Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Helena.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 15001, komentáře < 7 dní: 184, komentářů celkem: 309352, adminů: 60, uživatelů: 4788  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 83 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

Willy

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Pochod pýchy
·Falešné arminiánské evangelium?
·Kázání na Žalm 15
·Zpravodaj baptistických sborů 1/2017
·Absolutní a relativní
·Evangelikální arminiáni
·Ekumena a termodynamika
·V USA roste počet křesťanů, kteří se nehlásí k žádné denominaci
·Smolný sloup
·Petice proti obnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
88 919 140
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Kázání o mravnosti
Vloženo Neděle, 21. květen 2017 @ 11:36:10 CEST Vložil: Tomas

Kázání poslal lutrik

První čtení: 1 Petrův 1,14 - 16: „ Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý. ´“



Druhé čtení: Matouš 5,13 - 16: „Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali. Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře. A když rozsvítí lampu, nestaví ji pod nádobu, ale na svícen; a svítí všem v domě. Tak ať svítí světlo vaše před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích.“

Čtení ke kázání: Exodus 20,1 - 17: „Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.
Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval.
Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.
Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.  
Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu."“


Kázání:

     Milé sestry a drazí bratři,
 
      dnešní neděle je třetí postní nedělí a nese název Oculi. K postnímu období patří také rozjímání čili meditace. O čem bychom měli rozjímat v době postu? Zvlášť vhodnou mediací se mi jeví meditace o Boží svatosti a naší lidské hříšnosti. Tato meditace by pak měla vyústit v předsevzetí stát se lepšími lidmi, lidmi lépe sloužícími Bohu a lidem, lidmi více mravně čistšími, dokonalejšími lidmi, zkrátka lidmi svatějšími.
     Díky intenzívnímu vztahu s Bohem se můžeme stát lidmi mimořádně vysoké morální kvality. K této svatosti nás Bůh přímo vyzývá, když v Písmu svatém se až sedmkrát opakuji slova „Svatí buďte, neboť já jsem svatý“, která jsme slyšeli rovněž v našem dnešním prvním čtení. Na mravní čistotu křesťanů kladla důraz raná církev, a to prakticky hned v poapoštolské generaci (čili v generaci nastupující bezprostředně po apoštolech). Tzv. apoštolští otcové víceméně soustavně apelují na mravní život křesťana, který pojímají většinou jako lidský výkon. Trochu jim přitom uniklo, že posvěcení závisí předně na Božím milostivém jednání a teprve potom na našem úsilí. V dnešní době ovšem naopak zapomínáme na to, že ten, kdo má naději v Kristu, by měl přirozeně usilovat o mravní čistotu. 
      V našem dnešním druhém čtení nám Ježíš připomíná, že máme být světlem světa a solí země (Mt 5,13 - 14). Sůl je mimo jiné dávným konzervačním prostředkem, který brání, aby se potraviny zkazily. Obdobně by přítomnost křesťanů měla brzdit mravní zkázu národů. Český národ je docela mravně zkažený, Možná proto, že mravně na tom křesťané u nás nejsou nejlépe. Podívejme se na to ve světle Desatera čili deseti Božích přikázání. 
      První tři přikázání poukazují na to, že máme mít jedinečný vztah k našemu Bohu. Nemáme uctívat jiné bohy, nemáme si našeho Boha zpodobňovat a nemáme zneužívat Jeho jméno. Žel nemálo křesťanů formálně uctívá Hospodina, ale fakticky slouží jiným bohům. Jde jim ve skutečnosti na prvním místě o něco jiného než Boha samého, například o majetek, peníze, kariéru, koníček či sexuální vyžití. Pozná se to jednoduše, když kvůli těmto modlám je křesťan ochoten porušovat Boží přikázání. Potom se jeho životní praxe liší od toho, co sám hlásá. Vzniká tak dvojí pravda, dvojí morálka a dvojí život. Na toto křesťanské pokrytectví poukazuje i papež František, který naopak otevřené požaduje od věřících, aby praktikovali to, co jejich víra káže. 
    Čtvrté přikázání hovoří o slavení dne odpočinku, kdy člověk se má cele věnovat Bohu. Křesťanská církev slaví den odpočinku v neděli, kdy si připomíná jedinečnou událost, rozhodující pro spásu člověka: vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. Žel řada křesťanů v neděli pracuje, ačkoliv nevykonávají povolání, kde je nedělní služba nutná, např. nepracuje ve zdravotnictví. Jeden známý zpovědník říkával svým ovečkám, že mnozí jsou chudí, protože v neděli pracují. Prací v neděli si totiž ochuzují o Boží požehnání, které jim pak v jejich každodenních aktivitách chybí. Platí o nich následující slova ze Žalmu 127: „Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé. Nestřeží-li město Hospodin, nadarmo bdí strážný. Nadarmo časně vstáváte, dlouho vysedáváte a jíte chléb trápení, zatímco Bůh dopřává svému milému spánek.“ (Ž 127,1- 2). 
          Páté přikázání se týká povinné úcty k rodičům. Rodiče mají důležitý úkol od Boha, a to připomínat dětem slávu a lásku Boží, učit je Božímu zákonu a uvádět je na cestu poslušnosti Božího slova. To činí z rodičů Boží pověřence. Tak na ně by měly děti pohlížet. Neposlušnost a neúcta k rodičům byla ve Starém zákoně hodnocena jako vzpoura proti Bohu a podle toho také trestána, a to dokonce i trestem smrti. V knize Exodus čteme i tato slova: „Kdo uhodí svého otce nebo matku, musí zemřít. … Kdo zlořečí svému otci nebo matce, musí zemřít.“ (Ex 21,15 a 17). Moje matka říkávala, že my jako děti se chováme tak drze ke svým rodičům, jak se oni ke svým rodičům chovat vůbec nemohli. A já nyní poznávám, že náš syn se k nám jako svým rodičům chová tak, jak my jsme se jako děti nemohli dovolit chovat ke svým rodičům. Zdá se tedy, že chování děti ke svým rodičům se v průběhu času zhoršuje. 
          Šesté přikázání zapovídá primárně zabití uvnitř vlastní pospolitosti, jde o zabití ve smyslu nezákonného, řád společenství porušujícího usmrcení. Proto řádně vynesený trest smrti za věrohodně dokázaný přestupek nebyl v rozporu s tímto přikázáním. Střetnutí mimo vlastní společenství a poměr k válce toto přikázání neřešilo. Avšak přikázání Desatera jsou formulována záměrně natolik obecně, aby mohla zahrnout i další možné případy. Proto šesté přikázání můžeme vztáhnout na jakékoliv ohrožení života druhého člověka či života vlastního. Právem můžeme tedy vidět v tomto přikázání ochranu života a zákaz jakéhokoliv svévolného vztažení ruky na druhého i na sebe. A tak sem můžeme zařadit problematiku umělých potratů, sebevražd, trestu smrti a válek. Na těchto smutných skutečnost se žel i dnes podílejí křesťané, a to i u nás. 
      Sedmé přikázání často vystupuje v podobě „Nezcizoložíš“ a ne v podobě „Nesesmilníš“ Toto přikázání totiž v první řadě zakazovalo v cizoložství a tím chtělo chránit posvátnost manželského svazku, svazku muže a ženy. Do popředí zde vystupuje vědomí, že manželství je Boží stvořitelský řád. Cizoložství je pak porušením tohoto řádu. Ovšem takto uváděné sedmé přikázání neznamená, že svobodným lidem je dána úplná volnost v sexuální oblasti. Jiné příkazy mimo Desatero stanoví podrobněji řád pohlavního života. Například osmnáctá kapitola knihy Leviticus přináší zákaz sexu mezi příbuznými, zákaz homosexuálního styku či styku se zvířaty. V souvislosti s tím můžeme sedmé přikázání interpretovat šířeji v podobě zákazu „Nesesmilníš“. Celkově jde o to, že řádné místo pohlavního styku jakožto přirozeného vztahu mezi mužem a ženou je jen v manželství. Vyloučen je tedy předmanželský i mimomanželský pohlavní styk. Žel sexuální prohřešky křesťanů jsou poměrně časté. I u nás se křesťané rozvádějí, mají předmanželské i mimomanželské styky, usilují o akceptaci homosexuálních styků či žijí v nesezdaném soužití (tedy v konkubinátu). Martin Luther svého času prohlásil, že žít v konkubinátu je horší než chodit za prostitukou. Asi proto, že v případě konkubinátu jde o trvalé a vědomé porušování Boží vůle ohledně řádného místa pohlavního styku mezi mužem a ženou. 
      Osmé přikázání „Nepokradeš“ hájí majetkoprávní jistotu a svobodu člověka. Neobrací se ani tak proti těm, kdo se dopustili krádeže z hladu, jak proti vysloveným škůdcům a staví hráz kořistnické rozpínavosti mocných a silných. Krást znamená poškodit druhého nejen tím, že mu vezmu, co je jeho, ale také tím, že mu nedám, co mu patří a co potřebuje. Třeba tím, že jakožto zaměstnavatel neplatím řádně své zaměstnance a tím je vykořisťuji. A to přesto, že platí biblická zásada „hoden je dělník své mzdy“ (Mt 10,10 či L 10,7). U nás je tato situace asi častá, jelikož v průměru je u nás úroveň produktivity práce vyšší než úroveň mezd a řada lidí se ocitá v situaci pracující chudoby (je to stav, kdy člověk pracuje, ale přesto je pod hranicí chudoby). Oficiální hranicí chudoby je příjem domácnosti jednotlivce 10 220 Kč, pro dvě dospělé osoby 15 330, pro rodiče s dvěma dětmi do třinácti let 21 461 Kč za měsíc čistého atd. Krádeží je také neplacení daní včas a ve správné výši nebo též práce na černo. I k tomu se uchylují nejední křesťané. 
        Deváté přikázání chrání čest člověka a vede k pravdě. Primárně se týká svědectví u soudu, ale můžeme jej rozšířit na jakékoli svědectví o bližním, nejen u soudu, ale i v obci, na pracovišti, v rozhovoru s přáteli či v úředním jednání. Volá k pravdivosti ve vztahu k druhému člověku jakožto našemu bratru či naší sestře. Teprve v tomto vztahu dostává pravdivost svůj nejhlubší smysl. Žel i křesťané se pomlouvají a neoprávněně kritizují, zkrátka vydávají o sobě křivé svědectví, zejména v neformálním rozhovoru. 
      Poslední, desáté přikázání se často považovalo za pokračování osmého přikázání („Nepokradeš“). Není tomu tak však. Klíčem je zde slovo „dychtit“, kdy do popředí se dostávají myšlenky a touhy srdce. Silná touha po něčem, co vlastní druhý, je špatná. Desáté přikázání naznačuje, že žádné z devíti předchozích přikázání není jen vnějším skutkem bez spojitosti s vnitřními myšlenkami. Navíc dychtění může vést k chtivé závisti, v níž je kořen mnoha zlého. Chtivost snadno pak může přejít v čin a vést k přestoupení ostatních přikázaní. Například chtivé chtění krále Achaba po Nábotově vinici ústí v přestoupení 3., 6., 8. a 9. přikázání (zneužití Hospodinova jména, zabití, krádež, křivé svědectví, blíže 1 K 21). Desatero je tak nedílný celek, kdy přestoupení jednoho přikázaní má za následek porušení i dalších přikázání, jak upozorňuje Jakub, bratr Páně: „Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem. Vždyť ten, kdo řekl: `Nezcizoložíš, ´ řekl také: `Nezabiješ. ´ Jestliže necizoložíš, ale zabíjíš, přestupuješ zákon.“ (J 2,10 - 11). Avšak v první řadě jde zde o porušení Boží vůle, která je nedělitelná, jak píše apoštol Pavel v Listě Římanům:  „Vždyť přikázání `nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepožádáš´ a kterákoli jiná jsou shrnuta v tomto slovu: `Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. ´“ (Ř 13,9). Co se týče tohoto přikázání, tak mi křesťané si někdy závidějí a tak se dostávají do rozporu s Desaterem.
       Vidíme, že jako křesťané u nás na tom nejsme skutečně nejlépe, co se týče mravní čistoty. Každý ať sám zpytuje, v čem chybuje v této oblasti a snaží se o rychlou nápravu. Prožívám totiž, že Boží soudy nad lidstvem se kvapem blíží a my víme, že začnou od církve jakožto Božího domu. Jak píše apoštol Petr ve svém Prvním listě:  „Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího.“ (1 P 4,17). Proto poslechněme výzvu tohoto apoštola Páně, obsaženou v jeho Druhém listě: „Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.“ (2 P 3,14). Amen.      
          
Modlitba po kázání:


 Nebeský Otče, 


             děkujeme Ti za všechno, co jsi nám daroval skrze svého Syna, našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista.  V Něm máme odpuštění hříchů a přístup k trůnu Tvé milosti. Jeho ranami jsme uzdraveni. V Něm jsou nám darovány všechny poklady moudrosti a poznání. On je mírou všech věcí. V Něm jsme zbohaceni vším duchovním požehnáním. V Něm máme naději na život věčný i časný. Díky Němu můžeme uniknout zatracení a peklu. Díky Jeho oběti mohl přijít Duch svatý, náš Utěšitel a Přímluvce, Duch pravdy, který nás uvodí do všeliké pravdy. A tak jsme mohli znovuzrodit a začít nový život v moci Ducha svatého.         
           Ve křtu jsme byli zbaveni prvotního hříchu a tak neobtíženi dědičnými vinami můžeme hledat Boží vůli a plnit ji. Za což Ti nebeský Otče, můžeme jen vroucně děkovat. Neboť ne naše vlastní vůle, ale jedině Tvá vůle je dobrá, libá a spasitelná. A když i po křtu hřešíme, Ty jsi tak věrný a spravedlivý, že pokud Ti své hříchy vyznáme, Ty nám je odpouštíš a očišťuješ nás od každé nepravosti. Jedině Tvá milost nám tak umožňuje vést posvěcený život s vyhlídkou na Boží království. 
            Dej, nebeský Otče, ať si vždy dobře uvědomujeme, co jsi pro nás udělal. Ať nežijeme z laciné milosti. Ať jsme ochotni činit pokání ze všech svých hříchů. Ať vždycky a ve všem hledáme Tvoji vůli a snažíme se ji naplňovat. Ať nejsme křesťané pouze podle jména. Ať milujeme bližního svého jako sami sebe Ať svůj čas, majetek a peníze Ti vždy a všude dáváme ochotně k dispozici. Odpouštěj nám naše hříchy a nepravosti, chraň nás od Zlého. Posiluj nás na těle, duši a duchu. Proměňuj nás mocí Ducha svatého k podobě Ježíše Krista. A daruj nám dostatek síly, moci, lásky, rozvahy, odvahy, moudrosti a všeho potřebného k životu, který se Ti líbí.  Za toto všechno Ti, nebeský Otče děkujeme a za toto všechno Tě prosíme před trůnem Tvé milosti ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.  

                                                                                                                                                     Stanislav Heczko  

 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kázání o mravnosti" | Přihlásit/Vytvořit účet | 92 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 21. květen 2017 @ 21:12:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi vzdělaný člověk 4prikazani co uvadis chceš říct že je uvedeno přesně jako v originálu na kamenných deskách? Proč vynecháváme slovo Sabbat?
Pokud se onanie desaterem tak to napiš správně asi ten Sabbat nepracuje do tvé teologie. Přečti si v Bibli kdy Ježíš říká že nebude změněno jediné písmenko zákona pokud nepomine nebe a země. Už se dle tebe tohle stalo že menisku písmenka zákona? Kdo to dělá skončí v pekle Amen.



Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 21. květen 2017 @ 21:38:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řím 14:5  Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6  Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:32:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Epištola Římanům patří mezi nejtěžší vůbec k pochopení. Nemuzes vzít jeden verš a argumentovat tím. Podložky tento verš třeba životem apoštola Pavla a ukaž mi místo kde je napsáno že kázal v synagoze jiný den než o Sabbath. A můžeš to udělat u kteréhokoliv apoštola nebo i u pana Ježíše. Pokud by bylo jedno který den máme světit určitě bys našel místa kde je psáno že bylo kázáno Boží Slovo v synagoze i v jiné dny než o Sabbath.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 22. květen 2017 @ 09:16:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V čem je konkrétně tak těžká k pochopení? A proč by tedy tento verš neměl platit? Na rozdíl od mnohých jiných je psaný naprosto konkrétně a jasně, a v souladu s celým kontextem NZ.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 08:21:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V čem je to těžké to nejde tady vysvětlit. Já jsem jen laik. Pokud tě zajímá vyšší teologie Římanům tak například 
Křesťané věří že u soudně stolice Boží budou soužení podle váhy na jedné straně dobro na druhé straně zlo. 
Jsou to takzvané Aristotelovy váhy a Luther právě s tito pojetím spravedlnosti měl velký problém. Ale tohle pojetí spravedlnosti nenílne Biblické. Apoštol Pavel tento problém vysvětluje právě v kapitole Římanům.. 
Pokud tě tahle vysoká teologie zajímá tak si najdi biblický týden 2014 přednášející teolog se jmenuje Barna on tam vysvětluje v čem se Luther mýlil a jake je správné pojetí toho jak bude Bůh spravedlivé soudit. Je to hodně složitý dnes hledat pravdu. Já jsem se setkal s několika takovými podrobnými studiemi listů apoštola Pavla a list galackym třeba taky není lehká záležitost. A to ti teologové probírali jen části těchto listů ne celé. podrobný rozbor proč je to tak nebo onak tady nejde dělat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 09:12:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě k Bibli. Překladatelé Bible při překladu se snaží ten překlad vyjádřit slovy aby ho normální člověk pochopil a zhruba věděl o co se jedná. Nejedná se o velké části Bible ale já se setkal při některých důležitých místech s výkladem teologa který vzal verš nebo dva asi 15 minut to vysvětloval v kontextu doby aby posluchači něco hlouběji pochopili a potom vzal původní texty a doslovně ty verše přeložil a upřímně pokud bych neměl to jeho 15ctiminutove vysvětlování tak ten doslovný překlad by mi absolutně nedával smys. A právě díky tomu vysvětlení může člověk pochopit přesný smysl toho co chtěl pisatel Bible sdělit přesně. Přece jenom žijeme v úplně jiné kultuře než pisatele Bible. Ale takovému studiu Bible se může věnovat jen člověk který má základní pojem o Evangeliu a něco o tom ví lidé jako třeba my tady na hranu a!e upřímně kolik lidí dnes se věnuje studiu a diskusím o písmu většinu lidí tohle nezajímá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 23. květen 2017 @ 13:01:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono je velmi těžké se k takovému komentáři fundovaně vyjadřovat.

Mohu jedině toto: Přijde mi moc divné, že na základě něčeho, čemu sám nerozumíš, a neumíš to zdůvodnit či obhájit, jsi přesto schopen soudit druhé lidi stylem, že: "Přečti si v Bibli kdy Ježíš říká že nebude změněno jediné písmenko zákona pokud nepomine nebe a země. Už se dle tebe tohle stalo že menisku písmenka zákona? Kdo to dělá skončí v pekle Amen."

PS: Před chvílí jsem u jiné diskuze odpovídal BA, který psal mj. i o stádovitosti mnohých lidí, kteří naslouchají a věří čemukoliv, co je jim předkládáno z tribuny, ať již politické, či náboženské. Trochu mám obavy, zda tady právě nejde o tento případ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 19:57:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podívej je to jednoduché řekni problém a já ti ho vysvětlím jak to myslím jednoduše. Já ti dám odkaz na člověka teologa který ten problém vysvětluje lidem na se ohaři  převážně víkendovém.too je čas 10 až 15 hodin teologie na dané téma. Já si to co ten teolog říká zhodnotíme a buď mu věřím nebo nevěřím. A některém seminář jsem poslouchal třeba i desetkrát v delším časovém horizontu. Těch i formaci je strašně moc a člověk zapomina. Asi mi nebudeš věří ale já poslouchám takové teologické výklady tak při druhé 3hodin, denně a při tom si. Tu místa o kterých tito lidé opírají svá tvrzení. Tohle dělám asi 9 let dennodenně. Takže když napíšu že jsem odposlouchat poctivě 9000 hodin různé Biblické teologie tak daleko od pravdy nebudu. Samozřejmě že mezi to počítám i viceoseminare ty jsou lepší. Děj otázku a já ti dám odkaz na odbor y výklad tel!oba se kterým souhlasím. Já ne uším znát podrobnosti a ne s každým tel?oběma se shodují ve všem co máte ale třeba jen v některých tématech a ti teologové jsou napříč z různých církví prostě ti to způsobem si dá si dohromady pravdu. Někteří popírají třeba trojjedinost mám teologa co to .dle mě dokáže pomoci Bible obhájit dobře takové ach je vel i malo ale mi i akné 10 hodin teologie.ja ti na větší u té ať dám odpověď ale příprav se na 10sitky lépe 100ky hodin odborné teologie. Tady na hry u to nejde vysvětlit písmenka. Je co je to desetihodinovém přepis lidé!duo mlu dní to bys četl tyden. Takže pokud máš zájem těm tě odkazů na lidí kteří ti dané tě a vysvětli a já po prostudování toho co říkají s několika souhlasi.  Tohle?e je mě studium Bible. Já nevezmu Bibli a něco si přečtu a udělám zaver. Já si na dané téma vezmu ne jeden ono ale více teologů z různých denominaci poslechnu a udělám vlastní názor. A jistě uznáš že někomu?ik tisíc hodin mluveného slova se velice těžce zapamatuje doslova. Pokud si na dané téma udělám vlastní názor jdu dál a mnohdy se k už uzavřeným tě svůj po letech vracím protože narážím na lepší pocho?pění daného tématu.
Takže pokud máš zájem teologický diskutovat na nějaké téma dám ti teologa co ti to vysvětlí a ty potom až to prostudujte mi můžeš říct s čím nesouhlasíte co ti ten teolog vysvětluje. A budeme moci diskutovat pro mě není problém si tu teologickou přednášku oživit a na dané téma se připravit. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 20:17:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jednou v životě jsme se zúčastnil adventistické akce. Výsledek? Po půl hodině takový bolehlav, že jsem musel odejít a nebyl jsem sám. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 24. květen 2017 @ 07:09:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já nejsem adventista. A co se týče Sabbath tak jsem teď narazil na Slováka Dušan Seberini amatérský teolog asi baptista a studiem Bible přišel na to že má světit den Sobotní celkem zajímavé x adventisty nemá nic společného. Teď čtu knihu jak k tomu došel a jeho přístup je zajímavý s necim takovým jsem se zatím nesetkal. Takže mezi námi existují i normální lidé kteří vlastním studiem Bible přijdou na to že mají světit sobotu a ne neděli. Jinak se osobně znám se známým evangelistou Barkocim snad jsem to jméno napsal dobre. Takže jsou mezi námi lidé kteří nejsou ovce které hltání teologii nějaké církve ale vlastním studiem Písma přijdou na to který den se má světit podle Bible


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 10:03:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Alexander Barkóci je můj vůbec nejoblíbenější kazatel poslední doby - je fajn, že se znáte, nicméně naprosto nevěřím, že by někdy hovořil podobně jako Ty - klidně mu můžeš dát přečíst naší diskuzi...

Mimochodem já studiem Bible přišel na to, že svěcení konkrétního předepsaného dne odpočinku byla záležitost Židovského zákona, který předepisoval mnoho věcí a obřadů, které křesťané rozhodně dělat nemusí, či dokonce nemají (oběti zvířat, ukamenování neposlušných synů apod.). Nicméně je to součástí desatera, což považuji něco více, než jenom zbytek nařízení SZ - nicméně NZ k tomu celkem jasně říká, že někdo má den jako den, a někdo některé dny odděluje pro Pána. A nechť každý má jistotu svého přesvědčení, a zároveň respektuje bratra, který Pánu zachovává jiný den.

Toto považuji za vyvážený biblický postoj, s tím, že pokud si nevyhraňujeme jeden celý konkrétní den pro Pána, pak je důležité si na Pána dělat čas průběžně, a vlastně být s ním ve spojení prakticky pořád. Toto je v mých očích naplnění čtvrtého přikázání v době milosti Pána Ježíše Krista. Protože to přikázání opravdu nějaký smysl mělo a má stále, stejně jako celé desatero - ovšem je třeba mu rozumět v kontextu toho, co nám zanechal Pán Ježíš Kristus. Pokud považuješ za správné to, co jsi tu předváděl o nahánění do pekla, tak si to přesvědčení před Pánem uchovávej. Já Ti mohu pouze napsat, že to vidím jinak, a proč, ale vše ostatní je mezi každým jedním z nás a Bohem.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 24. květen 2017 @ 18:50:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nicméně je to součástí desatera, což považuji něco více, než jenom zbytek nařízení SZ - nicméně NZ k tomu celkem jasně říká, že někdo má den jako den, a někdo některé dny odděluje pro Pána.

  Wollku, a ty jsi skutečně studiem písma přišel na to, že přikázání desatera o práci a odpočinku nějak souvisí s oddělováním dní od Pána, nebo dokonce s tím, že někteří lidé oddělovali určité dny a považovali daný den důležitější než jiný

  Pokud ano, mohl bys blíže popsat postup studia, jak jsi k tomu došel a jak jsi to studoval, co jsi zjistil? Nepřipadá mi, že by přikázání desatera souviselo s oddělováním dní nebo s tím, že by nějaký den byl více, než jiný. Je snad den práce více, než den odpočinku? Je snad člověk víc s Bohem a víc pro Boha, když odpočívá, než když pracuje?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 19:36:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pokusím se: Vezmeme-li kontext celé 14. kapitoly Římanům, je zde jasně narážka na různá starozákonní nařízení, převážně související s jidlem, s čistým a nečistým. Rozumím tomu tak (a samozřejmě jsem otevřen k diskuzi), že mezi prvními křesťany bylo mnoho židovského původu, kteří většinově lpěli na dodržování toho, na co byli celý život zvyklí. A docela chápu, že mnozí z nich měli morální problém tyto věci ze dne na den změnit, když byli přesvědčení, že jde o Boží nařízení či přání, či něco správného před Bohem - kolik takových bylo zrovna v Římě, nebo komu všemu byl ten list původně určen nyní ponechávám stranou. Věříme, že Duch Svatý inspiroval pisatele, takže v podstatě to bylo určeno všem, bez ohledu na to, zda to pisatel (tady apoštol Pavel) předpokládal, či nikoliv.

V té době neexistoval žádný novozákonní kánon, nic takového, křesťané za Písmo měli pouze to, co známe jako Starý Zákon. A bylo tedy nutné se s tím nějak vyrovnat. Neměli možnost vše s odstupem času a s nadhledem nás dnes vlastním tyto věci studovat, posuzovat. Nebylo asi pro ně snadné najednou věřit nějakým apoštolům, kteří na jednu stranu hovořili o vzkříšeném Kristu, který přináší spásu všem, kteří jej přijmou, a na druhou stranu v podstatě zanevřít na soustu starozákonních zvyků a přikázání, které ve světle Kristovy oběti začaly postrádat svůj původní smysl.

Věřím, že proto je zde v té kapitole kladen tak velký důraz na to, abychom nesoudili druhé pro rozdílnost jejich přesvědčení a sami raději nemáme pít víno, nebo jíst maso, pokud by to někoho ve víře slabšího pohoršovalo. A v celém tomto kontextu je zmíněno právě to, že někdo nerozlišuje mezi dny, má den jako den, zatímco jiní zachovávají určité dny, a zachovávají je Pánu. Verš pět jasně říká, že každý ať má jistotu svého přesvědčení, i když je mu den jako den - a tedy je nijak nerozlišuje (předpokládám je pochopitelně myšleno z hlediska víry, nikoliv z hlediska světských zvyklostí dané společnosti, státu, apod. - nyní třeba všední dny a víkendové dny). Z tohoto přece jasně vyplývá, že to rozlišování se musí vztahovat na na rozlišování dnů práce a dnů odpočinku. Pokud je rozlišovat nemusíme, a je to v pořádku, pak bych dokonce řekl, že právě toto je správný novozákonní pohled, protože rozlišováním dní děláme vlastně něco navíc pro Pána. Něco, co dělat nemusíme, co není nijak vyžadováno z hlediska novozákonního. 

Souvislost mezi těmito dvěma pasážemi Písma,c o jsi sám uvedl (plus jejich kontextu), je podle mne jednoznačně logický. Nicméně dosud jsem se nesetkal s žádnou relevantní námitkou, takže jsem ani neměl důvod tuto logickou souvislost nějak zásadně obhajovat. Svůj postoj jsem snad stručně přiblížil, ale dále už by to bylo spíše na nějakou interakci, ať vím, co Tě třeba vůbec vedlo k tomu, se mne takto ptát. Osobně si nemyslím, že některé dny jsou více, nebo méně, tak jak píšeš závěrem - snad jsem nic takového nenaznačoval - prostě rozlišování znamená, že mezi nimi děláme rozdíly, nemusí to nutně znamenat, že nějaké jsou více než ostatní. To přece vůbec ne. 

A ještě odpověď na tu Tvou úplně poslední otázku: Myslím, že to takto vůbec nejde říci. Jednak trochu záleží na typu práce, a především na celkovém duchovním stavu člověka, a na jeho aktuálním rozpoložení. Osobně v tom třeba nějaký významný rozdíl nepociťuji, jsem s Bohem průběžně, někdy více, někdy intenzivně, někdy málo a myslím na jiné věci, nezávisí to nijak na dni, a tedy ani nemám zásadní důvod je rozlišovat. Doby, kdy člověk se v neděli na shromáždění 'naplnil', a pak to postupně během týdne odcházelo, ty jsou dávno pryč. A spíš to byla zkušenost, kterou mi vyprávěl brácha v době mého obrácení, než že bych to tak prožíval sám - nějak si to nevybavuji, že bych kdy neděli prožíval jako den, kdy jsem s Pánem celkově více, než jindy...





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 08:57:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Na důležitost dnů jsem se ptal právě proto, že na rozlišení důležitosti dnů se naráží právě v listu Římanům. Zákon ani desatero ale nijak nenaznačuje, že by byl den odpočinku v jakémkoliv smyslu důležitější, než šest dní práce a naopak, ani dny práce nejsou nijak důležitější, než den odpočinku. Z toho bylo logicky mohlo vyplynout, že to dané místo nesouvisí s přikázáním desatera.

  

Pokud je rozlišovat nemusíme, a je to v pořádku, pak bych dokonce řekl, že právě toto je správný novozákonní pohled, protože rozlišováním dní děláme vlastně něco navíc pro Pána. Něco, co dělat nemusíme, co není nijak vyžadováno z hlediska novozákonního. 

  Když by tedy člověk odpočíval a řídil se Božím řádem a Božími přikázáním, tak to vnímáš tak, že by to "dělal něco navíc pro Pána"?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 22:44:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z toho bylo logicky mohlo vyplynout, že to dané místo nesouvisí s přikázáním desatera.

Pak by to ale muselo souviset s něčím jiným. Navíc spor o 'sobotu' a co se smí dělat, nebo nesmí, se dostal i do evangelií. Nejsem si vědom žádných zásadních indícií, které by ukazovaly na něco, že zde se jedná o něco jiného - navíc ten kontext se SZ jsem se snažil vysvětlit už minule.

 Když by tedy člověk odpočíval a řídil se Božím řádem a Božími přikázáním, tak to vnímáš tak, že by to "dělal něco navíc pro Pána"?

Obecně, odpočívat máme především proto, abychom se nezničili přepracováním - velký smysl jako přímé nařízení to mělo třeba v době otrokářské. Myslím si, že pro Pána můžeme pracovat i odpočívat. Opravdu nevidím, že by NZ měl na následovníky Pána Ježíše požadavek oddělit celý jeden den jako den odpočinku. Takže v tomto smyslu by se dalo říci, že člověk dělá něco navíc pro Pána.

Božích řádů a Božích přikázání, které zmiňuje SZ, a určitě nejsou závazné pro křesťany, bych Ti mohl jmenovat snad desítky. Myslím, že Ježíšovo 'Miluj Hospodina Boha svého, celou svou duší myslí a silou' hovoří samo za sebe. Dva lidé mohou dělat totéž, ale jeden bude odměněn, a druhý zatracen. Jde o tu motivaci, proč třeba člověk opravdu zachovává den odpočinku... nechci to více hodnotit, je to mezi Bohem a každým jedním člověkem. No, snad takové pomocné kritérium pro nás by mohlo být, jak se takový člověk zachová v kontaktu s jiným křesťanem, jež má jiný názor - zda podle toho, co píše apoštol Pavel Římanům, nebo začne prosazovat své, přít se nebo dokonce zatracovat...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 27. květen 2017 @ 08:20:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsem si vědom žádných zásadních indícií, které by ukazovaly na něco, že zde se jedná o něco jiného - navíc ten kontext se SZ jsem se snažil vysvětlit už minule.

  No, právě ta indicie  "Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité." ukazuje na to, že Pavel píše o něčem, co se Zákonem nesouvisí, natožpak s desaterem a přikázáním o šesti dnech práce a sedmém dni odpočinku. Stejně tak předchozí slova o veganství. 

  Proto se tě na to ptám, zda jsi to zkoumal.


Obecně, odpočívat máme především proto, abychom se nezničili přepracováním - velký smysl jako přímé nařízení to mělo třeba v době otrokářské. 

  Určitě. Právě proto jsem se ptal, mi přišlo divné, co jsi psal o tom "dělání více pro Pána". Ježíš přece jasně říkáSobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.


Myslím si, že pro Pána můžeme pracovat i odpočívat. Opravdu nevidím, že by NZ měl na následovníky Pána Ježíše požadavek oddělit celý jeden den jako den odpočinku. Takže v tomto smyslu by se dalo říci, že člověk dělá něco navíc pro Pána.

  Uznáváš desatero Božích přikázání? Myslíš, že ještě platí? 


Božích řádů a Božích přikázání, které zmiňuje SZ, a určitě nejsou závazné pro křesťany, bych Ti mohl jmenovat snad desítky. 

  To určitě. Proto se ptám, zda se takto díváš i na desatero, nejen na Zákon?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Sobota, 27. květen 2017 @ 17:25:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, právě ta indicie  "Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité." ukazuje na to, že Pavel píše o něčem, co se Zákonem nesouvisí, natožpak s desaterem a přikázáním o šesti dnech práce a sedmém dni odpočinku. Stejně tak předchozí slova o veganství.

Pro mne je rozhodující to slovo "rozlišuje", či považuje, hodnotí, soudí, dává přednost, rozsuzuje, cení (což jsou různé překlady podle www.obohu.cz) - toto vyjadřuje postoj člověka k těm dním, člověk jej cení více, nebo méně, nikoliv Bůh - nevidím žádnou jinou variantu, než odkaz na sobotní den odpočinku. Máš-li jiný návrh, tak jej uveď, ať to můžeme zhodnotit. 

Pokud jde o veganstí, či spíše vegetariánství, souvislost ze SZ je přece jasná - po stvoření, na počátku, přece zvířata nebyla žádným způsobem určena ke stravě, to se změnilo a po Noeho potopě.

Určitě. Právě proto jsem se ptal, mi přišlo divné, co jsi psal o tom "dělání více pro Pána". Ježíš přece jasně říká: Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.

"Dělání" více pro Pána zde nemuselo nutně znamenat práci, ale prostě určitý akt víry, který není požadavkem pro křesťana, nicméně dobrovolným rozhodnutím něco zachovat, dát Pánu navíc. Podobné to může být třeba s tím, že se někdo zřekne manželství, dětí, veškerého svého majetku, či dalších věcí - má tedy méně fyzické i psychické práce, ale má více času pro Pána.

Uznáváš desatero Božích přikázání? Myslíš, že ještě platí? & To určitě. Proto se ptám, zda se takto díváš i na desatero, nejen na Zákon?

Desatero bylo dáno čistě Židům. A platí v tom kontextu, v jakém bylo vydáno. Rozhodně nebylo dáno na počátku stvoření. Podle mého názoru skutečné Boží požadavky na člověka jsou podstatně přísnější, než Desatero, či celý Zákon. Lze to však vyjádřit dvěma přikázáními, jež citoval Ježíš. A přikladem pro mé tvrzení může být třeba Ježíšův postoj k rozlukovému lístku, tedy rozvodu. Nebo i mnohoženství, které je v SZ docela běžné... Boží původní záměry, kdyby člověk nezhřešil, jdou mnohem dále než Zákon či Desatero. 

Pokud se Ti můj postoj nezdá, proč se tedy v Desateru vyskytuje pojem otrokyně? Je to, že někteří lidé měli být otroky a sloužit tímto způsobem druhým lidem, opravdu původním čistým Božím záměrem pro lidská stvoření? Nevěřím tomu. Desatero je přizpůsobené zkažené lidské společnosti, je Zákonem Židů. Čtvrté přikázání hovoří o sedmém dni, který nám má být svatý. Myslím, že lépe, když dny nerozlišujeme a svaté nám jsou úplně všechny. Jednak jdeme nad požadavky Desatera, a jednak v tomto duchu hovoří i Nový zákon, nová smlouva.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnost (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Neděle, 28. květen 2017 @ 18:56:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, wolleku.
Jen krátká poznámka, dotaz.
Jen ještě upozornění na počátek: přistupuji bosý a ještě k tomz našlapuji po špičkách.
Tedy, co víš o Jizraelském 'služebnictví/otroctví'?. Jsi si doufám vědom, že 'otroctví' pro Jizraelce podle Tóry, chceš-li Mošeho Zákona (podle rav Šaula je Zákon duchovní, spravedlivý a veškerá jeho micvot/přikázání jsou jak svatá tak spravedlivá).
Pokud tedy o Jizraelském 'otroctví' něco znáš z Tóry psané i ústní (Talmud, Midraš Avodim), nemyslíš si, že ono 'otroctví/služebnictví' mohlo být i vykoupením a záchranou a nápravou člověku z ponížení, chudoby a trestu?
Pokud o tom nemnoho víš, pusťme to z hlavy, jedním uchem dovnitř, druhým ven. 

PS: K ostatnímu, že den odpočinku je nutno rozlišovat a oddělovat od dnů práce, den oddělený pro všedních dnů světského zaměstknání k času 'společenství s Hašem', který jej oddělil pro své odpočinutí ve společenství s člověkem a ostatním stvořením, více poznámkovat nebudu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mrav (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Neděle, 28. květen 2017 @ 19:21:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Doplnění nedopsaného souvětí:

/Jsi si doufám vědom, že 'otroctví' pro Jizraelce podle Tóry, chceš-li Mošeho Zákona (podle rav Šaula je Zákon duchovní, spravedlivý a veškerá jeho micvot/přikázání jsou jak svatá tak spravedlivá)./

... bylo naprosto odlišné od toho, co bylo otroctvím v jiných národech a co si pod vlivem otrokářství těch národů (i pod vlivem otrokářství 'křesťanských' národů), představujeme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mrav (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 28. květen 2017 @ 22:26:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hello tele, v pohodě - patrně nevím detaily otroctví v židovském pojetí - nicméně dosud nemám pocit, že by to měnilo něco na mém základním postoji, jež věřím vychází z pochopení a četby Písma, nikoliv z nějakých mých předsudků, jež by téměř nutně vedly k myšlenkové inkonzistenci... jakékoliv otroctví, i když by to bylo vykoupení nebo záchrana, je pro mne nepředstavitelné z hlediska původního hříchem a neposlušností neposkvrněného stvoření. Prostě není.

Pokud jde o světské zaměstnání a domnělou 'práci', naprosto zde nekladu rovnítko, a tedy by asi nemělo smysl o tom dále diskutovat. Jistě pro otroka byla situace jiná, nicméně v dneska např. v dnešním ekonomickém prostředí se může pracovní a soukromý čas i život natolik prolínat, že opravdu takto striktní dělení považuji za zastaralé a neprospěšné - minimálně pro některé profese, či druhy podnikání. Na druhou stranu považuji za směrodatná slova apoštola Pavla - nikoho nepřesvědčovat o svém postoji, pokud se někdo (z jakýchkoliv důvodů) rozhodne dny rozlišovat, oddělovat pro Pána, či považovat některé dny za důležitějších jiných... pokud za tím stojí upřímná víra v Boha, nikoliv strach z nedodržení nařízení nějaké denominace, pak je to v pořádku. V opačném případě bych si tam, minimálně sám pro sebe, velký otazník patrně položil...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 29. květen 2017 @ 11:45:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, wolleku.

Nerozumím tomu, že by kdokoliv, kdo své postoje zakládá byť jen na četbě Tóry (SZ, zejména tzv. knih Mošeho) a Berit Chadaša, docházel k takovým závěrům jako ty, ať už ve věci 'otroctví', tak šabatu.

Předně B-h je člověku (a celému stvoření) Adonáj, tedy jeho Pánem, Panovníkem. Z toho jednoduše vyplývá poslušnost a služba člověka B-hu. K této službě B-h učinil člověka k obrazu svému podle svého podobenství, aby panoval nad jeho stvořením na zemi, aby zemi obdělával (zúrodňoval ji) a střežil (opatroval, ochraňoval). Aby tedy byl v poddanství (službě/otroctví) B-hu a tak panoval v této službě nad zemí.

Ani rav Šaul se nestyděl nazývat otrokem/služebníkem Páně. A Ješua mluvil o tom, že ač i on je apoštoly nazýván jejich Pánem, posloužil jim (nu jako otrok/služebník) a oni mají jednat podle jeho příkladu.

Celý ten 'problém' je pouze v tom, jak člověk pojal toto své poslání 'služebníka panství' nebo 'panování služebníka'. Zákon člověka vede k nápravě, k narovnání, k tomu jak píšeš původnímu záměru. A přikázání o 'otroctví' ze Zákona vede člověka k narovnání postojů mezi zlým a dobrým sklonem. Panovat službou, sloužit panováním. Ony pří kazy o 'otroctví' ze Zákona jsou především o nařízení těm, kdo panují. Po šesti letech služby pak nastává reset a služebník se vrací ke svému dědictví a od svého pána neodchází s prázdnou.

Mám-li to shrnout, člověk byl stvořen k panství služby a ke službě panství. Být služebníkem/otrokem nebo být pánem - obojí má svou vznešenost. Jen naprosto hříchem porušené svědomí to může vnímat jinak. A protože to u člověka tak je a vztahy jsou porušené, je lépe mluvit o zaměstnavatelích a zaměstnancích. Nakonec i otroctví ze Zákona je smlouvou mezi pánem a otrokem, a to i v případě soudního nařízení a nikoliv jen tehdy, pakli se člověk prodal do služby sám. (A zapomeň na nějaký tržní rynek s otroky, jak to bylo u pohanů). Služebník i pán měli z Tòry svá práva a povinnosti (před Tórou, před B-hem). A nade vším dohlížel sanhedrin (soudní dvůr). A Zákon (Tóra), opakuji, je svatý a spravedlivý a je Slovem z B-žích úst.

Ohledně šabatu ... nechtěl jsem už raději tobě nic připomínkovat. Ale přeci trochu. Každý den bez rozdílů je stejně důležitý. Každý pro své poslání, pro to, čím je důležitý. Všední dny svou prací v nich, šabat odpočinkem. Nelze to zaměnit. Proto také Ješua řekl, že B-h neučinil člověka pro odpočinek, ale odpočinek pro člověka. A nejen pro člověka. Člověk má prostě panovat nad B-žím stvořením jinou službou než o dnech všedních, kdy zemi 'zúrodňuje' svou prací a sloužit B-hu jiným způsobem panství nad stvořením a poskytnout nejen sobě navzájem, ale i zemi a všemu stvoření odpočinek a užitek a společenství z výtěžku svých všedních dnů. Důležitost šabatu a jeho oddělení pro odpočinek je tak potřebná jako důležitost všedních dnů práce. A ne pro soběstředmý osobní odpočinek člověka byl stvořen šabat/odpočinek. B-h ho učinil pro člověka, člověk ho má činit druhým, zemi, všemu stvoření. 

Tak ty sice dobře odpočíváš svou prací/neprací, ale dej pozor, abys nebral odpočinutí druhým a zemi. A B-h stvořil odpočinutí nikoliv jednotlivcům, ale společné odpočinutí všem. 

Prostě, o šabatu má člověk vykonávat jinou činnost, než která bývá i jinému prací všedního dne. Např. Kterýkoliv jednotlivec užívající si zahradkářství o šabatu, nedává spočinout zemi.

Člověk B-ží pořádky ruší, a dokáže si to obhájit, jak vidno, i z Písem. :(

Někdy chodím raději bos, jindy v 'kanadách' ...








]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázán (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 29. květen 2017 @ 12:52:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj tele, samozřejmě, že vím, že Pavel píše, že jsme otroci Ježíše Krista - to je však něco jiného, než otrokářská společnost... a otázkou, zda se nazýval otrokem, kdyby člověk nikdy nezhřešil, kdyby Ježíš nemusel sebe obětovat, a kdyby Pavel ani neměl důvod šířit evangelium.... to už bychom však zacházeli příliš daleko, a spekulovali.

Pokud jde o den odpočinku, ať si každý odpočívá, jak chce - dneska jsou lidé, co nepracují vůbec a berou dávky. Pokud je někdo třeba fotograf, a značnou část jeho příjmů je focení svateb, a pokud jsou svatby z 90% v sobotu, pak by ho asi bazírování na Sabbatu docela zrujnovalo. Prostě mám na to asi jiný názor, ale vím, že si Pán nepřeje, abychom se o tom přeli - i tak to beru pouze jako výměnu názorů a zjišťování důvodů, které vedou jiné křesťany k zachovávání Zákona v tomto smyslu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 29. květen 2017 @ 13:55:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom,wolleku.

Nechápu, jak vůbec může člověk sečtělý Tóry/Zákona nazývat společenství kmenů Jizraele jako vyvoleného národa B-žího z národů země podle B-žího Zákona/Tóry, bez níž by nebyl učiněn B-žím národem, otrokářskou společností a B-ží slova nazývat otrokářskými nařízeními k zotročení člověka. Jedině tak, že Tóru fakt nečte a dosazuje si svůj pohled z otrokářských systémů pohanských národů.
Už jsem ti psal, že být otrokem v Jizraeli má naprosto jiný nejen účel/smysl, ale naprosto jinou praxi. Slovo 'otrok' má prostě v chápání Jizraele naprosto jiný význam právě pro onen naprosto jiný záměr/smysl než u pohanů. Podobně jako bohoslužba podle Zákona versus modloslužba. To bys tedy měl umět rozlišit, když 'čteš' Tóru.

Co se týče Šaula, byl vydán horlivě oddané službě B-hu i dříve, než uvěřil že Mašiachem je Ješua, ale nikoliv 'v pravém poznání'. Tak psal i o svých bratrech, kteří neuvěřili. Nic složitě nepopsatelného.

A kdyby člověk nezhřešil, nebylo by mu proti mysli se nazývat B-žím otrokem/služebníkem a měl by vědomí, co činí jeho Pán a být tak přítelem B-žím jako byl/je Moše, se kterým B-h mluvil tak, jako člověk mluví se svým přítelem/bratrem 'tvaří v tvář' a nikoliv jako skrze odrazy zrcadla k zrcadlu, skrze podobenství.

Co píšeš o odpočinutí, mám za divné přemýšlení. Každý jak si chce. Takové 'volnomyšlenkářské'. Jako: nikdo ať mě ničím neomezuje, ani B-h, ale já svým činěním mohu omezovat jiné a rušit, co B-h učinil pro lidstvo a celou zemi. 

Ano, nežijeme v Erec Jizrael a ani v zemi Tóry/Zákona, ale v pohanské zemi mezi pohany. O to je mnohem těžší zachovávat i ta B-ží ustanovení, která B-h vydal celému lidstvu a podle Jeho ustanovení a práva, když je jiní kolem porušují a společnost na to není právně uzpůsobena (pro to své volnomyšlenkářství člověka, kdy člověk činí jen to, co sám považuje před sebou samým za správné - a šíří se to dále - zákony podle průzkumů ....). Člověk se prostě staví nad B-ží Zákon, ale dosud nebyla odstraněna Tóra/Zákon z cesty onomu antikristovství a brání tomu skrze svědomí těch, kdo B-hu věří a Zákon mají za nejen morální kotvu, bez něhož by se svět převrátil do morálního kolapsu. A tady pro pohany i židy platí oněch 7 noachidských přikázání a z nich ty základní 4, které i pro pohany potvrdili apoštolové. A co je navíc nad tato - jsou ostatní přikázání Tóry, která jsou ale standardem pro věřící židy (i v Ješuu ha-Mašiach).
A v Erec Jizrael bys neměl svůj problém a bylo by ti snadné zachovávat šabat i podle 'bezpečnostního oplocení' z Talmudu. 

Křesťané 'přenesli' šabat na 1.den týdne. I tak šabat v neděli mnozí nedodržují a ještě chtějí mít každý odpočinek jen pro sebe, jak kdy chtějí. A pak vznikají ty rozpory ohledně šabatu. Jeden svou prací toho dne ruší odpočinek druhého jeho dne... Šabat má být společným odpočinkem všech a pro všechny.

Jinak ... naprosto souhlasím zatím s Tondou, že se ona inkriminovaná slova Šaulova netýkají šabatu - sedmého dne pro odpočinutí po dnech práce, ale o tzv. svátky / významné dny ... tedy, co je pro Židy nemusí být / nebo ať není pro pohany ... B-h dal vzácné dny vysvobození od poroby a k pokání různým národům v jejich historii.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 29. květen 2017 @ 18:09:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě .... wolleku. Poněkud jsem se rozepsal tady v tom tématu k tobě, co jsem chtěl přidat jen jako 'poznámku'. Prostě jsem tobě a cizincovi/Tondovi vlezl více do debaty, než by bylo záhodno a všiml jsem si, že jsem možná odvedl tvou pozornost po sobě od debaty s Tondou. Nechám Vás spolu v debatě pokračovat.... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 29. květen 2017 @ 20:47:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj tele, jelikož se to opravdu dost rozrůstá a nechci tady trávit věčnost, zároveň je to celkem zajímavé téma, budu nyní asi opravdu reagovat hlavně Cizincovi - Tebe bych chtěl jenom ubezpečit, že otrokářskou společností jsem měl opravdu na mysli obecnou otrokářskou společnost, aniž bych se přesně kdy zajímal o to, jakým způsobem otrokářství fungovalo u Izraelitů. Možná by se to ani nemělo překládat slovem otrok - opravdu nevím. Jenom nevěřím, že ve světě, kde neexistuje hřích a zlo (o tom jsem nedávno s kýmsi vedl diskuzi, zda je vůbec takový svět možný), tak nebude ani žádná forma otrokářství.

Mám obavy, že tady už bych se pohybovat dost v oblasti spíše filosofie, než samotné teologie, není možné dostatečně podrobně vyčíst z Bible, jak by vypadal svět bez hříchu - můžeme se jenom domnívat, jaké by to bylo, a oponovat nekřesťanským filosofům, kteří budou tvrdit, že to možné není, z důvodu nějakého dualismu, apod.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 29. květen 2017 @ 21:15:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Wolleku, právě na toto jsem se tebe ihned ptal:

//.. bylo naprosto odlišné od toho, co bylo otroctvím v jiných národech a co si pod vlivem otrokářství těch národů (i pod vlivem otrokářství 'křesťanských' národů), představujeme.//



Ano, dobrý nápad, pokračuj v diskuzi s cizincem/Tondou. Jen jsem chtěl poznamenat krátce a natáhlo se to a přerušil vás. Uvědomil jsem si to.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 29. květen 2017 @ 22:58:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vím, že jsi to //...// psal, zaujalo mne to. Ale když jsem psal o otrokářské společnosti, v hlavě jsem měl opravdu otrokářskou společnost obecně.

Ano, věřím, že je správné sloužit druhým, i kdyby svět nikdy nebyl položen do prokletí hříchu. Věřím, že pokud je to opravdu požehnání od Boha, pak nám takové sloužení, pomoc druhému bude vyloženě dělat radost. A potěšení z toho budou mít oba dva. Alespoň něco přesně takového jsem od Pána v posledních letech, věřím, přijal a prožil. A jak se čas naplňoval, tak se to Slovo pro mne dost výrazně potvrzovalo... Takže asi výrazný souhlas - ale musí to jít od srdce, z niterního přesvědčení, či lásky. Nikoliv jako litera zákona, kterou se snažíme dodržet.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 30. květen 2017 @ 02:56:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen poslední: právě že literu Zákona/Tóry nejenže lze radostně plnit z ochotného srdce... ale k tomu jindy. .... ;) 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 30. květen 2017 @ 08:41:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pak je to OK. I když i tak bych spíše řekl, že je to pro to srdce, a nikoliv pro literu. Literou je pouze zapsáno to, co by mělo cítit srdce, pokud není zkažené. Dává to smysl? Tedy pokud jde o prvotní příčinu radosti?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 30. květen 2017 @ 13:33:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Promiň, wolleku.

Ohledně té "prvotní příčiny radosti" jsem docela skeptický, opatrný. Ono ale dost a dost záleží na tom, co si pod pojmem "radost" lidé představují. Tady k tomu bych mohl uvést Ješuovo vyprávění o dvou synech, které jejich otec požádal, aby mu přišli toho dne (dnes) pomoci na jeho vinici. Daleko více si cením dobrého lidského svědomí a konání, než výřečností slov a hurónských vyznávání včetně těch "prvotních příčin radosti". Dost často zde se zerykem uvádíme tato slova: spravedlivý je ten, kdo spravedlnost činí (koná, vykonává). O jiné spravedlnosti, než té vykonávané, nevím. Prostě - nečiním spravedlnost proto, že jsem spravedlivý; ale za spravedlivého je považován a uznáván ten, kdo spravedlnost vykonává a spravedlivě jedná a spravedlivě soudí. Tak je to i s plněním B-ží vůle, vykonáváním micvot Zákona/Tóry, který vydal spravedlivý B-h. A vírou, vírou - v té věrnosti a důvěře (nikoliv v jalové, ale prokazatelné jednáním podle požadavků Zákona) Zákon nejenže nerušíme, ale potvrzujeme a plníme.pro

Proto bych rozhodně neřekl, že je to pro to srdce, ale pro onu literu, která v lidském srdci člověku "ožívá" a srdce se pro ni "rozpaluje". Ale pokud má člověk Zákon/Tóru za překonanou, zrušenou, těžko ji může mít zapsanou na tabulkách svého srdce. Navíc jsem v tomto realista. Víra přichází slyšením slova, slova B-žího. Když člověk Tóru čte -- slyší ji, naslouchá?? A pakli někdo Tóru pokládá za B-ží slova zrušená (jakože mají být věčná), pak neuvěřil B-hu, neboť neuvěřil Jeho slovu. Dává ti to smysl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 30. květen 2017 @ 14:09:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tele, promiň, mně ta Tvoje argumentace vůbec těžko dává smysl, a pak se k tomu těžko vyjadřovat. Ani, nevím, co je podle Tebe zrušená Tóra, prostě to nejsou pojmy, které bych sám používal. Pro mne je především důležitý kontext a celková souvislost. O rušení bych nikdy nehovořil, ale když tak o naplnění, jak to dělal i Pán Ježíš. Přesto příkazy typu oko za oko, zub za zub, jasně naplnil, způsobem, že se jimi v podstatě řídit nemáme. a navíc občas tvrdil, že jim něco říkal Mojžíš, aniž by zmiňoval JHVH jako autora.... (např. rozlukový lístek)

A jinak, podle mne akt lásky vůči Bohu, nebo lidem (s čímž souvisí i ona radost), musí přicházet z našeho nitra, nikoliv z litery, či přikazu - jinak je to pomíjívé, nestabilní, a kdoví, zda opravdu upřímné - asi na to mohou být různé názory. Dokonce bych řekl, kdyby to bylo tak, jak říkáš Ty, tak by Bůh mohl stvořit člověka jinak - bez citů, který by jen jako stroj poslouchal, dělal co je správné, a nemusel mít ani svobodnou vůli konat proti Božímu plánu a záměru.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 30. květen 2017 @ 15:35:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, wolleku.
Co je Tóra zde popisuji a překládám ať už závorkově nebo za lomítkem ... je to naučení, Zákon, v užším smyslu pro křesťany tzv. pět knih Mojžíšových, v rozšířeném pojetí se vztahuje i ústní Tóru (Talmudické spisy) v nejrozšířenějším pojetí i na celý Tanach, tedy + proroci + spisy. A je považováno také za slovo (učení, moudrost) B-ží samozřejmě. O rušení mluvím proto, že mnozí křes´tané ho prostě mají za zrušený v Kristu, protože ho Ježíš naplnil a že je Ješua "konec" Zákona/Tóry.

Co se týče micvot/přikázání Tóry/Zákona rozšířeně pojímaného jako "oko za oko" ... pak už jsem na to odpovídal tady vícekrát. K přemýšlení nad texty a jak to Ješua učil: ZDE  písma z kontextu.

Ohledně tzv. "rozlukového lístku": Důvody pro toto "dovolení" vydaného příkazem Mošeho Ješua popsal jasně. Rozlukový lístek byl ochranou pro ženu a Ješua to potvrdil. Ješua také nerušil toto přikázání, ale uváděl pravý smysl a důvody pro jeho použití, nikoliv jak "slyšeli, že bylo řečeno". Navíc ho svými dotazy k tomuto perušim=oddělení/farizejové zkoušeli/pokoušeli, pravý význam a jeho použití znali velice dobře, podobně jako s onou cizoložnicí.

Veškeré micvoty Tóry/přikázání Tóry byly vydány Hašem Mojžíšovi, a on je předříkával lidu a vyučoval je. Moše byl lidský prostředník stejně jako Ješua.

Z lásky k B-hu a lidem - upozorňoval jsem na to, že je důležité znát, co si lidé pod pojmem radost představují, jak ji vnímají. Podle projevů radosti rozhodně nic nesoudím o upřímnosti či neupřímnosti, ale podle toho, co a jak člověk činí. O robotické plnění Zákona jsem rozhodně nepsal a nerozumím,proč se ti to takto ve tvém vnímání převrací. Ale to už je na tobě. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 30. květen 2017 @ 19:52:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalon, tele - no můj názor na Tóru je stejný, jako názor Ježíše zaznamenaný v evangeliích. Pokud z mé strany došlo nebo dochází ke zkreslení, není to úmysl, a roky se s Boží pomocí snažím pracovat na tom, bych získával a nabýval to chápání, které je v Božích očích správné. Kéž jsou i mne ku prospěchu všechny tyto diskuze...

Pokud máš pocit, že se něco v mém vnímání převrací, zkus třeba přemýšlet, proč jsem už před tím na Tebe reagoval, jak jsem reagoval, zda jsem měl nějaký reálný důvod domnívat se, že to vnímáš způsobem podobným tomu, jak jsem si to (nechtěně, nevědomky) převrátil, a třeba zkus hledat i s Písmu Nového Zákona některé konkrétní pasáže, které Ti mohou třeba pomoci. A možná i v SZ... např.

Jer 31:33  Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem

Je však toho mnohem více, jenom se mi nechce nikoho o těchto pravdách, jež prostě prožívám, přesvědčovat - ono se to stejně nedá předat nějak intelektuálně...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 30. květen 2017 @ 21:14:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Wolleku, i toto jsme tu už diskutovali, dokonce jsem právě s verši z Ezechiele a Jeremijáše přicházel. Můj dotaz vždy zněl: jestli mají křesťané vepsán Zákon s jeho zákony, přikázáními a ustanoveními vyryt B-žím duchem do jejich srdcí, proč mají Zákon za zrušený v Kristu a neplní ho?

A mimochodem ... jsem věřícím toliko dlouhou dobu, co ty. A NZ (Berit Chadaša) znám a dost velice dobře běžné křesťanské výklady. Toliko jsem rozšířil vertikální pohled :) a šel k původnímu zdroji tradice.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnost (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 28. květen 2017 @ 22:45:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čtvrté přikázání hovoří o sedmém dni, který nám má být svatý. Myslím, že lépe, když dny nerozlišujeme a svaté nám jsou úplně všechny.Genesis 2:1  Tak byla dokončena nebesa a země i všechny jejich zástupy.
2  Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal s veškerým svým dílem, které konal.
3  Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil.¶
Sedmy den Buh posvetil hned při stvoreni takze sedmy den nebyl dan zidum ale Adamovi a Eve. Muzes z tve stany chapat všech sedum dnu jako svatych na tom není nic spatneho spise je to dobře takto to brat. Ale musíš pochopit jednu věc stvoritel Buh to bere tak ze šest dnu pracuje a ten sedmej bere jako svatej nikde není psano ze by Buh udelal nejakou zmenu v tom ze by cas který posvetil zmenil. Z Boziho pohledu je sedmy den svaty a v tento cas te Buh specielne pozyva k odpocinuti. To odpocinuti je sedmy den klidne to muzes nazyvat jak chces třeba to nazývej svým jmenem to ze se vseobecne bere nazev sobota nic neznamena. tento cas sedmého dne urcil Buh a ty jako clovek to muzes prijmout nebo nemusíš ale pokud se budes v tom case který urcil Buh modlit a nebudes v ten den pracovat budou tve motlidby vyslyseny mnohem vice nez když to budes delat v jiny cas zbývajících 6dnu. A popremyslej o tom ze ten sedmy den ustanovil Buh ne clovek. A pokud něco ustanovi Buh je to vice nez něco ustanovi clovek. Tento ces je dnes chapan jako sobota a lide nepochopili co tento cas by mel znamenat pro člověka delaji z oho zakonickou sobotu a mnoha lidem se to zprotivilo proto tomu casu muzes rikat jinak pokud je ti sobota protivna nezalezi jak ten cas sedmého dne pojmenujes dulezity je abys pochopil co tento cas který urcil Buh znamena.  Buh je sefem a ted si predstav ze sefem jsi ty a velis několika lidem ty jako sef urcis nejaky cas setkani v jednom dnu v tydnu ale tvi podrizenym se to nelibi a prijdou na to setkani jiny den ve stejnem casu podřídíš se svým podrizenym ??  Jakej bys to byl sef který se podridi uprimne pro ty podrizene bys byl za BLBECKA a ti podrizeni by si s tebou jako svým sefem delali co chteli v podstate tvi podrizeni by bylimsefy nad tebou. Buh je sefem a když něco urci tak to plati podrizeny je clovek at se mu to libi nebo ne muzes se styvet na zadni nepomuze ti to maximalne stratis ZIVOT VECNEJ.  Nedavno jsem něco trochu vice pochopil a uz se nebavim o sobote ale o case sedmého dne tomu casu dal Buh říká Sabbat. A pro uplnost Sabbat není den ale odpocinuti s Bohem to je jeho smysl. pokud to pochopíš bude cas který vymezil Buh na pocatku pro tebe uplne něco jiného nez je dnes kdy to chapes jako den v tydnu a skoro vsem je to protivny.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnost (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 28. květen 2017 @ 22:55:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě malickost pokud by Adam A Eva nepadli do hrichu tak ten posveceny sedmy den by svetili po celou vecnost nemyslis???


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mrav (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 28. květen 2017 @ 23:18:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
S tímto problém nemám - nejsem si jenom jistý, jakou časomírou bylo měřeno těch prvních šest dní, stejně tak nevím, jak dlouhý byl ten den sedmý. Ať už to bylo jakkoliv, následovaly dny 8., 9. 10. a další - dneska už jsme úplně někde jinde a počítá se to minimálně na milióny dní. A ano, ten sedmý byl posvěcený Hospodinem...

K ostatnímu jsem se snad plus minus vyjádřil. Věřím, že Ježíš i apoštol Pavel se k tomuto konkrétnímu přikázání vyjadřovali dost jasně. A nemám problém vytahovat ze Starého Zákona podstatně komplikovanější a těžko vysvětlitelná nařízení a příběhy, budeme-li je vytrhovat z kontextu, který se snažím respektovat u všech statí SZ, a ke kterým - na rozdíl ode dne odpočinku - není v NZ řečeno ani slovo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnost (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 29. květen 2017 @ 09:02:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš-li jiný návrh, tak jej uveď, ať to můžeme zhodnotit. 

  Samozřejmě, že mám jiný návrh. Proto se tě taky ptám. 

  Kdyby se jednalo o den odpočinku, přikázání desatera a řád stvoření, bude uveden v jednotném čísle (jak je zvykem, když se o něm píše) a nebude se psát o tom, že je jeden den důležitější než jiný. Zjevně se tedy jednalo o nějaké rozlišení dnů podle důležitosti, ne rozlišení na dny pracovní a dny odpočinku (protože to nesouvisí ani a důležitostí dne, ani se zvyky, je to přirozený řád od stvoření).


Pokud jde o veganstí, či spíše vegetariánství, souvislost ze SZ je přece jasná - po stvoření, na počátku, přece zvířata nebyla žádným způsobem určena ke stravě, to se změnilo a po Noeho potopě.

  No právě! Veganství tedy se Zákonem a natožpak desetarem nesouvisí už vůbec, když skončilo mnoho staletí před Zákonem. Ptal ses na ty indicie, tahle je až moc jasná, že v těch Římanům nejde o Zákon, natožpak desatero. Nevím, že by v Zákoně byla o veganství zmíňka, naopak, běžně se tam píše o masu různých zvířat jako stravě.


"Dělání" více pro Pána zde nemuselo nutně znamenat práci, ale prostě určitý akt víry, který není požadavkem pro křesťana, nicméně dobrovolným rozhodnutím něco zachovat, dát Pánu navíc.

  No, tomu nerozumím. 

  Když byla sobota učiněna pro člověka, jak se ti spojí "dělat něco navíc" (nemyslím tím "dělat" jako pracovat), když člověk požehnání soboty využije? To vůbec nedává žádný smysl. 

  Tím, že člověk využije odpočinku sedmého dne, dělá něco pro sebe, bere to, co Bůh lidem daroval, stvořil, respektuje to, co Bůh udělal, bere z toho požehnání.


Podobné to může být třeba s tím, že se někdo zřekne manželství, dětí, veškerého svého majetku, či dalších věcí - má tedy méně fyzické i psychické práce, ale má více času pro Pána.

  To už nechápu vůbec? 

  Jak je to pro tebe "podobně"?

  Tím, že se někdo zřekne manželství a dětí, dělá přeci často přesný opak toho, co Bůh pro člověka připravil!

  Bůh stvořil pro člověka sobotu, požehnaný den odpočinku. Ten, kdo pracuje a odpočívá podle Božiho řádu, dělá to, co Bůh pro člověka připravil, přijímá to, co Bůh dal.
  Bůh stvořil pro člověka muže/ženu. Ten, kdo si vezme muže/ženu, dělá to, co Bůh pro člověka připravil, přijímá to, co Bůh dal. Podobně, jako ten, co využívá dne, který Bůh stvožil pro člověka.

  Když se někdo ženy zřekne a zřekne se dětí, nedělá to podobně jako když někdo pracuje šest dní a využívá Boží den k odpočinku, ale dělá opak toho, co Bůh připravil.


Rozhodně nebylo dáno na počátku stvoření.

  No, třeba den odpočinku byl požehnán a posvěcen na počátku stvoření. Dlouho, dlouho před tím, než většina dalších věcí.


Podle mého názoru skutečné Boží požadavky na člověka jsou podstatně přísnější, než Desatero, či celý Zákon.

  No a můžeš nějak popsat, jaké přísnější požadavky má Bůh na tebe vzhledem k přikázání o šesti dnech práce a sedmém dni odpočinku? Co přesně musíš přísněji zachovávat vzhledem k tomu přikázání teď nově v NZ oproti desateru?


Pokud se Ti můj postoj nezdá, proč se tedy v Desateru vyskytuje pojem otrokyně? 

  No, nezdá, tak se ptám. Často tu píšeš, že jsi nějaké téma podrobně zkoumal, sám jsi poctivě hledal a je ti to věřit, protože je to z mnoha tvých příspěvků vidět, že zkoumáš věci poctivě a sám. A je prima vidět někoho takového, kdo se opravdu zajímá o věci písma, řeší je, zkoumá a nepapouškuje druhé. rád si čtu tvoje příspěvky.

  Proto mne zajímá, zda jsi zkoumal i tohle téma a před Pánem došel ke svým závěrům, nebo jen nějaké závary přejal.

  K "otrokyni" ti už psal Petr. Ano je to důsledek hříchu, uvažuju stejně. Dál třeba sleduju život Mariana. Dostal se z dluhů, ale po pár letech do nich spadnu. Je sice docela "svobodný" člověk (formálně), ale už asi dva roky je zase otrokem svého hříchu, pod tlakem věřitelů, neplatí odpad, elektriku, plyn, nájem, dluhy. Nespí, nejí, je nemocný, na práškách, ... Dokážu si představit, že jako nesvéprávnému bez vlastních financí, kdyby měl za práci zajištěný byt a jídlo, žilo by se mu lépe a ne hůře. Jenže to by je do té práce musel někdo donutit.

  S tématem dne odpočinku bych ale řekl, že to nesouvisí. Pro tebe to asi souvisí tak, že v NZ (či teď) už otroctví není? Ale v NZ se pojem otroctví vyskytuje také.


Nevěřím tomu. Desatero je přizpůsobené zkažené lidské společnosti, je Zákonem Židů. 

  Myslíš tedy, že kdyby společnost nebyla zkažená, tak člověk nepotřebuje šest dní práce a sedmý den odpočinku? Že by to jako bylo tak, že by si každý odpočíval až když by byl unavený, bez řádu? Nebo by neodpočíval vůbec? Nebo pořád? Jaká je tvoje představa práce a odpočinku bez desatera?


Čtvrté přikázání hovoří o sedmém dni, který nám má být svatý. 

  No, nejen. Čtvrté přikázání hovoří i o šesti dnech práce.

Myslím, že lépe, když dny nerozlišujeme a svaté nám jsou úplně všechny. 

  Myslíš tedy, že to, co Bůh udělal na počátku, už dodnes nevydrželo? 

  Kdy a čím to bylo zrušeno?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mrav (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 29. květen 2017 @ 22:49:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě, že mám jiný návrh. Proto se tě taky ptám. 

Vidíš to podobně jako tele, nicméně ten jiný návrh neuvádíš 'pozitivním' způsobem, tedy nepíšeš odkaz na konkrétní část Písma, ke které se to může vztahovat, tedy co to je. Píšeš spíše o tom, co to není... Já měl na mysli, jiný návrh, který má konkrétní oporu v Písmu.

protože to nesouvisí ani a důležitostí dne, ani se zvyky, je to přirozený řád od stvoření

Důležitost může být někdy dost relativní. Z hlediska toho, aby člověk odpočinul a úplně se neodrovnal, je důležitý den odpočinku. Z hlediska toho, aby člověk vůbec žil a vydělal si na živobití, je důležitější den 'práce'. To je snad celkem logické. Apoštol Pavel mluvil nejen konkrétně, ale i v Duchu obecně ke všem dalším generacím, které budou jeho slovo číst. Jednoznačně říká, že někomu je den jako den, tedy je nerozlišuje, což v sobě zahrnuje i onu důležitost, která je však relativní, a taky jednoznačně říká, že kdo dny nerozlišuje, jedná správně.

Veganství tedy se Zákonem a natožpak desetarem nesouvisí už vůbec,...

Možná ne se Zákonem či Desaterem, ale rozhodně souvisí se souborem knih, zvaných Starý Zákon, a to jsem vysvětloval minule. Navíc, Pavel tam mluví o čistých a nečistých zvířatech, což jsou věci čistě související se Zákonem. A tak jsem to i myslel. Je to jednoznačně směs toho, co vyplývalo ze Zákona, a z toho, co si k tomu přidali lidé - ať už úplné se zřeknutí masa, nebo z rozlišování dní, což bylo biblické, usoudili, že je dobré jim přiřadit jinou důležitost, což už biblické nutně nebylo.

Když byla sobota učiněna pro člověka, jak se ti spojí "dělat něco navíc" (nemyslím tím "dělat" jako pracovat), když člověk požehnání soboty využije?

Pokud ji člověk využije, tak ji využije. Já měl na mysli, že by někdo byl třeba onen fotograf fotící svatby o sobotách, pak se obrátil ke Kristu, a měl by dvě možnosti - buď normálně o sobotách fotil dále a odpočíval jindy, jinak, nebo by se svého zaměstnání zřekl a byla by to jeho oběť pro Pána navíc. Tady je prostě šíleně důležitý postoj člověka, proč, z jakého popudu či z jaké motivace se rozhodne den odpočinku takovým způsobem zachovávat.

Tím, že člověk využije odpočinku sedmého dne, dělá něco pro sebe, bere to, co Bůh lidem daroval, stvořil, respektuje to, co Bůh udělal, bere z toho požehnání.

Pokud to tak člověk prožívá, tak budiž. Když už to stavíš takto (v Bibli to jako dar nevidím), přiznám Ti, že bych se tím velmi trápil, kdybych toto měl tak zákonicky dodržovat... Svobodu v Kristu prožívám úplně jinak...

Tím, že se někdo zřekne manželství a dětí, dělá přeci často přesný opak toho, co Bůh pro člověka připravil!

Ano i ne. Když jsem to psal, měl jsem na mysli konkrétní místa v Bibli. Například:

1 Kor 7:8  Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou tak jako já.
9  Je-li jim zatěžko žít zdrženlivě, ať vstoupí v manželství, neboť je lepší žít v manželství než se trápit.

Mt 19:12  Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.

Je jich více. Docela mne překvapuje, že Tě toto až tak zarazilo. Považoval jsem to za natolik samozřejmé, že jsem se ani nepokoušel toto své tvrzení hned podporovat Biblí. Jinde se píše, že kdo je v manželství, stará se více o světské věci. Je přece zřejmé, že kdo se zřekne manželství, a pokud mu to nijak nechybí, tak má zase více času na Pána a Jeho dílo. Ovšem je to zase o motivaci, o skutečných niterních důvodech člověka, proč se tak rozhodne. V žádném případě by se tím, že je bez manželství neměl trápit. Zase, hovořil-li bych za sebe, trápil bych se také, a asi více, než kdybych měl něco zákonicky v nesvobodě dodržovat.

nedělá to podobně jako když někdo pracuje šest dní a využívá Boží den k odpočinku

Podobnost spočívala v tom, že něco dodržovat/zachovat/činit pro Pána můžeme, ale také nemusíme, není hříchem, když vstoupíme do manželství, není hříchem vůbec nerozlišovat dny, ale (řečeno Tvými slovy) můžeme využít toho, co nám Bůh nabízí... Ta podobnost, i rozdílnost tam je - záleží, jak moc ji budeš toužit najít.

No, třeba den odpočinku byl požehnán a posvěcen na počátku stvoření. Dlouho, dlouho před tím, než většina dalších věcí.

Nevím, co máš přesně na mysli - ano Bůh sedmý den odpočinul od svého stvoření... Ale jinak ani zmínka, až do doby, než v Exodu promluvil Hospodin - navíc je to den Hospodinův, nezní mi to jako dar, ale jako zákon, nařízení...:

Exodus 16:23  Ten jim řekl: "Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Co je třeba napéci, napečte, a co je třeba uvařit, uvařte. A vše, co přebývá, uložte a opatrujte do rána."

A je prima vidět někoho takového, kdo se opravdu zajímá o věci písma, řeší je, zkoumá a nepapouškuje druhé. rád si čtu tvoje příspěvky.

Díky moc za komplimenty. No, je mi tento postoj celkem vlastní - nicméně nemyslím si, že bych zrovna den odpočinku zkoumal tak detailně, jako jiná, z mého pohledu důležitá témata. Nesetkal jsem se sborem, který by toto nějak zásadně řešil, nebo na tom bazíroval jako třeba Farizeové, jimž Ježíš musel nejednou oponovat - i to mne vždy utvrzovalo v mém současné postoji.

Proto mne zajímá, zda jsi zkoumal i tohle téma a před Pánem došel ke svým závěrům, nebo jen nějaké závary přejal.

Rozhodně jsem nic nepřejal a prakticky vše, co tu k tématu píšu, jsou mé originální názory či postoje - třeba i s tím, že otroky by obecné desatero (tj.platné věčně) podle mne vůbec nezmiňovalo.

S tématem dne odpočinku bych ale řekl, že to nesouvisí. Pro tebe to asi souvisí tak, že v NZ (či teď) už otroctví není?

Samozřejmě, že je to i v NZ - otroci mají poslouchat svého pána, jako by to činili Pánu Ježíši: "Ef 6:5  Otroci, poslouchejte své pozemské pány s uctivou pokorou a z upřímného přesvědčení jako Krista." Je to asi z podobné kategorie, jako 'milujte své nepřátele'. Kdyby nebylo hříchu, nebylo zla, pak bychom žádné nepřátele ani neměli, a milovali všechny... to je prostě obecný rozpor mezi ideálem a realitou. Není vždy snadné to správně z Písma vyčíst, někdy to asi ani možné není. U těch otroků však nemám důvod mít základní pochybnosti.

Myslíš tedy, že kdyby společnost nebyla zkažená, tak člověk nepotřebuje šest dní práce a sedmý den odpočinku? Že by to jako bylo tak, že by si každý odpočíval až když by byl unavený, bez řádu? Nebo by neodpočíval vůbec? Nebo pořád? Jaká je tvoje představa práce a odpočinku bez desatera?

Je mi mnohem bližší flexibilní přístup k práci. Prostě člověk pracuje tak, jak je potřeba a odpočívá mezi prací. Pokud bude unavený, práci bude asi dělat špatně, a to žádoucí není. Otázka, zda by nezkažený člověk (původní neporušený, který nestárne a neumírá), zda by vůbec únavu cítil - spíše bych předpokládal, že ne. Ale je to opět vysoce nad rámec Písma...

No, nejen. Čtvrté přikázání hovoří i o šesti dnech práce.

Technicky vzato, ano, máš pravdu:

Exodus 20:8  Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
9  Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci.
10  Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách.
11  V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý.

Nicméně podstata toho přikázání je přece jasná - pamatovat na den, který nám má být svatý. Řekl bych dokonce, že zde je nepřímo řečeno, že tedy má být 'důležitější' než jiné dny. Přece co je svaté by mělo být objektivně důležitější, než totéž, ale ne-svaté. Mně tu zase jen více a více vyvěrá ta souvislost s Pavlovými verši, nezlob se na mne za to, já tam prostě tu souvislost vidím jasnou.

Myslíš tedy, že to, co Bůh udělal na počátku, už dodnes nevydrželo? Kdy a čím to bylo zrušeno?

Nestavěl bych to takto. Když to tak napíšeš, předjímá to určitý dojem, není to neutrální vyjádření. Můj pohled: Na počátku Bůh 6 dní tvořil, sedmý odpočinul. O nějakém počítání na týdny, že by po sedmém dni byl den první a nikoliv osmý, tam podle mne není ani slovo. Musel bys nejdříve jasně dokázat, že to, co předpokládáš na základě znalosti Zákona a Desatera, i na základě toho, že jsme zvyklí dělit časové úseky na týdny po 7 dnech, opravdu logicky plyne z toho, co 'Bůh udělal na počátku'. Osobně bych s takovým chápáním, či odvozením měl asi dost zásadní logický problém. Prostě to z toho logicky neplyne. Vidím to tak, že je to až Desatero, a následně Zákon, které se na toto odpočinutí retrospektivně odkazují. Právě proto, že to bylo pro Židy velmi užitečné.

Omlouvám se, pokud jsem něco nenapsal dostatečně správně, nebo někde udělal chyby... dost se to rozrůstá a čas mne celkem tlačí - budu se o tom s Tebou bavit, jak dlouho budeš chtít, když se spletu, tak to vysvětlím, jak jsem to myslel. Ale základ je pro mne to, že se nebudeme snažit navzájem přesvědčovat, ale prostě jenom sdílet naše postoje k tomuto - neboť jenom toto vnímám jako správné před Pánem - na základě Písma.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. červen 2017 @ 07:58:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, neuvádím. Psal jsem a ptal jsem se v souvislosti s diskuzí a článkem na téma Boží přikázání, v tomto případě o práci a odpočinku.

  To místo o důležitosti dnů a souzení druhých se vůbec nemusí vztahovat k písmu. Dnes mají například lidi vánoce. Jsou to pro ně nejdůležitejší svátky v roce, kdy si na sebe najdou čas, mají se rádi, dodržují různé rituály. S písmem to nemá společného nic. Pro mne je takový životní postup hrozný (asi proto, že jsem to zažil), ale pokud to tak někdo chce žít, neberu mu to. Klidně může dva či tři dny v roce věnovat svým blízkým a mít se rád a pak zase "skočit zpět do života" a třistašedesátdva dnů se svým blízkým nevěnovat. Někdo dokonce i může zachovávat vánoce Pánu, i když je to při zkušenostech s nimi těžko představitelné.

  O zachovávání dnů se píše i jinde v písmu, např. v galatským, to je taky stejné, jak to dělají lidi dnes. Otročí výplatám, čtvrtletním plánům, předsevzetím nového roku, všelijakým svátkům...

  V křesťanství máš dnes lidi, co slaví vánoce, velikonoce (v několika různých termínech), den světla, dny adventu a mnoho dalších dnů. A považují ty dny za důležitější než jiné. A někdo to považuje jako zachovávání dnů pro Pána.

  Takže odhaduju, že i tehdy byla situace stejná.


Důležitost může být někdy dost relativní. Z hlediska toho, aby člověk odpočinul a úplně se neodrovnal, je důležitý den odpočinku. Z hlediska toho, aby člověk vůbec žil a vydělal si na živobití, je důležitější den 'práce'.

  Přesně tak. Zjevně šlo o nějakou důležitost, o vyvyšování dnů, řešení důležitosti dnů lidmi a na první pohled je to vidět. Zjevně se to netýká Božího přikázání, kde žádné takové rozlišení není.


Je to jednoznačně směs toho, co vyplývalo ze Zákona, a z toho, co si k tomu přidali lidé - ať už úplné se zřeknutí masa, nebo z rozlišování dní, což bylo biblické, usoudili, že je dobré jim přiřadit jinou důležitost, což už biblické nutně nebylo.

  Ano, tak to chápu. 


 Když už to stavíš takto (v Bibli to jako dar nevidím), ...

  Co jasná slova Pána Ježíše, že sobota byla stvořena pro člověka?


  A tu podobnost vidíš i u jiných Božích přikázání?

  Když je přikázání o úctě k rodičům, tak pokud ho někdo dodržuje, tak to taky vnímáš tak, že "dělá něco více pro Pána"? 


Nesetkal jsem se sborem, který by toto nějak zásadně řešil, nebo na tom bazíroval jako třeba Farizeové, jimž Ježíš musel nejednou oponovat - i to mne vždy utvrzovalo v mém současné postoji.

  No, já právě ano. Když jsme si začali číst bibli a začali ji brát vážně a poslouchat Boží přikázání, pracovat a odpočívat podle Božího řádu, narazili jsme tehdy na vážný problém v církvi. Zásadně to řešili a silně bazírovali na tom, že v sobotu se odpočívat nesmí, protože to by bylo zákonictví.



Je mi mnohem bližší flexibilní přístup k práci. Prostě člověk pracuje tak, jak je potřeba a odpočívá mezi prací. Pokud bude unavený, práci bude asi dělat špatně, a to žádoucí není. 

  Vidíš. Tak to je mi zas mnohem bližší úcta k Božímu slovu a zachovávání Božího řádu a následné požehnání. Dodnes jsem například vděčný za to, když jsem mohl po šesti letech práce sedmý rok odpočívat podle Božího slova, být s dětmi, věnovat se rodině, byla neuvěřitelná zkušenost. 

  Proto se tě ptám. Nesedí mi to k ostatním tvým postojům.


Nicméně podstata toho přikázání je přece jasná - pamatovat na den, který nám má být svatý.

  No, to právě nejen. Jaký je důvod pro to, že by odpočinek byl důležitější než ta práce?


  Nemusíš se omlouvat, taky mám málo času. Dneska více, protože ČD mají zpoždění :-) A teď už jsem na hlaváku.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázán (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 01. červen 2017 @ 16:05:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, neuvádím. ...  To místo o důležitosti dnů a souzení druhých se vůbec nemusí vztahovat k písmu. Dnes mají například lidi vánoce. ...S písmem to nemá společného nic. Pro mne je takový životní postup hrozný (asi proto, že jsem to zažil), ale pokud to tak někdo chce žít, neberu mu to. Klidně může dva či tři dny v roce věnovat svým blízkým a mít se rád a pak zase "skočit zpět do života" a třistašedesátdva dnů se svým blízkým nevěnovat. Někdo dokonce i může zachovávat vánoce Pánu, i když je to při zkušenostech s nimi těžko představitelné.

  O zachovávání dnů se píše i jinde v písmu, např. v galatským, to je taky stejné, jak to dělají lidi dnes. Otročí výplatám, čtvrtletním plánům, předsevzetím nového roku, všelijakým svátkům...  Takže odhaduju, že i tehdy byla situace stejná.

=> Nemusí se vztahovat k Písmu, nicméně principiálně a logicky se týká i Písma - jinak by nedávalo smysl, že Pavel něco takového psal a jeden ze sedmi dnů v týdnu, jež by pro nás měl být svatý pro Pána, tam jasně nezmínil - ve smyslu, že jej zachovávat máme. Někomu je den jako den, každý ať má jistotu svého přesvědčení - zmínil by to tedy v případě, že by nadále považoval za závazné pro křesťany, nějaký takový den zachovávat. Opravdu mi to připadá i velmi logické, že to ode sebe nejde oddělit, i když samozřejmě to může zahrnovat obecně cokoliv jiného, včetně vánoc, velikonoc, narozenin (ostatně slavit to, že stárneme, taky nepovažuji za moudré, i když to dělá celá společnost jak stádo ovcí, třebaže si málokdo přeje stárnout...).

Pořád mám za to, že pokud bys chtěl trvat na tom, že doslovným zachováváním čtvrtého přikázání tzv. Desatera ne jeden celý konkrétní den v týdnu, pak důkazní břemeno je na Tvé straně. Já mám za to, že své, tedy co jsem mohl, jsem už vysvětlil, o mohl bych to pouze rozvést precizněji, třeba až na úrovni výrokové logiky.


  Přesně tak. Zjevně šlo o nějakou důležitost, o vyvyšování dnů, řešení důležitosti dnů lidmi a na první pohled je to vidět. Zjevně se to netýká Božího přikázání, kde žádné takové rozlišení není.

=> To, že jeden den je 'svatý pro Hospodina' není kvalitativní rozlišení? Domnívám se, že jednoznačně ano. Navíc verš 5 říká, "někdo rozlišuje dny" - vůbec to nemusí být podle důležitosti, jak poměrně dost zdůrazňuješ - já vždy primárně chápal to rozlišení, neboť to jediné je dostatečně objektivní veličina - důležitost je relativní, jak už jsem psal dříve.


 //Když už to stavíš takto (v Bibli to jako dar nevidím), ...
  Co jasná slova Pána Ježíše, že sobota byla stvořena pro člověka?

=> Psal jsem: "když to stavíš takto". Pak to dar není, protože, pokud bych nesměl nic udělat, tak bych to bral jako utrpení. Pokud jako dar beru každý den, který mi Bůh dal, včetně sobot a nedělí, pak to samozřejmě dar je, a právě takto chápu Ježíšova slova (kromě toho v nich cítím právě tu 'svobodu' dělat o sobotě to, co považuji jako člověk za správné, nikoliv co nařizuje Židovský zákon, který v celé své šíři není možné dodržovat - např. nechal bys ukamenovat vzpurného syna? Pokud ne, není to neposlušnost Zákonu?). A jako dar vnímám i možnost odpočinku. Nezapomeň, že Desatero mluví mj. i otrocích, služebnících v domě, že nemají pracovat - ale desatero práci nedefinuje - to definuje Zákon, Tóra. Záleží dost na charakteru práce, ale někdy je práce koníčkem, a obecně se říká, že je to ideální stav. Co, když to někdo ani nedokáže přesně rozlišit? Já bych Ti popravdě ani nedokázal odpovědět, zda o víkendu pracuji nebo ne.

Mimochodem Dt 4:13 praví, že desatero přikázání je Hospodinova smlouva, kterou Izraelitům přikázal dodržovat. Pro křesťany je závazná nová smlouva. Nechal jsi třeba obřezat své děti podle Zákona? Dodržuješ Zákon ve všech ohledech? Co o tomto praví Nový zákon? A je snad pro nás závaznější 'stará' smlouva (Desatero), než Zákon? Pokud s námi Bůh v Kristu uzavřel novou smlouvu, proč by ta stará měla být doslovně závazná?


  A tu podobnost vidíš i u jiných Božích přikázání? Když je přikázání o úctě k rodičům, tak pokud ho někdo dodržuje, tak to taky vnímáš tak, že "dělá něco více pro Pána"? 

=> Vidím tu podobnost ve světle výkladu dní podle Nového Zákona. Desatero samo o sobě považuji za příliš málo, i pro křesťana... čtvrtému přikázání rozumím jinak, než Ty, nebo než jej nad rámec Desatera definuje Zákon. Přikázání jsou shrnuta ve dvou: Miluj svého Boha a miluj svého bližního... Věřím, že naplňování toho, co vyžaduje Zákon, je ve skutečnosti řízeno láskou, nikoliv literou. Je mnoho míst v NZ, které hovoří v tomto duchu.


  No, já právě ano. Když jsme si začali číst bibli a začali ji brát vážně a poslouchat Boží přikázání, pracovat a odpočívat podle Božího řádu, narazili jsme tehdy na vážný problém v církvi. Zásadně to řešili a silně bazírovali na tom, že v sobotu se odpočívat nesmí, protože to by bylo zákonictví.

=> Když já nikdy četbou celé Bible nedospěl k tomu, že bych měl dodržovat celý Starý Zákon doslovně. O sobotách jsem nikdy nepracoval, tak jsem to neřešil - ale zase záleží, jak definuji práci. Můžeš uvažit oběd? Můžeš po obědě umýt nádobí. Existují domácí práce? Prostě čím více by člověk šel do hloubky, tím více by se v tom zamotával - a možná i proto jsi v církvi narážel na zmínky o zákonictví... musel bych znát detaily. Minimálně je však nesmysl, že v sobotu se odpočívat nesmí!


  Vidíš. Tak to je mi zas mnohem bližší úcta k Božímu slovu a zachovávání Božího řádu a následné požehnání. Dodnes jsem například vděčný za to, když jsem mohl po šesti letech práce sedmý rok odpočívat podle Božího slova, být s dětmi, věnovat se rodině, byla neuvěřitelná zkušenost. 

=> Možná jsi něco před tím nedělal dobře, a proto Ti striktní řád tohoto typu začal vyhovovat a dokonce přinesl požehnání. Mně požehnání přineslo něco úplně jiného. S úctou k Božímu slovu nevidím přímou souvislost. Resp. když vím, že NZ zákon staví mnohé příkázání SZ do nového světla (typu: Bylo vám řečeno..., ale já vám pravím...), pak moje úcta spočívá v tom, že se ho (tj. Písmo) snažím přijímat v kontextu své doby. A ten byl jiný před vznikem Izraele, jiný za doby platnosti Tóry, a jiný po vzkříšení a nanebevzetí Krista. Konkrétně o dnech apoštol Pavel mluvil dost jasně, a je zcela v souladu s Božím slovem nedělat mezi dny žádné rozdíly.


// Nicméně podstata toho přikázání je přece jasná - pamatovat na den, který nám má být svatý.
  No, to právě nejen. Jaký je důvod pro to, že by odpočinek byl důležitější než ta práce?

=> Není důležitější odpočinek než práce, ale důležitější je v Božích očích to, co je svaté, než to, co svaté není - a podobně i v lidských očích, má-li pohled Boží - nebo s tím, že co je svaté, je kvalitativně jiné než ne-svaté, a teoreticky je lepší svaté než ne-svaté - s tím nesouhlasíš? To je docela zásadní si ujasnit... Nicméně, primárně je to o rozlišování, nikoliv o důležitosti... nikdy až do rozhovoru s Tebou mne nanapadlo zde řešit důležitost, a popravdě nadále je první stupeň differenciace dní rozlišení. A teprve když je vůbec rozlišujeme, můžeme jim přiřazovat důležitost. Důležitost je tedy podmnožinou rozlišení, a Písmo hovořím tedy o obojím, ale i o rozlišení, které je vůbec nutnou podmínkou k tomu, abychom přiřazovali nějakou důležitost - nevím, zda mi v tomto rozumíš. Sám mám pocit, že už se hodně opakuji :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 23. květen 2017 @ 21:57:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám za to, že tady jsem se tady zabýval pouze jedním problémem, tak se toho teologa zeptej a odpovídej k tématu. Mně je celkem jedno, kolik hodin kdo čeho naposlouchal nebo nastudoval. Zajímá mne výsledek, nikoliv to, jak se k němu kdo propracoval. Někdo umí krásně zpívat přirozeně, někdo by celý život mohl navštěvovat lekce zpěvu, a přesto bude na sklonku života stále zpívat velmi falešně...

Ačkoliv význam studia originálních jazyků a dobového kontextu rozhodně nepodceňuji, sám se přikláním spíše k tomuto způsobu poznávání Pána: 

Jan 16:13  Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.

Navíc každý výklad je poplatný víře vykladače, bez ohledu na to, zda je to velmi studovaný a znalý teolog, nebo nějaký laik, což je sám o sobě pojem, který z Bible nějak neznám... Zdá se, že Písmo takto lidi nedělí.


Jinak stále si myslím, pokud máš nějaké názory převzaté od teologů a sám jim nerozumíš, nemáš je ve svém srdci a ve své mysli, skrze Ducha a osobní poznání Pána i Jeho Slova, není na místě někoho odsuzovat do pekel. Pokud Tě k takovému postoji vedl poslech těch mnoha tisíc hodin kázání, pak by stálo se nad užitkem tohoto ovoce opravdu přinejmenším vážně zamyslet.


PS: ten poslední příspěvek měl tolik chyb a překlepů, že jsem si to místy ani nedokázal domyslet - co se s Tebou dělo?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 24. květen 2017 @ 08:21:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mobil a Google překladač si ta slova upravuje mnohdy spatne a pokud jsi v práci o o chvilkách volná píšeš nemáš čas si hrát s tím to opravovat. Bible nezná slovo laik? No laik je člověk který nemá oficiální vzdělání ale může klidně diskutovat s promovanymi vysokoškolskými teology na téma Bible. Tolati o každém oboru lidské činnosti. No když už jsme u toho co Bible nezná tak já vím že Bible nezná neděli tak proč ji teda svetis? A nebo znáš místa kterými svěcení neděle obhajis. A nebo ti duch pravdy zjevil svěcení neděle?  Já nepřebírají názory Teologu jen tak. Teolog ti o jednom větší z Bible udělá víkendovém seminář a to co ten teolog tvrdí mi osobně musí podložit jinými částmi písma že to co tvrdí zapadá do Biblického kontextu tak jak zatím chápu Evangelium já a já nedělám tu chybu jako většina křesťanů že mají nějakou teologii a ta teologie je stoprocentní pravda už jsem mnohokrát musel změnit pohled na Evangelium když jsem narazil na nové okolností a dodnes pravdu celou neznám ještě je asi mnoho toho kde budu muset své názory pozmenit. Já jsem vůči Bibli otevřený a pokud něco dává lepší smysl než dosud tak to prijmu. Já ještě nemám plné pochopení evangelia ale je mi líto lidí kteří uvázli na místě a zakrnělí ve své teologii. Luther jsi spasen pouze milosti, Ježíš přibil zákon na kříži, Ježíš za nás naplnil zákon, tóra a desatero je jeden zákon atd. Takoví lidé nejsou schopni přijmout jednoduchou věc že zákon a milost jde ruku v ruce. A proto je to tak jednoduché a prostě a otvírá to úplně jiné chápání evangelia. Takoví lidé bohužel zakrnělí v teologii a tu svou teologii budou bránit zuby nehty jsou uzavření k dalšímu poznání. Jo a ještě sem patří lidé co říkají duch Svatý mě uvede do veškeré pravdy a Bibli jako slovo Boží dávají až na druhé místo ale problém je v tom že na jeden konkrétní dotaz téma ten duch pravdy každéhomu člověku sdělil tu pravdu jiným způsobem s mnohdy si to odporovalo. Pokud by to byl Duch Svatý tak by všichni tito lidé měli stejnou odpověď na dané téma a nerozchazeli by se s ti jsem se setkal kdysi a pokud tam jsou rozpory nemůže to být Duch Svatý ale je to duch satana.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 10:15:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevidím naprosto žádný důvod světit neděli. Proč se mne vůbec na to ptáš? Dal jsem Ti snad nějaký racionální důvod si to myslet, nebo skutečně postupuješ na základě svých předpokladů o druhých lidech, čemuž se obvykle říkává předsudky? Opravdu nic ve zlém, ale určitě jsem nic takového nenaznačoval ani omylem...

S Tvým obecným postojem k Písmu souhlasím. Sám také studuji všechno a rozhodně mé názory na Bibli nejsou poplatné žádné zavedené denominační, či jiné nauce. A je také mnoho věcí, na které prostě nemám žádný názor, nebo se s určitou váhou přikláním k několika různým, i protichůdným názorům - protože prostě nevím a zjevení nemám, a asi ho ani nepotřebuji. Právě bratr Barkóci mne občas přiměje ke změně, či přijetí nového postoje - jenže on je také silně naddenominační - je prostě pravdivý, a proto je mi myšlenkově tak blízký.

Nevím, jestli to, co píšeš, je vždy duch satana. Může to být i hříšná motivace, a někdy i nedostatek rozumu, upřímnosti a soudnosti - prostě nevím - navíc i toto všechno může být ovlivňované duchem satana.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 23. květen 2017 @ 14:07:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kolik lidí bývá zneužito výkladem Bible a dokonce i změněnými verši z Bible. Nedávno jsem zjistil, že třeba jehovisté úplně vymazali pojem milost a nahradili pojmem laskavost, což je obrovský rozdíl. Jiný kazatel jiné církve prohlásí, že Zákon a Ježíš je totéž, čili jedna rovina. Jiný člověk vypravuje prokazatelné lži o zmrtvýchvstání, které se událo,  a on sám se na tom podílel apod. Tady má pravdu Pozorovatelník, že to jsou podvody. Myslím, že Ty jsi ovlivněn  nějakou sektou, která zase učí svoje bludy. Ten Tvůj Ján Barna je adventista, teolog, ale lidé nepotřebují teologii a strašení Božím soudem, na což je Barna asi specialista, ale poznat Boží lásku a Boží milost. A tam, kde je na prvním místě sobota, není žádná láska. Je to stejné, jako, když jehovisté na první místo dávají to, co se týká krve,  a nechají dítě či matku kvůli krvi zemřít. Adventisté straší papežem, ale já považují za větší nebezpečí islámský a sektářský, prostě náboženský fanatismus. To je jako nákaza a ničí psychiku  a životy lidí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 24. květen 2017 @ 09:21:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ach jo přečti si Janovo zjevení tam se o soudu píše a popisují to i jiné části písma.
Bůh je spravedlivý a spravedlnosti vyžaduje potrestáni těch kteří porušují zákon to jistě chápeš děje se tak i h lidských soudu. Takže z toho logicky vyplývá že pokud má být Bůh spravedlivý musí existovat Boží soudný stolice která bude soudit hříšníky. Já nestrasim soudem já jen upozorňují že ten soud jednou bude ať chceme nebo ne tohle lidé neovlivní.
Takže si myslím že je lepší se o tom bavit ozornovat člověka co jednou v budoucnu bude aby si ten člověk uvědomil že pokud Nebude žít podle Boží vůle tak u toho soudu bude uznán vinným pokud to člověk ví může se zařídit tak aby u toho soudu byl omilostněn. Neřeším tady jaký je Boží zákon to je jiné téma. Takže co je lepší mlčet o soudu nebo raději jak říkáš strašit soudem s tím že někdo si něco uvědomí a díky tomu jednou bude omilostnen. A mimochodem ten Barna soudem nestrasim ale právě naopak říká že je to pro věřícího dobrá zpráva. On totiž vysvětluje že u toho soudu nebudeš dožene na základě spravedlnosti který se měří pomocí takzvaných Aristotelových vah ale že Bůh soudí jinak. Protože pokud by měřítkem soudu bylo to jestli jsi vykonal více dobrá než jsi způsobil zla tak asi by všichni lidé propadli a nikdo by nebyl omilostnen.  Ten teolog vysvětluje starým adventistům že že soudu nemusí mít strach protože to měření spravedlnosti není měření na základě těch vah že tohle není Biblické. To je zajímavý tohle jsi asi nečekal! A Luther měl x těmi váhami obrovský problém byl to pro něj strašák a odstranil to tím že řekl jsi spasen pouze milosti tím ten svůj problém s chápáním spravedlnosti vyřešil tím odstranil ty váhy podle kterých měli být lidé soužení.pokud by pochopil že ty váhy nejsou biblické kdo ví jestli by razil teologii spasen pouze milosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 10:22:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Soud jistě bude. A ospravedlněni být můžeme a nemusíme. Kdo to pochopí, ten se může ztotožnit s Janovými slovy:

1 Jan 4:17  V tom jeho láska k nám dosáhla cíle, že máme plnou jistotu pro den soudu - neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.

Věřím, že tento pokoj je možné mít. Ale také věřím, že mnozí lidé tento verš navenek mohou zneužívat - ale možná jim ten pokoj a jistota v nitru duše chybí... opět, je to věcí mezi Pánem a každým jedním člověkem, není to otázka teologie...

Váhy, a podobně - hezké, úsměvně, leč žalostně lidské... nemám potřebu to více vůbec zvažovat. Bůh je úplně jiný, věřím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Středa, 24. květen 2017 @ 09:28:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže příště Františku pokud uvedu nějakého teologa tak si ho první poslechni o čem hovoří a potom toho teologa odsud. V tomto případě ten teolog učí opak toho co si myslíš ty a pomáhá lidém nebat se toho soudu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 24. květen 2017 @ 10:48:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je typické pro zákoníky a sekty. Vyšachují Pána Ježíše a zpochybní jeho obět. Místo toho na první místo dají učení své sekty. Zde je to sobota.Kdo nesvětí sobotu podle jejich pokynů, nebude spasen. Hnusí se mi  toto učení. Je to jen způsob, jak ovládat lidi. Sektářský učení. Učení teolog je stejný jako farizej. Nepochopil, co vykonal Pán Ježíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 09:25:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebavíme se o sobotě ale o Sabbath. Sabbat není den v týdnu je to správné Boží odpočinutí. Sám jsi psal že Židé označovali dny v týdnu číslovkami. No asi máš pravdu neměl jsem čas to ještě ověřovat ale vem si třeba verše kdy ženy přijdou k hrobu Ježíše y je psáno že přišly první den po sobotě. Co s názvem sobota no pokud měli Židé každých sedm dní Boží Sabbat tedy odpočinutí s Bohem tak tento den podle toho pojmenovali. Bylo by to logické. Bůh při stvoření určil čas kdy se chce x člověkem setkávat osobně a tento čas posvětil. Tedy ten čas co určil Bůh je svatý stejně jako jsou svaté i jiné věci které Bůh posvětil.Dnes máš takeosvecene nebo vysvěcené kostely a v nich jsou některé věci svaté a jak tyto věci lidé vnímají? Mají k těmto takzvaným svatým věcem určitou účtu a respekt. Takže pokud Bůh Sabbat posvětil tak bys tento čas který Buhosvetil měl měl vnímat a chovat se k tomu stejně jako k jiným posvěceným věcem. A tohle si lidé neuvědomují. Ještě jednou zopakují Sabbat a 7 den týdne sobota jsou dvě rozdílné věci které nemůžeš slučovat. A to že je ten posveceny oddělený čas Bohem pro setkávání v odpočinutí člověka s Bohem podle hebrejského kalendáře 7 den a ten den se jmenuje sobota s tím nic nenadelyme. A pro některé ostatní s Bohem se můžeme setkat kterýkoliv den v týdnu ale jeden den vybral osobně Bůh tento čas oddělil od ostatních dnů v týdnu a tento čas posvětil. A tento Bohem určený čas je posveceny tedy Svatý což o jiném času v týdnu říci nemůžeme. Tohleto si uvědomte. Pokud je něco posvěcené  dostává to jiný rozměr třeba člověk taky musí projít určitým posvěcením a díky tomu se z něj stává Boží dítko bez posvěcení to nejde a čas Sabbatu  Bůh posvětil.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 10:23:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže miliardy lidí, kteří nesvětí sobotu, nejsou posvěceny ? Posvěceni jsou jen adventisté? Tak pak lze dát rovnátko mezi jehovisty a adventisty  a jiné sekty. Vše je jen sekta. Copak Pán Ježíš někde dává sobotu na první místo v životě? Škoda mluvit? Lidem se prostě musí nějak vymýt mozek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 09:25:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebavíme se o sobotě ale o Sabbath. Sabbat není den v týdnu je to správné Boží odpočinutí. Sám jsi psal že Židé označovali dny v týdnu číslovkami. No asi máš pravdu neměl jsem čas to ještě ověřovat ale vem si třeba verše kdy ženy přijdou k hrobu Ježíše y je psáno že přišly první den po sobotě. Co s názvem sobota no pokud měli Židé každých sedm dní Boží Sabbat tedy odpočinutí s Bohem tak tento den podle toho pojmenovali. Bylo by to logické. Bůh při stvoření určil čas kdy se chce x člověkem setkávat osobně a tento čas posvětil. Tedy ten čas co určil Bůh je svatý stejně jako jsou svaté i jiné věci které Bůh posvětil.Dnes máš takeosvecene nebo vysvěcené kostely a v nich jsou některé věci svaté a jak tyto věci lidé vnímají? Mají k těmto takzvaným svatým věcem určitou účtu a respekt. Takže pokud Bůh Sabbat posvětil tak bys tento čas který Buhosvetil měl měl vnímat a chovat se k tomu stejně jako k jiným posvěceným věcem. A tohle si lidé neuvědomují. Ještě jednou zopakují Sabbat a 7 den týdne sobota jsou dvě rozdílné věci které nemůžeš slučovat. A to že je ten posveceny oddělený čas Bohem pro setkávání v odpočinutí člověka s Bohem podle hebrejského kalendáře 7 den a ten den se jmenuje sobota s tím nic nenadelyme. A pro některé ostatní s Bohem se můžeme setkat kterýkoliv den v týdnu ale jeden den vybral osobně Bůh tento čas oddělil od ostatních dnů v týdnu a tento čas posvětil. A tento Bohem určený čas je posveceny tedy Svatý což o jiném času v týdnu říci nemůžeme. Tohleto si uvědomte. Pokud je něco posvěcené  dostává to jiný rozměr třeba člověk taky musí projít určitým posvěcením a díky tomu se z něj stává Boží dítko bez posvěcení to nejde a čas Sabbatu  Bůh posvětil.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 10:32:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hlavně, že ti posvěcení farizejové se v sobotu radí, jak zavraždit Pána Ježíše. Je to vše jen podfuk na lidech. Sektářské učení k ovládání lidí  a pak k nařízením, aby plnili je  to, co chce vedení sekty. Pak se nařídí, co smí a nesmí jíst, co v sobotu smí a nesmí, co smí nosit za oblečení a co nesmí, co smí číst  a nesmí atd. A pak musí mít svoje proroky, kteří  mají zaručeně vždy pravdu. Je to až hrůza, když si děti v sobotu nesmí ani utrhnout ze záhonu jahůdku a jiné  a jiné. Adventisté mne zprotivili sobotu svým zákonickým přístupem. Posvěcení můžeme být i v práci v sobotu, když sloužíme lidem apod. Ale škoda psát! Fanatismus je nemoc.



]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:53:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A mimochodem pan Ježíš je naším příkladem a máme ho následovat tak jak to dělali apoštolové. Já v Bibli čtu že apoštolové stejně jako pan Ježíš kázali Boží slovo vždy o Sabbath. Pokud světit jinej den jak potom následuješ příklad pana Ježíše a apoštolu? Špatně.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:58:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak by mohli kázat u židů v jiný den? Apoštolovi byli rodilí židé a nemohli kázat v jiný den v chrámě. Pokud šli do chrámů  jiných náboženství, pak tam mohli v jakýkoliv den , třeba v Řecku. Neděle byla uzákoněna až za císaře Konstantina, kdy skončilo pronásledování křesťanů. Ovšem pronásledování židů pokračovalo dál. Svým způsobem se křesťané tak oddělili od židů. A neděle neměla pohanský obsah, ale byla památkou na vzkříšení Pána Ježíše. K čemu je zákonické dodržování soboty jako u židů, kteří se vysmívají Ježíši? Uctívání soboty si akorát vymyslela Whiteová a na tom založila svoji sektu podobě jako si své sekty založili jiní fanatici. Třeba jehovisté si svá nařízení odvodili od všeho, co se týká krve. Pojem milost nahradili pojmem laskavost, pojem Bůh nahradili jiným výrazem a svými nařízeními drží lidi v novém v otroctví, jako každá sekta. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:51:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co je to: "Zákonické dodržování soboty"? Můžeš to vysvětlit, objasnit, popsat, jak to myslíš, jak bys zákonicky dodržoval šabat?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 22. květen 2017 @ 12:02:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud je mi známo tak Konstantin nazyva neděli ctihodným dnem slunce. Jako pohan proč to asi dělá? Porozumění si historii a zjistíš že slunce je pohanské božstvo které bylo uctivano a konstantin vyhlásil neděli jako den uctívání slunce teprve později se neděle stává dnem uctívání v křesťanství. Zajímavé je že neděli světili jen v Římě a ještě najednou místě nepamatuji si a teprve později ji přijali křesťane po formálním obrácení Konstantina na křesťanství prostudujte si dobře dejiny.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 22. květen 2017 @ 09:19:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš musel jednat podle Zákona, nicméně právě Ježíš byl první kdo začal různé zvyky odhledně Sabbatu zpochybňovat.

Např. (je to však mnohem více)

Mk 2:24  Farizeové mu řekli: "Jak to, že dělají v sobotu, co se nesmí!"
27  A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu.
28  Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou."

Nevím, jak čteš, vše však nasvědčuje tomu, že kázali Slovo stále, tedy i o Sabbatu, kdy se Židé shromažďovali.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:37:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen připomínka:


kontekt onoho příběhu: Mk2, 23I stalo se, že v sobotu procházel obilím a jeho učedníci začali cestou trhat klasy. 24Farizeové mu řekli: „Podívej, proč dělají v sobotu, co se nesmí? “ 25Ježíš jim říká: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když se ocitl v nouzi a dostal hlad, on i ti, kdo byli s ním26Jak za velekněze Abiatara vešel do domu Božího a snědl chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě kněží, a dal i těm, kteří byli s ním?“ 27A řekl jim: „Sobota byla učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. 28Takže Syn člověka je také pánem soboty.“


K pochopení: Ješua přikázání platná o šabatu rozhodně takto nerušil. Jen vysvětloval, že přikázání platná o šabatu lze porušit, pokud je nutno zachovat přikázání Tóry, která mají vyšší platnost a neodkladnost nebo i poslání, a jedním z nich je zachování života. Přikázání o šabatu se také ruší i například obřízkou, která se koná 8.dne po narození dítěte. Ješua poukázal na případ Davidův, který se dokonce vůbec netýkal přikázání o šabatu. Toto věděli a dodnes vědí a učí i židé. Micvot zachování života mají vyšší a větší platnost než micvot o šabatu.


Okrajově: Tzv. chlebů předložení bylo 12 (2 sloupce po 6-ti, kadidlo (olej) navrch na každý sloupec) a každého týdne se měnili za nové a z nich nesměl jíst nikdo krom kněží. David a jeho družina neměli jen hlad, ale měli poslání, a nedostali jen Davidem požadovaných 5 chlebů, (dvě ryby), ale všech dvanáct. (viz. nasycení zástupů 5 chlebů pro 5 tisíc a přebylo 12 košů chleba).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 09:43:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už je to delší čas tak si přesně nepamatuji počty. Ale dle Boha máme desítky nařízení pro Sabbatu ale Židé v době Ježíše dodržovali stovky nařízení pro Sabbat. Ježíš jim v písmu říká lidská ustanovení přesněji otcovská ustanovení a ta Bůh nevyžadoval pamatuji si že jedno z nich je 
Že o sobotě mohli Židé udělat je určitý počet kroků které představovaly určitou vzdálenost. Pokud teda žid udělal v sobotu o jeden krok více zhřešil. Takže žid si v sobotu musel dobře naplánovat kde půjde a co bude dělat prví je návštěva synagogy. Takže pokud ten žid udělal vše co si naplánoval a spotřeboval všechny dovolené kroky tak musel zůstat na místě do konce soboty  pokud dobře plánoval tak sklonek dne strávil na lůžku nebo podobné a odpočíval. A teď si vem bizarní situaci ten žid dobře poobědval a na tom lůžko ho bohužel chytlo velký srani a co ted? Měl dvě možnosti porušit zákon o množství kroků a jít na WC tím zhřešit nebo dodržet zákon a posrat se i taková situace mohla tehdejšího žida který dodržoval otcovské ustanovení potkat. Bůh Sabbat  nezatizil mnoha paragrafy co se smí a co ne které Židé dodržovali v době Krista.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 22:49:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pochybuji, že by Źidé měli krokoměry, jako je máme my dnes - a potom, co je vlastně práce? Navíc člověk dělající intelektuální práci si odpočine právě při pohybu...

To, co píšeš jenom ukazuje, jaké ovoce takové nařízení v lidech přineslo. Ale je fakt, že cokoliv není z víry, je hřích, a tedy pokud někdo věřil, že je lepší se posr*t, než udělat 10 kroků navíc, podle jeho víry se mu staň. Jestli to ale opravdu byla víra Boží, to už je zase věcí mezi ním a Pánem. Osobně na toto víru nemám, a nikdy bych ani neměl...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 26. květen 2017 @ 18:37:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hirali,

kde jsi zase došel na to, že za Ješuy Jizraelitě měli 'stovky' zakázaných činností o šabatu ...
A tvé 'domněnky' o tom, že židé o šabatu mohou ujít jen 'určitý počet kroků' o šabatu a z ještě z Berit Chadaša (NZ) jsou opravdu už jen naprosto tvými nesmyslně domyšlenými úvahami nad tím, co o šabatu židé ujít mohli a co ne. A věř tomu, že (kdyby o šabatu nečinili nic jiného, než jen chodili), mohli chodit vkuse od večera do večera celý den s bezpočtem kroků,  ... je nikoliv mimo svou obec. A Ješua to měl nedaleko do Jerušalajim cca kiláček. A tento halachistický předpis je 'aktualizovaným' micvot (Ex3,16) na dnešní (už od dob, kdy Jizraelci obsadili Erec Jizrael a nežijí v 'ležení tábora'.

Proč tolik 'tvořivého domýšlení' o WC :)))) ???? Jen tyhle 'představy' neberte nikdo za bernou minci ;) A na WC si ze svého města můžete na procházku zajít, není to 'práce', a kolikrát potřebujete. Je-li to nutné, nevěřím, že od hranice města dojdete více, jak kilometr. A doma ... zajděte si kolikrát chcete ;) ...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 26. květen 2017 @ 18:44:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
.... jinak se omlouvám, a tolik mě to pobavilo s tím WC :))))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 26. květen 2017 @ 19:45:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
👍


]


Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 22. květen 2017 @ 07:51:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
U židů neměly dny svoje názvy , ale číslovku. Takže důležité nebylo slovo Sabbat, ale jeho význam a to je číslo sedm. Nedělí, která je sedmičkou v cyklu sedm, se nic neporušilo stejně jako pátkem u islámu. Číslo sedm je zachováno. Židé slaví sice Sabbat, ale Ježíši se posmívají  a považují ho za podvodníka lháře.  Slavení  sabbatu jim nepřináší Ježíše a Boží milost. A sobota v pojetí fanatických adventistů spíše je stejný projev fanatismu jako u jiných sekt jiná nařízení. Mně sabbat už dávno zprotivili adventisté, protože z toho dne udělali něco strašného. Sobecké lidské nařízení pro svoje spasení bez ohledu na následky pro okolí.A pak spatřil někdo  z dnešních věřících originál desek Zákona ? Šlo o čtyři stránky textu!!!


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:01:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Číslo sedm by bylo zachováno u jakéhokoliv dne protože týden má 7 dní :))).


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:11:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byly pokusy zavést týden o jiném počtu dní, ale vždy to zkrachovalo. Organismus to asi nepřijal a zvyk je železná košile. Sedmidenní cyklus pochází už od Babyloňanů. To nebyl výmysl Izraelců.  Odtud mají některé dny názvy podle nebeských těles pozorovaných pouhým okem. Montag podle Měsíce, Sonntag podle Slunce a další. A i tato vesmírná tělesa ovlivňují zdravotní stav lidí.


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 22. květen 2017 @ 08:48:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dvě desky zákona originál z truhly smlouvy držel v rukou dá před 25lety muž jménem Ron Wait.  Jinak Františku jdeš od desíti k pěti v studiu evangelia jak můžeš psát takové nesmysly cos napsal na počátku. bohužel samotní někteří adventisté říkají že jejich církev dopadla stejně jako živé za dob pana Ježíše to znamená že lidé svými vlastními nařízeními zatížili Sabbat a udělali z něj pro mnoho lidí protivný den ty sám s tím máš zkušenost. Tito lidé nepochopili pravý smysl Sabbath a doslova se z nich stali zákoníci. Je velmi málo adventistů kteří si uvědomili že se chovají jako zákoníci a kteří začli chápat alespoň trochu co je to Sabbat. To nejsou mé názory ale názory některých adventistů a když jsem o tom co říkají přemýšlel tak jim dávám za pravdu jak chápat alespoň v omezené míře Sabbat dává mi to smysl co říkají. Ale u oficiální církve to nenajdeš ti se od těchto vysvětlení distancují  a mnozí nahoře dokonce popírají učení adventismu že papežství je šelma že zjevení což je jeden ze základních bodů na kterých adventismus vyroste popírají učení o svatyni a je tam toho více adventistů dnes jsou na tom dost špatně.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 22. květen 2017 @ 10:17:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tohle je učení jejich falešné prorokyně. Ona čerpala z protestantských knih a pak tvrdila, že jí to zjevil Duch Boží. Podobně tak se zdravotní reformou  a jiné  a jiné. Ona píše o tom, co se v sobotu nesmí a určuje, jak se oblékat, co jíst   a jiné  a jiné. Všechno tohle znám a je to strašný podvod na lidech, kteří hledají cestu  a víru. Podobě jako jehovisté  a jiní. Ovládat lidi a servírovat jim svoje učení šikovně, aby to nepoznali.  Jak mohl někdo držet originální desky Zákona, když je nemají ani židé? Uměl hebrejsky či jazyk, kterým by byly napsány? A šelmou? To může být kdokoliv! Šelem je mnoho a jsou to i ty sekty. Kam jsi to zabloudil a co je to za sektu to Tvoje společenství?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 22. květen 2017 @ 10:57:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ctím tak nějak intuitivně sobotu. Je to pro mě den odpočinku a klidu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:07:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To já také tak cítím, ale adventisté mne jí málem zprotivili.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:56:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak židé svými vlastními nařízeními zatížili šabat? Vysvětli, napiš. 
Třeba: tím, že učinili okolo B-žích přikázání "ochranný plot" svých nařízení, aby nedocházelo byť i nevědomě k jejich porušení?
Kdo o tom chce psát, měl by o tom něco alespoň vědět a netvořit z vody svých domněněk v mezerách mezi texty NZ (ale i SZ). 


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 21:59:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
O těch 'nalezených' 'origoš' deskách Smlouvy (i truhle Smlouvy - mimochodem chyběla mu Áronova hůl, svitky Tóry, zlatá nádoba s manou?) jsme se už bavili a připomínkoval jsem ti to. Onen archeolog neposkytl jediný důkaz, jen své 'až až'. Navíc je popsal zcela proti Písmu. 'Slitý text psaný po obou stranách' ... a který? Ten z Ex20 nebo Dt5?)


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 22:00:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
O těch 'nalezených' 'origoš' deskách Smlouvy (i truhle Smlouvy - mimochodem chyběla mu Áronova hůl, svitky Tóry, zlatá nádoba s manou?) jsme se už bavili a připomínkoval jsem ti to. Onen archeolog neposkytl jediný důkaz, jen své 'až až'. Navíc je popsal zcela proti Písmu. 'Slitý text psaný po obou stranách' ... a který? Ten z Ex20 nebo Dt5?)


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:44:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten sedmý den, Franto, měl právě jako jediný své jméno, pojmenování a to odpočátku. O číslovkách bych už v hebrejštině vůbec nemluvil. Tedy pojmenování jako první, druhý atd. jsou vlastně také pojmenováním, ač nikoliv významovým tak jako šabat. O slavení šabatu židům samozřejmě požehnání přináší, je jim "svatým", tedy odděleným, a na znamení vyvoleného národa a dle Smlouvy. 


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 22:29:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kde jsi narazil na to že Židé označovali dny pismenkami?  Narazil jsem na knihu od Slováka který v ní tvrdi že Sabbat má jiný význam než dnes běžně chápána sobota a vysvětluje to tam tak bych potřeboval tvůj zdroj abych mohl srovnávat co tvrdí ten Slovák. De!umí předem. Zajímavé je že to není adventisté ale po studiu Bible začal světit Sabbat v v den Sobotní. Sabbat a sobota jsou podle něj dvě různé věci. Teprve jsem na počátku tak jsem zvědavější jak k tomu přišel.


]


Re: Re: Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Úterý, 23. květen 2017 @ 22:30:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kde jsi narazil na to že Židé označovali dny pismenkami?  Narazil jsem na knihu od Slováka který v ní tvrdi že Sabbat má jiný význam než dnes běžně chápána sobota a vysvětluje to tam tak bych potřeboval tvůj zdroj abych mohl srovnávat co tvrdí ten Slovák. De!umí předem. Zajímavé je že to není adventisté ale po studiu Bible začal světit Sabbat v v den Sobotní. Sabbat a sobota jsou podle něj dvě různé věci. Teprve jsem na počátku tak jsem zvědavější jak k tomu přišel.


]


K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Pondělí, 22. květen 2017 @ 11:34:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Ježíši Kristu jsem osvobozeni od Zákona, myšleno Mojžíšova zákona. Tedy i do podmíněnosti spásy plněním Zákona, včetně Desatera. Neznamená to, že se jako křesťané jsme bez jakéhokoliv zákona,vládnout nám má zákon Kristův, zákon lásky a svobody (Epištola sv. Jakuba, kap. 2., verše 8 a 12). Desatero se zde stává jakýmsi minimem morálky, podobně jako právo bývá označované za minimum morálky. Žel dnešní křesťané mají problém splněním Desatera jako minima morálky. O tom bylo mé kázání, ne o sobotě či neděli.     


]


Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 12:27:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Láska nepůsobí bližnímu nic zlého, je tedy naplněním Tóry (Zákona), tím čím Tóru a veškerá v ní B-ží přikázání (micvoty) naplňujeme. V tom je (spočívá) láska k B-hu, že dodržujeme (žijeme podle) B-žích přikázání v Tóře (Zákoně) a těmi dvěma největšíma přikázáními (krom toho, že věříme v Jednoho B-ha) o lásce k B-hu a bližním (lidem), která jsou přikázáními Zákona (Tóry), smíme naplňovat i ta ostatní přikázání. Ta dvě přikázání, co Ješua nevymyslel, ale převzal nebo potvrdil jako ta největší jsou esencí všech micvot a celé Tóry (Zákona) i pro ta nejmenší z přikázání, na nichž se zjevuje i to, zda člověk miluje B-ha i v tom nejnepatrnějším. Pokud by byl v Kristu zrušen Zákon, pak i ona dvě přikázání o milování B-ha a bližních.


]


Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Pondělí, 22. květen 2017 @ 21:53:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš zrušil zákon dialekticky, a to cestou negace negace (dvojí negace). Jsme spasení milostí skrze víru, ne ze skutků čili plnění (Mojžíšova) Zákona. V tom smyslu pro nás Zákon neplatí. Jakožto spasení vírou jsme však zavázáni k plnění Zákona lásky a svobody, který jakožto naplnění Zákona zahrnuje Dvojpřikázání lásky a v něm i Desatero. Od věřících Bůh očekává, že se budou snažit nehřešit a konat dobré skutky (ne mrtvé skutky Zákona).


]


Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 22:14:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dialekticky? Dvojitou negací? To je 'rušení'? Ješua Zákon naplnil. Poukazoval na podstatu přikázání a nezrušil ani fonetickou tečku, aby byl Zákon zachován plně textově.

Ty jsi pohan, jak pro pohany platil Zákon ze Cinaje? 

Deset slov jsou slova významová a v nich je shrnut celý Zákon, tak jako v oněch dvou přikázáních. Zruš jedno z přikázání, zrušíš celý Zákon. To Ješua nečinil a i ještě pro Šaula byl Zákon platný.

Očekávání je 'hezké' slovo, zahrnuje libovůli člověka.


]


Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Středa, 24. květen 2017 @ 12:30:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je, Ježíš tolik toho zrušil z Mojžíšova zákona. Třeba obřízku a všechny chrámové oběti zápalné i suché. Vlastně celou chrámovou službu. A také kamenování cizoložníků. Zákon měl několik set přikázání (příkazů či zapovědí). Kolik nám z toho zůstalo? Ježíš Zákon naplnil (splnil jeho požadavky) a tak jej mohl pro nás zrušit jak podmínku spásy. Už nejsme pod Zákonem, ale pod milostí. Asi tak. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 24. květen 2017 @ 19:12:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dvojitou negací se netvoří ani pozitivum. Například: co nechcete, (aby jiní činili vám), nečiňte vy jim. Dvojitá negace na začátku a na konci ve větě, tak sice ruší pozitivum uprostřed věty, ale nevytváří pozitivní příkaz. Neruší tak sice Zákon, ale ani ho nenaplňuje. Je tedy spíše porušením pozitivních přikázání Zákona. Naopak věta: Jak chcete, aby druzí jednali s vámi, tak jednejte i vy s nimi; je naprosto pozitivní příkázání. 

Ješua, co vím, obřízku Zákona (i Avrahamovu), nikdy sebemenším slovíčkem nikdy nezrušil. Nezrušil ani tresty ze Zákona. Všecka přikázání Tóry jsou dosud v platnosti, protože B-ží slovo (Tóra) je věčná, skrze ně B-h stvořil svět a ten je nesen, založen a stvořen B-žím slovem. Proto dokud trvá nebe i země nepomine byť jediné písmeno (fonetická tečka) Zákona. A jsou platná, ač i je z nějaké příčiny znemožněno člověku je naplnit zcela. Chrámové oběti nikdy nebyly o zvířatech, jejich krvi a plodinách země.

Být v milosti nikdy neznamenalo neplnit požadavky Zákona, ale omilostněného vede k životu, který není protizákonný. Pakli člověk činí více než Zákon po člověku vyžaduje, není Zákonem souzen. 

Asi tak.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 19:43:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tele, co píšeš, je sice hezké - ale tak teoreticky. Nebo souhlasíš, že bychom nadále neposlušnost dětí měli řešit podle Božího přikázání typu:

Dt 21:18  Má-li někdo syna nepoddajného a vzpurného, který neposlouchá otce ani matku, a když ho kárají, neposlechne je,
19  ať ho jeho otec i matka uchopí a vyvedou ke starším jeho města, k bráně jeho místa,
20  a řeknou starším jeho města: "Tento náš syn je nepoddajný a vzpurný, neposlouchá nás, je to modlářský žrout a pijan."
21  A tak ho všichni muži jeho města uházejí kamením a zemře. Tak odstraníš zlo ze svého středu. Ať to slyší celý Izrael a bojí se.

Jak toto obhajovat před nevěřícími, kteří tvrdí, že v Bibli je zlo, nebo dokonce že Bible vyzývá k zabíjení, podobně jako Korán?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 24. květen 2017 @ 20:17:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak to obhajovat? Proč bych měl?
Wolleku, já to písmo znám a dobře.
Také vím, že tento případ se nikdy (alespoň u Jizraelců) nikdy nestal.
Proč asi? Platí totiž micvoty o soudu a svědcích a důkazech.
Rodičové by sami museli prokázat, dosvědčit dalšími dvěma svědky, že skutečně byla jejich výchova bezchybná. Také kdyby syn svědčil proti se svědky, bylo by k tomu přihlíženo. Atd.

Tady se docela jasně ukazuje, že Tóra není zákon, tak jak ho vnímáme podle těch světských politických, ale je skutečně naukou, výchovným prostředkem, a vede k nápravě a ke svatosti a spravedlnosti toho, kdo nad ní rozjímá a žije podle ní. Stanovený trest má být a je výchovný. A naprosto přesně to ukázal Ješua v případě oné nevěrnice. Když ty někdy čteš Tóru, máš za to, že se kamenovalo dnes a denně?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: wollek v Středa, 24. květen 2017 @ 22:39:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozhodně čtu právě i v NZ že tu cizoložnici ukamenovat chtěli. A Ježíš byl ten, který je moudrým slovem od toho odradil. Jinak jsem se opravdu nezabýval tím, kolikrát byl ten který zákon uplatněn. Nepovažuji to za zpětně zjistitelné.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 24. květen 2017 @ 23:26:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ukamenovat ji chtěl kdo a jak? Na základě výnosu sanhedrinu (soudního dvoru)? Jednak by to bylo proti římskému právu a také Zákonu (Tóry, Mošeho zákonu). Rozhodně Ješuu pokoušeli. Takových náznaků lynčů je v Berit Chadaša (NZ) více. Jeden se stal na Štěpánovi. I soud nad Ješuou byl proti Zákonu a židé tato písma kritizují, že by byly nestandardních jednáním podle Zákona. Například do očí bijící je roztržení veleknězova roucha, což je porušením Zákona.
Že ses něčím nezabýval a tvrdíš, že je nedohledatelné je omyl. Jen prostě křesťané neberou Talmud jako bernou minci... to bych tedy uzavřel.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nop v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 01:14:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Roucho se trhalo na znamení žalu. To nejde o porušení zákona.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 25. květen 2017 @ 05:20:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nope, promiň, ale na domněnky si nehraji.
Kohen gadol (velekněz) své roucho nesměl roztrhnout nikdy, ani kdyby mu zemřel otec či matka. Lv 21,10.


]


Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 22. květen 2017 @ 20:33:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...//Desatera jako minima morálky.//
Deset slov bez "slyšení" ? ( slova)
Morálka ,princip chování "po správnu" ?
Minimum svědomí ?
 


]


Re: Re: K zákonu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 22. květen 2017 @ 21:31:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak měl říci Moše (a jeho slova použil Šaul):

Dt30, ) Vždyť tento příkaz, jak ti jej dnes přikazuji, není nepochopitelný a není ti vzdálen. Není v nebesích, abys říkal, kdo nám vystoupí na nebesa a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej. A není ani za mořem, aby se řeklo, kdo nám přejde moře a vezme jej pro nás, potom uposlechneme a vykonáme jej. To slovo je ti velmi blízko, v tvých ústech je a v tvém srdci, abys je vykonával.

'4 základní  'minima svědomí', ze kterých by se mělo vycházet,  (a pro jejich zrušení by propadla morálka světa), stanovili pro 'pohany' apoštolové, když rokovali o tom, že se i pohané obracejí 'na víru' (ve svém jednání)  .... ;) ... byly to rabínské :) požadavky ... a ze (zrušeného v Kristu) Zákona :))


]


Re: Kázání o mravnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 23. květen 2017 @ 08:52:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Lutriku.

  Díky za kázání. Pomáhá pochopit některé věci, o kterých psal pozorovatelnik.

Čtvrté přikázání hovoří o slavení dne odpočinku, kdy člověk se má cele věnovat Bohu. Křesťanská církev slaví den odpočinku v neděli, kdy si připomíná jedinečnou událost, rozhodující pro spásu člověka: vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých. Žel řada křesťanů v neděli pracuje, ačkoliv nevykonávají povolání, kde je nedělní služba nutná, např. nepracuje ve zdravotnictví. Jeden známý zpovědník říkával svým ovečkám, že mnozí jsou chudí, protože v neděli pracují. Prací v neděli si totiž ochuzují o Boží požehnání, které jim pak v jejich každodenních aktivitách chybí.

  To je poměrně ošklivá manipulace na svědomí lidí, navíc nepravdivá. Mám přesně opačnou zkušenost, než kterou uvádí daný zpovědník. 

  Žili jsme několik let "z ruku do huby", nebyli jsme tedy extra chudí, měli jsme co jíst a kde spát, jen jsme "nic" neměli v materiální oblasti. V té době jsme si s kamarádem četli bibli a brali ji vážně, krok za krokem, tehdy i desatero. Desatero z bible mne překvapilo a v něm samozřejmě i přikázání o práci a odpočinku, protože první půlku toho přikázání jsem ani neznal a druhou půlku jsme měli předělanou podle tohoto kázání. 

  Tak jsme tehdy vzali Boží slovo vážně a začali se jím řídit. Pracovali jsme šest dní místo pěti a sedmý den jsme odpočívali. A kupodivku, z ničehož nic, se po pár měsících objevil "problém", který jsme do té doby neřešili. Začaly nám přebývat prostředky na život. A to poměrně hodně, tak kolem 20%. Museli jsme pak řešit, "co s nimi". A tak je to dodnes.

  Poslušnost Božím přikázáním tedy rozhodně neochuzuje a nebere Boží požehnání, ale je to naopak. Rozhodně tedy neochuzuje ani práce v neděli, jen je u nás může být problém se zákony, které si udělali lidé podle svojí svévole. A neochuzuje ani odpočinek sedmého dne.


Moje matka říkávala, že my jako děti se chováme tak drze ke svým rodičům, jak se oni ke svým rodičům chovat vůbec nemohli. A já nyní poznávám, že náš syn se k nám jako svým rodičům chová tak, jak my jsme se jako děti nemohli dovolit chovat ke svým rodičům. Zdá se tedy, že chování děti ke svým rodičům se v průběhu času zhoršuje. 

  Tak to je dost hrozné. Opravdu to tak v některých rodinách je?

  Když jsem vyrůstal a byl na prahu dospělosti, byla mi vzorem jedna rodina z CB. V té rodině spolupracovaly tři generace na stejné práci: Děda, táta a syn. Ten syn měl v té době asi dvacet let. A všichni k sobě měli navzájem úctu. To byla pro mne vzácnost, protože ve světě jsem žil mezi mladými, kteří se z velké části vyjadřovali o rodičích neuctivě a žili v menší či větší vzpouře. Ale taky bylo spousta mladých, kteří měli rodiče v úctě a měli je rádi.

  Když se potkávám s mladými z křesťanského prostředí dnes, v naprosté většině převažuje jednoznačná úcta k rodičům. A to přes jejich slabosti a nedostatky, boje a prohry. Ty obvykle děti nevidí, a mladí už mívají vlastní zkušenost s těžkostmi života. A tam, kde úcta k rodičům není, mají mladí touhu po úctě a autoritě, jen se jaksi často není čeho chytnout.

  



Stránka vygenerována za: 0.55 sekundy