Ano, Myslivče, bezvadně jsi v tomto můj text doplnil...

Myslím si, že je v 90% případů těchto kauz je příčinou právě ta nedobrovolnost celibátu (slib v ranném mládí, který v plné dospělosti nejde změnit)...

O textu přemýšlím, jak je myšleno (?) - asi má ještě rozespalost  po ránu :-)

Zajímavé srovnání - pravděpodobný důvod požadavku celibátu kněží v ŘKC?

Ještě přemýšlím, proč je povinný celibát v řádech ŘKC? Moje teta vstoupila do řádu jako nezletilá v 16-ti letech , aby nemusela za 2. světové války na nucené práce do Německa... Nikdy nepoznala zřejmě zamilování se do muže a normální život... A v izolaci od světa asi ani netoužila pak po rodině - ale což kdyby se třeba ve 30-ti zamilovala a chtěla mít rodinu? Byla by celoživotní "odpadlík" se skvrnou podobně tak, jak jsou někteří "odpadlí" kněží ŘKC?

  Rozhodovat se pro něco v 16 letech a ještě pod nátlakem okolností není určitě svoboda, svobodné rozhodnutí.

  Rozumím. Tak. To je přesně pojmenované.  

  Toník

..." Rozhodovat se pro něco v 16 letech a ještě pod nátlakem okolností není určitě svoboda ..."...

Proč se tu pořád dokola řeší katolická církev a nebavíte se tu raději o víře vlastní?

Jste pak v zajetí předsudků, vždyť nemáte o pravé skutečnosti, jak je to v ŘKC doopravdy,  ani ponětí.

Do mnišských řádů se v ŘKC vstupuje postupně:

Nejdříve jsou to "novicky" - to je příprava - rok, dva , aby si člověk ujasnil, zda je duchovní povolání osobně pro něho.

Potom následují sliby časné (třeba na pět roků - ty se v některých řádech znovu opakují i vícekrát)  - a až když je člověk duchovně zralý a pevně zakotvený a je mu jeho duchovní životní povolání jasné, tak mohou později následovat i sliby věčné - doživotní.

Ale některé řády (třeba "Vincentky") mají jenom sliby časné - po jejich uplynutí se sestry normálně vdávají a zakládají rodiny.

  Já vaše problémy neřeším, jsou vaše. Píšu svědectví, zkušenost, občas nějaký názor. Není na mne, abych řešil vaše problémy, nejsem Bůh.

  Jinak díky za svědectví z tvého života. Rozumím, že jste pak v zajetí předsudků, vždyť nemáte o pravé skutečnosti, jak je to v ŘKC doopravdy,  ani ponětí. Narazil jsem na to mockrát, že to tak máte - snad je to tím, že jste byli ve dvaceti hloupí a lákala vás pozlátka světa a ve třiceti povrchní a nevzdělaní.

  Já jsem ve dvaceti nebyl hloupý a nevzdělaný už jsem nebyl ani ve dvaceti, natož pak ve třiceti.  Proto nejsem v zajetí předsudků a o tom, jak je to v ŘKC, mám dodnes velmi dobré ponětí.

  Toník

..."To nevím, proč to pořád řešíte, Stando. Asi s tím máte problém."...

Tohle už nemá se skutečným racionálním dialogem opravdu nic společného, Toníku.

 Je to od tebe jen rétorická nehoráznost nedůstojná křesťana, který má pravdu v úctě.

To jsi přestřelil - víc ti k tomu neřeknu.

  Psal jsi tu Stando:

  Tak to někdy zkus, místo osobních útoků diskutovat k tématu. A totéž můžeš udělat s Bruslí, Milkou, Myslivcem, Willym ...

  Téma je tentokrát Celibát.

  Toník

  Proč to píšeš mně? 

  Takový nesmysl? 

  Jak se vaše problémy týkají mně?

  Já tu jasně znovu a znovu píšu, že co dělá ŘKC je její věc. Není na lidech mimo ní, aby to řešili. Ani na mně. 

  Dám k tématu svědectví, napíšu, co jsem žil, jak mne Bůh vedl, v čem jsem potřeboval změnit život, jak jsem opustil hřích, jak mne Bůh vychovával ... A to je tak všechno. 

  A jasně jsem tu mnohokrát psal, že mne Bůh vedl, že není moje věc řešit ŘKC. Že je mi třeba cizí postoj reformátorů, kteří se jí snažili předělat. Že mne Bůh vedl hřích opustit.

  Píšu to i Brusli k tématu, že je nesmysl řešit, co celibát, kdy a jak, že to je okrajová záležitost, navíc jednoznačně záležitost ŘKC, jak si to nastaví. Nikoho jiného seto netýká.

  A ty máš tu drzost psát mně "Proč se tu pořád dokola řeší katolická církev"?

  To si piš těm, kterých se to týká. Kteří mají potřebu to řešit.

  To jsi přestřelil. Že se nezastydíš, Stando.

  A klidně ti k tomu napíšu víc. A znovu.

  Toník

Proč to píši tobě?

Protože Myslivec i Brusle zde dostatečně jasně předvedli své znalosti o celibátu (tedy spíše neznalosti).

Korektní by od tebe bylo, kdyby jsi jim vysvětlil, že nikdo v ŘKC nedělá celoživotní sliby v šestnácti letech!

Ale protože jste všichni tři odpadlíci od ŘKC, tak s nimi "držíš basu" i tehdy, když tlachají zjevné nesmysly:

"  Rozumím. Tak. To je přesně pojmenované. "

Takže jsi tímto přejal onen pokleslý způsob diskusní manipulace Brusle. I když jste tímto zcela mimo realitu věcí.

A korunu jsi tomu nasadil tímto: " To nevím, proč to pořád řešíte, Stando. Asi s tím máte problém."

  Psal jsi, že máš všechno v životě postavené na hlavu.

  Ne, Stando. Toby rozhodně nebylo korektní, vysvětlovat Brusli nějakou nepravdu či výmysl. Určitě bych se nechoval tak nekorektně, jako ty.

  Ato už je zase něco z tvých fikcí, Stando. Z psychologie se tomuto tvému tučnému psaní říká stihomam. Je to také jeden ze znaků sekt - členové uvnitř si myslí, že se protinim všichni okolo spikli.

  Já tím nebyl mimo realitu věcí.

  Já psal k tématu:

Rozhodovat se pro něco v 16 letech a ještě pod nátlakem okolností není určitě svoboda, svobodné rozhodnutí.

  A to je pravda.

  Jinak díky za svědectví z tvého života.

Takže chápeš, že když jsi mi psal:

  Já tu Stando neřeším katolickou církev. Katolická církev je problém katolické církve, svoje problémy ať si řeší katolická církev.

  Toník

To ať si tu každý posoudí sám, jestli spolu držíte basu, nebo ne!

..."

"...

Uměle vytvořený fiktivní problém jenom u vás tří, proti kterému se pak statečně vymezujete. Proti katolické církvi - i když ji prý neřešíte! (a to rozhodování v 16 letech do řádu  pod "nátlakem okolností" bylo jako co?)

A v tomto jsi se přidal a stojíš na straně poblouzněnců zcela ve virtuálním prostředí - odtržen od reality.

Realitou skutečného života v ŘKC je totiž to, že nikdo nemůže v šestnácti letech složit věčné sliby!

Všechno má svůj čas a já už jinde vysvětlil, jak je tomu doopravdy.

Jistěže se může stát, že se někdo v šestnácti rozhodne pro duchovní zasvěcený život. A také se to občas stává.

A třeba i vstoupí do řádu jako novic (novicka).

Ale až čas u každého ukáže, zda to bylo unáhlené rozhodnutí pod vlivem emocí, které časem vyprchaly, nebo zda se skutečně jedná o povolání od Boha.

Proto ona zkušební doba u noviců, proto i opakovaně sliby časné na krátkou dobu několika let - aby člověk měl pořád svobodu i odejít, pokud by snad poznal, že zasvěcený život není jeho povoláním.

Nikdo v církvi neumožní šestnáctiletému skládat věčné sliby - natož ho do něčeho takového tlačit!

  To je tvoje věc, co si žiješ a sám za sebe píšeš.

  Pro mne to nebyl uměle vytvořený problém, ale realita života. A k tomu jsem odpovídal.

  Zhruba v 16., 17. letech jsem se pod nátlakem zjevení Paní z růžového kříže a Neposkvrněné a pod nátlakem sekty rozhodl vydat život těm zjevením. Modlil jsem se tehdy tzv. "zásvětnou modlitbu". A ta modlitba fungovala. 

  Rozhodně se situace zastrašení mladého kluka náboženstvím a peklem a bohem, co se na nás zlobí a jeho matkou, co ho jakž takž udržuje, aby nás nezabil, nedá nazvat svobodou a svobodným rozhodnutím. Byla to manipulace jak prase.

  To ovšem neznamená, že bych si nezasloužil trest, že bych byl nějak zbaven odpovědnosti za to špatné a zlé rozhodnutí, ...

  Stejně tak - pokud se někdo pod vlivem velmi negativních okolností rozhodoval v 16 odejít do kláštera, vstoupit do řádu, pro zasvěcený život, nebyla to svoboda, svobodné rozhodnutí. Natož dobrovolné. Což ostatně brusle jasně psala.

  Takže k tomu zase píšeme my, Stando. K realitě života, kterou jsme prožili. 

  Tvoje umělé problémy, co sis ty uměle vytvořil, jsou jen tvoje. Netýkají se našeho života.

  Toník

Ahoj Toníku.

Teta byla narozená v závěru roku 1927 (moje maminka 1939). 

Teta odešla do kláštera počátkem roku 1944, kdy jí bylo 16 let a 3 měsíce. Pokud by neodešla, hrozily jí nucené práce v Německu (válka) a nikdo by nevěděl, zda přežije a vrátí se někdy zpět domů.

Rodiče tetě tehdy vybrali jistě to nejlepší podle svého svědomí v zájmu přežití dcery, kdy její ročník měl být prý takto na nucené práce povolán. Vše znám jen z vyprávění. Teta se jako věřící mladá holka nebránila a v řádu prožila svůj život odevzdaně. Sliby pravděpodobně pak skládala postupně, jistě ne celoživotní sliby v 16-ti letech (to jsem ale ani netvrdila...) - ale v jejích 16-ti padlo to "rozhodnutí" jít  do řádu, kde dále pracovala celý život ve službě nemocným, zemřela nedávno ve věku 92 let... 

Teta nikdy nepoznala běžný život, jako hodně mladá byla "vsazena" do klášterního prostředí a zvykla si na něj. 

..."Sliby pravděpodobně pak skládala postupně, jistě ne celoživotní sliby v 16-ti letech (to jsem ale ani netvrdila...) - ale v jejích 16-ti padlo to "rozhodnutí" jít  do řádu ..."...

Právě že jsi věc formulovala tak, že to z kontextu vyplynulo...

  Já jsem pochopil, co jsi psala. Znám praxi ŘKC, víc tedy situaci kněží, trochu méně situaci řádů, ale informace k tomu, jak se člověk rozhoduje žít život v některém z řádů a jak se skládají sliby, zhruba mám - můj spolubydlící se na koleji rozhodoval a rozhodl k takovému životu, viděl jsem, kdy se rozhodl, kdy a jak skládal sliby, kdy byl vysvěcen.

  Toník

Ano, Toníku. 

Jinak do řádu ŘKC později vstoupila další moje teta (nar. 1931), sestra této tety a samozřejmě i mojí maminky, již svobodně po válce. Složila věčné sliby, sloužila u postižených dětí, a z řádu byla kolem roku 1955-1956 nuceně poslána zpět  domů.  Je tam ale složitější pozadí všeho, které nebudu na Granosalis veřejně rozebírat. 

..:"Jinak do řádu ŘKC později vstoupila další moje teta (nar. 1931), sestra této tety a samozřejmě i mojí maminky, již svobodně po válce. Složila věčné sliby, sloužila u postižených dětí, a z řádu byla kolem roku 1955-1956 nuceně poslána zpět  domů. "...

Pokud vstoupila do řádu po válce, bylo jí tak 16 let. Nemohla tehdy ještě složit věčné sliby - nikdo by to nedovolil. A v r. 50 byla internována na šest let. V r. 1956 byla státem "poslána domů" - možná i řádem  laicizována. Protože zůstat tajnou řeholnicí bylo tehdy hodně obtížné.

Neřešte prosím, z úcty k mé další tetě. Vše bylo jinak, netřeba vytvářet fikce, děkuji za pochopení. 

Nemohlo být vše jinak.

- všechny řeholnice bez výjimky byly v r. 1950 režimem odvezeny z klášterů (za součinnosti policie, STB i armády) a na dalších šest roků od r 1956 byly internovány - bez soudu vězněny.

Pokud byla teta v té době řeholnicí, nemohlo se jí to netýkat.

Ahoj Myslivče, já tady kvůli fikcím a stolkingu jednoho účastníka diskuse už nemohu veřejně napsat, jak smutně skončil příběh mé druhé tety - řádové sestry, abych nepošlapala její obrovskou a upřímnou oběť Bohu a její čest. 

Dost prosím, pane Oko!!! Stačí, dost!!!

Moje tety, starší sestry mé maminky,  byly obě obětí doby, každá jiným způsobem. Nedovolím, aby se jejich vyprávění posunulo do neetických lží a domněnek o nich panem Okem. Prosím o STOP vytváření fikcí a respektování mého STOP v tomto!!!

Děkuji. Měla jsem tety ráda. Lze to pochopit a respektovat?

----------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------

28.2.2023 - STOLKING?

DOST!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

-----------------------------------------------------------------------

My všichni dříve narození jsme byli v jistých ohledech obětmi té doby.

Nijak to ale nesouviselo s nějakým nucením do celibátu - a o to tu šlo. O pomluvy ŘKC.

DOST !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

POKOLIKÁTÉ ?????

nechtěl byste konečně dát brusličce pokoj??? Zamyslete se nad tím, v jakém duchu zde působíte: V duchu Kristově - nebo antikristově???

Pokud jde o pomluvy ŘKC - tak nejvíce ji zde pomlouváte vy, a to tím, že zjevujete nejen svůj morální profil, ale i poměry v ŘKC, které pozorovateli zvenčí nejsou hned zřejmé. 

...". Rozumím, že ty si řešíš uměle vytvořený fiktivní problém jenom u vás tří, proti kterému se pak statečně vymezujete. Proti katolické církvi - i když ji prý neřešíte! (a to rozhodování v 16 letech do řádu  pod "nátlakem okolností" bylo jako co?) A v tomto jsi se ty přidal a stojíš na straně poblouzněnců zcela ve virtuálním prostředí - odtržen od reality."...

A toto že má být reakce dospělého, duševně a duchovně vyzrálého křesťana? Takto primitivně a nesmyslně obracet má vlastní slova proti mě? A to navzdory realitě věcí, jak se ve skutečnosti udály!

Tvá vlastní slova ti snad došla?

..." zastrašení mladého kluka náboženstvím a peklem a bohem, co se na nás zlobí a jeho matkou, co ho jakž takž udržuje, aby nás nezabil ..."...

Ano, toto téma by si vystačilo na samostatný článek.

Realitou dnešního světa jsou do nebe volající křivdy a hříchy lidí. např. miliony zabitých nenarozených dětí. To jsou celé potoky nevinné krve, která volá k nebi o spravedlnost. A dobře, Toníku, víš, že mzdou hříchu je smrt.

Takže Bůh, pokud uplatní svoji spravedlnost, tak bude nucen trestat. Ale zatím nám dává čas milosti, příležitost k nápravě života. Na tuto milost ale není žádný nárok, jako neměli žádný nárok na milost spravedliví v Sodomě - přesto jim tuto milost Abrahám na Hospodinu vyprosil.

..." Stejně tak - pokud se někdo pod vlivem velmi negativních okolností rozhodoval v 16 odejít do kláštera, vstoupit do řádu, pro zasvěcený život, nebyla to svoboda, svobodné rozhodnutí. Natož dobrovolné. Což ostatně brusle jasně psala."...

Stejně tak jsem já jasně vysvětlil, že toto je od Brusle nepravdivý fake - možná z neznalosti příběhu své tety, do kterého si dosadila svoje zvrácené představy.

Katolická církev má sama zájem, aby těch, co selžou v celibátu, bylo co nejméně. Proto nedovolí nikomu dostatečně nepřipravenému a nezformovanému složit věčné sliby.

  ??? 

  Ty jsi obracel tvá slova proti tobě? 

  Myslel jsem, že jsi to psal sám za sebe?

  Když jsme se na dané téma bavili, psal si, že ty máš ve zvyku psát vždycky jenom sám za sebe. Za žádnou druhou osobu nepíšeš. Nikdy. 

  Platí to ještě?

  Beru to tak, že ty tvoje fiktivní problémy, strany poblouzněnců, virtuální prostředí píšeš jenom sám za sebe. Za žádnou jinou osobu nepíšeš.

  Ne. 

  A to už zase píšeš sám za sebe, nepíšeš za brusli.

  Brusle to napsala dobře. Ty sis tam dosadil nějaké tvoje zvrácené představy, něco, co brusle nepsala, a na ně jsi pak reagoval.

  To nevím jak to má katolická církev.

  Když jsem byl v ŘKC, tak tam byl jednoznačný psychický tlak a manipulace mladých na to, aby bylo co nejvíce kněžských a řeholních povolání.

  To byl tehdy jasný a jednoznačný zájem, priorita. Nevím ale, jak je to tam teď.

  Toník

Brusle napsala, že její teta jako šestnáctiletá vstoupila do řádu (prý nuceně).

To bylo v r. 1943 - tedy uprostřed války.

Brzy po válce komunisti zlikvidovali všechny řády a všechny řeholníky i řeholnice z celé republiky  internovali během jedné noci jako zločince.

Internace trvala až do r. 1956 - to znamená že i řádové sestry žily jako ve vězení pod dohledem dozorkyň.

Později mohly znovu pracovat v zaměstnáních - už jako civilní osoby.

Na řeholnice byl tehdy režimem vyvíjen nátlak, aby se vdaly a začlenily do normálního života (to bylo tetě Brusle 29 let, kdy byla režimem nucena z řádu vystoupit!).

Společenství řádů se tehdy mohlo uskutečňovat už jenom tajně. Řády byly totiž u nás zakázány - od r. 1950 až do r. 1990.

Pokud tedy teta Brusle vytrvala jako tajná řeholnice i přes komunistický teror, bylo to docela určitě proto, že to sama tak chtěla a nikoli proto, že by ji někdo k celibátu nutil.

A bylo to od ní  také docela určitě hrdinské svědectví věrnosti Kristu.

Toto jsou ty moje "zvrácené představy!"

  Toník

Když byly řeholnice v r. 1956 propuštěny z komunistické internace, neměly se kam vrátit. Kláštery jim znárodnili (já zákldní vojenskou službu prožil v jednom z areálu bývalého kláštera, ze kterého také udělali kasárna).

Musely pracovat v civilním povolání a když si vydělaly nějaké peníze, pořídily si pak k bydlení společný dům, ve kterém pak v malých komunitách prožívaly své řádové zasvěcení a přitom pracovaly třeba v nemocnicích.

Nic lehkého a snadného, všechno jako podzemní církev.

Nikdo je do celibátu nenutil a ani nutit nemohl. Režim jim dokonce nutil opak. Teta Brusle, pokud by sama chtěla, měla možnost z řádu odejít - v té době jí bylo cca 29 let a věčné sliby určitě skládala až později.

Jestli tedy zde Brusle řeší, jakési (absurdní) "nucení" své tety k celibátu, měla by si přiznat, že si zde vlastně řeší svoje docela jiné osobní problémy.

  Brusle to napsala hezky, znovu si přečti, co napsala a nedomýšlej podle sebe, co nepsala.

  Toník

..." Brusle to napsala hezky, znovu si přečti, co napsala a nedomýšlej podle sebe, co nepsala."...

Napsala to sice hezky, ale nepravdivě.

Napsala Brusle:

"Ještě přemýšlím, proč je povinný celibát v řádech ŘKC? Moje teta vstoupila do řádu jako nezletilá v 16-ti letech , aby nemusela za 2. světové války na nucené práce do Německa... Nikdy nepoznala zřejmě zamilování se do muže a normální život... A v izolaci od světa asi ani netoužila pak po rodině - ale což kdyby se třeba ve 30-ti zamilovala a chtěla mít rodinu? Byla by celoživotní "odpadlík" se skvrnou podobně tak, jak jsou někteří "odpadlí" kněží ŘKC?"

Tohle napsala Brusle.

Řeší si tím nějaké své démony v hlavě.

Ve světle toho, že když bylo její tetě 23 let, byly všechny řády u nás zrušeny a všichni řeholníci byly násilím internováni. Policií, vojáky. Jako nevinní pak byli bez soudu uvězněni po celých šest let!

Když bylo její tetě 29 let, přišlo "uvolnění".

 Propustili je z internace a začlenili do pracovního procesu. Některé sestry pracovaly v nemocnicích, jiné v průmyslu, v JZD , ve službách a pod.

To jste už úplně rozum potratili?

Mnohé ze sester tento nátlak komunistické moci nevydržely  a po skončení doby svých časných slibů řád opustily a normálně se vdaly a měly rodinu. Nikdo jim nic nevyčítal.

Ty, které se rozhodly vytrvat, musely si nejdříve prací vydělat prostředky v zaměstnání na koupi společného domu, ve kterém by mohly znovu v soukromí žít své Bohu zasvěcené životy. Začínaly od nuly.

Z počátku začínaly často jen ve čtyřech, pěti osobách. Jiné sestry zase pracovaly na farách jako pastorační pomocnice, než se jim vytvořily podmínky pro návrat do řeholního společenství.

Až do r. 1990 byla u nás řeholní společenství nelegální - i když později v sedmdesátých letech byly ženské řády režimem už tolerovány  - protože se zjistilo, že nikdo z civilních zaměstnanců se třeba nechce starat o těžce mentálně postižené - byli svezeni na Hostýn a tam se o ně staraly řádové sestry.

Dost prosím, pane Oko!!! Stačí, dost!!!

Moje tety, starší sestry mé maminky,  byly obě obětí doby, každá jiným způsobem. Nedovolím, aby se jejich vyprávění posunulo do neetických lží a domněnek o nich panem Okem. Prosím o STOP vytváření fikcí a respektování mého STOP v tomto!!!

Děkuji. Měla jsem tety ráda. Lze to pochopit a respektovat?

  Ptáš se na něco, co Brusle psala. 

  Četl jsi její příspěvek?

  Toník

Četl jsem její příspěvek a neslučuje se s pravdou, jak ji o řeholnicích znám já - a jak si to tu může každý vyhledat na internetu.

Akce B je název plánu na zrušení všech katolických ženských řádů a kongregací, povinné rozpuštění řádových komunit a přechod řeholnic do civilního zaměstnání připravovaný komunistickým režimem v Československu v roce 1953.

 Po uskutečnění Akce K a Akce Ř v roce 1950 byly zrušeny mužské katolické řeholní řády a většina jejich členů byla internována. Příslušnice ženských řádů byly stěhovány do centralizačních středisek, avšak kvůli nedostatku pracovních sil i poté většina z nich stále pracovala v nemocnicích, internátech a charitních domovech.

Režim, který chtěl dále omezit jejich kontakt s veřejností, proto začal na jaře roku 1953 s přípravou „akce B“. Předsednictvo vlády a sekretariát Ústředního výboru Komunistické strany Československa rozhodly 10. března o zrušení všech církevních řádů k 1. červenci toho roku.

Provedením „akce B“ byly pověřeny Státní úřad pro věci církevní a ministerstvo vnitra. Ministerstvo financí mělo zorganizovat převzetí řádového majetku státem.  Směrnice koordinující postup akce byly rozeslány krajským sekretariátům.

Řeholnice měly být na svých pracovištích přesvědčovány k dobrovolnému vystoupení z řádů s pomocí členů okresních národních výborů a dalších zaměstnanců zdravotních zařízení, sester a lékařů.

Očekávalo se, že většina řeholnic nátlaku podlehne, dobrovolně odloží řeholní roucha a přejde k civilnímu zaměstnání. Staré řeholnice měly být umístěny v charitních domech nebo propuštěny k příbuzným. Ty, které by odmítly nebo odrazovaly druhé od vystoupení z řádu, měly být vzaty do vazby a mělo na ně být podáno trestní oznámení v souladu se zákonem č. 68/51 o dobrovolných organizacích a shromážděních.

Nepoddajné sestry měly být soustředěny v Oseckém klášteře a řádové majetky měly propadnout státu  ....

  Já se tu Stando bavil mnohokrát o vlastní víře. Psal jsem k tomu i článek [www.cizinec.com].

  Psal jsem tu, že věřím Bohu, už dlouho, a rád.

  Psal jsem tu, že věřím manželce, dětem, rodičům, bráchovi, dlouho a rád.

  Psal jsem tu, že věřím lidem v církvi, že věřím lidem v práci, sousedům, ...

  Psal jsem tu, že jsem odmala hodně věřící člověk - že tak nějak věřím skoro každému. Že věřím až tak moc, že třeba nemohu jednat s některými subjekty, protože moje víra je problém. Mám totiž tendenci věřit třeba i zástupcům mediálních agentur. Ale už mne z víry komukoliv trochu vyléčili ;-) 

  Ty jsi psal, že máš problém s mojí vírou, jak ji prezentuji, ale nikdy jsi ani po mnoha otázkách nenapsal, co ti tak vadí na tom, že Bohu věřím, nebo co ti vadí na tom, že věřím lidem kolem sebe ...

  Není na tom se moc co bavit - jen uvedu fakta, pokud by tě něco zajímalo k mojí víře, můžeš se zeptat.

  A máš opět příležitost se vyjádřit, s čím máš problém, co konkrétně máš proti mojí víře - pokud něco. A můžeš to klidně udělat bez předsudků a nálepkování.

  Toník

  

 

..."Ty jsi psal, že máš problém s mojí vírou, jak ji prezentuji, ale nikdy jsi ani po mnoha otázkách nenapsal, co ti tak vadí na tom, že Bohu věřím, nebo co ti vadí na tom, že věřím lidem kolem sebe ..."...

Ale napsal!

Nenuť mě to vlákno hledat!

Ty nerozlišuješ mezi vírou Bohu a začneš hned úplně bez souvislosti  vyjmenovávat, jak že ty věříš manželce, dětem, rodičům, bráchovi, lidem v církvi ....

Ale stejnou víru mají i ateisté - také ti mnozí věří manželce, dětem, bráchovi a pod ...

Už jsem tě na toto upozorňoval!

Víra v Boha se uskutečňuje ve zcela jiné rovině, než popisuješ ty svoji  víru manželce, dětem ... (na to se tě ani nikdo neptal!

Děje se tak u tebe už automaticky - jakmile naskočí téma "víra" - spustí se v tobě nahraná smyčka toho, komu všechno věříš.

Když to zadáme do konkordance - to bude odkazů!

  Určitě. Manželce nebo sousedům, lidem v práci věří i ateisté.

  To ti tedy vadí?

  Mně určitě ne. Já jsem rád za ateisty, kteří věří lidem kolem sebe.

  ?????? 

  Nikdo?

  Stando, a kdo se tedy ptal v příspěvku nadepsaném "Vložil: oko v Středa, 22. únor 2023 @ 13:13:07 CET" toto: "Proč se tu pořád dokola řeší katolická církev a nebavíte se tu raději o víře vlastní"?

  To ses neptal ty? 

  Na ten dotaz jsem reagoval. A když se pak začnu bavit o mojí víře, opět uhneš k nějakým tvým problémům a těžkostem.

  Nahraná smyčka je to tak pro tebe, Stando.

  Pro mne je to praktický život.

  Tak to vezmu popořádku, Stando. Aby to bylo pro tebe jednodušší. K mojí víře.

  Věřím Bohu. 

  Co konkrétně ti na tom vadí? 

  Toník

Napsal jsem ti (16.1.2023 - Oko napsal krutou pravdu):

  Toník

Ale napsal.

Ty nerozlišuješ nadpřirozený dar víry od Boha a přirozenou víru lidskou, která snese odznačení spíš jako "důvěra".

Protože nadpřirozená víra je důkazem skutečností které nevidíme ...

A ty dáš na stejnou rovinu: Věřím Bohu, věřím manželce, věřím přátelům ...

..." 'ty sám jsi se "postaral", "...

Kdykoli se ti toto v komentáři objeví, jako by jsi napsal doslova: už nevím, jak dál ...a tak mlžím.

  To se ale netýká mého života, to jsou nějaké tvé problémy, co si řešíš.

  Já rozlišuji nadpřirozený dar víry od Boha a přirozenou víru lidskou.

  Nenapsal jsi mi zatím, co máš proti tomu, že věříme Bohu, co konkrétně ti na tom vadí?

  Máš tedy něco konkrétního proti naší víře, proti tomu, že věříme Bohu?

  To sis opět popletl, Stando. Asi tak soudíš podle toho, co žiješ ty.

  Kdykoliv se toto v mém komentáři objeví, znamená to, že tvoje psaní se netýká mého života. Že to jsou jen nějaké tvé fikce

..."Já rozlišuji nadpřirozený dar víry od Boha a přirozenou víru lidskou."...

Že rozlišuješ? Asi takto rozlišuješ?

Kde je v tomto jakékoli tvé rozlišování mezi vírou nadpřirozenou a vírou přirozenou v lidi??

  Takže jsi opět neodpověděl, co konkrétně ti vadí na tom, že věříme Bohu

  Ano.

  Například tady, Stando, v mém příspěvku, na který jsi dal "odpovědět". Četl jsi příspěvek, na který odpovídáš? Psal jsem v něm:

  To jsem psal já sám za sebe. 

  Mám to tak ve zvyku dělat, že když píšu sám za sebe, co já dělám, napíšu "já rozlišuji". 

  Tomu "já" se říká první osoba jednotného čísla. Když normálně lidi píší sami za sebe a česky, používají první osobu jednotného čísla. 

  Když píšeme za sebe a ještě za někoho  jiného, používáme první osobu množného čísla. Napíšu pak například: "My věříme Bohu". To znamená že já věřím Bohu a ještě nějací další lidé se mnou. Je hodně lidí, kteří věří Bohu.

  Ale ty jsi stále nenapsal, co ti vadí na tom, že Bohu věříme, co konkrétně máš proti tomu, nebo co máš proti tomu, že tu píšu a prezentuji, že věřím Bohu?

  Toník

  Třeba se zeptáš, proč se nebavíme o naší vlastní víře a když se v reakci na tvůj dotaz začnu bavit o vlastní víře, napíšeš mi: Na to se tě nikdo neptal. 

  To pak nevím, jestli ten tvůj veletoč znamená to, že si během 24 hodin nepomatuješ, na co ses ptal, nebo jestli provokuješ, nebo jestli je to nějaká nemoc...

  Na mojí vlastní víře není moc co řešit. 

  Věřím Bohu a budu Bohu věřit dále, ať si hříšníci, co mají "svobodu" lhát a pomlouvat, říkají co chtějí. 

  Věřím svým blízkým i vzdáleným, jsem obecně hodně důvěřivý člověk. I když je to někdy nevýhoda, ne vždy je to bezproblémové, budu věřit lidem kolem sebe i nadále. 

  Mohl bych napsat racionální analýzu toho, proč je lepší věřit Bohu a proč je lepší věřit lidem kolem sebe, ale zatím se nikdo neptal, tak jí nenapíšu.

  Víc na tom není co k probírání.

  Jestli proti tomu něco máš, ale nenapíšeš to, nevyjádříš se jasně, tak je to stejně úplně jedno - je to jen tvůj problém, který stejně nikdo nebude řešit.

  Toník

Ano, souhlas, nesmyslný je požadavek celoživotního závazku celibátu, zvláště u mladých lidí do 40- 50-60 ti let. 

..."Celibát je součástí svátosti kněžství, a jelikož je svátost kněžství nezrušitelná, je i laicizovaný kněz stále knězem, a svátost manželskou mu již udělit nelze."...

Jen  další z řady dezinformací.

Jen hlupáci zde řeší věci, které dobře neznají a které se jich netýkají.

 

Já znám kněze, kteří dneska normálně žijí ve svátostném manželství.

Dostali k tomu dispens od papeže a spolu s ním i zároveň zákaz vykonávat kněžskou službu.

Vžyť vy tu bojujete jen proti jakémusi zpotvořenému nepravdivému obrazu ŘKC ve vašich hlavách!

..."Takže laicizovaný kněz když se ožení, vymění celibát za konkubinát. "...

Tak tohle je jen úsměvná fikce - nepravdivá spekulace, vycházející z úvah Myslivce.

  Znám kněze, kteří uzavřeli svátost manželství a přistupují ke svátostem. Určitě je to pro ty kněze "cejch", žádná příjemná pozice, že "zradil", ale z formálního pohledu ŘKC může jak svátost manželství, tak eucharistii.

Laicizovaný kněz je stále kněz neb svátost kněžskou zrušit nelze, a pokud by někdo dovolil knězi uzavřít svátost manželskou, byť knězi laicizovanému, tak by tím vlastně zrušil povinný celibát.

Pokud tyto situace nastanou, tak se v praxi řeší přestupem k řecko katolické církvi. Jedná se o formální přestup. 

  V podzemní církvi byli například běžně ženatí kněží - měli manželku, děti, svojí práci a přitom vysluhovali svátosti, platně a dovoleně. Viz např. tento článek.

  V řeckokatolickém ritu jsou podobně ženatí kněží i dnes.

  Stejně tak se může s dovolením ŘKC oženit kněz (a jde i o svátostné manželství, pokud si bere někoho, komu byla udělena svátost křtu), byť dál zůstává knězem - jen pak nesmí vykonávat kněžskou službu. 

  Cizinec

Cizinče v řkc je možné všechno pokud pan neomylný udělí dispens. Nepíšu o výjimkách udělovaných kvůli politickému pronásledování, píšu o PRINCIPECH svátostí.

Aha. A jsme u toho. Dovolení, dispens. Tak voni mu dovolí, že se může oženit. A když se jich neptá a nedovolí se? A když mu to nedovolí a dispens neudělí? Díváte se na to Cizinče příliš jednostranně. 

Vrátíme se k principům svátosti. Udělená svátost je nezrušitelná. Je paradoxní když jedna a ta samá sekta vydává své svátosti za nezrušitelné, a následně staví dvě svátosti proti sobě. Uvědomte si ten paradox Cizinče. Zákaz výkonu jedné svátosti kvůli přijetí svátosti jiné? Co to má být? Mezi ty dvě svátosti je celibát vražený jako klín. Zákaz kněžské služby. Zákaz? Vraťme se nyní k principům svátostí. Zakázat vysvěcenému knězi službu, je stejný nesmysl jako zakázat pokřtěnému být křesťanem. Pokud řk učení hlásá, že svátosti uděluje v moci Boha a proto jsou nezrušitelné, tak nemůže a nesmí je zakazovat, to je něco jako rozdělené království. Na vyšším stupni řk náboženské výchovy nás vyučovali teologii, že papež je volený prostřednictvím konkláve ve kterém působí neomylný Duch svatý. A protože je papež zvolený neomylným Bohem, je ze své funkce do které jej dosadil Bůh lidmi neodvolatelný, a že dokonce nemůže z funkce odvolat ani sám sebe. A proto papežský pontifikát končí až smrtí papeže, neb smrtí jej Bůh z funkce odvolává. Tak tomu bylo před třiceti lety. Dnes je tato teologie zapomenutá, a nastoupila teologie z dob vzdoropapežů. V řkc je možné všechno Cizinče. Nevedu tuto disputaci z důvodu že bych zde chtěl něco dokazovat dle řk učení, Bože chraň, právě naopak, zmiňuji se o tom všem proto, abych poukázal na to, že řk nevěstka se chová a vždy chovala jako proradná děvka. Jednou tak podruhé jinak. Jednou učí to, podruhé ono. Jednou táhne za provaz s nácky, jindy zase s globalisty. Někdy káže boží slovo v nesrozumitelné latině a v rodném jazyce boží slovo překrucuje. Tato sekta je prolhaná veskrze naskrz!

  Lidí, kteří jsou pokřtěni, křesťanů, se to netýká nijak. To jsou interní pravidla ŘKC.

  Takže rozumíte, že v ŘKC se může oženit kněz, mít svátostné manželství a přistupovat ke svátostem?

  Hezký den

  Cizinec

"...

A jak by vůbec  bylo možno rozumět takto nesmyslnému a vnitřně si ve smyslu protiřečícímu blábolení?

  ŘKC ideologie obsahuje papeže, který má moc svazovat a rozvazovat. I případy celibátu.

  Že je pak kněz "zrádce" a takové případy jsou označovány za "bolestné", to vím. A ony bolestné jsou pro všechny strany - nejvíc pro toho kněze.

  Cizinec

Celibát kněží není součástí neměnného učení církve.

Byl v církvi zaveden jako nařízení až daleko později a každý papež má moc takové nařízení i zrušit.

(Co bylo svázáno, rozvázat - pokud chce v tomto Myslivec kritizovat samotného Krista, tak klidně může....).

Kupodivu žádný z papežů celibát kněží zatím nezrušil - vědom si v tomto doporučení apoštola Pavla o zasvěceném životě křesťanů, vědom si učení Krista o těch panicích, kteří se stali panici pro Boží království.

Celibát je stále v katolické církvi spojen s duchovním povoláním.

Výstižně to vyjádřil apoštol Pavel:

(1 Kor 7,32)

Neprovdaná žena a panna se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži. Toto říkám k vašemu prospěchu, ne abych vás omezoval, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu. 

 

Polepši se.

Ty sám jsi zde zveřejnil svou identitu, jméno, příjmení i bydliště v Blatnici. Je zřejmé, že po tom všem tvé hulvátském lhaní se ke svému příjmení nechceš hlásit! Co kdyby si někdo u vás ve farnosti přečetl co zde píšeš? Hmm.

Vzhledem ke tvé nízké mentální výkonnosti stále nechápeš, že zveřejněním tvé identity se v anonymní diskusi se pod svá slova veřejně podepisuješ.

Kapišto? Už ti to došlo?

Hele, již mne nezajímáš. Ale pokud budeš osobně útočit, lživě se za mne vyjadřovat, lhát o mně a pomlouvat mne, tak nečekej přístup v rukavičkách. 

Jestliže si sám sebe, Myslivče nevážíš a tvoje slova mají váhu  jepičího života - jak by si tě mohli vážit druzí? Jak by tě mohli respektovat?

Tvoje slova to mají váhu pšouku! A za to nemůže nikdo zvenku - za to si můžeš jenom ty sám.

U nás se o takových "osobách"  lidově říká: Dělá si z huby pr..l !

  To určitě Ano, Myslivče.

  Právo různých uvolnění od zákona má v ŘKC mnoho lidí v hierarchii, v CIC je na to celá sekce, začíná takto:

  Součást předpisů ŘKC je tedy i dispens, podrobně rozepsaný.

  Hezký den

  Cizinec

  Pokud svoje právo nevnucují násilím někomu, kdo dané právo nechce - to je jednoznačná hranice. Ať se svými problémy neotravují život ostatním.

  Hezký den

  Cizinec

  Jsem přes třicet let křesťanem, píšu tedy za křesťany. Většinu příspěvků píšu ke křesťanství - bavíme se tu hodně o záchraně, která je v Ježíši, o uzdravení, vysvobození, pokání, změně života, moci Ducha svatého, o starosti a pomoci druhým lidem, nejbližším i vzdáleným. 

  Ostatních se pak hodně ptám na to, co žijí.

  Ve starém životě jsem byl modlářem a znám dobře jak praxi, tak zákony či učení ŘKC. Píšu tedy i k těmto tématům. Píšu za katolíky, protože jsem katolík. Nebyl jsem nikdy ani protestant, ani budhista, ani komunista, ani muslim, ani ateista, za ty ani nikoho podobného tedy psát nemohu.

  A dávám si pozor na své vyjadřování, abych byl přesný, zvláště s některými lidmi. 

  Hezký den

  Cizinec

Máš - li být přesný, Toníku, píšeš za bývalého katolíka, který mnohé věci z katolické víry i praxe neznal dobře ani tehdy, mnohé už zapomněl, nebo se mu významově zdeformovaly.

Určitě tu nepíšeš za současné katolíky.

V jedné větě dokážeš dát sám sobě hned několik vlastních gólů. Poučím tě znovu. I já jsem stále katolíkem a dle řk učení až do smrti budu. Nejde přestat být katolíkem, stát se bývalým katolíkem, neb udělené svátosti jsou NEZRUŠITELNÉ. 

A jestli dělíš katolíky na současné a minulé z pohledu psaní, tedy vyjadřování se, tak si v prvé řadě udělej pořádek v hlavě a dostuduj si řk věrouku a nedělej zde blatnické farnosti pořád ostudu.

Před vlastním studiem si napřed dohledej správné významy jednotlivých pojmů, neb jsi známý tím, že v definicích vkládáš do jinak zcela jasných pojmů tvůj vlastní pozměňující obsah.

  Já za vás nepíšu, ani váš stav neřeším. 

  Píšu za lidi, kteří žili v ŘKC aktivně, ve dvaceti nebyli hloupí, ale studovali teologii s tehdejšími špičkami podzemní církve, kteří se zajímali o učení ŘKC a i ho prakticky a velmi intenzivně ve svém životě museli z mnoha pohledů řešit.

  Toník

A jaké jsou výsledky u tebe Oko? Ve farnosti v Blatnici vzhledem k tomu jak se zde chováš budeš asi bílá vrána. O největší tvé aktivitě co jsem tady od tebe četl bylo tvé setkání s Kodetem.  No to je ale výkon, ti povím. Mimochodem kdy se od tebe dozvíme co jsou to ty tvé nesmírné životní užitky ze mše? Ty by přece měly poukazovat na nějaké ty výsledky. 

Ale kdepak Cizinče, pro toho kněze ne. Ten odejde žít někam mimo dosah náboženských fanatiků poklidný život bez nařízení omezující osobní svobodu. Toho to nebolí, neb ten jak se říká "zažil rozum". Nejvíce to bolí řk náboženské fanatiky v rodině a ve farnosti, kteří jak se známo si velmi zakládají na tom, že od nich vzešel kněz. "Zrada" kněze pak na jejich fanatickou nabubřelost působí jako ledová sprcha. Z jejich proklamace " my jsme vám dali kněze" se rázem stane "my jsme vám dali zrádce". Ze slávy se rázem stane pohana, která může způsobit tak velký traumat, že některým rodinným příslušníkům vyvolá celoživotní psychické problémy. Až tak.. I to se stalo. Jeden den cosi ve farnosti znamenají a druhý den mají ostudu na kterou se do smrti nezapomene. Vystoupení z fanatického řk vlaku je vždy ze strany řk fanatiků považované za zradu, ale když vystoupí kněz, je to považované za zradu největší. Ta zmiňovaná "bolestnost" má totiž příčinu v degradaci na žebříčku fanatické hierarchie, a celoživotnímu odsuzování kdy náboženští fanatici neustále pohlížejí "přes prsty" na rodinu "zrádce". A to je bolí a velmi. I to je jeden z produktů prokletého celibátu! Nemyslete si Cizinče, že celibát se dotýká jenom osob v řkc. Omyl. Má dosah i za hranice řk působnosti. Jako třeba celoživotní dehonestaci celé rodiny (rodu) ve které nemusí být všichni řk fanatici, či oběti pedofilie s celoživotními psychickými následky. To všechno jsou silně zapáchající produkty celibátu. Proto je celibát prokletý. Jeho shnilé produkty zapáchají po celý život a je úplně jedno zda celibátník celibát dodrží či nedodrží.

Produktem celibátu je modloslužba, pedofilie a celoživotní dehonestace, ať již se dodrží, či ne. 

Myslivec říká: "Produktem celibátu je modloslužba, pedofilie a celoživotní dehonestace, ať již se dodrží, či ne."

Apoštol Pavel ale říká cosi jiného:

Když se snížíš napsat "Bogare" - to už musíš být notně zoufalý, Myslivče.

Alespoň v něčem máš nade mnou navrch - že znáš mé příjmení - i když ne vlastní zásluhou!

A k tomu jsi dál hulvát s vychováním řeznického psa! Ale to už o tobě víme dávno ...

Nejsem žádný hulvát Bogare! To ty se zde až velmi často vyjadřuješ hulvátsky, osobně útočíš, pomlouváš a lžeš! A když se proti tomu někdo ohradí, tak ještě dupneš na plyn.

Jestliže si sám sebe, Myslivče nevážíš a tvoje slova mají váhu  jepičího života - jak by si tě mohli vážit druzí? Jak by tě mohli respektovat?

Tvoje slova to mají váhu pšouku! A za to nemůže nikdo zvenku - za to si můžeš jenom ty sám.

U nás se o takových "osobách"  lidově říká: Dělá si z huby pr..l !

Doporučení neznamená slib celoživotního závazku.

Jinak já také nesouhlasím s vynášením příjmením diskutujících, pokud si to nepřejí, ale někdy je nutno v nouzi použít staré české přísloví "na hrubý pytel hrubá záplata", kdyz nejsou respektovány slušné zásasy diskuse a protistrana si nedá i po mnohých napomenutích říci. Na druhé straně já si třeba  taky nepřeji, aby mne tu někdo osobně urážel, nebo  si od někoho nepřeji tykání, a dokola to opqkuji, a také to není nijak respektováno.

I když hrubý pytel, hrubá záplata je odvozeno z Písma, ale kontext není rozhodně správný, Určitě účel nesvětí prostředky.

Každý z nás choďme v čistotě před Pánem a pokud něco pokazíme, tak se omluvme a nepokračujme. A pokud někoho Brusle požádáš, aby vůči tobě nedělal to či ono a on "ubližuje" dál, tak je to svědectví o jeho otci. Každý svědčí o svém otci a to ne ve slovech, především v činech. Slova snesou vše, ale činy ukazují.

Přeji ti pokoj, přítomnost Pána, i když narazíš na služebníky nepřítele co ti třeba budou chtít ubližovat. 

Doporučení neznamená slib celoživotního závazku.

Jinak já také nesouhlasím s vynášením příjmením diskutujících, pokud si to nepřejí, ale někdy je nutno v nouzi použít staré české přísloví "na hrubý pytel hrubá záplata", kdyz nejsou respektovány slušné zásasy diskuse a protistrana si nedá i po mnohých napomenutích říci. Na druhé straně já si třeba  taky nepřeji, aby mne tu někdo osobně urážel, nebo  si od někoho nepřeji tykání, a dokola to opqkuji, a také to není nijak respektováno.

Je to jeho jméno? Je. Zveřejnil zde své jméno i identitu? Zveřejnil. Tak ať si za svými slovy i jménem stojí! To je jeho boj. 

Já se za své jméno nestydím.

Ale je mi hanba za tebe, že si tady až takto primitivně kompenzuješ, když tě tu usvědčuji se základních neznalostí o katolické církvi. Vždyť dokonce i Toník tě musel usměrňovat ve tvých blábolech - že skutečnost je docela jiná, než jak popisuješ! I když jinak s tebou drží basu.

Existují tu jistá pravidla dialogu na Granu.

1.) Mezi diskutujícími si běžně tykáme - to je obvyklý a zažitý dnešní způsob komunikace na internetu u většiny podobných stránek.

2.) Navzájem se tu oslovujeme nicky - nikoli skutečnými jmény - i když je mnohdy známe.

  A ta pravidla ustanovil kdo? 

  Já si třeba netykám s lidmi, kteří jsou cizí a nemám s nimi prakticky nic společného a nikdy nebudu. A je to tak v našem světě docela normální - jak v reálu, tak na internetu.

  GS má pak svoje pravidla.

  Toník

Poučím tě o tykání. Tykání mezi dospělými a SLUŠNĚ vychovanými lidmi je běžné v případě, že s ním obě strany souhlasí. Pokud ti někdo ty patologický hulváte sdělí, že si tvoje tykání nepřeje, jsi přímo POVINNÝ jeho přání respektovat a tomu člověku začít vykat stejně jako on tobě!

V minulosti ti to zde vysvětlovalo více diskutujících, ale marně jako když hrách na stěnu háže. Jsi prostě nevychovaná blatnická křupka každým coulem.

Brusle ti nyní začala vykat a sdělila ti, že si týkání ze tvé strany nepřeje. Tak se nyní ukaž zda je v tobě tolik slušnosti, že dokážeš její přání respektovat. No a nyní všem předveď jak dokážeš respektovat základní etické pravidla.

  Myslivče, používat něčí příjmení, když si to dotyčný zjevně nepřeje je velmi podobné, jako používat tykání, když si to dotyčný nepřeje. 

To co si nepřeji, jsem Oku sdělil. A mimochodem, Oko mi doposud nesdělil, že si to nepřeje, žvanil cosi o právech. Něco tak samozřejmého jako je slušně a upřímně vyjádřené sdělení, že si něco nepřeje je tomu patologickému hulvátovi zcela cizí. 

" A mimochodem, Oko mi doposud nesdělil, že si to nepřeje, žvanil cosi o právech. Něco tak samozřejmého jako je slušně a upřímně vyjádřené sdělení, že si něco nepřeje je tomu patologickému hulvátovi zcela cizí. "

Co jiného čekat od vítěze ankety "největší hulvát na Granu", než zase jenom další jeho lži a výmluvy??

Opakovaně a mnohokrát jsem tě, Myslivče, upozorňoval na tvoje nevhodné chování ohledně zveřejňování mé identity.

Např.:

23.8.2020. Re: Upozorňuji na zodpovědnost provozovatele diskuzního serveru ...

Od tebe Oko jsem zde slušnost ještě nezaznamenal. Nemůžeš se bavit o slušnosti když zde tolika diskutujícím dlužíš omluvu za tvé hulvátské výroky a lhaní o nich. 

Úzký kruh diskutujících ve veřejné diskusi?

:-)))))))))))

Oko vzpamatuj se. Takové zprávy se sdělují soukromě a ne veřejně. K tomu slouží třeba maily. To ti ještě doma neřekli?

To jestli ji tím agentem nebo nejsi tak to zveřejněním své identity nevyvrátíš ani nepotvrdíš, to s tím nemá nic společného. Zveřejnění identity není lustrace. A vzhledem k tomu jak se zde vyjadřuješ je to i od tebe hloupost. Každý u vás Blatnici si může přečíst co zde píšeš za blbosti. Léčba se ti dozajista povedla, takového ...... by těžko někdo chtěl za agenta. :-)))))))))

Prostě ses chtěl pochlubit že jsi byl v televizi, tak jsi vymyslel báchorku o léčbě paranoidních představ zveřejněním tvé identity.

Pikantní bylo jak jsi psal, že jsi z masa a kostí aby se o tom diskutující na videu přesvědčili. Slovy Arnošta Blažeje bych řekl, že tím masem bude asi pořádný "kus hovězího". :-)))))

..."Já jsem tě ale už v minulosti právě o toto slušně už dávno požádal!"...

Ne ve tvém případě mne rozhodně hanba nefackuje. Fackuje totiž dávno tebe.

A k tomu respektu. Respektoval jsem to tři roky. Ale ty namísto respektu ke mně si mne jenom pomlouval a hnusně o mně lhal. Snad si nemyslíš, že se s takovým hnusným prolhancem jako jsi ty budu nějak mazat. Víceméně s tebou již jenom ztrácím čas. Již mne nezajímáš, mám tě přečteného. 

Potom co jsi napsal o Duchu svatém je s tebou stejně konec. 

Jestliže si sám sebe, Myslivče nevážíš a tvoje slova mají váhu  jepičího života - jak by si tě mohli vážit druzí? Jak by tě mohli respektovat?

Tvoje slova to mají váhu pšouku! A za to nemůže nikdo zvenku - za to si můžeš jenom ty sám.

U nás se o takových "osobách"  lidově říká: Dělá si z huby pr..l !

  Tak to jsem zvědav, zda se povede.

  Cizinec

..."Tak to jsem zvědav, zda se povede."...

Nepovede.

Pokud tu bude dál psát nesmysly, budu tedy prostě jen její nepravdy komentovat bez přímého oslovení.

Jako jsem to jeden čas dělával u Myslivce.

Nečiní mi ale žádné potěšení brodit se špínou jejich komentářů.

Sami si tak nastavili laťku úrovně diskuse  - ať si ji nyní sami také přeskakují ...

Modloslužba, pedofilie, dehonestace.. mají příčinu jinde než v celibátu. Celibát je pouhým jedním důsledkem. Nikoliv příčina. Pedofil se nestane pedofilem kvůli celibátu....

Největší "křesťanští" strůjci modloslužby jsou vždy celibátníci. Celibát a modlářství jedno a to samé jest. Proč tomu tak je není na diskusi s tebou.

tuťu muťu způsobem úplně stejně jako zdejší katolíci. 

Až názorově dospěješ a budeš stát v pravdě, pak přijď. 

Víš Myslivče, je zajímavé,  že nedospělé dítě, na první dobrou rozeznalo, jaké zlo bylo v tobě. Zlo, které jsi dokonce prezentoval jak boží duchovní boj. Po upozornění na tvůj hřích jsi reagoval stejně jako nyní. 

Nyní jsem tě neupozorňoval na hřích, jen na to, že nejsi etalon pravdy, že tvůj názor není jediný možný a že i Myslivec se někdy utne. 

Už víš jak je možné, že jsem dokázal tě napomenout, když jsi zde činil zlo a navíc si to vydával za duchovní boj? Ve jménu Boha jsi hřešil. Vzpomněl jsi si na svoji reakci, když jsem tě z toho napomenul? 

Pokud jsi opravdu činil pokání a nešlo jen o divadlo, tak se nyní nechovej stejně a konečně se omluv. Ne obecnou proklamací, ale konkrétním lidem. Jasně zde napiš, z čeho jsi činil pokání, protože ono nešlo o to, že jsi byl největší hulvát zde, ale šlo o to, že jsi toto hříšné chování vydával za duchovní boj. Stejně jako katolíci vraždili jinověrce ve jménu svého boha, ty jsi zde vraždil druhé ve jménu svého boha. Ty co tě napomenuli jsi odsunul do role nemluvněte, protože ty jsi velký Diotrefes a velkého Myslivce si nikdo nesmí dovolit napomínat nebo dokonce káznit. Velký Myslivec je zde od toho, aby uděloval moudra a poučoval ostatní. 

Pokání jsi nečinil, jelikož stejné činíš do dnešního dne, zdržuješ se jen vyloženého verbálního hulvátství,ale Diotrefa v sobě si pořád hýčkáš. 

 

Místo toho, aby jsi byl slabým a zraněným útěchou a světlem, morální integritou, zjevením Pravdy.. tak je podporuješ v jejich slabosti, nevedeš je k vyšším cílům...Pán Ježíš učil odpouštět, ty utvrzuješ slabé, že zrcadlit zlo je možné, když si to protistrana zaslouží. 

Když se kdykoliv budeš chtít bavit o odpuštěním milosrdenství, ..nebo o tom, proč je celibát v ŘKC Boží milosrdenství pro svět, .... tak ti nekladu žádné podmínky... na rozdíl od tvých odsudků. Klidně se zeptej, poučovat tě nebudu, ale nemám problém se sdílet se svým pochopením,

No, a nyní půjde poznat Myslivče, zda si nějaké pokání činil. Tvoje skutky ukazují, zatím, že ne. Rád zde uvidím opak. 

No, a nyní půjde poznat Myslivče, zda si nějaké pokání činil. Tvoje skutky ukazují, zatím, že ne. Rád zde uvidím opak. 

To, že moji opakovanou omluvu považuješ za frázi je tvůj problém. A znovu ti opakuji, že jsem se zde dvakrát veřejně omluvil. A jelikož to fráze nebyla, a bylo to upřímné, tak ty opakovačky které po ně žádáš to by byly právě ty fráze. Ale jinak je pro mne zajímavé zjištění, že zrovna ty se dožaduješ osobní omluvy, zajímavé v tom, že to docela zapadlo do tvého profilu. 

A nelži o mně ty zákeřná Muréno, že jsem zde ve jménu Boha činil zlé věci!

Za ta léta dobře vím co v tobě je. Ťuťu muťu tichošlápek JirkaB ani ryba ani rak, ale Muréna který pak zákeřně na křesťany útočí ze své skrýše. 

To tvoje "křesťanství" jeden velký nestravitelný kompromis mezi dobrem a zlem, a názorně jsi ho zde předvedl v diskusi s antikri.stem Votou když zde vychvaloval satana. Od té doby tebou pohrdám, tak se nelísej, ty nejsi žádný bratr, jsi jenom opovrženíhodný sympatizant s antikri.sty!

 Tak jsem ti to vyjasnil, abys věděl na čem jsi.

Neodbíhej od tématu, ve jménu Boha jsi zde vraždil lidi, když jsem tě napomenul, tak jsi se jen pýchou dmul, že nemluvňata tvému duchovnímu boji nerozumí. Tvoje hulvátství a sprosťárny byly dle tvých slov vyšším duchovním bojem. Zlo jsi používal ve jménu Boha na provokování jiných, říkal jsi tomu odhalování zla v druhých a evidentně jsi z toho pokání nečinil.

Kdyby jsi činil pokání, tak by jsi neměl problém se omluvit konkrétním lidem za konkrétní věci. Protože tvá sprostota byla také konkrétní, proto i pokání musí být konkrétní. Plácnout někde obecnou frázi, že se všem omlouváš není pokání. Kdyby o pokání šlo, tak by si se bez oka mrknutí omluvil i mně konkrétně, když jsem tě upozornil, že mně jsi se za svoje hulvátství, pomluvy, urážky neomluvil a že si se především neomluvil za to, že jsi to zlo činil ve jménu Boha. 

Tedy pokání jsi nečinil a tvoje ovoce, co zde poslední měsíc předvádíš to jen ukazuje. A tvoje odpovědi aktuální, klasický Diotrefes. 

Nebereš vážně co ti píšu, a to je tvoje prohra předem. Pak si s tebou mohu dělat co chci, neb lháři jsou nejsnáze manipulovatelní lidi a jelikož neuvažují logicky, tak zakrátko o sobě povědí všechno a vyjeví své smýšlení. Zkus alespoň vzít na vědomí to, že tebou pohrdám za tu tvou kauzu "Vota a satan". Tím začni.

Myslivče a Jirko,

u Jirky vnímám bohužel "průhlednou" neutralitu, kompromisnost, snahu se "zalíbit" ve svých soudech oběma stranám, snahu nevyhranit se radeji moc  jednoznačně...

Kristus praví , že naše slova mají být jasná a jednoznačná (ANO/NE), s tím, že co je nad to, je ze ZLÉHO. Ale chápu, že mít odvahu k jednoznačnosti je těžké a umí to Ti, kdo se už nijak nebojí lidí, ale jen Boha.

Cesta opouštění toho temného pro Boha a s Bohem v odvaze s Ním je samozřejmě postupnou cestou nás všech, nejen Jirky. Držím palce. 

Něco vidíš, vykládáš to jako kompromis, snahu se zalíbit,...  ale nemůžeš se mýlit více. Email na mne máš, klidně se zeptej. Nebo si přečti svědectví o mém životě, co zde roky píšu. Což je trochu náročnější, protože na jedno slovo musíš přečíst 100vět. Anebo zůstaneš ve svém vnímání. I to je volba. 

Ahoj Jirko, 

mýlit se mohu a mýlila bych se ráda.

Vycházím z Tvých příspěvků zde v poslední době, které na mne působí, jak jsem napsala své vnímání výše.

Nevím kde je napsáno tvé bližší svědectví. Případně můžeš dát odkaz.

Brusle7

Ostrost, jednoznačnost slova to se pozná v reálném životě. Tedy ve svědectví života. Příspěvky tak na tebe působí, to se dá chápat. Ale odpověď proč, je na obou stranách. Pokud se lidé neznají, měli by se snažit číst, to co druzí píší. A to není úplně jednoduché, tedy pro mně, ale jde to...

Jirko, 

v pohodě, nic nehledej, ani nic do emailu psát nemusíš. Mohu se mýlit, nemusíš dál řešit. Jako žena samozřejmě nevnímám jen slova, ale i to mezi řádky v kontextů diskusí. Pocitově a intuitivně to vnímám, jak jsem již napsala,  ale není podstatné.

Brusle7

Kdyby jsi uviděla co jsem psal (tady v tomto vláknu), bylo by to možná dobré pro tebe. 

Zůstávej s Pánem a věř, že modly tohoto světa nic nejsou, nemají moc... a také, že nikdo tě/nás nemůže odloučit od lásky Kristovi. Ani urážky žádného muže nemají nad tebou žádnou moc. Patříš Pánu a On si to vyřídí sám.

Co jsi kam poslal? Nic dnes v emailu nemám. Nechci emailovou komunikaci, ale idealně normalni diskusi zde ,děkuji.

Pokoj tobě Jirka

  Mně se Myslivec omluvil v diskuzi a osobně, hezky. A přestal o mně psát pohádky a bajky.

  Toník

  A bylo.

  Ti kněží odešli z kněžské služby, ale dál zůstávají v ŘKC náboženství. Jsou tesy sami pro sebe zrádci. Dál by chtěli třeba proměňovat oplatku na boha, ale už nemohou - a schází jim to, je to pro ně trauma. Dál by chtěli mít vliv na lidi, ale už nemohou.

  Nevím tedy, jak to mají kněží, kteří se dostali ven z té organizace. Je to malý vzorek, co znám, samozřejmě.

  Mohu tedy říci - určitě jsou někteří kněží, pro které to trauma je.

  Cizinec

Ale ti "vaši" dva to musí mít v životě jak se říká na "Chocholouška!" Pokud mají stále potřebu páchat ohavnou modloslužbu, tak jsou stále v moci klamu antik.rista a logicky jsou sami pro sebe zrádci. A to se zákonitě musí odrážet v jejich intimních a osobních vztazích.

  To, že nedostane dispens a ožení se bez dovolení ŘKC budou taky desítky procent.

  Přehled nemám, ale nedivil bych se, kdyby ta čísla byla podobná, 20/20% nebo tak něco.

  Hezký den

  Cizinec

Myslivec dále "perlí" a zamotává se do vlastních sítí.

..."A proto papežský pontifikát končí až smrtí papeže, neb smrtí jej Bůh z funkce odvolává."...

Ustanovil tak Myslivec, z moci svého ducha .....  :-)

Historicky první papež, který sám abdikoval, byl v pořadí teprve čtvrtý - papež Kliment - když jej císař poslal do vyhnanství do mramorových dolů na Krym, uvolnil místo dalšímu papeži - Evaristovi. To se psal rok 97.

..."Zakázat vysvěcenému knězi službu, je stejný nesmysl jako zakázat pokřtěnému být křesťanem."...

Služba v církvi, ustanovovaná skrze vkládání rukou biskupů, je úplně cosi jiného, než obecné kněžství pokřtěného. Je vázána poslušností Bohu, církvi vedené papežem a biskupy.

Co Bůh ustanovil, to člověk zrušit nemůže.

Proto ani papež nemůže zrušit svátost manželství - neudělil ji. Podobně nelze zrušit křest.

Co ustanovil biskup (i když v moci Ducha svatého), to biskup může ze stejné moci také ukončit.

Každý kněz je v tomto vázán poslušností svému biskupu - tu slíbil při svém svěcení.

Dispens se neuděluje kvůli zákazu kněžské činnosti - dispens se uděluje kvůli nesplněnému slibu celibátu - i tento slib dával kněz Bohu i církvi při svém svěcení. Toto porušení slibu Bohu vyvažuje udělený dispens zase jinou podmínkou - třeba že dotyčný musí následně pracovat v civilním zaměstnání tam, kde pomáhá bližním i s nasazením vlastního života - řidič sanitky, hasič a pod.

Takže když to vezmeme do hloubky, opustit službu kněze není v ŘKC zas až tak jednoduché ...

Cituji z článku například zde: 

Osobně si (kromě výše uvedeného rizika) myslím, že duchovně zralí (a mnohdy i celkově osobnostně kvalitní) a VŠ vzdělaní  kněží by neměli mít překážky ze strany ŘKC k založení rodiny, pokud se tak i v průběhu kněžství rozhodnou. Děti a rodiny kněží by naopak měly být velkým požehnáním pro společnost a příkladem pro farnost. Naplněná láska k rodině, ženě  a dětem dle mého názoru nese kvalitnější ovoce  - a je zároveň  společensky potřebnější a žádanější  než frustrovaní kněží, kteří radí a kážou ostatním lidem  ve společnosti ve své frustraci. 

Hele, já jsem viděl tolik frustrovaných letničních bobků a naopak usměvavých farářů, že mám podezření, že to je celé dost naopak a pokud to farář bere jen jako džob a svoje soukromí si řeší kdesi dál od pracoviště, tak se může mít i líp. 

Syntetizátore,

jako upřímně:  Mne nebaví se bavit v tvém  vulgárním tónu... 

A explicitně bych tu rozvedl zvlášť pasáž o tom, jak se chudákovi strejdovi už péro nepostaví. To se málo ví, nebo ví, ale málo říká, že 90% těch, co užívají viagru, ji užívají zcela nesmyslně. Kdyby vyměnili starou ženu, co je už nepřitahuje za novou mladou partnerku, tak se jim péro staví jako vysoká májka a bez prášků. Je to hnusné? Já jsem to nevymyslel. Takto funguje příroda. Takže si to reklamujte u vaše boha, v kterého věříte, že je strůjcem  této přírody a těchto zákonitostí.  

Opravdu nemám, co bych na svém příspěvku změnil nebo ubral. Spíše bych přidával, a to nechceš. 

Každopádně jsem ti zboural tvůj koncept, že protestanští pastorové jsou ti šťastní a katoličtí faráři jsou ti nešťastní. Páč to byla jen tvá představa. Jak už jsem psal, ti protestanští mohou být frustrováni či deprivováni úplně stejně. Nějaká svatba před tisíci lety s nějakou bábou, co jim už nic neříká a mají ji jen jako kamarádku, není žádná výhra. Kdyby byla, tak ti chlapi nesedí na erotických webech a neloví holky na amatérech a zákuslií a jiných webech. 

Znám katolické faráře, co si zařídili mnohem zábavnější život. Pochopitelně vedou dvojí život. Ale to v podstatě každý pobožný. 

A když nechceš řešit toto téma, nezakládej na to články. Ty se v tom vrtáš, sedmá Brusle. Ty jsi založila téma celibát. Mě by to nenapadlo. Pro mě to je marginalita. Už jsi tu založila více podobných vláken. S tebou je něco zvláštního, co si tu chodíš řešit. Já jsem v poho. 

Mně pobožní faráři, co oficiálně žijí v celibátu, nevadí. Tobě vadí. Ty si to vyřeš. Já nemám co řešit. 

A nemýlí se jen náboženství, ale i všechny pohádky. Kdybych měl tu moc, tak zakážu pohádky. To není vtip. Pohádky jen mystifikují a pak přijde brutální deziluze. Svět chce být klamán. Lidi chtějí něčemu věřit a v něco doufat. Podle mě není v co. Radši bych servíroval tu hnusnou pravdu. I dětem. 

Ahoj Synte :-) , já jsem tě nechtěla podráždit, jen jsem zvyklá komunikovat nevulgárně, jinak si spolu moc nepokecáme :)

Ano, založila jsem články s tématikou antikoncepce, protože se úzce v důsledcích dotýká pak mnohem více žen (a ŘKC fanatistické pojetí ubližuje dalším a dalším)... Nebo články v reakci na to , kde byla ženám podsouvaná vina za rakovinu (i když zejména Papilomaviry jsou od mužů směrem k nemoci žen) atd atd... K uvedení situací na pravou míru.

Téma celibát je společensky také důležité. Je mi líto částečně až zmanipulovaných mladých lidí, kteří v dobré víře se zavážou v mládí sloužit dobru - a pak s odstupem přijde jiné volání a jiný náhled na život či na ŘKC nebo na celibát a pak jsou tito lidé v doživotní pasti, se všemi důsledky... 

Sloužit dobru? Spíše vyprávět pohádky. Katolickou verzi pohádek. Jak znám faráře, tak si to vybrali. Je tam více motivů. Kromě víry taky vědomí pohodlné práce. A ještě kdysi ceněné. Takže ty lidi, s kterými jsem mluvil  a byli upřímné, to měli promyšlené. Poznal jsem faráře, co věděli, že mají jistotu práce, jistotu mzdy a nechtěli jinak. Poznal jsem hetero i gay faráře. Nebylo mi jich líto. Byli inteligentní, trochu lstiví. Aby někdo mohl dělat kazatele, musí být trochu lstivý a umět manipulovat. Neřekl bych, že byli v doživotní pasti. Mohli kdykoli opustit post faráře a jít makat třeba do automobilky. Ale to se jim nechtělo. A soukromý život vedli taky. Nebo kdys a už přestali. Tak různě. Současně byli všichni věřící. Takže nehráli úplné divadlo, že by kázali něco, čemu by zcela nevěřili. Spíše to brali jako obchod. Něco za něco. Čím byli starší, tím už byli smíření, že si to odklepou do penze. 

Stát vyplácí penze i těm, co kážou pohádky. Pro někoho možná překvapení. Stát jim kdysi platil i plnou mzdu. Za šíření středověku nebo spíše starověku a doby bronzové. Taky neuvěřitelné. Nelituji je. Ani jednoho. Vybrali si to dobrovolně, vědomě. Nejsou to chudáci, ale zdatní rétoři, inteligentní, s jistotou obživy a skleníkem, který je na ně hodný. Snadné žití v určité sociální bublině podobně smýšlejících. 

  Cizinec

Ahoj Syntezatore, díky za názor.

Můj názor:

Problém frustrovaných ŘKC kněží, kteří v mládí /neuváženě/ učinili doživotní slib celibátu, se ve více souvislostech týká celé společnosti, jak píšu ve vláknu pod Cizincem.

To musím říct, že katoličtí kněží na mě udělali střízlivější dojem. Mají lepší vzdělání i chování. Na druhé straně to bylo u katolíků nudnější, staromódnější. U letničních to více žilo. Více abrakadabraka, kytary a fajn muzika. 

Celibát farářů ani mindráky letničních se fakt celé společnosti netýkají. Jen těch, co tam chodí. Třeba já kdysi.  Držel mi někdo kvér u hlavy, abych to dělal? Ne. Proč jsem tam přesto chodil?  Páč jsem byl cocot. Bohužel, než na to člověk přijde, tak je většina života fuč. Nebo ta lepší část. Kdy je člověk mladší. 

No bylo by pak jediné řešení, aby se to nemohlo stát jiným: Pobožné spolky, církve zakázat. Ale to není demokracie. Pokud tvrdíme, že jsme demokracie, tak náboženské spolky můžou svým ovcím zakazovat sex, jídlo, kyslík podle vlastní libosti. To už je na těch ovcích, jak moc jim bude dobře přidušeným bez jídla, kyslíku a sexu... Třeba jim v tom bude dobře a budou se už vidět v tom nebi, kde mají ty poklady, co je rez ani mol neničí...

Však pro toto se to všecko dělá. Pro vyhlídku posmrtné odměny, ne? A aby tě Jehova s Luciferem neuškvařili v ohnivé peci. 

Frustrovaní kněží?

Hm spíš frustrovaní lidé

Hrůza valící se na lidi

Je třeba více kněžských povolání, aby lidé byli vedeni k Bohu

Vidíš, co dělají ženáči u pravoslavných v Rusku

Vedeš nějak lidi k Bohu?

Není to trochu sobecký náhled? A co ty desetitisíce zneužitých dětí v důsledku celibátu?

tak to dokaž

A co tvoje znalost Písma svatého

Co je to ten svobodný stav pro našeho Pána

Máš svoje Písmo svaté?

Ale to je špatně

Má milá, v Písmu neexistuje žádný plošný celibát. Ani pro apoštoly ani pro starší Církve (kněží v NZ neexistují, to je SZ koncept). 

Existuje pouze dobrovolné rozhodnutí kohokoliv, kdo dostal od Boha tento dar, tuto schopnost asexuality. 

V katolické církvi neexistuje žádný plošný celibát katolíků.

Takový plošný celibát existuje jen ve tvojí hlavě.

Existuje ovšem celibát u duchovních povolání - celibát, pro který se každý člověk dobrovolně sám rozhoduje. Pokud se nechce Bohu vydat úplně a zcela i se svojí sexualitou, není hoden duchovního povolání.

Až tak prosté to je.

Může přece ale stejně dobře žít v povolání otce či matky rodiny.

Existuje plošný celibát pro ŘKC kněze. Vím, že nejste novozákonní Církev, ale katolická, takže máte svá vlastní opačná pravidla skoro ve všem.

Z novozákonního hlediska je toto naprostý nesmysl, protože to by ani apoštol Petr, kterého vydáváte za svého papeže nebyl hoden duchovního povolání, protože byl ženatý.

A ani většina ostatních apoštolů, o kterých apoštol Pavel psal, že mají právo s sebou vodit ženy.

Takže by mě zajímalo, kam na tyhle voloviny chodíte?

Ony totiž spadají pod blud zakazující se ženit, což je učení démonů a jeho ovoce je vidět v desetitisících zneužitých dětí po celém světě. 

V ŘKC je celibát  součástí kněžství + taktéž součástí mužských i ženských řeholních řádů. Slib je učiněn zpravidla v útlém mládí a  jeho povinnost trvá do konce života, i když se u dotyčného změní názor či okolnosti (i tak je dále povinný).

..."Slib je učiněn zpravidla v útlém mládí a  jeho povinnost trvá do konce života ..."...

Lžeš Brusle a pomlouváš - když jsi na to upozorněna, ještě přitvrdíš.

Jsou to lži!

V řeholích je to pak nejdříve noviciát - kdykoli během noviciátu může odejít a založit rodinu.

Pak jsou to sliby časné - na dva, na pět roků (i opakovaně). Kdykoli po této lhůtě může z řádu odejít a založit si rodinu.

Až když je člověk pevně zakotven ve svém úmyslu jít duchovní cestou, teprve pak skládá sliby věčné. Není do nich nucen, je to jeho svobodná volba.

Pojem "útlé mládí" považuji zhruba věk do 25-30-ti let (u mužů i déle). Většina psychologů mluví o skutečném psychickém vyzrání a plné dospělosti až ve věku kolem 30-ti let. 

  My se rozhodovali v těch asi 20, jestli na kněze, nebo ne. A i přes nátlak, který popisuješ, jemnou manipulaci, nám kněží či řeholníci situaci vysvětlovali velmi dobře. A 20 bylo dost na to, aby se člověk dobře rozhodl.

  (A byl komunismus, podzemní církve, je možné, že situace v devadesátkách a později byla jiná)

  Svěcení a konec školy byl tak nejdřív ve 24, 25, touž mi přijde docela dost na to, aby se člověk rozhodoval vědomě. I kdyby byl ve dvaceti hloupý, tak o pět let později, po pobytu v semináři a celé přípravě na kněžství musí už dotyčný dost dobře vědět, do čeho jde, co je ŘKC zač.

  Odpovědnost je tedy určitě z velké části na dotyčném. On dává sliby. 

  Brusle, já se rozhodoval někdy v teenagerovském věku, že vydám život Neposkvrněnému početí. A v životě by mne nenapadlo přehazovat odpovědnost za tu hloupost na někoho jiného - sám jsem si za to mohl, můj hřích to byl. A nesl jsem si pak "odměnu" za rozhodnutí, život v temnotě. Bylo by dost trapné, kdybych řekl "byl jsem v útlém věku, vlastně jsem zato ani nemohl... "

  Toník

Psychosociální dospělost se v aktuální době dle psychologů opravdu hodně posunula - až na těch 25-30 let i více (s tím, že ženský mozek dozrává zpravidla  dříve). Lidé nastupují déle do školy (odklady apod.), mnohem déle studují , mnohem déle bydlí u rodičů, mnohem déle začínají vydělávat, mnohem déle zakládají rodiny (než bylo za nás zhruba před 40 ti lety). 

Svěcení kněží od 25-ti let s celoživotním závazkem slibu celibátu  (v návaznosti na SŠ a seminář bez jiných praktických pracovních zkušeností v normálním životě apod.) mi přijde hrozné - což se také pak v praxi projevuje. Nelze samozřejmě přehazovat na někoho vinu, v tom máš, Toníku,  absolutní pravdu, protože způsobilost k právním úkonům je jednoznačná, ale je to minimálně k zamyšlení... Proč je potřebný takto zásadní doživotní slib ve 25 ti letech?  Co když se touha po rodině probudí později, třeba až v těch 30-ti, 35-ti, déle? (Každý dozrává jinak, nelze určit jasné psychosociální hranice). 

Já osobně jsem poznala, co je ŘKČ zač, ještě mnohem později. Neumím si představit, že bych ve 25-35-ti  letech v ní složila například postupné řeholní  sliby a musela v nich za každou cenu i v rámci jiného poznání "za každou cenu" násilně setrvat. Podstatný je závazek, který nejde změnit, i když Bůh pak volá jinak. Proto chápu lidi, kteří z celibátu odejdou, protože ten doživotní závazek by neměl být, dle mého názoru, předem vyžadován, zvláště v mladém věku NE. 

  Netýká se to nikoho jiného, než lidí v té organizaci.  Pokud ta organizace nemá politickou moc, nenutí lidi násilím, je to její věc, jak si ustanoví svoje vnitřní řády. 

  A je věc těch lidí, co uvnitř té organizace žijí, jejich odpovědnost, na co přistoupí, jejich věc, co chtějí žít. Lidem mimo tu organizaci to nepřísluší řešit.

Ano, asi rozumím. Přesto mi to přijde velmi nesprávné a drsné - protože ti mladí lidé jsou zpravidla vedeni k jediné "cíkrvi ŘKC" (tj. nemusí v ranném mládí do 25-30 ti let vzhledem k nezkušenosti rozpoznat sektu - ani já ji nepoznala a ještě mnohem později ne). Mohou to být výborní lidé a milovat Krista. Já prostě vidím i ty "dobré kluky" v okolí, co tím směrem vzhledem k nezralosti mládí vykročili a pak se "velmi spálili". Díky za diskusi a názory.

  Stejně tak bylo nesprávné, když jsme v teenagerovském věku byli vedeni k tomu, abychom vydali svůj život - ruce, nohy, oči, rozum, všechno, celého člověka - nějakému zjevení, co se vydávalo za krásnou ženu. A bylo to pak i dost drsné. Až na (skoro) smrt. A u někoho úplně na smrt.

  Lidé, co v tom žijí, jsou oběti, ale zároveň mají odpovědnost za to, co žijí. A to potřebují řešit - svou odpovědnost, svůj hřích. Z toho potřebují vyjít, opustit, obrátit se k Bohu, požádat o pomoc ... A je záchrana.

  Řešit samotnou sektu, která k takovým věcem vede, je unreal - byla tu před sto lety, bude zase za sto. Tisíce a statisíce reformátorů se snažily reformovat různé sekty a výsledek je ten, že sekty jsou tu stále, stále svádí lidi... 

  Je mi moc líto těch kluků, taky ... Ale - bylo to naše rozhodnutí, být v takové situaci, stejně jako jejich. A určitě potřebují tui kluci pomoci, záchranu, vysvobození, tak jako kdysi my. A na té rovině je to potřeba řešit. A má to smysl řešit.

  Toník

  Záchranu potřebuje každý - někdo ji od Boha přijme, někdo z různých důvodů ne. 

Pokud jsem to pochopil správně, jedná se o následky nevhodné zamilovanosti? Tak tím si prošel kdekdo, možná většina lidí. A trefné je i to přirovnání s církvemi. Člověk se může zamilovat do lidí, do ideologie, do spolku, do činnosti. A většina lidí s tím, jak stárne, tak zraje a už tak lehce nepadají do stavů extáze. Respektive mělo by to tak být, že člověk moudří s věkem. Svým způsobem se dá závidět lidem, co ještě nějaké iluze, ideály a lásky mají. 

  Šlo o zjevení, která se v ŘKC zjevují, staví se různě na-místo-boha a nad Boha a vedou lidi k tomu, aby těm zjevením vydali svůj život, různým levelem manipulace. Obvykle straší tím, že jejich bůh se na lidi zlobí a zrovna to dané zjevení má u lidí protekci a může lidi od toho boha zachránit, aby je nezabil nebo netýral, i když jsou v tom stavu.

  Pod vlivem stavu, ve kterém jsme se nacházeli, a pod tou manipulací jsme pak tomu zjevení vydali život. I ty modlitby jsou tak stavěné, viz např. tato.

  Hezký den

  Cizinec

(hloupé vyjádření tvého chtění o podivném "nositelství")

To není "manipulace" , to je modlářství. Nemodlíš se k Bohu, modlíš se ke člověku Marii. 

..."Moje teta (jedna z nejstarších sester mé maminky) vstoupila do řádu jako nezletilá v 16-ti letech , aby nemusela za 2. světové války na nucené práce do Německa... Nikdy nepoznala zřejmě zamilování se do muže a normální život... A v izolaci od světa asi ani netoužila pak po rodině - ale což kdyby se třeba ve 30-ti zamilovala a chtěla mít rodinu? Byla by celoživotní "odpadlík" se skvrnou podobně tak, jak jsou někteří "odpadlí" kněží ŘKC?"...

Ani tvoje teta neskládala řeholní věčné sliby v šestnácti letech.

Až takto s námi tady nehoupej!

Dobře ti to, Brusle, pověděl Syntezátor:

"Ty se v tom vrtáš, sedmá Brusle. Ty jsi založila téma celibát. Mě by to nenapadlo. Pro mě to je marginalita. Už jsi tu založila více podobných vláken. S tebou je něco zvláštního, co si tu chodíš řešit. "

..."Já osobně jsem poznala, co je ŘKČ zač, ještě mnohem později."...

Ty to ještě ani dodnes evidentně nevíš, Brusle, co je ŘKC vlastně zač!

Chodíte si sem řešit jen své vlastní démony, které vám straší ve vašich vlastních hlavách - jeden vedle druhého, vy všichni bývalí "nejřádnější katolíci!"

Tvůj výrok: "VŠ vzdělaní  kněží by neměli mít překážky ze strany ŘKC k založení rodiny, pokud se tak i v průběhu kněžství rozhodnou..."

Když se římskokatolický kněz rozhodne oženit a přitom zůstat v církvi, má hned dvě možnosti:

 

1.)  přejít do východního ritu řecko-katolické církve (ta je stejné víry v jednotě s papežem a její kněží se mohou ženit).

2.) požádat papeže o dispens od svého slibu celibátu - ten je automaticky svázán se zákazem dál vykonávat kněžskou službu v ŘKC. Takto laicizovaný kněz může pak vstoupit do svátostného manželství a žít pak dál životem laika - pracovat v civilním povolání a živit svoji rodinu, jako každý jiný římskokatolík. Není žádnou "černou ovcí", ani "celoživotním odpadlíkem".

(Tím odpadlíkem jsi ty, Brusle - doufejme že nikoli celoživotním).

Celibát není součástí svátosti kněžství

To já bych ti povykládal skutečné horory. Ze světa pobožných a psychiatrických léčeben. Nebo ze školství o inkluzi mentálně postižených nebo psychiatrických pacientů. 

brusle

Podle toho co píšeš dál, to vypadá, že svůj život pak změnili - někteří se i normálně oženili, ze semináře odešli..Takže to nebyla nějaká doživotní past.

Asi měli problémy, museli řešit něco, co jiní nemuseli, ale kdo ví jak to opravdu vyřešili, jak se s tím vyrovnali. Možná se naopak hodně poučili, pochopili to, co jiní s touhle zkušeností ne...Nevím:) To jen tak spekuluju.

Ahoj Milko, 

na menších městech a na venkově je odejít z kněžství "doživotní znamení, respektive CEJCH selhání". Děti kněze jsou okolím považovány za divné   a nemají to (ač nevinné) nijak lehké, i když se rodiče odstěhují stovky kilometrů (vždy to někdo vynese ven). 

Kluci, co se vrátili ze semináře, i samo ŘKC prostředí často bere "divně". Opět dlouhodobě trvá  cejch zklamání - ve smyslu "vždyť jsme je leta ve farnosti podporovali a oni nakonec ze semináře odešli, nebo se místo vysvěcení oženili!"

Zdravím, brusle

 Nemůžu psát o jiných, co jak asi prožívají.To nevím.

Ale psala jsem o vyrovnání se se situací, o vyřešení. A to zahrnuje i to, že oni sami vědí, co dělají, proč. A nenechají se znejistit okolím. Vůbec nemusí nést cejch selhání. Jestli tak o nich někdo jiný smýšlí, je to problém toho, kdo tak přemýšlí a soudí.

Za sebe můžu psát.

Pocházím z města, ale žiju na venkově. Vím, jaké to je být jiný, stále "náplava" ..taky svým způsobem cejch:)) Nezapadnout, být divná.

No a co? Tak pro některé jsem divná.

Důležité je mít srovnané priority, nenechat se vláčet názory jiných.

Díky Bohu vím co je to pokoj, jaký dává jen On.

Milko,

 prostě dle mého názoru je vyžadování doživotního slibu celibátu + poslušnosti představenému člověku je "za hranou" z více důvodů, na tom se předpokládám shodneme?

Ti kněží budoucí nebo již vysvěcení, kteří "odpadli" od původního záměru či slibu, se dostávají i se svými rodinami a příbuznými do trapné role v okolí, ve kterém žijí. Vnitřní vyrovnání unesou silní a zralí jedinci, ale nikoliv například další členové rodiny (děti kněží, staří rodiče kněží kteří ve farnosti "zklamali", rodiny sourozenců kněží apod.). 

Brusle,

už to, že se někdo staví mezi Boha a křesťana do úlohy kněze, už to je pro mě za hranou.

Je jediný prostředník, a žádný představený to není.

Netvrdím, že je to jednoduché žít v souladu se svým svědomím mezi lidmi co by jiným rádi dali "cejch",  ale pro mě to je jediné možné.

Pokud  vychází to rozhodnutí z jasného stanoviska, může být takový člověk velkou oporou dalším, dětem rozhodně, a nejen dětem.

A ti ostatní se aspoň můžou zamyslet. V čem dělají chybu, jestli jde skutečně o "zklamání", jestli je to tak důležité, aby byli ostatními kolem chváleni.

..." ... už to, že se někdo staví mezi Boha a křesťana do úlohy kněze, už to je pro mě za hranou. "...

Apoštol Pavel měl na toto ovšem docela odlišný názor:

(Tit 1,5...)

Proto jsem tě zanechal na Krétě, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a ustanovil v jednotlivých městech starší, jak jsem ti přikázal:...

..."Je jediný prostředník..."...

Je jediný prostředník, skrze kterého může člověk získat darem ve křtu věčný život - tím prostředníkem je Ježíš Kristus.

Na jiné věci máme další jiné prostředníky.

Např. své spolubratry, kteří se za nás modlí:

(1 J 5,16)

Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který není k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti.

Dalším prostředníkem, který se za nás přimlouvá, je také Duch svatý:

(Ř 8,26)

A stejně tak i Duch se spolu s námi ujímá naší slabosti. Vždyť my nevíme, jak a za co se máme modlit, ale sám ten Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit slovy.

... a příchodem, tedy spíše odchodem Pána toto zmizelo, není potřeba nosit dary do chrámu, aby kněz v chrámu jej předával dál Bohu. 

Starší měli jiné úlohy, třeba vyučování, pořádek ve shromáždění, soudy, ....nekonali kněžskou službu, ale spíše dohlíželi, pomáhali místnímu společenství. Starší nikdy nebyl jeden, nebyl ani dosazen odjinud, byli to místní bratři víry a pravdy, aby prostě mohli pomáhat chránit nové stádce. Tak nějak to vnímám z Písem. 

  Ježíš taky neustanovil jediného kněze - nebylo to potřeba. Vybral si učedníky, ustanovil apoštoly. Apoštolové pak neustanovili jediného kněze - nebylo to potřeba. Neustanovili ani další apoštoly, ani neustanovili proroky, ani neustanovili evangelisty, ...  To nebylo v jejich moci. Ani v moci apoštola není říci: Tenhle člověk bude prorok a tenhle evangelista.

  Ustanovili starší. To bylo potřeba a bylo v jejich moci.

  Toník

Biskupové i apoštolové ustanovovali vždycky ke konkrétní službě v církvi mocí Ducha svatého skrze vkládání rukou: Presbytery, diakony - dokonce ustanovovali tak  i evangelisty odcházející mezi pohany hlásat evangelium.

(Sk 6,5)

.... i vybrali Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše, proselytu z Antiochie.  Postavili je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce. 

(Sk 13,1...)

Když konali službu Pánu a postili se, řekl Duch Svatý: „Oddělte mi Barnabáše a Saula k dílu, k němuž jsem je povolal.“  Potom, po postu a modlitbách, na ně vložili ruce a propustili je.  Oni tedy, vysláni Duchem Svatým, sestoupili do Seleukie a odtamtud odpluli na Kypr.  

  Neustanovili proroky, apoštoly, evangelisty, to nebylo v jejich moci. Není ani v moci apoštola říci: Tohle bude prorok v církvi, není ani v moci apoštola udělat z někoho proroka či evangelistu.

  A nikde neustanovili kněze. 

  To nebylo potřeba, aby ustanovovali kněze. 

  Kněze už křesťané ustanoveného mají. 

  Navěky.

  Toník

..."Kněze už křesťané ustanoveného mají. "...

Velekněze křesťané už ustanoveného mají.

(Zj 20,6)

Blahoslavený a svatý, kdo má podíl na prvním vzkříšení; nad těmi druhá smrt nemá pravomoc, nýbrž budou kněžími Božími a Kristovými a budou s ním kralovat tisíc let.

Každý křesťan byl ve křtu vzkříšen spolu s Kristem a je nyní Kristovým knězem. Zprostředkovává svým životem světlo spásy i ostatním lidem.

Mimo to je v církvi služba kněze (a biskupa) , která zprostředkovává přímou účast na Kristově oběti tím, že ji zpřítomňuje do aktuálního okamžiku prožívání. Mše není tedy jenom "večeře Páně", je také zpřítomněním Kristovy oběti na Kalvárii.

  To je něco trochu jiného, než ustanovení někoho do služby.

  Ustanovení to je když někdo není starší, pak je ustanoven starším a po tom ustanovení je starším.

  To, že jsme ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid náležející Bohu‘, to neustanovil nikdo z lidí.

  Cizinec

V povoláních jako lékař, záchranář, hasič, kněz je služba implementovaná do povolání. Tato povolání vlastně ani bez služby nemohou existovat. Služba je již ustanovená přímo v povolání.

Jako kněží Krista sloužíme tam, kde žijeme.

Ustanovování služby ze strany lidí je tedy třeba chápat spíše jako konkretizaci kde, jak a komu sloužit, a za jakých podmínek.

"Starší" je synonymum pro biskupa, pro vedoucího křesťanské komunity, pro pastýře stáda Kristova..

Synonymum pro pastýře stáda "presbyter" je pak společným označením pro biskupy i pro jejich pomocníky - kněze - tedy svěcené služebníky, kteří mají kněžskou hodnost.

Už v prvotní církvi byli ustanoveni službou v církvi jak diakoni (jáhni), tak i presbyteři (kněží spolu s biskupy), - jako pomocníci biskupa, protože ten sám nemohl být na více místech najednou.

Naše chápání "starší" je tedy historicky úlohou poněkud odlišné od toho dnešního "staršího" - z prostředí protestantského.

Označuje vždycky pastýře stáda - v případě každé farnosti je to společný biskup a jeho "prodloužená ruka" ve službě - místní farář.

to je právě moderní pojetí. To co píšu já, Toník je o pojetí, které je zachyceno třeba ve Skutcích, ale i epištolách.

Tam žádní biskupové s prodlouženou rukou faráře nejsou.  Potom přišlo modernější pojetí, začal tím už Diotrefes... ale Jan bratřím psal, že to není dobré pojetí, že je lepší se držet toho původního.

Vkládání rukou, ty myslíš, že se ten člověk stal evangelistou tím vkládáním rukou? Nebo byl evangelista a byl poslán i lidmi?