Grano Salis - Pán Bůh v Bibli vyznává: „Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu“

poslal karels

Bible je soubor starověkých textů, které křesťanství považuje za posvátné a inspirované Bohem. Proto se nazývá také Písmo svaté (lat. Scriptura sacra nebo Scriptura sancta) nebo krátce jen Písmo.

Někteří možná mylně pokládají konjunktiv je takový slovesný způsob, který vyjadřuje podmíněnost či hypotetičnost děje, tedy nejistotu. Nicméně konjunktiv může sdělit důrazně, že se něco nestane. Jako příklad může posloužit „důrazná negace“, což je jedním ze způsobu užití konjunktivu. Toto použití je vyjádřeno dvojí řeckou záporkou ου μη ve spojení s aoristem[1].

Tento typ negace je velice důrazný a silně popírá, že se něco v budoucnu stane. Ve skutečnosti je to nejsilnější způsob vyjádření v řečtině, jak popřít nějaké konstatování. Krásný příklad nalezneme v biblickém textu v listu Židům:

„Vždyť on (Bůh) řekl: Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.“ (Židům 13,5)

řecky: αὐτὸς γὰρ εἴρηκεν· οὐ μή σε ἀνῶ οὐδ ̓ οὐ μή σε ἐγκαταλίπω

Tento biblický text je jedním z nejvíce důležitých božích prohlášení v Bibli, což je podpořeno faktem, že řecký text obsahuje atypicky pět záporek v jedné větě (οὐ μή + οὐδέ + οὐ μή). A dá se snad přeložit s přihlédnutím k celé syntaktické skladbě tohoto konstatování následujícím způsobem:

„(Bůh) řekl: Nikdy tě neopustím. Nikdy, nikdy, se tě nezřeknu.“

Jeden příběh ze života. Jistý kazatel měl kázání právě na zmíněný biblický text z listu Židům. Na závěr jeho kázání za ním přišla jedna stará žena s tím, že mu chtěla poděkovat za jeho službu slovem, za jeho kázání. S laskavými slovy se obrátila k tomuto kazateli:

„No, možná Pán Bůh musel opakovat pětkrát profesorům fakt, že je neopustí. Ale mně to stačí vědět jenom jedinkrát.“

Pán Bůh ve své lásce dal najevo opakovaným způsobem v tomto biblickém textu, co k nám cítí. Bůh opravdu chce, abychom věděli, že nás za žádných okolností neopustí a za žádných okolností se nás nezřekne.

Poznámky:

1. Termín aorist (z řeckého „a-horistos“ – „nevymezený“) se užívá u některých jazyků jako označení jistého typu slovesného času, a sice obyčejně jednoduchého minulého času, který nevyjadřuje žádné zvláštní vidové charakteristiky, čímž se liší od jiných časů minulých, jako je imperfektum, perfektum či plusquamperfektum.

	Hledej
	Je a svátek má Marcela. Vytvoření registrace