27Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni. ·  

28Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů. ·  29Pravím vám, že již nebudu pít z tohoto plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu s vámi pít kalich nový v království svého Otce.“ ·  

30Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.  

   Tato událost je ještě popsána u Marka a i u Lukáše.   Ale ani jeden  z nich , Marek či Lukáš, u toho nebyl a je to již zprostředkovaná událost, pouze o tom slyšeli vyprávět.   V této části příběhu jsou klíčové dvě věci: chléb a víno.   Když bere do ruky chléb, podává ho učedníkům  a říká vezměte, jezte, toto je mé tělo, tak přece je jasné, že mluví obrazně. Jeho tělo ještě nebylo vydáno na kříži, ale chléb je zde symbol. A chápejme to jako symbol a ne jako skutečné tělo. Do druhé chápání je práce Satana, aby zamlžil význam Ježíšova života.

 I jinde mluví Pán Ježíš o sobě jako o chlébě a myslí snad tím svoje masité tělo??   Cituji:   

 

24Když tedy zástup shledal, že Ježíš ani jeho učedníci tam nejsou, vstoupili na ty čluny a jeli ho do Kafarnaum hledat. ·  

25Když jej na druhém břehu moře nalezli, řekli mu: „Mistře, kdy ses sem dostal?“ ·  

26Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, hledáte mě ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se. ·  

27Neusilujte o pomíjející pokrm, ale o pokrm zůstávající pro život věčný; ten vám dá Syn člověka, jemuž jeho Otec, Bůh, vtiskl svou pečeť.“     ·  

33Neboť Boží chléb je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ ·  

34Řekli mu: „Pane, dávej nám ten chléb stále!“ ·  

35Ježíš jim řekl: „Já jsem chléb života; kdo přichází ke mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.   

Proč hledali Ježíše? On totiž před tím učinil zázrak. Nasytil několik tisíc lidí chlebem. A pak zmizel.A oni ho hledají právě kvůli tomu chlebu  ze zázraku, který nasytí jejich žaludky. A Pán Ježíš vidí do jejich myšlení. Vidí, že oni se shánějí a jde jim hlavně o to pozemské. A proto jim říká, tento chleb je pomíjející pokrm a není důležitý pro život věčný.  Ten chléb, který je potřebný pro váš duchovní život, pro vaši duši, je dávám z nebe. Najednou to chápou aspoň trochu. Tak nám ho dávej, pane.Ale on je překvapí. 

To jsem já.   · 

47Amen, amen, pravím vám, kdo věří, má život věčný. ·  

48Já jsem chléb života. ·  

49Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. ·  

50Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře. ·  

51Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“   

 Jde o duchovní zobrazení abstraktních pojmů.   Jako chléb z obilí dává sílu našemu biologickému životu, živočišné existenci , tak pro náš duchovní život, duchovní existenci, která není ohraničena  fyzickou smrtí, je třeba obrazně  víra v Ježíše, duchovní chléb. Víte, víc nám to Pán Ježíš už nemohl dál zobrazit k pochopení.     A proto říká jezte tento chléb, tím krmíte svoji vírou svoji duši. To je to, co je třeba pro váš duchovní růst.  A jsou to jedna  z posledních kázání svým učedníkům.    

 A pak tu máme kalich vína.  

 On to byl asi jediný nápoj v té době běžný, který měl červenou barvu. A tady byly důležité  kapalné skupenství a barva. Proč?  Aby to připomínalo krev. Určitě ne proto, abychom ji pili, přece pití krve bylo u židů přísně zakázáno.   Opět symbol.   Symbol krvácení a utrpení. Toho utrpení, které bude muset vydržet Boží Syn, aby lidi zachránil. Lidé velice snadno zapomínají. A tak při pohledu na pohár vína a jeho červenou barvu si vzpomeňme na utrpení Božího Syna. To ještě tehdy učedníci vůbec nechápali. Nepochopili prozatím, že tady tak byla díky oběti Pána Ježíše uzavřena Nová smlouva. Smlouva o vítězství nad smrtí, o Boží milosti a záchrany člověka.   Pokud symboly bereme jako skutečnost, čili jako masité Ježíšovi tělo a skutečnou krev,  pak je to strašné, protože pak nechápeme to, co Pán Ježíš nám chtěl sdělit těmito symboly.   Pán Ježíš po této večeři odchází s učedníky do Getsemane, zahrada.   Je pozdě večer, je noc učedníci usnuli únavou, ale Pán  Ježíš bdí, modlí a zápasí duchovně sám se sebou. Vydržím to zítra? Chce být opět sám, ale pak si raději vezme sebou   · 

 36Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil.“ ·  ¨

37Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na něho padl zármutek a úzkost. ·  

38Tehdy jim řekl: „Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou!“     ·  

39Poodešel od nich, padl tváří k zemi a modlil se: „Otče můj, je-li možné, ať mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ ·  

40Potom přišel k učedníkům a zastihl je ve spánku. Řekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou?  

 Nikdy neviděli Pána Ježíše, aby padl tváří k zemi  a takto se modlil. Přesto únavou usnou.     S brzkým ránem nastal nejtěžší  a poslední den Pána Ježíše  v tomto lidském těle zde na Zemi.   Den utrpení, ale i vítězství.   A co je naše vítězství, pravda a co je podvod?                                       .