Grano Salis - Svoboda

SVOBODA

Již jsem psal na GS pár článků se záměrem, že to lidem pomůže vyjít z otroctví hříchu, z otroctví tělesného myšlení, které člověka svazuje do jeho zodpovědnosti za jeho skutky.

Také jsem v tom všem žil.

Protože jsem od mládí slabý člověk, vždycky jsem nějak doufal, že Bůh není pouze zákonodárce a tvrdý vymahač skutků podle zákona, ale že On je něco víc.

To víc mně začal postupně zjevovat skrze dar Ducha svatého, duchem moudrosti a zjevení, když jsem uvěřil, že Pavlova modlitba z listu Efeským byla Bohem vyslyšena i pro mně.

Bůh mně začal tímto darem moudrosti a zjevení ukazovat skrze písmo to, co píši i ve svých článcích na GS.

Jestliže to někdo odmítá jako LEŽ, tak to je jeho svobodné rozhodnutí, které mu nemůže nikdo vzít, jedině že by se zřekl sám sebe pro Ježíše, pokud by chtěl.

"Znalci" písma se však neptají Boha na jeho názor, protože oni vědí a znají všechno, protože to je napsané.

Vyměnili živé mocné slovo, které zní v srdci člověka, za literu písma, které se drží zuby nehty, jako záchrany svých životů.

Zatím nepochopili, nepoznali, že Bůh naše životy nezachránil, ale ukřižoval je spolu s Kristem na kříži.

Proto Ježíš řekl:

,,Kdo by si chtěl svůj život v tomto světě zachránit, ten jej ztratí. Kdo však ztratí svůj život v tomto světě pro mne, ten jej nalezne."

Ten nalezený život je cele Ježíšův, je to jeho myšlení, jeho cítění a jeho rozhodování ke skutkům v jeho určeném čase.

Vírou v tento Ježíšův život v sobě člověk žije v Božím odpočinutí od svých skutků, tak jako Bůh.

Žádné skutky, žádná zodpovědnost za ně, a již žádný trest za ně.

Takto žijící člověk z víry je plný Božích skutků, když věří, že je Bůh stoprocentně skrze něho vykoná.

A On je koná.

Důkazem toho jsou i ty moje články, a ne jenom ony.

Celé písmo je o tom, jenže přirozeným-neukřižovaným očím to je skryto.

A tak to, co tady píši, bude těmto lidem trnem v oku neustále, dokud jím Bůh neotevře oči svým světlem pravdy.

Pro ty, kteří již zahlédli světlo evangelia pár veršů z písma:

ŽIDŮM 7

,,Melchisedech1Tento Melchisedech, král Sálemu a kněz Nejvyššího Boha, vyšel vstříc Abrahamovi, který se vracel od vítězství nad králi; dal mu požehnání 2a Abraham mu ze všeho oddělil desátek. Jeho jméno se v první řadě vykládá jako „Král spravedlnosti“, dále je to také král Sálemu, což znamená „král pokoje“. 3Bez otce a matky, bez rodokmenu, bez narození a úmrtí, podoben Božímu Synu zůstává knězem navždycky.
4Považte, jak vznešený musel být, když mu sám otec Abraham dal desátek z kořisti! 5Synové Leviho, kteří zastávají kněžský úřad, mají podle Zákona oprávnění přijímat desátky od lidu, to jest od svých bratrů, kteří tak jako oni vzešli z Abrahamových beder. 6Melchisedech, který ani nepochází z jejich rodokmenu, však přijal desátek od samotného Abrahama a dal požehnání tomu, který měl zaslíbení od Boha! 7Je nesporné, že požehnání přijímá menší od většího. 8Zde tedy přijímají desátky smrtelní lidé, ale tam někdo, o kom se tvrdí, že žije. 9Dalo by se dokonce říci, že skrze Abrahama dal desátek i Levi, který desátky přijímá, 10neboť byl ještě v otcových bedrech, když mu Melchisedech vyšel vstříc.Lepší kněžství11Kdyby levitské kněžství vedlo k dokonalosti (kvůli níž byl lidu dán Zákon), proč by ještě bylo potřeba, aby povstal jiný kněz podle Melchisedechova řádu, a nebyl jmenován podle Áronova řádu? 12Se změnou kněžství ovšem nutně nastává i změna Zákona. 13Ten, o kom se tu mluví, přece patří k jinému pokolení, z něhož nikdy nikdo u oltáře nesloužil. 14Jak známo, náš Pán pochází z Judy, a ohledně toho pokolení se Mojžíš o kněžích vůbec nezmínil.
15Je tedy nade všechnu pochybnost zřejmé, že nastupuje jiný kněz, podobný Melchisedechovi, 16ne podle tělesných pravidel Zákona, ale podle moci nesmrtelného života. 17Jak dosvědčuje Písmo:
„Jsi knězem navěky
podle řádu Melchisedechova.“
18Tím se ruší to staré přikázání jako nedostatečné a neúčinné 19(Zákon přece nikoho k dokonalosti nepřivedl) a zároveň se zavádí něco lepšího: naděje, která nás přibližuje k Bohu.
20A navíc, nestalo se to bez přísahy. Oni se totiž stávali kněžími bez přísahy, 21on však skrze přísahu. Bylo mu přece řečeno:
„Hospodin přísahal a nebude litovat:
Jsi knězem navěky.“
22A tak se Ježíš stal ručitelem mnohem lepší smlouvy.
23A dále: levitských kněží muselo být mnoho, protože jim smrt bránila zůstat v úřadu, 24ale jeho kněžství je trvalé, protože žije navěky. 25Proto také může dokonale spasit ty, kdo skrze něj přistupují k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval.
26Přesně takového velekněze jsme potřebovali! Je svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků a vyvýšený nad sama nebesa. 27Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe. 28Zákon ustanovuje za velekněze lidi, kteří mají své slabosti, ale slovo přísahy, jež přišla po Zákonu, ustanovuje Syna, který je dokonalý na věky."

ŽIDŮM 10,

Konec všech obětí1Zákon je pouhým stínem dobra, jež mělo přijít, nikoli jeho skutečným obrazem. Neustálé každoroční obětování přece nikdy nemůže ty, kdo je přináší, přivést k dokonalosti. 2(Jinak by je účastníci této bohoslužby už dávno přestali přinášet, protože by byli jednou provždy očištěni od hříšného svědomí.) 3Těmito oběťmi se ale hříchy jen každoročně připomínají; 4krev býků a kozlů přece nemůže hříchy nikdy odstranit.
5A proto Kristus, když přichází na svět, říká:
„Oběti ani dary sis nepřál,
místo toho jsi mi tělo připravil;
6zápaly a oběti za hřích neoblíbil sis.
7Tehdy jsem řekl: Zde jsem, Bože,
jako je o mně v Knize napsáno,
přicházím konat vůli tvou.“
8Nejprve řekl: „Oběti ani dary, zápaly ani oběti za hřích“ (jež se obětují podle Zákona) „sis nepřál a neoblíbil,“ 9a potom dodal: „Zde jsem, abych konal tvou vůli.“ Tak ruší to první, aby ustanovil to druhé. 10A to je ta vůle, v níž jsme jednou provždy posvěceni skrze obětování těla Ježíše Krista.
11Každý kněz denně pokračuje v bohoslužbě, při níž znovu a znovu přináší stejné oběti, které nikdy nemohou odstranit hříchy. 12Kristus však obětoval za hříchy jedinou oběť a usedl navždy po Boží pravici. 13Od té doby čeká, až mu budou nepřátelé položeni k nohám, 14neboť jedinou obětí přivedl ty, které posvěcuje, k věčné dokonalosti.
15Totéž nám dosvědčuje i Duch svatý. Nejdříve totiž říká:
16„Toto je smlouva, kterou s nimi
po těch dnech uzavřu, praví Hospodin:
Své zákony vložím do jejich srdce
a vepíši jim je do mysli,“
17a potom dodává:
„Už nikdy nevzpomenu
na jejich hříchy a zločiny.“
Tam, kde jsou hříchy odpuštěny, nejsou už za ně potřeba oběti."

Jak nás Kristus přivádí do věčné dokonalosti?

Jan 14,

,,„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. 7Kdybyste mě znali, znali byste i mého Otce. Od nynějška už ho znáte a viděli jste ho!“

8„Pane,“ řekl mu Filip, „stačí, když nám ukážeš Otce.“
9„Filipe,“ odvětil Ježíš, „tak dlouho jsem s vámi a nepoznal jsi mě? Kdo viděl mě, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘? 10Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec ve mně? Slova, která vám říkám, neříkám sám od sebe. To Otec, který ve mně přebývá, on působí ty skutky."
  Jan 17,
  ,,20Neprosím ale jen za ně. Prosím i za ty, kteří ve mě uvěří skrze jejich slovo. 21Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě; ať jsou i oni jedno v nás, aby svět věřil, že jsi mě poslal. 22Dal jsem jim slávu, kterou jsi dal mně, aby byli jedno, jako my jsme jedno. 23Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonale jedno a aby svět poznal, že jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mě."
  Galatským 2,
,, 20Jsem ukřižován s Kristem. Žiji ne již já– Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. 21Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně."
Jan 14,10 a Galatským 2,20
,,Konám skutky ne již já, ale koná je Kristus ve mně."
To proto, že:
,,Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. Neodmítám tu Boží milost. Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně."
  2. Korintským 13,5
  ,,Sami sebe zkušujte, jste-li u víře; sami sebe ohledujte. Čili sami sebe neznáte, že Ježíš Kristus jest v vás? Leč jste snad zavrženi."
Galatským 3,
  ,,1Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! 2Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli? 3Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem? 4Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu? 5Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?
6Abraham, jak je psáno, „uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost“. 7Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry. 8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“ 9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.
10Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“ 11Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“ 12V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“
13Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“), 14aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha."
  Co znamená zaslíbení Ducha?
  Jan 14,13-14 a Galatským 5,16 a 2. Korintským 5,7
,,O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu. Když mě budete o něco prosit v mém jménu, já to udělám.“
,,Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům."
,, Žijeme totiž vírou, a ne viděním. "
  Proto věřím, že Ježíš ve mně činí všechno, o co jsem ho poprosil v jeho jménu, to je v souladu s Boží vůlí, jako například:
,,Pane Ježíši prosím tě o to, ať miluji Boha svého nadevšecko, a ať miluji bližního jako sebe samého, a ať věřím, že ty to uděláš. Děkuji ti za to."
  Nyní věřím, že to Ježíš ve mně a skrze mně dělá.
Již nespoléhám na svou tělesnou vůli, ve které jsem se dříve svobodně rozhodoval činit své skutky, i ty podle psaného slova z Bible.
Nyní věřím, že všechno, co je napsané v Bibli jako příkaz, abych to dělal, tak dělá Ježíš ve mně přebývající skrze to slovo a víru v něho sám.
A potvrzuje mně to i apoštol Pavel, když napsal v listu Římanům 8,12-
,,Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. 13Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít."
  Nyní tedy již nežiji podle svých tělesných rozhodnutí konat skutky písma, ale podle víry slova Ducha, který ve mně přebývá, který má ve mně slovo i vykonání toho slova.
Již nejsem nemoudrý Galatský, abych se snažil konat slova písma svými skutky, protože jsem prosil Otce o jeho moudrost, a ani v nejmenším nepochybuji, že mně jí Otec dal, protože On jí dává štědře a bez výčitek každému, kdo o ní požádá, jak o tom píše bratr Jakub ve svém listu.
Bůh vám všem žehnej, váš bratr v Pánu Ježíši
Jiří

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace