Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Ivan.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 5, článků celkem: 15253, komentáře < 7 dní: 600, komentářů celkem: 327641, adminů: 60, uživatelů: 4861  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 96 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

wollek
rosmano
cizinec
Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Pozvání na DEN PRO RODINU - Praha 4. srpna 2018
·Vrazit heteromanželství do ústavy? Jako ubránit se suchu právem na déšť
·Petice na podporu manželství
·Tetování a křesťanství (odpověď na otázku)
·Křesťan a tetování
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ II.
·Spurgeon a kontroverze ´´Downgrade´´ I.
·Jižní baptisté si zvolili nejmladšího prezidenta v historii
·Může stát zdanit majetkové náhrady církvím?
·Paul Washer: Biblické mužství

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 481 200
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Kázání vtělení
Vloženo Sobota, 06. leden 2018 @ 23:41:15 CET Vložil: Tomas

Kázání poslal lutrik

První čtení: Genesis 2,7: „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.“

Druhé čtení: Římanům 5,12 - 17: „Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. Hřích byl ve světě už před zákonem, ač se hřích nezapočítává, pokud není zákon. Smrt však vládla od Adama až po Mojžíše i nad těmi, kdo hřešili jiným způsobem než Adam. On je protějšek toho, který měl přijít. S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu. A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění. Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.“



Čtení ke kázání: Jan 1,1 - 18: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydal svědectví a volal: "To je ten, o němž jsem řekl: Přichází za mnou, ale je větší, protože tu byl dříve než já." Z jeho plnosti jsme byli obdarováni my všichni milostí za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda se stala skrze Ježíše Krista. Boha nikdy nikdo neviděl; jednorozený Syn, který je v náruči Otcově, nám o něm řekl.“

Kázání:

               Milé sestry a drazí bratři,

          dnes máme Štědrý den, na který připadá svátek Adama a Evy a kterým se fakticky začínají Vánoce. A Vánoce jsou především svátkem Kristova narození. O Vánocích si tedy připomínáme, jak Bůh splnil svá dávná zaslíbení, týkající se příchodu Mesiáše čili Pomazaného. Stalo se to tak, že Boží Syn se stal člověkem, proto dnešní kázání bude o vtělení čili o inkarnaci.   
        To, že Boží Syn přijal lidskou podobu čili vzal na sebe lidské tělo, to je podstatné pro naše spasení a vykoupení. V Listě Židům se oprávněně píše: „Protože Ježíš obětoval svou krev, smíme se, bratří, odvážit vejít do svatyně cestou novou a živou, kterou nám otevřel zrušením opony - to jest obětováním svého těla.“ (Žd 10,19 - 20) 
          Ježíš, jak víme, byl zplozen Bohem, ne člověkem. Bůh zde byl přímých aktérem děje (v podobě Ducha svatého). Obdobně jako při stvoření prvního člověka, tedy Adama (viz první a druhé dnešní čtení). Ježíš stejně jako Adam po svém stvoření  nebyl poznamenán hříchem. U Ježíše můžeme oprávněně říci, že byl zplozen bez poskvrny prvotního hříchu. Svědčí o tom i Ježíšovo narození z panny, tedy z dívky, která ještě neměla pohlavní styk s mužem. Biblicky řečeno z dívky, která nežila s mužem. Když archanděl Gabriel sdělil Marii, že počne a porodí syna, ta se ho oprávněně ptá: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ (L 1,34)  U Boha  není však nic nemožného (L 1,37) a tak Marie otěhotněla z Ducha svatého a stala se matkou. 
                Ježíš díky Marii získal lidské tělo. Tělo se sice vyznačuje křehkostí a jistou slabostí, ale samo o sobě není zlé a hříšné. Nehřešíme, protože máme tělo či jsme tělo, ale protože máme porušenou mysl, vůli a povahu, což jsou vlastnosti nikoliv tělesné, nýbrž duševní. Lidské tělo je však po pádu Adama a Evy poznamenáno hříchem a v důsledku toho je smrtelné. Ježíš od Marie získal sice smrtelné tělo a lidskou křehkost, proto mohl cítit únavu či mít žízeň, ale tím nezískal hříšnou, padlou lidskou přirozenost. A tak podle mne nebylo a není nutné, aby samotná Marie byla počata bez poskvrny prvotního hříchu, jak učí katolická církev. Plně stačilo, když Marie byla obdařena Boží milostí k početí Božího Syna a Mesiáše. Proto u Lukáše archanděl Gabriel oslovil Marii takto: „Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ (L 1,28)
            Spolu s tělem získal Ježíš i lidskou duši, která vzniká v interakci těla a Božího ducha. Tím se Boží Syn stal plně člověkem s lidským tělem a lidskou duší, Nebyl však poznamenám prvotním či jinak řečeno dědičným hříchem. Ten se předává přirozeným procesem plození čili pohlavním stykem. V případě Ježíše nemůže ovšem hovořit o přirozeném procesu plození, jelikož Marie neměla před narozením Ježíše pohlavní styk s mužem. 
            Tím, že Boží Syn se stal člověkem, nepřestal být Bohem, součástí Boží Trojice. Jak říká tradiční formule: „Bůh se stal člověkem, aniž přestal být Bohem.“ Když se Slovo stalo tělem, Jeho božství se tím neztratilo, ani nezmenšilo. Proto v Listě Koloským můžeme číst: „Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.“ (Ko 2,8 -9)   
             Vtělením Boží Syn neodložil Boží poznání (kenosi). Ježíš i na zemi nepřestal  mít Boží podstatu, kterou měl předtím. I nadále zůstal tím, kdo udržuje stvoření v uspořádané existenci a zachovává veškerý život (viz např. Ko 1,17, Žd 1,3 či J 1,14).  Vtělením Božího Syna nedošlo k omezení Jeho božství, pouze Boží Syn získal lidskou podobu, kdy vzal na sebe jak lidské tělo, tak lidskou duši, to jest psychickou a fyzickou stránku života člověka. V jedné osobě tak Ježíš nesl a stále nese v sobě lidskou a božskou přirozenost, a to „nesmíšeně, neproměnně, nerozděleně a nerozlučitelně“, jak uvádí Chalcedonské vyznání víry, přijaté na čtvrtém ekumenickém koncilu v roce 451 našeho letopočtu.  
             Proč však Boží Syn vzal na sebe podobu člověka? Proto, aby nás lidi vykoupil z područí zákona, hříchu a smrti. Jak píše apoštol Pavel v Listě Římanům, mzdou hříchu či odplatou za hřích je smrt (Ř 6,23), a to smrt duchovní i tělesná. Z područí hříchu a smrti se člověk nemohl osvobodit sám, neboť nebyl schopen naplnit Mojžíšův zákon. Proto Bůh za tím účelem poslal svého Syna, jak píše apoštol Pavel ve svém Listě Galatským: „Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny.“ (Ga 4,4 - 5) Víme, že „bez prolití krve, není odpuštění“ (Žd 9,22) a tak nás teprve smrt Božího Syna vykoupila  ze zákona hříchu a smrti. Apoštol Pavel to formuloval ve svém Listě Římanům následovně: „Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní. Tím spíše nyní, když jsme byli ospravedlněni prolitím jeho krve, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. A nejen to: chlubíme se dokonce Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, který nás s ním smířil.“ (Ř 5,6 - 11)  
              Všimněme si, čím vším musel Ježíš projít, aby nám vydobyl spásu. Jak jsem již slyšeli, narodil se z ženy a byl podřízen příkazům Mojžíšova zákona. Proto byl také obřezán, jak píše evangelista Lukáš: „Když uplynulo osm dní a nastal čas k obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala. Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina - jak je psáno v zákoně Páně: `vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu´ - a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.“ (L 2,21 - 24)
             S rodiči pak chodíval Ježíš o velikonočních svátcích o Jeruzaléma (L 2,41). Když mu bylo dvanáct let, tak se v Jeruzalémě rodičům ztratil. Když je pak našli v chrámě a vrátili se s ním do Nazareta, tak jim byl poddán: „Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je.“ (L 2,51) Žil v normální rodině, měl bratry a sestry a vyučil se tesařem, jak čteme u Matouše: „Přišel do svého domova a učil v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy? Což to není syn tesaře? Což se jeho matka nejmenuje Maria a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda? A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud to tedy ten člověk všecko má?" A byl jim kamenem úrazu. Ale Ježíš jim řekl: "Prorok není beze cti, leda ve své vlasti a ve svém domě." A neučinil tam mnoho mocných činů pro jejich nevěru.“ (Mt 13,54 - 58)
                   Svoji kazatelskou službu začal Ježíš zhruba ve třicet letech svého života. Nejprve se Ježíš nechal pokřtít od Jana Křtitele. Evangelista Matouš to líčí takto: „Tu přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on mu bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty jdeš ke mně?" Ježíš mu odpověděl: "Připusť to nyní; neboť tak je třeba, abychom naplnili všechno, co Bůh žádá." Tu mu již Jan nebránil. Když byl Ježíš pokřtěn, hned vystoupil z vody, a hle, otevřela se nebesa a spatřil Ducha Božího, jak sestupuje jako holubice a přichází na něho. A z nebe promluvil hlas: "Toto je můj milovaný Syn, jehož jsem si vyvolil." “ (Mt 3,13 - 17) Poté následovalo pokušení na poušti. Božství nezaručovalo Ježíši, že nebude muset zápasit o to, aby se neodklonil od Otcovy vůle. Nebo že se vyhne tlaku a napětí, které v duši člověka vznikají v důsledku opakovaných satanských pokušení. Ježíš na poušti odolat všem pokušením a tak mohl v moci Ducha svatého začít svoji službu. 
            Ježíšova pozemská služba trvala tři roky v souladu s obrazem vykresleným evangelistou Janem. Ježíšovu službu charakterizuje pak evangelista Matouš takto: „Ježíš chodil po celé Galileji, učil v jejich synagógách, kázal evangelium království Božího a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu v lidu. Pověst o něm se roznesla po celé Sýrii; přinášeli k němu všechny nemocné, postižené rozličnými neduhy a trápením, posedlé, náměsíčné, ochrnuté, a uzdravoval je. A velké zástupy z Galileje, Desetiměstí, z Jeruzaléma, Judska i ze Zajordání ho následovaly.“                  (Mt 4,23 - 24)  O Ježíši platilo rovněž toto: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.“ (Mt 8,20)  Jak víme, Jeho služba skončila zatčením v Getsemanské zahradě, nespravedlivým obviněním a odsouzením a konečně smrtí na kříži a pohřbením do hrobu. Jako člověk, prožil Boží Syn skutečně mnohé, proto autor Listu Židům mohl napsat tato slova: „Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.“ (Žd 4,14 - 16) 
              Ježíšovou tělesnou smrtí a Jeho pohřbem to naštěstí neskončilo. Ježíš byl vzkříšen a pak vstoupil na nebesa, odkud jednou přijde soudit živé a mrtvé. Před svým nanebevstoupením Ježíš  ještě čtyřicet dní se ukazoval svým učedníkům a učil je o Božím království (Sk 1,3).  Zaznamenám je i Ježíšův sestup do pekla, respektive do podsvětí (1 P 3,19 či 1 P 4,6), ke kterému došlo patrně před Ježíšovým vzkříšením. Ježíšovo vzkříšení je pak zárukou naší spásy i našeho vzkříšení, jak píše apoštol Pavel v Listě Římanům: „Jestliže ve vás přebývá Duch toho, který Ježíše vzkřísil z mrtvých, pak ten, kdo vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, obživí i vaše smrtelná těla Duchem, který ve vás přebývá.“ (Ř 8,11) 
             Svým životem, svojí smrtí a svým vzkříšením nám Ježíš otevřel cestu do nebe. Ukázal nám, jak a pro co máme žít. A také nás vyzval k následování Jeho příkladu. Tedy abychom „šli v jeho šlépějích“, jak píše apoštol Petr (1 P 2,21). Vánoce jsou tak pro nevěřící příležitostí uvěřit a pro nás věřící pak příležitostí dát svůj život ještě více do souladu s Božími požadavky a normami, jak nám to názorně ukázal Ježíš Kristus. Stále totiž platí apel, obsažený v Listě Efezským: „Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus. Dávejte si dobrý pozor na to, jak žijete, abyste si nepočínali jako nemoudří, ale jako moudří; nepromarněte tento čas, neboť nastaly dny zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale hleďte pochopit, co je vůle Páně.“            (Ef 5,14 - 17) Pokusme se tedy i v tomto duchu prožít letošní vánoční svátky. Amen. 


Modlitba po kázání:

                     Náš Nebeský Otče,

                   vroucně Ti děkujeme za to, že jsi splnil svá zaslíbení a poslal jsi na svět svého Mesiáše a našeho Spasitele. Stal se ním Tvůj vlastní jednorozený Syn, náš Pán a Spasitel, Ježíš Kristus, jehož narození si o Vánocích každý rok slavnostně připomínáme. 
                  Dej, Nebeský Otče, ať jsi vždy dobře uvědomujeme, co Tebe a Tvého Syna stála naše spáse, naše vysvobození od hříchu, smrti a zákona.  Ať  pamatujeme, co vše musel Tvůj Syn vytrpěl za svého pozemského života a během umírání na kříži. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Byl nespravedlivě obžalován, protiprávně odsouzen a hanebně popraven. Sestoupil dokonce do podsvětí, aby kázal dobrou zvěst duchům ve vězení. 
            Děkujeme Ti, Nebeský Otče, že tím vše neskončilo, že jsi přijal vykupitelskou oběť svého Syna a třetího dne jsi Ho vzkřísil z mrtvých. A tak i my máme naději na vzkříšení těla a na život věčný ve Tvém království lásky a spravedlnosti. Proto Tě prosíme, daruj nám dostatek milosti, lásky, moudrosti, rozvahy a odvahy, abychom doopravdy žili podle Tvé vůle, plnili všechna Tvá přikázání, odolávali všem svodům tohoto světa a tak skutečně byli světlem světa a solí země. Dej, ať Vánoce nejsou pro nás i pro ostatní jen svátky konzumu a obžerství, ale naopak ať jsou pro všechny příležitostí k obrácení a nápravě našich životů v souladu s Boží vůli. 
            Za toto vše Ti, Nebeský Otče, děkujeme a za toto vše Tě prosíme před trůnem tvé milosti ve jménu  Tvého Syna a našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista. Amen.

                                                                                Stanislav Heczko         
  

 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kázání vtělení" | Přihlásit/Vytvořit účet | 75 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Co dědíme? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Úterý, 09. leden 2018 @ 09:15:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Zdá se mi, že od rodičů dědíme nejen tělesné vlastnosti, ale i psychické sklony. Podle křesťanské věrouky má člověk po pádu Adama a Evy padlou, hříšnou přirozenost (sklon k hříchu), a ta (ten) se dědí. A to je podle mne onen tzv. dědičný hřích. Padlý člověk "nemůže nehřešit", jak říkával sv. Augustín. Již malé děti velmi brzy hřeší (osobní hřích), jak jsem to viděl v případě mého syna. 



Re: Co dědíme? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 09. leden 2018 @ 10:58:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bylo by žádoucí od lutrika vysvětlit, co to ten hřích vlastně je a dodat, kde se o něm konkrétně píše ve Starém zákoně. Četl jsem Bibli mnohokrát a nikde jsem ve SZ nenarazil na jiné vysvětlení, než že hřích je nedodržování Zákona, tedy těch 613 příkazů a zákazů. Nikde však není uvedeno, že takové nedodržování je dědičné.


]


Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Úterý, 09. leden 2018 @ 20:33:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
           Pár slov o hříchu. Současná biologie se jen dohaduje, proč všechno živé a zvláště člověk umírá. Pak je zdůvodnění víry, že smrt je důsledkem mravní katastrofy lidstva, jediným zdůvodněním nepopiratelné všeobecnosti smrti. Tou mravní katastrofou byl pád člověka do hříchu, který je popsán ve třetí kapitole knihy Genesis. Jednalo se o prvotní hřích, spočívající v neposlušnosti a touze po bohorovnosti. Současně ale jde o dědičný hřích, jelikož hříšnou lidskou přirozenost dědí po svých prarodičích Adamovi a Evě všichni lidé. Proto apoštol Pavel pravdivě píše: “není totiž rozdílu: všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy” (Ř 3,22). Padlý člověk “nemůže nehřešit”, jak výstižně napsal Augustin Aurelius, biskup z Hyppo. A tak na scénu přicházejí osobní hříchy každého člověka a s nimi i nepopíratelná vina a jako konečný důsledek i smrt. Jak je psáno v Listě Římanům: „Mzdou hříchu je smrt, …“ (Ř 6,23a). 
          Pod hříchem musíme chápat celou škálu pojmů: od sejití z pravé cesty, šlápnutí vedle, minutí se cílem, nesplnění závazku či slibu přes přestoupení příkazu či normy, jednání proti povinnosti, nepravost, převrácenost až ke vzpouře, odmítnutí, zpronevěření, zradě, odpadnutí, odstoupení a nevěrnosti vůči Bohu. To vše je hřích. A hřích ničí vztah mezi lidmi a Bohem, vztahy mezi lidmi navzájem, i vztah lidí k Božímu stvoření. Hřích ničí jednotlivce, národy a celé lidstvo a stvoření. Vše v tomto světě pak nutně směřuje od řádu k chaosu, od bytí k nebytí. Časný život nese v sobě pečeť nevyhnutelné smrti a představuje tedy "bytí ke konci" čili "bytí k smrti"", jak to formuloval německý filosof Martin Heidegger.   


]


Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Středa, 10. leden 2018 @ 11:50:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyhnul jsi se vysvětlení hříchu podle SZ a jeho dědičnosti. Naopak je ve SZ psáno, že syn (synové), kteří odejdou od špatných cest svých otců budou zachráněni. Z čehož logicky vyplývá, že hřích nebyl nikdy dědičný. A dá se toho najít mnohem více.

Odkazuješ se pouze na konstrukce o hříchu a jeho dědičnosti vyplývající z Nového zákona, nicméně je to opravdu konstrukt, který nemá ve SZ oporu. Ani sám Ježíš nevytvořil nějaké jiné chápání hříchu než bylo v tehdejším Písmu, pouze přestoupení vůči Zákonu (tj. přikázání SZ) upřesnil a oprostil od vnější přetvářky. O dědičnosti nevyslovil ani slovo. Z toho lze logicky usoudit, že hřích a jeho dědičnost je konstrukcí vytvořenou církvemi, která znehodnotila Ježíšovo učení a což se bohužel stalo kanonickou součástí Bible.

Toto co uvádím není obhajoba špatnosti lidí, ani obhajoba špatného světa, ve kterém se vše vzájemně požírá a ničí, ale pouze konstatování, vycházející z Bible.


]


Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 17:25:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale my právě nemáme zůstávat u Starého zákona, když máme Nový zákon (zejména Pavlovy výpovědi o hříchu v Listě Římanům, např. Ř 5). Učení o dědičném hříchu zformuloval jako první myslím svatý Augustin, ale právě v návaznosti na apoštola Pavla. A Pavel jako bývalý farizeus Saul jistě dobře znal Starý zákon. Boží zjevení nekončí Starým zákonem, ale stále pokračuje, jelikož Duch svatý nás postupně uvádí do veškeré pravdy (Jan 16,12 - 13).  


]


Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 19:58:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
kde je "psáno",že nemáme zůstávat u SZ ? přeci SZ je Písmo jež citoval a naplnil Ježíš, písmo které je podle 2Tm užitečné...


]


Re: Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 20:06:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Vdaná žena je zákonem vázána k žijícímu manželovi; když však muž zemře, je zproštěna zákona manželství. 
3  Pokud je tedy její muž naživu, bude prohlášena za cizoložnici, oddá-li se jinému muži. Jestliže však manžel zemře, je svobodná od zákona, takže nebude cizoložnicí, když se oddá jinému muži. 
4  Právě tak jste se i vy, bratří moji, stali mrtvými pro zákon skrze tělo Kristovo, abyste se oddali jinému, tomu, který byl vzkříšen z mrtvých, a tak nesli ovoce Bohu. 
5  Když jsme byli v moci hříchu, působily v nás vášně podněcované zákonem a nesly ovoce smrti. 
6  Nyní, když jsme zemřeli tomu, čím jsme byli spoutáni, byli jsme zproštěni zákona, takže sloužíme Bohu v novém životě Ducha, ne pod starou literou zákona. (Řím.7)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 20:33:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom Timgu,
jestli to bylo na zerykovu otázku, jestli SZ který je písmem u kterého nemáme zůstávat ?

tak máš za to že SZ není tím písmem 2Tim. ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 20:52:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nazdar Zerdo,

 nemám nic proti SZ,  jen mám zato (a myslím si že i Lutrik), že dnes máme i novou smlouvu. A to novou smlouvu zpečetěnou Kristovou krví.


]


Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Pátek, 12. leden 2018 @ 16:14:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že je dědičnost hříchu dodatečnou konstrukcí církve - v tom tedy máme jasno.

Pavel jako hřích chápe vše, co není v souladu s Bohem a v Zákonu (ze SZ) vidí správně jen podněty, které hřích specifikují a tím vnášejí jeho vědomost do našich srdcí a těl. Pavlovy vývody jsou však složité a dost nejasné, neboť počítají se svědomím (např. u pohanů neznalých Boha a Zákona), což je problematická záležitost. Modelový příklad "nevinného divocha", jak jej vyzdvihovali někteří za Francouzské revoluce (třeba J.J.Rousseau) realita života naprosto vyloučila.

Citace Jana, kterou jsi uvedl, hodně připomíná gnostická učení, podle nichž se vyvoleným dostává těch správných pravd, aby - na rozdíl od ostatních - mohli být spaseni.


]


Re: Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 15. leden 2018 @ 16:03:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkaženost přirozenosti/tělesnosti člověka je patrná i ze SZ. Např.
"Ve věku sto třiceti let zplodil Adam syna ke své podobě, podle svého obrazu, a dal mu jméno Šét." (Genesis 5:3)
Adam plodí podle svého obrazu, nikoli Božího dokonalého obrazu, podle něhož byl před pádem stvořen sám.
"I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý." (Genesis 6:5)
Nemluví se tu jen o dospělých, ale i dětech, které ostatně byly také odsouzeny potopou.
"Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka." (Žalmy 51:7)
David vidí hloubku své hříšnosti a vysledoval její počátek už ve svém početí a zrození ve hříchu.
Pavlovy vývody nejsou tedy jen jeho osobitým pohledem, ale mají základ i ve zkušenostech lidí žijících dávno před ním.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ke hříchu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 15. leden 2018 @ 19:14:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lutriku, nevadí co a jak čteš,jen podle toho žij.



]


Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Neděle, 07. leden 2018 @ 19:57:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Předávání dědičného hříchu je jasný fakt.



Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 07. leden 2018 @ 21:13:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žádný dědičný hřích v Bibli zmíněn není. Toto je nelogický konstrukt pozdějších teoglogů, jež neměli poznání ani Ducha (jako autoři Písma), ani znalosti o genetice.

Moudřejšími nekřesťany tento konstrukt může být zneužíván v neprospěch ryzí křesťanské víry, proto je nanejvýš vhodné jej odmítnout.

Každý, kdo hovoří o dědičném hříchu, je pro mne nevěrohodný z hlediska křesťanské věrouky jako celku. Je to člověk nemyslící logicky ani neznající Písma. Přesto je tento blud v křesťanské tradici natolik rozšířený :-( 


]


Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 07. leden 2018 @ 22:18:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nauka o dědičném hřįchu je jedna z nejhorších náboženských nauk vůbec. Ve spojení s řk modloslužbou byli pro tuto nauku zatracovaní již i kojenci. Narozené dítě bylo pro dědičný hřích považované za nečisté. Pokud dítě zemřelo před řk "křtem" nemohlo být pochované v posvěcené hřbitovní půdě, ale vně hřbitova u zdi. Tím se jasně dávalo najevo, že mrtvý kojenec není pro svůj dědičný hříchh hodný spásy.
Katolicismem zpitomělí rodiče měli z něčeho takového hrůzu. Proto skutkově dělali všechno možné, aby jejich dítě bylo od dědičného hříchu obřadně očištěné při podvodné řk svátosti “křtu"!
V řk nauce o dědičném hříchu je pohlavní styk vždy!! nečistý, jelikož se jím při plození přenaší dědičný hřích! Viz vyjádření autora tohoto článku. Spojením dědičného hříchu a pohlavního styku, se manipulativně použilo pro znásilnění člověka v jeho sexualitě, která je největší lidskou silou. Lidská sexualita je historicky zneužívaná dvěma způsoby. Svody ke smilstu, a lží o dědičném hříchu předávaného plozením!


]


Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 08. leden 2018 @ 09:29:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivec



V řk nauce o dědičném hříchu je pohlavní styk vždy!! nečistý, jelikož se jím při plození přenaší dědičný hřích!



martino



Pat žvaní zase jako magor. Co píše je výplod chorého mozku, neboť sám již čistého pohlavního styku není pravděpodobně schopen a tak blábolí nesmysly.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 07:49:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Martino, a čeho se dopusrtila tvoje matka a otec, že na tebe dle řk nauky přenesli dědičný hřích? Když na tebe dle řk nauky dědičný hřích přenesli, byl jejich pohlavní styk čistý, nebo nečistý?
Nebo ty ses snad jako paneka mária narodil bez dědičného hříchu?
Ne, jáko každý římský katolík jsi byl dle řk věrouky od početí poskvrněný dědićným hříchem. Od početí, rozumíš? Od početí! A při jakém aktu se to stalo? Snad při čistem?
Spojením vajíčka a spermie jsi se stal dle věrouky řk majitelem dědičného hříchu! Početí a hřích. Při početí se dědí následek hříchu- smrtelné tělo. Tys při početí dle řk věrouky zdědil přímo hřích, Takže tvé početí= hřích. Žádné početí- žádný dědičný hřích.
Tak Martino, a nyní nám pověz. Když je dle řk věrouky početí poskvrněné dedičným hříchem, je pohlavní styk vedoucí k poskvrněnému početí čistý?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Úterý, 09. leden 2018 @ 08:48:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivec


V řk nauce o dědičném hříchu je pohlavní styk vždy!! nečistý, jelikož se jím při plození přenaší dědičný hřích!



martino


Ptal jsem se, zda můžeš citovat tu řk nauku o tom, že pohlavní styk je vždy nečistý....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 11:09:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je mi ale novina. A kde ses na to ptal? 

Martino: 
Ptal jsem se, zda můžeš citovat tu řk nauku o tom, že pohlavní styk je vždy nečistý....
  No kde, jsi se mne na to ptal, no ukaž?!

Nicméně ti na tvoji otázku odpovím, až odpovíš ty na moji prvně položenou otázku. Zopakuji ti ji.



]


Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 08. leden 2018 @ 09:02:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co tohle: "Ano, zrodil jsem se v nepravosti, v hříchu mě počala matka." (Žalmy 51:7)?


]


Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 09:41:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 08. leden 2018 @ 13:20:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byl tedy David počat ve hříchu, nebo ne?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 13:35:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud je to psáno, tak zřejmě ano. To jsem přece nikdy nepopíral, ani popírat nechtěl.

Tady jsme však diskutovali o něčem jiném. O dědičném hříchu, snad by se dalo říci o děděném hříchu, a to napříč všemi lidmi a generacemi.

Ty snad z toho Tebou citované verše dokážeš odvodit i informace, které ten verš vůbec neříká?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Pondělí, 08. leden 2018 @ 14:02:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co ten verš říká? Že David byl počat ve stavu hříchu. Že se narodil a byl ve stavu nepravosti. Jak se mu to stalo?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 20:52:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak si to vyhledej a popiš nám to tady, když Tě to zajímá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Úterý, 09. leden 2018 @ 08:27:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ok, proč ne.
David byl od početí ve stavu hříchu, protože byl zplozen podle obrazu svého otce, který byl hříšný. Z těla se narodilo tělo, a jak píše Pavel, v těle nepřebývá dobré, ale přebývá v něm hřích (Řím 7). Byl svou přirozeností dítě hněvu, tak jako ostatní (Ef 2:3).
To je ten "zděděný hřích" - hřích, přebývající v těle, který je příčinou smrtelnosti a odloučenosti od Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 09:43:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já měl na mysli to, za jaké situace byl David přesně počat. Tedy vyhledat to v SZ. Třeba se matka s otcem pohádali, byli v neodpuštění a v tom Davida počali (?). Nebo mohlo jít o cizoložný skutek. 

Mně toto nikdy tak detailně nezajímalo a myslel jsem, že to tedy najdeš. I kdybys našel, že u Davida k nějakému dědičnému přenosu hříchu nějak došlo (jak?), tak by to stejně neimplikovalo, že se to týká všech lidí. Prostě Písmo něco takového nezná a průkazní břemeno je na straně těch, co tvrdí něco jiného (podobné je to např. se Svatou Trojicí - ostatně pojem, který nemám potřebu použivat stejně jako tu potřebu neměl apoštol Pavel, apoštol Petr, Pán Ježíš a další velikáni počátků křesťanské éry).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 08:04:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve verši máš jasnou odpoivěď. V hříchu matky!
Čteš tam něco o dědičném hříchu?
Jaký byl hřích jeho matky nevím, a ani mne to nezajímá. Pokud to bylo třeba cizoložství matky, tak je matčin hřích zároveň i nepravost. Početí z hřichu matky by se pak stalo i zrozením z nepravosti. Čímž ovšem netvrdím, Že tím hříchem cizoložství bylo. Hříchem matky mohlo být něco jiného. Ale jak píšu, co to bylo mne nezajímá.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Úterý, 09. leden 2018 @ 08:14:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže David v celém tom žalmu přiznává a vyznává svou nepravost, svoje nevěrnosti, a touží, aby je Bůh očistil ze svého slitování... a pak v jednom verši začne mluvit o hříchu své matky? Ale no tak. Z kontextu je přece patrné, že mluví o SVÉ zakořeněné hříšnosti, která sahá až k jeho početí. Už od té chvíle byl David hříšníkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 13:12:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A tu zase.
Hřích matky- její hřích- matčin hřích.

Vyznává svoje nepravosti- svůj hřích.

Ujasni si pojmy její a svůj. Nebo snad můj hřích je tvým hříchem? 

Tvoje řeči o zakořeněné hříšnosti neberu. Pokud se chceš bavit na toto téma, používej přesné výrazy. Člověk má SKLONY ke zlému. A tyto sklony u člověka mohou zakořenit, ale i nemusí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Úterý, 09. leden 2018 @ 15:59:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já přivlastňovacím zájmenům rozumím, jenže nepíšu o hříchu matky Davida, protože o něm nepsal ani David v tomto žalmu! On píše o svém (Davidově) vlastním hříchu, ve kterém byl už počat, o své (Davidově) nepravosti, ve které byl již splozen. Je to hřích v těle, hříšný stav, zakořeněné sklony, které se budou projevovat, i kdyby člověk nechtěl - viz Řím 7. Jen Duch překonává tuto slabost těla, jen podíl na božské přirozenosti vytrhuje z tělesné přirozenosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 09:53:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aniž bych Tvou odpověď před tím četl, napadaly mne úplně stejné myšlenky...

... a mrzí mne, že tak neuvažuje většina lidí. Principiálně. Prostě číst to, co tam skutečně je. A ne být zavalen předsudky a domněnkami. Nebo uvažovat nelogicky v tom smyslu, že zmínku týkající se jednoho člověka automaticky přenesou na celé lidstvo, jiný zase bere, že list Korinstským je určen jenom korinťanům, atd. Křesťanství by bylo mnohem jednotnější, kdyby lidé neměli tendenci si tak domýšlet. Měli jsme tu jednoho šalomáka experta na překrucování, ale v určité míře to dělá mnoho lidí, i křesťanů :-(. Svým způsobem mne to trápilo už před čtvrt stoletím, když jsem s křesťanstvím prakticky začínal a snažil se dbát o maximální čistotu porozumění Písmu. Ale taky jsem se nevyhnul určitým převzatým polopravdám. Důležité je asi mít ten postoj se jich být ochoten postupně zříkat, raději než je za každou cenu obhajovat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 11:11:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlas Wolleku.


]


Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Pondělí, 08. leden 2018 @ 09:24:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
wollek



Každý, kdo hovoří o dědičném hříchu, je pro mne nevěrohodný z hlediska křesťanské věrouky jako celku. Je to člověk nemyslící logicky ani neznající Písma. Přesto je tento blud v křesťanské tradici natolik rozšířený



martino



Je dobře, že máš svůj názor a že si myslíš, že jsi člověk myslící a znající Písmo sv. Ale kecy nemaj cenu. Že myslíš a užíváš zdravého rozumu, znamená, že zde nebudeš žvanit jen svůj názor, ale že nauku o dědičném hříchu prostě argumentačně rozebereš a doložíš, že je mylná. Žvaníš jako Mat. když se odvoláváš na genetiku. To ti vážně přeskočilo?


]


Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 09:42:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nelze doložit něco, co tam není. A to, že se v Písmu o dědičném hříchu nic nepíše, to by měl vědět každý, kdo Bibli trochu zná. Tady je právě důkazní břemeno na straně, co tvrdí něco, co v Bibli napsané není.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 08. leden 2018 @ 20:35:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
není v bibli ani o smrti ducha při "prvotním hříchu" (který nebyl ale hříchem...)

dědičný "hřích" po Adamovi a Evě mohli "mít" jejich děti Kain a Abel,Šet....záleží na úhlu pohledu

dědičný ve smyslu "výchovy"...každý jsme "nějaký"---


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 21:21:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš, žeryku, a taky mohli mít dvoupatrový dům a vedle něho zasazenou hrušeň.

Podstatné je, že Písmo praví, že všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy. O dědičném hříchu se nepíše nic, a ani to není logické. Já o něm taky dlouho slýchal od různých křesťanů. Ano, myslím, že si tento pojem křesťané opravdu vymysleli. Mně to však smysl nedáválo, tak jsem začal hledat v Písmu, a to mi potvrdilo, že je to jinak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 08. leden 2018 @ 21:33:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
no právě ,že všichni ne :-). vidíš v tom ten "vtip" ?

...byli bychom zase u toho,že lidé jsou z prachu země (Adama i Evu nevyjímaje) tedy smrtelní odjakživa...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Pondělí, 08. leden 2018 @ 21:34:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Wollku, ale Zeryk ti vysvětluje jak to myslí. Má dokonce rozvinutější věty, Díky Zeryku... 
..Zeryk zde definuje termín dědičný hřích ve smyslu dispozic, tedy skutečnosti, že jablko nepadá daleko od stromu, nikoliv jako zděděnou vinu (hřích) po rodičích, ale pouhé dispozice ... v tomto smyslu "dědičný". 
S tím souhlasím, rodíme se s dispozicemi, do prostředí, .... to nás ovlivňuje. S termínem dědičný hřích ve smyslu "zděděná vina rodičů" nesouhlasím, to podle mne v Písmu není, vždyť i proroci napomínají Izrael, aby vymýtil rčení/myšlení - otcové jedli kyselé hrozny a ..
..jinak dědičný hřích je fajn výmluva... já za to nemohu, to hřích po rodičích. Dispozice nám rodiče dávají, ale je na nás zda je budeme realizovat k dobrému nebo zlému. 
pokoj tobě Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 08. leden 2018 @ 22:26:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jirko, a víš, co to znamená něco podědit? Víš zhruba, co to je dědičnost? Předpokládám, že ano. Nemíchejme účelově hrušky s jablkama.

Bůh stíhá vinu otců i do čtvrtého pokolení... ale ani toto není dědičný hřích:

Ex 34:7  který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení, který odpouští vinu, přestoupení a hřích; avšak viníka nenechává bez trestu, stíhá vinu otců na synech i na vnucích do třetího a čtvrtého pokolení."

A jinak, znám i mně osobně velmi milé křesťany, se kterými se v tomto neshodnu. Prostě někde je tradice a předsudky příliš silná. Nemám žádný teoretický důvod toto popírat - kromě toho, že věřím, že mi to poznání bylo dáno od Pána. ... a není to zdaleka poprvé, co se v tomto shodnu právě s Myslivcem, a skoro s nikým jiným :-(.

Pokoj Tobě,

wollek


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 09. leden 2018 @ 08:45:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to o slovíčku, nebo dvou ( kdybys někdy i druhé četl... nemůžeš vědět vše, zjistil bys , že např.zeryk zde proti "dědičnému" hříchu byl vždy ;-)  )
jenže představa zůstane představou ať ji vysvětlíme sebelépe...

Např. slovo dědit neznamená genetiku ( pro SZ), znamená vždy to "hmotné", hmatatelné, dokazatelné, a výchova rodičů dokázat jde.
To není míchání věcí, to je předporozumění .
Např. Genesis neposlušnost Adama a Evy hříchem nenazývá, ten je až u Kaina, to až "zduchovněním" Pavla v Řím.5.
Smrt ovšem není nepřítel...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 10:17:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, zeryku, věřím Ti, že jsi jistě vystupoval i proti dědičnému hříchu. To je Tvůj obvyklý styl - být proti tomu, nebo nějak zpochybňovat to, co je křesťanské, nebo co někteří vydávají za křesťanské.

Okecat to samozřejmě jde, a dědit mohou i děti po rodičích majetek. Ale dědičným hříchem se obvykle rozumí něco jiného, a pak se z toho odvozují další skvosty, jako neposkvrněné početí, další konstrukty, číms se jasně ukazuje, jak to církevní otcové, co to vymysleli, evidentně mysleli. A to o genetice neměli ani páru.

Na rozdíl od Martino máš však zajímavé postřehy. Slovo hřích opravdu není poprvé v Bibli použito v souvislosti s Adamem a Evou, ale až u Kaina. Že tomu však již židé dobře rozuměli, ukazuje např. až NZ Řím 5:14, kde je hřích Adamův zmíněn explicitně, i když taky trochu nepřímo.

Pro mne je toto téma spíše zajímavé k tomu sledovat, jak kdo myslí, argumentuje, jak se staví k Písmu. Protože většina křesťanů okolo mne na dědičný hřích věří, ale nijak negativně se to u nich neprojevuje. Myslím, že jsem tomu taky kdysi věřil, až než jsem se zamyslel a přestalo mi to dávat smysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 09. leden 2018 @ 18:48:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokoj tobě, 
já dědičný hřích považuji za lidskou domyšlenku, nevěřím na dědičný hřích. A stejné jsem četl od Zeryka, že je mu dědičný hřích cizí a nevěří tak a doplňuje co se "dědí", samozřejmě ne podle definice genetiky. Podle definice genetiky se nedědí "nic"... nic z toho o čem je řeč.
Jinak nejsem asi fundamentální, jak jsem si vždy myslel, nevěřím, že Bůh stíhá vinu otců na synech, byť to tak fundamentalisticky zní. Beru ten verš jako zjevení velikosti Božího milosrdenství a Božího hněvu, prostě to, že Bůh si nelibuje ve smrti svévolníka. 
Toť můj pohled.
Jirka



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 21:19:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jirko, děti na nezodpovědnost svých rodičů doplácejí, to můžeme porozovat i dnes. A že je v Bibli napsané do 3. i 4. pokolení, ukazuje na to, že to může prostupovat i generacemi. Ale je nutné brát kontext, že se Hospodin odměňuje tisícům generací těch, co Jej následují - ale taky ne fundamentalisticky - stačí, aby se v páté generaci někdo vzepřel Bohu, a má smůlu. Taky mi není blízký fundamentalismus - doslovné chápání. Ale ani lidské domyšlenky.

Pokoj Tobě,

wollek


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 10. leden 2018 @ 16:30:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Wollku, takto ano, dítě akoholika má vyšší šanci být alkoholik, ale nemusí, dítě líných rodičů má vyšší šanci nepracovat, ale může... není to dogma, doslovné a fundamentální..tak jak píšeš. 
Jinak SZ na mnohých místech ukazuje jak často děti šly ve stopách rodičů, ale i jak šly přesně proti stopám rodičů. Takže v tomto významu žádná fundamentální 3-4generace trpících za kyselé hrozny rodičů...
Pokoj tobě Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 10. leden 2018 @ 19:09:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejen, že dítě může být možná spíše alkoholikem, ale doplácí třeba i na to, že alkoholik se o něj tolik nestará, nebo mu přímo ubližuje. Nemůže mu dopřát tolik co běžný rodič. Ale nemusí být rodič jen alkoholik. Stačí když dítě chybně vychovává a nedá mu do života ideální základ. Vnímám to i v tomto širším kontextu - což jsou záležitosti zákonitě-logicky vyplývající ze situace - nezodpovědný rodič, co zahyne třeba při zdolávání nejvyššího vrcholu světa, a přitom na to nemá předpoklady úspěšně takovou misi zakounčit, také pro své dítě nepřipraví zrovna podmínky pro start do života. Ale dalším aspektem může být přímé Boží ovlivňování požehnání dítěte na základě hříchu rodičů. Tady si zcela jistý nejsem, ale spíše si nemyslím, že by zasahoval nějak negativně v neprospěch dětí extra hříšných rodičů. To spíše může být schovívavější k dětem, jejichž rodiče chodili po Božíš cestách, i když ty děti jejich příkladu tolik nenásledují...

Mimochodem, tisíce generací.... ? Pokud popisuje vznik lidské civilizace od Adama a Evy, tak to ještě bude dlouho trvat, než se první tisícovka naplní. Co myslíš? A mohlo by to mít vliv, že třeba Noe byl Bohu věrný a všichni ostatní žijící by z toho dodnes mohli sklízet požehnání?

V jistém smyslu ano. Bůh slíbil, že už další podobný soud na Zemi neuvede.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 10. leden 2018 @ 20:45:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji za doplnění, ten negativní vliv negativních rodičů je jasný, pozitivní je také jasný... a děti ve smyslu co píšeš jistě doplácí. Od cizince se mi líbil termín náklady na hřích. V tomto smyslu náklady na hřích sebraly další generaci to co jí mohlo být na obživu. Je psáno, špatná společnost kazí dobré mravy..
Jinak to větší schovívavost k dětem dobrých rodičů..no nevím, co třeba děti Árona, Elího..   a pak Bůh není přijímačem osob....
..já spíš vnímám Boha v tomto smyslu nestranně... a na druhou stranu velmi stranně ... jelikož si nelibuje ve smrti svévolníka a pokud se člověk odvrátí od zlé cesty, tak na nic zlého nevzpomene a i kdyby šat byl rudý jako šarlat, tak zbělí jako sníh...
...těch tisíc generací od Noeho je zajímavá poznámka...
pokoj tobě Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 09:55:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
JirkaB



Jinak nejsem asi fundamentální, jak jsem si vždy myslel, nevěřím, že Bůh stíhá vinu otců na synech, byť to tak fundamentalisticky zní. Beru ten verš jako zjevení velikosti Božího milosrdenství a Božího hněvu, prostě to, že Bůh si nelibuje ve smrti svévolníka. 
Toť můj pohled.




martino



Tomu se říká "duchovní alibismus", tedy výpověď o tom, že pokud něco rozumově nechápu, pak to prostě odmítnu s konstatováním že je to verš jako zjevení Božího Milosrdenství a Božího hněvu. Ale o tom to není stejně jako konstatování, že si Bůh nelibuje ve smrti svévolníka. Ale Bůh si libuje ve skutečnosti, že obdařil svévolníka svobodnou vůlí. A pokud svévolník pohrdá slovem od Boha, protože Bible je slovem od Boha, pak si svévolník vybral na základě svobodné vůle svůj osud sám.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 11:45:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Martino, tvoje “libující" blábolení nemá hlavu ani patu! Jsi ožralý nebo bereš drogy?
Mnohokrát jsem ti diskusně vyprášil kožich! Nikdy jsi nedokázal odpovědet na jinak zcela jednoduché otázky. Nápříklad zda jsi vůbec biřmovaný, a zdali přijímáš svátosti od tvé římské nevěstky.
Máš to jako řk sektář těžké, a tvůj intelekt často selhává. Kupříklkadu jak jsi tvrdil, že dědičný hřích se nedědí! A proč se tedy v řkc nazývá dědičným??
Pochválit se občas musí i ten nejhloupější žák, a proto tě musím pochválit za tvou snahu vůbec nějak komunikovat, která se u tebe poslední dobou projevila.
Jelikož jsi intelektuálně slabší, upozorním tě, že tento komentář má inspekční  čtyři části. Kterou si k reakci vybereš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 19:38:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
//Jelikož jsi intelektuálně slabší//

Myslivče snad Martino nenadbíháš :-)))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 12. leden 2018 @ 07:16:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už zase začínáš hrkat voletem pomatený šalomáku!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 12. leden 2018 @ 16:44:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pes z voletem :-) :-) 

Srandisto...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 12. leden 2018 @ 07:17:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už zase začínáš hrkat voletem pomatený šalomáku!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 19:49:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Martino, jestli tě dobře chápu, tak ty nejsi duchovní alibista, ale máš jasné poznání, jasné, pevné, bez vytáček. V souvislosti s textem, na který reaguješ, tedy věříš, že pokud například Cizinec nebude činit pokání a stále bude v odpadnutí a zradě ŘKC, tak Bůh potřestá i jeho děti a vnoučata (do třetího pokolení). Nebo jak je to správně duchovně nealibisticky?
Děkuji předem za vysvětlení. Jirka




]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Úterý, 09. leden 2018 @ 09:09:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
wollek


A to, že se v Písmu o dědičném hříchu nic nepíše, to by měl vědět každý, kdo Bibli trochu zná. Tady je právě důkazní břemeno na straně, co tvrdí něco, co v Bibli napsané není.


martino


Takže popíráš pád člověka po hříchu Adama a Evy? Nic si nečetl v Bibli, že hříchem přišla smrt? To, že toto zatížení lidstva nazýváme dědičným hříchem je stejné, jako že křest, biřmování, atd. nazýváme společensky svátosti. Eucharistie byla také Lámání chleba, Večeře Páně nebo dnes Eucharistie...Když to tvůj rozum prostě nebere, tak to vyjádření "dědičný hřích" nepoužívej, stačí když pochopíš, že se nejedná o biologickou záležitost, když si do toho zamotal geny. Bibli nemůžeš brát jen podle překladu, ale na základě výkladu. Já také dlouho nevěděl, že když se píše u Židů ve starých textech, že něco bylo 7 let, že je to oznámení o tom, že je to doba velmi, velmi dlouhá. atd.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 10:03:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
//Takže popíráš pád člověka po hříchu Adama a Evy? 

Tento hřích přece nebyl zděděný. Ničím jej nepopírám.

//Nic si nečetl v Bibli, že hříchem přišla smrt?

Samozřejmě, že ano. A přišlo i prokletí. Dědíme smrtelné tělo. To ovšem zdědil i Pán Ježíš. Tady byla však řeč o dědičném hříchu.

Pojem dědičný hřích mi nevadí, pokud se z něho nezačnou odvozovat další nebiblické výmysly, jež se následně staly součástí církevní tradice - to tuším popisoval Myslivec, jež tuto problematiku zná lépe - čímž jsem si uvědomil, že to není jenom o tom pojmu, ale má to zhoubnější následky. A taky vím, že tento argument používají inteligentnější lidé v boji proti křesťanství. Ostatně, když narazím na opravdu moudrého, vzdělaného a korektního oponenta, tak většina jeho argumentů proti křesťanství se zakládá právě na takových výmyslech, nemající oporu v Písmu. Placatá země, nebo svobodná vůle, jsou další takové 'skvosty'.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Jan21 v Úterý, 09. leden 2018 @ 10:30:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

(Ne)Svobodná vůle? 

I když se tento pojem v Písmu nevyskytuje, nechápu co ti vadí na svobodné vůli lidí a jak tento pojem mohou inteligentní lidé využívat 
v boji proti křesťanství. Stvořil snad Bůh člověka bez možnosti volby?  Mohl bys tento názor nějak rozvést? 

Děkuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 11:10:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že svobodnou vůli nemám, to poznám sám na sobě. A jak to bylo přesně zneužitelné proti křesťanství si v tuto chvíli nepamatuji. Jenom vím, že jsem tu diskuzi vedl s velmi korektním a zároveň inteligentním oponentem křesťanství, a že jsem mu v jeho postoji sám dával za pravdu, nicméně nepovažoval jsem jej za kritiku křesťanství, ale pouze pozdějších smyšlenek křesťanů. Jenže tím, že ta kritika nebyl můj nápad, nepocházela z mé hlavy, tak si její obsah ani nevybavuji :(.

Trochu problémem jsou i jiné pojmy - dokonalost Boží a též biblický uživaná všehomoucnost Boží. O té dokonalosti Boží se v bibli lehce píše (spíše v komparativním smyslu Mt 5:48), ale jinak se tento výraz v našich překladech hojně používá na označení kdečeho. Ve smyslu striktní definice tohoto slova však jistě nejde o užití 'dokonalosti' ve smyslu, že už nejsou možnosti zlepšení (Mt 19:21  Ježíš mu odpověděl: "Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti patří, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne."). 

Ta všemohoucnost bývá zase zneužívána spíše méně zdatnými oponenty, jak jsem se nedávno setkal s tím, zda Bůh může vytvořit něco, co sám neunese. V praxi mám za to, že Bůh sám je definicí a etalonem 'dokonalosti' a 'všemohoucnosti', a je to lidský jazyk a myšlení, které těmto atributům dodávají zpochybnitelný nádech.

Když se vrátím ke svobodné vůli, chtěl bych zdůraznit, že to nesouvisí se svobodou samotnou, jež nám dal Kristus ve smyslu Jan 8:32 "Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.".

V psychologii bych řekl, že svobodnou vůli rozporují celkem prokázané jevy jako vzorce chování, vzorce myšlení, jež je možné změnit (a to ne zdaleka vždy) pouze velmi dlouhodobým tréninkem, opakováním, čímž vzniká návyk. Který člověk se třeba ze svobodné vůle rozhodne, jestli bude mít při veřejném vystoupení před tisícovkami lidí nějakou trému, nebo jestli se svobodně rozhodne, že nebude mít žádné obavy před maturitní zkouškou? ... to jen tak na zamyšlenou, pokud by ses svobodnou vůlí chtěl zabývat dále a více do hloubky.

Jak už jsem psal jindy, mnohem výstižnější a těžko napadnutelný je pojem - 'možnost se rozhodovat', 'možnost volit z více možností'. I když jen z těch, které máme. Za taková rozhodnutí pak můžeme nést zodpovědnost. Mimochodem, když se staneme ve smyslu Krista svobodnými, pak to neznamená, že máme svobodnou vůli, ale že toužíme naplňovat, poznávat a následovat vůli Boží. Kdyby člověk teoreticky svobodnou vůli měl, automaticky by to šlo proti učení Krista, nebo by svoboda té vůle byla omezena právě následováním vůle Boží. A kdybychom následovali vůli Boží, tak bychom zase neměli svobodnou vůli. Myslím svou vlastní, která by 'v obecném smyslu toho slova' nemohla být totožná s vůlí Boží. Sám Kristus přece říkal: 'ne má vůle, ale Tvá se staň'.

Snad jsem Ti to aspoň trošku vysvětlil a třeba přivedl na nové myšlenky. Klidně si na svobodnou vůli věř, pokud s tím nemáš problém, Není to jistě nijak zásadní, podobně jako dědičný hřích. Ale čím více se budeš blížit poznání Pravdy, tím více bys s těmito pojmy mohl mít problém.

Vše v dobrém - a přeji Ti Pokoj Boží,

wollek


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Jan21 v Úterý, 09. leden 2018 @ 19:06:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji za odpověď, ale moc z ní moudřejší nejsem, hlavně nechápu,proč tvrdíš, že sám svobodnou vůli nemáš. 
Pokusím se zafilozovat, i když myslím, že nebudu moc vybočovat z mantinelů daných Písmem nebo využívat světské psychologie.
Pokud by Bůh člověku svobodnou vůli nedal, pak by ho ani nemohl vystavit zkoušce a ta první zkouška byla o poslušnosti. 
Již v okamžiku, kdy tato zkouška probíhala tu existoval Boží protivník, ďábel, který fungoval jakožto pokušitel, nástroj této zkoušky. 
Kdyby byl člověk stvořen bez možnosti se rozhodovat, nebyl by duchovní bytostí, ale jen nejdokonalejší živočich. Zvířata jednají instinktivně,nemají ducha ani svědomí, (i když určité duševní schopnosti mají), což zejména zahrnuje schopnost uvědomovat si svoji existenci a klást si otázky o původu a příčině této existence či vůbec existence všeho. První hřích, vlastně zkouška, ve které člověk neobstál a v podstatě se připojil do tábora božího protivníka způsobuje, že je od Boha, svého stvořitele, oddělen a je tedy duchovně mrtev a aby to spojení obnovil, potřebuje se duchovně znovuzrodit.Tento pojem nefiguruje v židovství, ale objevuje se teprve po vystoupení Ježíše Krista (Jan 3,3-7)
Židé obdrželi skrze Mojžíše zákon, svatostánek  a obětní rituály (předobraz Kristovy oběti), které je měly udržovat v poslušnosti a zabránit jim splynout s pohanským okolím do doby než se objeví Spasitel, Ježíš Kristus. Bylo to řešení provizorní a jak víme z Bible moc nefungovalo, proto měl Bůh plán č. 2, jak nenásilným způsobem přivést alespoň některé lidi k poslušnosti skrze extrémní příklad poslušnosti vlastního Syna, Ježíše Krista, jakožto druhého Adama. Takže bych to kacířsky vyjádřil tak, že Bůh z lásky k člověku to vyřešil tak, že za svůj pokus dát lidem svobodnou vůli (a tím z něj učinit duchovní bytost jemu podobnou) musel potrestat sám sebe.  Stálo mu to za to? 

Taky mne napadá příměr, že pokud se člověk úmyslně vzdaluje od Boha a řešení, které mu nabízí, chtě nechtě se z něj stává jen živočich (trávící roura), navzdory tomu, že má hlavu nabitou vědomostmi a sám si na Boha hraje - Budete jako Bohové - jak mu satan  slibuje.

Též zraví

Jan


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 09. leden 2018 @ 21:31:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Jane21.

se vším, co píšeš, víceméně po prvním přečtení souhlasím. Jenom moc nechápu, proč tomu říkáš svobodná vůle.

//Pokud by Bůh člověku svobodnou vůli nedal, pak by ho ani nemohl vystavit zkoušce

A nestačilo dát člověku (svobodnou) možnost se rozhodnout, zda Boha bude milovat, nebo nebude? A od toho odvíjet vše další?

//Kdyby byl člověk stvořen bez možnosti se rozhodovat, nebyl by duchovní bytostí

Nevím, jestli z nemožnosti se rozhodovat plyne, že by nebyl duchovní bytostí (mám za to, že zvířata se rozhodují také a jde tedy i o duševní činnost), ale spíše vnímám 'možnost se rozhodovat' a plná 'svobodná vůle' jako dva extrémy mezi nimiž se člověk reálně pohybuje - blíže však jen u té možnosti se rozhodovat. O tom jsem také psal, a myslím, že i vše ostatní, včetně toho, že ani Ježíš jako člověk o žádnou svobodnou vůli neusiloval, ani netvrdil, že jí měl - naopak přiznal, že je závislá na Otci.

Asi bys mi mnohem podrobněji musel napsat, čemu z mého buď nerozumíš, nebo jak tomu rozumíš, abych Ti mohl smysluplněji reagovat. 

Nebo si to nech uležet, a vrať se k tomu třeba někdy později. Jak říkám, rozhodně se nejedná o nic zásadně věroučně důležitého. A možná kdybychom se bavili do hloubky, spíše bychom nacházeli rozdily ve vymezení těch samotných pojmů, než v tom, co se za nimi skrývá.

Hezký zbytek večera :-)

wollek


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 08:34:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pojem svobodná vůle je v současnosti chápan jako svobodné rozhodování. A to umí i zvířata, která se rozhodují pro své pudy.
K pojmu "vůle" není třeba dodávat pojem svobodný. Vůle v duchovním významu je mnohem víc než rozumářské chtění. Vůle je něco co se stane. Boží vůlí bylo aby bylo světlo, a světlo z ničehož bylo. A jelikož jsme obrazem Boha, je obrazem i naše vůle. Naší vůlí můžeme stvořit to co není. Svojí vůli konáme zázraky. Jenže se to neděje. Proč? Vydáváme za vůli to, co vůli není. Můžeme chtít odpustit, můžeme se rozhodnout pro odpuštění, ale stále to nebude ono, jelikož podnětem byla víc nesprávná a zavádějící volba rozumu než zázračně proměňující vůle ducha! Náš rozum je produktem boží vůle, a proto i naše vůle z rozumu nevychází, není ani rozumovým produktem. Naše vůle vychází z boží vůle a s boží vůlí se ztotožňuje. "Ne má, ale tvá vůle nechť se stane Pane". Ta naše "vůle" je příliš ovlivněná tělesností, špatnými zájmy našeho těla poškozeného hříchem. Rozum pak k vůli ducha přidává něco co tam být nemá. něco co jde proti vůli boží. A pak se může stát, že se v takové rozumové vůli rozhodneme pro odpuštění a a výsledkem je další zhoršení situace.
Naše vůle ztotožněná s boží vůli jde často proti našemu rozumu, a v kombinaci s pokorou vyvolává sebezápor. A to je začatkem cesty k Pánu, prvním projevem lidské vůle ztotožněné s boží vůlí. Zapři sám sebe a následuj mne. Sebezápor je začátkem, a sebezápor je to co chce naše tělo a rozum stojící proti vůli. A to co chce takový rozum není většinou v důsledcích prospěšné nám ani ostatním. Naše tělesnost i rozum se musí podřídit vůli, a až teprve pak se stane rozum tím co vůli obohacuje. Ku příkladu. Vůli umělcovou ztotožněnou s vůlí boží je namalovat obraz, rozum k vůli přidá zkušenosti jak a z čeho namichat správné barvy a výsledkem je krásný obraz, hodnotné umělecké dílo.
Rozumářským rozhodnutím mazala je namalovat obraz, rozum přidá zkušenost, že v papírnictví lze nakoupit barvičky, a "umělec" počne tvořit. A výsledkem je "umělecké" dílo dneška, většinou odpudivě nevzhledné, ničím neobohacující, mající hodnotu pouze své originalitě hnusu.
Na současných "uměleckých dílech" jde nejlépe pozorovat revoltu rozumu proti vůli. Rozum se již nechce řídit vůlí ducha, chce se pyšně řídit sám sebou! Nechce se sebezapírat! Proto jsou současná "umělecká díla" odduchovnělá a jsou taková jaká jsou. Jsou autobiografickým odpudivým obrazem zkaženého a revoltujícího rozumu. Rozumu revoltujícího proti vůli ducha.

To, co se v současnosti v EU děje, je projevem revoltujícího rozumu proti vůli ducha. Rozumem si lásku nikdo nikdy nevynutil!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 14:49:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
//K pojmu "vůle" není třeba dodávat pojem svobodný.

Taky proto ho v případě Písma nenajdeme v souvislosti se svobodou ani náhodou. Moc nechápu, proč se tím tolik operuje - mně to smysl nedává. Jediné, kde jsem nějakou svobodu našel v souvislosti s vůlí v Písmu bylo:

Gal 4:23  Ten z otrokyně se narodil jen z vůle člověka, ten ze svobodné podle zaslíbení.

Jedná se tedy o svobodnou ženu, ve smyslu ne-otrokyně - nikoliv o vůli :-).

Existuje snad jiná část Písma, který by hovořila o svobodné vůli, jež mi z nějakého důvodu unikla?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 20:20:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No právě.
Způsob spojení slov- svobodná vůle je vlastně zavádějící. Kdyby nebyla vůle svobodná, nebyla by to vůle.
Svoboda je, respektive může být projevem vůle ducha. Vůlí našeho ducha si volíme dobro, zlo, svobodu, otroctví, život, smrt. Vůle našeho ducha z nás tvoří to co jsme. Naše lidská vůle však bez vzoru vůle Boha není schopná správné funkce. Takže čím více se lidská vůle vzdálí vůli boží, tím většího lidského zmetka stvoří. Velký duchovní "repas" :-)) tedy obrácení, díky boží milosti a harmonické ztotožnění vlastní vůle s velkým vzorem boží vůle je naštěstí stále možný.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 09. leden 2018 @ 13:32:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
martino


Takže popíráš pád člověka po hříchu Adama a Evy?

Myslivec:
Vinu Adama a Evy zde někdo někde popíral? Kde? No kde Martino? Kde?

Jelikož zjevně Martino špatně chápe, přeložím mu tu do primitivní srozumitelštiny.
Nedědí se hřích, dědí se následek hříchu!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Úterý, 09. leden 2018 @ 20:14:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivec


Nedědí se hřích, dědí se následek hříchu!




martino


Hřích se nedědí. Já nikde nepsal, že dědí. Ale pád Adama a Evy přineslo Boží prokletí. 17Adamovi řekl: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta;
Prokletí blokuje Boží požehnání a tak vina Adama a Evy přinesla veškeré ZLO, které známe....lži, vraždy, cizoložství atd.atd., kterého se člověk dopouští. Každé dítě je svaté. Nedopustilo se žádného hříchu ani myšlenkou, ani slovem ani skutkem. Až s užíváním rozumu a schopností rozlišovat dobro a zlo začne člověk hřešit. Písmo sv. říká, že i svatý, v Písmu se píše spravedlivý hřeší a v tom je jak píšeš následek hříchu našich prarodičů.  Nerodíme se s hříchem, ale se slabostí pro hřích. Není to  věc biologická, wollek psal o genech.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 10. leden 2018 @ 20:44:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to je mazec! Martino katolický znalec napsal, že prvotní alias dědičný hřích se nedědí. Dědičný hřích se nedědí!? Dědičný se nedědí?! Pohyblivý kloub je nepohyblivý, operace se podařila pacient zemřel..
Nesmrtelný "kristus" plesnivějící v pateně! "Odpuštěné" stálé hříchy! Nejistota spásy po celý život! Sázka na poslední kartu okamžiku smrti! Posmrtný život před vzkříšením! Očistec po smrti!

No Martino, to že se dědičný hřích nedědí je od tebe velkááá perla! A co ta tvoje kralica mira, počatá bez poskvrny dědičného hříchu?? Hmm?

Martino nyní všem vysvětlí, jak se lze poskvrnit dědičným hříchem, když dědičný není?? Jak se hřichem poskvrnit, když na něj není dědický nárok?? Jak může být dědičný, a nedědit se??

1) Když dle Martina není prvotní hřích dědičný, co poskvrňuje při početí?

2) Co mimo hříchu vyvolává ty samé poskvrňující následky jako hřích?

3) Nauka o dědičném hříchu je prastarou naukou řkc! Martino, proč po celá staletí nemohli být zemřelí a nepokřtění kojenci pochovávaní na řk hřbitově v posvěcené půdě?

4) Martino přiznává, že narozené dítě je svaté! Je to odpadlík od řkc tradic, jelikož prokazatelně a po celá staletí řkc tvrdila pravý opak! Martino se staví proti tradicím a praktikám řkc!

5) Martino se o dědičném hříchu vyjádřil jako protestant!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Tetra v Pátek, 12. leden 2018 @ 11:14:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čus myslivče, sice jsem z vlastních důvodu od katolíků odešla, no vždycky mě fascinuje, jaký binec vznikne kvůli tomu, že mají některé teologické pojmy blbě nazvané a kolikrát ještě se svou tragickou historii (viz nepokřtěňátka) Takže k dědičnému hříchu...Tady to máš přímo z katechismu:
Jak se stal Adamův hřích hříchem všech jeho potomků? Celý lidský rod je v Adamovi „jako jediné tělo jednoho člověka“. Pro tuto „jednotu lidského rodu“ jsou všichni lidé zasaženi Adamovým hříchem, stejně jako jsou zahrnuti do Kristovy spravedlnosti. Nicméně předávání prvotního hříchu je tajemství, jež nemůžeme plně pochopit. Ze zjevení však víme, že Adam nedostal svatost a prvotní spravedlnost jen pro sebe, nýbrž pro celou lidskou přirozenost: když Adam a Eva podlehli pokušiteli, dopustili se osobního hříchu, avšak tento hřích zasáhl lidskou přirozenost, kterou oni předávají v padlém stavu. Je to hřích, který bude předáván plozením, to je předáváním lidské přirozenosti zbavené prvotní svatosti a spravedlnosti, celému lidstvu. Proto je prvotní hřích nazýván „hříchem“ analogicky: jako „převzatý“ hřích, a ne hřích „spáchaný“, je to stav, a ne skutek.
Když pak posloucháš jak se k tomu vyjadřuje farář rozhodně to zdaleka není tak pobuřující, jako ty různé vývody, které z toho běžný člověk selským rozumem odvádí. Chyba je v těch pojmech, kdy dědičný hřích paradoxně dědičným v přesném slova smyslu není, ale je tam za tím jakési katolické předporozumění tomuto pojmu. Dost na houby je, že kolikrát sami katolíci poberou takový nějaký pojem jen svým selskym rozumem a vlastně sami pak šíří extra bludy...na to reaguji záhy protestanti a jedeme v kruhu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 13. leden 2018 @ 00:22:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Tetro, přesně tak!
Ve vytváření dvoj, troj a více smyslů výkladů je římskokatolické učení mistrovské. Na začátku je kožka z králika, v prostředu je to kožich z medvěda a na konci vycpaný slon. To se dá v katechetických okecávačkách sledovat, jak se na vinu prvních lidí nabalují další a další bláboli, a na konci jsou mrtvé děti zahrabávané vně hřbitova u zdi, jelikož zemřely v dědičném hříchu, a taky je zde někdo, kdo z tohoto byl vyňatý a zplozená bez prvotního hříchu.
Tak, a budiž to zváno posloupnost prvotního hříchu alias dědičného hříchu.
Hřích- dědičný hřích- výmaz dědičného hříchu řk " křtem"- počatá bez poskvrny dědičného hříchu- matka Boha- prostřednice mezi Bohem a člověkem- spoluvykupitelka. Až sem se dostala lež o dědičném hříchu. Vymyslí se dědičný hřích, pak se vymyslí očista od něho. Ale vymyšli se dál. Co tak třeba vymyslet bytost počatou bez dědičného hříchu, a falešna marie "matka" Boha je na světě, a když už ji tady máme uděláme z ní vždy pannu, a proto popřeme sourozence Ježíše a uděláme z jeho bratrů bratrance, a vezmeme ji do nebe, dáme ji boží spasitelské  atributy a prohlásíme jako třetí po Bohu, a všichni se jí zasvětíme. Totus tuus.
Smrt přišla pro prvotní hřích!
Učení římského katolicismu je cele zbudované na lžích o prvotním hříchu!


]


Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 20:11:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
----- Každý, kdo hovoří o dědičném hříchu, je pro mne nevěrohodný z hlediska křesťanské věrouky jako celku. Je to člověk nemyslící logicky ani neznající Písma. Přesto je tento blud v křesťanské tradici natolik rozšířený :-( -----

     

                   Pak by jsi musel označit za bludaře i ap.Pavla...


]


Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 11. leden 2018 @ 21:08:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taková poznámka úvodem: nevěrohodný => ještě zdaleka neznamená bludař. Jak jsi na to příšel?

Jinak samozřejmě nemohu vědět všechno co ap. Pavel kdy vyslovil. A občas dělal i chyby, jak jsem se dověděl při včerejším poslechu kázání Barkóciho (Sk 23:3). Nicméně v Písmu něco takového o dědičném hříchu zaznamenané podle všeho není. Jaký tedy používáš zdroj?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Čtvrtek, 01. únor 2018 @ 18:45:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 :-) Jaký že používám zdroj?   

 Jinak,  připomněl jsi mi Poutnicka , který jednou napsal :     Pan farář nám říkal , že...







]


Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 07. leden 2018 @ 11:14:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro autora článku. Cely článek je znehodnocený fatalním omylem o předávání dědičného hříchu, ze kterého jsou vyvozené omyly další!

Neexistuje dědičný hřích! Proto ani neexistuje předávání dědičného hříchu pohlavním stykem!

Adam a Eva  spáchali první hřích a jejich těla se proto stala smrtelná, což bylo rozhodnutí Boha. V plození se nepředává dědičný hřích, dědičně se předává následek prvního hříchu, tedy hříchem poškozené tělo, smrtelné tělo, geneticky naprogramované tělo k zestarnutí a smrti. V oblasti duchovní se předává vyhnání z ráje, tedy odloučení od Boha. Kombinace smrtelnosti a odloučení od Boha, člověka duševně oslabuje a vytváří sklony ke zlému, potažmo hříšnost, a vytváří potřebu boží milosti a poznáváni Boha v pravdě Ducha..
Narozené dítě nedědí žádný hřích, dědí následky hříchu- smrtelné tělo, a život mimo ráj v odloučení od Boha.

Bludné řk učení o neposkvrněném početí Marie, stojí na bludu o dědičném předávání hříchu! Od toho je již jen krůček k obřadným očisťovacím kejklům, a to se taky děje za peníze a skutky!
Každý člověk se rodí bez hříchu, a každý člověk i Kristus se narodil jako smrtelník, neb dědictvím biologickým jest nám všem tělo hříchem poškozené. Kristus k vykonání spásného díla potřeboval tělo smrtelné.
Kristus je v lidské rodové linii pouze semenem ženy, mužská rodová linie se na jeho zplození nepodílí. A proto není dědicem Adama, tak jako my všichni, proto je Kristus tím kdo na Sebe ve svém sebeponížení dědictví Adama bere, ale automatický nárok na něj nemá. Po matce smrtelník, po Otci Bůh.
My nemáme na výběr a po otci i matce jsme dědici marnosti lidského rodu- hříchem poškozeného těla. Kristus- Slovo na počátku výběr měl. Po Otci není dědicem poškození hříchem, a proto bylo na Něm zda od své pozemské matky smrtelné tělo příjme nebo nepříjme. Smrtelné tělo přijal, ponížil nse tím až k smrti a stal se jedním z nás. Stal se člověkem smrtelníkem, který však od Boha tak jako my odloučený nebyl. Odloučení od Boha si prožil až na kříži. I to musel poznat,aby nám byl krom hříchu podobný ve všem.
Nehřešíme pro dědičný hřích, hřešíme pro slabost ze dvou následků prvního hříchu- smrtelnost a odloučení od Boha!



Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 07. leden 2018 @ 13:02:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pravda


]


Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Neděle, 07. leden 2018 @ 13:49:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pat se snaží předvádět mysliveckou teologii. Copak odpadlík může napsat něco rozumného? Je to zase blábol....


]


Re: Re: Re: Kázání vtělení (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 07. leden 2018 @ 19:46:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bude to na tebe k pochopení asi už moc, ale uvědomuješ si, že právě tento způsob reakce od nenávistného římskokatolického sektáře jako jsi ty, moje slova potvrzuje? Takže díky Martino!

Ale jinak si s tím moc hlavu nelámej, a pozor na alkohol!





]


Stránka vygenerována za: 1.46 sekundy