odpovědi na otázku, na čem by se mělo zakládat rozlišování dobrého a špatného. (Dopočet do 100 % představuje chybějící odpovědi)

 

Země

O tom, co je dobré a špatné, by měla rozhodovat společnost

 

 

rozhodný souhlas

souhlas

tak napůl

Nesouhlas

rozhodný nesouhlas

neumí vybrat

Austrálie

%

15,5

51,4

-

20,9

6,1

3,4

 

abs

341

1133

-

461

135

75

Filipíny

%

5,0

52,5

24,3

16,0

1,1

1,1

 

abs

60

630

292

192

13

13

Irská republika

%

6,4

36,7

14,3

31,9

5,8

4,6

 

abs

64

369

144

321

58

46

Itálie

%

7,2

30,9

26,0

22,4

12,5

0,9

 

abs

71

304

256

220

123

9

Maďarsko

%

31,9

24,4

25,5

7,4

7,7

2,0

 

abs

319

244

255

74

77

20

Německo Východní

%

13,1

50,7

10,6

11,0

4,8

8,6

 

abs

195

753

157

164

71

128

Německo Západní

%

7,3

40,2

17,8

17,6

6,9

8,5

 

abs

98

541

240

237

93

114

Nizozemí

%

8,0

38,1

25,0

15,7

5,6

5,9

 

abs

130

623

409

257

92

96

Norsko

%

15,7

58,2

11,3

4,6

1,3

2,7

 

abs

236

876

170

70

20

40

Nový Zéland

%

11,4

39,3

17,2

19,7

1,8

3,5

 

Abs

122

421

184

211

19

37

Polsko

%

11,1

34,3

16,1

14,5

4,6

17,0

 

Abs

118

365

171

154

49

181

Rakousko

%

8,8

36,1

21,0

16,3

12,9

4,6

 

Abs

87

355

207

160

127

45

Severní Irsko

%

7,5

32,5

18,6

25,9

5,4

5,8

 

Abs

63

272

156

217

45

49

Slovinsko

%

11,1

50,2

17,2

10,2

2,3

7,0

 

Abs

231

1045

357

212

47

145

 

Spojené státy

%

8,3

30,8

22,7

17,7

10,4

4,3

 

Abs

113

418

309

241

142

59

Velká Británie

%

11,7

46,5

18,4

11,0

1,7

4,9

 

Abs

147

584

231

138

21

62

Zdroj: ISSP 1991 

Tabulka 8c: Odpovědi na otázku, na čem by se mělo zakládat rozlišování dobrého a špatného. (Dopočet do 100 % představuje chybějící odpovědi)

 

Země

To, co je správné a špatné, je věcí osobního svědomí

 

 

rozhodný souhlas

souhlas

tak napůl

Nesouhlas

rozhodný nesouhlas

neumí vybrat

Austrálie

%

12,9

42,2

-

27,6

12,9

2,2

 

abs

284

929

-

608

285

49

Filipíny

%

11,0

64,1

16,7

6,9

0,5

0,8

 

abs

132

769

200

83

6

10

Irská republika

%

15,6

47,9

10,4

18,8

5,4

1,6

 

abs

157

481

105

189

54

16

Itálie

%

53,3

31,3

7,9

5,0

2,2

0,2

 

abs

524

308

78

49

22

2

Maďarsko

%

44,0

25,3

16,9

5,1

5,8

1,8

 

abs

440

253

169

51

58

18

 



Poznámka:

 

 

Německo Východní

%

27,8

50,5

6,2

6,0

1,8

6,8

 

Abs

413

750

92

89

27

101

Německo Západní

%

28,5

49,4

7,2

7,3

2,5

4,2

 

Abs

384

665

97

98

33

57

Nizozemí

%

16,7

44,9

15,7

12,2

4,3

4,4

 

Abs

273

734

257

200

70

72

Norsko

%

9,0

32,9

15,0

22,3

11,6

4,0

 

Abs

135

496

226

336

175

60

Nový Zéland

%

16,5

35,0

12,7

25,5

3,1

2,2

 

Abs

177

374

136

273

33

24

Polsko

%

30,6

35,7

6,6

9,6

3,9

11,7

 

Abs

325

380

70

102

41

124

Rakousko

%

48,0

38,0

7,4

2,3

1,1

2,7

 

Abs

472

374

73

23

11

27

Severní Irsko

%

14,9

41,4

13,0

16,7

6,0

5,1

 

Abs

125

347

109

140

50

43

Slovinsko

%

23,0

53,7

10,1

5,3

1,2

4,8

 

Abs

478

1117

210

111

25

99

Spojené státy

%

13,2

28,9

18,8

15,5

13,8

4,4

 

Abs

180

393

255

211

188

60

Velká Británie

%

17,2

40,3

11,6

16,6

5,4

3,9

 

Abs

216

507

146

209

68

49

 

Zdroj: ISSP 1991 

 

   Jednou z oblastí, která se nabízí pro posouzení míry, v níž se uchovaly náboženské hodnoty, je i sexuální morálka. I v případě sexuálního chování platí, že postoje k němu nemohou být jednoduše ztotožněny s hloubkou náboženské (křesťanské) víry respondenta. Ukazuje se však, že jsou to právě prvky spojené s křesťanstvím, co mělo na normy sexuálního chování nejvýraznější vliv. V datech se zřetelně projevilo, že v zemích s nejvyšší návštěvností i nejvyšším deklarovaným uznáním autority Bible a Božího zákona (tedy USA a obě části Irska), se udržuje i tradičnější sexuální morálka, pokud je srovnáme s ostatními moderními společnostmi. Šetření ISSP tak naznačuje, že tyto společnosti jsou křesťanské nejenom na deklarativní rovině, ale křesťanské hodnoty je stále do značné míry ovlivňují.

 

 

 

 

 

Tabulka 13: Odpovědi na otázku - ”Myslíte si, že je sexuální vztah mezi dvěma dospělými stejného pohlaví je špatný nebo není špatný?”

 

Homosexualita

Země

vždy špatná

Téměř vždy špatná

Špatná jen někdy

Vůbec ne špatná

Neumí vybrat

Průměr*

Filipíny

83,2

10,1

4,3

2,3

0,2

1,3

 

998

121

52

27

2

 

Maďarsko

77,4

11,5

3,0

5,0

2,6

1,3

 

774

115

30

50

26

 

Severní Irsko

72,9

7,0

4,2

7,3

8,1

1,4

 

611

59

35

61

68

 

Spojené státy

67,4

4,5

5,0

12,9

8,1

1,6

 

916

61

68

175

110

 

Irská republika

60,9

8,0

8,5

12,5

9,9

1,7

 

612

80

85

126

99

 

Itálie

60,6

12,0

13,3

9,3

4,7

1,7

 

596

118

131

91

46

 

Polsko

59,6

6,1

4,2

13,0

16,7

1,6

 

634

65

45

138

178

 

Nový Zéland

55,0

6,5

9,3

16,8

11,1

1,9

 

589

70

100

180

119

 

Velká Británie

52,7

7,6

10,1

17,3

11,5

1,9

 

663

96

127

218

144

 

Austrálie

52,1

8,1

9,3

22,8

6,2

2,0

 

1148

178

204

502

136

 

Slovinsko

45,7

11,5

8,8

9,2

18,7

1,8

 

950

239

184

191

389

 

Norsko

41,0

5,4

9,6

26,7

16,2

2,3

 

618

81

145

402

244

 

Rakousko

33,2

15,0

18,9

15,8

17,0

2,2

 

327

148

186

155

167

 

Německo

26,1

7,7

8,3

27,2

30,5

2,5

Východní

388

115

124

404

453

 

Česká republika

25,5

9,7

17,1

24,8

22,9

2,5

 

312

119

209

303

281

 

Německo

24,6

8,3

11,7

30,0

25,1

2,6

Západní

331

112

157

404

338

 

Nizozemí

14,3

3,7

12,7

56,3

12,6

3,3

 

233

61

208

921

206

 

*  Průměr na škále 1- 4 (1 - vždy špatné, 4  - nikdy to není špatné) 

 

Číslování tabulek odpovídá zdrojovému (původnímu) textu!

 

Křesťanství - v protestantské i katolické verzi - muži tradičně připisuje úlohu živitele, zatímco posláním ženy je péče o rodinu a domácnost. Do postojů k rolím muže a ženy se však zároveň promítá mnoho dalších vlivů, např. věk, vzdělání, zkušenosti z dětství, stupeň urbanizace či společenské zvyklosti. Z náboženských otázek hraje největší roli katolické vyznání. To také odpovídá skutečnosti, že katolická církev si v této otázce uchovává jasné učení a hlavní poslání ženy se vidí v péči o rodinu, zatímco mezi protestanty je přístup k této otázce nejednoznačný. V protestantské teologii můžeme nalézt různé proudy, od tradičního přístupu až po radikálně feministickou teologii

 

   Celkově výsledky šetření ISSP ukazují, že podíl vyznávajících i účast na bohoslužbách nejsou jen vnějším formálním kritériem religiozity, ale do určité míry vypovídají o zaměření společnosti. Ve společnostech s nízkým podílem vyznávajících a malou účastí na bohoslužbách rovněž náboženství ovlivňuje jen velice málo hodnoty rozšířené v populaci. Na druhou stranu ovšem platí, že vysoký podíl vyznávajících nemusí automaticky znamenat to, že hodnoty dané společnosti jsou ve velké míře ovlivněny náboženskou věroukou. Klíčovým prvkem je především účast na bohoslužbách. Jasně se také ukázalo, že v státech, které se z hlediska vyznání, návštěvnosti i podílu obyvatelstva, který věřil jednotlivým prvkům křesťanské věrouky, ukazovaly jako vysoce religiózní, jsou nejrozšířenější tradiční křesťanské hodnoty

 

ČESKÁ REPUBLIKA - VÍRA ANO, ALE NE V BOHA

  

Česká republika patří k zemím s nejmenším vlivem tradičního náboženství. V Čechách je relativně nízký počet vyznávajících a jejich malému počtu odpovídá i nízká návštěvnost bohoslužeb, vyšší návštěvnost se udržuje především v menších obcích a mezi staršími lidmi. Češi také příliš často nevěří v to, že existuje osobní Bůh. V Boha věří spíše lidé starší a s nižším vzděláním Jasně se také projevil sekularizační vliv městského života - lidé žijící ve větších městech věří v osobního Boha méně často. Výjimkou z této tendence byla Praha, kde podíl věřících vzrostl. 

Tabulka 17:  Návštěvnost bohoslužeb podle věku - Česká republika

 

 

Účast na bohoslužbách

Věk

 

nikdy

méně často

Několi-krát 
za rok

Asi 1x za měsíc

Téměř každý týden

nejméně 1x týdně

Celkem

Do 24

v %

57,1

11,2

22,4

1,5

4,6

3,1

100,0

 

Počet

112

22

44

3

9

6

196

25-34

v %

50,8

13,8

19,9

2,2

6,1

7,2

100,0

 

Počet

92

25

36

4

11

13

181

35-44

v %

51,4

8,6

31

1,7

3,4

3,9

100,0

 

Počet

119

20

72

4

8

9

232

45-54

v %

46,4

11,9

28,9

3,4

5,1

4,3

100,0

 

Počet

109

28

68

8

12

10

235

55-64

v %

46,8

12,9

23,1

1,6

3,2

12,4

100,0

 

Počet

87

24

43

3

6

23

186

65-74

v %

35,3

7,7

28,2

5,8

9

14,1

100,0

 

Počet

55

12

44

9

14

22

156

75+

v %

30,7

7,7

23,1

7,7

 

30,8

100,0

 

Počet

4

1

3

1

 

4

13

Celkem

v %

48,1

11,0

25,9

2,7

5

7,3

100,0

 

Počet

578

132

310

32

60

87

1199

Zdroj: ISSP Náboženství 1998 

 

Stejně jako v případě mezinárodních dat se na základě faktorové analýzy vyčlenily dvě základní religiózní orientace: křesťanství a okultismus. Vzhledem k určité stabilitě těchto náboženských přístupů, lze uvažovat o tom, že se jedná o jakési obecné duchovní proudy společnosti. Získaná data tak potvrzují - alespoň do určité míry - teorii Ellwooda a Partina (1988) o existenci dvou základních vizí skutečnosti v západní civilizaci: ”Křesťanství a moderní věda představují společnou vizi světa, jež vychází na jedné straně z přísného odlišení Boha jako Stvořitele a stvořených bytostí podřízených jeho vůli, a na straně druhé z důrazného rozlišování mezi člověkem (myslící a cítící bytostí) a zbytkem veškerenstva. Druhá, alternativní vize je spjata s mystickými proudy náboženských tradic.…. od gnosticismu, magie, hermetismu a neoplatonismu přes středověké sektářství, čarodějnictví, kabalu a alchymii  k novověkému rosikruciánství a okultismu”.

  Z dat je zřejmé, že víra v křesťanskou věrouku je ve společnosti významně nižší než je podíl vyznávajícího obyvatelstva. Tato skutečnost znamená, že vyznání není příliš vhodným ukazatelem náboženské víry a nemusí vypovídat nic ani o reálném vlivu církve na společnost a její hodnoty. Lidé se mnohdy hlásí k určitému vyznání spíše jako k určité historické a kulturní tradici, často pevně provázané a splývající s významným prvkem národní identity.

Musíme se proto ptát, jací jsou lidé, kteří se ke křesťanským církvím hlásí a čemu věří. Nepochybně existují rozdíly mezi jednotlivými denominacemi. Z českém kontextu je nejvýznamnější církev římskokatolická. Při posledním sčítání lidu v roce 1991 se k ŘKC hlásilo 39 % obyvatelstva, což představuje 89,3 % z těch, kteří se hlásili ke křesťanskému vyznání. K protestantským církvím se hlásilo 2,5 % obyvatel. Z tohoto hlediska má katolická církev v české společnosti bezkonkurenční postavení a do jisté míry je otázka, jací jsou čeští křesťané, otázkou, jací jsou čeští katolíci.

   Již zběžný pohled na data ukazuje, že existuje velký nepoměr mezi vyznáním a vírou v Boha - např. v Boha jako osobu věřila jen čtvrtina katolíků. Největší skupinu katolíků (přibližně třetinu) představují lidé, které lze označit za duchovně nevyhraněné a kteří se přikláněli ke křesťanství i okultismu tak napůl.

Tradiční křesťanské věrouce věřila asi jen pětina lidí, přičemž jen 4 % katolíků by se dala označit za ”čisté křesťany”. Při hodnocení těchto výsledků je ovšem třeba brát v úvahu skutečnost, že poměrně hodně odpovědí chybělo (z faktorové analýzy byly vynechány všechny případy, kdy chyběla odpověď na jednu z otázek), takže je třeba počítat s určitou mírou chyby, základní tendence jsou však patrně zachovány. Výsledky naznačují, velká část lidí, kteří se hlásí k největší české křesťanské církvi, její věrouce nevěří.

Vezmeme-li v úvahu výsledky respondentů bez vyznání, je patrné, že mezi nimi jsou lidé, kteří věří prvkům křesťanské věrouky, naprosto výjimeční. Ukazuje se tak, že zatímco vyznání nemůže být indikátorem křesťanské víry, fakt, že se člověk k žádnému vyznání nehlásí, vypovídá o téměř jisté absenci křesťanského pohledu na svět.

V Čechách je nejrozšířenější okultní religiozita, reprezentovaná například  vírou v amulety, věštce i horoskopy. Zatímco ke křesťanské víře lze přiřadit přibližně desetinu respondentů, k okultismu téměř třetinu. Tato religiozita souvisí s fatalistickým přístupem k životu (či je jeho projevem). Taková orientace se pak promítá do celkového postoje k životu. Šetření ISSP 1998 tyto tendence potvrzuje. Zastánci religiozity okultního typu v něm například častěji než ostatní odmítali, že si svůj osud určujeme sami. Pasivita a fatalismus také vede k preferování přítomnosti na úkor budoucnosti. Jednoznačná orientace na přítomnost s sebou přitom přináší celou řadu negativních následků, včetně následků ekonomických. Je poukazováno na skutečnost, že u lidí, kteří kladou menší důraz na budoucí užitek, je větší pravděpodobnost vzniku závislosti na látkách poškozujících organismus (drogy, alkohol, cigarety) a menší pravděpodobnost rozvinutí prospěšných zvyků, včetně takových jako cvičení nebo dodržování pracovní doby.

Souvislost mezi křesťanskou vírou a orientací na přítomnost, resp. budoucnost, je složitější a je třeba zohlednit rozdíly mezi katolicismem a protestantismem. Celou řadu studií na toto téma asi není třeba připomínat a Weberova teze o souvislosti mezi protestantskou etikou a duchem kapitalismu se dnes považuje již za klasickou. I když většina prací věnovala pozornost především důsledkům první protestantské vlny a méně již dvěma následujícím, vlivy všech tří vln protestantské kulturní revoluce jsou velice podobné: individualismus, hlad po vzdělávání, sklony k demokracii, duch svobodného podnikání a kapitalismu a aktivita. V podstatě se tak jedná o duchovní proud s opačnými sociálními dopady než okultismus, neboť zdůrazňuje orientaci na budoucnost a vyzdvihuje vlastní zodpovědnost a aktivitu. Otázkou je, do jaké míry jsou čeští protestanti obecně nositelé této etiky. Jasně se ukazuje, že samo protestantské vyznání ”protestantskou etiku” nezaručuje. Zdá se ovšem, že příklon k volnému trhu lze zaznamenat spíše u lidí, kteří se hlásí k menším křesťanským církvím. Vzhledem k tomu, že se k jednotlivým denominacím hlásilo cca 2,5% respondentů, však nelze dělat obecnější závěry o rozdílech mezi denominacemi.

Při úvahách o náboženské orientaci moderního světa je třeba brát v úvahu nejen přetrvávající víru v nadpřirozeno, ale také poměrně značné úspěchy obrodných náboženských hnutí, zvláště evangelikalismu. V České republice evangelikální křesťanství příliš rozšířené není - podle některých odhadů lze v Čechách za evangelikály považovat jen přibližně 0,5 % populace, ale i zde platí, že jejich počty velmi pomalu, ale přeci jen rostou. Vzhledem k počtu evangelikálů v České republice nám šetření ISSP 1998 neposkytne o tomto typu křesťanů příliš informací. Pokud budeme za klíčové znaky evangelikalismu považovat  vztah k Bibli (nejen na deklarativní rovině, ale i reálný zájem projevující se četbou) a vědomý obrat k náboženství, bude tato skupina představovat jen 2,8% respondentů, což je příliš malá kategorie na podrobnější analýzy. Určité tendence však napoví analýzy pouze podle přístupu k Bibli. Vezmeme-li v úvahu tu skupinu lidí, kteří deklarují, že Bible je doslovný záznam Božího slova a kteří ji také čtou, ukazuje se, že neexistuje žádná souvislost mezi tímto postojem a vzděláním či velikostí bydliště. Ani v českém případě tedy neplatí, že by se tito lidé rekrutovali z méně vzdělaných nebo venkovských vrstev obyvatelstva. Zajímavé by jistě byly i bližší údaje o profesi, ale vzhledem k poměrně malému vzorku a chybějícím údajům, lze jen těžko usuzovat, zda se potvrzuje Kepelova teze o pronikání radikálního křesťanství zvláště mezi technickou inteligenci. 

V tomto textu bylo možné se dotknout jen několika základních okruhů. Zřetelně se však ukázalo, že vliv náboženství na společnost nelze opomíjet a že mnohé společenské jevy a instituce nemůžeme bez přetrvávajícího vlivu náboženství plně vysvětlit. Proto by si náboženské otázky zasloužili hlubší pozornosti a hlubšího rozboru. 

Výběr provedl Ing. Stanislav Heczko, Ph.D.

Praha, listopad 2004


 
Příbuzné odkazy
· Více Společnost
· Novinky od Bolek


Nejčtenější článek Společnost:
Svět tajných (uzavřených) společností


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Společnost a náboženství" | Přihlásit/Vytvořit účet | 5 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Společnost a náboženství (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zagothal (zagothal@post.cz) v Úterý, 30. listopad 2004 @ 20:44:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem hrdý na to, že žiji v prý nejvíce sekulární demokratické zemi na světě.

P.S.: Tak nevím, jestli jsem to tu měl psát.



Re: Společnost a náboženství (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Čtvrtek, 02. prosinec 2004 @ 09:49:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vážený bratře,

napsal jste to na správném místě. Já na naší sekulární demokracii nejsem příliš hrdý, ale víc mi vadí "schizofrenie" katolíků. Pokud nesouhlasím se zásadními body katolické nauky, tak nemám být katolíkem.

S pozdravem

Lutrik


]


Re: Společnost a náboženství (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zagothal (zagothal@post.cz) v Čtvrtek, 02. prosinec 2004 @ 10:32:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem hrdý, neboť nejsem bratr v Kristu, jsem ateista.
V.Ž.


]


Ateismus (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Středa, 22. prosinec 2004 @ 14:11:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vážený ateisto,

i já jsem býval ateistou, nyní naštěstí nejsem. A oslovuje mne výrok známého protestanstského theologa J. L. Hromádky, že ateismus je blud, i když pochopitelný. To nemá být úrážka, ale upřímnost z mé strany.

Lutrik


]


Re: Společnost a náboženství (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Čtvrtek, 02. prosinec 2004 @ 09:49:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vážený bratře,

napsal jste to na správném místě. Já na naší sekulární demokracii nejsem příliš hrdý, ale víc mi vadí "schizofrenie" katolíků. Pokud nesouhlasím se zásadními body katolické nauky, tak nemám být katolíkem.

S pozdravem

Lutrik


]


Stránka vygenerována za: 0.55 sekundy