Já na příkladu z Písma zde lidem dokazuji,

že i manželství pohanů je v Božích očích manželstvím platným

a že církev tento aspekt zdůrazňuje a vyzývá k zachování tohoto přirozeného manželství i v případech, kdy jeden z manželů se v průběhu tohoto nesvátostného manželství stane křesťanem.

Kdyby tomu tak nebylo, nešlo by přece  přirozené manželství antidatovat  jako manželství svátostné.

Je to tak, jak?

Nejsem sice odborníkem na kanonické právo, ale myslím si, že se v tomto nepletu:

V případě, že nevěřící strana nesouhlasí s dalším soužitím s uvěřivším partnerem (dokonce mu klade překážky v praktikování víry), takové manželství se rozvede.

Každý z nich může pak jako svobodný znovu právoplatně uzavřít nové manželství, aniž by se toto považovalo za cizoložství (křesťan z tohoto svazku samozřejmě musí uzavřít takové manželství svátostně).

Znám to ovšem jen teoreticky - osobně jsem se s takovým případem nesetkal.

Ve všech případech, které jsem poznal, nevěřící manželé respektovali tuto novou víru partnera a žili s ním své manželství i nadále.

N e p o v a ž u j e   s e  za cizoložství ?

Tak to je zajímavé.

Nějak si zde pamatuji, že zde římští katolíci brojili proti rozvodu, že co B-h spojil, člověk rozvést nemůže a naprosto zamítali židovský get (rozlukový lístek), jako nějaký lidský Mošeho přídavek k Tóře z důvodu tvrdého srdce.

A nyní se dozvídám, že ono to až tak není, že. Že se přeci jen stane, že B-h dva v jedno ne vždy spojuje manželským svazkem, a dokonce je i rozlučuje.

Jak jsem uvedl, kanonické právo posuzuje případy nikoli obecně,a le konkrétně každý samostatně. Ale já obecně vycházím z Pavlova listu.

(1 Kor 7,10-17)

Manželům však nařizuji — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. Když by však přece odešla, ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.  Ostatním pak pravím já, ne Pán: Jestliže má některý bratr nevěřící ženu a ona je ochotna s ním žít, ať ji neopouští.  A má-li některá žena nevěřícího muže a on je ochoten s ní žít, ať svého muže neopouští.   Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena ve svém muži. Vždyť jinak by vaše děti byly nečisté, avšak nyní jsou svaté.   Jestliže se však nevěřící chce rozvést, ať se rozvede. Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.  Vždyť co ty víš, ženo, zda zachráníš svého muže? Nebo co ty víš, muži, zda zachráníš svou ženu?  Jenom ať každý žije tak, jak mu Pán udělil, každý, jak ho Bůh povolal. Tak to také přikazuji ve všech sborech.

Ale mají-li platit ta Ježíšova slova, pak takové další uzavření manželství není ničím jiným než cizoložným manželstvím.  A teď čtu, že takové manželství je dokonce svátostné oproti těm manželstvím nevěřících, co se nikdy nerozloučili a nerozvedli. A to je pro mne opravdu "zajímavé". Obzvláště tehdy, kdy tu jeden římský katolík obvinil bývalého římského katolíka, že obhajuje cizoložství - druhé sňatky,j jako nápravu života rozvedeného v novém manželství.

Je tedy pěkné vidět, jak se v tom zamotáváte.

Propouští svou "polovičku" se kterou je od Boha nerozlučně spojený. 

Antikri.st je ten kdo Krista poznal a zradil, a to co dostal od Boha otočil anti proti Bohu a lidem. 

A pak jsou zde lidi od antik.ristů oklamaní, kteří Krista nepoznali, tudíž Ho nemohli zradit, lidi, kterým antik.risti nastrčili namísto Krista atrapu. 

A zrovna takový rozdíl je mezi manželem a "manželem". 

Manžel spojený Bohem rozlukou Boha zradí. 

Manželé nespojení Bohem zradit nemohou, neboť jim někdo namísto skutečného božského obrazu manželského, nastrčil klamný světský plagiát. 

Takže tedy člověk, co se jako během manželství uvěřivší křesťan rozvede kvůli neochotě nevěřícího s ním zůstat a propustí ho z toho "manželství", necizoloží, když si pak vezme jiného křesťana, protože to předtím nebylo manželství, ale "manželství", tedy jakýsi volný svazek na zkoušku. Asi tak nějak?

Zajímavé motanice :) Co ještě?

... 

Svátostné a nesvátostné manželství je nesrovnatelné! 

Při konfrontaci Bohem spojeného svátostného manželství, a Bohem nespojeného nesvátostného manželství není toto manželství, je to konkubinát. 

Světské nesvátostné manželství se označuje manželstvím protože je uznávané lidmi, světskou mocí, ale před Bohem to manželství není. Proto se dodává, že se jedná o NESVÁTOSTNÉ manželství. Tedy manželství pouze lidské, bez účasti Boha. 

Stane se a tyto případy znám dva, že po mnoha letech světského manželského soužití se manželé obrátili a přijali Krista. První co bylo, že se nechali před Bohem sezdat, neboť v pravdě poznali, že doposud nevědomě žili hříšném svazku bez Boha, a že v tom dále nemohou pokračovat bez manželského slibu před Bohem.

 A co se u nich ve vzájemném soužití změnilo? Nechali do svého vztahu vstoupit Boha, který je spojil,  který jim požehnal. 

Na tomto příkladě kdy se z nesvátostného manželství stane svátostné, se to dá pochopit nejlépe. A pokud by ti dva hypo teticky zařadili "zpětný chod", již nikdy by pro ně nebylo manželství nesvátnostné, ale vždy by to byl z jejich vlastního pohledu konkubinát. Z pohledu nezrušitelného svátostného manželství je manželství nesvátostné konkubinát. Lidově se to podává v kulatním vyjádření- nejsou sezdaní v kostele.. 

A tak máte přeci jenom pravdu, že uzavřením druhého manželství člověk napravuje svůj život, a před jezukristem! Už nesexuje s "manželem" bez jezukrista, ale s manželem před jezukristem!

  Na druhou stranu je dobré vědět, že mnoho lidí "podepíše na úřadě papír", aniž by uzavřeli manželský slib, aniž by uzavřeli manželství. Jednoduše dojdou na úřad, tam se jich zeptají, za si berou druhého za manželku, řeknou "ano", podepíšou papíry a podle našich zákonů jsou pak manželi. Nebo dají nějaký slib, pokud vůbec, ale dost divný.

  Je dobré se například podívat, co někteří lidé slibují [www.agenturakp.cz]. 

  Namátkou uvádím:

  To jsou samozřejmě věci, které s manželstvím mají něco málo společného, ale není to manželství. Klidně se může stát, že člověk zjistí, že když "byl na úřadě", tak manželství neuzavřel - jednoduše neuzavřel se svou ženou smlouvu, která je manželstvím, ale podepsali nějaký papír, který byl potřeba na cosi (chtěla to žena, úřad, ten člověk nevěděl, co je manželství...)

  Pokud to člověk zjistí - ať už proto, že se stane křesťanem, nebo z jiných důvodů - pak je namístě dát to dopořádku a uzavřít opravdovou manželskou smlouvu. Pokud s Bohem, o to lépe. 

  Určitě není namístě spekulovat "jestli jsme neuzavřeli manželství, jde papír anulovat a mohu si vzít někoho jiného" - to je ohavnost.

  A posměch k takovému zjištění také není namístě. Naopak, lidé, kteří zjistí, že manželství neuzavřeli a dají to dopořádku, zaslouží si úctu. Ukazuje to na jejich poctivost, upřímnost.

  Toník

Čímž myslíš asi sebe, neboť hned napoprvé ti to nevyšlo. 

Cizinče, kolem tvého sebestředného ega se svět netočí! 

Nejprve píše tak, jakoby třeba ani manželství mých v podstatě nevěřících rodičů za manželství nepovažoval, aby vzápětí napsal, že: "Pokud by vás to zajímalo, já manželství křesťanů a nekřesťanů nerozlišuji."

V jeho názorech aby se čert vyznal... :-).

Nejhorší, že pak si nevěřící, i Vota myslí, že toto jsou křesťanské názory.

>>

Vota si myslí, že když tu křesťané píšou své názory, tak jsou názory křesťanů a nikoliv nekřesťanů, ač v tom může být souběh názorů.

>>

Já občas to Cizincovo sedmé výročí svatby, mnohoženství a další podobné 'perly' s některými křesťany probírám a člověk se nestačí divit, co všechno 'milého' se na adresu Cizince dozví.

>>

Hm, Cizinec to zřejmě bude mít na tom světě mezi všemi, se kterými se potkáváte a bavíte se o něm, a s těmi, se kterými se potkají zase oni, velice těžké. Ale on to zřejmě těžké už má mezi těmi, kteří zdejší stránky navštěvují a nechávají se unést wollkovými názory na Cizince, viďte.

Jenže ne každý názor křesťana je křesťanský názor. Častěji tam dokonce rovnítko neplatí, zejména když za křesťana se může označit kde kdo. Třeba i středověcí vrazi.

Jen tomu raději neříkejte "křesťanské názory". Neboť, a to zejména zde na GS, opravdu většinou křesťanské názory nejsou, ale pouze názory těch, co se za křesťany považují.

 Vota zde vystupoval pod nickem tele a prohlašoval o sobě, že byl dříve než Abraham, že je spasitelem, a že je počatý ze svatého Ducha. Změna nicku u něho symbolizuje zradu křesťanství a odchod k judaismu ve kterém hledá oporu pro dehonestaci Krista.

Jen analogie na vydrážděni myslivce. A stále dráždí :)

Jde o to, jak vůbec křesťané pohlížejí na manželství a za co manželství považují.

Jak pohlížejí na svá manželství a na manželství nekřesťanů.

Tohle je pro mne zajímavé, a vpravdě šokující, strojené a hodně (smutně) hodně úsměvné.

A také i to zjištění, že nějací manželé po čase zjistí, že spolu neuzavřeli manželskou smlouvu.

Možná také to, že spolu uzavřeli či neuzavřeli manželství.

To jsou pro mne zajímavá zjištění, jak uvažují křesťané, protože jsem se s tím jako křesťan nesetkal, anebo jsem prostě měl hluché uši a slepý zrak.

  Jsem rád, že se neposmíváte. To, že se někteří křesťané dívají na manželství nekřesťanů "svrchu" je fakt, který jsem také potkal - obvykle to tak je do doby, než mají sami těžkosti v manželství. I když někdy ani potom ne. 

  Pokud by vás to zajímalo, já manželství křesťanů a nekřesťanů nerozlišuji. Téma jsem zkoumal velmi podrobně, měl dostatečný vzorek svátostných a nesvátostných manželství na zkoumání a není nic takového jako "svátost" co by činilo rozdíl v kvalitě manželství či kvalitě života.

  Zato činí podstatný rozdíl postoj lidí, kteří manželství uzavírají a co to uzavírají a proč.

  Proto také rozlišuji to, co a proč člověk uzavírá - to je důležité, podstatné. Až bude v českém zákoně "manželství" pro lidi stejného pohlaví, bude trochu více vidět ten rozdíl, o kterém píšu.

  Hezký den

  Cizinec.

  Dotaz je hodně mnohoznačný, proberu jednotlivé varianty.

s tímto bych relativně po prvním přečtení i souhlasil. Nicméně, jeví se Vám to konzistentní s Vaším předchozím vyjádřením?

  To má být jako po vašem vytrvalém hulvátství, lžích, pomluvách jako pokus o diskuzi? Nevíte jak slušně začít diskuzi, poté, co jste zde předvedl a předvátíte dále? 

  No, nedivím se.

  V každém případě k tématu, pokud vás opravdu zajímá. 

  Téma jsem vysvětloval několikrát - určitě i když jsem diskutoval s vámi (na což byste si vzpomněl, kdybyste si pamatoval, co jsem vám psal a nevymýšlel místo toho o mne nesmysly). 

  Podobně jsem téma vysvětloval výše Votovi, kdybyste četl diskuzi, můžete si přečíst příspěvek v tomto vláknu. 

  Také jsem o tématu psal v článku Vytrváme spolu v dobrém dokud budeme mít naději, když jsem jednomu člověku. co má "svobodu" hřešit a svobodu odejít od Boha na manželství vysvětloval některé principy.

  Ještě tedy podrobněji. 

  Pokud si vezmu klasickou manželskou smlouvu, má zhruba 3 základní body.

1. Já (.....) odevzdávám se tobě (.....) a přijímám tě za manžela(ku). 

2. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, 

3. že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. 

(a pak 4. K tomu ať mi pomáhá Bůh.)

  Ty první tři body považuji za esenciální, nezbytné pro manželství. 

  Pokud jeden z těch bodů chybí, a někdo například slibuje lásku, úctu a věrnost a má ten úmysl, ale ne do smrti, nýbrž jen do té doby, "dokud jim to spolu půjde", není to manželství, ale podvod na partnerovi. 

  Pokud někdo vyslovuje ten slib a nemá úmysl odevzdat se druhému, nýbrž má úmysl z něj vytáhnout peníze, není to manželství, ale podvod.

  Pokud někdo neslibuje vůbec nic a pouze vysloví v zamilovanosti nějakou soběstřednou světskou nasládlou frázi ve stylu "líbíš se mi a já tě chci", nepovažuji to za manželství, za manželskou smlouvu.

  a tak dále.

  Je to srozumitelné?

  Pak je tam ještě dodatek: "K tomu mi pomáhej Bůh". Ten za esenciální nepovažuji. Křesťané to říkají, nevěřící, když mají svatbu v kostele, tak ten dodatek říkají také, nevěřící na úřadě ne. 

  Bůh v manželství lidem pomáhá ať lidé ta slova vysloví, nebo ne a mnozí o tom svědčí, když se pak s Bohem setkají a Bohu uvěří. 

  Pokud někdo žil ve svazku bez Boha, (jako např ve svědectví výše), žil v nějakém svazku, který nebyl manželstvím - v takovém případě je jasné a logické dát tu smlouvu do pořádku (a ne přemýšlet nad tím, jak se rozvést a vzít si jiného, co by určitě napadlo zloduchy při zlém domýšlení, které u nich jistě znovu a znovu k jejich škodě přichází).

  Je to pro vás srozumitelné?

  Hezký den.

  Cizinec.

Tento komentář jste si laskavě mohl odpustit. Jednak z toho nic není pravda, nikdy jste to neprokázal, a potom, všiml jsem si, že k velmi podobným komentářům dospíváte v interakci téměř s každým uživatelem, s nímž si vyměníte pár desítek reakcí a nemá stejné postoje jako Vy. To jen na okraj, aniž bych to chtěl dále příliš rozmazávat. 

K tématu:

Tomu rozumím. Nicméně, kdo by měl být kontrolorem takových podmínek? Jinými slovy, pokud tomu dobře rozumím, tak některá statními úřady uznaná manželství za skutečná manželství nepovažujete. Jak ale poznáte, která manželství jsou manželstvími, a která jsou podvodem? Jak poznáte, která žena je volná ke sňatku, a která nikoliv? Tedy jak byste se třeba stavěl k tomu, kdyby si Vaše dcera chtěla vzít za manžela chlapa, jež byl sice prohlášen za manžela před úřady, ale na základě videozáznamu byste věděl, že nedal své ženě slib podle Vašich představ, jež jste zmínil? Byl byste proti tomu, aby sis jej vzala, nebo byste jeho manželství skutečně považoval za podvod a sňatku své dceři požehnal, neboť byste toho muže považoval za svobodného, a dejme tomu by všechny další podmínky, pro Vás důležité, byly splněny? (pokud by to, že jsem tam pro lepší představu vložil 'dceru', bylo příliš osobní, můžete si tam dosadit třeba kamaráda, známého, kolegu - prostě jde mi o princip, jak se na to díváte v praxi - protože Vaše vysvětlení se mi jeví dost teoretické, a nevím, jak byste se v praxi chtěl k takovým situacím stavět reálně - to mi na Vašem komentáři scházelo, proto se ptám).

Teoreticky snad ano. Však posuďte sám z mých otázek. Nicméně, nikdy jsem se až s takto vyhraněným postojem nesetkal, a nevím, z jakých zdrojů vychází. Písmo podle mého názoru nijak přesně nedefinuje, jak má vzniknout manželství. Takže zdroje Vašich postojů by mne taky zajímaly.

Vytrvalé hulvátsví? Lži a pomluvy?  Hmm. A že to říká zrovna on! Když se zde Oko hulvátsky vyjádřil, tak jelikož to bylo vůči tobě ne vůči jemu, tak toho prachsprostého parchanta bagatelizoval a Oku přitakával, že obecně je to vyjadřovací způsob. Že prý se to hovorově říká, "vyjadřuješ se jako prachsprostý parchant". 

Myslím si, že nikdo nemůže definovat jakým způsobem se vyjadřují prachsprostí parchanti, neboť to není o vyjadřovacím způsobu, ale je to o nepřímé urážce. 

Co však vím je to, že kdyby to Oko řekl jemu a ne Tobě, tak to by bylo kolem toho povyku. Nafoukl by se jako Zeppelin, a Oko by si to vyžíral třikrát denně.

  Pokud se mám bavit s hulvátem vašeho kalibru, potřebuji zjistit, zda máte zájem o téma, nebo budete jen trollit, útočit a pomlouvat, jako v minulých diskuzích. Psal jsem vám věci přímo a narovinu, dělám to tak i teď. Bavím se tu ze zájmu občas s více lidmi, co se chovají jako vy a místo diskuze útočí a pomlouvají, vaše chování pro mne tedy už není překvapením.

Protože je trapné kritizovat na druhých to, co je ve skutečnosti Vaší vlastní projekcí, Vaším osobním problémem, který se jen podařilo odhalit. Tato témata mne zajímala minimálně už od 7. února, kdy jste nejdříve točil, a pak jste začal sprostě útočit na nositele pravdy. Tolik k tomu, neboť jsem poznal, že bavit na téma chování s hulvátem Vašeho kalibru, je bezpředměntné. Je fajn, že jste se alespoň pod tíhou mé logické argumentace přestal zaštiťovat projekcemi, což bylo Vaše oblíbené slovo z let 2017-2018.

To si představit pochopitelně umím, a taky to tak z 99% dělám. Nicméně, pokud si muž může vzít za manželku pouze svobodnou ženu, pak zrovna toto (platnost; uzavření manželství) musí být značně nesporná záležitost. Takže, když už vzpomínáte inteligenci, mohl byste tento fakt vzít v mé argumentaci v úvahu, a neodbíhat k obecně akceptovatelným postojům (nekontrolování druhých) v případě manželství, kde to celkem pochopitelně není na místě.

Nebo Vám můj postoj ani v tomto případě smysl nedává? Když jste si bral svou manželku, měl jste snad jasno v tom, zda je zadaná nebo není? Jistě ano. A měl by to tak přece mít každý (pokud to je jen trochu možné).

Mám za to, že jsem to právě dostatečně objasnil. Pokud ne, nebráním se další korektní a věcné diskuzi bez vašich hulvátů. Záleží na Vás, protože mne ty Vaše postoje docela zajímají v oblastech, kde si z toho něco mohu odnést taky.

To je sice hezké, že Vy takto neuvažujete - já taky ne, ale v praxi by to mnozí lidé řešit museli, pokud bychom Váš postoj, že některá manželství, vlastně manželstvími nejsou (viz Váš předešlý komentář), přijali za univerzálně platný.

//"Stane se a tyto případy znám dva, že po mnoha letech světského manželského soužití se manželé obrátili a přijali Krista. První co bylo, že se nechali před Bohem sezdat, neboť v pravdě poznali, že doposud nevědomě žili hříšném svazku bez Boha, a že v tom dále nemohou pokračovat bez manželského slibu před Bohem." tak je chápu, rozumím a souhlasím s nimi. Věřím, že by to tak mohlo být.

K tomu se neumím vyjádřit jednoznačně, neboť mi nejsou známy podrobnosti. Přijde mi to však spíše divné...

A myslíte, že já to řešit potřebuji? Určitě ne. Ale jsem zvyklý nad věcmi přemýšlet teoreticky, v mnohem obecnější univerzálnější rovině a ověřovat si tak nepřímo jejich možnou platnost, pravdivost. Přece je hodně důležité, zda je někdo ženatý, nebo není, ale pouze vstoupil do neplatného manželství, s nedostatečným, neplatným manželským slibem. Zajímá mne i situace takových lidí, nejen to, že já to řešit pro své spory nebo potřeby nijak nemusím.

//Vdané a zasnoubené ženy u nás nosí na prstech prstýnky, a pokud ho nemají, tak řeknou zda jsou vdané, zasnoubené nebo svobodné, na jednoduchý dotaz.

žel jsou i legálně sezdané ženy, co se braly jako křesťanky - a po létech nespokojenosti v manželství, své skutečné provdání se až popírají. Pokud chcete spoléhat pouze na jejich aktuální slova a prstýnek, pak je to opravdu žalostně málo. Ale přesně tento postoj by nahrával křesťankám, jež se svého manžela chtějí zbavit, a vzít si jiného křesťana. A to je velmi, velmi špatné a zlé.

No, a kdyby ženatý papírově byl, ale tvrdil, že nedal slib podle Vašeho 1-3)? To byste se k tomu stavěl jak? 

Ostatně už to, že po něm někdo chtěl takový dokument, znamená, že vlastně někdo měl dělat kontrolora nad jeho předchozím životem, resp. potenciálními vztahy se ženami v něm. To jen na okraj.

//Ani na okamžik by mne nenapadlo uvažovat o tom, že je třeba něco kontrolovat a jestli jim požehnat či nepožehnat, jak uvažujete vy. 

Pochopte, že tak sám o sobě neuvažuji. To jsou pouze logicky vyplývající aspekty z toho, co píšete Vy - prostě jsem takto zvyklý nad věcmi přemýšlet a předpokládal jsem, že na tom jste podobně - pakliže jsem se ve Vaší vyšší inteligenci nemýlil. Zkuste raději přemýšlet, proč Vaše nápady u mne vedou k takovým otázkám. Tedy pokud máte zájem o diskuzi a sdílení se, nikoliv o přetahování a urážení se. Vaše některé nápady jsou pro mne extrémně originální, neříkám, že jsou všechny z mého pohledu špatné, ale prostě otázky z nich logicky vyplývající si kladu, bez ohledu na to, zda se Vám to líbí nebo nelíbí. 

Já Vám tuto osobní zkušenost neberu. Ovšem Váš příběh, svědectví není bez újmy na obecnosti, tzv. BÚNO. Jsou lidé, kteří v tom tak jasno, jako Vy nemají.

Tam čtu třeba: "Manželství uzavřeno pod výhružkou nebo v důsledku omylu, není platné". Ano to je třeba extrém, který si umím představit a který jsem připouštěl v odpovědi Votovi jako extrém. Ale toto neřeší ani Písmo, a neřešil jsem to ani já (i když otázky, jak znásilnění, jak vdavek s mužem ženatým v jiné zemi, když to nová manželka nevěděla, jsem tu už sám nadhodil...).

Chápu, že jste to svého času, zřejmě pod vlivem učení ŘKC řešili. Nicméně z mého pohledu a na základě poznání, které mám, není vůbec třeba rozlišovat svátostné a nesvátostné manželství podle standardů ŘKC, ani to, zda byli lidé oddáni v kostele farářem, nebo na úřadě úředníkem. Ač jsem sám byl oddán v kostele, naši křesťanští přátelé rok před tím na úřadě a považuji to za zcela rovnocenné. Akorát my měli hezkou unikátní svatbu, zatímco to jejich se mi jevilo tak trochu jako sériová výroba. Ale před Bohem to mělo hodnotu stejnou a všechna tato manželství dodnes i po cca čtvrt století fungují.

wollek

PS: Pokud jsem nějakou Vaši myšlenku k tématu neinterpretoval podle Vás správně, prosím neberte to jako zlý úmysl, ale jako mé pochopení toho, co jsem si od Vás přečetl. Nechci se s Vámi pořád přetahovat a vyjasnit si to přece jde i v další komentáři...

Měl jsem na mysli Vaši odpověď č.2 :)

Tedy soužití muže a ženy bez přísahy či smlouvy považujete za smilné (smilstvo).

A stát se taky může, že Cizinec pojede na kole a spadne na něj vrtulník :-):-):-):-)

= 4. Cizincova verš 18:8 :-)

Jinak Bible pochopitelně manželství nevěřících považuje za pravé manželství - žádné různé typy a druhy manželství v Bibli nejsou - tedy ne v tom smyslu, jak tady tvrdí napravovači cizoložství druhým manželstvím, že pane kolego? Už si pamatujete, že jste to tu napravoval Vy sám?

Písmo:

Má-li někdo ženu nevěřící = uzavřel manželství jako nevěřící, a pak se obrátil, příp. si křesťan vzal nevěřího (což zde patrně myšleno není) - nikde ani náznak toho, že by takové manželství nebylo platné před Bohem. Podobně jako Bůh dává počít a vzrůst dětem nevěřících.

Mimochodem v Písmu, hlavně tedy v SZ jsou případy, kdy se o žádné smlouvě nepíše, ale manželku bylo možné "dostat" (*) nebo si dokonce "koupit" (**). Nikde není spedifikováno, jakým způsobem manželství má nebo musí vzniknout. Co si tam pan Cizinec vymyslel, na to, jak to ve skutečnosti před Bohem je, nemá naprosto žádný vliv. Tak možná v jeho rodině a okolí. Případně nějakých sektách.

(**) Ruth 4:10  Koupí jsem získal za manželku i moábskou Rút, ženu Machlónovu, abych zachoval jméno zemřelého v jeho dědictví. 

Pane Cizinče, když už tady za pomocí judaistů vytrvale zesměšňujete pravdu a Boží Slovo (mimochodem bavil jsem se s dalšími křesťany o Vašich názorech na mnohoženství), tak laskavě místo svých vlastních sektářských a často docela originálních 'nápadů' uvádějte citáty a verše z Písma, které Vás k takovým 'domněnkám' inspirují.

Mimochodem v Písmu, hlavně tedy v SZ jsou případy, kdy se o žádné smlouvě nepíše, ale manželku bylo možné "dostat" (*) nebo si dokonce "koupit" (**). Nikde není spedifikováno, jakým způsobem manželství má nebo musí vzniknout. Co si tam pan Cizinec vymyslel, na to, jak to ve skutečnosti před Bohem je, nemá naprosto žádný vliv. Tak možná v jeho rodině a okolí. Případně nějakých sektách.

<<

To zvýrazněné bude zřejmě omyl ve pochopení, výkladu, asi přiřknutý ze znalosti neizraelských (nežidovských) zvyklostí. Ani praotcové Izraele neměli takové zvyklosti "dostat" nebo si dokonce "koupit" manželku.

Tak tohle opravdu nikdo Izraelcům nedovolil. Taková manželka by pro Izraelce těžko byla manželkou, ale jen zvířetem. Jenže tomu tak není a nebylo ...

Těžko by si tedy mohl muž koupit ženu za manželku jejím věnem ;)

Já prostě v Bibli, jak by přesně mělo vypadat uzavření (vznik) manželství, nenašel. A je jisté, že třeba Adam s Evou to měli jinak než později Mojžíš, než později Izraelci, a jinak než to máme my dnes. Jisté je i to, že se jedná o vztah živého muže a živé ženy, jinak se jedná pouze o překroucení nebo posunutí významu toho vlastního slova 'manželství'. Pokud má někdo jiný nápad nebo názor, ať to doloží. Ono i řada z toho, co tu píšou katolíci a další, lze stěží dohledat v Písmu.

Naleznete v něm, jak muž mohl získat sobě ženu za manželku?

Jaké absurdní případy uzavření manželství jste tedy v Písmu nalezl?

Máte-li nějaké konkrétní příklady, jak se má manželství podle BIble přesně uzavírat, a co naopak za manželství Bible nepovažuje, třebaže bychom si mohli myslet, že to manželství je - tak uveďte verše. Sám si je rád přečtu. Neměl jsem nikdy potřebu toto do hloubky systematicky studovat, a mám za to, že už dříve tu panovala všeobecná shoda, že to jednoznačně definované není. Sám jsem třeba uváděl příklad dvou lidí, muže a ženy, co by se setkali sami na pustém ostrově... asi by to uzvaření sňtaku mezi nimi vypadalo poněkud jinak, než když jsem manželství uzavíral se svou ženou já.

Jinak absurdní pro mne bylo třeba:

Už to, že si svou manželku 'musel' u Lábana 'odpracovat', považuji za absurdní, třebaže to sám - patrně dle tehdejších zvyklostí - navrhnul.

Zajímavé je to, že Hospodin nakonec Lee (na rozdíl od Ráchel) otevřel lůno, protože byla méně milována. Takže vlastně toto absurdně (oklamáním) 'uzavřené' manželství s Leou požehnal. Zajímalo by mne, jak si třeba takový pan Cizinec představuje, že si Ti dva spolu před Bohem dali slib...

Upřímně, to není útok na něj, ale konfrontace jeho názorů s pravdou a realitou Písma. Ale s Vámi to pane Voto, více rozebírat nechci - jedině byste dokázal vůči mne být zcela neosobní v této otázce. Byl bych spíš vděčný za verše a příběhy, které v těchto souvilostech napadají Vás.

Ptal jsem se Vás na to, co Cizinec?

Já se zeptal konkrétně na to, zda-li tedy najdete v Písmu, jak mohl získat muž ženu za svou manželku. Nu, uvedl jste správně příklad, tedy i ten absurdní - podvodem ;)

Takže tedy mohl si získat právo na manželství se ženou, u jejíhož otce odsloužil sjednanou službu, (zde jen upozorním na příběh odchodu Ja'akova od Lavana k pochopení, že Lavan byl škrob a nechal prostě Ja'akova odpracovat věno svých dcer, a ještě ho přitom neustále šidil).

Také si mohl získat ženu za manželku sexuálním stykem. Nu, a pak si ji mohl také získat ženu za manželku darem, zástavou a smlouvou. A že si ji získával i vším tím :) 

Absurdní je z mého pohledu (tady minimálně z mého). Nicméně Bůh to evidentně akceptoval a dokonce Lei požehnal.

Udělal by totéž nyní, v čase milosti?

Osobně věřím, že ne. Ale jak to skutečně je?

O tom to je, a na tom se snad shodneme. Že těch možností, jak získat ženu (tedy jak se dva lidé mohou stát manžely před Bohem), je více a stěží lze jednoznačně a obecně definovat, jak přesně k tomu může dojít. 

Jinak, mějte prosím na mysli, že se na tyto věci (manželství i cizoložství) dívám z pohledu křesťana, přesněji řečeno z pohledu NZ. A teď si představte, že někdo se ožení v jednom státě, uteče jinam, tam svou minulost zapře, a pojme za manželku jinou ženu... Nebo má někdo sex s několika ženami, a pak se ožení podle zákonů daného státu... osobně zde vidím dost prostoru pro zpochybňování jak manželství, tak cizoložství. Naštěstí toto vše není o tom, co si myslí lidé, ale jak se na vše dívá Bůh.

Tak nevím :) Jsou to Vaše názory, jak jste psal, ne křesťanské, ale Vaše :)

A jak se tedy dívá B-h na ty věci manželské? :) Když muž někam odjede a tam uzavře druhé manželství, zatímco má první manželku jinde, jak to tedy vidí B-h? (podle Tanachu a podle křesťanského kánonu?)

Ono je to ale bylo s Leou ještě trochu jinak. ;)

To Lea byla prozřetelná. A nejen ona i Rachel.

Asi tak, jako Rivka nebo i Tamar. A také Ja'akov.

Ale nevím, zda tohle by u Vás "zakotvilo". 

Více už, Akuzative, nenapřemýšlíš ... :)

Proč se chtěla Lea stát manželkou Ja'akova, Rachel dovolila, Lavan chtěl ;)

Že by jen zvyk vdavků první?

A že B-h tedy dopustil ve Své prozřetelnosti, aby Ja'akov přibral k Lee i Rachel, že?

Co to plácáš zase? Zvyk uvést tajně do svatebního lože sestru a neříci, že první je zvykem vdát starší :) 

Více už Ti to přemýšlet nedovolí?

Hrozně málo, hrozně nedostatečné, hodně nedokonalé stvoření ;)

Díky za nápovědy, Akuzativ. Kde B-h přikazuje, že muž musí mít jen jednu manželku?

Bylo by velice vhodné, příhodné, abys uvedl verš z Tanachu nebo z křesťanského zákona, ten příkaz, o kterém jsi "psala", že každý muž musí mít jen jedinou ženu za manželku.

A proto David nesměl postavit chrám.

Je tu jen deset komentářů. To je málo.

David si přál, aby byl vyzkoušen, aby si i jeho jménem žehnaly kmeny Izraele. Jeho zkouška byla těžká nadmíru a nebyla o cizoložství a vraždě, Akuzativ. Jen křesťané nedohlédnou jeho žalmů ;)

Myslíš si, že Hospodin vyvolený národ nevychovává? To se mýlíš. Málo se Židé trestají? Když se odkloní od Boha, vždy něco přichází.

Funguje to tak.

Poznáš, že Bůh říká jedna žena, jeden muž.

Bůh ti taky říká, že tvůj Vykupitel žije - Jób.

Žádné další pochopení?

Tóra je věčná a neměnná, je to B-ží slovo, slovo H-spodinovo.

A co jezukrist - zrušil Tóru, zrušil byť jen jediné z těch "nejmenších" přikázání?

Zrušil jezukrist B-ží slovo, ruší ho?

Pane Voto, toto je už jen Vaše chybná logická úvaha. Zde se jedná o implikaci, nikoliv o ekvivalenci. Tedy z toho, že Bůh někomu požehná otěhotněním manželství, nutně neimplikuje, že kdo má manželství bezdětné, má manželství nepožehnané nebo neakceptované Bohem.

Navíc velmi podstatné je v tom to vyjádření o přímé aktivitě ze strany Boha, včetně důvodu Jeho pohnutek. Tedy: "Když Hospodin viděl, že Lea není milována, otevřel její lůno.". Samotné otěhotnění přece není výrazem požehnání - viz znásilněné a jinak nečistě oplodněné ženy.

Z pohledu křesťanství - on cizoloží, ale ona nejspíš taky, i když nevědomky. Ale řekl bych, že to podle Bible cizoložství je oboustranné.

Z pohledu judaismu, nebo minimálně SZ, jak mu rozumíme bez nějakých dalších výkladů přímo, by to nejspíše bylo v pořádku...

Pane Voto, Bůh někdy jedná naprosto individuálně, jenom to nesmí být proti Jeho Slovu. Bylo by troufalé jednoznačně hodnotit a vyjadřovat se ke sporným situacím. Nicméně domnívám se, že dneska by to bylo bráno jako podvod z hlediska Lei a Lábana, Jákob by byl obětí, a měl jedinou manželku před Bohem, a to Ráchel. Nyní přece žijeme v době milosti, kdy byl seslán Duch Svatých, a skrze něj i skutečná láska, zatímco doslovná litera a zákon zůstává stranou - v křesťanských částech Písma, ani v jejich výkladech Písma starozákonního opravdu žádný prostor pro některé obyčeje, jako mnohoženství, druhá manželství, odpracovávání si za manželku, nebo to, že by ji otec jen tak někomu dal, opravdu nevidím. To vše vnímám jako ústupky Izraeli ze strany Hospodina, poplatné tehdejší době a morálce, nicméně jak pravil Ježíš:

Mám 'obavy', že v těchto slovech je odpověď skoro na vše, co jsem psal. Vyjma toho, že není napsáno, jak přesně si vzít manželku, vzít někoho jiného, tedy stát se manžely. Pro mne je to evidentně závislé na zvyklostech dané společnosti - protože ostatní to manželství 'musí' akceptovat, musí to být pro okolí jednoznačné. Už třeba proto, aby bylo nadevší pochybnost jasné, že ta žena, nebo ten muž, nejsou volní pro další partnerský vztah. Tedy je např. nesmysl, aby někdo v Česku tvrdil, že jsou manželé, ale nebyli to stvrdit ani na úřadě, ani v kostele. Zrovna tak je nesmysl, když někdo obecně akceptovatelnou cestou do manželství vstoupí, aby záhy tvrdil, že to neplatí a může si vzít někoho jiného, aniž by cizoložil.

Snad to tak stačí. Vím, že máte zcela jiné názory, proto to prosím berte jen jako výměnu názoru, resp. vyjádření mých postojů (sám se více ptáte, než píšete o svých názorech, alespoň se mi to tak jeví, neboť jsem se zatím moc nedověděl) - a přál bych si moc, aby to na této úrovni také zůstalo. A je mi úplně jedno, zda to někdo bude považovat za křesťanské názory, nebo názory křesťana. Sám se snažím maximálně vycházet z analýzy Písma, za použití logických úsudků a také zdravého rozumu (z pohledu křesťana bych dodal v Duchu Svatém, ale to pro nekřesťany není argument - to spíše dodávám pro případné rýpaly nebo puntičkáře - Písmo se totiž nemá vykládat rozumem a lidskou moudrostí, ale Duchem, v Duchu Svatém). Úplně všechno, všechny variace, pochopitelně v Písmu nenajdeme. Mimochodem, jak se SZ/Judaismus staví ke znásilnění, a případnému těhotenství z takového skutku vzešlého?

wollek

Chtěl jsem vědět Vaše odpovědi.

  Akuzativ, možná i vás napadne, proč máme na světě úřady.

Tedy Gn 2:24 (pro všechny) a Dt 24:1-4 (pro Izrael, nyní Židy).

Je tu zajímavá diskuze o manželství.

Manželství uzavřené podle přirozeného mravního zákona je platné. To nejde, aby človëk znevažoval dané slovo atd.

Římskokatolík uzavírá svátostné manželství vždy plátně,

a to i v případě, že jeho partner není římskokatolík. Neřímskokatolįk může z manželství odejít. 

Manželstvį uzavřené před Bohem nelze rozvést.

Diecézní soud může manželství zneplatnit. Zkoumají se překážky, kvůli kterým nemohlo být manželství uzavřeno - a to zdravotní nebo mravní překážky....

Gn 2:24 je pro celé lidstvo ... proto opustí muž svého otce i matku, přilne ke své ženě a stanou se ( budou) ti dva jedno tělo. Proto ... pro co? Nezodpovíte to? Není Vám to jasné, co B-h?

Dt 24:1 ... "Vzal-li si muž ženu, souložil s ní a stalo se, že v jeho očích nenalezla přízeň, jelikož na ní nalezl nějakou nepřístojnost, napíše jí rozvodový list, dá jí ho do ruky a propustí ji ze svého domu." Také zde Vám není jasné, co B-h? Nezodpovíte si otázku, co B-h?

Akuzativ, ptal jste se mne, co B-h a ne co římskokatolické církevní kanonické právo, a teď ho tu na mne vytahujete ...

1) Dle ŘKC je manželství uzavřené pouze před světskou mocí označované jako manželství nesvátostné. 

Nesvátostné manželství postrádá hlavní produkt řk svátosti manželské a to je- nerozlučitelnost a boží požehnání. 

Ve svátosti manželské Bůh snoubence spojuje v jedno tělo a ti se pro toto boží spojení stávají manželi dokud je smrt nerozdělí.

1.1) Tvrdit, že produkt manželské svátosti- nerozlučitelnost před Bohem má i nesvátostné manželství je hereze. 

2) Nesvátostné manželství není před Bohem platné. Boží spojeni v něm nenastalo. 

2.1) Tvrzení, že nesvátostné manželství je v božích očích platné, je vůči Bohu rouhání! 

3) Nesvátostné manželství je pro chatrné lidské spojení rozlučitelné. 

3.1) Výsledky tohoto chatrného spojení jsou patrné všeobecně. 

4) Svátostné manželství nemůže rozloučit ani papež! Vzácně udělované rozluky jsou možné jenom v případě, že svátost manželská byla udělená nepravomocně, tudíž že nikdy ani nenastala. 

4.1) Nesvátostné manželství rozlučitelné je, a se svátostným manželstvím nelze ani srovnávat!

 

5) Svátost manželskou nemohou přijmout dva bezvěrci. 

5.1) Ne svátost, Ne boží spojení,  Ne boží požehnání, Ne platnost! 

6) Svátost manželská je platná, pokud jeden ze snoubenců je věřící. 

6.1)  Nevěřící i bez víry využívá produktu svátosti manželské. 

7) Nevěřící "polovička" která obdržela svátost manželskou, je  spojením druhou "polovičkou"  posvěcená, svátost je platná, nerozlučitelná.

7.1)Děti z tohoto svátostného spojení muže a ženy jsou svátostí posvěcené. 

8) Ve svátosti manželské si v manželském slibu věřící snoubenci  muž a žena slibují LÁSKU, ÚCTU A VĚRNOST! Spojeni Bohem v jedno tělo tak vytvoří základ lidského rodu- rodinu. 

Jako když trouba chce poučovat jiného troubu. Na to ti tady ale nikdo neskočí.

Historie svátostných manželství:

Svátostná manželství se začala uzavírat, až když byla založena církev. To až Kristus ustanovil všechny svátosti - a tyto svátosti jsou určeny pouze pro údy Kristovy církve - pro nikoho dalšího!

Do doby Krista úplně všechna manželství na světě ve všech dobách bez výjimky byla manželství nesvátostná - však manželství přirozená a před Bohem platná. Nevěra v nich se nazývala správně cizoložstvím - a je tomu tak dodnes.

Pokud v manželství nesvátostném dojde k nevěře jednoho z manželů, je to cizoložství úplně stejně, jako v případě manželství svátostného.

Nemáš to lehké, když neustále narážíš na meze tvého poznání, namísto toho abys zcela jednoduše poznal pravdu Ducha v osvobozující lásce k pravdě. 

Miluj pravdu a poznáš! 

  Ahoj Stando.

  Tohle je poměrně zajímavé - na to jsem v ŘKC nenarazil. 

  Když jsme se na dané téma manželství a rozvodů bavili, tak tu několik lidí přišlo na myšlenku, že by se druhým manželstvím dal napravit život a Martino dokonce naváděl k řešení ve svědomí, "že cizoložství v druhém manželství není pokání". To už pak dává smysl, z čeho vycházel - tyhle kličky jsem až tak podrobně neznal a nevěděl, že se něco takového v ŘKC řeší.

  To je srozumitelné a správné.

  Pokud se ale nesvátostné manželství rozvede a dotyční uzavřou svátostné manželství s jiným člověkem, tak to nepovažujete za cizoložství, ale nevěru v takovém manželství ano...

  Zajímavé. 

  Jak si to srovnáš se slovy Ježíše [obohu.cz]? 

„Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní. A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“

  Toník

Svátostná manželství se začala uzavírat, až když byla založena církev. To až Kristus ustanovil všechny svátosti - a tyto svátosti jsou určeny pouze pro údy Kristovy církve - pro nikoho dalšího!

Do doby Krista úplně všechna manželství na světě ve všech dobách bez výjimky byla manželství poze nesvátostná

- však manželství přirozená a před Bohem podobně platná a trvalá. Nevěra v nich se nazývala správně cizoložstvím - a je tomu tak dodnes.

Pokud v manželství nesvátostném dojde k nevěře jednoho z manželů, je to cizoložství úplně stejně, jako v případě manželství svátostného.

Svátostné manželství je "bonus jaksi navíc" - zvláštní Boží milosti určené toliko pro tento svátostný svazek křesťanů.

V případě manželství, kdy je jen jeden z manželů křesťanem, jde o výjimku - Boží požehnání z této svátosti dopadá i na nevěřícího manžela - a to proto, protože spolu dohromady s tím věřícím manželem (a dětmi) tvoří jedno společné přirozené tělo rodiny.

A nyní následuje poučení Oko! 

Kdo spojuje muže a ženu v jedno? Kdo to řekl? Čí slovo platí navěky? 

Řekl Bůh, že se muž a žena spojí v jedno? Řekl= slovo Boha. 

Spojil a u dalších spojuje Bůh muže a ženu v jedno? Spojil a spojuje. Stojí si Bůh za svým slovem? Stojí!

Na čem stojí spojení (manželské) u muže a ženy? Na slově Božím! 

Když Bůh něco řekne, tak to tak je!

Tedy i manželství Josefa a Marie, Zachariáše a Alžběty, ... i tato manželství byla tedy nesvátostná, protože ještě tehdy jezukrist neustanovil manželskou svátost? Je to tak, logicky?

Šaul psal, že nevěříci muž je posvěcen ve své (věřící) ženě, jinak by i jejich děti byly nesvaté.

Jak si takové posvěcení nevěřícího muže ve věřící ženě, čímž jsou jejich děti svaté, vykládáte, Stando oko?

..."Jak si takové posvěcení nevěřícího muže ve věřící ženě, čímž jsou jejich děti svaté, vykládáte..."...

Nevím, proč tě to vlastně zajímá, když ty jsi přece křesťanství zavrhl!

Doufám, že ne proto, abys se to pak snažil nějak aplikovat proti mě - jak to trdlo Myslivec!

Jedná se o tzv. "posvěcení zvnějšku" - prostou příslušností ke společnému tělu rodinného společenství.

Pokusím se ti to vysvětlit na osobě Noeho:

Noe byl ve své době jediný spravedlivý - jeho manželka, synové, ani jejich ženy už nepatřili mezi spravedlivé a zasloužili by si podobně jako všichni ostatní lidé zemřít ve vodách potopy.

Přesto byli zachráněni (celkem 8 lidí) právě z toho důvodu, že spolu se spravedlivým Noem tvořili přirozené  "tělo společenství" jeho rodiny". Jediný spravedlivý člověk dokázal tak posvětit celou svoji rodinu.

My v tomto spatřujeme předobraz naší záchrany Mesiášem - Kristem. Ve křtu se stáváme Kristu bratry (údy jeho tajemného těla - církve) a tato skutečnost nás podobně zachraňuje od temnoty smrti (odpouští hříchy a dává dar věčného života). Kristus posvěcuje nás (ospravedlňuje nás) a my pak následně posvěcujeme všechny ostatní naše blízké.

Tedy posvěcení nekřesťana v křesťance (manželstvím s křesťankou) rozumíte, že nekřesťan bude jezukristem spasen, protože si ho za manžela vzala křesťanka?

Prozatím tu není slovo o tom, co říká Bůh. Z této informace by se mělo vycházet.

B-h řekl: není dobré ...

Člověk nenalezl pro sebe pomoc jako svůj protějšek ...

B-h řekl: učiním jemu ...

Člověk řekl: tentokrát je to kost z mých kostí a tělo z mého těla, té, která byla vzata z druha ...

Člověk je druh, ale každý jsme samostatným "druhem" ... párem druhu.

Člověk by měl hledat a nalézt než "zvolá"a  pak se ženit.

Nic "tajemějšího" na tom není.

Leč mnohdy nachází dost pozdě, a u toho, co si myslel, že našel, shledává, že "šlápl vedle".

Bereš to Písmo jako naučení nebo jen jako konstatování? ;)

Skrze Písmo promlouvá Bůh. A další pokračování v manželství...

To je hrozně špatně. Pak to tak dopadá ...

Tohle je křesťanství: blahoslavenější je pro člověka zůstat sám, muž, žena, lepe je se neženit, lépe je nemít ženu (muže). To je křesťanství. Vyhýbat se životním potížím tím, zůstat jen mužem nebo ženou. Ake takto B-h nestvořil člověka. Člověk není muž nebo žena; muž, žena.

Tohle je hrozně špatně - jedna žena, jeden muž...

Možná to objevíš, jak je to s příkazem Boha a co on ve své Prozřetelnosti dopouští.

Napovím ti: první kniha královská 11,1-13

Podporuješ gender šou?

Nenapovíš, nemáš co.

A kde to, Akuzativ, zakazuje H-spodin B-h, aby si muž nesměl vzít více žen za manželky? :)

Co takhle nápovědu, chcete? Lv 18:18, Dt 21:15, Dt 17:17.

 

A co to víceženství? Prozřetelnost či dovolení? :)

Akuzativ, vím, že nenapovíš, nemáš čím.

Zákony/příkazy jsou pro lidi, ne lidé pro zákony.

To první je funkční, to druhé je umělotina.

Já se tė ptám, co přikázal Hospodin.

Akuzativ, Dt 22,1 není zvyk, zvyklost - všude je psáno -bude-li ... 

Akuzativ, akuzativ, jen plácáš. ;)

Už mě ta výměna nudí. Mincha a hřiby ;)

mohl byste místo planých diskuzí raději jasně napsat, kde Bůh Hospodin vyjádřil přání, požadavek nebo dokonce příkaz, že by jeden muž měl mít více žen?

To, že ustoupil ne příliš mravnému Izraeli, i dalším lidem, jež měli zatvrzelé srdce, a povolil jim míti více žen, aniž by na ně zanevřel, a patrně aniž by na to pohlížel jako na hřích, rozhodně neznamená, že to byl Boží záměr, příkaz nebo vůle. Navíc proti hovoří už to, že se přirozeně nerodí násobně větší počet žen než mužů, a jiní muži by tedy následně mohli mít značný problém najít potenciální manželku.

Místo, abyste jasně odpověděl na téma, které může být zajímavé pro řadu čtenářů, tak tu jen tapetuje diskuzi neužitečným kličkováním. Mne to třeba docela zajímá od doby, co tady svého času Cizinec, tehdy ještě v roli relativně respektovaného křesťana, prohlásil, že je pro křesťana přijatelné, akceptovatelné míti více žen. Nikdy to však na základě Bible nedokázal vysvětlit, nicméně je zjevné, že Židé v době SZ skutečně více žen mívali, a tak by se slušelo jíti ke kořenům a jasně to vysvětlit.

S úctou,

wollek

PS: To nemá být podnět k další přestřelce s Vámi, ale námět k tomu se vyjádřit opravdu věcně na téma mnohoženství a jeho skutečnému původu.

Požadavek, příkaz mít více žen?

Takto si to představujete, zodpovědnost přehodit na B-ha?

Už jsem psal Akuzativ: zákony jsou pro lidi, ne lidé pro zákony. 

V Tóře je psáno: bude-li mít dvě; ať nemá příliš mnoho; ...

Bude-li ... tedy. Tóra (B-h ve Svém slovu) pak přikazuje, co v takovém případě ..

Uveďte Vy, kde je psáno, že musí mít jen jednu manželku.

Už Akuzativ se snažil, seč mohl, nic neukázal, nedokázal.

A ani nepochopil, co znamená být člověk :) B-h učinil člověka, jako muže a ženu JE stvořil - to je člověk v úplnosti, celistvosti. 

A tu kdosi káže, že blahoslavenější je být bez ženy ... :)

A kde je v křesťanském kánonu, že muž nesmí mít více, než jednu manželku (současně)?

S Akuzativ, těžká řeč :) S wollekem?? :)

Maúcta!

Právě, že tak si to nepředstavuji a nepředpokládal jsem, že by si to Bůh přál.

Jinými slovy - byl to ústupek ze strany Boha... :-(

To Vám tedy neuvedu. Jelikož Bůh Hospodin sám svého času akceptoval muže s více manželkami jako plnohodnotné Boží služebníky, je téměř jisté, že Vám nic takového neuvedu. Nezapomeňte, že jsem byl v pozici toho, který se ptá.

Toto mne nepřekvapuje, i když jsem ne vše četl podrobně, spíše jsem šel za podstatou.

Být bez ženy - řekl bych je do jisté míry oběť. Je-li to pro službu Bohu. Člověk jako muž a žena stvořen jest. Tedy jeden muž a jedna žena, jež jedním tělem se stanou. Tak to bylo od počátku, a k tomu se Kristus vrátil, a téměř vše ostatní cizoložstvím nazval.

A je někde napsané, že muž nesmí mít za manželku lvici nebo slepici? Případně krávu? A to myslím skutečná zvířata.

:-) - dále to rozvíjet asi netřeba.

Pravda, křesťanským kánonem jsem měl na mysli křesťanský zákon.

A vážně i nevážně:

V Tóře je dost zřetelně psáno, že pokud si vezme zbožný Žid slepici, husu, káču, krávu, bachyni, fenu, a podobná stvoření, což nějak předem nepoznal, musí se s ní rozloučit. A to nemám na mysli zvířata. Z toho plyne, že si takovou ani neměl brát za manželku.

Hospodin neříká, že mnohoženství je dobré. Ploďte a množte se říká jednomu muži s jedné ženě.

Abych to lépe vysvětlitl. Nevěřím na žádnou svobodnou vůli, ale prostě na vůli. A člověk buď jedná podle Boží vůli, nebo ze své vůle. A ta svá vůle není obecně svobodná, neboť má mnohá omezení. Dříve jsem tu o tom psával, nějak se k tomu nechci v detailech vracet. Není to z hlediska naší diskuze podstatné.

Obecně - člověk se ze své vůle rozhodl mít více žen, a přesto Bůh některé takové lidi považoval za Boží služebníky, hodné úcty a následování, nebylo psáno, že je to hřích - tak se mi to alespoň jeví na základě některých SZ příběhů. To se mi pak jeví jako akceptování lidské vůle.

Z hlediska křesťanství, kdy se vztah Bůh-člověk, i člověk-člověk vrací mnohem více k původním ideálům stvoření, by však už na mnohoženství, stejně jako na druhé manželství, bylo nahlíženo jako na cizoložství vůči první manželce.

Jako Akuzativ ;) Jedňa žena jeďen mužík - a to je spolu co?

Sám, sám, sám .... jeden muž nebo jedna ženuška, nic více.

..."Stando oko, povolání k manželství a povolání k samotě?"...

V žádném případě!  Dobrovolný celibát pro Boží království není ani náhodou volbou samoty v životě! 

Je volbou společenství s Bohem a bližními (skrze službu církve) - volbou života v důvěrném společenství s milujícím Bohem, volbou života v nezištné lásce a naplňování Boží vůle v tomto konkrétním životním úkolu, pro který jej Bůh povolal.

Pro nás křesťany není velkého rozdílu mezi volbou manželství a volbou celibátu.

V případě manželství se kvůli jedné ženě zříkám všech ostatních potenciálních partnerek, co jich na světě je (např. jedné miliardy svobodných žen, vhodných věkem pro manželství).

V případě celibátu pro nebeské království se zříkám úplně všech potenciálních partnerek (té miliardy svobodných žen + jedné ženy navíc). Rozdíl mezi těmito volbami je tedy jen zcela nepatrný.  :-)

Pokud se bavíme o spáse (záchraně) vždycky třeba jasně definovat, o co se zrovna jedná. Existuje spása dílčí - jako příležitost změnit svůj život. Takto bylo spaseno (zachráněno) dalších sedm nespravedlivých lidí spolu se spravedlivým Noemem.

Z jejich dalšího života lze vypozorovat, že nikoli všichni takto zachránění žili dál své životy podle Boha.

Člověk může být Bohem zachráněn (spasen) za svého života několikrát - a nakonec, pokud žije špatně a nezmění se, bude stejně zavržen.

V případě nekřesťana beroucího si křesťanku (nebo v případě manželství pohanů, z nichž jeden přijme křesťanství) se jedná v dalším spolužití o to, že nekřesťanská strana je připravována k přijetí křesťanství. Pokud totiž křesťan žije své křesťanství upřímně, nelze to nevidět na skutcích jeho života - které jsou takové povahy, že vybízejí k následování.

Myslivec:

Oko, to že ty po celý život prožíváš svou víru jako na houpačce, kdy tě tvůj "kristus" neustále opouští a ty si musíš modloslužebným skutkem vysluhovat jeho přítomnost! 

Když se budeš právě v tomto okamžiku topit a já ti hodím záchranné lano, zachránil (spasil) jsem ti tím právě tvůj pozemský život. Pro tento okamžik.

(Je to příležitost ke změně - můžeš se pak třeba kát a omluvit se mi za ty nehoráznosti, co tu o mě občas píšeš).

Tato dílčí spása ti ale nijak nezajistí, aby ses neutopil třeba zítra, když z nerozvážnosti opět spadneš do prudké vody.

A pokud zde chceš někoho moralizovat, začni se tvých rad v prvé řadě držet ty sám!! 

..."takže ta tvoje dílči spása nemá se Spásou Krista nic společného. "...

Právě že má! A všechno!

Kristus nás právě takto zachránil ve křtu.

(2 Tim 1,9)

... on nás zachránil a povolal svatým povoláním ne podle našich skutků, nýbrž podle vlastního předsevzetí a podle milosti, kterou nám daroval v Kristu Ježíši před věčnými časy.....

Je to tvůj výmysl, kterým si vysvětluješ tvůj životní omyl! 

Nepřijal jsi Krista a Jeho spásu za života, a čekáš, že budeš pro dobré skutky spasený v minutě smrti. To už ale pro tebe může být pozdě Oko! Pozdě!  

Tobě Oko nalhali, že ztrácíš tvým hříchem spásu! Když spácháš hřích, tak od tebe to odchází co se za Krista vydává, opouští tě příjemně euforický modloslužebný pocit, a ty si myslíš, že tě Bůh opustil. No a tak rychle začneš páchat dobré samospásné skutky. 

Kdyby sis alespoň rozmyslel, na co vlastně reaguješ!

Apoštolové na mnoha místech varují před opětovným upadnutím do hříchu ke smrti - hříchu, pokud v něm člověk zemře, tak má za následek věčné zavržení hříšníka. I v případě, že předtím byl Kristem už zachráněný pro věčný život.

Nezbytnou podmínkou pro věčnou spásu totiž je vytrvání v dobrém až do konce života. (Mt 24,13; Mk 13,13).

Ty zde žvatleš nesmysly o dílčí spáse, že si spasený za život několikrát! Já tě opakovaně upozorňuji, že žádné cyklicke spasení a odspasení nexistuje! 

Samozřejmě že se musí vytrvat v dobrém, ale ne tak jak to zde popisuješ ty! Vždyť ty o vytrvání v dobrém zatím nic nevíš! Podívej se jak se chováš!  Lžeš jako když tiskne, ze všeho se vylháváš, božímu slovu vzdoruješ, na pravdu sprostě reaguješ bez argumentů! 

Toto má být tvé setrvávání v dobrém? 

Kolikrát já tě vybízel k modlitbě, a ty ani jednou! Kolikrát jsem tě vybízel- vyznej Krista! A ty nic! 

Mno, když se ti ta tvoje houpačková víra líbí..  jenomže protože že je to tak u tebe neznamená, že je to tak u všech Oko! 

Udělej si sám sobě malý test. 

Dokážeš sám sobě říct-nežiji již já, žije ve mně Kristus? Zkus to a pak sám uvidíš jak na tom si.. 

"sám sobě říct-

nežiji již já, žije ve mně Kristus"

I hezky. 

Zní to.... Hmm.. Jak to vyjádřit slovy? Už vím. 

Zní to jako zvonečky na rozkvetlé louce která voní věčným životem. :-) 

Děkuji za krásné vyznání z rozkvetlé louky Meduňko. 

Tvoje vyznání je i svědectvím o tom co Ti Kristus dává, a co uchováváš v srdci. 

Už ti to tady řeklo více kristovců. Tvoje komentáře hladí po duši. Ty jsi Meduňko ze všech zdejších diskutujících nejpokornější, a proto máš k Bohu nejblíže. 

Sleduji jak odpovídáš některým zde, a učím se od Tebe pokoře. Díky za tvou školu pokory Meduňko. 

Myslivec

Já se ale, Stando oko ptal na to, jak je NYNÍ (přítomný čas) nekřesťan posvěcen manželstvím ve (s) křesťanovi. 

Jak ty můžeš vědět, (ženo), zda zachráníš svého muže - nějak takto....

Takže ptám se, jak je manželstvím nekřesťan posvěcen v křesťanovi, a to tak, že jejich společné děti jsou svaté (i ty, co měli spolu dříve, než se jeden z nich stal křesťanem).

Opravdu neumíš zauvažovat prakticky? :)

U Židů je žena posvěcována svým mužem, a muž ve své ženě.

(Ale může dojít i ke znesvěcení muže ženou a naopak ;)

..."ptal na to, jak je NYNÍ (přítomný čas) nekřesťan posvěcen manželstvím ve (s) křesťanovi. "...

Vždyť jsem ti to už vysvětloval na příkladu Noeho rodiny!

Křesťan je ve křtu Bohem ospravedlněn (jsou mu pro zásluhy Krista odpuštěny hříchy) a je tedy podobně jako Noe člověkem spravedlivým. Boží mocí se tak stalo.

Podobně jako v případě praotce Noeho jsou pak členové jeho rodiny součástí jediného společenství - jediného "těla".  Je - li svatý jeden úd - je svaté celé tělo.

Také pro křesťanské manželství platí, že se manželé posvěcují vzájemně.

Noahova spravedlnost byla dostatečná toliko pro jeho nejbližší - manželku a jeho tři syny. A co jejich manželky, jeho snachy? A co to množství zvěře čisté i nečisté? Byla ta zvířata zachráněna pro Noahovu spravedlnost? Jak? Copak nedokážete přemýšlet normálně, tak jak to běží v tom lidském životě?

Je-li svatý jeden úd, je svaté celé tělo? Jóbova spravedlnost byla tak dostatečná jen pro něho a jeho přátele (ovšem Židé příběhu rozumí jinak, než jako smrti synů a jejich "nahrazení" :). A co Avraham, pro kolik lidí byla dostatečná jeho spravedlnost? Ale Moše více, však nebýt praotců ... :)

Proč prostě nenapíšete, jak jste Vy posvěcen ve své manželce a ona ve Vás, tak že i Vaše děti jsou svaté? A jak třeba z poznání o "smíšeném" manželství křesťana/ky a nekřesťana/y, že je nevěřící posvěcen manželstvím s věřícím, a že jsou jejich děti svaté a ne nečisté? :) Neumíte to vysvětlit normálně?

..."Proč to vysvětlujete, Stando oko, na příkladu Noahovy rodiny?"...

Protože to je přímo učebnicový příklad, ve kterém jeden spravedlivý člověk posvěcuje všechny ostatní rodinné příslušníky.  Je - li svatý jeden úd, je svaté celé tělo.

Nneí to vnitřní svatost každého údu jednotlivě, je to svatost "zvnějšku", která zachraňuje i ostatní údy nesvaté.

(1 Kor 12,26)

A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.

..."Proč to vysvětlujete, Stando oko, na příkladu Noahovy rodiny?"...

Protože to je přímo učebnicový příklad, ve kterém jeden spravedlivý člověk posvěcuje všechny ostatní rodinné příslušníky.  Je - li svatý jeden úd, je svaté celé tělo.

Nneí to vnitřní svatost každého údu jednotlivě, je to svatost "zvnějšku", která zachraňuje i ostatní údy nesvaté.

(1 Kor 12,26)

A když jeden úd trpí, trpí spolu s ním všechny údy; a když je jeden úd oslavován, radují se všechny údy spolu s ním.

Ach, tohle jsem přehlédl. Dobré si to uvědomit ;)

No a jak je to tedy s pohanským soužitím muže a ženy, kteří žijí lépe než manželé křesťanů v tom svátostném manželství? 

...""...

Srovnej:

(1 Kor 7)

  Pavlovská výsada není to, co cituješ z písma. Já se ptal na to, co píšeš z ŘKC a čemu ses vyhnul. 

Napsal jsem to snad jasně a srozumitelně:

Oko:

  Napsal jsem ti otázku tučně a podtrženě, jestli sis jí před tím nevšiml.

  Toník

"...

Proč se ale s tímto dotazem obracíš na mě a nikoli na autora - na apoštola Pavla?

  A apoštolem Pavlem nesouvisí diskuze nijak, ten žádnou "výsadu" k novým sňatkům a cizoložství nedával. Proto se ani neptám jeho, ptám se tebe.

  Toník

..."ten žádnou "výsadu" k novým sňatkům a cizoložství nedával. "...

Proč do pavlovské výsady pleteš jakési cizoložství?

Tvé zvláštní porozumění písmu je pro mě mnohdy záhadou:

Zkus si nad tím ještě zapřemýšlet a porovnat s tím, co tvrdíš ty.

Jestliže se však nevěřící chce rozvést, ať se rozvede. Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji.

V tomto posledním případě Pavel uděluje výsadu, že když nelze s nevěřícím zůstat i nadále v manželství pro nepřekonatelné rozpory, lze toto nesvátostné manželství rozvést a tento nový křesťan může uzavřít manželství svátostné s jiným partnerem. Nejedná se v tomto případě o cizoložství!

(1 Kor  7,12-15)

  Ach jo, Stando. Tomu se neříká Pavlovská výsada.

  "Pavlovskou výsadu"  jsi popsal dobře:

  To jsi necitoval apoštola Pavla, ale psal vlastní myšlenku, ne?

  Apoštol Pavel o novém sňatku nepíše nic. 

  (a píšu ti to tučně a podtrženě, aby sis všiml)

  Apoštol Pavel nedává žádnou "výsadu" k tomu, aby se někdo znovu ženil, žádné "právo na nové manželství"

  Zato o "Pavlovské výsadě" dost jasně mluví Pán Ježíš, který říká:

„Kdo by propustil svou ženu a oženil se s jinou, cizoloží vůči ní. A jestliže by ona propustila svého muže a provdala se za jiného, cizoloží.“ "Kdo by propustil svou ženu, pokud by to nebylo na základě smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží."

  Tak mne zajímalo, jak si tu "Pavlovskou výsadu" srovnáš se slovy Pána Ježíše. Nic víc. Odpovíš?

  Toník

...""...

Nikoli - toto byly přímé citace apoštola Pavla z Bible - ze Studijního překladu - Jestliže se však nevěřící chce rozvést, ať se rozvede.....

Ty ignoruješ v pavlovské výsadě toto: "Ten bratr nebo ta sestra nejsou v takových případech otroci. Neboť Bůh nás povolal ku pokoji."

Těmto slovům je třeba rozumět v předešlém kontextu (který toto místo uvádí):

Jestliže se však neovládají, ať vstoupí do manželství; neboť je lepší vstoupit do manželství, než se pálit žádostivostí....

Třeba si uvědomit, že po takovém rozvodu je člověk v situaci svobodného či vdovce. Pokud by tohle nebylo otevření možnosti pro nový sňatek uvěřivšího křesťana s novým partnerem (když s tím původním dál žít nelze) - pak by se nejednalo nejednalo o žádnou výsadu.

Pravidlo obecné nerozlučitelnosti manželství totiž není žádnou extra výsadou.

Tak to určitě není třeba si to uvědomit. Zejména proto, že to není pravda. V případě svobodného a vdovce ještě nějaká podobnost existuje, a sice ta, že jsou oba volní pro další sňatek. 

Rozvedený je v podobné situaci jako vdovec, pakliže jeho původní partner umře.

Oko, snad se z Tebe nestane další obhájce cizoložství, který bude navenek tvrdit, že je proti němu... :-(.

Stejně je to zvláštní, že Bůh klade tak přísná pravidla na manželství, když v rámci hlavního plánu se s něčím takovým nepočítá. Před pádem nic takového nebylo (manželství) a po druhém příchodu Krista bude zase utrum a navíc se lidé ani nebudou moci množit, neboť najednou budou jako ti andělé. Kdyby mohli andělé kopulovat, určitě by o tom byla v písmu zmínka.

Takže je záhada, proč Bůh tak strašně moc usiluje, aby rozvedení lidé museli zůstat až do konce života sami. Další záhada je, proč Nová Země není návratem do výchozího stavu? Proč najednou budou lidé jako andělé, když Adam a Eva nebyli stvořeni tak, aby byli podobni andělům. A jak to je tedy vlastně s Božím plánem? Pakliže neexistuje svobodná vůle, hrajeme tu všichni divadlo velkého loutkoherce, včetně mě a tohoto okamžiku, kdy píšu tento text. Nepíšu ho totiž já, ale sám Bůh, který veškerý sled událostí plně determinoval.

Pokud ale existuje svobodná vůle, není jistota, že velký Boží plán se kdy naplní. Hned na druhý den může být Nová Země zasažena prvním hříchem. Možná, že ne na druhý den, ale třeba za 100 let nebo 10 miliónů let. A co bude pak? Projekt Země 3.0?

Chápete křesťané tu zjevnou neslučitelnost svobodné vůle a dokonalého Božího plánu.

Zvláštní je především to, že jsem měl prorocký prožitek, že pod můj komentář odpoví LD - a stalo se :-).

Tak co, už jste doplnil Vás definicit v jazyce českém a vyhledal si rozdíl mezi slovy kdysi a vždy. A naučil jste se alespoň základům toho, jak se nejefektivněji čelit spamování, když si za ty vaše schopnosti, co jste mi předvedl, necháte platit?

A už jste přišel na to, jak jsem mohl napsat, co jsem k Vašim posledním spamům dokázal napsal, a přitom je vůbec neotevřít? Tedy lelhat ani Myslivcovi, ani nikomu jinému? 

Tady tu diskuzi si klidně spamujte, stejně Cizinec najednou píše úplně jinak než v únoru, a kdoví co se za tím skrývá...

Vaše úvahy o Bohu, ve kterého nevěříte, mají hodnotu asi jako moje sny, když mi bylo sedm let. Jediný rozdíl v hodnotě je, že už si je nepamatuji.

Tak dobrou chuť, pane LD. Třeba nám Pán oko odhalí, jak to myslel. A třeba ne a budeme muset jít spát, i kdyby pršelo...

PS: Kdybych Vám začal spamovat Vaši schránku na email, dokázal byste si to odfiltrovat? :-):-):-):-) pane, odporníku?

Tak to vidíte Wolleku. Představte si, že byste byste ve výběrovém řízení u posledního soudu byl přijat na Novou Zemi. Musel byste Pánu Bohu slíbit, že se tam nedopustíte žádného hříchu, stejně jako jste slíbil, že už nebudete reagovat na příspěvky deviantních jedinců s výjimkou toho, pokud byste byl jmenovitě očerňován.

A to je přesně to, o čem jsem psal - ta Nová Země by prostě moc dlouho nevydržela, pokud by Bůh z lidských nájemníků neudělal nějakým kouzlem poslušné zombi. Jen málokterý křesťan si plně uvědomuje ošidnost této problematiky. Ono v podstatě, pokud se na Nové Zemi bude hřešit (jakože bude, pokud Bůh ponechá SV aktivní), tak on ten poslední soud vlastně ani neměl moc smysl, mohlo to zůstat tak, jak je to teďkom.

//co jsem k Vašim posledním spamům dokázal napsal, a přitom je vůbec neotevřít?

Mám tomu rozumět tak, že se chcete otevřeně přiznat k okultním praktikám? S tím si nezahrávejte Wolleku, to vás může pohltit.

Myslím, že ano. Dnes existují velmi pokročilé techniky pro detekci a zpracování nevyžádaných zpráv. Musel bych si ovšem svoji soukromou schránku přesměrovat na firemní poštovní bránu, abych tyto techniky mohl účinně zapojit. Seznam.cz v tomto ohledu až tak mnoho nenabízí a tlusté poštovní klienty už mimo zaměstnání mnoho let nepoužívám.

Nenechte se mýlit. Jste hloubavý člověk, možná nějaké to semínko padne na úrodnou půdu. Začnete nad tím přemýšlet a budou vám postupně docházet souvislosti. A vaše křesťanství se začne "liberalizovat". Ano - zdá se to jako sci-fi, ale vyloučit to zcela nejde.

Ne, zkuste si nastudovat různé emailové webové služby, a třeba Vám to docvakne :-).

:-) - to jistě jsem. Nicméně už jsem se dohloubal. Tak máte smůlu. Nejsem totiž ani stádovitý. Nepotřebuji jít se stádem, zejména, když se to stádo rozhodne jít cestou nerozumu a záhuby.

Upřímnou soustrast - hodilo by se napsat...

Asi nevíte, jaké mám plány, co?

Inu tak pochopitelně, všechny vaše plány znát nemohu. Ve skrytu duše ale doufám, že se přeci jen u vás nakonec projeví ta touha po hledání pravdy, která je teď silně utlumená křesťanským fundamentalismem a v určitých oblastech dojde k jistému názorovému posunu. Myslím si, že nejhorším možným plánem by bylo GS opustit, tím byste ztratil pojítko s jedinci, kteří by vám mohli být užiteční při sbírání indicií ohledně pravdy o tomto světě...

A jinak - pevně doufám, že se vám bude líbit můj nový článek na GS, který teď čeká ve frontě na zveřejnění. Nebude to ještě o těch zkamenělinách, ale přesto si myslím, že by to mohlo čtenáře GS alespoň trochu zaujmout a že článek podpoří.

Jen tak FYI, Bláblení evolucionistických maniaků, mne už dávno nechává vlažným... a těch, co neznají základní česká slovíčka o to více, neboť pak těžko věřit, že to vůbec myslí vážné - třebapan Dawkins svůj vývoj oka (teď nemyslím místního uživatele) jistě vážně myslel. Alespoň se u toho svého vyprávění tak dokázal tvářit....

takže už opravdu dobrou...

Všichni jsme produkty evoluce, já, vy, Myslivec i Pavel z Tarsu. A je to ve všech ohledech úžásné. Opravdu nechápu tu zášť fundamentalistů, když se vyhrazují proti tvrzení, že opice jsou tak trochu naši příbuzní - mě se naopak tato představa dost libí.

Tak dobrou.

Anebo se raději Věnujte třeba psychologii. Pak snad pochopíte, že když chcete někoho o něčem přesvědčit, tak zcela určtě nepomůže, že budete vystupovat v roli toho, který lže a překrucuje (viz vždy a kdysi), nebo to údajné čtení Vašeho spamu, kdy jste mne dokonce křivě nařkl ze lži (a podobných kotrmelců jste tu předvedl desítky). Chápejte, že tímto mi dáváte proti myšlení evolucionářů tak silné zbraně (tedy 'argumenty proti'), že si to ani neumíte představit. A já to vysoce oceňuji. Tak vysoce, že dokonce neváhám Vám poskytnout nápovědu. Nakolik jsem si jistý, že s tou evolucí nemáte pravdu, a především šanci člověka mého typu zviklat, nahlodat, natož přesvědčit.

Není úplně dobré se snažit zahladit lež tím, že se vymyslí nějaký způsob, jak to celé podat, že to vlastně ani lež nebyla.

A co se týče toho "vždy a kdysi", to už jsem dříve uvedl na pravou míru.

Pocit jistoty, který vás provází ohledně neplatnosti ET je pocitem falešným. Problém je v tom, že to nedokážete identifikovat a proto tomu pocitu bezmezně věříte. To ale nutně nemusí být stav, který bude trvat doživotně.

Ovšem, ovšem...

A - těšíte se na můj nový článek Wolleku? To je přeci je myslím událost, zvláště beru-li v potaz, že v tom článku budete okrajově zmíněn.

No, jestli to, že tam zmiňujete wolleka, má znamenat to, že jste tam ode mne převzal nějaké myšlenky a překroutil je k obrazu svému se svým tradičně nepravdivým výkladem, v naději, že Vám tam začnu reagovat a protiargumentovat, tak Vás zklamu. Když tak tam jenom nakopíruji tento svůj příspěvek, případně dodám, co si o Vám myslím. Bavit se s Vámi totiž o evoluci a stvoření nějak seriózně na úrovni věcných argumentů a vytváření vhodných palalel prostě nedá:-(.

Vedle, jak ta jedle - článek jsem sice vytvořil na základě jednoho vašeho tvrzení, ale v samotném článku vás pak pouze jednou nebo dvakrát cituji, bez toho, že bych chtěl vyvolat nějakou širší polemiku (to možná přijde o něco později).

Tak jen doufám, že to admin nehodí do stoupy, to by byla náramná škoda.

Opět jste asi nepochopil význam mého slova jestli (No, jestli to, že tam zmiňujete wolleka...). Vy jste fakt hlupec k pohledání. Však jste měl počkat, až to tu dají, a ne se tím Vaším dílem pořád chvástat.

Mně je Váš článek srdečně ukradený...

Neměl byste říkal lidem, že jsou hlupci pro malicherné důvody. A to ani v případě, že se jedná o vaše nepřátele. Bůh chce, abyste své nepřátele miloval a nastavoval jim svou tvář.

Tohle je právě to, co mne na většině křesťanů velice znepokojuje - že se vůbec nechovají tak, jak by si Bůh přál, aby se chovali. Kdo teda potom vlastně skončí v Ráji? Asi nikdo - bude tam prázdno a všichni budou anihilováni, jak to tvrdí ateisté, i když z jiných důvodů.

>>

Rozvedený je v podobné situaci jako vdovec, pakliže jeho původní partner umře.

>>

Samozřejmě špatný překlad vede ke špatné úvaze, zvláště, když je odtržen myšlením od druhé věty. Stačil by i takový, ale ne pro opozdilce.

Správné překlady neopomíjejí slovo její a překládají stejné slovo stejně.

Například JB:

2 [www.obohu.cz]Takto je provdaná žena vázána zákonem k manželovi, pokud on je naživu; zemře-li však muž, je z manželského zákona vyvázána.  3 [www.obohu.cz]Bude tedy za života svého manžela nazývána cizoložnicí, stane-li se ženou někoho druhého; ale v případě manželovy smrti je opravdu zákona zproštěna, takže nezcizoloží, stane-li se ženou někoho druhého.

39 [www.obohu.cz]Žena zůstává vázána ke svému manželovi, pokud on je naživu; jestliže však manžel zemře, je jí dovoleno provdat se, za koho chce, pouze však v Pánu.  

Z kontextu je zcela zřejmé, že manželka je vázána k muži; je-li jejím mužem - tedy manželem, a je vázána ke svému muži až do jeho smrti, pokud až do jeho smrti byl jejím manželem

Pokud nebyl ten muž jejím mužem - tj. jejím manželem až do jeho smrti, není žena k němu vázána manželským zákonem, ale byla s ním rozvedena, tj. rozloučena, a je tedy svobodná a může se provdat za jiného muže - toto je zákon, o kterém psal Šaul. Žena je vázána zákonem o manželství pouze k jejímu muži, pakliže je za něho provdána a nebyla s ním rozvedena. Zákon, tj.  Tora, jasně stanoví, že pokud je manželství rozvedeno, žena není vázána k jejímu bývalému manželovi, on už není jejím manželem, jejím mužem, a může se vdát za koho chce.Stejně jako vdova, stejně jako ještě nikdy neprovdaná žena. Je svobodná od jakéhokoliv muže a může se provdat, vázat se, (k) za jakéhokoliv muže.

Takže proč máte pořád potřebu na toto téma reagovat?

Váš jiný překlad nic neřeší. Je to stále o tom, že se domníváte, že rozvodem je člověk volný k dalšímu sňatku, což bylo možné rozlukovým lístkem pro Židy, ale Ježíš dal jasně najevo, že křesťanů se nic takového netýká. A Vy si pořád budete mlít svoji, jsa neschopen uvažovat v jiném systému víry, než je ten Váš, a který na tento server nepatří.

Čtěte snad něco o rozvodu nebo rozlukovém lístku v těch Římanům 7. kapitole? Je úplně zcestné předpokládat, že by apoštol psal o manželství a o jeho rozdělení pouze v souvislosti se smrtí, pakliže by to bylo tak jednoduché, jako to křesťané dělají dnes - rozvedou se a cizoloží si před Bohem 'čiště' a v nových nadějích a příležitostech. A někteří to dokonce považují za 'nápravu' života, což sice zpětně popírají a snaží se to za podpory odpadlíků hodit an ty, kdo je na to v pravdě upozornili, nicméně nikdy se svých slov oficiálně nezřekli, ani od nich nedistancovali, ani se za svá křívá obvinění neomluvili. Ani Vy, pane Voto, ani Vy.

Nechte už té komedie. Je to vrcholně trapné, od Vás všech, co tímto něco napravujete. Raději se držte Pána a Písma svatého.

Šaul psal o manželském zákonu z Tóry. Chcete to snad zpochybnit, wolleku?

Psal o ženě a jejím muži/manželovi. Chcete to zpochybnit?

Že rozvedený muž není už manželem jeho bývalé ženy, je pravda, chcete to zpochybnit?

Že Moše neustanovil rozvod, ale přikázal muži dát rozvedené ženě rozlukový lístek, aby mohla prokázat, že je svobodná a už není k němu vázána smlouvou manželství, a že se může tedy znovu provdat za koho chce, i to chcete zpochybnit?

V Ř7 jde o analogické srovnání, podobenství, že křesťan (původem Žid) již není vázán Tórou k hříchu, ale že je vázán zákonem ducha k jezukristovi, protože umřel hříchu. Je tedy vyvázán ze Zákona k poslušnosti hříchu, ale je vázán k jezukristovi zákonem ducha. Tedy ne již povinností, ale dobrovolností.

Jde o (zúžené) analogické porovnání a ne o všeobecný výklad Tóry, která jasně stanoví, že rozvedená žena už není vázána zákonem Tóry o manželství, stejně jako ovdovělá nebo nikdy neprovdaná. Svým způsobem Šaul psal i o rozvodu s hříchem, o vyvázání z pout hříchu. Takže ano, čtu v Ř7 o rozvodu.

Po rozvodu dle Tóry, dle toho Zákona, který Šaul užil jako analogii, rozvedená žena necizoloží vůči svému bývalému manželovi.

Komikem jste zde Vy, wolleku, stádovitý tur.

Ne. Ale taky psal pro křesťany, psal v kontextu NZ, argumentoval pro NZ a bylo by od něj stupidní, kdyby tam nezmínil rozlukový lístek jako alternativu (podstatně důležitější, neboť snad nikdo nikdy nepochyboval, že smrtí manželů manželství končí). Kdo je ve výkladu poctivý a chce opravdu poznat a pochopit vůli Páně, nebude zavírat oči před žádným novozákonním veršem. A těch veršů, který postoj, jež zastávám, jednoznačně potvrzují je mnoho (uváděl jsem dříve, nebudu se opakovat před stále stejnými uživateli, jež pravdu slyšet nechtějí). Jenže nesměl byste si tam domýšlet, co tam není a opomíjet to, co tam je, a s tím torzem, co by Vám zbylo, byste si nesměl žonglovat na hraně, nebo častěji za hranou korektnosti...

Pochopitelně vůbec nejde o výklad Tóry. Jde o to, jak lidem silně Torou ovlivněným ukázat na něco podstatnějšího, křesťanského.

Tak si čtěte, co tam není. Nepřekvapí to.

No, je to tam, wolleku :)

14 [www.obohu.cz]Neboť víme, že Zákon je duchovní, já však jsem tělesný, prodaný do otroctví hříchu

  23 [www.obohu.cz]Vidím však jiný zákon ve svých údech, který bojuje proti zákonu mé mysli a činí mě zajatcem zákona hříchu, jenž je v mých údech.  24 [www.obohu.cz]Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?  25 [www.obohu.cz]Bohu buď dík skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy tentýž já svou myslí sloužím jako otrok zákonu Božímu, ale svým tělem zákonu hříchu.

A je tam toho více:

6 [www.obohu.cz]Nyní však jsme byli zproštěni Zákona, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli pevně drženi, takže sloužíme v novotě Ducha, a ne ve zvetšelosti litery. 

Sloužíme v novotě ducha - pod stejným Zákonem/Tórou, ale už ne prázdnou literou, ale nutnosti, ale radostné dobrovolnosti. :) Ne jako otroci, ale jako svobodní. A to pod stejnou Tórou, která je duchovní.

Stupidní jste tak akorát Vy ve své "logice". Stádovitý tur, co jde za zadky druhých ;)

Vaše "logika" je naprosto nulová ve výkladech písem, ať křesťanských, tak už vůbec židovských.

Vystrkujete ve stádě hlavu tak akorát natlačen na zadky před Vámi.

A já jen doufám, že lidem, co si prošli peklem rozvodu a touží po šťastném a radostném tom nejintimnějším vztahu s člověkem, který naplní jejich city, nekážete. To byste je kazil, ne kázal.

..." že se domníváte, že rozvodem je člověk volný k dalšímu sňatku, což bylo možné rozlukovým lístkem pro Židy, ale Ježíš dal jasně najevo, že křesťanů se nic takového netýká. "...

"Pavlovská výsada" se pochopitelně křesťanů docela jistě netýká .

- týká se manželství pouze přirozených - a už uzavřených po starozákonním (mojžíšském) způsobu, nebo manželství pohanů.

"Pro tvrdost jejich srdcí jim Mojžíš povolil rozlukový list!"

Nicméně tento rozlukový list nebyl sice optimálním řešením životní situace v konkrétním manželství podle Božích představ, ale nebyl ani pod těžkým hříchem - byl totiž součástí Zákona - byl tedy součástí výchovy lidí ke Kristu.

A nic jiného nemá apoštol Pavel na mysli, než přivést co nejvíce lidí ke Kristu.

A tak v případě, že druhá strana nějak brání tomuto přijetí Krista - přijímá i on (nikoli ideální) starozákonní řešení nastalé situace.

Podle Zákona se netolerantní strana může s nově uvěřivším křesťanem rozvést - a ten, pokud by mu jeho vášnivá nátura bránila jako rozvedenému uchovat čistotu pohlavního života a následovat Krista, tak se může znovu oženit či vdát, než se nadále trápit tělesnou žádostivostí.

Tahle možnost rozvést nesvátostné manželství se nijak netýká manželství svátostných. Ty rozvést nejdou nikdy a končí až smrtí jednoho z manželů.

Není to nijak nespravedlivé.

Zatímco manželství přirozená totiž tvoří spolu jen muž a žena,  manželství svátostná tvoří hned tři: muž, žena a Bůh.

Křesťané žijící v církvi svátostným životem ( "Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“ - J 6,51)

mají nesrovnatelně lepší možnosti žít kvalitně své manželství - dostávají pro takový život mimořádné milosti, které jsou určeny pouze pro křesťany v církvi a ostatních lidí se netýkají.

Pro opravdově žité svátostné manželství je díky těmto milostem, díky hlubokému vnitřnímu vztahu s bohem, naprosto nemožné ztroskotat ve vztazích!

Pokud ztroskotá svátostné manželství, je to jedině proto, že napřed byl odklon života od Boha, opuštění svátostného způsobu života s Kristem.

Platí pravidlo:

Kdo více dostává, od toho je pak také Bohem i více požadováno!

Nerozlučnost svátostného manželství není tedy žádnou nespravedlností vůči křesťanům, ale pouze logickým  dopadem skutečnosti, že kdo byl více obdarováván, tak od něho se také více očekává. Nástroje a možnosti prožít správně svůj život má svátostné manželství nepoměrně větší, než manželství nesvátostné.

Oko, uvědom si, že celá Tvoje argumentace, či spíše nepodložená představa vychází z rozlišování svátostných a nesvátostných manželství, což však nemá nic společného s Písmem, a mimo terotorium Tvé církve je to prakticky bezcenné rozlišování. 

Beru to, že v době sepisování NZ kánonu byla některá manželství uzavřena pod Zákonem. Nicméně, i tak předpoklad, že by se takoví lidé mohli rozvést, je při nejmenším pochybný. Jakoby evokoval spekulativní motivaci při vstupu do manželství. Ježíš vůbec nijak nerozlišil, že rozlukový lístek platí stále pro stará manželství. Ježíš jasně řekl, co Bůh spojil, člověk nerozlučuj. Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a ti dva se stanou jedním tělem. Nic o svátostných, a dalších lidských výmyslech se tam nedočteme. Existují tak ve vaších římskokatolických hlavách. A pokud se mimo tuto svou ulitu nedokážeš dostat, pak se to tom ani diskutovat moc nedá. Budeš si povídat to své, a já Ti budu reagovat podobně jako teď, nebo to vzdám. Jiná možnost není, protože v Bibli se najednou neexistující verše neobjeví.

Později to apoštolové doplňovali, např. sdělení, že věřícího od věřícího může odejít. Nebo, že je možné opustit partnera, ale dále zůstat neprovdaný. Pouize u vdov je psáno, že může uzavřít další manželství. Žádné jiné druhé manželství NZ nezmiňuje.

:) Cokoli ...

co na zemi svážete, bude již (dříve než na zemi, již je) svázáno v nebi

co na zemi rozvážete, bude již (dříve než na zemi, již je) rozvázáno v nebi

Co B-h spojil, člověk nerozlučuj, však ..

co bude již rozvázáno v nebi, to rozloučíte na zemi!

Věřím, že pomalu a jistě už rozumíte, Stando oko, o čem tu při tomto tématu tak dlouho píšu, a že měníte svá předchozí stanoviska, je jen dobře. Hned bych Vám tykal :) ;)

Rozvod téměř vždy někomu ublíží. Rozvod je lidský nápad. Boží cesta (zákon) je v případně partnerských neshod láska, odpuštění a smíření se. Lidská cesta je pohodlnější, utéci a najít si někoho, s kým věří, že se bude mít lépe.

Rozvod řeší narušené vztahy, řeší práva a povinnosti obou stran, tam kde nejsou pro tvrdost srdce lidé se schopni rozumně dohodnout. Nutí je k dohodě, nebo i k rozmyslení si vážnosti takového kroku.

Třeba dětem (ale ty nemusí být vždy). Nebo jednomu z partnerů, který s tím nesouhlasí. A taky všem, pro něž se to stává vzorem, inspiracím k podobným krokům. To si pane Voto nevšímáte, jak lavinovitě za posledních sto let počet rozvodů narostl, a to zejména i díky názorům jaké máte Vy a další, za které tu v této otázce tak usilovně advokujete? A to i mezi věřími? A měl jsem možnost poznat, jakým způsobem to v praxi funguje. A je to hnus. Proto budu vždy v pravdě a nekompromisně proti těmto zlým názorům vystupovat.

PS: Jinak v extrémních případech je asi rozvod opravdu jedinou cestou, jak se netrápit. Třeba je-li jeden z manželů psychicky nemocný a nedá se s ním domluvit nijak. Pak je ale třeba nadále žít v čistotě a sloužit Bohu. Ne si už předem připravit cestu k cizoložství.

Si děláte šoufl, ne?

Nebo, že spolu zůstanou lidé, co se nesnáší a nenávidí, že budou vzorem manželství pro druhé, jak v manželství žít?

Si děláte šoufky, ne?

Že přibylo rozvodů, je číslo do značné míry umělé. Rozchod, kdy manželé od sebe žili odděleně, mnohdy v cizoložství s jiným partnerem, jen proto, že se katolík prostě nerozvádí, - to je hřích, nikoliv vzor pro druhé. Lepší je vzor druhého manželství, které trvá 20, 30, 40 let v láskyplné sounáležitosti, než manželství manželů, kteří jsou jeden pro druhého mrtví.

Je docela zajímavé sledovat, jak křesťané, kteří tvrdí, že Židé skutkaří a lpí na liteře Tóry, zde předvádějí svůj mrtvý zákon, zákon ne pro lidi, ale zákon, kterému lidé slouží skutkařením bez ducha. 

Ježíš: "nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?"

Je dobře, že víte, že zde nemůžete oponovat Vaším křesťanským zákonitým extrémismem.

//Příčnou toho, že se lidé raději nechtějí vázat, je i právě to, že se nějak mají v hlavě historicky z křesťanství naučeno a lidově rozšířeno, že manželství nelze rozloučit a nelze se znovu oženit.

Toto je, pane Voto, zjevná lež. V době, kdy bylo křesťanství mnohem více rozšířené a akceptované než dnes, se lidé právě nerozváděli, resp. podstatně méně, a přesto na hromádce nežil téměř nikdo. Navíc, z křesťanství je v povědomí mnohem rozšířenější názor, že spolu lidé nemají žít bez manželského sňatku než že by se měli vyhnout druhému, cizoložnému, sňatku. Takže pokud už by na něco mělo vliv křesťanství ve smyslu, jak se snažíte naznačit, pak by to byla právě elimininace volných nemanželských vztahů. Naopak druhé sňatky rozvedených jsou poměrně hojně akceptované většinou církví a sekt, neboť chytráků, co rozmělňují Boží Slovo, je mnohem více než tady pár 'křesťanských' jedinců na GS, takže toto opravdu skutečnou příčinou nebude.

Jediné, co by mne ještě snad zajímalo, jestli v zápalu svého boje proti křesťanství takto lžete a manipulujete vědomě a úmyslně, nebo jestli Vám satan už zcela zatemnil mysl a mozek. Ale tu nejde jenom o to, že Slovo Boží nectíte, příp. si vykládáte po svém něčím, co v Něm není, ale i o to, jakým způsobem si vysvětlujete věci z běžného života. To, co jste nyní předvedl, je opravdu nevídané, neslýchané a těžko říci, jak malé promile z těch, co žijí na hromádce, by jako důvod svého soužití uvedlo právě to, z čehož jste tady křesťanství sprostě obvinil.

Lidé prostě chápou, že nějaký doklad o uzavření manželství nebo slib druhému před církví, jejich soužití neučiní ani šťastným a ani skutečným či svátostným. A o tom bylo to, co jsem psal. Nějaký závazek, který je bude svazovat podle pokřiveného morálního vnímání manželství, které nelze rozloučit a po jejímž rozvodu se nelze zase sezdat, to vede ke svázanosti těch, kdo k manželství přistupují jako k závazku vůči druhým, úřadům, B-hu, k manželce, jen ne k tomu, co mají a vnímají uvnitř sebe sama. Tohle takové lidi prostě svazuje a nikoliv uvolňuje. A proto i dochází k eliminaci uzavření manželství a k uvolnění tam, kde došlo k eliminaci vlivu křesťanského zákonictví, křesťanství fundamentu, které zákonitě vede k extrémismu - nerozlučování toho, co již bylo rozloučeno a k nespojení toho, co již bylo spojeno.

Ale tu vůbec nejde o 'něco' před církví. Ale o normální, většinová manželství pano kolego, normální... Nehledě na to, že (opakuji) církve jsou obecně mnohem více proti žití na hromádce, než vůči opětovným sňatkům rozvedených.

Nemusíte se z toho snažit vylhat. Žádné křesťanství ani církve nemají na to, že lidé žijí ve velké míře na hromádce, vliv v tom smyslu, který se tu snažíte prosadit. Na to mají vliv úplně jiné věci - někdy třeba i pro manželství nevýhodně nastavené zákony. Ale je toho mnohem, mnohem více.

To, že jsou obecně církve proti soužití dvou nesezdaných lidí, než proti druhým sňatkům, jen ukazuje na to, o čem psal.

Vždy budete pokulhávat mezi tím, kdy nesezdaný pár bude desetiletí žít v láskyplné rodinné sounáležitosti a jednotě, a mezi tím, kdy sezdaný pár před úřady či církví vydrží spolu sotva pár let. A že takové nesezdané a bývale sezdané páry znám ve svém blízkém okolí. 

Jiná věc jsou práva a povinnosti sezdaného páru před státním úřadem nebo církví zastupující státní úřad ve věci sňatku. Ale i zde u nesezdaných párů, které nemají oporu či zastání ze státních zákonů se ukazuje, že manželství není o slibu či závazku před druhými či před B-hem, ale o soužití dvou osob, které k sobě náleží a jsou samy sobě zákonem a jsou spojeni do brovolným svazkem soužití, který rozhodně není před B-hem cizoložným. Problémem toho, že se lidé nezavazují před druhými, je spíše to, že vzdorují vnějšímu tlaku závazku, než aby porozuměli sňatku jako jejich slavnosti, oslavě této události.

Tvrdil jste, že jste byl dříve jak Abraham, že jste spasitelem (s nějakým Vaším přívlastkem, aby to nebylo až tak nabubřelé), tvrdil jste, že jste počat Duchem Svatým (jako reakci na početí Ježíše) a nikdy jste to, pokud vím, neodvolal.

Většinu toho nevzpomínám, ignoruji i Vaše další výpadky, Vaše nesporadické chvástání se, a přesto nemůžete psát normálně - pamatujte si, že drzý nejsem, a většina lidí na mém místě by s Vámi už dávno vyběhla.

Jak se s Vámi má vůbec někdo smysluplně bavit, když píšete takové blbosti, jako že jste dříve jako Abrahám? Nebo, že se považujete za spasitele? To si s takovými názory zajděte raději za nějakými odborníky, a případně jim povězte něco o Vašem IQ, a o dalších nápadech, co jste tu prezentoval. Mne z Vašich psychických problémů laskavě vynechte, nemám na Vás čas, a ani za to nejsem placený.

Já opravdu už s Vámi zájem diskutovat nemám, a je to stále dokola. První věta je osobní nepodložený útok. Druhá věta ukazuje, že si tady z lidí buď chodíte utahovat, nebo jste ještě větší hlupec než LD. Vždyť teďka 'křesťanstvím' argumentujete v úplně opačném smyslu, než jste psal ještě před dvěma a něco hodinami hodinami :-(. Už nemám ani sílu Vás na to pořád upozorňovat, pokud to opravdu nevidíte.

Všechno vidím Wolleku. Opětovně jste označil bližního za hlupce. Doufám alespoň, že se z těchto častých verbálních útoků na své bližní Bohu zpovídáte, chcete-li dojít spáse.

Ještě by mě zajímalo, jestli máte v nemilosti všechny Židy obecně, nebo jen místního pre-žida Votu? Nechci vás vyloženě obvinit z antisemitismu, ale je třeba vzít v potaz, že drtivá většina Židů, zastává velice podobné názory, jako Vota.

Nazvat hlupáka, který si myslí, že je spasitelem, který tvrdí, že je dříve než Abraham, který dokáže během tří hodin zcela otočit smysl své argumentace, jenom proto, aby mohl o druhém napsat, že je drzý.... pravdivě hlupcem není nic špatného!!! Je to konstatování pravdy. A to ještě docela decentně - tedy mně to slovo zní v češtině jemněji než jiné adekvátní a pravdivé výrazy.

Jenže to druhému namyšlenému hlupci, jež se neustále staví do pozice Boha, poučuje tu z pozice nevěřícího, co Bůh chce, a co Bůh nechce, posílá a vyhání lidi z ráje, překrucujíce významy českých slov i vět, aby mohl tupit své oponenty, na něž běžnými prostředky nestačí, je marné vysvětlovat.

Samozřejmě nemám, co bych měnil na svých jasně psaných a zdůvodněných, vysvětlených slovech z minula. Kdo chce si vyhledá a pochopí, jakým způsobem zde jednáte a vytrhujete věci ze souvislostí, Vy i myslivec, a pak haníte druhé. Tak stejně, jako jsem zde uvedl, kdo vymyslel,  ž( martino a Vy), že druhé manželství apriori po rozvodu je cizoložstvím vůči rozvedenému manželovi. Takový nesmysl může napadnout jen trotla, který naprosto pozbyl rozumu a moudrosti.

- - - -

Odpovědi k tématu už nemáte, jen jste neskutečně drzý.

Píšu stále v logické návaznosti nejen na Vaše příspěvky, ale i na ty mé předchozí.

Marně se snažíte vzbudit jiný dojem. 

Je mi jasné, že už nemáte čím argumentovat, tak se zase uchylujete ke svým lžím a osobním útokům.

Víte vůbec, co to znamená, že někdo byl dříve než někdo jiný? Nebo něco bylo dříve než něco jiného? A to, že jste to vysvěloval, ještě vůbec neznamená, že jste to i vysvětlil. A ani to neznamená, že jste schopen dělat arbitra v tom, kdo tu dříve napsal o napravování života, atd. - i když jste se svévolně do té pozice postavil, záhy ignorující jasně napsaná slova uživatelů i data jejich příspěvků. Vždyť Vy nemáte sebemenší problém jakkoliv lhát a překrucovat, a ještě máte tu drzost to nazývat argumentací.

Opakuji, nejsem placený za to, abych neustále ve svém volném čase řešil Vaše osobní psychické, či kdovíjaké problémy.

>>

Víte vůbec, co to znamená, že někdo byl dříve než někdo jiný? Nebo něco bylo dříve než něco jiného?

<<

Samozřejmě, že to vím. Měl byste se pídit v "pravdě ducha" a zeptat svého jezukrista na odpověď, co to znamená prohlásit, že byl dříve, než byl Avraham, a co znamená spatřit čí den, (dříve než nastal). Také byste se měl ptát, co znamená otázk, že ještě někomu nebylo padesát a spatřil Avrahama; či respektivě, komu je z Židů padesát let, spatřil Avrahama.

Vzhledem k tomu, že vím, pak mohu prohlásit, že věci poslední v pořa dí předcházejí ty první, a člověk poslední předchází v pořadí člověka prvního.

Také dny poslední předcházejí v pořadí dny první a člověk spatřuje dny své poslední jako ty první a dny první jako ty poslední. Slunce západ předchází slunce východu, noc předchází dni, děti předcházejí plození, život člověka jeho narození.

Mé problémy nejsou Vašimi problémy, ty zde neřešte. Raději se zamyslete nad tím, jak označujete věrné soužití manželů, a nápravu života člověka žijíc ího v nazýváte manželství nazýváte cizoložením.

Myslete si, co chcete. Já se hlupcům Vašeho formátu o svém logickém myšlení a schopnostech rozhodně zpovídat nepotřebuji. Neexistují slušná slova, jak se k Vaší nabubřelosti vyjadřovat, a tak to ani dělat nebudu. Vás prostě nic objektivního nezajímá.

  To tedy ukazuje na to, že jsi tuto myšlenku vymyslel ty, ani jí nezkopíroval odněkud?

  Ale vůbec ne, Stando. Proč si takto vymýšlíš?

  Jestli něco skutečně ignoruji, tak tvé úhybné manévry od jednoduché otázky.

  Toník

Ještě mne zaujaly tvé myšlenky:

1. Jejich manželství, uzavřené v pohanství, se novým sňatkem křesťanské strany rozlučuje.

  Jak může být takový člověk v situaci svobodného či vdovce, když se ten rozvod stal novým sňatkem? To ses jen zamotal do svých nápadů, nebo to má nějakou "logiku"?

  Toník

"...

Mám tam formální chybu.

Měl jsem správně napsat: "