|
Právě je 207 návštěvník(ů) a 4 uživatel(ů) online: rosmano ivanp papir Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 123169766 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Teologie: STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ
Vloženo Pátek, 30. červenec 2004 @ 09:07:29 CEST Vložil: Bolek |
poslal kon STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ
Homosexuální chování u mužského či ženského pohlaví
představuje jednu z oblastí, které odrážejí alarmující úpadek národních
morálních zásad. Nároky dnešních homosexuálů prokazují nebývalou smělost.
Nicméně i mnozí z těch, kteří se osobně s touto úchylkou neztotožňují, se
nakonec přece jen jedinců takto sexuálně orientovaných zastávají.
Jedním z důvodů, proč se křesťané touto problematikou tolik
zaobírají, je fakt, že tolerance či netolerance vůči homosexualitě svědčí
o duchovním stavu národa. Když se Izrael odvrátil od Boha, tolerovali Izraelité
nejrůznější zla, včetně sodomie (1 Kr 14:24). Když se však Izrael k Bohu opět
navrátil, homosexualita se netolerovala (1 Kr 15:12).
Světová letniční církev Assemblies of God věří, že veškeré
otázky víry a mravních postojů mají být posuzovány na základě Písma. Jelikož
Bible se k problému homosexuality vyjadřuje, musí být považována za
autoritativní normu, která nám vymezuje jasné stanovisko.
Homosexualita je hřích
Lidský rozum někdy na homosexualitu pohlíží jako na
psychologický problém, fyzický stav anebo svobodnou volbu alternativního
životního stylu. Podle Písma je ovšem homosexualita hřích proti Bohu a člověku.
Postoj církve k tomuto problému není záležitostí diskriminace menšiny. Je to
otázka morálky. Bible o tom mluví zcela jasně.
1. Homosexualita je hřích, protože se příčí principům
sexuality, které na počátku ustanovil Bůh.
Když Bůh tvořil člověka, "stvořil ho, aby byl obrazem
Božím, jako muže a ženu je stvořil" (Gn 1:27). Poté co byl učiněn Adam, první
člověk na zemi, seznal Bůh, že není dobré, aby člověk žil sám (Gn 2:18). Proto
mu učinil pomoc jemu rovnou (Gn 2:18). Všimněme si ovšem, že Bůh člověku-muži
v jeho samotě neulevil utvořením jiného muže, ale utvořením ženy.
Když Bůh člověku přivedl ženu, Adam zvolal: "Toto je kost
z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest"
(Gn 2:23). Dále Písmo praví: "Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke
své ženě a stanou se jedním tělem" (Gn 2:24).
Při stvoření lidstva Bůh ustanovil principy sexuality,
podle kterých se lidské pokolení mělo vyvíjet. Psychologicky je vztah mezi mužem
a ženou zdravý. Fyzicky je přirozený. Ze sociologického hlediska tak byla
utvořena ideální základní jednotka rodiny. Biblický koncept ideální lidské
sexuality je heterosexuální monogamní vztah.
Jestliže se lidé rozhodnou pro homosexualitu, odmítají Boží
principy sexuality. Jejich odchylné sexuální chování je ve svých důsledcích
hříchem proti přirozenosti sexuality, kterou ustanovil Bůh (Ř 1:27).
Homosexuálním vztahem se navíc v rámci společnosti utváří taková základní
jednotka, která odporuje Božímu nařízení, aby muž opustil svého otce i matku
a přilnul "ke své ženě" a oba se stali "jedním tělem" (Gn 2:24).
Když Ježíš rozmlouvá s farizei, znovu se navrací k principu
sexuality, který Bůh na počátku ustanovil (Mt 19:4-9). Zdůrazňuje přitom, že
jediný dovolený způsob života kromě soužití v heterosexuálním manželství je
celibát, tedy zřeknutí se manželství pro království nebeské (Mt 19:10-12).
2. Homosexualita je hřích, protože Bible na ni poukazuje
jako na zlo.
Když Bůh povolal Izrael jako Svůj vyvolený národ, vyvedl ho
zázračným způsobem z egyptského otroctví. Tím ovšem Boží dílo nekončí. Bůh dal
Izraeli zákon, podle kterého se Jeho lid měl řídit. Mezi zákony o morálce byl
i specifický odkaz týkající se homosexuality.
V Levitiku 18:22 Bůh přikazuje: "Nebudeš obcovat s mužem
jako s ženou. Je to ohavnost." V Levitiku 20:13 je pak toto přikázání navíc
doplněno o varování, jaký trest následuje v případě jeho nedodržení. Stojí tam:
"Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít,
jejich krev padni na ně."
Tento zákaz je pak znovu opakován v jiných částech Bible.
V epištole Římanům 1:21-27 Pavel připomíná, jakých důsledků
se ve svých životech dočkali ti, kteří odmítali Boha a klaněli se a sloužili
tvorstvu více než Stvořiteli. Sami mezi sebou zneuctívali vlastní těla. Zaměnili
přirozený styk za nepřirozený. Byli plni hříšnosti, smilstva, bezbožnosti,
žádostivosti a zlomyslnosti. Postrádali přirozený cit, byli neúprosní
a nemilosrdní.
Za Pavlova života byl Korint proslulý svou morální
zvráceností. Byla to křižovatka nejen obchodních cest, ale také neřesti
a nemorálnosti. Protože se však v tomto městě budovala církev, bylo důležité,
aby lidé chápali, jak Bůh vnímá každé přestoupení proti morálce.
Jednoznačně to dokazují dochované záznamy. Apoštol Pavel
napsal: "Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království?"
Dále pak čteme: "Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani
nemravní, ani zvrácení ... nebudou mít účast v Božím království" (1 K 6:9, 10).
C. K. Barrett ve svém pojednání The First Epistle to the Corinthians (První List
Korintským) poukazuje na to, že slovem "effeminate" (tj. "nemravní"
v ekumenickém překladu a "měkcí" v Bibli kralické, pozn. překl.) se odkazuje na
chlapce či muže zneužívané pro homosexuální styk, zatímco označení "abusers of
themselves with mankind" (tj. "zvrácení" v ekumenickém překladu a "samcoložníci"
v Bibli kralické, pozn. překl.) odpovídá sodomitům. Oba tyto výrazy tedy
představují jak pasivní tak aktivní partnery mužského homosexuálního vztahu.
V dopise Timoteovi Pavel píše, že zákon je určen "pro lidi
zlé a neposlušné, bezbožné a hříšníky, pro lidi bohaprázdné a světské, pro ty,
kdo vztáhnou ruku proti otci a matce, pro vrahy, smilníky, zvrhlíky
[samcoložníky v Bibli kral., tedy homosexuály] ..." (1 Tm 1:9, 10). Tito lidé
jsou nazýváni bezbožníky narozdíl od těch, které Bible označuje jako
spravedlivé.
Písmo svaté důsledně ztotožňuje homosexualitu s hříchem.
3. Homosexualita je hřích, který podléhá Božímu
soudu.
Jakýmsi synonymem pro homosexualitu se stalo starověké
město Sodoma. I když se v této komunitě vyskytovaly i jiné formy zla, nejvíce
pozornosti zde budila právě sodomie. Homosexuálové ze Sodomy byli natolik
zvrácení, že ohrožovali sexuálním zneužitím i cizince, kteří se v jejich
komunitě ocitli jen na návštěvě. Dochovaly se zmínky o tom, jak si Sodomité
počínali násilně a snažili se prolomit dveře domu, ve kterém Lot přijímal hosty.
Před jejich nekalými úmysly Lota a jeho dům ochránil teprve Boží zásah.
Obyvatelé Sodomy a Gomory propadli mravní zvrácenosti
natolik, že je Bůh musel vyhladit (Gn 19:4-11, 24, 25). Přísnost rozsudku nad
těmito městy se stala až příslovečnou a vracejí se k ní i Petr a Juda jako
k názornému příkladu Božího soudu (2 P 2:6 a Ju 7).
Homosexuálové mohou být spaseni
Písmo sice jasně tvrdí, že homosexualita je hřích a podléhá
Božímu soudu, zároveň však ale homosexuálům neodpírá možnost spásy.
Homosexualita je morální problém a hříšníkům může pomoci jedině Bůh. Bohu není
nic nemožné.
Do církve v Korintu patřili i bývalí homosexuálové, již
byli z moci hříchu vysvobozeni Boží milostí. V 1. Korintským 6:9 Pavel uvádí
homosexuály na seznamu těch, kteří nemohou mít podíl na dědictví království
Božího. Ve verši jedenáctém potom píše: "A to jste někteří byli." Vyjadřuje se
zde v minulém čase. Někteří z nich tedy dříve byli homosexuály, ale Bůh je svou
mocí z tohoto hříchu vysvobodil.
Podle Písma je účinnost vykoupení neomezená pro ty, kteří
jej přijmou. Není takového hříchu, jehož poskvrna by nemohla být odstraněna. Jan
Křtitel ohlašoval: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa" (J 1:29).
Pavel píše: "Toho, který nepoznal hřích, [Bůh] kvůli nám
ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti” (2 K 5:21).
U Jana čteme: "Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak
věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti”
(1 J 1:9).
Skrze obrozující moc Ducha svatého mohou být všichni lidé,
bez ohledu na povahu jejich hříchu, učiněni novými stvořeními v Kristu (2
K 5:17).
Boží plán spásy je tentýž pro každého. Homosexuál, který
chce být zproštěn trestu za hřích a vysvobozen z jeho moci, musí k Bohu přijít
stejným způsobem jako ostatní hříšníci.
Samotný akt obrácení se k Bohu zahrnuje jak pokání tak
víru. Je nutno přijmout Ježíše jako Pána a Spasitele. Ačkoliv tyto dva aspekty
obrácení nastanou spíše souběžně než popořadě, Písmo upozorňuje na nutnost obou.
Ještě před tím, než byl Ješíš vzat vzhůru do nebe, nabádal
své učedníky, aby zvěstovali pokání na odpuštění hříchů (L 24:47). Jelikož
pokání znamená změnu mysli a tudíž vědomé odvrácení se od hříchu, člověk
přicházející k Bohu musí nejprve v hříchu rozpoznat hříšnost. Jako hřích přitom
nesmí chápat pouze odmítnutí Krista, ale i jakékoli jiné postoje nebo jednání,
které se příčí učení Božího slova.
Stejně jako filipský žalářník, který se ptal, co má dělat,
aby byl zachráněn, musí každý, kdo touží po spáse, věřit v Pána Ježíše Krista
(Sk 16:30, 31), věřit, že On má moc vysvobodit člověka z hříchu a vykoupit ho ze
zaslouženého trestu. Poslušná víra spolu s pokáním jsou nezbytnou podmínkou
spasení.
Křesťanský postoj k homosexuálům
Křesťané se nezabývají pouze tím, co Bible tvrdí
o homosexualitě, ale zároveň i zkoumají, jak by se jako křesťané měli správně
postavit k lidem, kterých se homosexuální praktiky přímo týkají. Některé hříchy
se zdají být zavrženíhodnější než jiné, protože postihují nejen hříšníka
samotného, ale mají často tendenci šířit se a sbírat síly i v jeho okolí.
Z tohoto důvodu si křesťané musí být jisti, že jejich postoj k homosexuálům je
v souladu s učením Písma. Na jedné straně se musí vyhnout sentimentální
důvěřivosti, která by vyústila v toleranci takovéhoto chování, na straně druhé
ale také nesmí přehlížet vhodné příležitosti, kdy by mohli pomoci těm, kteří
chtějí žít podle Božího slova.
Zvláštní opatrnosti je zapotřebí tehdy, když se naskytnou
příležitosti ke svědectví. Věřící se musí nechat vést Duchem svatým, aby dokázal
rozlišit ty, kteří upřímně touží po Boží spáse, od těch, kteří se třeba jen
snaží získat sympatie pro homosexualitu jakožto alternativní životní styl.
Písmo věřící varuje: "Nenechte se od nikoho svést prázdnými
slovy, aby vás nestihl Boží hněv jako ty, kdo ho neposlouchají [oddávajíce se
nemorálnostem popsaným ve verši pátém]” (Ef 5:6). Varování dále pokračuje tím,
aby křesťané neměli s těmito prostopášníky nic společného a nepodíleli se na
"neužitečných skutcích tmy”, ale naopak aby je nazývali "pravým jménem" (Ef 5:7,
11).
Církev nemůže promíjet to, co Bůh odsuzuje.
Pokud homosexuálové odmítají Boží nabídku spásy, Písmo je
staví mimo dosah Božího království spolu s ostatními, kteří odmítají Ježíše
Krista. Je pro ně tudíž i nemožné, aby je přijala církev.
Jestliže ovšem lidé podléhající homosexuální zvrácenosti
opravdu hledají spasení skrze Krista, křesťané by se měli snažit udělat vše pro
to, aby jim pomohli. Tak jako srdce věřícího přetéká Boží láskou, měla by tato
láska být zjevná všem bez rozdílu. Stejně jako Bůh, i věřící může milovat
hříšníka a zároveň nenávidět hřích.
Jinými slovy, věřící mají být věrni Bohu a Jeho slovu tím,
že budou homosexuálním jedincům pomáhat rozpoznat hříšnost v jejich způsobu
života. Měli by svědčit o všeproměňující moci Boží a o možnosti žít plný život,
pokud se člověk rozhodne mít s Bohem spořádaný vztah. Měli by se za ně modlit
a všemožně se snažit pomáhat těm, kdo touží po požehnání z Boží milosti
a slitování.
Takoví věřící pak mohou cítit uspokojení, neboť vědí, "že
ten, kdo odvrátí hříšníka od bludné cesty, zachrání jeho duši od smrti
a přikryje množství hříchů" (Jk 5:20).
MUDr. Aleš Navrátil, zástupce biskupa AC
|
Re: STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ (Skóre: 1) Vložil: michal_josef v Pátek, 30. červenec 2004 @ 13:43:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Draha AC!Ze srdce ti
dekuji, ze vynakladas tolik obetaveho usili, abys lidem priblizila
Bozi zakony. Leccemus jsem se diky Vam naucil a o toto
poznani se snazim podilet s co nejvetsim poctem lidi. Napriklad, kdyz se
nekdo pokousi obhajovat sve homosexualni chovani, pripomenu mu proste
Treti knihu Mojzisovu (Leviticus 18,22), kde jasne stoji, ze jde o
ohavnost. A basta fidli.Jenze od Vas jeste potrebuji poradit ohledne
nekolika specialnich zakonu a zpusobu, jak je dodrzovat.Za prve: Kdyz u
oltare obetuji byka jako zapalnou obet, vim, ze je to liba vune pro
Hospodina (Leviticus 1,9). Problemem jsou moji sousede. Tvrdi, ze je to
neliba vune pro ne. Mam je odrovnat?Za druhe: Rad bych prodal svou dceru
do otroctvi, jak to dovoluje Druha kniha Mojzisova (Exodus 21,7). Jakou
primerenou cenu bych dnes podle Vaseho nazoru mel za ni chtit?Za treti:
Vim, ze se nesmim dotknout zadne zeny, je-li ve stavu menstruacni
necistoty (Leviticus 15,19-24). Problem je v tom, jak se to o ni
dovedet. Zkousel jsem se ptat, ale vetsina zen reaguje na dotaz
podrazdene.Za ctvrte: Leviticus 24,44 ustanovuje, ze mohu vlastnit
otroky, muze i zeny, ziskam-li si je ze sousednich narodu. Jeden pritel
ma za to, ze se to vztahuje na Polaky, ale na Slovaky ne. Proc nesmim
vlastnit Slovaky?Za pate: Mam souseda, ktery o sobotach vzdycky
pracuje. Exodus 35,2 jasne stanovi, ze musi zemrit. Znamena to pro me
moralni zavazek, abych ho vlastnorucne usmrtil?Za seste: Jeden muj
pritel si mysli, ze i kdyz pojidani vseho, co nema ploutve a supiny,
jako musli a humru (Leviticus 11,10) je prezentovano jako hodne
opovrzeni, je to ohavnost mensi nez homosexualita. Mne se to ale tak
nejevi. Muzete mi to nejak vic objasnit?Za sedme: Leviticus 21,20 pravi,
ze se nesmim priblizit k hospodinovu oltari, jsou-li me oci stizeny
nejakou nemoci. Priznavam, ze nosim bryle na cteni. Musi muj zrak byt
dokonaly, anebo se na tohle da pouzit nejaka obezlicka?Za osme: Vetsina
mych muzskych pratel si dava strihat vlasy i pristrihovat vousy,
prestoze to Leviticus 19,27 jednoznacne zakazuje. Jakou smrti maji
sejit?Za devate: Podle Leviticu 11,6-8 vim, ze dotknu-li se kuze mrtveho
vepre, budu necisty. Smim doufam hrat kopanou micem z veprovice, kdyz si
navleknu rukavice?Za desate: Stryc ma statek. Provinuje se proti
Leviticu 19,19, protoze osiva totez pole dvojim druhem semene. Navic
nosi jeho zena saty utkane z dvojiho druhu vlaken (bavlna + polyester).
On nadto casto zloreci a rouha se. Je opravdu zapotrebi te namahy se
svolanim cele vesnice, abychom je ukamenovali (viz Leviticus 24,10-16)?
Nestaci, kdyz je formou drobneho rodinneho obradu upalime, jako se to
dela s temi, kdo se vyspi s tchyni (Leviticus 20,14)?Vim, ze jste se
vsemi temito vecmi podrobne zabyvali a tak jsem pln duvery, ze nam
budete moci byt napomocni. A jeste jednou mockrat dekujeme za to, jak
nam pripominate nemenne a vecne Bozi slovo.S obdivem Vas oddany ucednik
a fanousek Jake |
Re: STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ (Skóre: 1) Vložil: Gepa v Sobota, 31. červenec 2004 @ 08:51:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Již jsem si zvykl, že v krátké době po sobě se objevují stejné "komentáře" na různých místech GS. Přesně na tento "výtvor" jsem reagoval nedávno v diskusi. Klikat myší umím, proto svou odpověď kopíruji i sem. Uvedený příspěvek se nás snaží přesvědčit, že na základě nedodržování některých SZ míst, je sporná platnost SZ celého. Budu tedy s tímto komentářem polemizovat s ohledem na platnost jednotlivě zmiňovaných příkazů s přihlédnutím, zda jsou zrušeny Novým zákonem. Zda tedy platí dál nebo ne.
Nedá se tak zcela odhlédnout od posměšného tónu celého dopisu (skutečný autor - Jake - to pojal jako dopis) a nutno na něj tak odpovídat. Vždy je dilema, jak na takové otázky reagovat. „Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti, abys nebyl jako on. Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti, aby se sám sobě nezdál moudrý“ (Př 26,4-5) Tím hlupákem je u mne (především) Jake – autor dotazů. Budu se snažit řídit veršem č. 5.
ad 1) Nejsem si jist, zda Izraelité pálili oběti sousedovi pod nosem. Tento dotaz asi ani nemůže být míněn vážně, pokud dotyčný zná byť jen v hrubých rysech alespoň evangelia! Odkazuji na ustanovení večeře Páně v evangeliích. Pokud nestačí tak Žd 10,1-22. Těch míst by se dalo najít více! Závěr: všechny SZ oběti jsou přeznačeny Ježíšovou obětí.
ad 2) V prodeji dcery do otroctví mu z pohledu Bible nelze zabránit, ale kde by jí jako homosexuál vzal by mě zajímalo víc. Neznám zákonodárství jiných zemí – ostatně zcela ani ne to naše. Troufám si ale tvrdit, že v USA (odkud Jake je) již otroctví bylo zrušeno. Pak by se měl podřídit ve smyslu Ř 13,1; 1Pt 2,13 a Tit 3,1!
ad 3) Já osobně bych se cizí ženy nedotýkal vůbec. Dle mého názoru je to nevhodné. A u té vlastní vím, kdy ta doba je! Vyjímky bych viděl u doktorů – tam je to otázka priority (zdraví, život). Tento příkaz není zrušen - platí stále! (Proč se chce homosexuál dotýkat ženy?)
ad 4) Já bych řekl, že to platí jak pro Slováky tak pro Poláky (i pro Čechy). Jinak zde použiji stejný argument i závěr jako v ad 2).
ad 5) Je více příkladů, kdy Ježíš konal zázraky v sobotu (Lk 6,6). Nedovedu si představit, že by to svým následníkům zakazoval a sám tak nečinil. Ale nejen zázraky - viz. Mt 12,1-8. Řekl bych, že Ježíš zrušuje ono zákonické pojetí soboty. Jeden den v týdnu (v Gn doslova „sedmý den“) máme odpočinout a věnovat ho Pánu (nechce se mi to nyní doslova hledat). Důležité je, že ono striktní sobotní absolutní nicnedělání bylo Ježíšem zrušeno! "Sobota je učiněna pro člověka, ne člověk pro sobotu" (Mk 2,27)
ad 6) Tento bod odpovídá naprosté neznalosti NZ. Těch míst, kde se zrušují „nečisté“ pokrmy je velice mnoho: Sk 10,11-15. Znám výklad tohoto místa, ale lze ho brát i doslovně. Existují ale i další místa v NZ: 1Tm 4,3-5; Mk 7,14-19; Mt 15,11… Tady bych těch míst našel hodně! Nečistá zvířata zrušena!
ad 7) Nutno brát v celém kontextu – Lv 21,17-23. Pasáž vztahující se na oči se ale překládá různě. Toto je spíš otazník vyloženě Starého zákona – potažmo judaismu. Jsou to nařízení pro Lévijské kněze. Ne pro křesťanské! Je to pouze pro kněžskou službu - ne pro řadové věřící. I v NZ jsou tito lidé zváni na „hostinu“ – Lk 14,21. Lévijské kněžství je pro křesťanství zrušeno jako celek – náš vrchní pravý velekněz je Ježíš Kristus – Žd 5,1-10. Mohl bych asi citovat dále, ale zde by se mohla diskuse rozutíkat mnoha směry. Jako např.: samotný řád Melchisedecha, mezicírkevní rozdíly,… Řekl bych, že uvedené verše jsou stěžejní. Závěr: předpisy pro Lévijce zrušeny!
ad 8) Text v Leviticu jsem prošel jen zběžně, ale myslím, že za tento prohřešek nebyla smrt. Možná jsem to přehlédl. Jinak překlady se různí. Myslím, že se tam nezakazuje střihání jako takové. Pokud to řeknu současným a světským jazykem, tak bych řekl, že jde pouze o zákaz „určitého střihu“, ale překlady nejsou zcela stejné (ČEP a Kral. – jiný nemám). Zajímaly by mne na toto téma výklady současných judaistů. Na pozadí mi spíše vyvstávají jakési modloslužebné rituály tehdejších okolních národů – a proto ten zákaz. Nicméně na toto se dá aplikovat Pavlovo zrušení „skutků Zákona“ – místa snad nemusím vyhledávat. Jinak já osobně nemám nic proti dlouhým vlasům ani proti dlouhým vousům, ale jelikož jsem ženatý, musím se podřídit „vládní moci“ (Ř 13,1) a chodit oholený a ostříhaný.
ad 9) Nečistá zvířata – bylo zrušeno (viz. ad 6)). Navíc rukavice a míč nejsou zdechliny jako takové, ale jen velmi malé části zabitých zvířat. Zdechlina je podle mne celé zvíře, které pošlo samovolně – a zde bych ten dotyk také nedoporučoval. Rozlišuj zdechlinu a zabité zvíře!
ad 10) Zde je toho víc.
Lv 19,19 – S tímto přikázáním měli Izraelité problém již dávno – používali mezky (kříženec koně a oslice). Nicméně bych obzvláště v dnešní době – v době geneticky upravených rostlin a živočichů – nebral tento příkaz na lehkou váhu. V podobném kontextu bych viděl i to osívání – laboratorní zásahy do genetiky. Ty dva druhy vláken v jednom oděvu – to je první věc, na kterou nemám žádnou odpověď. Uniká mi i původní význam nařízení. Třeba mě ještě něco napadne, ale v tuto chvíli nevím.
Rouhání je hřích bezpochyby. „Vyspání s tchyní“ také. Na tom se snad křesťané bez rozdílu shodnou - s vyjímkou michal_josefa. Takže je to jen otázka těch trestů – nejsem odpůrce trestu smrti.
Slovo závěrem.
Snažil jsem se k tomu opravdu postavit čelem, ale… U autora silně pochybuji, zda v Bibli upřímně hledá pravdu. Pochopil jsem z toho, že na základě starozákonních příkazů, které se již všeobecně nedodržují, vyvozuje neplatnost i některých dalších, které společnost však ještě bere jako závazné. Netvrdím, že je mi vše v Bibli jasné (obzvláště ve SZ), ale způsob jakým to předvedl Jake (skutečný autor "dopisu"), je hledání hole na bití psa. Ale on se na to může koukat stejně z druhé strany.
Z komentáře michal_josefa by se mohlo zdát, že je autorem sám. Autorem je onen Jake na konci - to jen na okraj. |
]
Re: STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ (Skóre: 1) Vložil: wollek v Neděle, 01. srpen 2004 @ 12:01:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Milý michal_josef,
přesně toto jsem poslal Gepovi, když jsme diskutovali o Starém Zákoně a děkuji mu, že svou odpověď poslal i sem.
Bez ohledu na to, jaký je náš vztah ke Starému Zákonu, je tento způsob argumentace nanejvýš nepoctivý, protože nelze nevzpomenout, že hlavním argumentem proti homosexualitě není Leviticus (právě pro mnoho dalších 'sporných' nařízení), ale vyjádření apoštola Pavla v novozákonním listě Římanům.
wollek |
]
|
|
Re: STANOVISKO APOŠTOLSKÉ CÍRKVE K HOMOSEXUALITĚ (Skóre: 1) Vložil: Gojim v Pátek, 30. červenec 2004 @ 20:53:07 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | To teda znamená že keď je napr. v SZ zákaz jesť bravčové mäso a dnes sa to nedodržiava tak je správne žiť ako homosexuál, nakoľko aj to starý zákon zakazuje...? Mám to tak chápať? Ináč podľa čoho má teda cirkev stanoviť svoj vzťah ku homosexualite ako na základe písma?
Citujem krátky úryvok s článku s názvom „Homosexualita a viera“ na adrese: http://www.granosalis.cz/article.php?sid=1480
Vztahy stejného pohlaví v bibli
Bible popisuje tři citově blízké vztahy mezi dvěma lidmi stejného pohlaví. Zdá se, že velmi vybočují od běžného přátelství:
• Ruth a Naomi
• David a Jonata
• Daniel a Ashpenaz
Davidův vztah se jeví, že by mohl být homosexuálního charakteru (viz. 2 Sam 1,26), u ostatních máme příliš málo informací.
Závěr
- V Bibli mohli být více než tři homosexuální vztahy, žádný z nich nebyl zakázaný, ani nijak komentovaný.
Koniec citátu.
Pokiaľ teda staviame na tom že napríklad Rút a Noemi mali homosexuálny vzťah a tak isto aj Daniel s Aspenazom a David s Jonatánom ktorých Boh dáva v mnohom za príklad na jednej strane a na druhej strane homosexualitu evidentne odsudzuje, čo nám bráni myslieť si že napr. Apoštol Pavel bol homosexuál nakoľko bol evidentne bez manželky a vyjadril sa smerom ku niektorým súčasníkom mužského pohlavia veľmi pozitívne? Je síce pravdou že bol autorom state v ktorej sa hovorí o tom ako homosexualita vzniká a čo je jej dôsledkom a celá tá stať písma sa vyjadruje k homosexualite zásadne proti.... ale my týmto vlastne získavame zaujímavý typ zmýšľania - logiky. Na základe nej sa vlastne môžeme dopracovať k názoru že pokiaľ napr. Ježiš žehnal malým deťom a zakazoval zabraňovať v prístupe k Nemu...
Ja to radšej nedopíšem – domyslite si.
Na záver asi toľko že v Biblii je v Zj. 22,18 zmienka o pridávaní a uberaní s písma a o jej dôsledkoch...
Pokiaľ nevyjadrujeme k téme módny liberálny názor môžeme sa síce už dnes dostať na kontroverznú rovinu ale myslím že Biblia a jej postoje prežila ďaleko horšie obdobia...
|
|
|
|
|