Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Oleg.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 15037, komentáře < 7 dní: 404, komentářů celkem: 310919, adminů: 60, uživatelů: 4798  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 80 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Znamení na nebi 23. září 2017
·Nedokončená reformace
·Vytržení. Vytržení? Vytržení!
·Letniční odpověď reformované teologii
·Omluva a dodatek k recenzi knihy Vytržení
·Pražské zastupitelstvo zamítlo obnovu Mariánského sloupu
·Rozhovor s novým předsedou Výkonného výboru BJB Pavlem Coufalem
·Zpravodaj baptistických sborů na Facebooku
·Homofóbia nemá v cirkvi miesto
·Za hurikán Harvey mohou homosexuálové, tvrdí někteří američtí evangelikálové

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
89 581 740
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté)
Vloženo Úterý, 22. srpen 2017 @ 08:26:19 CEST Vložil: Tomas

Z našich církví poslal Nepřihlášený

Vážení a milí, nějak jsem si zalíbila si s vámi povídat prostřednictvím mých článků a snad se na mne nebude zlobit, když v tom svém zalíbení zatím pokračuji :)

Předchozí reakce najdete tady:  http://granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2470589&mode=&order=0&thold=0
Moc se mi líbí, co píše uživatel Tele. Ano, vím, že píšeme oba dva obecně, ale přesto myslím, že nacházíš porozumění toho, co mne tížilo a já si zase z Tvých odpovědí mohu vzít cenné rady, někdy spíše potvrzení pro sebe. Víš sice sdílím, ale sdílím celkem málo a zatím i to, že mi někdo napíše pár hřejivých slůvek, je mi před Pánem povzbuzením. Nejde říci, že by mi nešlo o přátelství, samotnou mne teď zarazilo jakpak jsem to vlastně napsala. Prostě na prvním místě musí být Pán, alespoň to považuji za důležité. A pokud by mi Pán nějak dal najevo, že se přátelství s ní mám zřeknout, jsem připravená (snažím se o to být) se přátelství s ní zříci, nebo alespoň na nějakou dobu v sobě potlačit. Právě nechci být vedená nějakým svým sobectvím nebo představami. Chtěla bych to, co je dobré pro ni. Ve skrytu duše bych si však určitě přála, abychom si nadále byly tak blízké... no, nevím, jak to nejlépe vyjádřit, ale jak jsi psal uživateli Tele dále, všechno jsi krásně vysvětlil. Jsem ráda, že to tak vidíš. Když se nad tím zamýšlím, tak přesně tak to prožívám také. Musí tam být skutečná láska. Pak můžeme i skutečně citlivě pomáhat. četla jsem si to Tvé mnohokrát a bavilo mne se nad tím zamýšlet.


Taky moc děkuji za Tvou zkušenost z odřádkováváním příspěvků. Měla jsem nutkání už to tak udělat minule, ale pak se mi zase vše před odesláním zdálo hezké... a zase to není nejlepší. Pokusím se tentokrát lépe.

Willy, i já měla z tvých odpovědí dojem, že jsi mé články ani pořádně nečetl, možná opravdu jenom ten nadpis. A ani se nijak nezlobila. Jenom jsem se snažila ti trochu popsat mou situaci, i zkušenost s církvemi. Zdá se, že denominace nepovažuješ za správné. Bohužel však naprostá většina křesťanů denominačních je a s tím těžko něco uděláš. Pokud jde o to ostatní, co já nazývala teoretickou rovinou, zkus se více zaměřit na to, co mi psal uživatel Tele. Myslím, že to s tou láskou, kterou bych nazvala osobní, a která dává inspiraci a schopnost se skutečně do druhého vcítit. Dává mu i sílu až nepochopitelně pomáhat. To je láska, která mezi běžnými bratry a sestrami ve sboru není, obecně neexistuje. I když teoreticky by asi měla. Možná máš skutečně celé své společenství jako vlastní rodinu. Já jich zažila sice několik osobně a mnoho jako host, ale o žádném bych nedokázala řici, že je to jako skutečná rodina. Možná by to tak být mělo, ale naše hříšnost, sobectví, nedostatek skutečné lásky agapé vůči všem lidem tomu prostě brání. Promiň, že zatím nepíšu na email, ráda odpovídám a reaguji i na ostatní.

Martino, ani nemám chuť nějak reagovat. Vždyť Tvá reakce nemá ani hlavu, natož patu. Chápu to tak, že jak Ty, tak ten uživatel Oko, co s Boží láskou k satanovi přišel, jste ze stejné denominace. A ty to celkem nemyslně použiješ proti mně. A ještě s tak vysokou dávkou arogance, že by možná z Tebe mohl být skvělý despotický panovník, ale spíše někdy ve starověku. Mně se odpověď Oka celkem líbila, o Boží lásce k satanovi jsem nepřemýšlela a nevím o tom, že by se o ní psalo v bibli. Jak mohu vyloučit, že Bůh tu lásku nemá, když nás nabádá k tomu, abychom milovali i své nepřátele? Tam však patří i den dávný had, ty zdravý rozume. Bohužel ty zjevně netušíš, co to slovo láska znamená a veškerá má další slova tímto směrem by pravděpodobně byla jen mlácením prázdné slámy. Pohotově ti odpověděl uživatel Tele.

Eleazare, děkuji moc za povzbuzení. Sice jsem se nějak pod vlivem okolností rozhodla, ale to víš, že mne to v skrytu duše mrzí. Ale nedá se nic dělat. Třeba není všem dnům konec. A třeba se jednou také dočkám toho, co bych si bývala ve vztahu ke své kamarádce přála. A budeme moci spolu dělat radost druhým lidem činnostmi, které nás obě baví. A jsem taky ráda za Tvůj postřeh ohledně toho, že se ve Skutcích 4. kapitoly nejedná o ideální stav. On by možná byl ideální v ideální církvi. Ovšem taková patrně nikde neexistuje. Já spíše reagovala na Willyho a jeho původní komentář. Nyní už jsem mu rozuměla více. Nicméně stále si myslím, že skutečná láska a skutečné přátelství je mnohem více než běžně sesterské a bratrské vztahy v běžném sboru, jak je většinou poznáme.

JirkoB, všechny moje články byly myšlené na běžnou církev, střední až velké sbory, s jakými se setkáváme okolo nás. Tedy viditelnou církev, nebo jak ty píšeš kluby zahrádkářů. Osobně mám s lidmi ze sboru, kteří mezi viditelnou církev a Boha kladli rovnítko (moc jich naštěstí není) velmi nedobrou zkušenost. Dokonce to vedlo třeba až k osočením od starších, že někteří dávají přednost rodičům před Bohem. To když jeden manželský pár chtěl občas jet o víkendu navštívit své rodiče do stovky kilometrů vzdáleného bydliště. A pak chyběl na nedělním shromáždění. Jinak velmi aktivní pár daného sboru. Později co vím, zůstali sólo křesťany, protože nejen tato zkušenost, ale i jiné praktiky jejich touhu po kolektivním křesťanství dokonale pohřbily. To sice nikdy nebyl můj sbor, ale i u nás si občas člověk musel vyslechnout něco nepříjemného od tohoto typu zákonických křesťanů. Prostě poznámky, které nebyly pravdivé, ale zbytečně člověka srážely dolů. A k Bohu rozhodně nevedly. A určitě církev nemá být jednou z příčin, abychom se pro své široké okolí stali velmi nespolehlivým partnerem. Třeba proto, že budeme ochotni zrušit cokoliv domluveného objeví-li se na poslední chvíli třeba malá modlitební skupinka nebo cokoliv podobného. Nějaký řád a předvídatelnost by přece církevní aktivity mít měly. A neúčast na nich by neměla být hned brána tak, že nemáme Pána Boha na prvním místě.

Děkuji moc za tvou nabídku. Ještě ji zvážím. Nejsem si jistá jednou věcí a sice patrně velmi dobrou zkušeností s církvemi, kterou musíš mít podle toho jak píšeš. Já jsem v tom už mnohem opatrnější a myslím, že jsem toho poznala opravdu hodně na to, abych dokázala nějak zásadně změnit svůj postoj vůči nim a nedívala se na ně především jen jako na lidská společenství, kde se lidé snaží sloužit Bohu. Jak jsem psala i Willymu. Opravdu většinou jsem v nich neviděla Boží nebeské Tělo Kristovo, které je bez vrásky a poskvrny. I když ta semínka naprosté budoucí čistoty tam mnohdy zaseta byla a jsou. Věřím však také, že takové tělo bez poskvrny skutečně existuje. Je to neviditelná církev a je to jedno Tělo napříč sbory i denominacemi. Tak jsem také věřila a vycházela z toho i v případě mé kamarádky, kterou mi Bůh až zázračně poslal do cesty a dlouho se zdálo, že opravdu právě tato forma mimosborové pomoci je pro ni ta pravá, mající záhy i podporu vedení jejího sboru. Možná v tom později roli sehrála i zášť některých sester, že si neporadili sami uvnitř sboru a některé začaly pomalu brojit proti mně. To když se objevily první překážky a ne vše šlo docela ideálně, i když zjevné zlepšení brzy nastalo (zdraví i partnerství). To já opravdu nevím a mohu se jen domýšlet z toho co mi kamarádka občas řekla nebo jak se někdy zachovala. Snad mohu napsat můj pocit, když tu píšeme v podstatě anonymně, aniž bych někomu přímo křivdila, kdybych se náhodou pletla. Důvody pro to si toto myslet však rozhodně mám. Většinou v tom však já roli nehraji, ale spíše co jsem psala minule. Tu hlavní roli hraje asi ta touha mít klid. A ten se mnohdy zaručí mnohem snadněji právě lacinými a líbivými radami, říkáním toho, co kamarádka chtěla slyšet. Ne toho co by měla slyšet. Vlastně jsem o tom všem už psala. Jeden bratr, bývalý můj starší, ji měl možnost i s jejím manželem trochu poznat. A sám mi tehdy řekl, že se bojí, že si moje kamarádka bude vyhledávat takové učitele, kteří jí budou říkat to, co ona chce slyšet. Ani jsem snad netušila, jak se to jeho prorocké slovo záhy začne naplňovat. Ona určitě ve svém srdci ví, co je správné a chtěla by za tím jít. Jenže nemá na to sílu, a tak spíše lítá od zdi ke zdi. Mám obavy, že by se sama musela rozhodnout za čím vytrvale půjde. A třeba i změnit sbor, který by ji poskytl více podpory k následování toho, co je správné. V tuto chvíli je to však zcela nemyslitelné. Nejhorší je, když si ryze lidské rady ztotožní s radami Krista (tedy jako by pocházely přímo od Boha). A v tomto podporu rozhodně má... :(. Vidíš, nakonec jsem se tak rozepsala mohem více než jsem chtěla:-). Ještě jsem měla jednu myšlenku, kterou bych dovysvětlila to poslední na praktických příkladech, ale už raději toho nechám. Třeba někdy po emailu. Nicméně myslím, že bych opravdu potřebovala, aby naše názory na církev a roli sboru v životě člověka byly podstatně bližší. Jinak bychom si asi těžko rozuměli, pokud takové zkušenosti, které zmiňuji vůbec nemáš.

Oko, promiň, ale více už ke svému příběhu psát nechci. Myslím, že už z napsaného vyplynulo dost. Jinak s tebou souhlasím. Jenže někdy můžeme hříchu činit i nevědomky, nechtěně nebo podceňováním situace. Konkrétnější i s ohledem na dobré rady pana Telete už nebudu. Jinak mám za to, že hříchem je i opakovaně nedodržovat domluvy a sliby. A to se s ohledem na to, co jsem psala JirkoviB před chvílí stát může snadno. A pak třeba nějaké dobře míněné okultní praktiky. A ne vždy to musí být hřích, ale třeba jenom dobře míněná rada, díky níž se můžeš stát obětí podvodu. To už pak někdy nemá daleko k tomu nemluvit třeba pravdu. Zejména pokud nejsi dostatečně pečlivá v tom si vše zjistit a ověřovat. Nejsem si jistá, jestli vždy existuje jasná hranice mezi hříchem a ne-hříchem. Snad je to někdy i o podstoji srdce a skutečném vztahu k Bohu. Tak se na to snažím dívat.

Unshaken, kdybys četl vše co jsem psala, tak by ses tak snad ani nemohl ptát. Psala jsem snad jasně, že mám spokojené manželství a psala jsem, že jsem se právě své přítelkyni maximálně snažila pomoci se zlepšením či záchranou jejího manželství. A ona byla za to velmi ráda. Zřejmě i proto, že téměř celá její církev už se od ní takřka odvrátila. Tedy ve smyslu, že jí nedávala naději a říká, ať se rozvede. Přijde ti ta tvá otázka v tomto kontextu normální? Opravdu jiné vysvětlení než že jsi to jen zběžně proletěl a jinak nečetl opravdu nemám. Sama jsem negativní posudek vystavovat nikomu rozhodně nechtěla. Uvědom si prosím, že jsem se pouze bránila těm, co byli o mnoho negativnější a především nepsali pravdu a hodně si domýšleli. Těm, co patrně mají velký problém vůči ženám. A taky jsem nežádala o vystavení posudku, ale o sdílení případných vlastních zkušeností. Nikoho jsem přece nenutila reagovat. Pokud mi někdo nerozuměl, mohl si své rady a nepravdivé soudy nechat raději pro sebe. Jenom jste odváděli pozornost od podstaty problému, kterému se citlivější přispěvatelé dokázali podstatně více přiblížit.

Na závěr bych ráda napsala, že jsem velmi potěšená, že jedna oblast, ve které byla moje kamarádka sestrami ve sboru hodně podporovaná před nějakým delším časem již pominula. Jednalo se o silný tlak na následování hnutí prosperity a negativních věcí s tím spojených. Tehdy před lety jsem jí poslala svůj rozbor, o němž jsem se radila i se svým partnerem, ale vůbec na to neslyšela. Tento týden jsme se na to téma měly možnost spolu bavit, a nyní vše vidí úplně jinak. Pán jí v této oblasti velmi požehnal a vidí věci, které před tím vůbec neviděla. Věřím, že Pán tomu všemu nakonec požehná, ale není to pro mne vždy jednoduché. I proto jsem tak ráda, že se mohu sdílet i s dalšími skrze toto Granosalis. Díky všem za všechny citlivé a povzbudivé příspěvky. A těm negativním přeji snad jenom to, aby i jim Pán otevřel oči, aby poznali lásku, a nebyli jen jako bezcitný dunící zvon.

 
Příbuzné odkazy
· Více Z našich církví
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Z našich církví:
Pohľad katolíka: titul sv. otec a pápež


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté)" | Přihlásit/Vytvořit účet | 7 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 23. srpen 2017 @ 08:56:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, nepřihlášená.

/Moc se mi líbí, co píše uživatel Tele/

… a nemělo. Spíše jsem se obával, psal jsem, že ti to vyzní jako líbivost. Mělo to být o sebezranění, pocitu marnosti, ztrátě soustředěnosti na cokoliv jiného, o bolesti kloubů a svalů, o suchém staženém hrdle, o dušnosti na prsou, o motanici při chůzi, palčivých očích, pláči, neschopnosti vydat z hrdla i slůvko, o kousání si nehtů, vykusování vousů, házení si popela na hlavu … o tom, čemu by se člověk raději prostě vyhnul a nechtěl tím projít. Než aby byl těm druhým za toho špatného, na kterého by se dala složit ta veškerá špatnost a zloba, vina a prohra, chtěl by se tomu vyhnout, ale nejde to. Mít ve svých očích potupu sama sebe, to není o hrdém sebebičování. Nelze to ničím navodit, jen prožít.

/Prostě na prvním místě musí být Pán, alespoň to považuji za důležité./

:( Á jéjda. Tohle už jsem slyšel tolikrát před tím, než žena odešla od muže, dcera (nebo syn) opustila (přerušila styky) rodiče, rodičové zavrhli syna (nebo dceru), bratři se znenáviděli natolik (že zůstal naprosto ledový vztah), mezi přáteli skončilo, co nelze vrátit ani nikým nahradit. „Na prvním místě“ .. ale jak? První … a za ním už naprosto nic, konec, prázdno … jen a jen on … a v ničem, než jen v uzavřeném srdci a v jakési té „knížce“ bez života. Tolikrát jsem to slyšel a pak i viděl, že se mi to stalo v uších: „Na prvním místě jsem já – mé ego, a bude po mém …“. 

/ A pokud by mi Pán nějak dal najevo, že se přátelství s ní mám zřeknout, jsem připravená (snažím se o to být) se přátelství s ní zříci, nebo alespoň na nějakou dobu v sobě potlačit./

:( Obávám se, že to už je prohra sama. Připouštět si, že by Adonáj Elohím (Panovník H-spodin) nebo Ješua ha-mašiach (Ježíš Kristus) chtěl po člověku, aby se zřekl svého přátelského vztahu vůči milované osobě, kvůli Jemu, být připraven se tohoto vztahu zřeknout nebo ho v sobě potlačit, to je porážka sebe sama a před očima lidí také samotného B-ha . Jistěže časem mnohé poněkud přebolí, ale jen, když to píšu, vrací se mi bolestivé vzpomínky z minulosti a sevření srdce z vlastní viny mého zatvrzení se vůči druhým. (Je to jako zrušit cokoliv dohodnutého, jako rozloučit to, co B-h spojil. Je snad jen jediný omluvitelný důvod, proč zabít vztah vůči lásce, přátelství, bratrství, dětství nebo rodičovství; jen jeden. A rozhodně to neznamená přestat milovat, ale je to o sebevraždě, sebe zraňování, o ubíjení sebe samého, o vlastní nenaplněné a nedokonalé lásce vůči B-hu, o vlastní nevyzrálosti, o vlastním svodu a o vlastní vině. A zanechává to jizvy a ohrožuje zdraví).



Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 23. srpen 2017 @ 13:35:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Jenom jsem se snažila ti trochu popsat mou situaci, i zkušenost s církvemi.

Tomu jsem porozuměl a navíc mám s tím mám spoustu vlastních zkušeností. Zároveň však vím, že řešením na všechny naše problémy je více Krista, více života, tzn. jíst, pít a dýchat Krista modlitebním čtením Slova, modlitbou obecně a vzýváním Pánova jména. Pán Ježíš je takříkajíc Řešitelem našich problémů díky tomu že je jednou provždy vyřešil na kříži Golgoty a když se připojíme k Němu, jsme s Ním jeden duch (1K 6:17), máme přístup k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas (Žd 4:16).  

Zdá se, že denominace nepovažuješ za správné. To se ti nezdá, tak to je. :-) 

Bohužel však naprostá většina křesťanů denominačních je a s tím těžko něco uděláš. 

To je sice pravda, ale je tu Někdo, Kdo s tím něco dělá a udělá. ;-)

Co se lásky týče, pak Bible jasně říká že Boží líska byla vylita do našich srdcí skrze Ducha Svatého (Ř 5:5). To je velmi praktická věc od Boha, protože naše vlastní lidská láska zdaleka nedosahuje kvalit té Boží, která buduje. Mnozí jsou nadmuti poznáním a zapomínají, že buduje láska, nikoliv poznání, a to láska Boží, ne naše. Musíme dovolit Boží lásce v našem srdci, je-li tam vylita, abychom jí milovali lidi, bratry (sestry) prakticky, ne teoreticky. K tomu je třeba být v duchu, kterého nám Bůh dal jako ducha moci, lásky a rozvahy (2Tm 1:7). 

Možná máš skutečně celé své společenství jako vlastní rodinu. Ano, mám, poněvadž jsme Boží rodina.

Já jich zažila sice několik osobně a mnoho jako host, ale o žádném bych nedokázala řici, že je to jako skutečná rodina. 

Mám shodné zkušenosti z doby, než jsem poznal Pánovu obnovu. Byl jsem v několika místních církvích v Česku i v zahraničí a nikde jsem se necítil jako host, byl jsem prostě doma. Přeji ti tuto zkušenost, vědom si mé vlastní tristní podobné, ne-li stejné jako je ta tvoje - u mě díky Bohu z doby předcházející a poměrně dávno minulé.  

Možná by to tak být mělo, ale naše hříšnost, sobectví, nedostatek skutečné lásky agapé vůči všem lidem tomu prostě brání. 

Tak je tomu, když jsme v těle (duši) a bráníme tak Boží lásce, aby se projevila v praxi. Proto musíme chodit podle Ducha, být a zůstávat v našem duchu, připojeni k Pánu, aby On v nás a skrze nás miloval ty, kdo jsou Jeho, bližní a dokonce i naše nepřátele.

Promiň, že zatím nepíšu na email, ráda odpovídám a reaguji i na ostatní. Nevadí. :-)

Tož tak.



Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 23. srpen 2017 @ 17:48:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milosrdenství a pokoj tobě sestři v Kristu, 
pokud se jednou rozhodneš napsat budu se těšit, ale u v tom platí Otče tvá vůle se staň. 
Zatím jen pár myšlenek:
citace:
JirkoB, všechny moje články byly myšlené na běžnou církev, střední až velké sbory, s jakými se setkáváme okolo nás. Tedy viditelnou církev, nebo jak ty píšeš kluby zahrádkářů. Osobně mám s lidmi ze sboru, kteří mezi viditelnou církev a Boha kladli rovnítko (moc jich naštěstí není) velmi nedobrou zkušenost. Dokonce to vedlo třeba až k osočením od starších, že někteří dávají přednost rodičům před Bohem. To když jeden manželský pár chtěl občas jet o víkendu navštívit své rodiče do stovky kilometrů vzdáleného bydliště. A pak chyběl na nedělním shromáždění. Jinak velmi aktivní pár daného sboru. Později co vím, zůstali sólo křesťany, protože nejen tato zkušenost, ale i jiné praktiky jejich touhu po kolektivním křesťanství dokonale pohřbily. To sice nikdy nebyl můj sbor, ale i u nás si občas člověk musel vyslechnout něco nepříjemného od tohoto typu zákonických křesťanů. Prostě poznámky, které nebyly pravdivé, ale zbytečně člověka srážely dolů. A k Bohu rozhodně nevedly.
Asi jsem se nepřesně vyjádřil, podle mne neexistuje rovnítko církev = Bůh. Tak to jistě není, ale podle slov našeho Pána, křesťan není ten, kdo vzývá jmnéno Páně, ale ten kdo slyší i činí Boží vůli. A v tomto smyslu je rovnítko církev rovná se tělo Kristovo, ale rozhodně není Bohem, ani "celým tělem". Podobenství o těle a hlavě podle mého jasně ukazuje na hierarchii a odlišnost církve a Boha.
Když budu komentovat tebou použitý příklad, tak si dokáži lehce představit, že Boží vůle byla jen navštívit rodiče, ale dokáži si i představit, že byla Boží vůle zůstat. Jak to odlišit? V totmo konkrétním případě nijak, jelikož ty sourozence neznám, ale pokud tě vezmu za "klávesnici", tak v tomto případě bych se spíše klonil k názoru, že pochybili starší, biblicky řečeno, nestáli správně ve službě starších. Proč? Tvoje slova naznačují, že šlo o manžele s dobrým svědectvím života před Bohem a proto před Bohem určitě zvažovali i návštěvu rodičů či místního shromáždění.
A určitě církev nemá být jednou z příčin, abychom se pro své široké okolí stali velmi nespolehlivým partnerem. Třeba proto, že budeme ochotni zrušit cokoliv domluveného objeví-li se na poslední chvíli třeba malá modlitební skupinka nebo cokoliv podobného. Nějaký řád a předvídatelnost by přece církevní aktivity mít měly. A neúčast na nich by neměla být hned brána tak, že nemáme Pána Boha na prvním místě. 
V Písmu je psáno, více se sluší poslouchat Boha než lidi. Takže si opět dokáži lehce představit, že se civilní akce zruší a dá se přednost církevní akci. Dokáži si to ovšem v souladu s výše uvedeným představit i naopak. Dá se přednost civilní akci před církevní. Ale opět je to případ od případu, zde snad může napovědět statistika, nebo oparvdové sdílení se s bratrem či sestrou. Pokud bratra velmi dobře znáš, tak dokáže rozeznat o co jde, a pokud jej tak úzce neznáš, tak statistika života dokáže zjevit mnohé. Táhne ho statisticky více svět než Boží věci? (Boží věci nejsou obecně akce plánované staršovstvem, příklad bude muzikální strašovstvo a každou sobotu bude pořádat nácvik chval, já hudební tetřev hlušec raději budu jezdit k rodičům, jelikož pomoc zpěvem by se podobala skučení hejkala...takže já se nikdy neúčastním církevních akcí a je to naprosto normální). Ta statistika nesmí být čistá matematika, pro někoho být jednou měsíčně na společné akci dostatečné a pro někoho být každý týden může znamenat být stejně více ve světě. Víš nejde o číslovky).
Také je psáno, že Bůh je Bohem pořádku ne zmatku, takže ty církevní akce mají řád, jsou předvídatelné, ale to nevylučuje mimořádky. Naše společenství navštevovala jedna sestra z nejmenované denominace. Jednou byla smutná a že má tatínka v nemocnici, měl srdeční slabost, ..no a tak celý "pečlivě připravený program shromáždění" odfouknul vítr, ale modlili jsme se společně za nám všem neznámého tatínka, povídali si se sestrou,... takže jsme byli totálně nepředvídatelní, o to větší šok ta sestra měla, když se její maminka vrátila ze setkání její denominace a nechápala, že se nějací cizí, divní a nebezpeční lidé 200km daleko se zajímají o jejího manžela, modlí se za něj ..... když byť její manžel druhý mezi rovnými ve sboru, se nedostal ani do modliteb toho prvního. Prostě program byl stanoven předem, modlitby, slovo sepsáno a nejde tedy reagovat na aktuální stav kohokoliv, ani druhého staršího...toto shromáždění mělo řád, bylo předvídatelné a velmi spolehlivé pro svět. 

Víš podle mého vše začíná a končí na skutečnosti, jestli termín bratr a sestra je oslovením, nebo to znamená bratr a sestra. Pokud to není jen oslovení, tak lze cokoliv změnit a přitom být spolehlivý, jde navštěvovat rodiče a přitom nebýt "necírkevní". Mimochodem znamení církve je láska mezi sourozenci, to je znamením pro svět, není to obecně spolehlivost plynoucí z neměnnosti. 
Tvoje věta je psána poněkud jednoznačně, takže nelze říci nic jiného než amen. Ale opravdu to tak bylo? Pokud ano, tak amen. Jde o ty kvantifikátory, jestli to jsou "Boží - absolutní" kvantifikátory, nebo jen tvoje. Pokud jsou tvoje a zároveň Boží, tak amen...pokud jde jen o tvoji představu spolehlivosti, tak je nutno nechat i určitou míru odpovědnosti a i možnost posouzení na druhé straně...
Třeba proto, že budeme ochotni zrušit cokoliv domluveného objeví-li se na poslední chvíli třeba malá modlitební skupinka nebo cokoliv podobného
V podstatě jde o naše priority, jestli jsou to naše lidské priority, nebo je nám určuje Pán, a někdy to může vypadat na hlavu postavené. Loni jsem zrušil moji účast na firemním vánočním večírku, byť takové akce nemusím, tak jednou za rok jsem z kolegy rád, protože jsou to moji kolegové a to že nevěří neznamená že jsou "fuj". Zrušil jsem to z hodiny na hodinu, jelikož v tu chvíli přišla věc dost důležitější, pár hodin před začátkem...šlo o důležitou věc ve společenství, v tu chvíli šli kolegové stranou...jindy, jsem vynechal věc společenství pro kolegy... 

Tak snad se mi podařilo myšlenky doplnit a budeme se tak lépe znát  Jirka






Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: martino v Středa, 23. srpen 2017 @ 18:11:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Nepřihlášená!

Ty nemáš jméno nebo smysluplný nick? 

Nemám čas reagovat na blábol, ale zároveň by bylo společensky pokleslé ignorovat názor ženy bez odpovědi a tak jen povrchně.  Samozřejmě, že rozumím tvé dikci dialogu, kdy se uchyluješ k názorům o mě, jako despotovi ze středověku, včetně obvinění z arogance…Rozumím tomu, že máš nějaká trauma a to hlavní je neznalost Bible.
Pokud to nevíš, tak vždy platilo, kdo nezná Písmo, nezná Krista. A ty Bibli neznáš, to je jisté a nyní tvá ješitnost narazila nikoliv na martina, ale na vlastní nevědomost a základní neznalost. Napíšu to jako vždy jasně a srozumitelně. Píšeš hovadiny a ještě se je snažíš zabalit do zlatého obalu s nápisem láska.

Znovu ti opakuji, že zásadně odmítám názor, že je možné, že Bůh miluje Satana. Protože si nečetla Bibli, tak nevíš nic o vzpouře a pádu Satana a třetiny andělů, ze kterých se stali démoni. Protože neznáš Bibli, tak ani nevíš, že Ježíš jasně prohlásil Satana za otce lži a vražedníka od počátku (viz Jan 8,44). A Protože neznáš Bibli, tak ani neznáš text Zjevení, kdy je dáno na vědomí všem, že Bůh nemá slitování se Satanem viz. 10Ďábel, který je sváděl, byl uvržen do jezera ohně a síry, kde je i šelma a falešný prorok; tam budou trýzněni dnem i nocí na věky věků.

Protože neznáš Bibli tak obhajuješ neobhajitelné a s Písmem neslučitelné a ještě máš drzost se cítit dotčená, že se někdo ohradí, že píšeš hovadiny a blábol. S tím musíš počítat, pokud jdeš do diskuse a neznáš Bibli. Já také nechodím do diskuse o genetice, když o tom nic nevím. A ještě upřesnění. Já a oko nejsme ze stejné denominace. Já a oko jsme členy Kristovi Církve, která má zde původ od Krista a nepřetržitou kontinuitu trvající 2000 let. Denominace je výraz pro odpadlíky od Církve a jejich náboženská společenství. Tyto sbory se ješitně nazývají církvemi i když to jsou jen laická sdružení bez svátostí a biskupské posloupnosti. Opravdu, nemám zájem se nechat školit od odpadlíka, který ani nezná Bibli, tak se omlouvám, ale to jako reakce ze slušnosti stačí.  



Re: Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 23. srpen 2017 @ 20:02:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
//odmítám názor že, Bůh miluje satana//

Koukám že, martino čte bibli ;-) 

'Zkostnatěle' ale čte,
a zeryk ( smysluplný Nick viď) bude svědčit :

že ,Pán Ježíš který je můj Mesiáš zeryka miluje ;-) 
řka : jdi za mnou satane, nechápeš...

A nestačí to O:-)



]


Re: Re: Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 23. srpen 2017 @ 20:21:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:)))  že by pro psí uši, 'jdi po mně' ?


]


Re: Re: Re: Re: Může sbor vrážet klín hříchu mezi věřící přátele? (po čtvrté) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 23. srpen 2017 @ 20:29:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 aport zeryku..

ozvala se ve mně ženská část :-) 


]


Stránka vygenerována za: 0.13 sekundy