poslal Frantisek100 Sedím u počítače a rád bych zpracoval další část Lukášova
evangelia tak, abych o ní mohl vyprávět babičkám dědečkům v LDN. Zrovna čtu o Janu Křtitelovi. Rozhodl se, že
vejde mezi lidí a začne plnit úkol, který mu byl udělen. Připravit lidi pro
přijetí Pána Ježíše.
Jak chápat slova, která zde jsou uvedena?
„Čiňte pokání a dejte
se pokřtít na odpuštění hříchů,“
‚Hlas volajícího na
poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!“
Kdo je hlasem na poušti? Je to jistě on Jan, který se
nachází v době podobné té naší dnes.
Duchovní chudoba a prázdnota.
A vědí lidé, co je pokání a čemu se kát? Jsou třeba na tom stejně jako my dnes. Janův křest pak je vnějším projevem, že se kaji a touží po odpuštění hříchů. Proč ale Jan
přistupuje k přicházejícím zájemcům o křest takovými slovy?
„Plemeno zmijí, kdo
vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
Had je symbolem vychytralosti, takže neříká jim dnešními
slovy toto:
Vy chytráci. Přišli
jste sem a nevíte, co je pokání, myslíte si, že křtem získáte Boží přízeň a
vyhnete se Božímu trestu. Ale to se mýlíte.
Někteří jsou překvapeni a chtějí poradit. Jan jim vysvětlí,
že pokání není jen stav mysli a vědomí si hříchu, ale také se musí projevit
zevně.
„Kdo má dvoje
oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“
A pokračuje v radách dál.
A co však znamenají tyto verše:
Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
Každá propast bude
zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
a každý tvor uzří
spasení Boží.‘
Jan cituje proroka, který žil mnoho století před ním.
Prorok, který předpověděl příchod Mesiáše a Božího Syna. To je ten Pán, Král….
kterému připravme cestu. Dříve a i dnes je zvykem, že před vzácnou návštěvou se
třeba položí koberec. Známe to z návštěv státníků či filmových celebrit na
festivalech. Zde ovšem je to podobenství, které se týká každého z nás.
Co
uděláme pro přijetí Pán Ježíše, Krále, Syna Božího , aby mohl přijít do našeho
srdce a duše?
Co máme zasypat, srovnat a narovnat?
Je toho hodně. Naši závist, nenávist, hněv, sobectví…..naše
bloudění různými jinými “ cestami“, které je třeba narovnat.
A pokud se nám to podaří, pak přijde Pán Ježíš do našeho
srdce a my pochopíme, ucítíme, uzříme Boží záchranu, spasení.
Izaiáš byl mistr výrazu, kdy pár slovy vyjádřil tak
důležitou věc. I dnes to můžeme pochopit, pokud chceme pochopit.
Jak Bible umí promlouvat i do dnešní doby a k nám.
Pochopí to ti moji dědečkové a babičky v LDM a hlavně,
abych i já dokázal žít podle toho a sám uměl připravit cestu Páně do mého
srdce.
Zamyšleni věnuji Willymu, který mne k tomu vyzval.
