To platí pouze v případě, kdy přijmu Krista jako svůj život a tímto životem žiju.

Ko 1:10 abyste vedli život hodný Pána a ve všem se Mu líbili, abyste nesli ovoce v každém dobrém skutku a rostli v poznání Boha ... jediný život hodný Pána je Jeho život! Poznávání Boha Otce a Toho, kterého poslal, Ježíše Krista, je věčný život a ten je božský, ne lidský přirozený (J 17:3). Nesení ovoce (jako ratolesti) je produktem života Krista v nás, nikoli našeho vlastního přirozeného (J 15:5).

Tož tak.

Nepletu se, v českých překladech slovo charakter použito není - jsou vedle obrazu kralických použita slova otisk, podoba, odlesk, výraz, vyjádření a v anglických the express image, the expression, the image nebo the exact imprint, tzn. podobná, ne-li stejná, jako v češtině.

Popravdě - vlastně nevím, proč nikdo z překladatelů řecký výraz χαρακτηρ jako charakter nepřeložil, ale stalo se.

Je. Podmolíkův Nový Kovenant:

...byv odrazem jiskřivosti té glory a charakterem jeho podstaty 

No a nic. Bonbónek o kterým se domnívám, že tě jako písmáka bude zajímat. Pletu se?

Jednou jsem někde dřív narazila na vysvětlování slova skandál. Dřív se tím prý  rozumělo rozhodně něco jiného, než co si představíme dnes. 

Možná to slovo charakter je podobný případ.

Dnešní obsah pojmu charakter s tím tehdejším nemusí mít moc společného.

Ale to jen tak mě napadlo, vzpomněla jsem si na ten skándál:)

 

Nemám odpovědi, jenom náměty: Ježíš o "narození se znovu z Ducha" mluvil s Nikodémem, a nemluvil jako o něčem budoucím, ale naopak se podivoval: "Ty jsi učitel Izraele, a tohle nevíš?" Kdyby Pán Ježíš mluvil jen o éře po letnicích, opravdu by mluvil s Nikodémem takto? Je někde o nějaké člověku v Písmu napsané, že je nebo není "znovuzrozený"? Je vůbec třeba to řešit? Můžeme o tom s jistotou něco tvrdit? Není to spíše o našich představách a našich výkladech?

Myslím, že výraz, pojmenování, že 'jsem znovuzrozený' používám především tak, jak jsi to popsal Ty. A úplně vyjímečně bych o tom mluvil veřejně - snad v případě, že bych věděl mezi kým jsem a jak tomu budou rozumět, chápat. Myslím, že se stav, že jsme nově narozeni z Ducha, dá vyjádřit úplně jinak a biblicky i duchovně správně, správněji.

To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v Něho uvěřili; dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven. 

Jinak řečeno, jestliže nastalo znovuzrození Ježíšových učedníků přijetím Ducha Svatého v J 20:22 a Jan Křtitel tuto zkušenost neprožil, tzn. že nebyl znovuzrozený. Janova služba skončila příchodem Pána Ježíše a Jeho pokřtěním v Jordánu. To, co dělal Jan Křtitel po té, co pokřtil Pána Ježíše, čímž začala Ježíšova služba, už bylo takříkajíc navíc a nebylo to vedeno Duchem Svatým, poněvadž to vedlo k jeho předčasné smrti, která nebyla mučednickou smrtí, tj. smrtí kvůli víře. Ani se nestal učedníkem Pána Ježíše a stále měl své vlastní učedníky, ačkoli se někteří z nich učedníky Pána Ježíše stali. 

Souhlasíš s tím?

Tento Duch Svatý a žádný jiný obnovuje ducha člověka věřícího v Krista a přenáší do člověka vše, Kým a čím Kristus je pro vybudování Církve coby Těla Kristova v lásce. Proto také Pán Ježíš řekl, že ačkoli byl Jan Křtitel největší ze SZ proroků a de facto první z NZ proroků, ten nejmenší v Božím království (Nebes) je větší, nežli on. Z toho vyplývá, že v Jan Křtitel v té době v království nebyl. Souhlasíš s tím?

 Už rozumí tvému omylu. Ty si myslíš, že boží království začalo oslavením Krista a sesláním Ducha.

Tvrdit o Janu Křtiteli že nenásledoval Krista je od Tebe již dost hloupé, a žádám Tě abys ses vůči Janu Křtiteli takto nevyjadřoval. Napsal jsem že je to hloupé proto, protože tvrdit o někom kdo připravil cestu Pána, že Ho nenásledoval, je přece nesmysl. Vždyť se nad tím zamysli. Proč by měl Jan Krista následovat, když mu připravil (vyšlapal) cestu! Vždyť to sám Kristus jde po cestě, kterou mu připravil Jan. Takže přestaň už konečně srovnávat Jana Křtitele s obyčejnými učedníky, námi a Tebou.

A víš co Willy. Položím Ti otázku.

Ty jsi větší než Jan Křtitel?

Zamyslel jsem se a musím říci, že Jan po křtu Pána Ježíše na rozdíl od některých svých učedníků Pána Ježíše nenásledoval, přestože věděl, že je větší nežli on. Kdyby následoval Pána Ježíše a poslouchal Ho, nedostal by se do vězení, viděl by, co Pán dělá a nemusel se ptát, je-li Tím, Kdo měl přijít a Jemuž připravil cestu.

Willy, mám tomu rozumět tak, že těch Božích Duchů máme ve skutečnosti několik?

Ne, že bych s tím měl nějaký mentální problém, jen mne zajímá, jak tomu jiní lidé rozumí. Ze svého pohledu považuji to, zda byl Jan Křtitel znovuzrovený či nikoliv za zcela nepodstatné - ovšem postoj může to mít vliv na to, jak hodnotíme situace a křesťany okolo nás nyní - ať chceme nebo nechceme, něco tyto postoje v nás vyvolají.

Překvapuje mne třeba toto:

//už bylo takříkajíc navíc a nebylo to vedeno Duchem Svatým, poněvadž to vedlo k jeho předčasné smrti

Co tedy Jan Křtitel měl podle Tebe dělat?

Nikdy mne nenapadlo, že by jeho další služba nebyla vedená Duchem, a proto předčasně zahynul. Jak to napadlo Tebe? Případně, jaký je názor ostatních?

A na to jsi přišel jak, timgu?! Nic Pánu Ježíši Kristu neupírám. Náš spor byl o tom, kde Davidův trůn je. Já říkám, že byl a bude na zemi, ty tvrdíš, že je nyní v nebesích, což Bible nikde neříká. 

Willy, Ježíš sám víno pil a proměna vody ve víno byl jeho první zaznamenaný "zázrak" (jistě to nebylo náhodou - i to, že víno máme na přípomínku, Věčeře Páně). Přesto Křtitel ani toto nepil - jako radikální muslimové :-(. Písmo to však zaznamenává. Jak to tedy vysvětluješ Ty?

Pán Ježíš byl nazír - Nazorejský a platila pro Něho kromě jiných tato ustanovení z knihy Numeri 6:

Potvrzuje to Matouš 27:34 dali Ježíšovi pít víno smíchané se žlučí. Okusil, ale nechtěl pít. 

Je to kolem 2-3 minuty - odkazuje se to na proroctví zmíněné Matoušem (2:23), že Ježíš bude nazván Nazaretským, i když to ve Starém Zákoně takto nikde nenajdeš. (2 minuty 45-50 se***** je pak o tom, jak si lidé domýšlí, že se jedná o nazírský slib).

Opravdu si Willy myslím, že to, co tady tvrdíš, ať již o Ježíši, tak Janu Křtiteli, z Písma čistým způsobem odvodit nejde a chtělo by to možná některé věci přehodnotit. Taky to občas udělám. Občas je to pod tíhou faktů potřeba.

Zeptám se tě - co když se plete Michael Rood?  A ještě - řekni mi, co jsem napsal o Janu Křtiteli špatně nebo jinak, než je to v Bibli?

Prostě nevidím pro taková tvrzení v Bibli oporu. Jan Křtitel tam takto není vykreslen. Omlouvám se, pokud jsem Tě v některých věcech necitoval přesně, píšu po paměti, jde mi o princip.

Michael Rood se samozřejmě plést může. Neberu žádného člověka jako neomylného, ani jako Boží autoritu. Nicméně, pokud nemám lepší vysvětlení, a pokud jeho vysvětlení smysl dává, navíc má schopnost vysvětlit i další nejasné otázky (např. dvojí rodokmeny Ježíše v Bibli, atd.), tak prostě je pro mne jeho výklad věrohodný. On sám studiu Chronologických evangelií věnovat většinu života. Prostě není v našich silách se s ním ve znalostech těchto věcí srovnávat. Chci si poslechnout i další díly. Je neuvěřitelné, kolik předsudků v lidech ohledně Písma je, co všechno do něj zanesla tradice, která tak vlastně brání skutečnému porozumění některých věcí.

Máš snad lepší výklad slov Matouše?

Kde je to podle Tebe řečeno? Nebo to proroci řekli, ale do Písma nezapsali?

Všichni, kdo žijí ve víře v Syna Božího. Kdo žijí život , který je skryt v Bohu.  A tak , Willy , dobře víme že dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené. My jsme dům Izraelský a Pán Ježíš  je náš Pán a Král. Jsme jeho královské kněžstvo - služebnictvo. Chceš jiné učit a tohle nevíš?

Boží Izrael jsou nyní jistě všechny Boží děti ze Židů i z pohanů, ale dům Izraele, jak je zmiňován ve SZ, v proroctvích SZ, je vyvolený Boží národ etnicky nejen duchovně. Jakmile bude vytržena církev, nastane čas pro Židy a starozákonní proroctví se naplní v Izraeli s hlavním městem Jeruzalémem, v zemi Izrael a posléze po příchodu Pána Ježíše i na celém světě, po celé zemi.

Starozákonní proroctví se v tom Willy naplnila v Kristu. A kde je hora Sión a město živého Boha - nebeský Jeruzalém - snad také všichni ví.

Starozákonní proroctví se v tom Willy naplnila v Kristu. Ne všechna, ne v čase a při těch, při  nichž a s nimiž se naplnit mají.

Willy napsal jsem Ti , že v tom,  se v Kristu naplnila  SZ proroctví v Izraeli . 

Skutky apoštolů:

Křtitel není mučedníkem víry. Je něčím mnohem víc. Křtitel umírá pro to samé, co Kristus. Vydal svědectví pravdy. Křtitel umírá proto, že nezapřel a řekl pravdu Herodesovi, a nejenom jemu. To se mu samozřejmě nelíbilo, ale jelikož se Jana zabít bál, tak dal Janovi "pouze"  za vyučenou a zavřel ho do chládku, aby si příště rozmyslel něco takového říkat. 

Takže Jana Křtitele zabásl mocnář, o kterém Jan řekl pravdu, což mocnář považoval za své znevažování.

Krista nechali zabásnout kněží, za to, že jim říkal pravdu, kterou oni považovali za rouhání.

Okolo Herodese byli lidé prahnoucí po smrti Křtitele, a intrikami se jim podařilo dosáhnout jeho popravy.

Někteří kněží prahli po smrti Krista, intrikovali proti Němu již když učil, aby Ho mohli obvinit- marně. A Kristus je přitom jejich intrikování zahanboval svou moudrostí. Dejte císaři co císařovo jest.. A tak hledali někoho kdo jim Krista vydá, kdo jim o něm bude křivě svědčit. Našli si Jidáše. To, že někoho takového jako byl Jidáš hledali, je jasné z jejich řeči poté, co jim Jidáš vrací peníze se slovy, že zradil krev nevinou. To už je pranic nezajímalo. Měli již co chtěli. Měli Krista přibitého na kříži, tak jako Salome a její matka hlavu Křtitele na míse.

Přišel aby připravil co? Připravil cestu. Co a čím byla cesta Krista? Co sám o sobě Kristus říká o tom, proč přišel na svět?

Já Jana nesoudím, ale to, co dělal spolu s okolnostmi a důsledky, skrze Ducha posoudit mohu a mám. Tož tak. -----  

                                       Myslím že Janovi Křtitelovi velmi křivdíš Willy. 

Abraham - uposlechnutí Sáry a narození Izmaele (předek Arabů) z Hagar - problém pro Abrahama ohledně Izáka a dodnes pro Izrael. 

Mojžíš - místo promluvy ke skále, aby vydala vodu dvojí udeření a hněv proti synům Izraele - nevejití do dobré (zaslíbené) země. 

Jan Křtitel - neukončení naplněné služby spočívající v přípravě cesty pro Pána Ježíše a nenásledování Pána - uvěznění, pochybnosti o Pánu Ježíši, předčasná smrt (a Pán nijak nezasáhl). 

Apoštol Pavel (Sk 21) - neuposlechnutí bratří v Cesareji ohledně cesty do Jeruzaléma a uposlechnutí rady Jakuba na zachování Zákona se čtyřmi muži, kteří na sebe vzali slib - uvěznění před dokončením slibu, aby nebyl dokončen, soud a cesta do Říma za jiných okolností, než za jakých mohla proběhnout (moje domněnka).

Ty svoje konstrukty o pochybení Křtitele stavíš na svých ničím nepodložených názorech, na vytrhávání kontextu z Písma, a pozor i na popírání božího slova! Viz tvé tvrzení, že Jan nebyl plný Ducha, neb Duch nebyl dán. Toto je Willy stavění jedné boží pravdy proti druhé. Něco takového lze pozorovat u katolických modloslužebníků, ale u Tebe mne takový přístup překvapil. Janě pozoruji na Tobě to, že abys dokázal své domněnky, neváháš jít proti pravdě božího slova. Napomínám Tě, abys to již nedělal! Již Wollek Tě taktně vyzývá k přehodnocení názorů,  a Ty si svůj názor tlačíš i proti jasně vyřčenému božímu slovo. Něco takového je mezi kristovci nepřípustné, a zasluhuje si napomenutí. Uvědomuješ si vůbec, že špiníš největšího z lidí? A ty že nejsi větší jako Jan Křtitel? Ty máš na božím království svou účast, ale v nebi ještě nejsi Willy, chodíš po zemi tak jako po ní chodil největší z lidí- Jan. A dokud jsme smrtelníci, tak ty ani já nesaháme Janovi ani po kotníky. 

Nikde jsem Boží Slovo nepopřel, ale naopak potvrzoval.

Jasně jsem napsal a nepopřel, že Jan Křtitel byl naplněn Duchem Svatým, ale že to nebyl stejný/tentýž Duch Svatý, kterého Pán Ježíš v den svého vzkříšení dechl na své učedníky, protože v době/za života Jana Křtitele tento Duch nebyl (dán). 

Tak to je Willy silné kafe, k tomu již není co dodat..

To, že se nejedná o téhož Ducha Svatého, se Willy v Písmu dozvídáš, na kterém místě?

Můj jednoznačný názor je, že problém je ve výkladu slova 'Duch ještě nebyl (dán)', a rozhodně je správnější pátrat tady, než dojít k tomu, že jsou dva Duchové Svatí...

Někde je napsané, že Bůh litoval, že stvořil člověka. Jinde je napsané, že Bůh není člověk, aby litoval. Když budu tvrdit, že tedy musí existovat dva Bohové, znamená to, že nepopírám Písmo Svaté, a naopak se ho poctivě držím?

Willy, Pán Ježíš o nás může říkat pěkné věci. To je přece fajn. Jako když Ti manželka řekne, že jsi ten nejúžasnější chlap na celém světě. 

Co však uděláš? Přijmeš to jako vyjádření Tvé manželky o Tobě, nebo budeš chodit křížem krážem po celém světě a prohlašovat před ostatními: Já jsem ten nejúžasnější chlap na světě? 

Nevím, jak jiní křesťané, ale proklamovat některé biblické verše samy nad sebou a o sobě a de facto se jimi chlubit před druhými, mi přijde stejně neomalené, jako rozhlašovat o sobě ty největší komplimenty, co nám kdy naši nejbližší řekli. Je mi mnohem bližší postoj Myslivcův, a vlastně o tom čteme i u Pána Ježíše, že máme ostatní považovat za přednější sebe sama. Toto by měl být náš skutečný postoj a mínění o sobě. Být služebníkem všech - rozhodně neříkám, že jsem na tom tak dobře, mám určitě velké rezervy v naplňování slov Páně, a vždy je mít patrně budu. Nicméně základní smýšlení je pokora. A pokora říká, že Janu Křtiteli nesaháme ani po kotníky.

Ano, to jsou tvé domněnky. Jan Křtitel řekl té lišce pravdu. Že si myslíš, že se to neslušelo, a vidíš v jeho smrti následek Janovy svévole, je už tvá věc.

 Boží Syn je ale schopen mít soucit s našimi lidskými slabostmi. Tak zde "bohočlověče" neotravuj ostatní, svými siláckými soudy slabostí Jana Křtitele a Mojžíše.  

Lidi jsou stále stejný Willy. Lidi byli stejný za dob Krista, a jsou stejní i dnes. Stále máme stejné sklony, stále máme stejný způsob uvažování, stále máme potřebu slepě věřit ve své vůdce, takže dosadit si tento neměnný lidský faktor do biblických událostí není zas až tak složité. Hlavně si přitom dosazování musíš dávat pozor, abys nebyl v kolizi s božím slovem. Což tvoje tvrzení o Janovi evidentně je.

Myslivče, všechno, co tu píšu o Janu Křtiteli, jsem probíral s Pánem Ježíšem Kristem a od Něho žádné výhrady nepřišly.

Willy:

K Lukáši 1:15 a nejen k němu jsem kdysi slyšel takovou poznámku, že by měl překlad znít spíše Duch svatosti, aby se tím odlišil od Ducha Svatého, Jímž jsme byli znovuzrozeni v našem duchu. Pravda ovšem také je, že ve všech překladech, do nichž jsme se díval, je zmíněn Duch Svatý a ne Duch Svatosti. To však nic nemění na skutečnosti, že Duch Svatý, který byl (dán) poté, co byl Pán Ježíš vzkříšen, obsahuje nebo zahrnuje vedle Kristova Božství i Ježíšovo vzkříšené lidství. A stále trvá a platí ten fakt, že Jan Křtitel zkušenost a skutečnost dechnutí Pánem Ježíšem neměl a mít nemohl - a o tom byly mé příspěvky.

Podívej se opět na svůj komentář. 

Slyšíš někde nějakou poznámku- na základě této poznámky zpochybníš boží slovo- a pak se bavíš o dvou pravdách, cituji tě "pravda ovšem také je". Willy nezbláznil ses?

Ty slyšíš nějakou poznámku a z Ducha svatého si klidně uděláš ducha duc*****sti, a ještě obé považuješ na pravdu?

Nezapomínej že Jan byl také jen člověk, tak jako ty, nebo já. Podlehl-li  /zejména ve vězení/ slabosti a pochybnostem, dá se to pochopit. V Kristově (Otcově) charakteru je mnoho SOUCITU i k utěšení a ujištění Jana (Božího syna) Aby ve vězení neklesal na mysli a se ničeho nebál, ale byl věrný až na smrt. Proto Mesiášova odpověď, která platí do dnes, také pro nás. Potvrzující i nám, že království Boží přišlo, a je mezi námi. Proto , Willy, brzdil bych v posuzování a odsuzování Jana Křtitele. A jeho očerňování za údajnou svévoli, která prý způsobila jeho "předčasnou smrt". Ty vlastně" bohočlověče" Boha poučuješ  "jak to mělo správně být"!

                          

                          

Odpověz na jednoduchou otázku. Proč Pán Ježíš Jana Křtitele nezachránil z vězení a dovolil ho popravit a apoštola Petra skrze anděla z vězení vysvobodil? 

I to jméno Pavel má význam:)

Ale to "lidství svého" Bůh odsoudil a ukončil na kříži Golgoty smrtí Pána Ježíše Krista! Takže maximum "lidství svého" není Bohu k ničemu!

ale co,...

Ahoj Momonko.

Hmmm.

O půl čtvrté ráno, když zařve budík, a člověk musí vstávat do práce- hmm, je to možné..

Aneb jak pravil ospalý odsouzenec, kterého brzo ráno vedli na popravu. "Aha. Už vím proč se popravuje brzo ráno! Komu by se tak brzo ráno chtělo žít"?!

:-(

Pracoval jsem tehdy jako externí spolupracovník Českého deníku (ČD) a zaujal mne jeden případ, který na TV Nova zveřejnil můj přítel a kolega Petr Felix Chudoba. Jednalo se o tragické úmrtí jinak zdravé 19tileté mladé ženy Andrey, jediné dcery už starších rodičů, které provázely velmi podezřelé okolnosti, svědčící o tom, že ji lékaři místo záchrany života nechali zemřít, aby získali její ledviny, pro které měli připravené dárce. Pro získání relevantních informací jsem se postupně setkal s jejím otcem, snoubencem a matkou a podrobně popsal tento případ v obšírném článku do sobotní přílohy ČD. Načež se strhla lavina dopisů čtenářů (většinou nenávistných) proti mně a způsobu, jakým jsem případ podal. Šéfredaktor mně v reakci na tyto dopisy vyzval, abych se k nim vyjádřil, čehož jsem využil a do reagujícího článku jsem zahrnul Boží evangelium.

Zajímavější však byla setkání s rodinou, díky nimž a mému svědectví se obrátili a uvěřili evangeliu nejprve snoubenec, následně babička Andrey, která si přála se se mnou setkat (toho času v nemocnici) a nakonec i její matka. A právě to setkání s maminkou Andrey, která se mne veřejně zastala, reagujíc na spoustu mně nepřátelských dopisů, jsem dnes vyprávěl na shromáždění. Andreina mamka od tragické smrti své jediné dcery proplakala celé dny a noci, každý den byla na hřbitově a velmi trpěla. Navštívil jsem ji neohlášen několik týdnů po smrti Andrey, pozvala mě dál, asi půl hodiny jsme si povídali, pak šla uvařit kafe a najednou mi říká: "Nechápu, jak to, že po té spoustě nenávistných dopisů lidí, máte pořád pokoj, že vás to nevyvedlo z míry." Odpověděl jsem jí, že pokoj, který mám, je darem od Boha v Pánu Ježíši Kristu a řekl jsem jí (kromě evangelia), že ten pokoj může mít také, jestli chce. Chtěla - tak jsme se spolu modlili (modlitbu spasení) a pak jsem se se vzkládáním rukou modlil, aby jí Pán dal svůj pokoj. Po modlitbě se celá její do té doby bolestí trpící tvář úplně proměnila - pusa od ucha k uchu a říká: "To je neuvěřitelné, já ten pokoj mám!"

Tož tak.

 

Rodiče Andrey uvažovali o žalobě k soudu, ale pak si po konzultaci se svými známými lékaři uvědomili, že soudní znalci-lékaři by případné pochybení zúčastněných lékařů "přikryli" a žádné odškodné by se nekonalo; nehledě na to, že by to stálo spoustu peněz, nervů či ponížení a to vše s nejistým výsledkem, který by jejich ztrátu stejně nenahradil.  

Tohle jsi napsal, Františku: 

A takhle reaguješ: Já jsem žádný důkaz nedostal. Pouze mi zbývá uvěřit Willymu. Ten příběh se jistě stal, ale podrobnosti neznám. Willymu budu raději věřit, že je z toho velká část pravdy. 

Jaké podrobnosti ještě potřebuješ? Mám tomu rozumět tak, že nějaká část z mého příběhu pravda není?! Uvědomuješ si vůbec, co děláš? Ne mně, ale Pánu Ježíši Kristu (ve mně)!!! :-(

Ale existenci  a působení Pána Ježíše  mám důkazy ve svém životě, tam pochybovat nemusím.  Jde o to, že falešná či nepravdivá svědectví pak zpochybňují Ježíše. A to je škoda. proto jsme chtěl na Willym co nejvíce informací  o celém příběhu.

To snad ani nemůžeš myslet vážně? Tobě tedy rozhodně už žádný příběh ani svědectví nenapíšu, dokud tady veřejně neučiníš pokání a nevydáš zde ovoce svědčící o pokání!