Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Je pár roků po sametové revoluci. Já naivně věřím, že křesťané jsou výborní lidé. Jsem rád, že mohou věřící přijít i to školských zařízení, aby zde prezentovali svoji víru. Našel jsem si malé křesťanské společenství letniční církve. Poprvé jsem uslyšel, jak tam vedoucí něco mluví cizím jazykem a připadalo mi to, jako  chování šamana.   Manželku jsem jednou vzal s sebou. Je to jemná a upřímně věřící žena, která miluje Ježíše. Ona je zde prvně, já už asi potřetí. Je chvíle modlení. Já se ještě veřejně modlit moc neumím anebo se spíše stydím. Ona ne. A tak se tak krásně pomodlí k Pánu Ježíši, kterému děkuje za Boží milost, lásku a dar věčného života. Děkuje mu za to, že se za nás obětoval.  Vnímám každé její slovo a cítím, jak do své modlitby vkládá vše, co cítí a co je  v její duši. Když shromáždění končí  a odcházíme, jedna z žen ji osloví." A kdy vy paní konečně také přijměte Pána Ježíše?" 

Manželka se zarazí, ale  neodpovídá.  Když se doma manželky na celou situaci ptám, odpoví: " Asi mne  nepochopila nebo neslyšela." Ve vně to však vře. Jak to ta fanatička myslela a co očekávala? A už chápu. V téhle sektě je člověk přijat teprve tehdy, když mluví jazyky a  projevuje se patřičně emotivně pláčem  a třeba i jiným způsobem.  To se nestalo a tak je víra mé manželky zpochybněna.  Asi sem přestanu chodit. Manželce  nevadí, co se stalo, ale už tam nevkročí. " Raději půjdu jinam, kde cítím Boha"  Já zatím tam ještě párkrát jdu. Jednoho pozdního odpoledne, kdy jsem tam zašel,  jeden z fanatických členů ještě nepřišel. Prý dělá evangelizaci v domově pro mládež. Po chvíli přichází, oči mu září. "Všichni  v domově přijali Krista" "Aleluja. Amen. " volají ostatní. Nemohu tomu uvěřit. Druhý den  v tomto domově pátrám, abych zjistil, co se včera stalo. Nikdo nic neví  a dokonce už tam nikdo nemá o  pokračování návštěv "evangelisty"."  zájem"  Lidi, proč  tedy takové divadlo ve shromáždění? Co se opravdu přihodilo?? Za pár roků tenhle člověk opustí svoji ženu  s dítětem, aby si našel jinou,  a když  s ní zplodí potomka, jde k  další ženě a pak z města zmizí.  Lidé v mé práci ten případ znají, protože po malém městě se zprávy šíří rychle. Vědí, že jsem věřící jako on i to, že jsem se s nimi stýkal. Občas  proto  v mé přítomnosti utrousí jedovatou  poznámku, která je bohužel pravdivá. Co mám dělat?  Bolí mne to a stydím se za to, že jsem tam chodil  a že křesťanství s tím spojují.  Jaká je to obrovská zodpovědnost prezentovat se na veřejnosti jako křesťan? Ostatně nevěry v manželství se bohužel spíše dopouštějí ti, kteří se jako křesťané neprezentují. Mohl  bych nějak hájit křesťanství? Jak?  Všichni jsme přece hříšníci.  Ale uvěřil by mne někdo??? Rozuměl by mi někdo?? Najednou si uvědomuji, jak je pro lidi hledající Boha těžké uvěřit  a hlavně najít upřímné společenství věřících. Už chápu známý výrok indického představitele Mahátma Gándhího. “Stal bych se křesťanem, nebýt křesťanů" A to je teprve začátek mých zklamání po sametové revoluci.