Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jiří.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 172, komentářů celkem: 429673, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 263 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116545613
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Stud, svatost a nestydatost.
Vloženo Pondělí, 23. leden 2017 @ 21:45:13 CET Vložil: Tomas

Z našich církví poslal oko

Úkolem pastýřů je hlásat pravdu, ne ji zamlčovat ve jménu falešného soucitu. Přivádět hříšníky k pokání, nikoli k sebeobhajobě, vychovávat jejich svědomí, ne je chlácholit rozmělňováním norem. Největším ohrožením spásy není hřích, ale jeho popírání v podobě zkaženosti nebo nestydatosti.


Nelze dnes nenatrefit na srdceryvná svědectví těch, kterým prý zkazila život katolická sexuální morálka.
Striktními pravidly zranění lidé veřejně svědčí o tom, jak se snažili dostát normě, jak je opakované pády stahovaly stále hlouběji do víru viny a jak se nakonec z těchto nelidských muk vynořili s osvobozujícím vědomím, že neselhali oni, nýbrž nauka.
Cílem jim pak již není změnit sebe, ale ji - nauku církve.

Cestou k tomu, aby na světě ubylo hříchů, již není svatost, ale revoluce proti překonaným pravidlům - vždyť kde není norma, není hřích.
Je tedy třeba strhnout starou morálku, která zapovídala mimomanželskou sexualitu, je třeba se vzepřít proti "mravní diskriminaci", a postavit se na barikády v boji za základní lidské právo na život - na život muže s mužem, na život muže s cizí manželkou, na život muže s nemanželkou.

V rámci této revoluce se musí nejprve svoboda emancipovat od pravdy a rozum od logiky. Musí se uznat, že to, co bylo včera ještě naukou zjevenou Písmem a střeženou Tradicí, může být dnes bludem nemilosrdných rigoristů. Musí se přijmout, že pravdy víry a mravů lze pružně měnit podle "ducha doby".




Stud, svatost a nestydatost.
Je třeba zkonstatovat, že instinkt revolucionářů brojících proti morální diskriminaci je naprosto správný. Těžký hřích působí nesnesitelné výčitky a z této nesnesitelnosti je skutečně třeba najít cestu ven.

Takové cesty existují dvě: buď pokání, nebo popření.
Když se chci zbavit bouře ve svědomí, mám možnost se buď s Boží pomocí obrátit proti hříchu, anebo se s pomocí pokušitele obrátit proti normě - nebo ještě lépe: popřít její existenci.



Oženivší se kněz Georg Denzler v knize "Zakázaná slast" ukazuje, že celibát je prý v křesťanství pouze neblaze pohanskou výpůjčkou...
Stejnopohlavnímu sexu propadnuvší kněz Daniel Helminiak skrze knihu "Co vlastně bible říká o homosexualitě" nám sděluje, že vlastně neříká nic - rozhodně nic špatného...

Oba využili veškerou sílu svého intelektu k racionalizaci vlastního selhání, k sebeobhajobě před světem.



Zápas s hříchem může být dlouhou řadou proher, ale největší prohrou je dát vlastnímu prohrávání jiné jméno, nahradit pojem "pokušení" pojmem "přirozenost" a zbavit se studu nikoli tím, že se stanu svatým, nýbrž nestydatým.
Takovýto popírač vlastní hříšnosti je však neléčitelný, podobně jako alkoholik, který si nepřizná, že pije.

Proto největším ohrožením spásy není hřích, ale jeho popírání v podobě zkaženosti nebo nestydatosti.

Jedná se o poslední stupeň pronikání zla do duše, již svatý Jan Zlatoústý popisuje jako pevnost.
Pokud jednotlivě zhřeším, jako by nepřátelský voják vpadl přes hradby dovnitř. Včasnou svatou zpovědí ho okamžitě zahubím.
Pokud v nějaké věci selhávám pravidelně, dostávám se do stavu hříšnosti. Nepřátelská armáda už pevnost dobyla, ztrácím nad sebou vládu, stávám se otrokem neřestného návyku. I v tomto stavu hříšnosti však dosud vnímám své hříchy jako cizí vojsko, jako okupační mocnost, jíž se chci zbavit, byť právě nemám sil.
Posledním stupněm je zkaženost.
Za této situace se cizí vojáci nejen volně procházejí mou pevností, ale já je zde vítám, hostím sušenkami a chlubím se před světem, jak se můj život příchodem okupační armády proměnil k lepšímu.



Jsou nestydatí lidé, kteří o sobě bez mrknutí oka a bez uzardění sdělují věci, jež svou povahou patří do zpovědnice. Sdělují je ochotně a otevřeně, nic nezatají. Jen zkroušenost srdce schází.

Případ takto znestydatělého života najdeme u člověka, o kterém mi vyprávěla jeho matka a který žije zároveň s manželkou i milenkou, aniž by to tajil.
"Cizoložíš!" Řekla matka.
"Necizoložím!" Odvětil syn, "to je polyamorismus."
Polyamorismus.
Pomocí hezkého cizího slova se dá hřích snadno proměnit v "menšinový životní styl."


Kéž bychom žili ve světě plném svatých! Nezdá se však, že by se něco takového blížilo.
Kéž bychom tedy alespoň žili ve světě plném hříšníků!
Svět plný nestydatých spravedlivých, svět, ve kterém lidi netrápí hřích, ne proto, že by se ho zbavili, ale proto, že se zbavili nepříjemného pocitu viny - takový svět je předsíní pekla (srv. 1 J 1,8).


Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem.
Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.
Stav nestydatosti, kdy vidím hřích, ale už jsem mu tak přestal říkat a nestydím se za něj, znamená zhoubu duše.
Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu ... (Iz 5,20).


(Výňatek z Res Claritas Monitor).


"Stud, svatost a nestydatost." | Přihlásit/Vytvořit účet | 312 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 13:03:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Truchu recese

Ježíš mě vyléčil z heterosexuality https://www.youtube.com/watch?v=78c0NUSHTrU



Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 13:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to video od mladého kluka. 


]


Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 08:56:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je třeba zavřít některé dveře.



Ne kvůli pýše, neschopnosti nebo aroganci, ale jednoduše proto, že už nikam nevedou
.



Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 08:43:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Je třeba zavřít některé dveře.


  Ahoj Stando.

  Vedle v diskuzi jsi psal, že "dveře hříchu" jsou pro vás stále otevřené. 

  Teď zase píšeš, že je třeba zavřít některé dveře.

  Jsou to pořád ty samé dveře, jako v minulé diskuzi, píšeš o stejných dveřích?

  Pokud ano, co vám brání, abyste je zavřeli?

  A proč se pořád těmi dveřmi zabýváte, je vám to v životě k něčemu užitečné? Zvyšují vám ty pořád otevřené dveře kvalitu života?




]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:33:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."...jsi psal, že "dveře hříchu" jsou pro vás stále otevřené. ,"...


Proč mě neocituješ přesně,ale komolíš?
"To jsou ony naprosto reálné dveře, do kterých sice nemusíš vstoupit, které tady ale stále reálně jsou.  I když si budeš říkat, že pro tebe neexistují, bude to jen vlastní ohlupování, nebezpečný sebeklam. Kdo se totiž domnívá, že pevně stojí, ten padne nejsnáze."


když člověk vstoupí do špatných dveří, zpravidla to dříve či později zjistí - protože v životě není šťasten. Pak nezbývá, než se vrátit, protože na konci každé slepé uličky stojí zeď a člověk si pak nabije hubu.
Když se tedy ze špatných dveří takový člověk vrátí, má je za sebou zavřít už jednou provždy.

Do takových špatných dveří vstoupil kdysi dávno i "pozorovatelník". A teď se zmítá v nejistotě, zda se vrátit - protože na konci tuší onu zeď, nebo zda nazvat špatnost jiným jménem a pokračovat v ní. Tedy obhajovat život v praktikování homosexuality.

Na jeho štěstí jsem myslel, že by se měl vrátit a tyto špatné dveře za sebou zavřít. Takto žít nelze, to je živoření.


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:59:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Co jsem zkomolil, Stando? Citoval jsem, co jsi psal, navíc vždy na to, co píšeš, dávám odkaz, aby si každý mohl přečíst nejen to, co jsi psal, ale i kontext okolo.

  Nepsal jsi to tedy ty, že 'ony pomyslné "dveře hříchu" jsou pro vás stále otevřené'? Kdo to tedy psal? 



Do takových špatných dveří vstoupil kdysi dávno i "pozorovatelník". A teď se zmítá v nejistotě, zda se vrátit - protože na konci tuší onu zeď, nebo zda nazvat špatnost jiným jménem a pokračovat v ní. 

  Samozřejmě, pobožnost je slepá cesta a je blbost se na ní vracet. Stejně jako další lež, do které se pustil teď. 

  Nepřipadá mi, že by se na ní chtěl vrátit. 

  Proč si myslíš, že na konci tuší onu zeď? Z čeho?


  Ale k tomu jsem nepsal.

Tedy obhajovat život v praktikování homosexuality. 

  Ty sám tu dlouze obhajuješ tvou "svobodu" vstupovat do takových dveří (asi ne stejných, ale jiných podoných), dokonce se vyjadřuješ v tom smyslu, že bez takových dveří bys vůbec svobodu neměl a neměl by pro tebe život cenu, nemělo by smysl ... (psal jsi různé věci, bojovat, milovat a pod.) jestli jsem tě správně pochopil. 

  Jak si tedy srovnáš tvou "svobodu" s tou, do které se snažíš mluvit druhému?

  Jak si při tvých postojích vůbec něco takového troufneš? Nevidíš v tom problém?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 28. leden 2017 @ 09:09:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To jsou ony naprosto reálné dveře, do kterých sice nemusíš vstoupit, které tady ale stále reálně jsou.  I když si budeš říkat, že pro tebe neexistují, bude to jen vlastní ohlupování, nebezpečný sebeklam.... "...

Ty jsi můj výrok překroutil do smyslu, že tyto dveře jsou pro nás otevřené. Jako bychom si tam mohli bez následků kdykoli odskočit a zase se vrátit. Tvoje chorá interpretace!



Abys mohl vstoupit do dveří, které zde reálně jsou, musí tomu předcházet rozhodnutí a skutek - tedy otevření těchto příslušných  dveří. Dveře nejsou otevřené - proto jsou dveřmi, že jsou zavřené - ale vstoupit skrze ně jde, pokud se tak člověk rozhodne!


Pozorovatelník je dost inteligentní na to, aby úplně přehlížel všechny moje logické námitky na kvalitu života homosexuálně praktikovaného. Vidím to tak, že stále hledá svou správnou životní cestu. Je originál, nikdo z lidí mu úplně konkrétně poradit nemůže. To jsou "dveře", o kterých jsem v souvislosti s ním hovořil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 28. leden 2017 @ 13:08:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Ty jsi můj výrok překroutil do smyslu, že tyto dveře jsou pro nás otevřené. Jako bychom si tam mohli bez následků kdykoli odskočit a zase se vrátit. Tvoje chorá interpretace! 


  Stando, a nespletl sis mne s někým?

  Například s nickem "oko", který vedle v diskuzi psal (doslova):

Prostě ony pomyslné "dveře hříchu" jsou pro nás stále otevřené a my musíme být ostražití a nenechat se zlákat ničím - a často to bývá pokušení velmi rafinované, zabalené do "blíženecké lásky" a pod.    

  Co kdyby sis alespoň pomatoval, co jsi tu psal?

  Nebo si to alespoň po sobě přečetl?

  Místo toho, aby sis vymýšlel nesmysly o tom, že něco překrucuji, uhýbal a kličkoval před tvými vlastními slovy, které jsi ty sám napsal?

  Jak to tedy je?

  Já jsem samozřejmě nereagoval na tvoje ohlupování a tvé nebezpečné sebeklamy. Kdybych reagoval na tvoje ohlupování a sebeklamy, budu citovat tvoje ohlupování a sebeklamy. Že jsem reagoval na tvoje "stále otevřené dveře hříchu", tak jsem citoval to, co jsi psal o pro vás stále otevřených dveřích.


Pozorovatelník je dost inteligentní na to, aby úplně přehlížel všechny moje logické námitky na kvalitu života homosexuálně praktikovaného. Vidím to tak, že stále hledá svou správnou životní cestu. Je originál, nikdo z lidí mu úplně konkrétně poradit nemůže. To jsou "dveře", o kterých jsem v souvislosti s ním hovořil.

  Myslím, že pozorovatelník si z tvých námitek nic nedělá, že jsou spíš chabé, než logické. To, že homosexuálové nemůžou mít děti lze snadno vyvrátit bezdětnými manželstvími, na to jsi vůbec nereagoval. Ostatně, příliš na jeho poznámky nereaguješ, jen opakuješ tvoje předsudky, často hloupé (jako o těch pedofilnch vychovatelích). Ale to by ti musel napsat on sám, zda tvoje "logické" námitky přehlíží, či ne.


  Ale znovu zpět k otázce: Při tvých postojích, při tvé "svobodě hřešit", "svobodě" vybírat si dobro a zlo, svobodně se v každém okamžiku rozhodovat pro boha a proti němu, co tu tak dlouho propaguješ, stále znovu a znovu, co tě opravňuje mluvit druhým do života a říkat, že zrovna oni si vybírají špatně, když ty děláš a propaguješ jen to, co dělají oni? (yť asi v jiné oblasti)

  Když už jsme u toho, Stando, tak celá ta tvoje "svoboda" hřešit, všechny ty "otevřené dveře", všechen ten "odříkaný chleba co ho máte největší krajíc", všechno to vybírání si dobra a zla jsou jen a jen slepé cesty, dveře, co je potřeba zavřít a opustit. 

  Jednou přijde čas, a už aní tak daleko, a budeš muset tu tvou "svobodu" hřešit, tu slepou cestu, opustit.

 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 11:09:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Prostě ony pomyslné "dveře hříchu" jsou pro nás stále otevřené "...

Uznávám, měl jsem v tomto případě taky napsat "odemčené", ne otevřené. Bylo by to přesnější. Ale vždyť je to podobenství - a ty jeho podstatu nechápeš.




..."co tě opravňuje mluvit druhým do života a říkat, že zrovna oni si vybírají špatně, "...


Nikomu do jeho života nemluvím ve smyslu, že bych ho chtěl změnit - v diskusi předkládám své názory, své postoje. Toť vše.



..."To, že homosexuálové nemůžou mít děti lze snadno vyvrátit bezdětnými manželstvími, na to jsi vůbec nereagoval. "...

Nikdy jsi neslyšel v případě bezdětných manželství o plodnosti duchovní? Dokonce i každé manželství s dětmi by mělo mít i svoji duchovní plodnost - jinak stojí za houby! Homosexuální svazek ale této duchovní plodnosti schopen není. A jinak jsi má slova vytrhl z kontextu - reagoval jsem tím na původní citaci Ludvíka Vaculíka.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. leden 2017 @ 06:11:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Uznávám, měl jsem v tomto případě taky napsat "odemčené", ne otevřené. Bylo by to přesnější. Ale vždyť je to podobenství - a ty jeho podstatu nechápeš.


  Rozumím, Stando. Tedy pozorovatelnik má "dveře hříchu" otevřené a je potřeba je zavřít, kdežto vy je máte jen odemčené a musíte být stále ostražití a dávat si na ty odemčené dveře pozor, jelikož jsou rafinované. V tom je rozdíl.

  Pozorovatelnik tomu, co žije, říká "svoboda", ty tomu, co žiješ, říkáš taky "svoboda".

  Obě dvě cesty jsou ale slepé a jednou je budete muset odložit, pokud se budete chtít dostat do opravdové svobody.

  
Nikomu do jeho života nemluvím ve smyslu, že bych ho chtěl změnit - v diskusi předkládám své názory, své postoje. Toť vše. 

  Rozumím, OK.


Nikdy jsi neslyšel v případě bezdětných manželství o plodnosti duchovní? Dokonce i každé manželství s dětmi by mělo mít i svoji duchovní plodnost - jinak stojí za houby! Homosexuální svazek ale této duchovní plodnosti schopen není. 

  Samozřejmě, že znám virtuální svět, ve kterém žiješ, léta jsem v něm žil také. Zda to zná pozorovatelnik, a je schopen pochopit, to nevím.


A jinak jsi má slova vytrhl z kontextu - reagoval jsem tím na původní citaci Ludvíka Vaculíka.

  To je možné, omlouvám se. Pochopil jsem to tak, že těmi slovy argumentuješ, souhlasíš s nimi? Ale psal jsi to tu vícekrát, pokud si pomatuju.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. leden 2017 @ 09:29:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pozorovatelnik tomu, co žije, říká "svoboda", ty tomu, co žiješ, říkáš taky "svoboda"."...


Znovu si pleteš pojmy.

Co kdo z nás reálně žije, to si vybral. Nikdo ho nenutil.. Žije - li někdo ve hříchu, není to stav svobody, ale vždy do jisté míry stav otroctví - ale i tento stav si člověk zvolil svobodně.


Když ty ale hovoříš o "slepé cestě", hovoříš fundovaně o stavu, ve kterém se právě nacházíš. O virtuálním světě. Píšeš tedy o něčem, co dobře znáš. A v tom ti tedy věřím. Taky už by bylo na čase se ti vrátit....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 31. leden 2017 @ 06:19:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Znovu si pleteš pojmy. 

  Jaké pojmy si pletu?

  Neříkáš snad tomu, co žiješ, omylem "svoboda"?

  Neříká snad pozorovatelnik tomu, co žije, taky "svoboda"?

  V čem si pletu pojmy?


Co kdo z nás reálně žije, to si vybral. Nikdo ho nenutil.. Žije - li někdo ve hříchu, není to stav svobody, ale vždy do jisté míry stav otroctví - ale i tento stav si člověk zvolil svobodně.

  A ty si jako opravdu vážně myslíš, že homosexualitu si někdo vybírá, že si jí volí svobodně?

  A když si ty "svobodně" vybíráš v každém okamžiku svého života dobro a zlo, "svobodně" si vybíráš každý den, jestli budeš pro boha nebo proti bohu, tak nejsi otrokem? Ani trochu?


Když ty ale hovoříš o "slepé cestě", hovoříš fundovaně o stavu, ve kterém se právě nacházíš. O virtuálním světě. Píšeš tedy o něčem, co dobře znáš. A v tom ti tedy věřím. Taky už by bylo na čase se ti vrátit....

  A co na mém stavu je pro tebe konkrétně ta "slepá cesta"?  

  A k čemu bych se měl vrátit?


  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 10:25:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A ty si jako opravdu vážně myslíš, že homosexualitu si někdo vybírá, že si jí volí svobodně?"...


O čem hovoříš konkrétně? O homosexuálních sklonech, nebo přímo o praktikování homosexuality (homosexuálních praktik) v životě?  V tom je totiž podstatný rozdíl, který je evidentně pod tvou rozlišovací schopnost.


Homosexuální sklony mohou být jak vypěstované, tak i vrozené (nikoli geneticky - homosexualita dědičná není), ale vrozené vinou zatížení rodových kořenů hříchem.

Však pro skutečné praktikování homosexuality, pro homosexuální sex se každý homosexuál rozhoduje vědomě, sám si zvolí tento způsob života. Vstoupí do těchto dveří. A ano, měl na výběr, žít se dá i jinak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 01. únor 2017 @ 05:23:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
O čem hovoříš konkrétně? O homosexuálních sklonech, nebo přímo o praktikování homosexuality (homosexuálních praktik) v životě?  V tom je totiž podstatný rozdíl, který je evidentně pod tvou rozlišovací schopnost.

  Aha, už začíná tvoje klasika, že místo odpovědí na otázky začneš vymýšlet lži a pomluvy o diskutujících? 

  To už jsi zase dlouho nebyl u zpovědi, nebo ti "došel diskuzní dech"?

  Či už tě zase popadla ta tvoje "svoboda" hřešit a "svoboda" vybírat si zlo?


  Konkrétně jsem psal o homosexualitě. Na kterou ses asi snažil napasovat tvůj článek proti někdomu, jestli jsem tě dobře pochopil. Nevíš, co to je?


Homosexuální sklony mohou být jak vypěstované, tak i vrozené (nikoli geneticky - homosexualita dědičná není), ale vrozené vinou zatížení rodových kořenů hříchem.

  A myslíš, že si někdo homosexuální sklony vrodí svobodně a dobrovolně?
  Myslíš, že si někdo svobodně či dokonce dobrovolně homosexuální sklony pěstuje?

  Podle čeho tak soudíš?

  Podle toho, co žiješ ty?

  Nebo z reality, že by sis o tématu zjistil informace?


Však pro skutečné praktikování homosexuality, pro homosexuální sex se každý homosexuál rozhoduje vědomě, sám si zvolí tento způsob života. Vstoupí do těchto dveří. A ano, měl na výběr, žít se dá i jinak.

  Díky za ne"odpověď".

  A myslíš, že si někdo praktikování homosexuality volí svobodně? Nebo dokonce dobrovolně? Že ho nikdo nenutil?

  Pokud ano, z čeho pochází tvé informace? Zjišťoval sis je z reality, nebo sis vymyslel podle sebe, že si lidi takovou věc volí svobodně?


   Já jsem ti napsal, co je slepá cesta: To, co tu propaguješ, je slepá cesta. "Svoboda" hřešit, "svoboda" vybírat si zlo, "svoboda" nedodržovat smlouvy, "svoboda" odejít od Boha, z manželství, je slepá cesta. Hřích je taky slepá cesta. Je jedno, o jaké praktikování hříchu jde. Hřích i zlo je lepší opustit a dobré smlouvy je lepší dodržet.

  Soudit sám sebe, nebo být sám sobě žalobcem je taky slepá cesta, která k ničemu nevede. Soud je lepší nechat na Bohu a žalování na jeho odpůrci. Oba to zvládnou dobře.

  Lítost je taky slepá cesta, která k ničemu užitečnému a praktickému v životě nevede, vede tam, kam vedou všechny lidské cesty. Lepší než různé pocity je pokání: Změna smýšlení a života. Pokořit se, uznat Boží soud, přijmout ho a přijmout Boží milost, když ji Bůh nabízí.

  A ano, píšu fundovaně z vlastní zkušenosti. A z osobní zkušenosti mnoha lidí, se kterými jsem se na dané téma bavil.

  Co je pro tebe ta slepá cesta?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. únor 2017 @ 09:57:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Konkrétně jsem psal o homosexualitě"...


Vždyť říkám, že je to pod meze tvé rozlišovací schopnosti!

1.)  Homosexualita se může u člověka projevovat touhami, sklony - které však člověk může rozpoznat jako špatné a odvrhnout je jako zlo. Úplně podobně, jako má člověk ovládat své sklony k prchlivosti ve hněvu, jako má mít ve své moci své sexuální pudy, i když jsou heretosexuálního charakteru, jako má ovládat své sklony k sadistickému násilí, pedofilii a pod..

Sklony a touhy jakéhokoli druhu, které člověk řídí rozumem a srdcem, samy o sobě ještě nejsou hříšné.



2.)  Homosexualita se může u člověka projevovat homosexuálním chováním, skutky homosexuálního sexu.

To už je lidské selhání, toto už je hříchem.




..."Myslíš, že si někdo svobodně či dokonce dobrovolně homosexuální sklony pěstuje?"...
Jistěže i to je u značné části homosexuálů realitou:
(Ř 1,21-28)
Protože když poznali Boha, neoslavovali ho jako Boha, ani nebyli vděční, ale ve svých myšlenkách propadli marnosti a jejich nerozumné srdce bylo zatemněno.
Prohlašují se za moudré, ale stali se blázny.
A zaměnili slávu nepomíjejícího Boha za zpodobení obrazu pomíjejícího člověka, ptáků, zvěře a plazů.
A proto je Bůh vydal v žádostech jejich srdce nečistotě, aby navzájem zneuctívali svá těla,
ty, kteří zaměnili Boží pravdu za lež a ctili stvoření a sloužili mu raději nežli Stvořiteli, který je požehnaný na věky. Amen.
Proto je Bůh vydal hanebným vášním; neboť i jejich ženy zaměnily přirozené obcování za to, které je proti přirozenosti.
A podobně i muži opustili přirozené obcování se ženou a ve své touze se rozpálili k sobě navzájem, takže muži páchají nestydatost s muži a sami na sobě dostávají nutnou odplatu za ten svůj blud.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 05:26:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Vždyť říkám, že je to pod meze tvé rozlišovací schopnosti! 

  Aha, takže ses zase rozhodl pro tu tvou svobody hřešit, svobodu lhát a svobodu vyhýbat se otázkám a kličkovat. 

  No, co se dá dělat. Dalo se to čekat, děláš to vždy po určité době.

  Takže se od nedozvím, jestli se omylem domníváš, že si člověk homosexualitu vybírá svobodně a dobrovolně. Nevadí.



  A proč bych se k ní měl vracet? 

  Protože ty sis nejspíš nějakým omylem vymyslel, že jsem od ní odešel a teď bych se k ní měl vracet?

  Stando, to, že neřídím svůj život podle pocitů, jako to máte vy a stále o pocitech dokola hovoříte, neznamená, že bych pocity opustil, nebo že by opustily pocity mně. Jen se řídím něčím podstatně jistějším, než jsou pocity.



  A kam vede lítost, Stando? Zajímal ses o to někdy?



  Klidně si předefinuj obsah pojmu, to je tvoje věc.

  Lítost samozřejmě o ničem takovém není. A to hovořím z osobní zkušenosti, jelikož jsem si lítosti užil až na dno. Je na světě mnoho lidí, kteří prolitovali celý svůj život, od hříchu se neodvrátili a nezřekli se páchání zla. Ostatně i ty tu sice píšeš o lítosti, ale prakticky si svobodně vybíráš dobro a zlo, pro boha či proti bohu. Klidně tu v zdiskuzi lžeš a lítost ti zjevně k odvrácení od hříchu a zřeknutí se páchání zla nepomáhá.



  To je dobře, že už to po letech diskuzí s křesťany víš a nepleteš už si lítost s pokáním, jak nás to omylem maměnky učily.

  Ano, to je samozřejmě možné. A je to také velmi časté. 


Není ale možné dělat opravdové pokání bez lítosti nad spáchaným zlem.

  To, že si něco vymyslíš, ještě neznamená, že to je pravda. Třeba jednou taky poznáš situaci, kdy člověk udělá opravdové pokání a pocity k tomu nebudou potřeba, přijdou až později. Ostatně, k těm vašim neustále opakovaným Pocitům a obracení se k Pocitům jsem napsal i článek.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 11:47:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."ale prakticky si svobodně vybíráš dobro a zlo, pro boha či proti bohu. "...

Usiluji pochopitelně vybrat si vždycky to dobro (pro Boha), ale ne vždycky se mi to i podaří. Občas hřeším. A pokud říkáš, že ty to máš jinak, nevěřím ti. Každý si někdy vybere i proti Bohu, každý někdy zhřeší.



Lítost.
Kdo lituje činu, podlehl nejprve zlé žádosti a potom žalosti“. ("Co jsem to za člověka, že jsem mohl učinit něco takového!")

Mimořádný význam má lítost v křesťanství („kajícná lítost“ vedoucí k pokání a odpuštění hříchu).


Lítost má dvojí, psychologicky zcela odlišný význam:
1.)  lítost ve smyslu soucitu s někým,  kdo  nějak  trpí  vinou  někoho  nebo  něčeho  („lituji  ho“).  
2.)  lítost  vyvolaná  důsledkem vlastního činu, která může mít zase dvojí odlišný význam:
      a/ - lítost spojená s pocitem viny („lituji někoho, jemuž jsem něco zlého učinil“ – kajícnost). 

      b/ -  lítost spojená s vědomím učiněné chyby, vedoucí k vlastní ztrátě financí, prestiže apod., například z nevyužité příležitosti nebo chyby v rozhodování. V obou těchto případech jde o reflexi důsledku mého vlastního činu, ale v prvním případě jím utrpěl někdo jiný a je to spojeno s pocitem provinění, ve druhém případě je to spojeno s pocitem vlastní ztráty nebo sebepoškození.

Lítost je záležitostí lidského srdce, mysli, citů i vůle.
Lítost je milost, jíž Bůh ohlašuje Svou přítomnost v duši, již chce znovu posvětit, obnovit její krásu, uplatnit vlohy k životu míru a lásky, jež jí ze Sebe dal.

Když se v nás ozve lítost a zaťuká na vědomí, otevřeme jí rychle dveře do sebe.
Zůstaňme s ní tiše o samotě.
Věnujme jí pozornost, zájem, čas i místo co největší.
Učiňme si ji dobře vybroušeným zrcadlem, v němž můžeme vidět nezastřeně a nezkresleně tvář svého vnitřního života.
Podívejme se, jak se vše prožité a poznané odráželo v naší mysli, citu, slovu i činu.
... Prožijme stav lítosti nade vším, čím jsme zklamali očekávání Boha, že budeme statečnější, trpělivější, mírnější, laskavější, lepší, mírumilovnější, moudřejší a věrnější cestě boží.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 03. únor 2017 @ 06:33:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
 A pokud říkáš, že ty to máš jinak, nevěřím ti.

  To chápu, to je u vás běžné. František taky nevěří, že nemám třídní nenávist a závist jako on (a určitě si i o tobě myslí, že jí máš taky), pozorovatelnik taky nevěří, že ostatní o jeho pobožnost a styl uvažování nestojí, martino si zřejmě myslí, že všichni berou prášky a honzovi je jasné, že všichni jen soudí druhé tak, jako to dělá on.

  Ani to nemůžeš mít jinak, při vašich postojích. I když ti budu psát, že mi tvoje postoje připadají hloupé, krátkozraké, slepá cesta, nesmyslné, tak si nejspíš stejně budeš myslet, že žiju to, co ty a budeš to opakovat, že se nepletu? I když jsem ti tu napsal dva články, ve kterých jsem ti vysvětli, co žiji a jak moc se moje postoje od tvých liší, stejně mi nebudeš věřit, ale budeš věřit tvým výmyslům z virttuálního světa a projekcím, že?


Mimořádný význam má lítost v křesťanství („kajícná lítost“ vedoucí k pokání a odpuštění hříchu).

  To samozřejmě znám. Zvláštní pověra.

  Lítost mne k odpuštění hříchu nikdy nepřivedla, nemá popisované účinky. Ani v bibli lítost nedovedla člověka k pokání a odpuštění. Ani mého kamaráda Jiřího nedovedla lítost k pokání, ale měla na něj docela biblické účinky, stejně jako na mně.

  K pokání a odpuštění mne dovedlo evangelium Ježíše Krista, jeho moc a Boží milost, Boží dobrota. Přesně tak, jak je to popsané v bibli. Když se ke mne dostalo evangelium, uvěřil jsem mu a poznal Boží dobrotu, co Bůh v Ježíši pro nás udělal, dovedlo mne to k pokání a přijetí Božího odpuštění v Pánu Ježíši.

  Lítost nic takového nedokázala. A že jsem si jí v životě užil až dost, až skoro na smrt.



  Stando, když tu tak propaguješ lítost: Veřejně tu o mne rozšiřuješ různé pomluvy. Když tě na ty pomluvy upozorním, ještě přitvrdíš a začneš tvoje lži opakovat. Vždy znovu a znovu to děláš, v pravidelných intervalech. 

  Pomohla už ti lítost k pokání? Pomohla ti změnit zmýšlení?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2017 @ 10:04:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žádné pomluvy o tobě nešířím.
To ani nemohu, protože tě osobně neznám.

Pokud zde řeknu svůj názor, jak tě vidím, není to pomluva, je to mé vidění skutečnosti, které většinou také dokládám logickými úvahami. Hovořím sám za sebe a k tobě. Nepomlouvám tě za zády.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 04. únor 2017 @ 07:03:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Žádné pomluvy o tobě nešířím. 

  Stando, velmi často reaguješ na moje příspěvky a v nich mi přisuzuješ věci, které nejsou pravda: Vymýšlíš o mne různé pomluvy, lži. Vy, propagátoři vaší "svobody hřešit", odpůrci křesťanství, rozhodnutí a života pro Pána Ježíše, děláte stále dokola totéž, ať už je to František, co stále píše o vraždách a přisuzuje druhým svou nenávist, uzivatelgranosalis, co stále píše o své převrácené a zvrhlé pobožnosti a přisuzuje ji druhým, nebo ty s tvou ůsvobodou "hřešit". 

  Váš přístup se v tomto neliší. Uzivatelgranosalis je v tom přeborník, ale vy dva ho zdatně dohánitě.

  A ani lítost, ani svědomí ti zjevně nepomáhá k tomu, abys jednoduše řekl: "promiň, že jsem o tobě napsal něco nepravdivého". Nepomáhá ti dokonce ani k tomu, abys poznal, že lžeš a pomlouváš. Ty sám jsi tedy důkazem toho, jaké účinky má lítost. Pokud jí vůbec máš.


Pokud zde řeknu svůj názor, jak tě vidím, není to pomluva, je to mé vidění skutečnosti, které většinou také dokládám logickými úvahami. 

  Babky na vesnici, když vymýšlejí svoje pomluvy, taky to dělají svojí "logikou". Podle sebe, co by asi tak ony sami dělali, si vymyslí, co asi dělají či dělali druzí. A pak to rozšiřují po okolí.


Hovořím sám za sebe a k tobě. Nepomlouvám tě za zády.

  Pomlouváš mne a lžeš přímo, to ale na věci nic nemění.


  Zpět k tématu: Řídit život podle lítosti je slepá cesta. Stejně jako řídit život podle jiných prchavých pocitů. Cesta, na kterou se určitě vracet nebudu. Pocity jsou klamná záležitost. 

  Nezměrně důležitější než lítost nebo jiné prchavé pocity je změna smýšlenízměna života, vyjití ze zlé situace, záchrana, které pak nelze litovat.

  Lítost je důležitá pro lidi okolo člověka, který způsobil nějaké zlo (například si vymýšlí pomluvy a lži a druzí se pak podle těch pomluv řídí). Ale i lítost je druhým okolo platná asi tak jako mrtvému zimník, když ten člověk neudělá pokání a dál ve svém "svobodném" vybírání zla pokračuje.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 04. únor 2017 @ 09:25:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Lítost je důležitá pro lidi okolo člověka, který způsobil nějaké zlo (například si vymýšlí pomluvy a lži a druzí se pak podle těch pomluv řídí). "...

Mt 21,28-32)
Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘  On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel. 
Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: ‚Ano, pane‘, ale nešel. 
Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Řekli: „Ten první. “ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.  Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili.“





..."Ale i lítost je druhým okolo platná asi tak jako mrtvému zimník, když ten člověk neudělá pokání a dál ve svém "svobodném" vybírání zla pokračuje."...

Proto jsem ti už dávno psal, že člověk může litovat a nečinit pokání, ale člověk nemůže činit pokání, aniž by litoval způsobeného zla. Takové pokání by nemohlo být opravdové.

Ovšem v pochopení tak jasné věci máš stále blok.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 05. únor 2017 @ 07:12:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘  On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel.  

  Vidíš, Stando. A o tom tu celou dobu píšu. 

  Pro vás jsou důležité pocity, stále dokola píšete o pocitech, tak v tom verši taky zdůrazňuješ ty vaše pocity.


  Já to zase mám jinak. Pro mne jsou důležitější skutky, než pocity. To, co člověk dělal a dělá. To na co se ptal Ježíš. Ježíš se neptal na to, kdo z těch dvou měl správné pocity. Ptal se na to, kdo z těch dvou vykonal otcovu vůli. Teda kdo něco udělal, ne kdo něco cítil.

  Podle mého, jak tomu místu písma rozumím, bych to vyboldoval zase takto:

Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘ On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel.

  Pro mne nejsou důležité pocity, jaké měl ten člověk, ale to, co ten člověk udělal. Je spousta lidí, kteří prolitovali pořádný kus života a nešli. Pocitů měli na rozdávání, ale všechny ty pocity jim byly platné jak mrtvému zimník. A jsou lidi, co se prolitovali až k smrti a pokání nepoznali. Proto je důležitější než ty pocity právě pokání: Změna, která způsobí, že člověk dělá něco jiného, že žije jinak.

  A víš, který syn se zachoval nejlíp? 

  Ten, co tam v příběhu nebyl, protože Ježíš ten příběh vyprávěl s k určité skupině lidí.

  Tomu synu, co v příběhu nebyl, otec řekl: Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici. On odpověděl: Rád půjdu. Půjdeš se mnou? A šel. A taky u toho byly pocity: Například radost ze společně sdílené práce, ze společenství. Jednání, kterého nelze litovat. A to je o pořádný kus lepší pocit, než lítost nad tím, co člověk zvoral.


Proto jsem ti už dávno psal, že člověk může litovat a nečinit pokání, ale člověk nemůže činit pokání, aniž by litoval způsobeného zla. Takové pokání by nemohlo být opravdové

  To je samozřejmě dobře, že už si nepleteš pokání s lítostí a že jsi mi psal, co už mnoho let vím. Na vaš pocity jsem ti napsal článek.

  To, že něco neznáš, ale neznamená, že to neexistuje.

  
Ovšem v pochopení tak jasné věci máš stále blok.

  Já vím, zase to musíš završit tvou klasickou lží. 

  Stando, tvoje výmysly a kličky a neznalost tématu nejsou zase tak složité, aby nešly pochopit. Navíc nezapomeň, že jsem ve vašem náboženství všelijakých pocitů strávil mnoho let a znám dobře reálné účinky těch pocitů na člověka.

  Jak ti pomáhají pocity k tomu, abys byl schopen poznat tvoje lži, co tu píšeš o druhých lidech, abys udělal pokání? 

  Není to tak složité.

  Rozumím tomu, co píšeš. Nesouhlasím s tím, protože vím, že to, co píšeš o pocitech, není pravda, není to realita. Vím, že jde zažít pokání, pokora před Bohem, změna života, a pocity přijdou až později. Že jsou lidé, kteří mají tak vyschlé a tvrdé srdce, tak zničenou duši, že nějakou dobu po pokání trvá, než se oboje uzdraví a než ten člověk vůbec je schopen nějakých pocitů.

  A i když tu budeš psát tvoje pomluvy o druhých, nic se na tom nezmění.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 09:22:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." A víš, který syn se zachoval nejlíp? 
Ten, co tam v příběhu nebyl, protože Ježíš ten příběh vyprávěl s k určité skupině..."...


Zase tvůj útěk od reality.
Ježíš říká jasně: "Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny...." 
Ten člověk neměl ani tři syny, ani čtyři syny, ale prostě měl jenom dva syny. Protože i pro toho virtuálního "čtvrtého" syna by zde zbyla jedna role: "Řekl : Nepůjdu!" A nešel.
Ale my zde nevyjmenováváme úplnost matematických možností!




Pán zde jen probírá téma nezbytnosti lítosti při pokání. Lítost předchází pokání.

Stále platí: "že člověk může litovat a nečinit pokání, ale člověk nemůže činit pokání, aniž by litoval způsobeného zla. Takové pokání by nemohlo být opravdové. "




Nejdříve je uvědomění viny a lítost, která burcuje srdce k obrácení; pak teprve přichází jednání člověka - sám skutek pokání.

Ty máš své představy o tom, jak to funguje ve tvém virtuálním náboženském světě - máš své představy o tom, že rozumíš, co ti říkám - ale podle tvých reakcí se naprosto míjíme. Tvé myšlení je v zažitých šablonách a jiné pohledy vůbec nevnímáš - transformuješ si je do jejich nepodoby a pak s nimi statečně polemizuješ.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 05:36:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Zase tvůj útěk od reality. 

  Pro tebe je to útěk od reality.

  Pro mne ti píšu naše postoje, to, co je pro mne důležité zase v mojí realitě.

  Mám taky nějaké děti. Když jim řeknu: "Půjdete dneska sekat zahradu?" Tak mne fakt nezajímá, kolik ze dne prolitují. I kdyby prolitovaly celý den, nebude mi to k ničemu a jim už vůbec ne. 

  Zajímá mne, jestli budeme spolu a posekáme zahradu, bude vypadat hezky a odpoledne si na ní sedneme a budeme se na tu krásu koukat. Kdybychom tam odpoledne seděli ve vysoké trávě uprostřed klíšťat a litovali, tak by to asi pobožně bylo docela správně a dostali bychom body za vznosné pocity, ale platné by nám takový život byl málo.


Protože i pro toho virtuálního "čtvrtého" syna by zde zbyla jedna role: "Řekl : Nepůjdu!" A nešel.

  Vaše nápady a způsob uvažování už jsem samozřejmě pochopil.


Ale my zde nevyjmenováváme úplnost matematických možností!

  No, tak je zde nevyjmenovávejte!


Pán zde jen probírá téma nezbytnosti lítosti při pokání. Lítost předchází pokání.

  A to sis vymyslel z čeho?

  Pán Ježíš tam neprobírá vaše pocity, ale ptá se na to. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli. A pak říká, že "celnící a nevěstky vás předcházejí do Božího království" Pracovat, konat, předcházet, to je skutek, činnost. Ne pocit. 

  Pak mluví o víře. O tom, že celníci a nevěstky uvěřili, kdežto oni neuvěřili. Víra taky není pocit, víra je zase postoj. Životní postoj. Postoj, který předchází pokání: Že člověk uvěří Bohu. 

  Ale to už jsem ti psal. 


Nejdříve je uvědomění viny a lítost, která burcuje srdce k obrácení; pak teprve přichází jednání člověka - sám skutek pokání.

  Stando, asi nerozumím pěstování vína nebo hudbě. Ale lítosti rozumím velice, velice dobře, až do hloubky. Určitě jsem přeborník na lítost. A říkám naprosto odpovědně: Lítost nic takového, co popisuješ, neumí. A to má mnoho let zkušeností s lítostí jak svojí, tak s lítostí mnoha desítek lidí, které jsem osobně potkal. A že už jsem potkal pár lidí, co se prolitovali až k smrti těla a jejich srdce k obrácení to nevyburcovalo a žádný skutek pokání neudělali.


Ty máš své představy o tom, jak to funguje ve tvém virtuálním náboženském světě - máš své představy o tom, že rozumíš, co ti říkám - ale podle tvých reakcí se naprosto míjíme.

  Samozřejmě že se míjíme, protože nesdílm tvůj přístup hříchu, tvou "svobodu hřešit", tvou "svobodu" vybírat si dobro a zlo. Neřídím život podle vašich prchavých pocitů. A nevidím na takovém způsobu života nic pozitivního.

  V mém reálném světě (který je pro tebe jistě virtuální), funguje Boží slovo a víra. Bůh něco říká, my tomu věříme a to mění náš život. Boží slovo má moc život proměnit. Není v našem životě nečinné, ale působí: Vede k pokání, jehož nelze litovat.


Tvé myšlení je v zažitých šablonách a jiné pohledy vůbec nevnímáš - transformuješ si je do jejich nepodoby a pak s nimi statečně polemizuješ.

  Já vím, Stando. 

  Když vám "diskuzně dojde dech", začnete si takhle o diskutujících vymýšlet bajky a pomluvy, v tomhle se nijak nelišíte. Teda ty trochu. Lžeš takhle jen někdy, máš taková období, kdy normálně diskutuješ nad tématem a pak máš období, kdy každý příspěvek doplníš nějakou tvoou lží a pomluvou. Pozorovatelnik a františek pomlouvají  pořád. 

  Co se s tebou děje, když si takhle začneš vymýšlet o diskutujících? Co zrovna teď prožíváš, že jsi najednou poslední týden začal zase takhle pomlouvat?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:25:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
Pán zde jen probírá téma nezbytnosti lítosti při pokání. Lítost předchází pokání.

  A to sis vymyslel z čeho?
"...


Syn nejdříve litoval - a až potom šel.


Mt 21,28-32)
Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘  On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel

Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: ‚Ano, pane‘, ale nešel. 
Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Řekli: „Ten první. “ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.  Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili
.“


Nejdříve musí být lítost nad nynějším způsobem života - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení. Fakt je to pro tebe nemožné pochopit?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 17:37:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nejdříve musí být lítost nad nynějším způsobem života - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení. Fakt je to pro tebe nemožné pochopit?

  Ne, není to pro mne nemožné pochopit. Vaše vymyšlené teorie chápu, žil jsem v nich mnoho let. To, že vím, že jsou to nepravdivé teorie a že s nimi nesouhlasím neznamená, že ty vaše výmysly nechápu.

  Už tě dovedla lítost k tomu, abys přestal psát do diskuzí na internetu pomluvy? Jestli je lítost podmínkou změny smýšlení, měla by mít účinky, které inzeruješ. Čím to je, že inzerované účinky u tebe lítost nemá, že jsi nezměnil smýšlení a stále se nějakým omylem domníváš, že tě nechápu a opakuješ to?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 11:32:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Vaše vymyšlené teorie chápu, žil jsem v nich mnoho let. To, že vím, že jsou to nepravdivé teorie a že s nimi nesouhlasím... "...


Upozorňuji tě na to, že to nejsou "moje teorie" - ani vymyšlené, ani nepravdivé.
Je to ryzí učení Ježíše Krista. Přestože jsem to to napsal boldem, stejně nevidíš! Zase ta tvoje slepá skvrna.



Syn nejdříve litoval - a až potom šel.


Mt 21,28-32)
Co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: ‚Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.‘  On odpověděl: ‚Nechci.‘ Ale potom toho litoval a šel

Přistoupil k druhému a řekl totéž. On odpověděl: ‚Ano, pane‘, ale nešel. 
Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ Řekli: „Ten první. “ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, že celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království.  Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili.

A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili
.“




Nejdříve byla lítost nad způsobem života (litoval) - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení - až pak následoval skutek (šel).


Když vidíš (poznal jsi svůj hřích) - a nelituješ - nečiníš pokání a neuvěříš!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 08. únor 2017 @ 16:24:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Když vidíš (poznal jsi svůj hřích) - a nelituješ - nečiníš pokání a neuvěříš!

  Stando, to sis určitě popletl, jak nečteš, co ti píšu a domýšlíš, co není. 

  Já určitě ne!

  U mne něco takového nepřichází v úvahu. Mám v životě tolik lítosti, že bych jí mohl rozdávat, kdyby byla lítost někomu k něčemu užitečná.

  Navíc jsem prožil období, kdy jsme měl lítosti na několik životů a k tomu, abych uvěřil mi to nebylo nic platné, natož pak abych činil pokání. Proto vím, že tvoje teorie a výmysly, všechny ty vaše "podmínky", které se snažíš podložit našim učením, nejsou pravdivé. 

  Lítost s pokáním souvisí, ale ne tak, že by z lítosti vycházelo pokání nebo víra. Lítost neumí vyrobit ani víru, ani pokání. Na to jsou prchavé pocity krátké. Ale Boží slovo umí vyrobit víru, stejně tak Boží výchova umí vyrobit pokání.


Nejdříve byla lítost nad způsobem života (litoval) - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení - až pak následoval skutek (šel)

  Stando, to je možná tak "podmínkou" pro tu vaši víru, co si jí sami sobě potvrzujete a budujete vašimi skutky.

  Normálně pochází víra ze slova a z toho, že ten, kdo slovo říká, svoje slovo potvrzuje. Víra pochází z důvěryhodnosti toho, kdo slovo říká.

  Pro změnu smýšlení pak lítost vůbec není potřeba: Ke změně smýšlení často stačí normální logická úvaha. Nebo například poznání pravdy. Nebo dobré vyučování. Nebo dobrá výchova. Můžeš si třeba přečíst příběh Kornelia a jeho pokání, pokud mi nevěříš a bral bys vážně naše učení. Kornelius přijal dar pokání a nikde není ani zmíňka o lítosti. Lítost tam nebyla potřeba. Zato je tam zmíňka o radosti, kterou z Božího daru měli.


Upozorňuji tě na to, že to nejsou "moje teorie" - ani vymyšlené, ani nepravdivé. 

  Jo, jám vím, že nejsou tvoje. Ten omyl s lítostí jsem v ŘKC zažil, je mi jasné, že jsi to mylné učení převzal od jiných lidí.


Je to ryzí učení Ježíše Krista. Přestože jsem to to napsal boldem, stejně nevidíš! Zase ta tvoje slepá skvrna.

  Stando, a kde Ježíš učí, že lítost vede k pokání? Nebo dokonce že je lítost nutná k pokání, že je podmínkou pokání? Vždyť ty si i příběh, kde Ježíš učí o práci, o tom, co má člověk dělat, převrátíš do vašich pocitů! Asi sis vzal konkordanci a dal si do ní váš Pocit a našel sis ten jeden verš. Zkus si dát do konkordance pokání.

  Pokud lítost vede k pokání, Stando, tak kde se u tebe stala chyba, že tě k pokání nedovedla? Čím to je, že tu klidně pomlouváš, lžeš, když jsi na to upozorněn, tak místo pokání ještě přitvrdíš?

  Máš nedostatek lítosti?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:42:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ke změně smýšlení stačí logická úvaha."...



Jak vidíš, ani ve tvém případě logický argument ke změně tvého smýšlení nestačil . (Nejdříve byla lítost nad způsobem života (litoval) - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení - až pak následoval skutek (šel). ).


Usuzovat u Kornélia absenci lítosti nad svými hříchy jen proto, že to tam není výslovně napsáno, je zcela od věci. Proč se tedy Kornélius postil?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. únor 2017 @ 07:52:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Jak vidíš, ani ve tvém případě logický argument ke změně tvého smýšlení nestačil .

  Určitě. 

  Mně logika a myšlení k pokání nestačily, i když mi jich Bůh dal docela dost. Nestačily mi k pokání ani pocity, i když jsem jich měl taky hodně. 

  Potřeboval jsem k pokání Boží slovo, které jasně ukázalo mojí situaci.

  Tobě zjevě k pokání také pocity nestačí.

  A určitě nejsme sami. V náboženství jem potkal bezpočet lidí, co měli pocitů na rozdávání, ale pokání teprve zoufale hledali.


 (Nejdříve byla lítost nad způsobem života (litoval) - ta je podmínkou pro uvěření, pro změnu smýšlení - až pak následoval skutek (šel)).

  O lítosti Stando něco vím: Kdyby se konalo mistrovství světa v litování, tak budu mít určitě stříbrnou medali, hned za těmi, co je lítost dostala až na konec jejich slepé cesty. A to maximálně tak o délku zavázaného provazu. 

  A mohu tak s jistotu prohlásit, že lítost nemá účinky, které jsme od ní v náboženství omylem očekávali.


Usuzovat u Kornélia absenci lítosti nad svými hříchy jen proto, že to tam není výslovně napsáno, je zcela od věci. Proč se tedy Kornélius postil?

  Stando, tak neusuzuj na absenci lítosti u Kornelia nad svými hříchy a nebudeš zcela od věci!

  Ale pokud už jsi na něco takového usoudil, tak kornélius byl dle svědectví písma spravedlivý člověk, který měl bázeň před Bohem a dobré svědectví u lidí i u Boha. Klidně je možné, že žil tak, že nemusel svého života litovat, jako my. Postit se klidně mohl kvůli Bohu, tak jako to dělají křesťané.

  Ostatně, každý normální člověk vychovává svoje děti tak, aby nemusely litovat svého života, aby, až se na konci života ohlédnou, bylo tam lítosti co nejméně.


  Já ale psal konkrétně o pokání

  Dal jsem ti odkazy na dva příběhy pokání. 

  U obou se popisuje to, co je u pokání mnohem důležitější, než lítost: A to je radost z Božího daru, z Božího jednání. Lítost jednou pomine, lítost je totiž slepá cesta a do nebe si jí člověk nevezme. 

  U Kornelia, když slyšeli Boží slovo a přijal dar pokání, tak měli radost a vděčnost. To je normální reakce při pokání. Kornelius měl nejspíš i lítost, ale při pokání, které přijali, to zjevně nebyla potřeba, nebo to zapoměli zapsat, protože si všimli věcí, které jsou pro nás důležitější a zapsali je. Radost a vděčnost Bohu tam při pokání stačila. A to jsou zase pocity a postoje, které nejsou slepou cestou, protože člověku vydrží až na věčnost.

  Ztracený syn taky asi při tom pokání na lítost zapoměl. Nebo Ježíš zapoměl lítost zmínit. Možná to byl ten případ, který jsem slyšel ve svědectví lidí, co už měli po svém řádění tak zničené srdce i duši, že nebyli schopní ani nic cítit, měli srdce studené, jako kamení. Ani z jeho slov u prasat nevyplývá, že by se zrovna rozplýval v pocitech, byla to tvrdě racionální úvaha. Když přichází se svým připraveným projevem k otci, taky mu jen suše řekne, co si připravil. Žádný náznak pocitu. A pokud mohu logicky odhadovat pocity, určitě tam v té situaci pokání bylo víc strachu, co mu na jeho projev řekne otec a hanby nad tím, v jakém přichází stavu. A otec mu nenařídil jako pokání lítost, ale nařídil všem radost. A Ježíš ten příběh dává jako příklad radosti. Ty sis často pletl toho otce z příběhu s Bohem, tak by to pro tebe mohlo být zajímavé, že Ježíš dává jako příklad radosti takové pokání.


  A to samozřejmě nejsou jen dva případy: Pokud tě téma zajímá, vezmi si naše učení a porovněj si například lítostradost
 
 Jsou zapsané raálně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. únor 2017 @ 09:44:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Klidně je možné, že žil tak, že nemusel svého života litovat, jako my."...


V reálném světě to zpravidla funguje trochu jinak.


Logika by ti mohla stačit k určení posloupnosti dějů: Nejdříve litoval, až potom šel. Ta lítost se v tomto případě stala motorem k překonání vlastní neochoty či lenosti, k vykonání otcovy vůle.


..."V náboženství jsem potkal bezpočet lidí, co měli pocitů na rozdávání, ale pokání teprve zoufale hledali."...
Lítost, vedoucí k pokání a obrácení, není jenom o pocitech, ale je o rozhodnutí vůle sebe změnit.



Ztracený syn vyjádřil svou lítost takto:

Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou.  Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘

Lítost nad špatným skutkem přirozeně doprovází i pocit hanby. Ale zde to vůbec nekončí, je to impulsem ke skutkům změny, nápravy, obrácení.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 06:16:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Když už jsme Stando zase u pocitů, ke kterým si odběhl od tématu článku, tak například stud je praktičtější pocit. 

  Zásadní problém a nepraktičnost lítosti bych charakterizoval slovem "pozdě". Lítost nikdy nepřijde včas, aby zabránila zlu, hříchu. Přijde vždycky až pozdě. Asi těžko někomu zabrání lítost ve spáchání nějakého zlého činu. 

  V tomhle je stud lepší a pro život praktičtější. Pokud se člověk stydí udělat nějaký hřích, může mu to zabránit ten hřích udělat a ušetřit tak svět zla. To lítost nedokáže.


  A když už jsme u těch pocitů, jak jsem ti psal ten článek o pocitech a proti tomu změně života, tak například zděšení a zahanbení jsou k pokání mnohem účinější pocity, než lítost.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:32:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomto článku je ale stud zastáván coby křesťanská cnost.
Nejsem tedy odpůrcem studu.


Zděšení a zahanbení vyvolávají nutně lítost - a tato lítost není v případě pokání jen nějaký "pocit", je to zároveň i  závěr rozumu i rozhodnutí srdce, že takto žít nechci, vyvolává zároveň rozhodnutí vůle se změnit k lepšímu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 17:38:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
V tomto článku je ale stud zastáván coby křesťanská cnost. Nejsem tedy odpůrcem studu.

  Tomu rozumím. Proto jsem o tom psal.



Zděšení a zahanbení vyvolávají nutně lítost - a tato lítost není v případě pokání jen nějaký "pocit", je to zároveň i  závěr rozumu i rozhodnutí srdce, že takto žít nechci, vyvolává zároveň rozhodnutí vůle se změnit k lepšímu.

  A čím to je, že ta tvá teorie u tebe nefunguje?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 11:36:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A čím to je, že ta tvá teorie u tebe nefunguje?"...


Tvůj pohled z virtuálního světa na realitu skutečného života je nutně pokřivený. Pak si o mě děláš nesprávné závěry.


Pokud poznáváš, že jsi se v něčem mýlil, nemusíš být nutně dál v opozici. Je poctivější si to přiznat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 01. únor 2017 @ 06:27:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

///Homosexuální sklony mohou být jak vypěstované, tak i vrozené (nikoli geneticky - homosexualita dědičná není), ale vrozené vinou zatížení rodových kořenů hříchem.///

Stando, jak jsi k takovým závěrům o 'homosexuálních sklonech' vůbec došel?? 
A) vypěstované
B) vrozené vinou rodových kořenů zatížených hříchem
C) není vrozená geneticky ...

To je jak experiment od Mengeleho ... !


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pátek, 27. leden 2017 @ 16:43:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Do takových špatných dveří vstoupil kdysi dávno i "pozorovatelník". A teď se zmítá v nejistotě, zda se vrátit - protože na konci tuší onu zeď, nebo zda nazvat špatnost jiným jménem a pokračovat v ní. Tedy obhajovat život v praktikování homosexuality. 

Na jeho štěstí jsem myslel, že by se měl vrátit a tyto špatné dveře za sebou zavřít. Takto žít nelze, to je živoření.



Co to meleš za *****, ty kreténe pobožný? Kde jsem psal o tom, že se zmítám v nejistotě? A že živořím? Proč mě stále urážíš, ty *****ku? Že jsi na netu schovaný, tak si dovoluješ? V reálu by sis nedovolil, ty z*****e. Ty mě stále provokuješ. Děj už mi pokoj, pobožná kryso!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 28. leden 2017 @ 08:58:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co na srdci, to na jazyku.

Zamysli se nad obsahem svého srdce, nad mírou své kultivovanosti, vyjádřenou vulgárními výrazy. Opravdu je tento stávající stav pro tebe cílem života?


Promiň, že jsem si dovolil mít vlastní názor. Ale nemyslel jsem to nijak zle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 31. leden 2017 @ 06:40:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A smíš, ty Stando, popouzet druhé ke vzteku?
Co je pro tebe dobré, druhý tak vnímat nemusí.
Je zajímavé, že se tady někteří ohánějí zrušením Zákona v Kristu, ale jak přijde na věc, hned v něm listujete a saháte do jeho přikázání a šermujete jimi. Dokonce tak, jak by jimi nešermoval žádný Žid :-(


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 10:42:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mým úmyslem ale nebylo nikoho popouzet ke vzteku.

Jedná se pouze o diskusi, o výměnu názorů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 31. leden 2017 @ 14:13:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak proč si o něm povídáš s jinými a vkládáš si své vlastní pocity do něho, jako by byly zrovna jeho, když už tu tolikrát psal něco jiného?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 17:19:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic takového pochopitelně nedělám, jak jsi na to přišel?

Vyjadřuji se k zásadám jak žít obecně, nikoli adresně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 31. leden 2017 @ 20:18:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš o konkrétním jiném člověku druhému, o konrétní třetí osobě a opak toho, co psal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 01. únor 2017 @ 07:34:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  A dost často.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. únor 2017 @ 10:07:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mýlíš se.
Tohle jsem nepsal já, toto psal můj oponent a bylo to směřováno na mě: "Postižený jsi ty. Tvoje náboženská víra je nemoc. Jsi nemocný."


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 01. únor 2017 @ 11:23:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšu tobě a k tobě, Stando. Piš tedy o sobě, nežaluj na druhé. Ale nemocný vírou doufám jsi? :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 12:34:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale od ateisty to bolí!  :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 16:06:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Anebo těší :-) 


]


Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Středa, 25. leden 2017 @ 20:39:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chtěl bych nejprve oka upozornit, že kdo se naučil rychle číst (to předpokládá přeskakování některých slov a dokonce vět, někdy i odstavců), tak článek na něj vytvoří dojem, že jde skrytou obhajobu popsané sexuální zvrhlosti. Neboť to nejdůležitější - odmítnutí sebeobhajování - není dost zřetelně zvýrazněno. Ale to jen na okraj, neboť v dnešní době lze převrátit úplně všechno, tak musí být člověk ve svém vyjadřování jasně vyhraněný a nedávat příležitost ani k vytrhávání ze souvislostí.

Jinak ale lze obhajobu sexuálních nenormálností docela podle Bible obhájit. Ačkoliv Ježíš se k sexualitě prakticky nevyjadřuje. Příběh cizoložné ženy je dodatečnou vsuvkou, ve starších rukopisech není. Také není jasné, jakou ženu měl Ježíš na mysli, když řekl "co Bůh spojil, člověk nerozlučuj". Zdali pátou manželku v polygamickém manželství, jak to judaismus dovoloval. Dokonce mnohoženství bylo Židům zakázáno až někdy kolem roku 1000, a to ještě jen v zemích, kde nebylo tolerováno. Ale nikdy nebylo tolerováno, aby muž měl sex s ženou jiného muže.

Na obhajobu monogamie by stálo zato zmínit, že ani pohanští Egypťané, Babyloňané, Řekové, Římané polygamii v zásadě neprovozovali. Že se třeba Římané rozváděli o sto šet (některé ženy prý počítaly svůj věk podle uzavřených a rozvedených manželství, jiné však se chlubily věrností manželu jedinému), to je jiná věc.

Ježíš se pohyboval na půdě Starého zákona a tak o sexuálních úchylkách hovořit nemusel. Jejich odpornost Hospodinu byla naprosto zřejmá. Vyjadřuje se však o nich apoštol Pavel

Římanům 1:24nn

Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen. Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.

Stálo by také zato připomenout, že zmíněný "polyamorismus" je jen slabá obhajoba, v níž se její nositel skrývá za sexuální zvrhlosti řeckých Bohů, jako by byly tou správnou normou morálky.




Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 06:31:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
unshaken napsal: Římanům 1:24nn 

Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla; vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen. Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.


To jsi to neocitoval celé. 
  • zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů.
  • 24Proto je Bůh nechal na pospas nečistým vášním jejich srdcí, takže zneuctívají svá vlastní těla;
  • 25vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli – on budiž veleben na věky! Amen.
  • 26Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený
  • 27a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti, a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.
  • 28Protože si nedovedli vážit pravého poznání Boha, dal je Bůh na pospas jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší.
  • 29Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči,
  • 30pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče,
  • 31nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování.
Takže podle apoštola Pavla, když budeš zobrazovat ptáky, čtvernožce a plazy, nebo i člověka, tak tě židovský bůh začaruje, že z žen přejdeš na muže. Změní ti orientaci a k tomu se to údajně pojí s těmi nejhoršími vlastnostmi: Vraždy, lakota, atd-  viz ten Pavlův výčet. Už jenom toto dokazuje, že bible je fake a stupidní . Že by homosexualita vznikala zobrazováním zvířat a pojila se s těmi vlastnosti, co si Pavel myslel - tomu může věřit leda debil. Pokud se křesťané hrdě hlásí k tomu, že jsou debilové - je to jejich věc. 

A apoštol Pavel byl duševně nemocný člověk s bipolární poruchou. Rozebírám to ve speciální díle https://www.youtube.com/watch?v=HGm5sN_Be6g


]


Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 07:37:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Celý tento svět je nesvatý. Přete se tu jen o to co je větší ohavnost/nesvatost. Klíč k svatosti je v lásce k Bohu a  v lásce k bližnímu....jedině tak lze Svatého Ducha přijmout. Tento duch pravdy pak každého učí a naplňuje.Nedávno jsem slyšel velice dobrou hlášku. My lidé nejsme dokonalí, každý se rodí s nějakou úchylkou (podstata dědičného hříchu).Nikdo kromě Ježíše Nazaretského se nenarodil dokonalý a bez hříchu. A kdo tvrdí, že je bez hříchu a dokonalý, ten je lhář a pokrytec a příčí se jedinému  Bohu.



Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 12:26:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vkus každého člověka v sexuální oblasti je zcela unikátní. Podobně jako hudební vkus, malířský vkus, choťové preference, čichové preference. Neexistují dva lidé na planetě, kteří by měli tytéž sexuální preference, tytéž umělecké preference, chuťové atd. Náboženství vzniklo na půdě pohrdání člověkem, neúcty k člověku, náboženství krade lidskou důstojnost. A snaží se potlačit jedinečnost každého člověka dát do do latě. Podle jedné knížky. 

No snažit se o to můžete, pobožní, ale v ČR nemáte moc. Nemáte moc v rukách a v dohledné době mít nebudete. 


]


Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 18:02:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dědičný hřích je nebiblický pojem, a Ježíš se narodil jako každý jiný člověk, jinak by nemohl být pokoušen,  a otevřít hříchu dveře....


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:23:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Dědičný hřích je nebiblický pojem..."...


Zase se vyjadřuješ k něčemu, o čem nemáš žádné znalosti.
Člověk podle přirozeného práva dědí po rodičích to, co oni vlastní. Když nevlastní nic, není co zdědit. Potomci vyhnanců z ráje nemají co zdědit, protože jejich prarodiče prvním hříchem přišli o společenství s Bohem. Není tedy pro lidi přirozené žádného nároku na nebe. To je podstatou dědičné viny!

Boží Syn, i když se narodil jako potomek vyhnanců z ráje, však podle své Božské přirozenosti tento nárok na nebe má!
A tím, že lidstvo vykoupil z postavení vyhnanců, umožnil nám našim pokristěním ve křtu získat podíl na dědictví věčného života.


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 27. leden 2017 @ 15:58:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebiblický pojem "dědičného hříchu" stále trvá, jen ne u Tebe oko ;-) 
Hřích se nedědí, hřích se vykonává, dělá, provádí...
Nikdo nepřišel o společenství Boží, společenství se nedá vlastnit...možná udržovat...
(A kdo chce do nebe?) Nebe jako pojem vlastnictví toho "společenství" ?...
Vina dědičná podstatu v Bohu nebo hříchu nebo v bibli nemá...
Ježíš se narodil do téže podstaty lidství...a nikdy nezhřešil. Kdyby nemohl zhřešit ztrácí smysl " krom hříchu"...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 11:18:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pleteš páté přes deváté!

Lidé hříchem přišli o své společenství s Bohem v ráji - byli z ráje vyhnáni. Ztratili nárok na ráj!


Ježíš přijal lidství. Jako člověk jistě mohl zhřešit, ale nezhřešil. Lidství totiž není přímo a nezbytně vázáno na hříšnost - první lidé byli Bohem přece stvořeni jako bezhříšní. Hříšnost není přirozenou součástí lidství.





..."společenství se nedá vlastnit..."...

Nárok na společenství, nárok na synovství buď máš, nebo nemáš. Buď jsi synem a dědicem, nebo nejsi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Neděle, 29. leden 2017 @ 16:21:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nepřišli o společenství s Bohem, nepřišli o nic co by stálo za řeč...
Jen pokud tyto "pohádky" bereš za historicky fundamentální...pak ti i rozumím.
Ježíš lidství nepřijal jako občanku, tys taky lidství nepřijal, narodil jses člověkem....
A vyhnání z Edenu nebyli k vůli hříchu, ale aby nejedli z stromu života...takže nárok neztratili, ...
Oko jaký nárok měl člověk na ráj?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. leden 2017 @ 09:21:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když Bůh stvořil člověka, usadil ho do ideálních podmínek v ráji. Průběžně také s člověkem komunikoval, měli spolu vzájemný vztah.

Kdyby lidé nezhřešili, nebyli by z ráje vyhnáni, nestali by se smrtelnými.

O toto svoje postavení hříchem přišli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 30. leden 2017 @ 17:04:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidé hřeší, a přesto nejsou vyhazování z ráje protože hřeší, ale aby nejedli z stromu života, a lidé smrtelnými byli učiněni, stvořeni... právě že vztah neměli, ten mohl nastat až neuposlechnutím....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 10:27:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nekomentovatelné nesmysly!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 31. leden 2017 @ 12:07:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gen.3:22-23
Důvod vyhnání je ? aby nejedl "život", nikoli neposlušnost.
Gen.4:7
Kain nezdědil hřích po rodičích, hřích číhá ve dveřích, a Kain má možnost nehřešit.

Adam s Evou ,( člověk) neměl a nemá žádný nárok na ráj, na život "věčný", ani na hřích.
Vztah Boha a stvoření není dán rájem, naopak je dán nerájem, jen v výběru poznání dobra a zla jde o vztah...A k tomu říká Bůh " je teď jako jeden z nás, zná dobré i zlé", až teď jde o vztah...budování vztahů.
Nemusíš oko komentovat nekomentovatelné,  ;-) 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 30. leden 2017 @ 16:21:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidství není přímo a nezbytně vázáno na hříšnost ... dobré uvědomění si toho, že dědictví hříšnosti 'není'. Jestli jsi tedy Adamův potomek, máš nárok na jeho hřích nebo na jeho nehříšnost či svatost? Lze si vůbec něco takového dědičně nárokovat? Smí B-h člověka vydědit nebo má člověk dědický nárok na božství podle svého původu z B-ha. Adam je totiž původem nejen ze země, ale i z B-ha - je 'božská krev'.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. únor 2017 @ 10:04:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dědictví viny je realitou života.

V praxi se to projevuje třeba narozením postiženého dítěte alkoholikovi.



...já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,
a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 01. únor 2017 @ 10:54:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vím že, to nebylo na mně,jen kontruji :Ezech.
20Duše, která hřeší, ta umře; syn nebude pykat za nepravost otcovu a otec nebude pykat za nepravost synovu; spravedlnost zůstane na spravedlivém a zvůle zůstane na svévolníkovi


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 10:02:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bohužel ale nevíš, o čem je zde ve smyslu doopravdy řeč.  Vytrhnout něco z kontextu nikam nevede.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 15:54:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
vyhazov z Edenu nebyl za trest ,tedy za hřích, za vinu, vyhazov z ráje byl proto že, "člověk je jako jeden z nás, zná dobré i zlé a kdyby pojedl i z stromu života," zůstane bezvztahový vůči Bohu...takže vyhazov je MILOST, a s tím se rodíš do vínku....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 10:25:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyhazov z ráje je snížení kvality života, odpovídající novému stavu člověka po hříchu. Hřích snižuje kvalitu života a podmínky ráje neodrážely kvalitu života ve hříchu.Kdyby tomu bylo jinak, neposílal by Bůh Mesiáše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 08. únor 2017 @ 18:21:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ano hřích snižuje kvalitu života, ten hřích co je vykonán..nikoli vyhazov z ráje snižuje kvalitu života. vyhazov je milost, bez vyhazovu není možné mít vztah k Bohu, bez vyhazovu nedojde k pokání....a proč tedy dle tebe oko přišel Mesiáš? ( snad né pro znovunabytí ráje?)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 01. únor 2017 @ 14:52:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.


///Dědictví viny je realitou života. V praxi se to projevuje třeba narozením postiženého dítěte alkoholikovi.///


Nemyslím si, Stando. 


Předně potomek takového člověka trpí naprosto nezaviněně a nikoliv za své vlastní provinění, které by B-h navštěvoval trestem,

za druhé, skutečný viník by zůstal bez osobního trestu, (pokud tedy by si to nevzal k srdci),

za třetí, není to prostě pravidlem - co alkoholička či alkoholik, to postižené dítě. Dětem alkoliček, kuřaček i feťaček i těm užívající hormonální antikoncepci i ty různé vitamíny a to i během těhotenství, se rodí i velice zdravé děti a matka žijícím ve zdravé výživě i po generace jejich rodičů vzad, se rodí i děti postižené. 

Za čtvrté, Ješua něco takového, že by se slepec narodil slepým kvůli hříchu jeho rodičů, popřel. 

Za páté, nikde není něco takového v bibli napsáno, že by se narodilo někomu dítě postižené pro hřích jeho rodičů.

Za šesté, B-h řekl, že vinu hříšníka jistojistě nenechá bez trestu (osobně na něm), ačkoliv i odpustí  viz. rozprava Mošeho s Adonáj: Nu14, 17Kéž převáží Hospodinova síla soucitu řkoucí:18Hospodin, dlouho ovládající svůj hněv a velký milostí, odpouštějící vinu a špatnost a zprošťující viny, a [teprve] když viny nezprostí, vyhledává vinu otců u synů a vnuků do třetí, čtvrté generace!19Odpusť tedy, prosím, při velikosti svého milosrdenství tomuto lidu vinu, jak jsi tomuto lidu odpouštěl od Micrajim až dosud!“ 20A Hospodin řekl: „Odpustil jsem dle tvých slov. 21Ale jako že živ jsem a Hospodinův majestát naplní celou zemi,22ti muži, kteří spatřili má znamení, která jsem učinil v Micrajim a v poušti, a na desetkrát mne pokoušeli a neuposlechli mého hlasu,23ti tu zemi, již jsem zapřísahal jejich otcům, nespatří, nespatří ji žádný z těch, kdo mnou pohrdli!


Soudě tedy podle toho všeho a také podle výroku proroka Jechezkela (Ezechiele), jak ti psal zeryk (což je za sedmé), nejedná se vůbec o dědictví hříchu a to o čem píšeš není dědictvím viny, ale spíše nesením utrpení za nezdravý život svých předků. A to je podstatný rozdíl. Dědit hřích, a hřích je přestoupení přikázání Zákona nebo před Zákonem přestoupení B-žích přikázání a proviněním se proti lidskosti a přírodě, je prostě dědit hříšnost. Tedy, pokud by rodiče kradli, dítě se narodí jako zloděj. A B-h řekl, že navštěvuje s trestem vinu otců ... na synech ... až ... až. Kdo by pokračoval ve vině svých otců i v páté generaci, bude trestán taky, ne že ne. 


To o čem Ha-Šem, posvěceno buď jeho jméno na věky, mluvil je však o dědictví spíše výchovy a přejímání zvyklostí po svých předcích, a tady hraje blahou i neblahou úlohu v životě člověka výchova či nesprávná výchova. 


Přesto však je B-h milosrdný a děti nemusí nést plný důsledek utrpení po svých rodičích, pakli v jejich hříchu nepokračují a od hříšného života svých rodičů se odvracejí. Pakli však v něm pokračují, nesou vinu i trest po svých rodičích, ale pouze za sebe sama, protože se od hříchů svých rodičů neodvrátili. A pakliže i ten, kdo zhřeší, činí pokání, B-h mu odpouští. 


To důležité si však nepodtrhl, Stando :-) Nebudu podtrhovat, to co ty, ale podtrhnu pokračující: Dt5, 9Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim sloužit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,  10ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mě milují a zachovávají mé příkazy.


Synové Jisraele na vlastní kůži mnohokrát zažili, že když zhřešili, trestu neušli kvůli poslušnosti svých otců, ale když se k B-hu navrátili, slavně byli vykoupeni.


Člověk však bývá také korbanem ha-kodeš (svatou obětí), když nese nevinně hněv a protivenství druhých ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 10:18:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Za páté, nikde není něco takového v bibli napsáno, že by se narodilo někomu dítě postižené pro hřích jeho rodičů"...


Vrať se do skutečného světa.
Matkám, které byly HIV pozitivní, se klidně může narodit dítě také HIV pozitivní. Že mohou být děti alkoholiků mentálně postižené, je také ověřenou praxí. Samozřejmě není to automaticky vždycky a není to jediný důvod, ale jeden z mnoha.

Děti prostě dědí po rodičích, to je řád tohoto světa.
Dědí nejenom dobré vlastnosti a majetek, ale dědí i vlastnosti zlé. Mohou zdědit i následek hříchu rodičů či prarodičů. Nejde vůbec o to, že by byly takové děti vinny oním hříchem, ale jako údy těla rodiny nesou důsledky hříchu, který učinil někdo z blízkých. Hříchem totiž neubližuješ jenom sám sobě, ale také svým blízkým.


Je tedy rozdíl mezi osobní odpovědností za spáchaný hřích a je rozdíl v otázce následků toho hříchu, který může zasáhnout i nevinné. Např. za Davidův hřích zemřelo jejich společné dítě s Betšabou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 12:02:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
... vrať se do skutečného světa ...  :)
Tohle je takový tvůj osobitý 'evergreen'.

Tedy pokud jsi opravdu četl vše, co jsem psal, pak sis mohl všimnout, že postižení narozených dětí kvůli nezdravému životnímu stylu jejich rodičů není pravidlem. A také jsem psal i o tom, že je rozdíl mezi vinou a následky viny a že člověk může nést následky viny druhých naprosto nevinně, avšak nikoliv jejich provinění či hřích, o kterém tady byla zřejmá řeč. Tedy neplést si hřích nebo provinění s následky hříchu. Oběti nenesou vinu svých vrahů, ale následky či důdledky jejich hříchů. Mohl sis tedy svou nepatřičnou poznámku na úvod zcela odpustit. 

No a jinak jsem tedy rád, že jsi snad už porozuměl a přijal za své to, že děti po svých předcích rozhodně jejich hříchy nedědí a tudíž i onen dědičný hřích či zděděná vina naprosto není realitou života a nevychází ani z učení Písem, jak i učil rav Šaul: A tak smrt přišla na všechny, protože všichni zhřešili ... žádné dítě se nerodí s hříchem. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 12:33:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezamýšlel jsem se tě nijak dotknout - to v zápalu diskuse! Musím si dávat větší pozor. Omlouvám se.


..."žádné dítě se nerodí s hříchem."...

Nerodí se s hříchem osobním.
Rodí se ale po Adamovi do stavu vyhnanců z ráje. Ve svém lidství nemá co jiného zdědit, než právě tento stav, protože Adam byl z ráje vyhnán.

Proto se v naší církvi upouští od zastaralého názvu "dědičný hřích", ale nazýváme tento stav "dědičná vina".
Po svých přímých rodičích nedědí jenom to špatné (nemoci, postižení - není pravidlem), pokud jsou křesťané, tak dědí i vyvolení - vnější přirozenou svatost, plynoucí z toho, že dítě je přirozeným údem rodiny a manžel - křesťan posvěcuje (zvnějšku) svým napojením na Krista úplně celou rodinu.
Ve křtu je pak takové dítě pokristěno (posvěceno Kristem vnitřně) a dostává darem svůj nový stav - stav Božího dítěte, stav dědice věčného života.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 16:02:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.     Omluvu přijímám, ale nejsem zase tak nedůtklivý. Beru to, že má určitý svůj styl vyjadřování se (psaného komentáře), příliš výkřičníků, boldů ... ale snad tomu rozumím, že tím chceš něco důležitého zdůraznit. Jen ono s tím vyjadřováním se k druhému o jeho světě virtuality a o návratu do reálného světa ... a ihned na počátek reakce ... není třeba přeci věcného diskutéra nijak srazit pod svou úroveň. Ale pravda, za poslední dobu, jsem se setkal s v nediskuzi s těmi, od kterých bych rád, aby jednali s druhými rovně a ne svrchu. Tedy alespoň u mne, nemusíš se příliš zapalovat pro svůj názor. Říkejme tomu spíše projednávání svého zastávaného názoru s jinak smýšlejícím a ověřování si svého názoru v diskuzi s druhým. Účelem přeci není a nemělo by být toho druhého přesvědčit o své pravdě nebo o pravdě, kterou jsem tedy obdržel (to kvůli jiným), ale aby spíše každý stál pevně v dobrém a čistém svědomí nejn před sebou, ale i před druhými a předně před B-hem, který je nade všemi. Vždyť nakonec nelze přeci nikoho druhého přesvědčit o nějaké sebou zastávané pravdě, nepřesvědčí-li se ten člověk sám o pravdě toho druhého. No a jelikož nikdo z nás nepojedl všecku moudrost, mějme alespoň za to, že to, co ten druhý povídá, má pro něho platnou logiku. Věcných diskutérů si tedy raději ceňme a názory druhých nepohrdejme. Proto se i já tobě omlouvám, působil-li jsem na tebe ve své reakci, že bych tě nějak srážel.     K tématu a rekci na tvá slova:     ///Nerodí se s hříchem osobním.///  Shodneme se. Ale ač to bude zase pro některé zde příliš ortodoxní, existuje takové židovské kabalistické zamyšlení se nad životem, které by však nemělo být bráno fundamentalisticky, jde nakonec o židovské pojetí. Převyprávím svými slovy s úvahou. Tedy je zde úvaha o reinkarnaci, která však nemá nic společného s učením indočínských náboženství. B-h dává lidské duši se vždy znovuzrodit ke zdokonalení a nápravě. Poté, co člověk zemře, přichází jeho duše nebeskými říšemi před B-ha a je jí zjevováno, co činila správně a v čem hřešila. Dobrá duše pak touží se navrátit zpět do života v těle, aby napravila, co učinila či způsobila zlého. Ty dobré věci ji pak jdou v tom dalším životě lehce, ale při těch svých chybách musí znovu překonávat překážky odrazení, zlého sklonu, atd. Ta duše se nikdy však znovu nerodí s plným vědomím sebe sama z předchozího života, ale jako nový člověk. Není si tedy vědoma svého předchozího tělesného života - tedy že Petr byl dříve Standa, ale má jakési vědomí své dobroty i své předchozí viny. No a B-h takto tu duši znovu a znovu přivádí k nápravě, třikrát čtyřikrát ... je-li ona duše pokorná, znovu ji dává příležitost k nápravě, ale duše zlá a nepokorná se po třetí čtvrté milosti B-ží již nenarodí. Proto tedy i někteří lidé žijí třeba i krátce, jsou zabiti atd., že již naplnili toto poslání k nápravě. Ale je to kabala ne fundament, výklad mystický, jazyka Sod. A tak tomu je v životě člověka s nápravou a pokáním. Znovu a znovu B-h poskytuje člověku příležitosti k nápravě v pokání, ale duše nepokorná se každou tou příležitostí zatvrzuje a neznovuzrodí se.Upozorňuji, že se jedná o obrazné vyjádření aplikované na život, pro zamyšlení se člověka nad svým životem, jak žije. A z toho pohledu vnímám také ten příběh a diskuzi Ježíše s farizeji o uzdravení slepého od narození...   
///Rodí se ale po Adamovi do stavu vyhnanců z ráje. Ve svém lidství nemá co jiného zdědit, než právě tento stav, protože Adam byl z ráje vyhnán./// No, mám za to, že člověk byl člověkem i v tom ráji, tedy v zahradě Edenu, a je stále tím člověkem. Z Edenu si na zem nepřinesl jiného dědictví, než ono poznání dobrého a zlého. Rozhodně se ale změnili podmínky jeho života. Byl však na tu zemi navrácen z onoho blaženého ráje.  
///Proto se v naší církvi upouští od zastaralého názvu "dědičný hřích", ale nazýváme tento stav "dědičná vina". /// Nevím toho příliš o současném dění v ŘKC, ale v mém myšlení mi to nepřijde jako nějaká zásadní změna. Děti se totiž nerodí ani s vědomím či zatíženým svědomím vinou za hříchy, které spáchali jejich rodičové či jejich generace před nimi. Nestávají se zloději, že by se tak narodily, protože jejich rodičové kradli, ani ani nemají od narození své svědomí zatížené vinou z hříchu krádeže, že kdysi něco ukradli jejich otcové. Přeci však něco všichni dědíme a rodíme se takoví, protože jsme lidmi a přinesli jsme si to z toho blaženého ráje :-) Stali jsme se poznávajícími dobré a zlé. Tedy s náklonností k dobrému i ke zlému, ale nikoliv konkrétně k nějakému hříchu. Máme tedy schopnost, kterou před pojezením ovoce poznání dobrého a zlého v tom ráji člověk neměl, schopnost rozlišovat, co je dobré a co zlé. Někdy je onen lidský stav v ráji přirovnáván k blažené nevědomosti dítěte, které věří všemu, co říkají druzí, že je dobré a správné a vůči nim bezelstné, vlastně si lstivost ani nepřipouštějí – neznají ji. A když povyrostou a setkají se prvně s hadem, podlostí, svodem a poznají, že byli obelháni, dospějí. A tehdy jsou naprosto připraveni k životu na zemi. Ovšem sami si nakonec zvolí, jaký život budou dále žít a čemu se „zaprodají“. Pokud si všímáš toho, co se v příběhu o tzv. pádu člověka vypráví, není tam nikde ještě sděleno, a ukazuje se to i na příběhu bratrů Kaina a Ábela, že by člověk byl naprosto hříchu zaprodán a dokonce má tu schopnost se ovládnout a opanovat se, aby nezhřešil. Název „dědičná vina“ mi nepřijde moc šťastný ani věrohodný. Navíc, dokud člověk vnímá nějakou tu vinu, má naději na nápravu. A zase zmíním židovské pojetí: Kdo byl již potrestán a odvrátil se od svých hříchů, ten si svou vinu odpykal, byl vymazán jeho dlužní úpis a stojí znovu na startovací čáře, ovšem už značně poučený, tedy má lepší start do pokračování svého života.  
///Po svých přímých rodičích nedědí jenom to špatné (nemoci, postižení - není pravidlem), pokud jsou křesťané, tak dědí i vyvolení - vnější přirozenou svatost, plynoucí z toho, že dítě je přirozeným údem rodiny a manžel - křesťan posvěcuje (zvnějšku) svým napojením na Krista úplně celou rodinu. /// Tady bych to asi raději příliš nekomentoval. Z mého pohledu jde o důležitou součást lidského života rodičů a dětí – výchovu. Děti vychovávané v rodině morálně nezkažené a věřící v B-ha, mají rozhodně dobrý základ proto, aby žili i v dospělosti spořádaně, tedy svatě. Ale když dospějí … kdejaká partička může jejich způsob života naprosto změnit, ač i mohou zůstat stále ve svých srdcí citlivějšími. Ale ani tady se nedá rozhodně mluvit o naprostém pravidle bez výjimek. Nakonec rodina, to není jenom otec a matka a děti se učí především pozorováním svého okolí. Na svých dětech mohu  nalézat své vlastní chyby, které jsem na sobě sám neviděl nebo si je spíše nepřiznával. Ale, Stando, nemoci ani postižení nejsou vinou nebo něčím špatným či zlým, co děti dědí jako nějakou vinu či vědomí nějaké své viny, a zdraví není vědomím jejich dobroty. Ale nesou následky špatného či zlého lidského životního jednání a životního stylu, například užívání hormonální antikoncepce, tu zase bouchl Černobyl … ale ovšem i výbuch sopky způsobuje různé genetické vady … podmínky života člověka se naprosto změnily a člověk má žít na zemi rozvážně a moudře …Vše prostě ještě nechápeme, a stále poznáváme.

///Ve křtu je pak takové dítě pokristěno (posvěceno Kristem vnitřně) a dostává darem svůj nový stav - stav Božího dítěte, stav dědice věčného života./// No trochu to opět vnímám jinak. Především jako závazek a rozhodnutí člověka žít správně, start do nového života, kdy člověk obdrží ono vědomí a pevné ujištění B-žího vedení k tomu, aby tak také i žil. Jak asi víš, křtění dětí, je až zvyk pozdější a nemůže to být křest ku pokání ani k odpuštění vin. Pokud se tedy křtí děti, není to ani tak křest jejich, jako jejich rodičů či kmotrů (v církvi z pohanů) a je to spíše závazek pro rodiče a pro ty kmotry, než pro ono dítě. Děti tedy dle církevních řádů se musejí k víře svých rodičů a kmotrů, ve které byly vychovávány sami v pozdějším věku přiznat. Křest bez osobního vyznání víry a učiněného pokání by neměl asi mít žádnou platnost. A děti konfirmované či biřmované – vyznávají své vlastní viny a činí z nich pokání, než se církev za ně přimlouvá pro dary ducha? Já to nikde neviděl. Avšak jsem to neviděl ani příliš u křesťanských různých společenství, jen jako opakování po knězi či pastorovi … pokání by mělo být naprosto živé. A netvrdím, že tak později neučinili. Nakonec to znám sám :-)

A nakonec, pokud by ti na mysl přišlo, že tě nějak přesvědčuji nebo odvádím od tvé víry, stačí napsat, že tady v tom něčem naprosto neshodneme, ač i rozumíš tomu, co píšu a jak to myslím. Vzájemné přesvědčování o své pravdě stejně k hlubšímu bádání nevede, ale spíše k oboustranné zatvrzelosti jednoho vůči druhém, což i vyúsťuje u některých k osočování druhého diskutéra. Vzájemná shoda a naprosto stejné smýšlení ve všech věcech je sice pěkná věc, která hřeje na srdíčku vlastním sebeuznáním, že mám člověk pravdu, ale ke skutečnému poznávání v oné pravdivosti má ještě hodně daleko a člověk se spíše od ní vzdaluje. Znáš to: Kdo si myslí, že už plně poznal, ten ještě vůbec nepoznal tak, jak by poznat měl.

Přeji znovu šalom tobě a dobrou vůli. Ať ve tvém srdci stále září Ježíš Kristus (Ješua ha-Mašiach).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 16:37:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tedy ještě bych k tomu výroku rav Šaula přidal jeho další, že totiž poznání vede (přivádí) k domýšlivosti (o sobě), kdežto láska buduje, což nevnímám nutně jako dva vzájemně si odporující protiklady. Jen bez lásky onoho poznání člověka nebuduje. Mám za to, že když se dva mají rádi, i kdyby se ve slovech neshodli, porozumí si.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2017 @ 10:26:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Děti se totiž nerodí ani s vědomím či zatíženým svědomím vinou za hříchy, které spáchali jejich rodičové či jejich generace před nimi ..."...

Dědičnou vinu si vysvětlujeme jako sklon lidské přirozenosti ke zlému (egoismus a pod.) - i při velké snaze nedaří se nám zcela nehřešit - samozřejmě v lidském srdci je stále i touha po sdílení dobra, lásky.


..."ukazuje se to i na příběhu bratrů Kaina a Ábela, že by člověk byl naprosto hříchu zaprodán a dokonce má tu schopnost se ovládnout a opanovat se, aby nezhřešil."...

Souhlasím.


..."... nemoci ani postižení nejsou vinou nebo něčím špatným či zlým, co děti dědí jako nějakou vinu či vědomí nějaké své viny, a zdraví není vědomím jejich dobroty. Ale nesou následky špatného či zlého lidského životního jednání a životního stylu, například užívání hormonální antikoncepce ..."...


Důvody postižení mohou být různé, hřích je jen jeden z nich. Člověk může onemocnět i bez viny, třeba k Boží oslavě, ke zvláštnímu postavení v Božím plánu. Jako ten slepý, uzdravený Ježíšem.


..."Křest bez osobního vyznání víry a učiněného pokání by neměl asi mít žádnou platnost."...
Já chápu křest jako výlučné obdarování od Boha, jako dar, ke kterému křtěnec nic přidat nemůže.


(Ef 2,4-10)
Ale Bůh, který je bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou si nás zamiloval,
obživil spolu s Kristem i nás, mrtvé v proviněních - jste spaseni milostí -
a spolu s ním vzkřísil a posadil na nebesích v Kristu Ježíši,
aby v budoucích dobách ukázal nesmírné bohatství své milosti skrze svou laskavost k nám v Kristu Ježíši.
Neboť jste spaseni milostí skrze víru, a to není z vás - je to Boží dar,
ne na základě skutků, aby se nikdo nemohl chlubit.
Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili.


..."A děti konfirmované či biřmované – vyznávají své vlastní viny a činí z nich pokání, než se církev za ně přimlouvá pro dary ducha?"...

U nás se takto děje při biřmování. Ale už předtím člověk postupně dozrává ve svém vztahu s Bohem a ve svém prožívání církevního společenství. Základní znalosti víry a osobní vztah k Bohu jsou podmínkou účasti na Pánově stolu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Sobota, 04. únor 2017 @ 12:35:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.
---
Má poznámka:
---
Dědičná vina jako slon lidské přirozenosti .... ke zlému ...
Dědičná nevinnost jako sklon lidské přirozenosti .... k dobrému ...
Vina i nevinnost se nedědí ... hřích ani spravedlnost se nedědí ... 
Mít k něčemu sklon není vina ani nevinnost, ale lidská přirozenost - něco jako představení se někomu: 'Dobrý den, jsem člověk' nebo 'hle, člověk'. Mít sklony, je přirozené lidství. Je to 'pravé lidství'.
Mít sklony ještě neznamená být vinen zlem nebo být dobrým ...
Mít sklony, neznamená ještě být neodolatelně žádostiv hříchu.
Až dokonaný (... dokonal) hřích plodí smrt.
A nemít sklony 'ke zlému', nebo si snad myslet, že bez nich budu jen dobrý, to z člověka ještě dobrého nečiní a ani neučiní.
---
Být dobrý nebo zlý, to není přirozenost, kterou by člověk dědil početím a rodil se tak.
---
Ještě na jiné budu reagovat... snad jen ještě jedinou poznámkou (dvěma ;-)
A co jsi psal, líbí se mi, ač se obsahem lišíme.
Za takovou diskuzi budu rád.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 09:37:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já tomu rozumím tak, že sklony se dědí.
I sklony ke hříchu - i touha po nevinnosti. Máme obojí.
Žádný sklon není ještě sám o sobě hříchem a dá se vhodným způsobem směrovat do užitečnosti. Bůh s námi má nějaký plán a naše sklony mají napomáhat jeho uskutečňování. Mohou se ale také zvrhnout a být příčinou zkázy. Jedno, zda se jedná o sklon k hněvivosti, k prchlivosti či homosexualitě, lásce k penězům či sklon k nezřízené sexualitě. Všechno má svůj důvod a pokud to není spojováno s hříšným jednáním, lze tyto síly vhodným způsobem zapojit do budování osobnosti člověka.


..."Mít sklony, neznamená ještě být neodolatelně žádostiv hříchu."...

Souhlasím. Ovšem u vědomí toho, že jsme lidé nedokonalí, slabí, nedokážeme sami odolat svodům. Nelze se uchránit hříchu bez neustálého těsného napojení na Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 05. únor 2017 @ 20:26:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.

Píšeš, že rozumíš tak, že se sklony dědí.
Máš tedy i za to, že své sklony 'zdědil' i první člověk Adam?
Jestli ano, pak tedy po kom je zdědil?

Někde jsi psal cosi o tom, že dědictví je právem. Jak si tedy srovnáváš s tím, že by se dědictví předávalo plozením. Já tedy vím jen o tom, že dědictví vyplývá ze zákona a za zákonem daných podmínek, popřípadě z vyslovené vůle toho, kdo to, co ve svém životě nabyl, předává darem jinému.

Dědí tedy synové hříchy a viny svých otců a jejich sklony, ať zlé či dobré, nějakým nevědomým a nedobrovolným způsobem bez jejich uplatněného nároku nebo svůj nárok na své dědictví musejí uplatnit osobně ze zákona a mohou se i svého dědictví ze zákona nějak vzdát? Bereš tedy touhy po nevěře, nenávisti, zlobě, hněvivosti, lživosti, zlodějství atd., a napak po dobrotě, laskavosti, dobrosrdečnosti, milování, spravedlnosti, pokoji atd., jako něco, co člověk dědí geny a vlastně je přijímá povinně, nechtěně, nedobrovolně a je jimi takto neosobně vinen dědictvím hříchu nebo dobra po předcích? Je pro tebe takový zákon jako řehole spravedlivým?

Ano, jecer ha-ra - satan - anděl smrti to je totéž, a jak jsi psal není to ještě hříchem a člověk není ještě zlým, pakli ovládne svůj jecer (k) ha-ra jecerem ha-tov. Chtít něco dobrého pro sebe není zlým, pakli se člověk o to podělí s jinými. Chtít dobro jen pro sebe na úkor druhých je zlem.

Homosexualita tě nějak často oslovuje. Ale jde jen o sexualitu, která je nějak orientována a motivována nesexualitou. Pakli je vztah k druhému orientován a založen pouze na uspokojení svého sexuálního pudu, pak je jedno o jakou orientaci jde a je to soustředěním se je na sebe sama a může to vést až k násilí a hlavně ke xenofobii, tedy 'eva-fobii' či 'adam-fobii'. A takoví jsou i ti, kdo jsou 'muži na ženské' nebo 'ženami na  chlapy'. Jde tedy o trest B-ží nebo lidské dědictví nebo o důsledek zapříčiněný způsobem lidského žití, tedy že tvorstvo sešlo ze své cesty? Asi bys to téma sexuality měl krotit nebo alespoň vyhodnocovat rovněji.

Víš, já si vůbec nemyslím, že je člověk tak nějak neodolatelně váben, že by musel něčemu zlému podlehnout, aby to učinil, když nechce. Přeci jen je sposta nevěřích, co to dokáží. Tak proč nikoliv 'křesťané',  co vyznávají dogmata a učení církví, co říkají, že mají nové srdce, B-ží zákon v něm vyrytý, dar svatého Ducha, víru v B-ha a Krista, že v Kristu Tóru naplnili, a přitom nedodržují ani to desatero B-žích přikázání, co mají obecně za stále platné?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 11:56:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Máš tedy i za to, že své sklony 'zdědil' i první člověk Adam?"...


První lidé byli Bohem stvořeni jako dokonalí, jako bezhříšní. Neměli ještě naši náklonnost ke zlému. Tu získali až hříchem.



..."Někde jsi psal cosi o tom, že dědictví je právem. Jak si tedy srovnáváš s tím, že by se dědictví předávalo plozením"...

Když se královskému páru narodí dítě, neraduje se celá země, že bude mít následovníka trůnu? To mimino ještě nemá ani zdání o svém postavení a už požívá všechny výsady. Nijak se svým konáním ještě nezasloužilo o svou zemi a už má být jejím budoucím králem!

Je přirozeným právem dětí dědit po rodičích už samou skutečností, že existuje (nehodný potomek může za své nehodné chování ovšem o své dědictví přijít!).
(Ps 127,3)
Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, plod lůna je mzda.

Také apoštol Pavel se opírá o toto přirozené právo dětí, když píše:

(Gal 3,29)
A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení. ..

(Gal 4,1)
Říkám však: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od otroka, ač je pánem všeho.

(Gal 4,7)
Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic skrze Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 07. únor 2017 @ 14:03:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.


//První lidé byli Bohem stvořeni jako dokonalí, jako bezhříšní. Neměli ještě naši náklonnost ke zlému. Tu získali až hříchem.//


Adam, člověk, byl utvořen. B-h dokončil sedmého dne své stvořitelské dílo a odpočinul. Pohledem na své veškeré dílo, vše co učinil, bylo velmi dobré. B-h tedy učinil člověka přímého a tak, jak ho učinil a vše co tak, jak učinil, bylo velmi dobré. Jak však člověka neučinil? Jako znajícího dobré a zlé. Tedy ono dobré a zlé člověk měl teprve poznat. A jelikož vše bylo učiněno velmi dobré, mohl člověk poznávat jen to dobré, aniž by skutečně věděl, co je dobré. Proto ani nelze člověka nazvat dobrým nebo zlým, pakli nepozná rozdílu. Tohoto poznání se mu dostalo, když pojedl ovoce poznání dobrého a zlého, a stal se jako jeden z bohů, znajíce dobré a zlé. A upozorňuji i na to, že i onen strom života s ovocem života a s ovocem poznání dobrého zlého, je taky velmi dobrý. Do té doby znal člověk jen dobro. Kde není přítomno zlo, není ani pokušení k němu, neboť ho není, není ani svodu a není ani náchylnosti (sklonů) ke zlému, ač i člověk má své touhy. Ale bez stvořeného nebo učiněného zla, nemůže být ani rozeznání a ani docenění dobrého. Člověk tedy ani nemohl být učiněn jako jako dobrý nebo zlý, ale jako přímý, neboť dobro a zlo se zamýšlí a vykonává. Jeho nevinnost spočívala v nevědomosti. Mám za to, že ono dokonání člověka počalo se právě jeho snědením ovoce poznání dobrého a zlého. Člověk jistě mohl pojíst ovoce života z toho stromu a nikoliv to ovoce poznání dobrého a zlého, ale ono ovoce života ho nijak nelákalo, nezatoužil po něm, život přeci měl. A docenit života může právě člověk, který má poznání. Kdyby Adam ono ovoce poznání nepojedl, nezemřel by, žil by tedy dále a skrze ten život i dále poznával dobré, ale bez onoho rozeznání dobrého a zlého a nebyl by jako jeden z nich, tedy jako B-h a andělé ...


Člověk tedy byl B-hem učiněn "bez hříchu", a stále je tak tvořen skrze rození. Žádné dítě se nerodí hříšné. Ona náklonnost ke hříchu se totiž probouzí v člověku až svodem zvenčí, ale také ona náklonnost k dobrému přichází zvenčí. Ale člověk si zamiloval více tmu než světlo. Náklonnost, touhy ... stávají se náklonností k dobrému nebo zlému, až po té, po čem člověk zatouží, zda po dobrém nebo zlém. A jako i Adam s Evou poznali, že byli podvedeni, poznávat může každý člověk.


//Když se královskému páru narodí dítě, neraduje se celá země, že bude mít následovníka trůnu? To mimino ještě nemá ani zdání o svém postavení a už požívá všechny výsady. Nijak se svým konáním ještě nezasloužilo o svou zemi a už má být jejím budoucím králem!//


Následník trůnu požívá veškerých svých výsad následníka trůnu. Nikoliv výsad Panovníka. Svého nároku na dědictví trůnu může být zbaven a také se ho i vzdát. Má být ... a nemusí. Z rození nárok ještě nevyplývá; tak jako to B-h i několikrát ukázal, že prvorozený marně bude uplatňovat svůj nárok, byl-li vyvolen druhorozený nebo .... i nejmladší.


//Je přirozeným právem dětí dědit po rodičích už samou skutečností, že existuje (nehodný potomek může za své nehodné chování ovšem o své dědictví přijít!).//


Nad přirozené právo dětí je vůle jejich rodičů, tak je i nad lidským nárokováním si čehokoliv postavena vůle B-ží a jeho Zákon. A nemusí s tím mít nic společného vhodné chování dítěte, ale koho si B-h zamiloval ...


//Hle, synové jsou dědictví od Hospodina, plod lůna je mzda.//


Stando ... děti jsou dědictví od OD Hospodina a odměna od OD Hospodina. Tedy tím, koho člověka dědí a získává jako odměnu od B-ha. Člověk však na dítě nemá u B-ha právo. Schopnost rozmnožování je darem. Není přirozeným nárokem, to ti dosvědčím i ze svého života já.



//A jestliže jste Kristovi, jste símě Abrahamovo, dědicové podle zaslíbení. ..//


Tak rav Šaul se rozhodně o žádné přirozené právo člověka neopíral a ani se ho nijak nedovolával. Naopak - byl naprosto proti němu. A aplikovat přirozené právo na víru? No asi tak nějak, jako když se člověk snaží a ... nic, dítě se nerodí ... nebo je pak možno ho vyžadovat na úřadech ... nebo ve spermabance ... asi to nebude ten dobrý postoj - vyžadovat si něco, že na to mám přirozeně nárok ...


//Říkám však: Pokud je dědic nezletilý, v ničem se neliší od otroka, ač je pánem všeho. //


V ničem se neliší od otroka? Opravdu? Je to vskutku správný překlad? Zamysli se, zda ano. A je vskutku dědic pánem všeho, když se v ničem neliší od toho otroka? Nechci si a nebudu myslet něco hloupého o rav Šaulovi, protože by takový nesmysl nenapsal.


//Takže už nejsi otrok, ale syn. A když syn, tedy i dědic skrze Boha.//


Tak, tady je to v pořádku :-) Syn se od otroka samozřejmě liší v mnohém, ale nikoliv vlastnictvím. Nemá nic, tak jako otrok jeho otce. Je jen očekávaným dědicem. A když to své dědictví obdrží ... dědicem už nebude. A když zahyne, nebude ... a když ho otec vydědí ... nebude,, a když se ho vzdá ... nebude ... 


Ale já se tě přeci jen ptal na to, od koho zdědil Adam své zlé sklony ... ke zlému konání, když tvrdíš, že se ony dědí rozením - rození působí B-h a tvoří člověka v jeho matce!? Trochu jsi odbočil, Stando, víš ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2017 @ 10:30:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A upozorňuji i na to, že i onen strom života s ovocem života a s ovocem poznání dobrého zlého, je taky velmi dobrý."...


Ovoce stromu života je odlišné od ovoce stromu poznání dobrého a zlého.


Ovoce poznání dobrého a zlého je lákavé na pohled:

"Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla." (Gn 3,6).



Ovoce stromu života je jeho pravým opakem:

Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili.  Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář -- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.  Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni. (Iz 53,2-5).





..."Jeho nevinnost spočívala v nevědomosti."...

Nesouhlasím. Nevědomost hříchu nečiní. První lidé moc dobře věděli, že dělají to, co mají od Boha přísně zakázáno!

Prvotní hřích nebylo žádné "dokonání člověka", nýbrž pokřivení člověka, deformace Božího obrazu. Žádné dítě se nerodí hříšné, ale s "dědictvím vyhnanství z ráje" po Adamovi, s náklonností ke hříchu. To je rozdíl!

I bezhříšní lidé v ráji měli stejně na výběr zhřešit nebo nezhřešit - jako i my. Oni byli oproti nám ve výhodě, že neměli hříšnou náklonnost, ale stejně si ji vytvořili.  My jsme zase ve výhodě, že můžeme své hříchy odevzdat Kristu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 08. únor 2017 @ 11:27:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děti (duch) se rodí (přichází) do hříšného těla (nesvatý chrám). Tedy duše dětí je zatížena dědičným hříchem. Dědičným hříchem je nesvatý chrám/nádoba. Podstata samotného Svatého Ducha je jeho Svatost/čistota. Pokud ovšem tento Duch přijde a přebývá v hříšném chrámu, může a je touto nesvatosti chrámu potlačen a takový duch je pak "zlý" díky deformaci individualitou - falešností Já---odděleností od Boha.Duch dětí je tedy svatý a přichází do těla jako Svatý. Ale jakmile je v těle (zatíženém děd. hříchem), bývá potlačen někdy až uspán..takový člověk je pak živý(tělem) - mrtvý (duchem).Dědičný hřích je tedy dle mého pochopení Svatého Ducha vázán na genetiku těla/ tedy naší nádoby. Náš duch je ale Svatý, je jen třeba ho nechát "vzklíčit" neboli převážit nad tělem, které je JEN NADOBOU. Kdežto je to právě DUCH ten život a láska.Bůh nás stvořil abychom ho oslavovali, aby ho naše duše/nádoby oslavovali. Abychom vědeli, že jsem jeho obrazy žijicí v nekonečno manifestujících se nádobách.Tento nesvatý a hříchem zatížený chrám musí být tedy zbořen a učinností Svatého Ducha v Nás pak bude vystaven chrám nový. Co je smrtelné (zatíženo hříchem) musí umřít. Teprve pak bude postavený chrám Svatý.
Děkuji Ti Svatý Duchu, jediný Bože, že jsi mi osvětlil podstatu dědičného hříchu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 08. únor 2017 @ 12:39:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
napíši o tom článek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 08. únor 2017 @ 18:22:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dzehenuti ... Naprosto nesouhlasná námitka: Ř6 celá; 1Kor6,13-20; L6,43-46; Mk7,14-23. Tělo máš od B-ha. Tělo je pro Pána a ne pro smilstvo. Ne tělo je tobě hříšnou zátěží, ale tvůj hřích - ty hříšný svému tělu. :-) Ne tělo je tvým nepřítelem, ale ty svému tělu ... Tvé tělo je chrámem, kterého máš od B-ha. Je 'zhmotněním' tvé duše. Šaty se samy od sebe nezašpiní ... a ducha máš také od B-ha, byl ti vdechnut z nejniternějších hlubin B-ží duše. Hřích číhá ve dveřích a dychtí po člověku. Je (hřích) jako nepočaté dítě. Nepočne a nenarodí se, pokud po něm nezatoužíš. A ta žádost po hříchu jako 'žena povětrná, žena cizí', po které když bys zatoužil, počne a zrodí se v tobě hřích. Člověk má sklony, touhy ... chtít mít dítě není hřích, hříchem je být nevěrný své ženě, toužit po jiné, hřích je to, čím se proviňujeme proti B-hu, a vším, čím se proviňujeme proti lidem, (i všemu stvoření), tím se proviňujeme proti Tvůrci všeho. Hříšný jsi, když hřešíš, ne že se rodíš se schopností, se sklony nejen k dobrému, ale i ke zlému. Hřích není Ten, ale To.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 08. únor 2017 @ 21:16:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
1Kor 6 13-20 jasně potvrzuje co jsem psal.Ano, tělo původně bylo pro Pána ale bylo znesvěceno prvotním hříchem.
Apoštol Pavel výrazně vyhlásil, že hřích byl podroben soudu, byl odsouzen: ,,Neboť co bylo nemožné Zákonu, protože byl slabý pro tělo (sarx), (učinil) Bůh tím, že poslal vlastního Syna v podobě hříšného těla (sarx) [v podobě těla hříchu] a pro hřích (hamartia), odsoudil hřích (hamartia) v těle“ (sarx; Ř 8,3).Je snad někde psáno, že Bůh   "OTEC" má duši, že uvádíš, že boží duch pochází z hlubin boží duše  ??? Uveď verš.Hříšní jsem protože jsme v dědičném hříchu jak jsem psal. Každý člověk co se narodil zhřeší a zhřešil kromě syna člověka.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 09:14:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Dzehenuti.

Co se týče toho, zda má B-h duši, stačí si třeba zadat slovo "duše nebo duši" do nějakého vyhledávače v bibli. Najdeš. Vím ale, že ti to k tvému pojetí nesedí.

Čteme jinýma očima, uvažujeme jinak. Prostě to tak je.

Zákon ač je schopen odsoudit spáchaný hřích na lidském těle, není schopen rozsoudit a ospravedlnit lidské pohnutky, to může až soudce stojící před nad žabcem i obhájcem.

Dzehenuti, Ty jsi "duch-duše-tělo". To vše je Tvé. Ale kdo jsi Ty?! 

Tělo bez ducha je mrtvé, není schopno samo nic učinit, Ty jsi vůle tvého těla. Jaká je tvá vůle, tak tvé tělo jedná. Nikoliv tvé tělo je tobě přítěží, ale ty můžeš ten "chrám" posvětit i znečistit.

Je to mé vyjádření, námitka tobě. Jak s ní naložíš, je na tobě.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 10:28:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No psal jsme to proto, že v bibli je jasně psán, že jediný Bůh je Duch. A není jediný verš kde by bylo psáno, že Bůh "OTEC" má duši.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 11:45:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, z prorockých úst naopak vychází, že sám B-h říká, že má duši ... A těch míst je dosti, Dzehenuti, jen hledej. Nabyl jsem ale s tebou zkušenost, že i když ti to napíšu, ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 12:49:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hledal jsi v originále? Co si pamatuji, když jsem studoval lidského ducha a duši, že překladatelé si s přesností překladu v této oblasti vůbec starosti nedělali, a zaměňovali ty dva pojmy, jak se jim to líbilo, Tak prosím uveď ty verše i pro mne.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 13:29:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Wollku, ano. Klidně si je jinak zaměň za ducha nebo za život. Jak už jsem psal i okovi, například u stvoření člověka, tedy vdechnutí B-hem do chřípí Adamova, užívají slovo (duch, dech - totiž ruach), ale ono to tam není. Já je mohu uvést, ale trochu mne zaráží, že ta Písma , docela známá neznáte. Výčitka? Ano, je.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 13:15:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No nětrpělivě čekám až mi nějaký ten verš napíšeš :))).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 13:36:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čekám na ty verše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 14:08:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No a já čekám, Dzehenuti, na to, kdy konečně začneš alespoň hledat ... namísto nějakých děkování sobě za objasnění a budeš to porovnávat taky s Písmem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 14:13:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak tě tedy pěkně prosím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 14:31:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když tedy pěkně prosíš ... ač se říká i "nenechej se doprošovat" ... jen abys věděl Dzehenuti, že mne někdy i přeci jen štveš :-)


Iz1,14; Iz42,1; Jr9,8; Jr14,19; Jr 15,1; Jr 32,41; Ez 23,18; Jr5,9; Jr5,29; Ž11,5. (v originále si tam najdi tvary "nefeš", a co myslíš - má B-h vitální duši?)


A co je tedy tvým problémem? Že když je psáno: B-h "má ústa", B-h "je duch", B-ží "pravice", "do B-žích rukou", "má duše (tedy B-ží)" pokládáš to reálný fundament. My se však vyjadřujeme o B-hu, kterého nikdo nikdy neviděl a ani nepoznal .... a Ježíš (Ješua) .... nám o něm pověděl ... B-h se nám lidem dává poznat, odhaluje se nám, skrze obrazy, pojmy atd ... Ale že má duši a je duch :-)  A co je asi tak "duch"? Personifikujete, abstrakcím dáváte bytostné tváře ... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 15:59:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky moc. Teď to moc nemohu studovat, nicméně hned ten první verr rozhodně nelze vykládat tak, že Bůh má duši:

Isaiah 1:14  Z duše nenávidím vaše novoluní a slavnosti, jsou mi jen na obtíž, jsem vyčerpán, když je musím snášet.

Druhý verš:

Isaiah 42:1  "Zde je můj služebník, jehož podepírám, můj vyvolený, v němž jsem našel zalíbení. Vložil jsem na něho svého ducha, aby vyhlásil soud pronárodům.

To už je lepší - Bůh může stvořit duši třeba v člověku, a tím pádem se dá říci, že duši má, ve smyslu vlastní jako externí entitu, stejně jako Mu patří celý svět, ne ve smyslu, že by sám byl složen z duše.


Více se tím teď zabývat nebudu, vlastně si ani nejsem jistý, co bylo primárním důvodem vaší diskuze a potřeby řešit toto. Jestli Boží tělo, končetiny.... to snad dá kontext zbytku Písma a zdravý rozum, jak je to myšlené, nicméně doslovný či fundamentalistický postoj si vždy může trvat na svém. Prostě podle Písma má Bůh pravici, tak ji prostě fyzicky má a někdo vedle ní sedí. 

Každopádně jsem rád za ty verše, a ještě se možná k tomu vrátím. Myslím samostudiem - nicméně moc jsem nepochopil, proč jsi mi něco, tele, vyčítal - když zrovna ty dva verše bych si tam do toho výčtu nezařadil, protože je tak vůbec nechápu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 16:40:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
הֵ֤ן עַבְדִּי֙ אֶתְמָךְ־ בֹּ֔ו בְּחִירִ֖י רָצְתָ֣ה נַפְשִׁ֑י נָתַ֤תִּי רוּחִי֙ עָלָ֔יו מִשְׁפָּ֖ט לַ גּוֹיִ֥ם יוֹצִֽיא׃   Iz42:1    hen avdi etmach-bo behhiri raceta nafši natatti ruhhi alav mišpat laggojim joci:




חָדְשֵׁיכֶ֤ם וּ מוֹעֲדֵיכֶם֙ שָׂנְאָ֣ה נַפְשִׁ֔י הָי֥וּ עָלַ֖י לָ טֹ֑רַח נִלְאֵ֖יתִי נְשֹֽׂא׃     Iz1,14    hhadšechem umoadechem sanea nafši haju alaj latorahh nileti neso:


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 21:54:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No tak jsem se dočkal. Zítra pokud bude čas se na to zaměřím.  Už jsem poslal dané verše odborníkovi z Izraele. JInak co se týká českých překladů tak v některých je duše v některých ne. Ale samozřejmě důležitý bude obsah verše. Každopádně Bůh "OTEC" celistvou duši nemá. Potažmo ale, prvorozený syn duši má. Proto je nutno rozlišit zda se jedná o Boha manifestujícího anebo nemanifestujícího se...tedy toho v nepřístupném světle. Kdybych to vzal globálně, tak "OTEC" ačkoliv sám celistvou duši nemá tak je přítomen ve všech duších...to je taky ten důvod proč se nemůže ukázat celistvě....ostatní duše by pak přestali existovat...nebyl by tedy pozorovatel, který by takové celistvého Boha viděl. V podstatě takový Bůh sám o sobě by se mohl vidět v zrcadle...no a právě proto je vše jeho obraz :))).Pochybuji ale, že mě pochopíš :)))))))))))))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 10. únor 2017 @ 06:37:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Počítám, že tak do týdne budu mít odpověď z Izraele :). Možná by nebylo špatné o tom jestli má Bůh "OTEC" jedinou celistvou duši článek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 07:03:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O čem chceš psát, když jdi psal, že B-h duši 'nemá'? A co ty? Ty máš duši? Celistvou - necelistvou ... A co ducha? Také ho vlastníš, celistvého - necelistvého? A tělo, je taky tvým vlastnictvím, celistvým - necelistvým ...? A ty jsi celistvý nebo necelistvý .... B-h může být spatřen očima, zrakem, zjevením živého obrazu sebe ... když se celistvě zjeví?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 06:55:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odborník z Izraele. A ten odborník, on souhlasí s tím, co tu píšeš? Že třeba B-h Otec nemá celistvou duši (jako vlastnit někoho?) nebo se celistvě zjevit (jako bytost, osoba)? K jakému vyznání (i v rámci judaismu jsou směry) se hlásí?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 05:55:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Wollku, jinak opět děkuji a v údivu stále ostávám státi.
A tak by mne i zajímalo, za co ty máš 'duši(čku)'.
Ono se docela líbí od J.Drdy z té pohádky 'Hrátky s čertem' ... to: A duše? ... Viděl jste někdy duši? ... atd.' 

Fundamentalista tedy asi nejsi, to dá rozum ...
A jinak, nevyčítal jsem ti nic. Je mi jasné, že by sis něco nezařadil, protože to tak nemáš a nechápeš to ty, a tak to tak asi nebude? Tedy nevyčítal, já se podivoval a můj údiv tedy rozhodně není u mne výčitka, tedy asi jak pro koho. Teď vyčítám - dosazuj si do mne, prosím dále. A nediskutuj se mnou, mentoruj, že co u tebe je, tak je a co ne, tak ne. A je to má prosba k tobě.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pátek, 10. únor 2017 @ 07:06:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Předně, milé tele, s tím vyčítáním si starosti nedělej. Jen mne zaujalo, co jsi psal výše - kořen slova 'vyčítat' jsem úmyslně zachoval, ať nemáš pocit, že Ti něco podsouvám:

Výčitka? Ano, je.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 07:55:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za odpověď, wollku.

Tak to jsem napsal, není co přiznávat, uvedl jsi má slova.
Já hlavně, že jste mohli hledat a teď by to bylo a zní jako výmluva. To je má výčitka.
Psal jsem, že mne trochu zaráží, že je neznáte, ty verše.
Pro tebe snad nepodstatné, to chápu ... nakonec ono pojetí 'duch' jako nějaká třetí složka člověka pochází z helénismu, a co se týče duše-tělo, také. U židů má poněkud jiný význam. A o B-hu mluvíme z pohledu člověka. Proto 'je duch' 'má či je duší', a uduzujeme tak spíše z toho jeho 'působení na nás či v nás'. A tady si snad ... rozumím s tebou, nikoliv s Dzehenutim, zatím tedy.

A nefeš není co ruach a není co nešama a není co chaja a není co jechida ... a přeci jde o pojetí duše-ducha. Tedy od tzv.nejnižší přirozené po nejvyšší duchovní. Katolíci používají pojem 'duchová duše' ... ač asi nerozlišují ??

Takže takto.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 10. únor 2017 @ 08:18:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No se mnou si nerozumíš.  Protože pro mě je Bůh Svatý Duch....nikoliv Svatá duše, v takových duších sice přebývá/působí ale ne ve své celé velikosti.
A Bůh Mojžíši řekl :
20A řekl: Mou tvář nebudeš moci uvidět, neboť nelze člověku uvidět mě a zůstat naživu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 08:45:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dzehenuti, vím také, že se neshodujeme. To ale neznamená, že ti nerozumím.
Pro mne tedy, Dzehenuti, se v duši vůbec nepřebývá.
A jinak respektuji tvůj fundamentalismus obrazů, ač nesouhlasím.
Duch-duše je vzezřením nic, je to abstrakce vyjádřená konkrétním (podstatným) slovem. Hebrejština i aramejština nemá výrazové prostředky pro její vyjádření, než konkrétní pojmy.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 10. únor 2017 @ 09:21:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano chápu Tě. Řada pozemských církví má chaos vůbec v tom co je duch a co je duše. Třeba katolíci si myslí, že duše je něco co je v těle....proto i tvrdí, že zvířata nemají duši atd :))).Dle toho co mě můj učitel učí/naučil, je Duše nádoba ve které přebývá Duch. Duše je tedy komplexní tělesná bytost, se svým vlastním egem/individualitou/pamětí/zkušenostmi atd  a svobodnou vůli.No a jak jsme psal. Aby byly vůbec stvořeny nebesa a země, musel se manifestovat Bůh "OTEC" a manifestoval se jako prvorozená bytost "SYN"tedy "SYN" je Bůh v Duši.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:22:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já nevím, kdo je 'tvůj učitel'. Já nemám.
Je-li to Žid a ty si jeho správné pojetí vysvětluješ tak fundamentálně, že duše je 'tělesná bytost', pak je chyba u tebe ve tvém pojetí. A co se týče katolíků ohledně zvířat, smýšlejí oni lépe jako ty, a nevím nic o tom, že by tvrdili, že zvířata nemají duši  respektive nejsou duší. Naopak. Jen v jejich ducha-duši nevložil B-h věčnost, kterou vdechl ze z nejniternějších hlubin své duše do člověka, tu podstatnou 'věc', co odlišuje člověka od zvířete a pojí ho s B-hem a 'nebeskými (duchovními) světy'.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:34:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co to znamená, že Syn je Bůh v Duši? 

Proč Písmo samotné takové věci neřeší? Proč je mají potřebu řešit někteří věřící?

Vůbec, poslední dobou se mi zdá, že máš docela zvláštní teologii - tedy nauku o Bohu. Zeptám se, to vycházíš z Písma, nebo z osobního zjevení?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 08. únor 2017 @ 14:49:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.

//Ovoce stromu života je odlišné od ovoce stromu poznání dobrého a zlého. Ovoce poznání dobrého a zlého je lákavé na pohled: "Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla." (Gn 3,6).//

//Ovoce stromu života je jeho pravým opakem:
 Vyrostl před ním jako výhonek a jako kořen z vyprahlé země. Neměl vzezření ani důstojnost, abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, abychom po něm toužili.  Opovržený a lidmi zavržený, muž bolestí, který znal nemoci; jako někdo, před nímž člověk skryje tvář -- všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili.  Jenže to byly naše nemoci, které snášel, a naše bolesti, které nesl; a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen a ubit Bohem a zkrušen. Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni. (Iz 53,2-5).//

Věděl jsem, Stando, že tě toto zarazí, když jsem napsal v podstatě to, že byl uprostřed zahrady vlastně jenom jeden jediný strom, který nesl ovoce poznání - jak života, tak i dobrého a zlého. :) Proč? Prostě jiný výklad, spíše židovsko-kabalistický. Tvé reakci, jako „ortodoxního?“ katolíka se nedivím, chápu ji. (Nakonec je přeci v křesťanství běžné i u stvoření člověka, tedy vdechnutí člověku do jeho nosu užívat pojem „duch“ jako „ruach“. Ale je tam v tom textu „ruach“? Ale to jen poznámkou, že ne všechno, jak si vykládá církev, tak musí být). Tedy není to můj výklad, a já dosti přemýšlel nad tím, zda je to skutečně tak psáno, že by onen strom měl být pouze jeden, jestli by mohl být vlastně „soukmenný“ tedy z jednoho kmene pak dva a na něm být dvojí nebo dokonce vícero ovoce. A četl jsem ty dvě kapitoly znovu a znovu … :) a nalezl jsem. Nebudu tě o tom přesvědčovat. Ale je mi už jasné, proč člověk nepojedl ani toho ovoce života z toho jediné stromu života, plodícího život a poznání dobrého a zlého … Jen poznámkou k veršům z Ješajahua (Izajáše): Promiň, Stando, z mého pohledu, tady jen dosazuješ, co bys chtěl mít a najít v těch verších s aplikací, že onen služebník B-ží (Ješua) je „stromem života“, a pakto fundamentálně užiješ o stromu v Gad Edenu (zahradě Eden).

//..."Jeho nevinnost spočívala v nevědomosti."... Nesouhlasím. Nevědomost hříchu nečiní. První lidé moc dobře věděli, že dělají to, co mají od Boha přísně zakázáno!//

Přesně tak, si myslím: Nevědomost hříchu nečiní a zase neznalost zákona neomlouvá. Že zrovna učiníš něco zlého, nemusí být tvým zlým záměrem, úmyslem. Hříchem ještě není nutně způsobené zlo druhým. To pak by B-h, budiž svaté Jméno jeho navěky a ctěno ve svatosti všemi, hřešil, když činil člověku zlé. Ale B-h má na mysli dobro člověka, ač mu působí i zlé. Jeho úmysly nejsou úmysly naše ... Nebo jak bys asi raději napsal snad ty, dopouští na člověka zlo. A lidé druhým působí zlo i nezáměrně. Přesto, když se to dozví či lépe i poznají, jako Adam a Eva, že učinili něco zlého, je zapotřebí to vyznat za zlé.

//Prvotní hřích nebylo žádné "dokonání člověka", nýbrž pokřivení člověka, deformace Božího obrazu.//

Lidský obraz B-ha se stále uskutečňuje. V Gad Eden (zahradě Eden) nebyl člověk jako jeden z „nich“ ani jako B-h tedy, znajíce dobré a zlé. A ano slovo „jako“ je obraz. Člověk je stále obrazem B-žím a jistě je kvůli člověku zase u člověka i v úctě i v pohrdání. Záleží na lidech, jak B-ha svým životem zjevují. A člověk byl oděn B-hem a přikryl jejich nahotu, před tím se nestyděli a neviděli, že jsou tak, ale tak nazí. Po tzv. pádu mohli rozpoznat, co činí zlého a co dobrého.

//Žádné dítě se nerodí hříšné, ale s "dědictvím vyhnanství z ráje" po Adamovi, s náklonností ke hříchu. To je rozdíl!//

Chápu. Máš za to, že ona „náklonnost (sklon, jecer) ke zlému (tomu-zlému, ha-ra)“ je tím dědictvím a důvodem, proč byl člověk z ráje vyhnán a nemůže do něho za svého života vstoupit. Mám za pravdivé, že žádný člověk, který podlehne svodům ke zlému, nemůže za svého života vstoupit do ráje. Nikoliv však to, že za svého života nemůže, protože má sklony ke zlému, (a má i sklony k dobrému – jecer ha-tov). Stando, to je výzva pro náš život. Kde si asi myslíš, že je ta zahrada Eden? Sídlí stále ti dva cherubové na té cestě stromu života východně od zahrady Eden a ten žár převracejícího se meče a „brání“ člověku vstoupit a jíst ze stromu život(a)? Kde ti cherubové sídlí a je ten plápolající meč a kde je ten východ východně od zahrady Eden (asi bude tam na západě), kde oni sídlí? Náklonnost ke zlému z člověka ještě nečiní zlého. A opět je to jako s tím stromem: je jen jedna náklonnost, zda bude ke zlému nebo dobrému … záleží na člověku. Zda se přikloní na strana satana ha-ra nebo na stranu B-ha ha-tov. Z mystického pohledu … zdravá krev se promísila s jedem, dobro bylo promíseno se zlem. A tedy i člověk má někdy to dobré za zlé a zlé za dobré … a v ráji by to nerozeznal, tedy byl poslán žít a životem poznávat … ale člověk se kolikrát raději unáší svými myšlenka v té virtualitě, jak píšeš; namísto toho, aby poznával ze života …
 
//I bezhříšní lidé v ráji měli stejně na výběr zhřešit nebo nezhřešit - jako i my. Oni byli oproti nám ve výhodě, že neměli hříšnou náklonnost, ale stejně si ji vytvořili.  My jsme zase ve výhodě, že můžeme své hříchy odevzdat Kristu.//


Pokud neměli náklonnost ke hříchu … je zbytečné debatovat o tom, že by se ke hříchu vůbec přiklonili a nechali se jím svést. A má otázka: kdy se ti a jak podařilo své hříchy odevzdat Kristu (a vložit je na něho). A když jsi je tedy Kristu odevzdal, znamená to, že už jsi bez hříchu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 11. únor 2017 @ 07:36:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."kdy se ti a jak podařilo své hříchy odevzdat Kristu (a vložit je na něho). A když jsi je tedy Kristu odevzdal, znamená to, že už jsi bez hříchu?"...

 Ze všedního hříchu činím pokání ihned, když si ho uvědomím.
Zvláštní milosti k boji proti vlastní hříšnosti pak obdrží křesťan skrze Kristem ustanovenou službu církve hříchy odpouštět (J 20,21-23).

Nejsem bez hříchu, protože slabý a nedokonalý člověk se zpravidla občas proviní proti lásce a odpuštění potřebuje opakovaně.



..."... přikryl jejich nahotu, před tím se nestyděli a neviděli, že jsou tak, ale tak nazí."...

Hřích lidi změnil.
Zakrytí nahoty je nyní z důvodu hříšné žádostivosti, kdy opačné pohlaví už není rovnocenným partnerem, ale stává se prostředkem ukojení vlastní žádostivosti. Člověk toho druhého využívá, vztahy jsou zdeformovány sobectvím. Člověk se před vlastním využíváním a zneužíváním chrání zakrytím své nahoty.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2017 @ 10:58:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Schopnost rozmnožování je darem. Není přirozeným nárokem, to ti dosvědčím i ze svého života já."...


Petře,
pokud máte problémy tohoto rázu, moc ti doporučuji kontaktovat MUDr. Ludmilu Lázničkovou (v Brně) -  Centrum naděje a pomoci "CENAP".  Je špičkou v oboru. Už mnohým "beznadějným" bezdětným manželům pomohli k dítěti. Za zkoušku nic nedáš.



Sídlí na adrese ul. Vodní 258/13 ,   
602 00 Brno-střed


Můžeš si domluvit konzultaci i telefonicky:   543 254 891




https://www.google.cz/search?q=Centrum+nad%C4%9Bje+a+pomoci+-+CENAP&ie=utf-8&oe=utf-8&client=ubuntu&channel=fs&gfe_rd=cr&ei=EviaWNjWMPHf8ge894PgCQ&gws_rd=ssl


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 08. únor 2017 @ 12:03:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, děkuji, vážím si tvého zájmu.


Tebou uvedená pomoc by byla pro mne určitě kdysi vítaná, kdybych nyní ten problém měl a nebyl on dříve a kdyby už zase nebylo dříve možno ze závažného zdravotního důvodu a nyní už je to naprosto vyloučeno, jedině naprostým zázrakem jako u Sary (Sáry). Nicméně je možno, že někdo tuto pomoc potřebovat bude a využije ji, (pokud se soustředí na tvé příspěvky :)


Abych to tedy uvedl na správnou míru, mám dvě děti, dceru nejprve, poté rok a čtvrt na to syna, a to od doby mých let po vojně. Pak už to nebylo víceméně možné pro ohrožení života mé manželky po její vážné operaci. A nyní po jisté nedávné další závažné operaci to už z přirozeného hlediska není možné naprosto. B-h mi tedy daroval dvě děti a dal mi splnit i tu židovskou "povinnost :)" zplodit alespoň jednoho syna a jednu dceru a ještě v době, kdy jsem o původu svých dědů a babiček z obou stran vůbec nevěděl :)





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:32:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to jsem rád!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Sobota, 04. únor 2017 @ 20:05:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.

//Člověk může onemocnět i bez viny, třeba k Boží oslavě, ke zvláštnímu postavení v Božím plánu. Jako ten slepý, uzdravený Ježíšem.//

Ale k čemu by to bylo B-hu, aby učinil člověka tělesně či duševně postiženým, aby ho určil ke 'zvláštnímu postavení' v B-žím plánu? Tedy aby se na něm staly skutky B-ží k dokázání Mesiáštví Ješuova? Jakýsi B-hem určený a daný 'osud' člověku k vyzdvižení Ješuy oslavujícího B-ha? Nemyslím si. Nejsme loutky v rukou B-žích... 

//Já chápu křest jako výlučné obdarování od Boha, jako dar, ke kterému křtěnec nic přidat nemůže.//

Přeci jen ano, Stando. Něco převelice důležitého. Křtěnec ve křtu dává sebe B-hu. Bez křtěnců není ani křtu. U židů jsou mikve 'ponořením', 'očišťováním se', 'zasvěcením se'. Ani Johananova mikev a ani ta Ješuova na tom není jinak. A pochází od Židů. Není 'gnostickým darem z nebes'. B-h řekl, abychom se 'ponořovali' (očišťovali, posvěcovali v mikvi). 

//Základní znalosti víry a osobní vztah k Bohu jsou podmínkou účasti na Pánově stolu.//

Základní znalosti víry .... obávám se, že nerozumím tomu, jak se víra poznává, jak a jakou znalost o ní člověk může nabýt, Stando. Víra, to nejsou slova, není to učení, není to vědění ani moudrost a ani poznání. Víra se ani nevyznává ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 10:19:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je hodně velkým problémem chápat Boží spravedlnost komplexně.
Pokud bereme Boha separátně jen jako spravedlivého, pak by se nemohly rodit různě postižené děti, nemohly by být války ani katastrofy a pod. Spravedlivý Bůh by měl všemu takovému zabránit, aby netrpěli nevinní.


Takto spravedlivý Bůh je ale ve skutečnosti jen lidským výplodem, lidskou představou, modlou.

Měl - li by být Bůh právě takto spravedlivý, pak by byly oprávněné i Pozorovatelníkovy námitky proti takovémuto Bohu, protože realita věcí v životě je zcela odlišná od takovéto představy..



..." Křtěnec ve křtu dává sebe B-hu."...
Souhlasím.
Lidská víra je ale celá o tom, že se teprve učíme stále více a více se Bohu vydávat. Člověk totiž může Bohu ze sebe odevzdat pouze to, co má v rukou, co vlastní, čemu poroučí. Jestliže by např. tvoje sexualita poroučela tobě, nemůžeš ji Bohu odevzdat - nemáš ji ve své moci.
Dětská víra odpovídá možnostem dítěte a je v ní potenciál dalšího růstu. Dítě dá Bohu ze sebe tolik, kolik je v jeho možnostech.

Myslím si, že podstatnou složkou víry - základ, fundament -  je důvěra Bohu, osobní vztah k Bohu, prožívaný i ve vztazích s lidmi, zvláště s nejbližšími. Bez tohoto rozměru víry nelze ještě mít účast na Pánově stolu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: tele v Neděle, 05. únor 2017 @ 21:29:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.
'Problémem' je spíše to samo uvažování nad tím, co je to 'spravedlnost' a kdo je 'spravedlivý'.
Dle bible je spravedlivým ten, koho za spravedlivého prohlašuje B-h a nikoliv kdo sám sebe za spravedlivého prohlašuje. Jde tedy o rozsouzení a posouzení člověka. Je to 'vyhlášený soud' o člověku.
O B-hu pak platí, že je spravedlivý ve svých soudech, uznává-li člověk B-ha za svého spravedlivého soudce. Vše se tedy má činit podle 'práva' - z-práva-dělnost. Tedy vlastně podle zákona. Člověk nejen smí, ale má vnímat a vidět a vysledovat B-ží stanovené právo, navíc i zjevené Tórou a Ješuou, a má nad ním přemýšlet a podle něho činit.

Je tedy spravedlivé, že se lidé bez vlastního provinění rodí tělesně či duševně postižení? Máš to za spravedlivý B-ží soud a trest vykonaný na třeba svých dětech za tvé hříchy, kdyby se ti takové dítě narodilo? A smí tedy člověk tím, že takovým lidem bude pomáhat v jejich životě, takový B-ží soud a trest zmírňovat či rušit, pokud to umí, třeba operativně apod.?

Ohledně víry.... Mám za to, že proti jiným, se shodneme, že důvěra či spolehnutí se nebo naděje není víra, ale z víry vychází. Ale nemám za to, že jsou to podstatné složky či fundamenty - základy víry. Víra také není vyznání nějaké naučené nauky a ani nějakého poznání. Víra není prohlášení, není proklamované slovo. Víra však je konání, beze skutku víra není, je mrtvá.  Nejde o nějakou její nečinnost, jalovost; víra je prostě činná, živá, dělná, uskutečňovaná, je ve skutcích - činech. Nauka není víra. Proklamované slovo není víra. Vyznání není víra a ani poznání není víra. Avšak vychází z lidského srdce, jádra člověka, z lidské podstaty. Pokud člověk něco vyznává, ale nečiní to, lže, je falešný, neupřímný a nemá víru v to, co říká, že tomu věří (nebo nevěří, a přitom to dělá).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:43:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Je tedy spravedlivé, že se lidé bez vlastního provinění rodí tělesně či duševně postižení?"...


Z pohledu samotného jednotlivce je to nespravedlivé. Stejně nespravedlivé, že někdo se narodí jako dítě bohatých rodičů a žije v přepychu paláců, zatímco druhý nemá, kam by hlavu složil a má hlad. Že jeden má talent na hudbu a zpěv a jiný ne. Atd...


Z pohledu fungování lidského společenství je to už o čemsi jiném: když rodiče usilují a shromáždí majetek, jejich děti mají co zdědit. Když jsou rodiče líní a flámují, jejich děti budou začínat s prázdnýma rukama.
Navíc Bůh, jako svrchovaný dárce darů, může obdarovat dary, koho sám chce, podle svých záměrů. Bůh nemá žádnou povinnost obdarovat všechny stejným dílem (podobenství o hřivnách).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 06. únor 2017 @ 09:06:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Stando.
Tedy porozuměl-li jsem Tobě správně, je pro tebe z pohledu vnějšího naprosto spravedlivé, že se lidé, co se narodili postiženými, nemocnými, do nouze, bez pop-talentu atd., tak narodili. Děje-li se tak ve tvých očích pro spravedlivý soud a trest B-ží, proč smí člověk rušit svým jednáním B-ží rozsudek a trest, a pomáhat druhým, vzdát se i svého majetku ve prospěch chudých a nemocných, uzdravovat, zmírňovat jejich utrpení apod?
Víš, jsme tady antikrist, ale co v poslední době tady na GS čtu, z toho mne mrazí už v zádech ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 12:28:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Děje-li se tak ve tvých očích "...

Není spravedlivé (oproti úplně zdravým - z pohledu lidského), jestliže se člověk narodí třeba slepým.
Narodí se tak buď v důsledku hříchu předků, nebo i jen kvůli Božímu záměru. Vůbec to nemusí být trest Boží! Proč by měl Bůh trestat nevinného?

Pojem "trest" a "vina" není synonymum!
 Bůh sám je dárcem života i zdraví. Když on dopustí, aby se někdo narodil jako slepý (může to být i z viny předků, nebo i jen Boží záměr), má dost prostředků, aby takového člověka obdaroval úplně jinak, aby kompenzoval toto postižení, Není to trest v pravém slova smyslu (není co trestat). Protože má s tím člověkem své určité záměry - a třeba i v neposlední řadě i k vytvoření příležitosti pro jeho okolí, aby lidé měli příležitost projevovat své milosrdenství. To znamená aktivní přístup, usilovat docela klidně o uzdravení - protože i to je projevem milosrdné lásky.


Faktem je, že téma utrpení ve světě je pro nás stále i velikým tajemstvím.

Na jedné straně je to ovoce hříchu, na straně druhé může být utrpení i prostředek osobního růstu člověka i celého společenství. Společně snášené utrpení stmeluje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: tele v Úterý, 07. únor 2017 @ 14:49:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
//Není spravedlivé (oproti úplně zdravým - z pohledu lidského), jestliže se člověk narodí třeba slepým. //


Jsem rád, za to tvé alespoň nepřímé slovo. Jistěže to není spravedlivé, a to ani z pohledu B-žího. Ty tedy asi usuzuješ, že z pohledu B-žího to spravedlivé je. No, B-h řekl něco jiného, že syn neponese vinu svého otce. B-h nesoudí a netrestá syna za hříchy jeho otce, pakliže ve hříších svého otce nepokračuje a je tedy souzen a trestán za své vlastní hříchy.


//Narodí se tak buď v důsledku hříchu předků, nebo i jen kvůli Božímu záměru. Vůbec to nemusí být trest Boží! Proč by měl Bůh trestat nevinného?//


Děti se rodí postižené i po generace dobrým a věřícím lidem. A samozřejmě, že to s trestem B-žím nemá nic společného. Je to důsledek jednání lidstva a jeho života. Nese-li člověk vinu druhého, vůbec to neznamená, že je vinen, ale projevuje se na člověku důsledek viny druhých. Takto i Ješua nesl naše provinění a sám zůstal bez viny a hříchu. 


//Pojem "trest" a "vina" není synonymum!//


Také mám za to, že nikoliv.


//Bůh sám je dárcem života i zdraví. Když on dopustí, aby se někdo narodil jako slepý (může to být i z viny předků, nebo i jen Boží záměr), má dost prostředků, aby takového člověka obdaroval úplně jinak, aby kompenzoval toto postižení,//


To tedy pověz těm mnoha trpícím lidem bez vlastní viny, co se tak narodili nebo trpí válkou kvůli jiným, ... že je B-žím záměrem, že se takto narodili a takto trpí. Určitě B-hu za to poděkují, že nijak jejich utrpení nekompenzuje, jen u některých a svou ruku k dílu k tomu musí člověk přiložit, aby "kompenzoval (hrozné slovo) jejich utrpení ... Třeba je to tak, že lidstvo má samo převzít odpovědnost za své viny a je to vůle B-ží, aby zmírňovalo a napravovalo, co v minulosti pokazilo, a k tomu všemu mu B-h dává dostatek prostředků, aby tak činilo. Tedy aby bralo provinění svých předků jako svá vlastní a podle toho jednalo.


//Není to trest v pravém slova smyslu (není co trestat). Protože má s tím člověkem své určité záměry - a třeba i v neposlední řadě i k vytvoření příležitosti pro jeho okolí, aby lidé měli příležitost projevovat své milosrdenství. To znamená aktivní přístup, usilovat docela klidně o uzdravení - protože i to je projevem milosrdné lásky.//


To je ale podivný plán, Stando. Takto bych tedy nesmýšlel o B-hu ani náhodou. Ale jinak uvědomění si, co může učinit člověk k nápravě lidstva a světa, a činění toho, je správné a namístě vždy, ač by se i nic z toho zlého nestalo mým přičiněním. Asi tak, jako učinil Ješua tomu slepci. Nepátrej potom, kdo je vinen, kdo za to může, ale čiň dobré všem a čiň co B-h, tvoř svět velice dobrým.


//Faktem je, že téma utrpení ve světě je pro nás stále i velikým tajemstvím.// 


Není, Stando. Proč myslíš? Utrpení je tu proto, že se lidé nechovají a nejednají správně. Žádné to je tajemství. Už jsem ti jednou psal, co si o těch tajemstvích myslím :-) Nic ve zlém.


//Na jedné straně je to ovoce hříchu, na straně druhé může být utrpení i prostředek osobního růstu člověka i celého společenství. Společně snášené utrpení stmeluje.//


Divný ... nevím sice, co si představuješ přesně pod tím osobním růstem, a proč může být a nemusí, ale společně snášené utrpení nestmeluje tolik, jak si myslíš. Lidé pod vzájemným utrpením se dokáží i navzájem požrat. Možná spíše stmeluje ona vítaná pomoc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2017 @ 10:38:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znám rodiny, které stmelila společná starost o postiženého člena. Slyšel jsem slepce, který děkuje Bohu za svou slepotu, jenž mu otevřela daleko hlubší duchovní obzory.

A ano, zůstává to pro mne tajemstvím - sám tomu slepci nerozumím - nedokážu se vcítit do jeho stavu, nemám jeho zkušenost. Pro mne je dobrem mít oči zdravé - a za to já Bohu děkuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: tele v Středa, 08. únor 2017 @ 12:05:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomto tvém užitém kontextu ti pak rozumím, Stando.


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 30. leden 2017 @ 14:38:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dědičný hřích je biblický pojem.
Adamovi potomci mají jeho ducha a jsou v nesvatosti (nedokonalosti) v hříchu...minuli se svou Svatosti.
Ježíšův Otec ...Bůh Otec (má Svatého Ducha) a tak i jeho Syn má Svatého Ducha.Ježíš se nenarodil jako každý jiný člověk. Ježíš zde byl poslán "OTCEM" a byl pokoušen. Tak stejně jak může být pokoušen jakýkoliv svatý anděl.Sám Satan byl Svatý a přesto podlehl hříchu a svedl spoustu andělských původně svatých bytostí.


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Pondělí, 30. leden 2017 @ 16:54:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hřích konáš, děláš,  a nikoli dědíš...
Adamovi potomci z tvého fundamentalisticky chápaného hlediska jsou incestní, no ale o to nejde...
To co si přeješ hledáš i v bibli,...
Ježíš se musel narodit jako člověk.a nikoli anděl!
Proč zmiňuješ satana?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 31. leden 2017 @ 07:26:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby se nedědil rodilo by se vše v dokonalém těle. Ovšem chápu, Tě věříš tomu, že dítě dostává ducha od Boha "OTCE" ale bohužel je to omyl. Ditě dostává ducha svých rodičů....tedy veškeré lidstvo má ducha Adamova.Proto taky přišel Ježíš protože ten se narodil sice do lidského těla ( geneticky Davidovi linie ) ale ducha nemá Adamova... ale Boha OTCE.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 31. leden 2017 @ 10:53:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nerodilo :-) 
Nechápeš čemu zeryk či druzí věří, poněvadž ani nečteš co píší, a vlastně se o to zajímáš jen tehdy když " jedete na stejné vlně"...
Člověk se nerodí z dědičným hříchem, člověk hřích vykonává, dělá ,praktikuje...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 31. leden 2017 @ 11:20:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
přišel do lidského těla tedy :). OK tvůj názor je, že se člověk nerodí s dědičným hříchem. Můj, že ano.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 31. leden 2017 @ 12:43:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani toto vyznání víry není zerykovo, "přišel do těla" , 
1Jan.4:2 ale přišel v těle. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 31. leden 2017 @ 12:56:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, Svatý Duch přišel v těle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 01. únor 2017 @ 17:55:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nerozumím dzehenuti tvé trojiční netrojjedinnosti , ...


]


Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:48:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Co vlastně bible říká o homosexualitě" nám sděluje, že vlastně neříká nic - rozhodně nic špatného...



Další sprostá lež od křesťanů


Levitikus 18:22 jasně říká, že "Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost."

Tak to aspoň přiznejte a nelžete!!! 

Podle vaší Bible Bůh řekl, že homosexuální styk je OHAVNOST.

Jestli Starý Zákon již neplatí, odmítněte ho jako celek, nevybírejte si jen to, co se vám hodí a nehodí.





Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 14:32:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti; musejí zemřít, jejich krev padni na ně.
(ČEP)

Tento text z bible mimochodem dokazuje, že ji psali primitivové, co byli posedlí obcováním. Redukovat partnerský vztah na obcování - to je doklad ubohosti pisatele. Druhá možnost - že tehdy kdo byl gay, nemohl s nikým žít ve vztahu, mohl se leda pokoutně někde v noci scházet někde za vesnicí. Tím spíše, když za to byly tresty smrti a plno donašečů a slídičů. 

No, náboženství probouzí v lidech to nejhorší. 

Existuje něco horšího než je náboženství? 


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 24. leden 2017 @ 15:38:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Existuje něco horšího než.."

být v Matrixu a chtít z něj ven jako Cypher...

....sladká nevědomost :-)) !!!


]


Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 02:23:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
///Další sprostá lež od křesťanů. Levitikus 18:22 jasně říká, že "Nebudeš obcovat s mužem jako s ženou. Je to ohavnost." Tak to aspoň přiznejte a nelžete!!! Podle vaší Bible Bůh řekl, že homosexuální styk je OHAVNOST.///


Šalom, Supe.


Odpovídám tobě, na tvou výzvu, potažmo i Jiřímu GS, ale i všem křesťanům zde.


V Tóře v knize Vajikra (A zavolal, jinak Leviticus) se Moše zmiňuje o mužské sexualitě (mezi muži) na dvou místech v 18.kapitole v parašot Acharej Mot (tzn. Po smrti), kde je ve 22. verši psáno: "S mužským nesoulož jako s ženou, je to odporné!" (používám český překlad rabína Karola Sidona) a ve 20.kapitole v 13.verši v parašot Kedošim (tzn. Svatí), kde se píše: "A muž, který by souložil s mužským jako s ženou, oba spáchali odpornost a musí být odsouzeni k smrti, jejich krev na ně."


Tyto micvot (přikázání) jsou uvedeny mezi jinými dalšími micvoty nejen sexuálního charakteru. Názvy parašot (týdenních oddílů čtení Tóry) jsem neuvedl marně. B-h skrze Mošeho přikázal nečinit Jisraeli nedovolená jednání, která vedou ke smrti, k zahynutí národa (nejen, i celého lidstva) a která nejsou čistá pro zachování života. Už na počátku Tóry v knize Berešit (tzn. Na počátku, jinak Genesis) v parašot stejného názvu v 1.kapitole, kdy B-h stvořil svět, vyřkl všemu tvorstvu, v němž byla živá duše, první z micvot, aby bylo plodné a rozmnožovalo se: v.22 - "Bůh jim požehnal, řka: „Buďte plodní a množte se a naplňte vody v mořích a ptactvo ať se rozmnožuje na zemi!“; v.28- "A Bůh jim požehnal a Bůh jim řekl: „Buďte plodní a množte se, ..." Toto je tedy první z důvodů, proč B-h skrze Mošeho zapověděl Jisraeli některá sexuální spojení nejen mezi muži a ženami (heterosexuální pohlavní spojení), ale i mužskou sexualitu (homosexuální pohlavní spojení mezi muži), a jde nejen o zachování, ale o plodné rozmnožování národa. Protože je však požadavek vznesen již před vydáním Tóry všemu lidstvu i stvoření, vztahuje se tato micvot také na všechny národy světa a z hebrejského pohledu jde o jedno ze sedmi tzv Noachidských přikázání B-ha, daných celému lidstvu. (jen ještě okrajově: Pro Izraelitu tato první z micvot znamená zplodit alespoň jednoho syna a jednu dceru; na ženy se tento požadavek závazně nevztahuje). Je také důležité si povšimnout, že celá Tóra nikde nezakazuje ženskou sexualitu (mezi ženami), také okrajově dovoluje pro zachování dědictví rodu spojení, které by jinak dovoleno nebylo (bratr zemřelého i ženatý vs. švagrová ...) a zejména v kontextu Lv18 a Lv20 tak, zřetelně vyplývá, že důvodem nedovolených pohlavních styků je nejen zachování, ale především plození a rozmnožení národa.


Druhým důvodem je tzv. morální zvyklost či obyčej národa, (tehdy naprosto propojeným s náboženstvím), ale také i zvyklost zákonná či právní, která by vedla k nezdravému společenskému jednání národa, což by nakonec také vyústilo v nenaplnění první z micvot. Na počátku Lv18 ještě před vyjmenováním zakázaných styků se píše: "1Hospodin mluvil k Mošemu, říkaje:2„Mluv k synům Jisraele a řekni jim: Já, Hospodin, jsem váš Bůh.3To, co dělají v zemi Micrajim, kde jste byli usazeni, nedělejte, nečiňte ani to, co dělají v zemi Kenaán, kam vás přivádím, a neřiďte se jejich zákony!4Vykonávejte má nařízení a střežte se jimi řídit, já, Hospodin, jsem váš Bůh!5Zachovávejte má nařízení a mé zákony, které jsou člověku životem, když podle nich jedná, já jsem Hospodin!". Toto se pak opakuje i na závěr 18.kapitoly jako potvrzení či zdůraznění: 24Ničím z toho se neznečišťujte, poněvadž vším tím se znečistily ty národy, které před vámi vyháním.25Země se stala nečistou, a když jsem jí zúčtoval její vinu, musila země své obyvatele vyzvrátit.26Vy proto zachovávejte má nařízení a mé zákony a nečiňte žádné z těch odporností, domorodec ani mezi vámi usazený přistěhovalec.27Vždyť všechny ty odpornosti činili lidé země, která je před vámi, a ta země se stala nečistou.28(Maftir) Aby vás ta země, kdybyste ji znečišťovali, nevyzvrátila jako vyzvracela ten národ před vámi.29Kdokoliv by dělal nějakou z těch odporností, duše těch, kdo tak činí, budou vyťaty z nitra jejich lidu.30Dodržujte má nařízení, abyste nenapodobovali žádný z těch odporných zvyků, které se tu děly před vámi, a neznečišťujte se jimi, já, Hospodin, jsem váš Bůh!“Zde lze vidět, že nejen v Egyptě (Micrajim), ale také u tehdejším obyvatel Palestiny bylo nejen řekněme lidovou zvyklostí či společenským obyčejem, ale i právní nornou to, co B-h Jisraeli zakázal. Tady však již nejde jen o zákaz některého z pohlavních styků jednotlivců, ale i o nedovolené soužití. K těmto případům je ale nutné i uvést jiný důvod, než je pohlavní styk, za účelem ochrany plození a rozmnožování, a tím je u homosexuality možné rozšíření xenofobie, tedy odporu, zohavení si ženství, ale u jiných také nezdravá závislost na matce, otci apod. Xenofobie mužů vůči ženám (potažmo u žen k mužům) však není všeobecným rysem homosexuality, ale spíše jedinců a vyskytuje se samozřejmě i v heterosexualitě. Jaký byl přesně společenský život Kenaánců nevím, ale pro Jisrael byla země Egyptská i jednání Palestinců jako život v šeolu, v záhrobí, tedy něčím, čeho se měli naprosto vyvarovat. 


V Lv20 se v podstatě vše, co je napsáno v Lv18 opakuje a opět tedy zdůrazňuje s počátkem spojení s náboženskými rituály a zvyklostmi a s koncem naprostého nábožensko-společenského oddělení se od zvyklostí vyháněných národů, a zasvěcení se B-hu Jisraele: "23Nepřejímejte zvyky národa, který před vámi vyháním, protože dělali toto vše a já si je zhnusil.24Řekni jim: Zdědíte jejich půdu, zemi tekoucího mléka a medu, a já vám ji dám dědictvím, já, Hospodin, váš Bůh, jenž jsem si vás oddělil od národů.25(Maftir) Proto oddělujte ryzí dobytek od nečistého a nečisté ptactvo od ryzího a nešpiňte své duše tím dobytkem, ptactvem a vším tím, co leze po zemi a co jsem vám oddělil za nečisté.26Buďte mi svatí, protože já, Hospodin, jsem svatý a oddělil jsem vás pro sebe z národů.27A kdyby muž nebo žena mezi vámi byli duchaři nebo věštci, musí být odsouzeni k smrti, ukamenujte je, jejich krev na ně!"


Z bible se však dále dozvídáme, že synové Jisraele od micvot B-žích odstupovali a přejímali zvyklosti jiných národů, které jim byly zapovězeny. A vždy, když se tak stalo, byl Jisrael na hranici svého zániku jako národa.


Upřímně jsem tedy doznal a nelhal, ač si sice křesťan neříkám, co je v té bibli psáno. A věřím, že tyto dva, respektive tři (při rozdělení života společenského od náboženského) důvody jsou platné pro nejen národ Jisraele, ale pro veškeré lidstvo podnes, (viz micvot mít jednu ženu, poznámka k tomu, např. tehdy když byl Lot se svými dcera zachráněn od zničení měst Sodomy, byl opilý, ale zakrývaly mu tvář a nestalo se asi jednou - nu byli na tom světě sami, mysleli si ... a rozmnožili se :-), ač to nebylo zrovna vítané morálně-společenské jednání; a stalo se před vydáním Tóry).


Osobně rozhodně proti homosexuálním jedincům nic nemám, odmítám diskriminaci a také homofobii, ale na druhé straně je třeba zachovat život a jistý zdravý společenský styl života. Podle bible žili v té době Kenaanci a asi i Egxpťané a některé další národy jakýmsi "opovrženíhodným" společenským stylem života v B-žích očích (a Mošeho), obětovali své syny (i dcery) v oběť božstvům, různé obřadní sexuální rituály ... nevím vše, ... ale homosexualita byla a je uvedena jako jen jeden z jiných nedovolených společenských jednání (je brána v bibli jako celek, nikoliv jen jako pohlavní styk) mezi jinými. A tehdejší zvyklosti těch vyháněných národů a Micrajimu bychom měli brát jako celek společenského jednání, jak jejich život jako celku národa, vypadal "v pohledu zvenčí" jako celek. Nelze a nemůže být řečeno, že snad by homosexualita měla být zásadním příčinou zkaženosti těch národů, vždyť zákaz mužské sexuality je "ztracen" někdo uprostřed ostatních nedovolených jednání a jen jedním z nějakých 613 micvot.


Tedy díky B-hu, jsem heterosexuál. Ale běda mi, kdybych se narodil býval byl homosexuálem :-( 






]


Nestydatost (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:24:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nestydatost - to je hezký termín. Tomu bych ani nedával náboženský obsah. To je univerzální slovo. Co považuji za nestydatost? Např. slídění v cizích ložnicích. Za nestydatost považuji, když někdo chce rozebírat něčí soukromý život a jeho praktiky a přitom si cucá informace z paty nebo navštěvuje pochybné stránky. 

Slušný člověk se řídí pravidlem žít a nechat žít. Z toho je vidět, že někteří křesťané nedokáží být slušní. 

Téma sexuality je úzce spojeno s tématy jídla, oblékání, hudby. Všichni nábožní, jak křesťané, tak muslimové chtějí diktovat, co je správné a nesprávné. Čisté a nečisté jídlo (např. zákaz vepřového), čistá a nečistá hudba, správné a nesprávné oblékání, a to samé v oblasti intimní. 

Přirozený stav přírody je pestrost, různost, diverzita, originalita. Pobožní ovšem chtějí všechny posadit do jedné lajny. Jediný přípustný druh hudby, jediný přípustný druh sexu, jediný přípustní způsob stravování, oblékání, atd. Článek od uživatele oko dokazuje to, co jsem tady i ve svých videích tvrdil, tedy že cílem pobožných je unifikace. Preference v sexualitě, jakož i preference v hudbě, v jídle, umění, oblékání, atd. jsou unikátní u každého člověka. Pobožní však toto nerespektují. Chtějí nastolit totalitu. Totalitu v chování lidí. Pohrdají jedinečným a specifickým přírodním naladěním člověka. Pohrdají jeho právem si sám zvolit, s kým ten člověk bude žít. Srovnávání pedofilie a násilnictví s dobrovolným vztahem dvou dospělých osob (LGBT) je zjevná snaha ublížit, poškodit. Světské právo toto rozlišuje, protože nevychází z barbarských představ pastevců doby bronzové. Ale některým pobožným jako je nick oko se po barbarských normách doby bronzové stýská. 



Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Pondělí, 23. leden 2017 @ 22:10:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko a jak budeš prakticky vynucovat katolickou sexuální morálku? Polezeš lidem do ložnic? Tady píšeš krok č. 1. tedy - co ty považuješ za přípustné a nepřípustné - to jsem se dozvěděl, to jsi vyjmenoval, ale co dál? Jaký máš další plán? Katolická mravnostní policie? Nebo budeš chtít demontovat sekulární stát? Chceš změnit zákony? Chceš utáhnout šrouby? Chceš přikázat jeden směr a to ten tvůj? Jak toho docílíš? 



Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 08:52:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Oko a jak budeš prakticky vynucovat katolickou sexuální morálku?"...


Proč bych ale cosi takového vůbec dělal?

Zaujala mě síla myšlenek v tomto časopise Dominikánů (Res Claritas Monitor) a tak jsem zde z něj uvedl výňatek. K diskusi. Zajímají mě vaše názory.

Podle mého názoru morálku nelze nijak vynucovat, je třeba ji přijmout srdcem a způsobem života. To já zde kontinuálně obhajuji (v nekonečných diskusích s Toníkem) svobodu volby člověka, svobodu svědomí - to, že každý z nás si může zvolit svoji vlastní cestu  (svůj vlastní způsob bytí) a po ní kráčet. Ať už k vlastní záchraně či k vlastnímu zatracení.


Rolí církve je říkat lidem, co je pro člověka dobré a co je špatné, co snižuje kvalitu života člověka.
Rolí církve není člověka kontrolovat, lézt mu do ložnice.
Rolí církve dál je nabízet pomoc těm, kteří se sami pro to rozhodli, nabízet kvalitní naplnění života v prožívání společenství církve.


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 09:23:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Včera tu vyskočily dva články, co jsem dneska na skle. Od tebe, o správné a nesprávné sexualitě a od skály o správné a nesprávné hudbě. Je vidět, že chcete regulovat sexualitu a hudbu. Kdybyste dostali moc, zakážete rockové koncerty, zakážete taneční hudbu, zrušíte RP, zakážete LGBT seznamky, zavedete cenzuru. Náboženství je mor. Naštěstí v ČR je váš vliv relativně nízký. 


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 24. leden 2017 @ 09:56:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
uživatelG...."zrušíte RP"

To že máš sympatie nebo dokonce sám žiješ v RP, ještě neznamená, že je to něco morálně a mravně obhajitelného. Dříve to bylo vnímáno jako mravní spoušť, dnes jako RP. Že je to stav nepřirozený a vyžaduje léčbu o tom vypovídají ti, kteří našli odvahu a šli se léčit a byli vyléčeni, protože člověk má od Boha rozum, aby sám rozpoznal a vyhodnotil, že je třeba se léčit. Nebo vnímáš jako přirozené, že to chlap strká druhému do zadku? Ty vůbec máš problém rozpoznat co je morální, mravní, etické. svobodné atd.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 10:07:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nekecej, ty dokonce znáš můj intimní život? Tak povídej. Co přesně dělám a s kým. Jak to dělám, kolikrát a odkud máš informace? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 10:41:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No čekám. 

1. Jaké praktiky dělám? Odkud to víš? 
2. V čem jsou horší než tvoje praktiky? Kdo ti řekl, že jsou horší? 
3. O jakém léčení to píšeš? Co bys léčil a jak bys to léčil? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 24. leden 2017 @ 19:15:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím, že jsi rozrušený, ale to je tvůj problém, ne můj. Ale rozhodně tobě vypráším diskusní kožich kdykoliv budu chtít. Ne, proto, že bych byl tak dobrý, ale proto, že jsi tak diskusně podprůměrný.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 19:22:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 20:29:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Martino, pokud mi neodpovíš, udělám na to hlavní článek a budu ho v pravidelných intervalech opakovat. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 24. leden 2017 @ 21:08:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Plácej si co chceš....na blábol nemám čas....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 21:18:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Udělám z toho, co jsi mi tady napsal hlavní článek. Ty jsi z jaké církve? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: martino v Středa, 25. leden 2017 @ 10:57:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Udělej si hlavní článek, již předem víme, že to nebude mít ani hlavu ani patu. Tak se předveď.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 25. leden 2017 @ 16:26:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
my víme? ty jsi více hlavý drak? nebo je to plurál, co používal Klaus? 


]


Martino napsal, cituji: (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 25. leden 2017 @ 18:53:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
martino napsal: chlap strká druhému do zadku

Kde jsi to, martino, viděl nebo viděla? Odkud to znáš? 


]


Re: Martino napsal, cituji: (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 10:49:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." chlap strká druhému do zadku..."...

Ahoj.

Sexuální spojení homosexuálních párů je limitováno - a to počtem otvorů v lidském těle, který je limitován.

Pokud tedy tuto možnost (análního styku) vypustíš, logicky moc jiných homosexuálních praktik už nezbude.



Ale to je jen poznámka na okraj, to tu řešit nebudeme.

Spíš bych poukázal na přirozenost stavby těla muže a stavby těla ženy, které je i po fyzické stránce ideální pro splynutí muže a ženy vjedno.


]


Re: Re: Martino napsal, cituji: (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 12:42:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sexuální spojení homosexuálních párů je limitováno - a to počtem otvorů v lidském těle, který je limitován. 

Pokud tedy tuto možnost (análního styku) vypustíš, logicky moc jiných homosexuálních praktik už nezbude.

Mazlení, líbání, orál, anál, rimming, dá se jen ležet na sobě a udělat přítlakem, třením penis na penis, dále vzájemné honění. Oko - při sexu s ženou máš jen jednu díru navíc, jinak je to to samé. Navíc takovou díru, o kterou teda vůbec  nestojím. Ty přerostlé stydké pysky, ty záhyby a to celé bléé. Od bisexuálů jsem slyšel, jaký to má prý pach. Prý jako mrtvá kočka. Ale vidíš, kam vede to trumfování se. Nikam. Je to věc vkusu. Někdo z  pachu mrtvé kočky teče a já to respektuju. Mě to absolutně nijak můj život neovlivňuje. Ať si každý strká kam chce co chce. 

Spíš bych poukázal na přirozenost stavby těla muže a stavby těla ženy, které je i po fyzické stránce ideální pro splynutí muže a ženy vjedno. 

A já bych ti zase mohl poukázat na to, jak se mi dobře chodilo v Tatrách s přítelem. S ženou bych toho tolik za den netihl slézt. Taky se mi hodilo, že má přítel sílu, páč když jsem stavěl chatu, tak žena ke zvedání těžkých břemen je nepoužitelná. Kdybych byl heterák, musel bych prosil sousedat. Mít chlapa doma je výhoda. Dále chlap může sexovat vždycky nemá aní krámy, ani šestinedělí ani migrény. Nemá složitou psychiku na rozdíl od ženských. Je mnohem snazší pro mě vyjít s chlapem. Znám jeho logiku. Ženskou je těžší pochopit (pro mě). Pro mě je soužití s ženou nepřirozené, umělé, psychotické. Leda za trest. 

A proto, ať si každý najde a žije, co mu vyhovuje. 


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 12:24:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Kdybyste dostali moc, zakážete rockové koncerty, zakážete taneční hudbu, zrušíte RP, zakážete LGBT seznamky, zavedete cenzuru."...


Toto je iracionální, plné emocí.

Já zde o sobě tvrdím pravý opak, nikomu nechci nic zakazovat, jen se obecně bavit o tom, co činí život lepším a co kvalitě života podle mě škodí. Ty mě ale stejně násilím vnucuješ názory a postoje, které opravdu nezastávám.



Žij si s kým chceš a způsobem, jak uznáš za vhodné.
Nemusíš se mnou v mých názorech souhlasit, můžeš vedle nich položit pro srovnání ty svoje. V klidu a míru, ve vzájemné úctě a bez nepřátelství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:22:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ti nevěřím. V Polsku máte větší moc a strkáte svoje pobožné pařáty do všeho. Snažíte se regulovat životy druhých. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Sup v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:30:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozorovatelniku, viděl si toto?


Trump jmenoval nového ředitele CIA, který říká, že "Ježíš Kristus je jediné řešení pro svět"

https://hellochristian.com/5583-trumps-new-cia-director-jesus-christ-is-the-only-solution-for-our-world


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:56:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevěděl jsem to. Jen mi to ukazuje, že za záchranu sekulárního a humanistického světa se bude muset aktivně bojovat. Tedy osvětou. Pobožní chtějí převzít vládu a diktovat podmínky. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:12:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já zde ale vystupuji za sebe. V Polsku jsem ještě nikdy nebyl dál, než za hranicemi ( i když to plánuji) a žádnou moc tam určitě nemám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 06:36:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V Polku má silnější postavení ta tvoje katolická církev a reguluje tam lidem život. RP tam nedovolí a LGBT lidi jezdí do Česka. Tady chodí se bavit. Páč tady je větší svoboda. To děláte vy - pánbíčkáři. Omezujete svobodu. Jakmile se dostanete k moci. Proto by ateisti za žádnou cenu neměli volit KDU-ČSL, Kalouska atd. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 10:52:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
LGBT lidé potřebují snad k tomu, aby se bavili, pochod Prague - Pride?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 12:46:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady hovořím mimo jiné i o pochodu LGBT

https://www.youtube.com/watch?v=dJBw9XCSKoY


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 12:29:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na facebooku jsem měl rozhovor na podobné téma. Je mi jasné, že se mnou nebudeš souhlasit, ale uvedu je jen proto, abys znal mé pohledy, mé názory. Nic víc:



Myslím si, že je z toho cesta ven. Ludvík Vaculík kdysi napsal: "Homosexualita je jalová, nepřináší plody...." Je tedy neracionální v tomto stavu zůstávat. Sklony člověka, mající svůj původ ve hříchu, jdou správným jednáním nasměrovat znovu správným směrem. Nepotlačovat, ale sublimovat, přetvořit z negativního v cosi pozitivního. Nemocnou lidskou duši lze vyléčit, lze uzdravit i rodové kořeny. Nehovořím zde o snaze samotného jedince, ale hovořím o komplexní spolupráci člověka s Bohem a člověka s bližními, kteří mu pomáhají. Jsou známy případy bývalých homosexuálů, kteří dneska žijí v manželství a mají děti. Sklony člověka jde upravit, špatné jde vyléčit. Kdyby to nešlo, bylo by nelidské trestat třeba pedofily za jejich úchylku. Mnozí proti tomuhle protestují, ale já jsem přesvědčen, že každá úchylka má společného jmenovatele - lidský hřích. Když uzdravíme hřích, sklony se narovnají také.


Po lásce toužíme všichni. I po té tělesné - po sexu - pokud jsme tělesně zdraví. Včetně těch z nás, kteří žijí v celibátu, kteří se stali vlastní volbou "panici pro nebeské království" (Mt 19,12). Homosexuálem se člověk stává až svým homosexuálním jednáním.
Jenom samotné sklony jsou o něčem jiném, ty jdou zavčas korigovat rozumem a svobodnou vůlí - tedy svým chováním ani nevstupovat do slepé uličky homosexuality. Někdo má sklony k pedofilii, jiný k efebofilii, další k sadismu či masochismu. Každý (navzdory svým sklonům) má možnost se rozhodovat, neotevírat takové dveře.
Jsme totiž lidi, nejsme zvířata řízená pudy!
Pokud mi rozum vyhodnotí některou cestu jako vyloženě špatnou, tak se po ní ani nevydám. Nejhorší je, svést to na genetiku. Dát vlastnímu prohrávání jiné jméno, nahradit pojem "pokušení" pojmem "přirozenost" a zbavit se studu nikoli tím, že se stanu svatým, nýbrž nestydatým.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:31:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je zajímavé, že vy pobožní se snažíte lézt druhým lidem do ložnic, regulovat a rozebírat sexualitu, potom hudbu, jak je tu další článek od skály a často i jídlo a oblečení. Tvůj apoštol Pavel přikazuje ženám šátky na hlavu. Muslimové mají svoje burky. V bibli se taky píše o čistém a nečistém masu, v koránu to samé, nesmějí vepřové. Vy, pobožní. Jste prostě nemocní. Chcete regulovat spontánní věci, po kterých vám nic není. Chcete ovládat svět. ***** se druhým do soukromí. Jste slídilové. A z vašich prdlých textů pramení vaše pýchy. Ale, oko - pýchy na co? Na to, že máš předpotopní informace? 

Oko - ty mi ve svých textech předkládáš nevědecké pověrečné představy. Představy primitiva. Pobožného primitiva, který si myslí, že jeho sexualita je snad nějaká lepší než sexualita jiných. Oko - jsi jen namyšlený pobožný šašek. Nic více. Jak mi chce dokázat, že ty tvoříš lepší vztahy než já a že máš lepší sexualitu? Jakým přístrojem a jakým právem? Tvoji knihou starých pověstí hebrejských? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 14:00:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím si, že je z toho cesta ven. Ludvík Vaculík kdysi napsal: "Heterosexualita je jalová, nepřináší plody...." Je tedy neracionální v tomto stavu zůstávat. Sklony člověka, mající svůj původ ve hříchu, jdou správným jednáním nasměrovat znovu správným směrem. Nepotlačovat, ale sublimovat, přetvořit z negativního v cosi pozitivního. Nemocnou lidskou duši lze vyléčit, lze uzdravit i rodové kořeny. Nehovořím zde o snaze samotného jedince, ale hovořím o komplexní spolupráci člověka s Bohem a člověka s bližními, kteří mu pomáhají. Jsou známy případy bývalých heterosexuálů, kteří dneska spokojeně žijí s mužem. Sklony člověka jde upravit, špatné jde vyléčit. Kdyby to nešlo, bylo by nelidské trestat třeba pedofily za jejich úchylku. Mnozí proti tomuhle protestují, ale já jsem přesvědčen, že každá úchylka má společného jmenovatele - lidský hřích. Když uzdravíme hřích, sklony se narovnají také.


Po lásce toužíme všichni. I po té tělesné - po sexu - pokud jsme tělesně zdraví. Včetně těch z nás, kteří žijí v celibátu, kteří se stali vlastní volbou "panici pro nebeské království" (Mt 19,12). Heterosexuálem se člověk stává až svým heterosexuálním jednáním
Jenom samotné sklony jsou o něčem jiném, ty jdou zavčas korigovat rozumem a svobodnou vůlí - tedy svým chováním ani nevstupovat do slepé uličky heterosexuality. Někdo má sklony k pedofilii, jiný k efebofilii, další k sadismu či masochismu. Každý (navzdory svým sklonům) má možnost se rozhodovat, neotevírat takové dveře. 
Jsme totiž lidi, nejsme zvířata řízená pudy! 
Pokud mi rozum vyhodnotí některou cestu jako vyloženě špatnou, tak se po ní ani nevydám. Nejhorší je, svést to na genetiku. Dát vlastnímu prohrávání jiné jméno, nahradit pojem "pokušení" pojmem "přirozenost" a zbavit se studu nikoli tím, že se stanu svatým, nýbrž nestydatým.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:16:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." "Heterosexualita je jalová, nepřináší plody...." "...



:-)

Heterosexualita ale není jalová, na rozdíl od homosexuality. Dokladem toho jsme my, děti svých rodičů - tedy děti muže a ženy.


To už jsi fakt až tak neschopný racionálního uvažování?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:29:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ty jsi takový hňup, že si myslíš, že sexualita je tu jenom kvůli rozmnožování? Takže bezdětné hetero páry nemají právo na existenci? Jsou jakové? Většina styků hetero párů nekončí otěhotněním, většina je jalových, zakážeš je, šašku? Ty poměřuješ všechno jen množením? To tě naučili v katolickém kostele? Pan farář to do tebe ládoval a ty to teď tady šíříš? 

Jakým právem ty posuzuješ, co je a co není jalové. Ty snad vidíš, do vztahu těch dvou lidí, ty namyšlený pobožný tydýte? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:37:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím, že přitvrzuješ!
Nehádám se s tebou, říkám zde svobodně své názory.

Ve vztahu muže a ženy nejde ani zdaleka jen o plodnost tělesnou, ale jde také o plodnost duchovní. Svojí rozdílností se muž a žena doplňují, "Jing - Jang", černá a bílá.

Dokážeš snad ty vytvořit odstíny šedi z "bílé versus bílé", nebo "černé versus černé?"


Kde jsi nechal zdravý rozum?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 19:02:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svojí rozdílností se muž a žena doplňují,


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 08:27:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic nikomu necpu, vyjadřuji jenom své názory. Každý zde může souhlasit či nesouhlasit.


Muž a žena jsou od přirozenosti protivy, které se všemi svými vlastnostmi navzájem doplňují. Tělesně, duševně i duchovně.

Z chemie známe také dvě protivy - kyselinu a louh. Obě se samostatně chovají jako žíraviny. Ucpaný odpad ti se stejným účinkem pročistí jak kyselina, tak louh.

Ale když z těchto naprosto odlišných žíravin vytvoříš jeden roztok (muž a žena v manželství jako jedna bytost), vznikne najednou neutrální a bezpečný roztok solí.


Když bys ale smíchal kyselinu sírovou s kyselinou dusičnou (obdoba homosexuálního svazku), vznikne žíravina ještě nebezpečnější, vznikne lučavka královská, která rozpouští dokonce i tak chemicky stabilní látku, jakou je zlato.


Ve všem tu jde jen o zásady, jak správně žít, jak správně naplnit smysl našeho bytí. Abychom tu nebyli marně a zbytečně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 25. leden 2017 @ 16:41:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš jen svoji jednostrannou zaujatost. Narodil ses takto, jak to popisuješ a myslíš si, že jsou všichni takoví. Nejsou. Gaye ženy nepřitahují ani nezajímají. Ani ženské tělo, ani ženská psychika, ani šaty, ani ženské vůně, ani nic. Prostě je to mrtvé. Nikdy nic nebylo. Oko - já jsem to věděl o sobě už ve 14. Moji spolužáci (někteří) osahávali holky. Hlavně prsa nebo mezi nohy. A já to nechápal. To bylo poprvé, kdy jsem začal uvažovat, že tohle pro mě nebude. Ty tvoje žíraviny, kyseliny, a soli si strč za hrb. Jsi prostě zaostalý pobožný, co mi nemá co dát. Jsi brzda z pravěku. Resp. doby bronzové. Nikdy ses tím nezabýval, víš o tom *****. Nechápeš přírodu. Jsou to věci vrozené, tak jako někdo poslouchá metal, jiný disco, další country a další dechovku, atd. To samé jídlo. Někdo maso nepozře, někdo bez masa ani den. Lidi jsou různí. Náboženství je pošahané, jak to chce unifikovat. Totalitní ideologie, nic více. A ***** se do soukromí jiných. Tobě je po soukromí gayů a leseb nic. Sereš se do něčeho, po čem ti nic není. Oni se do tebe neserou, ale ty do nich ano. Proč to děláš? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 11:03:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Prostě je to mrtvé. Nikdy nic nebylo. Oko - já jsem to věděl o sobě už ve 14."...


Když se někdo narodí s určitou odlišností (třeba ztrátou sluchu, zraku ..), musí se s tím naučit žít.  Něco jde napravit, něco jde přizpůsobit, vycvičit.  Problém tkví v tom, najít správnou cestu, správný způsob.

Moje sestra učí postižené děti.
Některé se úsilím zapojí do života a i s postižením pracují, u jiných rodiče jejich postižení záměrně zveličují, aby dosáhli na co největší důchod. V 18. létech tak její žačka dostala invalidní důchod o sto korun vyšší, než kolik má moje sestra po celoživotní práci s vysokoškolským vzděláním. Přitom dotyčná je fyzicky naprosto zdravá a jednoduché manuální práce by bez problému zvládla. Finančně by ale byla proti sobě - tak to má zadarmo - a víc!

Vždycky a u každého jde o to, zvolit si správnou životní cestu. Jen tak člověk dojde naplnění smyslu života a štěstí.

Volba špatné cesty vyjde nakonec člověka moc draho.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 12:47:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Postižený jsi ty. Tvoje náboženská víra je nemoc. Jsi nemocný.


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 12:31:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podle mého dosavadního poznání není homosexualita záležitostí genetiky.
Homosexuálem se člověk především stává.
Jsou sice i nějaké teorie o hormonálním ovlivnění plodu v raném stadiu těhotenství antikoncepčními přípravky, ale nejsou prokázané.

Podle mého poznání je homosexualita vždycky následek hříchu.
Může se vypěstovat sledováním pornografie, promiskuitním chováním, může se projevit i jako následek zatížení rodových kořenů hříchy předků.
Mám např. ve vzdáleném příbuzenstvu chlapce, který žije jako homosexuál. Vztahy otce s matkou nic moc, neúcta k matce se strany otce. Jeho otec se nakonec oběsil, i jeho děda se oběsil. Navíc rodina byla z předchozích generací poznamenána i duchařením. Vyjít z takového prostředí nepoškozen by bylo snad hotovým zázrakem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 13:39:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko - tvoje konspirační teorie můžeš vykládat svým pobožným ovcím. Ještě jsi mohl přidat k tomu svému výčtu fantasmagoríí démony. Jsi pověrečný náboženský primitiv. Nemáš mi co dát. Ty mě strašíš slovem hřích? Co to je? Ty jsi fakt dementní? Já na tvé neviditelné bohy, duše, srdce, hříchy, pekla, satany a další vymyšlené sračky nevěřím. Do sexuality druhých se nemontuji. 

To děláte vy, pobožní a na téma, jak pobožní křiví téma sexuality  jsem už dříve natočil videa



]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 14:01:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podle mého dosavadního poznání není heterosexualita záležitostí genetiky. 
Heterosexuálem se člověk především stává
Jsou sice i nějaké teorie o hormonálním ovlivnění plodu v raném stadiu těhotenství antikoncepčními přípravky, ale nejsou prokázané. 

Podle mého poznání je heterosexualita vždycky následek hříchu. 
Může se vypěstovat sledováním pornografie, promiskuitním chováním, může se projevit i jako následek zatížení rodových kořenů hříchy předků. 
Mám např. ve vzdáleném příbuzenstvu chlapce, který žije jako heterosexuál. Vztahy otce s matkou nic moc, neúcta k matce se strany otce. Jeho otec se nakonec oběsil, i jeho děda se oběsil. Navíc rodina byla z předchozích generací poznamenána i duchařením. Vyjít z takového prostředí nepoškozen by bylo snad hotovým zázrakem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 24. leden 2017 @ 17:03:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
no a nezapomeň na bisexuály :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:46:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bisexuála 50/50 jsem nikdy nepotkal. Vždycky to jsou buď gayové, kteří si myslí, že předstíráním bi budou jakože dobře s oběma stranama  a že z toho nějak vybruslí, nebo potom znám ženaté chlapy, co chtějí zkusit sex s chlapem, klukem jako zpestření, těch je plný iboys. Ale že by byl někdo 50/50 - to fakt neznám. Většina lidí moc dobře ví, kam patří a ke komu je to více táhne. Že jsou někteří gayové schopni styku s ženami a někteří heteráci jsou schopni styku s mužem - nedokazuje bisexualitu. Dokazuje to jen to, že mají pestřejší škálu vzrušení na podněty. Někdo potřebuje podněty jen specifické. Sexualita každého člověka je zcela unikátní, neopakovatelné a je základním parametrem jeho osobnosti. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 18:31:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Heterosexuálem se člověk především stává. "...


V tomto s tebou souhlasím.
Je to přirozený stav věcí - dítě je nejdříve prakticky asexuální a genderové rozdíly (mimo ty kulturní např. v oblékání) nastupují postupně hlavně až v dospívání.

Máme - li být úplně přesní, každý člověk se první období svého nitroděložního života vyvíjí naprosto stejně - jako žena - až program DNA spustí u chlapce tvorbu testosteronu, mění se zárodek na muže.
I u většiny dětí jsou mezi chlapci a dívkami určité rozdíly v myšlení, ale zdaleka se to nedá srovnat s rozdíly, které nastupují v pubertě. V pubertě se člověk teprve sexuálně vyhraňuje a v tomto období je nejzranitelnější..


Heterosexualita může přirozeně také být i hříchem - pokud je praktikována mimo manželství.


Tebe se ale toto téma sexuální orientace příliš emocionálně dotýká a proto reaguješ přecitliveně. Já tě ale neusiluji ani napravovat, ani do ničeho tlačit.  Měj si svou svobodu - máš i svou odpovědnost za dobře prožitý život.
Pro mě není rozdíl mezi praktikováním homosexuality či krádeží, či lživou pomluvou. Všechno to má společného jmenovatele - hřích - všechno toto určitým způsobem rozdílně křiví postupně srdce i charakter člověka.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 19:09:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nechápeš ani přírodu, ani lidi. Máš jenom svoji knihu pověr z doby bronzové. Slovo hřích je prázdné. Pohádkové slovo podobně jako létající koberec. Mě tvým létajícím kobercem strašíš marně. Zkus to na svoje ovce v kostele...

Pro mě není rozdíl mezi praktikováním homosexuality či krádeží, či lživou pomluvou.

Jak to praktizování homosexuality eviduješ? Ty máš nainstalovanou nějakou skrytou kameru v ložnici nějakých tvých sousedů? Jak jsi kdy ty osobně přišel do styku s praktikováním homosexuality? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Úterý, 24. leden 2017 @ 20:45:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko - co to je praktikování homosexuality? Vysvětli mi, jak ses ty dostal do kontaktu  s praktikováním homosexuality? Pokud mi neodpovíš, udělám z toho hlavní článek, kde se tě na to budu ptát. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 08:33:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Praktikovat homosexualitu - je podle mého mínění každé sexuální chování mezi jedinci stejného pohlaví, jehož cílem je sexuální uspokojení alespoň jednoho z partnerů.

Hovořím zde čistě teoreticky, nemám žádnou osobní zkušenost s praktikováním homosexuality.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 25. leden 2017 @ 16:25:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když nemáš žádnou osobní zkušenost s praktikováním homosexuality - proč ji řešíš? Jak se tebe osobně dotýká, že někde spolu žijí dvě ženy nebo dva muži? Jak to ovlivňuje tvoje manželství nebo tvůj život? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 20:34:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jak se tebe osobně dotýká, že někde spolu žijí dvě ženy nebo dva muži? Jak to ovlivňuje tvoje manželství nebo tvůj život? "...


My všichni lidé na této zemi jsme společenství. Čím blíže spolu žijeme, tím více si jeden druhému zasahujeme do životů. To se týká nejvíc rodiny, pak širokého okruhu přátel a známých, ale nakonec pak i celého národa, protože podmínky života u nás jsou odrazem kvality života všech dohromady, je to suma kvalit jednotlivců v celém našem společenství.

Proto je v zájmu každého z nás, aby kvalita života i ostatních lidí byla smysluplná, plodná. Jsme totiž spojenými nádobami, ať chceme, nebo nechceme. Štěstí i neštěstí druhého dopadá do určité míry i na nás. To je můj pohled na život.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 06:38:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pořád jsi mi neodpověděl, jak ovlivňuje tvůj život, že já mám přítele. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 10:41:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."... jak ovlivňuje tvůj život, že já mám přítele."...

Přímo nikoli, protože nežijeme ve stejném intimním životním prostoru, jako je třeba rodina.


Ale statisticky ano. Jsme všichni spojené nádoby a kvalita života společnosti se odvíjí od sumy kvalit života jednotlivců.


Pokud jste homosexuální pár, dá se očekávat, že nebudete mít děti. Zpravidla to tak bývá.  Zestárnete, zemřete, zmizíte ze světa a nic po vás nezůstane. Přispíváte k demografickému kolapsu naší civilizace.

Ale stejně tak k ní přispívají i jiné hříchy heterosexuálů - sobectví nemít vlastní děti, užívat si a pod.
Závažný hřích je jako jiný závažný hřích, v závažnosti a ve výsledku to vyjde nastejno.

Ve výsledku tento uprázdněný životní prostor nezůstane prázdný -  začnou ho zaplňovat národy s nadměrnou natalitou; Z Afriky, z Asie, z Indonésie, atd. Přinesou si sebou své konfliktní způsoby, nekompatibilní s chováním v naší společnosti. Kvalita života dalších generací Čechů se prudce sníží.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 12:56:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale mně se z ženy nikdy nepostavil, ty šasku! Jsi fakt tak dutý? Mě nedonutíš šukat s ženou! Nepůjde mi to, ani kdybys mi držel kvér u hlavy! 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 08:45:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemyslím si ale, že život homosexuála je jenom o sexu.
Vždyť když to vezmeme na procenta takto ztráveného času života, bude to o sexu vždycky minimum z celkového času života, podobně jako u heterosexuála. Myslím si, že jde o celkový přístup k životu , o jeho naplňování. O cíle, o smysl.


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 25. leden 2017 @ 08:08:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
To já zde kontinuálně obhajuji (v nekonečných diskusích s Toníkem) svobodu volby člověka, svobodu svědomí - to, že každý z nás si může zvolit svoji vlastní cestu  (svůj vlastní způsob bytí) a po ní kráčet. Ať už k vlastní záchraně či k vlastnímu zatracení.

  To děláš ale Stando poměrně zbytečnou práci. Já vám vaši svobodu neberu, pokud vám vyhovuje, klidně si jí mějte. Jen se občas na něco zeptám, abych pochopil vaše postoje. A snad tu vaší svobodu jednou využijete a zvolíte si vaši vlastní cestu, ať už k vlastní záchraně či k vlastnímu zatracení.

  Ostatně, ateisté nechtějí nic jiného, než vy: taky chtějí pro sebe svobodu a svoji vlastní cestu.

  Samozřejmě budu rád, pokud budete uznávat i svobodu rozhodnutí a svobodu svědomí druhých lidí. Ale i pokud ne, tak je to vaše věc. Pak jen budu rád, pokud nebudete mít politickou moc nebo jí budete mít co nejméně.

  Toník


]


Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 24. leden 2017 @ 06:15:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ty čteš Stando fatym.com? Pak už chápu, proč píšeš tak často ve tvých příspěvcích o těch vašich sektách ;-)


  Nebudu se tě ptát jak se tohle učení vztahuje ke tvé "svobodě" hřešit, k tomu, že je ti "všechno dovoleno" a že máš kolem sebe spoustu otevřených "druhých dveří". To si asi nějak srovnáš. 

  Tak k tématu článku.

  Čistý život bez "svobody" hřešit a navenek takovou "svobodu" vyznávat, život bez otevřených "zadních vrátek" je určitě dobrá věc.


Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem. 
Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.

  To je něco, co praktikuješ, nebo chceš praktikovat? Pokud ano, jak to reálně vypadá a je to k něčemu užitečné?



Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 24. leden 2017 @ 09:04:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
... Nebudu se tě ptát jak se tohle učení vztahuje ke tvé "svobodě" hřešit, k tomu, že je ti "všechno dovoleno" a že máš kolem sebe spoustu otevřených "druhých dveří"....


Tak nějak to v reálném životě je. Je spousta dveří kolem nás, jen bývají zpravidla zavřené. Člověk si je vlastním rozhodnutím teprve otevírá a vlastním rozhodnutím do nich vstupuje.

Při daru rozumu, který máme, můžeme ale už dopředu zvážit i důsledky vstupu do konkrétních "dveří".


Např.: Má - li někdo sklony k hněvu a k násilnému chování, neznamená to, že musí nutně vstoupit do dveří brutality a sadismu.
Naše sklony se dají rozumem usměrňovat, ovládat. Zvláště v jejich počátku - tedy dříve, než povolíme uzdu svým sklonům a vstoupíme do příslušných dveří i svým chováním.

Má - li kdo sklony k pedofilii, neznamená to, že je nemůže ovládat, nenaplnit skutkem. Lidé, kteří to takto dokázali, patřili k nejlepším učitelům a vychovatelům, protože citlivěji rozuměli dětské duši.

To, že máme nějaké sklony přirozené naší mentalitě ještě nepředurčuje i naše mravní jednání!


]


Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 25. leden 2017 @ 06:20:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, tak jsi odpověděl na to, na co jsem se neptal a neodpověděl jsi na to, na co jsem se ptal. 

  Já vám neberu ani vaše dveře ani vaše sklony, co si tak vehementně držíte a obhajujete. Jestli vám vyhovují, mějte si je. 

  Pokud by bylo na mne, tak jestli má někdo sklony k hněvu nebo pedofilii, tak je lepší takové sklony zahodit, zbavit se jich a věnovat se něčemu užitečnému pro toho člověka nebo pro lidi okolo něj, než se celý život věnovat usměrňování a ovládání svých sklonů. Ale jak říkám: Pokud vás baví usměrňování a ovládání a chcete tomu věnovat život, klidně.


Má - li kdo sklony k pedofilii, neznamená to, že je nemůže ovládat, nenaplnit skutkem. Lidé, kteří to takto dokázali, patřili k nejlepším učitelům a vychovatelům, protože citlivěji rozuměli dětské duši.

  To jako vážně??

  A gayové rozumí citlivěji mužům a lesby ženám? 

  A nekrofilové rozumí lépe a citlivěji pohřbům?

 
  K tématu článku. Na konci se píše:

Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem. 
Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.

  Je to něco, čím se ty řídíš, nebo co plánuješ dělat? Jak si taková slova vysvětluješ a jak prakticky vypadají?


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Středa, 25. leden 2017 @ 06:57:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko nalsal: Má - li kdo sklony k pedofilii, neznamená to, že je nemůže ovládat, nenaplnit skutkem. Lidé, kteří to takto dokázali, patřili k nejlepším učitelům a vychovatelům, protože citlivěji rozuměli dětské duši.

Pedofil jako vychovatel nebo učitel je vždycky riziko, časovaná bomba. Že by byl lepší vychovatel - je pověra. Spíše bude mít tendence omlouvat, rozmazlovat. Já bych jim doporučoval jinou profesi, kde nemají "střet zájmů". Ani jako vedoucí letních táborů ani jako faráři, atd. 

cizinec napsal: A gayové rozumí citlivěji mužům a lesby ženám? 

To už nějakou logiku má. Ale je to dáno časem, který tomu věnují. Určitě ženatý chlap rozumí ženám lépe než gay, který s žádnou nežil. Také záleží, zda má sestru, kolegyně, jaký je kolektiv, prostě celkové zkušenosti. A gay určitě zná dobře gaye. Heterák zase třeba muže, pokud chodí na pivo, na sport. atd. Zkušenosti jistě vycházejí z praktického kontaktu. 


Já znám dobře křesťany a gaye. O těch dvou skupinách mohu napsat knihy. A potom učitelky. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 07:43:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pedofil jako vychovatel nebo učitel je vždycky riziko, časovaná bomba. Že by byl lepší vychovatel - je pověra. Spíše bude mít tendence omlouvat, rozmazlovat. 

  Tak nějak. Pedofil vychovatelem dětí bude něco jako sukničkář vychovatelem na holčičím intru, kleptoman sekuriťákem nebo kozel zahradníkem.


To už nějakou logiku má. Ale je to dáno časem, který tomu věnují. 

  Nemám dostatečný vzorek na posouzení. Znám jen jednoho gaye, a ten rozumí chlapům naprosto stejně blbě, jako jiní chlapové. Ale z toho se nedá udělat obecné pravidlo. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 10:29:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pedofil - vychovatel, který má své sklony ve své moci, který není otrokem je na tom podobně, jako abstinující alkoholik; pokud se alkoholik své závislosti zbavil, je nejlepším průvodcem těch, kteří se ze závislosti na alkoholu teprve léčí - protože to poznal sám na sobě, rozumí jim.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: uzivatelGranosalis v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 13:42:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kecy. Pedofil je vždycky časovaná bomba. Pokud to osobě ví, má mazat k jiné profesi, je tolik profesí na výběr. Nemel tu o závislosti. Pohlavní pud je celý život, pokud se nenechá kastrovat. Žádný psycholog nedoporučí pedofilovi školství nebo dětského lékaře atd. 

ŽÁDNÉ SKLONY NEEXISTUJÍ. TO JE VÝMYSL POBOŽNÝCH. Je to zase pohádkové slovo. Existuje leda libido, sexuální pud, apetence. To nejsou sklony, to je sexuální potřeba. Oko - nepiš o lidské sexualitě, protože ty jsi básník, ale se světem vědy a reality se míjíš. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 08:33:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pedofil - vychovatel, který má své sklony ve své moci, který není otrokem je na tom podobně, jako abstinující alkoholik; pokud se alkoholik své závislosti zbavil, je nejlepším průvodcem těch, kteří se ze závislosti na alkoholu teprve léčí - protože to poznal sám na sobě, rozumí jim.

  To je samozřejmě blbost, jen trochu menší, než pedofil vychovatelem dětí. 

  Otrok na útěku rozhodně není nejlepším průvodcem otrokům v zajetí. Leda že by jim byl průvodcem k tomu, jak celý život utíkat a schovávat před otrokářem, ale to rozhodně není to "nelepší", co se dá v životě zažít.

  Nejlepší je svoboda. Nejlepším průvodcem pro otroka je ten, kdo má a žije svobodu. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:16:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud se alkoholik své závislosti zbavil, je nejlepším průvodcem těch, kteří se ze závislosti na alkoholu teprve léčí - protože to poznal sám na sobě, rozumí jim.

- Praxe života ukazuje, že toto není žádná blbost. Právě takoví lidé jsou alkoholikům v jejich léčení nejlepší oporou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 11:02:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  To ano, mohou být oporou v léčení, mohou jim radit, jak se lépe a účinněji schovávat na útěku před otrokářem. A určitě to dokážou dobře, lépe než kdokoliv jiný, když mají osobní zkušenost.

  Ale být na útěku před otrokářem rozhodně to není to "nejlepší", co může člověk v životě zažít.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 28. leden 2017 @ 09:13:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opět tvoje chorá interpretace!


Ti lidé nejsou na útěku. Jsou jako vězni, propuštění ze žaláře. Když byli ve vězení, úplně o všem za ně rozhodovali jiní. Musí se teprve postupně znovu učit žít ve svobodě. Přijímat odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 28. leden 2017 @ 13:24:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Opět tvoje chorá interpretace!

  Opět tvé "argumenty" ve stylu osobních útoků? 


Ti lidé nejsou na útěku

  Jak to víš? Zajímal ses o jejich situaci někdy? Ptal ses jich? Přečetl sis někdy něco na dané téma?


Jsou jako vězni, propuštění ze žaláře. Když byli ve vězení, úplně o všem za ně rozhodovali jiní. Musí se teprve postupně znovu učit žít ve svobodě. Přijímat odpovědnost za svá vlastní rozhodnutí. 


  Vězeň propuštěný na svobodu se takovou věc samozřejmě musí učit žít. To ale není případ lidí, co utíkají před hříchem. Netýká se to ani alkoholiků, ani pedofilů. Vyléčený alkoholik není svobodný a propuštění z vězení, ale po celý zbytek života se musí alkoholu přísně vyhýbat. 

  V tom se od svobodného člověka dost podstatně liší.

  Proto vyléčený alkoholik určitě není lepší na to, aby někoho učil, jak se žije ve svobodě. Na to je lepší člověk, který ve svobodě žije. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 11:22:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvrzení, proti tvrzení. Nic víc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 16:05:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vyléčený alkoholik je už vyléčeným právě proto, že už dokáže sám žít ve svobodě - bez alkoholu.

Samozřejmě každý hřích mívá své následky - jako když si na cirkuli nedáš pozor a uřízneš si prsty. Pokud ti je doktoři nezachrání, musíš se naučit žít svůj další život bez nich. S určitým omezením, ale jde to!

Podobně když přijdeš o oko, či o celou ruku.

Zrovna tak vyléčený alkoholik má svá omezení, daná následkem svého předcházejícího hříchu: nesmí si dát ani skleničku alkoholu. Je to omezení, je to určitým způsobem "invalidita", ale může se naučit i tak žít svobodně - i když s určitými omezeními, typickými pro dané poškození.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. leden 2017 @ 06:16:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Zrovna tak vyléčený alkoholik má svá omezení, daná následkem svého předcházejícího hříchu: nesmí si dát ani skleničku alkoholu. 

  Takže to není tvrzení proti tvrzení, ale snad znáš skutečná fakta, a píšeš totéž, co já, jen jsi z nějakého důvodů v principielní vzpouře, máš zřejmě neustálou potřebu oponovat, když něco napíšu.

  Otrok na útěku je na tom podobně, má taky svá "omezení", když chce žít svobodu: Nesmí potkat svého pána, a nesmí potkat ani Zákon, který ho v otroctví držel a jeho vykonavatele. Jinak může žít docela svobodně. 

  To ale není určitě to "nejlepší", co může člověk zažít. I když, pro někoho asi ano, když nic lepšího nezná.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 10:18:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Otrok na útěku je na tom podobně, má taky svá "omezení", když chce žít svobodu: Nesmí potkat svého pána, a nesmí potkat ani Zákon, který ho v otroctví držel a jeho vykonavatele."...


Tím, že je svobodný člověk násilím zajat, stává se z něj otrok. Když pak takový otrok uteče, nastane u něho podstatná změna -  je znovu svobodný, nemusí už poslouchat svého pána.

To jen ve tvém virtuálním světě zůstává člověk otrokem stále - pokud ho někdo nevykoupí.

Ve světě skutečném, pokud z otroctví utečeš, je to stejné, jako by tě někdo od otrokáře vykoupil - utekl jsi z otroctví na svobodu..

Já ti rozumím, ty sis to tak nějak aplikoval na výkupnou oběť Krista (asociace z podobnosti slov) - ale to je mýlka, tato oběť se týká v prvé řadě čehosi úplně jiného (co zatím také nechápeš) - týká se v prvé řadě pozvednutí důstojnosti člověka z role bezdomovce na roli Bohem uznaného syna či dceru - do role dědice věčného života.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 01. únor 2017 @ 07:44:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Tím, že je svobodný člověk násilím zajat, stává se z něj otrok. Když pak takový otrok uteče, nastane u něho podstatná změna -  je znovu svobodný, nemusí už poslouchat svého pána. 

  To nemusí být ani násilím. To může být třeba tím, že se člověk zadluží a je nucen se prodávat či prodat.

  Pokud takový otrok uteče, tak je stále na útěku. Pár lidí, co se zadlužili a stali se otroky jsem potkal. Někteří z nich utekli, ale ani jeden po tom útěku nebyl svobodný. Nemohl se například vrátit zpátky do svojí vlastní země, ke svým příbuzným, protože by ho dohnal zákon. Což normální svobodný člověk může udělat. Nebo se neustále musí skrývat a znovu a znovu utíkat, takže už vystřídali několik míst. Což normální svobodný člověk nemusí dělat.

  Znám taky pár lidí, co se z otroctví vykoupil. Ti sjou teď opravdu svobodní. Nemusí utíkat před zákonem a dokonce mohou pomáhat z otroctví dalším lidem. A dobře pomáhat.


To jen ve tvém virtuálním světě zůstává člověk otrokem stále - pokud ho někdo nevykoupí. 

  Chápu, že to, co reálně žijeme, je pro tebe virtuální svět. Zase je pro tebe lákavý tvůj virtuální svět, v ve kterém se můžeš bez námahy a vlastního přičinění stát kým chceš - tím nejúžasnějším borcem a stačí ti na to jediné kliknutí myší počítače. 


Ve světě skutečném, pokud z otroctví utečeš, je to stejné, jako by tě někdo od otrokáře vykoupil - utekl jsi z otroctví na svobodu.. 

  A ten tvůj "svět skutečný" je kde?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. únor 2017 @ 09:34:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Chápu, že to, co reálně žijeme, je pro tebe virtuální svět. Zase je pro tebe lákavý tvůj virtuální svět, v ve kterém se můžeš bez námahy a vlastního přičinění stát kým chceš - tím nejúžasnějším borcem a stačí ti na to jediné kliknutí myší počítače. "...


Nevykrádej moje texty, vymysli si vlastní.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 06:30:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, nekradu ti tvoje texty. Jen respektuju, co o sobě píšeš, co žiješ, co tu propaguješ v mnoha příspěvcích. Psal jsi tu, že je pro tebe lákavý virtuální svět, kde se můžeš stát, čím se ti zachce kliknutím myši. A to chápu, píšeš tu o tvém virtuálním světě často. A v realitě takové lidi potkávám.


  Pro mne lákavý není. Pracuju přes dvacet let dost intenzivně na Internetu. Zpočátku byl ten svět lákavý: Když si člověk mohl zavolat do Jižní Afriky, Peru, na Nový Zéland a popovídat si hodiny s krajany i rodáky, bylo to hodně lákavé a strávil jsem tím dost večerů. Když jsem si mohl spustit první program na počítači na druhém konci země, bylo to extra lákavé. Stejně tak pro mne byl lákavý svět her, strávil jsem mnoho hodin ve 3D. Ale to mi bylo pětadvacet, a je to hodně dávno. Teď je mojí prací facebook, ten vidím, že je pro mnoho lidí lákavý, statistiky tráveného času tam jsou zajímavé. Pro mne už dávno ne.

  Pro mne ten svět lákavý už dávno není. Mám rád moře, vezmu auto, rodinu, zajedeme si tam. Baví mne lidské stavby, mosty, hrady, pevnosti. Mám rád hory. Rád si vezmu brusle a jdu si zabruslit na řeku, nebo v létě kolečkáče. Rád vezmu lopatu a udělám iglu. Baví mne ekonomika, vztahy, reálné peníze. Mám rád zahradu, docela reálnou motorovku a k tomu nějaké stromy. To jsou všechno věci, co mne lákají. A spousta dalších, reálných věcí. A s těmi mám dost starostí a práce na to, abych se rozhodoval, co budu dělat. Přibrat si k tomu ještě ten tvůj virtuální svět je extra nelákavé.

  To, co tu propaguješ ty, tvoje "stále odemčené dveře hříchu", tvoje "svoboda hřešit" a "svoboda si vybírat dobro a zlo", "svobodně se každý den rozhodovat pro nebo proti bohu" či cokoliv dalšího, to mne neláká. Ani mne k tomu Bůh nepovolal, za což jsem rád. 

  Pokud tě to ale baví, žij si to, neberu ti to. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 12:09:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Člověk si může nalhat cokoli - a sám tomu i uvěřit. Že tě Bůh jaksi "změnil", takže už nehřešíš jak ti "modlářští katolíci" a tak podobně.
Žít ve virtuálním světě je tak lákavé!
Člověk se v něm může bez námahy a vlastního přičinění stát kým chce - tím nejúžasnějším borcem. Nač namáhavě cvičit ve vlastním potu a zachovávat řád, když ve virtuálním světě stačí jediné kliknutí myší počítače!"...

Tímto textem jsem ale oslovoval právě tebe - tolik jsi nepochopil? Já přece patřím k těm "modlářským katolíkům!"



..."Rád vezmu lopatu a udělám iglu."...

No a o tom to je! To je jedna z možností kolem tebe, jedny ze dveří, které sis zrovna aktuálně vybral.. Zrovna tak jsi mohl stejně svobodně jít s dětmi bruslit, zrovna tak jsi mohl zalehnout doma s knížkou, zrovna tak jsi měl možnost se z domu vytratit a zajít do hospody. Prostě spousta dveří kolem tebe a ty si vybíráš.
To je ten obecný model světa kolem nás, co ti popisuji - naše životní cesta.
To, že tě neláká zajít do hospody, je už věcí docela jinou - ale i ty dveře hospody zde pořád reálně existují a my se svobodně rozhodujeme, zda je budeme ignorovat!
Že nás hospoda zrovna neláká, je dáno našim předchozím způsobem života, naší svázaností či nesvázaností s tímto konkrétním hříchem (který s hospodou může souviset - alkohol, nevěnování se dětem a pod.), ale nijak to nesouvisí s realitou dveří od hospody.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 03. únor 2017 @ 06:58:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Tímto textem jsem ale oslovoval právě tebe - tolik jsi nepochopil? Já přece patřím k těm "modlářským katolíkům!"

  To jsem samozřejmě pochopil, že jsi tu tvojí virtuální domyšlenku, tak charakteristickou pro váš římskokatolický způsob myšlení, domyslel mně. Že ses omylem domníval, že uvažuji jako vy v ŘKC. Vždyť tu ten postup děláš stále, že připisuješ druhým okolo vaše myšlení, jak bych to mohl nepochopit? Proto mi taky bylo jasné, že píšeš o tom, co tebe láká, o tvém virtuálním světě, co sis ty vymyslel.

  Mne neláká to, co láká tebe a napsal jsem ti to jasně a přímo. Pokud mi nevěříš a myslíš si, že uvažuji jako ty, klidně si to mysli, to už je tvoje věc. 

  Více mne láká dozvědět se, co lidi skutečně žijí. Proto se tě podrobně ptám na to, co žiješ, a to zvláště ve věcech, které jsou mi cizí, neznám je, nežil jsem je a nerozumím jim. A jsem rád, pokud máš ochotu odpovídat.


No a o tom to je! To je jedna z možností kolem tebe, jedny ze dveří, které sis zrovna aktuálně vybral.. Zrovna tak jsi mohl stejně svobodně jít s dětmi bruslit, zrovna tak jsi mohl zalehnout doma s knížkou, zrovna tak jsi měl možnost se z domu vytratit a zajít do hospody. 

  No, přesně tak! To ti píšu od začátku. A když si vyberu jít bruslit, už nemůžu jít do hospody ani nemůžu stavět iglů. Když si vyberu jednu manželku, už nemůžu mít druhou. To je součást svobody, ne její popření. To je projev svobody. 

  Pokud se člověk pro něco rozhodne a dělá to, stane se to, tak má svobodu.

  Představ si, kdybych se třeba rozhodoval, jestli půjdu s dětma stavět iglu, nebo půjdu bruslit a do toho se měl ještě rozhodovat, jestli půjdu za milenkou nebo se ožrat do hospody, jak tu to tvoje "neustálé rozhodování mezi dobrem a zlem" propaguješ stále dokola ty. Každá taková hloupost a nesmyslnost omezuje svobodu, ničí. Každá takové věc není projevem svobody, ale je projevem otroctví hříchu. Čím víc má člověk té tvé "svobody" hřešit, tím méně má skutečné svobody dělat něco reálného, užitečného. Každá taková "svoboda" hřešit je slepá cesta. Nejen převrácený sex. 

  Jestli jsem tě dobře pochopil, tak jsi vytáhnul článek na někoho druhého, kdo žije převráceným sexem, abys ho přivedl ke studu, nebo abys nadhodil téma. Ty sám ale propaguješ dlouhodobě stejný způsob uvažování a stejný způsob "svobody", stejné slepé cesty, jen asi v jiné oblasti. Tak jsem na to poukázal.


To, že tě neláká zajít do hospody, je už věcí docela jinou - ale i ty dveře hospody zde pořád reálně existují a my se svobodně rozhodujeme, zda je budeme ignorovat! 

  A proč to děláte? Je vám takové rozhodování k něčemu užitečné?

  A kolik takových "dvěří" potřebuješ, abys měl tu tvou "svobodu"? Co kdyby všechny takové dveře úplně chyběly, nebyly by k dispozici žádné dveře, které bys musel ignorovat, měl bys pořád ještě tu tvou "svobodu"?

  Já se ale ptal na ty tvoje "pomyslné dveře hříchu", pro které se neustále rozhoduješ a bez kterých by ta tvoje "svoboda" nebyla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2017 @ 13:08:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pokud se člověk pro něco rozhodne a dělá to, stane se to, tak má svobodu."...


Pokud se člověk pro něco dobrého rozhodne a dělá to, stane se to, tak má svobodu. Pokud se člověk svobodně rozhodne špatně, může se dokonce stát otrokem.



..."kdybych se třeba rozhodoval, jestli půjdu s dětma stavět iglu, nebo půjdu bruslit a do toho se měl ještě rozhodovat, jestli půjdu za milenkou nebo se ožrat do hospody, jak tu to tvoje "neustálé rozhodování mezi dobrem a zlem" propaguješ stále dokola ty."...


Já ho nijak nepropaguji, já jenom popisuji skutečný stav.
To, že se rozhodneš stavět iglú znamená, že možnost hospody či milenky jsi zavrhl. Či čehokoli dalšího. Neznamená to, že nemáš tu možnost (dveře), ale že ji ignoruješ, nevyužiješ. Jistě jsou volby, které jsou pro oba z nás nepřijatelné, které však někteří jiní lidé volí bez mrknutí oka. Tyto volby jsou pro nás nepřijatelné - což je třeba důsledek dlouhodobého života s Bohem.

Představ si ale hypoteticky, že bys při nějakém neštěstí přišel o celou svoji rodinu. Nikdo z nás neví, jak by v takové vypjaté situaci obstál, jestli by bolest třeba netupil alkoholem a jestli by se dveře hospody pak pro něj nestaly důvěrně známými.
Takže  Nikdy neříkej: "Nikdy!"



Ale ty tuto realitu evidentně nemůžeš pochopit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 04. únor 2017 @ 07:44:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

  Pokud toto víš, jaký má tedy pro tebe smysl "svoboda" vybírat si špatně? 

  Je vám k něčemu užitečná?



  Chápu, že popisuješ tvůj skutečný stav, snažím se ho pochopit.

  Ale ty nejen popisuješ tvůj skutečný stav, ty ten tvůj skutečný stav omylem cpeš druhým, kteří o ten tvůj skutečný stav určitě nestojí.



  To samozřejmě neznamená! Proč by to takový nesmysl znamenallo? Z čeho sis to vymyslel? Jak můžeš takhle nesmyslně a nelogicky uvažovat?

  Stando, pokud se rozhoduju, jestli postavim iglu nebo sněhuláka, tak u toho nejsou milenky, hospody, znásilnění dítěte, lež, rouhání proti bohu, neúcta k rodičům, krádež ani cokoliv dalšího, co u takového rozhodování může figurovat u člověka, který má něco tak strašlivého, jako "svobodu" vybírat si zlo. Všechny tyhle věci vůbec se svobodou nesouvisí, nemají se svobodou si vybírat nic společného.

  U takového rozhodování je množství sněhu, které je k dispozici, množství času, pak tam jsou dvě malé děti. Taky tam je rozhodnutí, jestli udělat holku nebo kluka, jaký udělat design. Včera jsem třeba dělal kluka a vyšel mi z toho golem. Zavržená milenka ani hospoda u toho rozhodování potřeba nebyla.

  Ty, když něco děláš, třeba jedeš na výlet a rozhoduješ se kam pojedeš, tak nejdřív musíš zavrhnout nějaký hřích, aby ses mohl rozhodovat? Kolik asi tak hříchů musíš zavrhnout, abys měl tu tvou nesmyslnou "svobodu" při rozhodování? Stačí ti zavrhnout jeden hřích, nebo potřebuješ při rozhodování kam pojedeš na výlet zavrhovat úplně všechny hříchy na celém světě, abys měl svobodu?


   Teď jsem si na tu tvou strašlivou "svobodu" zase vzpoměl. Mám tak trochu "na krku" jedno manželství. V něm je manželka a ta se stále svobodně rozhoduje, jestli bude s manželem, nebo s milencem. Manžel je blízko, být s ním je pohodlné. Milenec je daleko, nemůže ho vidět, tak si s ním jen píše. Zatím. Někdy se rozhodne pro manžela a je s manželem. Teď zrovna milenec přišel o práci, tak je s tím manželem. 

  A víš, co ta tvoje "svoboda" si stále vybírat dobro a zlo udělala s tím manželstvím, s jeho láskou? Půl roku takového "svobodného" rozhodování mezi dobrem a zlem připravilo tu ženu zcela spolehlivě o manžela, o všechnu jeho lásku, kterou k ní měl. A jestli ta manželka bude v té vaší "svobodě" hřešit pokračovat, přijde hodně brzo o svého manžela úplně.



  Ne, samozřejmě. Nic takového to nezmená.

  Znamená to jen tolik, že neuvažuju tak nesmyslně jako ty, abych neustále řešil "odemčené dveře hříchu". Normálně žiju svůj život a nemám v hlavě pobožného vira.



  Stando, to si ani nemusím hypoteticky představovat. 

  Při jednom neštěstí, kterému se říká sektářské náboženství, jsem už o celou rodinu přišel. A bylo to extra bolavé. A víš, co se stalo? Ježíš, ten můj Spasitel, mne podržel. Dal mi dost lásky, dost pokory, dost síly na to, abych to období prošel, až do doby, když pan biskup sektářského kněze a štváče povolal škodit jinam a rodina se ze sektářského šílenství vzpomatovala. Když pak při dalším sektářském šílenství jiný kněz začal likvidovat tu rodinu, měl jsem už jinou pozici, mohl jsem se za celou rodinu ze srdce modlit, když mne o to požádali, protože věděli, že si rozumíme.



  Chápu, máte to těžké, když jste odkázání na to, jak vy obstojíte.

  Proto jsem ti tak často psal, že my důvěřujeme Ježíši. Spoléháme se na něj. Vkládáme svou důvěru bezmězně v Něj. A je to pro nás jádro našeho života, zásadní, základní postoj života.



  Ale snažím se pochopit, co za nesmysl to žijete. Proto se tě taky podrobně ptám.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 09:05:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Chápu, že popisuješ tvůj skutečný stav, snažím se ho pochopit."...


Já ale popisuji obecně stav každého člověka bez výjimky. Všichni alespoň občas zhřešíme - zvolíme si špatné "dveře", nakročíme špatným směrem. Tebe nijak nevyjímaje.



Ale ty tuto realitu evidentně nemůžeš pochopit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 06:30:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Já ale popisuji obecně stav každého člověka bez výjimky. 

  To samozřejmě chápu, že si vaše postoje omylem promítáte do druhých. Děláš to tu celá léta. A tvoji soudruzí, co tu statečně oponují křesťanství či našemu učení, to dělají taky.


Všichni alespoň občas zhřešíme - zvolíme si špatné "dveře", nakročíme špatným směrem. Tebe nijak nevyjímaje.

  To ano. 

  Ale ne všichni máme ke hříchu takové (z mého pohledu hloupé) postoje, jako ty, abychom si hřích nebo zlo svobodně nebo dokonce dobrovolně vybírali. A určitě nemáme v hlavě boha, který by nám hříchy dovoloval a zlo schvaloval, abychom si nějakého boha přizpůsobili situaci.



  No, pokud mi na jednoduché otázky, co ti pokládám, neodpovíš, tak tvou situaci asi nepochopím a ani nemůžu. 

  Je mi cizí. 

  Rozumím, že máš nějaké trápení, hřích, jen nechceš napsat jaký. Zřejmě se omylem domníváš, že si ten hřích vybíráš svobodně a nechápeš, že otrok si nevybírá svého otrokáře, ale že je to naopak. Snažíš se ten hřích řešit lítostí, ale zjevně ti to moc nejde. Ale o co konkrétně kráčí, v čem máš tu tvou "svobodu", to se nedozvíme, protože to nenapíšeš. A k tomu celému si asi omylem myslíš, že všichni žijí to, co ty. A co žijí lidi okolo, to tě nějak moc nezajímá, realita je pro tebe ta "svoboda hřešit" a kdokoliv žije něco jiného než ty, jiné postoje, tak je to pro tebe "virtuální".

  Je to tak nějak?

  Pokud ne, tak proč ke tvé situaci nenapíšeš něco blíže? Jak taková tvá "svoboda hřešit" vypadá prakticky, reálně?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:18:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ale ne všichni máme ke hříchu takové (z mého pohledu hloupé) postoje, jako ty, abychom si hřích nebo zlo svobodně nebo dokonce dobrovolně vybírali."...



Cožpak ty, když zhřešíš, se pro takové jednání nerozhodneš sám a svobodně? On tě někdo násilím nutí zhřešit?


Vysvětli mi prosím, jak by člověk vůbec mohl zhřešit, pokud by se ke zlému jednání nerozhodl sám, svobodně a dobrovolně?  Hloupostí naopak je popírat tuto zjevnou realitu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 17:46:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Hloupostí naopak je popírat tuto zjevnou realitu.

  Já tvou realitu určitě nepopírám. Chápu, že se pro hřích rozhoduješ sám, svobodně a dorovolně. Psal jsi tu tvé mnohokrát.


Vysvětli mi prosím, jak by člověk vůbec mohl zhřešit, pokud by se ke zlému jednání nerozhodl sám, svobodně a dobrovolně?  

  Tohle je poměrně podrobně rozebrané v našem učení, snad to pro tebe nebude zase "blok". 

  Ježíš o tom to například mluvil se židy, kteří mu uvěřili, je to zaznamenané v Janovi 8 kapitole. Podrobně hřích a situaci člověka rozebírá Pavel v listu Římanům, například v 6 kapitole. Jestli tě tedy téma zajímá, tak si to přečti, je to vysvětlené dobře a odpovídá to přesně tomu, co jsem zažil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 11:24:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikde jsem v těchto tvých odkazech na Bibli nenašel konkrétní vysvětlení toho, proč i ty občas zhřešíš.

Kdo tě donutí zhřešit, když ty se prý pro hřích sám dobrovolně nerozhoduješ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 08. únor 2017 @ 16:48:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nikde jsem v těchto tvých odkazech na Bibli nenašel konkrétní vysvětlení toho, proč i ty občas zhřešíš. 

  Já vím, Stando. Psal jsi, že máš blok vůči našemu učení. To se ani nedivím.

Kdo tě donutí zhřešit, když ty se prý pro hřích sám dobrovolně nerozhoduješ?

  Ten hřích, Stando.

  Někdy mne hřích tak oklamal, že jsem ani nerozpoznával, že hřeším. To je nejhorší situace. Souvisí s tím, co se píše v článku.

  Za komunistů nás například učili, že "všechno patří všem a nic nepatří nikomu". Brali jsme to tak, že když například něco roste na poli, můžeme si to člověk vzít, protože to patří všem. Dokonce jsme si na to jako správně pobožní našli i místa v bibli, která nám naše chování ospravedlnila. K tomu, abychom nehřešili, nám nepomohla ani lítost: Měla totiž absenci, docela chyběla. Ani svědomí, protože to bylo ocejchované. A tak jsme kradli. Až do chvíle, kdy jsem se stal křesťanem, šel zase na pole jako vždycky a tam mne Bůh zastavil, vychovával mne a od té doby žiju pokání.

  Taky nás v našem náboženství učili, že spoléhat na různé materie, uctívat je, klanět se jim je v pořádku. A po prvním zlomení svědomí jako dítě jsem pak uctíval materie, líbal sochy, spoléhal na dřeva a plechy a hřích mne tak oklamal, že jsem to jako hřích vůbec nevnímal. Až do té doby, než mi dal Bůh nové srdce a ukázal mi, o co jde.

  A teď už dojíždím na konečnou, tak zas někdy jindy.


  




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. únor 2017 @ 13:00:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
Kdo tě donutí zhřešit, když ty se prý pro hřích sám dobrovolně nerozhoduješ?

  Ten hřích, Stando.
"...


Hřích není samostatně myslící osoba, nemá svou vůli, nemyslí, necítí. Hřích je skutek nelásky, skutek proti Bohu.

Samotný hřích nemá moc tě do ničeho donutit - tvoje náchylnost ke hříchu, které dáš vůlí svolení, je tím, proč zhřešíš. Ty máš moc i možnost nezhřešit - ale jsme lidé slabí, nevěrní, s náchylností ke zlému.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. únor 2017 @ 08:21:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tušil jsem, že tě odpověď nebude zajímat a budeš si mlít svojí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. únor 2017 @ 09:51:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, zdravý rozum mi říká, že hřích mě nemůže do ničeho nutit. Hřích není samostatně myslící osoba, hřích nejedná. Hřích je výsledek špatného výběru z reálných možností člověka. Hřích je vybrán člověkem, nikoli naopak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. únor 2017 @ 11:26:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toníku, zdravý rozum mi říká, že hřích mě nemůže do ničeho nutit.

  Stando, a je to ten samý "zdravý rozum", co vám říká, že jestli člověk nebojuje sám za sebe a o svoje spasení, tak za nic jiného nestojí bojovat?

  Je to ten samý "zdravý rozum", co vám omylem říká, že když je člověk spasen, že už nemá potřebu u sebe něco napravovat?

  Je to ten samý "zdravý rozum", co vám omylem říká, že svoboda znamená, že člověk může hřešit, hříchu už nevnímá, protože je spasen a postaven na roveň bohu?

  Je to ten samý "zdravý rozum", co vám omylem říká, že když je člověk spasen, měl by spáchat sebevraždu aby byl rovnou v nebi?

  Je to ten samý "zdravý rozum", co ti omylem říká, že apoštolovo "všechno je mi dovoleno" se ti převrací do "je dovoleno hřešit"?

  A já nevím co ještě dalšího podivného vám ten "zdravý rozum" všechno říká?

  

Hřích je vybrán člověkem, nikoli naopak.

  Já vím, že si to omylem myslíš.

  Pokud to tak opravdu je, proč si prosímtě vybíráš hřích? 

  
  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 13. únor 2017 @ 08:08:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase jenom otázky z projekce tvých virtuálních fantazií.

Nemohu odpovídat na takovou záplavu a vysvětlovat, že všechno je ve skutečnosti jinak..



..."

Hřích je vybrán člověkem, nikoli naopak.

  Já vím, že si to omylem myslíš.

  Pokud to tak opravdu je, proč si prosímtě vybíráš hřích?
"...



Zde je odpověď nasnadě: hřích si vybírám z lidské slabosti, egoismu, nedostatku lásky, z pohodlnosti  atd...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 18:25:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nemohu odpovídat na takovou záplavu a vysvětlovat, že všechno je ve skutečnosti jinak..

  Ani jsem nechtěl odpovídat. To byly řečnické otázky.  Nepsali jste snad tady v té vaší "logice" to, co jsem citoval?


Zde je odpověď nasnadě: hřích si vybírám z lidské slabosti, egoismu, nedostatku lásky, z pohodlnosti  atd...

  A lidská slabost, egoismus, nedostatek lásky a pohodlnost, to je tedy ta tvoje "svoboda", pro kterou si vybíráš hřích?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. únor 2017 @ 12:46:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Hřích je vybrán člověkem, nikoli naopak.

  Stando, jak moc jsi v těchto věcech mimo ti dobře popsal pozorovatelnik, když se k tématu ještě upřímně vyjadřoval.

  Tedy znova otázka k tématu článku: Opravdu si myslíš, že si někdo svobodně nebo dokonce dobrovolně vybírá homosexualitu? Že si někdo sám od sebe vybere, že bude jinému chlapovi dělat holku? 

  Pokud ano, je nějaký důvod, pro který si to myslíš a nezajímá tě skutečná realita?

  Kdybys měl zájem o pravdu, tak Pozorovatelnik měl období, kdy tu téma dobře popisoval, například tady. Mnohokrát tu psal, že kdyby si mohl vybrat, nikdy by si homosexualitu nevybral. Mnohokrát tu psal, že kdyby si mohl vybrat, okamžitě by si vybral hetero.

  A to není jeden příklad, vyjímka porušující pravidlo. To je norma. Když se začneš zajímat o životy lidí, zpravidla se dozvíš, že pokud by si mohli vybrat, v životě by si hřích nevybrali.

  Proto mne tak fascinuješ ty, který si může vybrat, máš docela svobodu a vybereš si hřích! 

  Proč to prosímtě děláš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 12. únor 2017 @ 15:09:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Fascinuje mne v těch odkazech, co tam ten vulgární a hloupý pozorovatelník tehdy psával, žasnu nad jeho falší, jeho prolhanými videi založenými na paranoi, a nad jeho vyznáním v jednom z těch komentářů:





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. únor 2017 @ 18:15:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Wollku.

  Teď ses tedy rozhohnil, koukám. Neber si to tak osobně, je poměrně normální, že tu odpůrci křesťanství místo diskuze k tématu nebo odpovědí na otázky píší různé pomluvy o diskutujících, svoje představy, které si vymýšlí podle svého života a svého uvažování. O mně si pozorovatelnik taky vyvěštil celé pětiminutové video, do kterého vložil celou svojí pobožnost. Je to tu takový jeho folkór. Ostatně, všechna ta videa už smazal.


  Zpět k tématu hříchu a svobody: S pozorovatelnikem jsem si poměrně podrobně psal o tom, co ho celý život trápí. Měl tehdy takové období, kdy odpovídal na otázky, upřímně psal, co žije, jak smýšlí. A víš co? Já jsem mu to věřil a věřím mu dodnes, co o sobě psal. Věřím mu, že psal o sobě pravdu. Že to nebylo falešné. Později poměrně podrobně rozebíral co přesně byly ty "úžasné zážitky": Jasně, upřímně a narovinu uváděl, že to nikdy nebylo nic reálného, ale byly to jen různé pocity. I to jsem mu věřil a podrobně jsem se ho ptal, jestli opravdu nic reálného s Bohem nezažil, jen ty pocity a myšlenky v hlavě, a několikrát mi to potvrdil.


  Obecně tu věřím lidem, když píšou o sobě, svoje příběhy, zážitky. Mám už delší zkušenost, že i když si tu odpůrci křesťanství vymýšlí všelijaké pomluvy o křesťanech, tak o sobě píší pravdu a lze jim věřit. 

  Zkus to taky. ;-)

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 13. únor 2017 @ 21:28:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozohnil? Snad - píšu přesně to, co si myslím, že je o něm pravda. Nic víc, nic míň. Jestli mi něco vadí, tak je to lidská hloupost a lež. A on se tu během mého návratu projevil jako dokonalý prototyp těchto atributů lidské zvrácenosti. Potkal jsem hodně odpůrců křesťanství - prakticky všichni ostatní uměli přemýšlet, uměli uznat nedostatky svého přesvědčení, stejně jako jsem tak mohl učinit sám. Co tu psal ten uživatel GS za výmysly, jak neuvěřitelně překrucoval a hýřil nenávistí, a ještě toto své nastavení projektoval do všech okolo, to bylo mimo jakékoliv hranice mé tolerance.

Jinak asi máš pravdu, že se lidem dá věřit, když píší o sobě. Resp. nemusí to být objektivní pravda, ale píší jak sebe vnímají. I když, že by Laura byla největší odborník na bibli široko daleko a prakticky všemu v ní rozuměla, to jí taky nevěřím :-). Tím chci jen říci, že je to případ od případu. Upřímná zpověď však pravdivá většinou bude.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. únor 2017 @ 06:44:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  K té hlouposti a lži tě chápu. To, co tu předvedl tobě, tu horu domýšlivosti, zloby, lží ze svých "dedukcí" ale předváděl snad každému, kdo mu na jeho řeči neskočil. UzivatelGranosalis už byl po další konverzi docela jiný člověk, než Pozorovatelnik. S pozorovatelnikem se dalo delší dobu poměrně rozumě diskutovat. UzivatelGranosalis zase podrobně a upřímně rozebíral život "pobožných" lidí (jak sám sebe nazval), pěkně otevřeně krok za krokem a z vlastní zkušenosti zjevoval to, co pobožní skutečně žijí, jak uvažují. Pro mne je to velmi cenná informace, protože takové lidi potkávám ve fázi kdy skrývají to, co žijí, a nemluví o sobě tak upřímně, jasně a otevřeně.


  A UzivatelGranosalis tu určitě není jediný, kdo si libuje v hrubosti, nadávkách, hlouposti a vymýšlení nesmyslů a projektování svého života o druhých.


  K té Lauře: Laura upřímně a v klidu napíše, že rozumí, že se jí slova písma netýkají, že je nežije a upřímně popíše svoje pochopení věcí. To se málokdy vidí u lidí, kteří žijí v nějakém náboženském systému. A je snad logické, že člověk, který nežije ta místa písma a dokonce to upřímně napíše, těm písmům nerozumí. A za to se jí od "křesťanů" dostane těžké, ale opravdu těžké duchovní bitvy se zavilým nepřítelem, včetně urážek, nadávek.... No, nic moc.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Úterý, 14. únor 2017 @ 07:50:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku,

pozorovatelníka jsem trošku poznal z těch Tvých odkazů výše. Psal opravdu výrazně jinak, a snažil se vyjadřovat své prožívání. To, že by UživatelGranosalis upřímně rozebíral životy věřících, to jsem si bohužel nevšiml - asi proto, že jsem se na něj nikdy nezaměřoval, na rozdil od toho co on sám tvrdí. Jeho nenávist a změna vnější rétoriky je v jeho případě daná jeho hříchem a postoji k němu - to jsem záhy pochopil, když jsem se postupně dostával k jeho dalším komentářům - snad jedině v tomto je jeho výstup zde na GS poučný. Umím si také představit, co mu říkal, a na co ukazoval bratr Barkoci, a proč i jeho tak nenávidí, a lže o něm.

Když zmiňuješ i Lauru - je celkem slušná, to je fajn. Ovšem rozhodně její mínění o sobě samé ani zdaleka nereflektuje skutečnost. A pokud jde o upřímnost - mám obavy, že když někdo opakovaně nereaguje na konkrétní otázky, ignoruje jasné argumenty proti jejím tvrzením, a stále jen vynáší další a další z kontextu vytahané verše a výklady, co se jí hodí, pak to o skutečné upřímnosti také nevypovídá. Zatím jsem nezaznamenal jedinou snahu se nad něčím, co psali druzí, alespoň zamyslet (ano přiznávám, nečtu úplně všechno). 

Zkus si tedy představit, že bys vstoupil do diskuze s lidmi v oblasti, které mnoho nevíš, přiznal by sis to, ale pak s těmi ostatními diskkutoval stylem jako Laura. Připadal by sis opravdu sám před sebou upřímný? Osobně bych si v takové roli připadal jako rejpal nebo jako někdo kdo se baví účet těch, co mi něco chtějí vysvětlit, zatímco by mi o poznání nějaké pravdy nebo skutečnosti vůbec nešlo. Pokud jde o mne, po několika pokusech přimět Lauru k interaktivní diskuzi jsem to vzdal, a snažím se jí vyhýbat - nereaguje-li přímo na můj jiný komentář.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. únor 2017 @ 05:55:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Uzivatelgranosalis tu nerozebíral nijak moc životy věřících, bylo vidět, že o ostatních lidech moc neví a ani se o jejich život nezajímá. Ani pozorovatelnik se nezajímal o život druhých lidí, na první pohled bylo vidět jeho sobectví a průměty, hledání sebe sama a svých věcí. 

  Ale velmi podrobně tady "oba dva" rozebírali právě jejich vlastní život, to jak uvažoval, jak si vyráběl boha, jak si boha představoval, jak se ho pak bál, jak se honil za pocity, jak pro něj byla křesťanství újma.... Popsal tu desítky a desítky příspěvků, ve kterých velmi podrobně vylíčil svoje uvažování. Bylo to hodně poučné, vidět, jak tihle lidi uvažují. To je ostatně poučné i u františka či oka a dalších lidí, kteří tu vystupují podobně.


  K Lauře: Je jasné, že když nežije to, co je napsané v písmu a uvědomuje si, že to nežije a není to zapsané pro ní, že musí přejmout nějakou sestavu vysvětlení od druhých lidí. A ta vysvětlění pak upřímně hájí, upřímně dává najevo, že nějaké verše písma (teda většina) i to, co zažili jiní lidé, jsou jí šumafuk.



  K těm představám.  Záleží na důvodu, pro který sem člověk příšel diskutovat.

  Pokud se chceš něco dovědět něco o lidech, o mnoha druzích lidí, kteří chodí do církve, je to tu hodně zajímavý zdroj.

  Pokud chceš některé lidi přimět k interaktivní diskuzi, tak to nejde. Někteří lidé nechtějí interaktivně diskutovat, nechtějí odpovídat. Někteří mají období, kdy interaktivně diskutují, ale obvykle jen na teoretické rovině jejich virtuálního světa, jakmile dojde na praxi, uhnou a na otázky neodpovědí.


  Mně by to taky připadalo blbé, psát o něčem, o čem nic nevím a nezajímat se o to, co píšou druzí. Ale chápu, že někdo to má naopak a rád píše o něčem, co nezná a nezažil a o druhých si myslí, že jsou stejní a žijí totéž, co oni a to jim stačí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Středa, 15. únor 2017 @ 08:10:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky Toníku. Víceméně to asi vidím podobně a přijímám to, co píšeš. Myslím, že tuto část diskuze můžeme prozatím opustit - i ji však beru za svým způsobem zajímavou :-).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 13. únor 2017 @ 08:21:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Proč to prosím tě děláš?"...



Děláme to tak v podstatě všichni.

Ať už být hříšníkem, nebo svatým, se člověk dopracovává postupně. Nikdo se nerodí v otroctví hříchu, sám si takový stav zvolí. Nikdo se ani nerodí úplně svatým.

Kdyby po Pozorovatelníkovi někdo v deseti (či sedmi) létech chtěl, aby mu dělal "holku", odmítl by.
Nejdřív musel do tohoto stavu dozrát. Snad skrze nevhodně zaměřenou literaturu, snad působením pornografie, snad deformací vlivem zneužívání v dětství - to já nevím. Každopádně naše sklony ještě neurčují nezvratně i náš vývoj, jdou zavčas usměrnit rozumem a vůlí. Když jim však popustíš otěže a "spřežení se splaší" - pak už těžko honit bycha. Takový návrat je neskutečně těžší, než na šikmou plochu skutkem vůbec ani nevstoupit.


Kdyby tomu bylo jinak, kdyby si sám člověk hřích nevybíral, spravedlivý Bůh by ho přece logicky ani nemohl za hříchy trestat!
Ani tolik ti nedá zdravý rozum?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 18:31:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Děláme to tak v podstatě všichni. 

  A proč to tak všichni děláte? Kdo ještě kromě tebe? 

  Nevšiml jsem si nikoho jiného, kdo by si v životě svobodně a dobrovolně vybíral hřích a to dokonce dlouhodobě, jako životní program. Zato potkávám bezpočet lidí, které hřích trápí, vadí jim, rádi by se ho zbavili, nevědí jak. 

  Ty jsi první člověk co má tu svobodu. A využiješ jí k tomu, aby sis vybíral hřích! Proto se tě ptám, proč to děláš? Pokud si můžeš vybrat a máš tu svobodu, proč si vybíráš hřích?


 Každopádně naše sklony ještě neurčují nezvratně i náš vývoj, jdou zavčas usměrnit rozumem a vůlí. 

  A ty už jsi ty sklony usměrnil rozumem a vůlí? Úplně všechny? Nebo jen teoretizuješ?


Kdyby tomu bylo jinak, kdyby si sám člověk hřích nevybíral, spravedlivý Bůh by ho přece logicky ani nemohl za hříchy trestat! 
Ani tolik ti nedá zdravý rozum?

  Samozřejmě, že ne. Neuvažuju jako vy, to už jsem ti psal mnohokrát. Nesdílím vaše spekulace.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 14. únor 2017 @ 08:28:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
  Proto mne tak fascinuješ ty, který si může vybrat, máš docela svobodu a vybereš si hřích! 

  Proč to prosím tě děláš?
"...

..."Děláme to tak v podstatě všichni.
A proč to tak všichni děláte? Kdo ještě kromě tebe? "...



Samozřejmě se to týká i tebe. I ty se pro hřích rozhoduješ sám, nikdo tě k hříchu nenutí, nikdo ti nedrží u hlavy revolver. To ty sám hřešíš, nikdo jiný nepáchá tvůj hřích. A nikdo jiný za něj nenese odpovědnost, než zase jenom ty sám.

Ale dospět k těmto elementárním logickým závěrům v zajetí tvých náboženských schémat je prostě pro tebe evidentně nemožné.


Mohu tedy s tebou souhlasit v tom, že opravdu nemyslíš jako my - tvůj rozum je totiž v určitých oblastech blokován naučenými schématy, zablokován zhoubným učením sekty.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. únor 2017 @ 06:42:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, čím to je, že když ti dám jednoduchou, otázku k tvým teoriím na tvůj praktický život, že si místo odpovědi začneš vymýšlet různá pohádky o mne, pomluvy, nebo opakovat různé lži, které sis o mne vymyslel v minulosti?

  Nějakou dobu jsi diskutoval rozumně, a už jsi zase došel k téhle tvé "diskuzi". To jsi zase delší dobu nebyl u zpovědi, že už máš zase svobodu lhát?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 12. únor 2017 @ 14:43:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přiznám se, že tyto vaše diskuze o hříchu, o svobodě, apod. jsem nikdy nečetl podrobně, a to ani tentokrát, Nebaví mne to, a nepřipadá mi to před Pánem příliš užitečné řešit. Od hříchu nás to nevysvobodí, ať už si kolem toho vytvoříme teorii jakoukoliv :-(

Reaguji tedy na tento komentář, plus něco málo, co jsem si přečetl kolem. Ano hřích není samostatné myslící osoba. Hřích je minutí se cílem - to je jeho základní význam - řekl bych. A co o něm píše třeba apoštol Pavel?

Řím 7:17  Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně.
18  Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne.
19  Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.
20  Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to já, ale hřích, který ve mně přebývá.

Tedy konkrétně zdravý rozum prezentovaný zde uživatelem 'oko' znamená co, ve světle těchto veršů? Taky si nemyslím, že hřích je osoba. Ale zrovna tak si nemyslím, že pokud toto napsal apoštol Pavel, a pokud se máme držet biblické mluvy a terminologie, pak ani není důvod z toho, co bylo napsané v diskuzi výše, uzusovat, že by hřích musel být nevyhnutelně osobou. Přesto nás patrně hřích do něčeho nutit může - dovolil-li si apoštol psát tímto stylem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 06:55:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Od hříchu nás to nevysvobodí, ať už si kolem toho vytvoříme teorii jakoukoliv :-(


  Ahoj Wollku.

  To jistě. Proto je dost nesmyslné si okolo toho vytvářet různé teorie.

  A co tě od hříchu osvobodí?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 13. únor 2017 @ 11:58:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zřejmě toto:

Jan 8:32  Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."

Jenže považoval bych to spíše za proces, jež bude završen až vzkříšením do nového života.

Reálně neznám křesťana, co by byl bez hříchu, co by občas něco nemusel vyznávat, prosit Boha o odpuštění. Ty ano?



Obecně však podobné diskuze vnímám jako spíše takové teoretizování... ne příliš užitečné. Pokud to pomůže k tomu druhé více milovat a sám méně hřešit, nebo nehřešit vůbec, pak OK - v opačném případě bych spíše hodnotil ovoce, tj. dopady podobných diskuzí na jedince, na vztahy, na přiblížení se Pánu, a tak. Píši Ti, jak si to myslím, na ničem zásadně netrvám. A pokud někdo hřešit chce, a poslouchat Boha nechce, vždy si může najít tisíce důvodů a teorií, proč vlastně jedná dobře - jenže je řízen ne láskou k Bohu, ale vlastním egoismem, vlastními touhami.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 18:41:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Reálně neznám křesťana, co by byl bez hříchu, co by občas něco nemusel vyznávat, prosit Boha o odpuštění. Ty ano?

  Ne, taky ne. 

  Ale znám poměrně dost křesťanů, kteří poznali pravdu a Bůh je z nějakého hříchu osvobodil.


Obecně však podobné diskuze vnímám jako spíše takové teoretizování... 

  Asi záleží k čemu jsou ti diskuze, pro jaký účel diskutuješ. Teoretizování mne taky nezajímá, teorie znám poměrně podrobně.

  Pro mne jsou diskuze užitečné, hodně mne zajímá smýšlení lidí, jak lidi věci vnímají a co žijí. V křesťanské církvi se potkávám hlavně s takovými lidmi, které nějaký hřích trápí, často extrémně, často nejeden, hledají vysvobození, jak z hříchu ven, nenávidí ten hřích. Proto pro mne byly hodně zajímavé právě příspěvky pozorovatelnika, který upřímně popisoval situaci, kterou znám z běžného života (byť jsem zrovna jedince s jeho hříchem nepotkal).

  Pokud pak potkám "křesťana", co si hřích vybírá svobodně a dokonce dobrovolně (nebo to tak alespoň u sebe vnímá), tak mne určitě zajímají jeho postoje, jak vnímá svůj život a proč dělá to, co dělá.


  Jinak jsem moc rád, že píšeš jak si myslíš, jsem rád, že odpovídáš. Všiml jsem si, že se snažíš diskutovat a odpovídat. 

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 13. únor 2017 @ 21:15:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku díky. Máš pravdu, že pokud je někdo konkrétně trápen a sužován nějakých hříchem, do kterého stále a se kterým stále bojuje, pak je potřebné a dobré hledat řešení, pomoc, pravdu. 

V podstatě asi jediná a nejlepší cesta je přiblížit se co nejvíce Pánu Ježíši - jak na to, to už by zase bylo asi na delší diskuzi, možná modlitbu. Pozorovatelník? Jistě zajímavý studijní případ. Stačí si však přečíst a vyslechnout, jaký je dnes - to zlo v něm muselo být skryté vždy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. únor 2017 @ 07:04:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
 Stačí si však přečíst a vyslechnout, jaký je dnes - to zlo v něm muselo být skryté vždy.

  Určitě. To bylo znát i tehdy, když se narazilo na nějaké konkrétní téma, okamžitě začal s projekcí čehosi do druhých. Jenže on se opravdu a snažil dostat z toho zla ven, tak jako mnoho jiných lidí. A chodil léta do církve, chodil za mnoha lidmi a nedostalo se mu pomoci.

  Asi s ním trochu víc soucítím, protože jsem zažil totéž, taky jsem léta chodil do "církve", slyšel různé rady jak se dostat z hříchu, různá chlácholení, povzbuzení, ale skutečná pomoc nula. Takže pokud se něco takového stane, vnímám to jako chybu církve, i chybu svojí.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 07:25:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tak ještě pokračování, Stando. 


  Ježíš říká, že "kdo hřeší, je otrok hříchu". Za největší otroctví tedy považuji to, co jsem ti popisoval v předchozím příspěvku: Když člověka hřích oklame tak, že se člověk domnívá, že hřích není hříchem a dělá hřích "svobodně". Dal jsem ti dva konkrétní příklady z mého života, dával jsem ti tu i třetí. Je to pro tebe pochopitelné? Souvisí to přímo s tématem článku.


  Nemusí se chodit daleko: Vždyť ty sám si tvou "svobodu hřešit" podporuješ tím, že sis o bohu vymyslel, že bůh hřích dovoluje a schvaluje a o sobě sis vymyslel, že hřešíš svobodně a dobrovolně. Z jakého důvodu jsi to asi udělal? Snad dokonce hřích tak oklamal, že skutečně hřešíš "svobodně" a "dobrovolně" a hřích si uvědomuješ až pozdě, až když přijde lítost a žiješ v ve věčném kolečku "hřích-lítost-hřích-lítost-hřích-lítost-hřích-lítost"? teda ono není věčné, je to slepá cesta, která jednou skončí.


  Když hřích oklame člověka tak, že člověk nevnímá hřích jako hřích, tak se z takového otroctví člověk nedostane sám. Člověk, který uctívá modly sám nepochopí, že je to hřích, nepochopí, co je na tom odporného, hnusného, převráceného. Stejně jako zvrhlík nepochopí, že jeho hřích je hříchem. Ten, kdo závidí nepochopí, že jeho hříchem a problémem je závist a ne to, že druhý má něco více. Hřích sám udržuje člověka ve svém otroctví. Jediné, jak se člověk může z hříchu dostat, je pomoc zvenku, zásah z venku.



  Druhé největší otroctví hříchu je tehdy, když hřích oklame člověka tak, že mu zakáže dělat věci, na kterých není nic špatného, případně natolik zkreslí skutečnost, že se člověk bojí něčeho, co je dobré. To taky souvisí s tématem článku, obvykle to dělá náboženství. Hezky naši situaci popisoval Pavel: Neznali jsme Boží spravedlnost, a místo jsme si usilovali postavit svou vlastní spravedlnost. 


  K tématu článku: Byli jsme uzavřeni v rigidní "morálce", která například psychicky izolovala kluky od holek. Měli jsme fóbii ze sexu a nula informací, což samozřejmě výrazně snižuje kvalitu života a na což asi dobře naráží článek.

  Stejně tak nám naše náboženství zakazovalo například pracovat v neděli. Na lidi, co v neděli pracovali, jsme se dívali svrchu. Lidem, kteří ctili Boží řád, jsme se posmívali a dívali se na ně taky svrchu. Dodnes vidíš lidi pod tím náboženstvím, jak mají potřebu svoje normy vnutit druhým a zakázat lidem pracovat tu v neděli, tu o nějakých svých vymyšlených svátcích.

  Další klasickou věcí hříchu a obrácených norem je chudoba a bohatství. Vyrůstal jsem ve směsici římskokatolického a komunistického náboženství, kdy oba dva ty náboženské systémy glorifikovaly chudobu a utrpení jako něco "dobrého, pozitivního, chvályhodného" a řešení problémů a bohatství jako něco "negativního, zlého, co ubližuje člověku". Proto také oba dva systémy udržovaly lidi v chodobě. Z toho vznikla fóbie z bohatství, z podnikání, obchodování, z toho, když se lidem dobře daří a paradoxně k tomu závislot na majetku, na polích, domech, nemovitostech, na věcech. Zároveň z toho vzniknul křivý pohled na bohaté, na bohaté jsme se dívali jako na někoho automaticky negativního, hříšného, na chudé pak jako na někoho automaticky dobrého, "požehnaného". 

  Dokonce jsme si k tomu našli opět místa v písmu, který tenhle náš převrácený pohled podporovaly.

   Takové uvažování nás tedy spolehlivě izolovalo od bohatství a udržovalo v chudobě, měli jsme strach, fóbii z podnikání, investování, z tvořivosti, z vědy, z pokroku v běžných věcech života. 

  Tohle byla jedna z věcí se kterou jsem bojoval dlouho, dlouho mne Bůh vychovával a rovnal do svojí spravedlnosti.


  Takže tohle je druhé největší otroctví hříchu: Když hřích člověka oklame tak, že ho izoluje od dobrých věcí a převrátí mu je jako špatné, takže se jich člověk bojí. Což také podstatně snižuje kvalitu života.


  Třetí druh otroctví, méně závažný, ale docela snižující kvalitu života je zvyk, výchova, vzor společenských norem.

  Služba chudobě s sebou například nese i službu nekvalitě, šmejdu, škudlení a podobným hříchům. Vyrůstali jsme v přesvědčení že drahé a hezké věci jsou špatné, že nezáleží na tom, jak člověk vypadá, "hlavně co má uvnitř". Tak jsme sloužili chudobě: Kupovali nejlevnější nekvalitní věci a podporovali tak celý ten systém šmejdu a nekvality života, chodili oblékaní "jak co bylo" a podobně. Když se třeba dneska podívám na tehdejší oblečení některých takto zblblých holek: No, horší je snad už jen nikáb...


  Další typický vzor chování a vzoru společenských norem bylo rozhodování a řešení problémů. Vyrůstal jsem v prostředí strachu a uhýbání. Když v našem prostředí nastal nějaký problém, tak se chlap sebral a utekl: Na zahradu, na ryby, do lesa a nebo ještě o kus dál, třeba až za hranice. To se dělo jak u malých problémů, tak u větších. Samozřejmě nejvíc ta rezignace a strach byly vůči zločinnému režimu, který byl okolo, ale byla ta rezignace i v běžných věcech života.

  To byl zdaleka největší hřích, ve kterém jsem vyrůstal a jehož jsem otrokem. Ten hřích vybudoval neschopnost se rozhodovat, neschopnost stát za svým rozhodnutím, neschopnost něčeho v životě dosáhnout, vytvořit. To byl a je hřích, který zdaleka nejvíc snížil kvalitu mého života a života mých blízkých.

  Z takové věci se člověk nedostane, že by se svobodně rozhodll "teď budu rozhodný a budu se rozhodovat", jak je to v tom tvém virtuálním světě, co tě láká, kde máš tu tvou "svobodu" a všechno můžeš jedním klikem myši. 

  Opět, z takového otroctví hříchu se nedostanu sám svou snahou a rozhodností (už jen proto, že ho nemám), mám v tom nulovou svobodu. Potřebuju nutně pomoc zvenku. To je věc, ve které mne Bůh vychovává dlouhodobě, dlouhodobě mne vede k rozhodnosti, k tomu, abych neustále něco rozhodoval a neustále jsem nucený něco rozhodovat, neustále jsem v Boží výchově, neustále jsem nucen čelit nějakému problému a řešit ho a rozhodně v tom nemám svobodu.

  Je to pro tebe nějak srozumitelné?

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:55:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím tomu, co říkáš, ale je to všechno v jiné rovině.

S většinou z toho bych mohl souhlasit, popisuješ typické stavy člověka ve hříchu.  Nikde ale není odpověď na mou otázku, proč tedy i ty hřešíš. Nejsi přece otrokem hříchu, nebo ano? Pokud hřešíš nevědomky, oklamáním, tak to snad ani za hřích považovat nemohu. Není to spíš tehdy, když se na chvilku  pustíš Boží ruky, protože tě něco lákavého zaujalo?

U hříchu si musíš být vědom, že děláš něco, co není správné. Už u prvního hříchu lidí tomu tak bylo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. únor 2017 @ 08:37:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nikde ale není odpověď na mou otázku, proč tedy i ty hřešíš. Nejsi přece otrokem hříchu, nebo ano? 

  Samozřejmě, že ano. Vždyť to tu celou dobu jasně píšu! Píšeme si o tom léta! To si fakt nečteš, co ti píšu, ani odkazy do našeho učení, co ti dávám, kde je to naprosto jasně napsané a dokonce boldem, který máš tak rád?

  Proč by zrovna na mně nemělo platit slovo Pána Ježíše? 

  Proč bych já měl být vyjímka?

  Samozřejmě, že i u mně platí slovo Ježíše. A já samozřejmě věřím, Ježíš mluvil pravdu a že to slovo Pána Ježíše platí i u tebe, jen si asi ve tvé pýše a "svobodě" nejsi ochoten to přiznat.


Pokud hřešíš nevědomky, oklamáním, tak to snad ani za hřích považovat nemohu.

  To chápu, že takto uvažujete. 

  Pokud jsem tedy kradl oklamáním a nevědomky na poli, tak to ty nepovažuješ za hřích (už jsme si o tom psali a vysloveně jsi to takto psal). Ani já jsem takovou krádež nepovažoval za hřích. Byl jsem tedy ve stejné situaci, jako ty. Oklamaný hříchem. 

  Až do pokání, ke kterému jsem potřeboval Boží výchovu, to, abych byl Božím dítětem a Bůh se o mne staral, napravoval můj život a vychovával mně.


Není to spíš tehdy, když se na chvilku  pustíš Boží ruky, protože tě něco lákavého zaujalo? 

  Ne, to ne, neuvažuju jako vy. 

  Co asi tak lákavého by mne mělo zaujmout?


U hříchu si musíš být vědom, že děláš něco, co není správné. Už u prvního hříchu lidí tomu tak bylo.

  To určitě ne.

  Vždyť jsem ti psal, že jsme se klaněli materiím a vůbec jsme nechápali, že děláme něco, co není správné, a je to dokonce ohavné. Klaněli jsme se mrtvým kostem a vůbec jsme nechápali, že bychom se měli spíš stydět. Ani logika, ani lítost, ani svědomí a ani nic podobného nám nepomohlo. Psal jsem ti, že jsem kradl na poli a nebyl jsem si vědom toho, že to není správné. Střílel jsem zvířata a nebyl jsem si vědom, že to není správné. 

  Tvoje poučky tedy neplatí, jsou mimo realitu. Je na světě bezpočet lidí, kteří si vůbec nejsou vědomi, že hřeší, nevědí, že dělají něco, co není správné, ani se za to nestydí. Vždyť o tom je celý článek, pod kterým diskutuješ!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. únor 2017 @ 10:43:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když tě Pán Ježíš už taková léta vychovává, jak to, že jsi stále otrokem hříchu?
Tomu nerozumím.



Když hřešíš, máš vždycky určité vědomí o tom, že děláš něco nesprávného, o čem dobře víš, že bys to dělat neměl (nedělat druhému to, co nechceš, aby druzí dělali tobě). Toto vědomí má určitou rozdílnou úroveň u každého člověka  podle citlivosti jeho svědomí.

Závažnost hříchu se pak neodvíjí jenom od míry způsobeného zla, ale také od úrovně vědomí toho, že konáme zle.  Jsem - li si vědom zla a přesto ho konám, je to větší závažností proti Bohu, než částečné nevědomí hříchu. Příklady tohoto jsou v Písmu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. únor 2017 @ 13:04:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Když tě Pán Ježíš už taková léta vychovává, jak to, že jsi stále otrokem hříchu? 

  No, to je jednoduché. Protože ani já nejsem žádná vyjímka z Božího slova. I na mne a můj život platí to, co říkal Ježíš, i to, co psal Pavel.


Když hřešíš, máš vždycky určité vědomí o tom, že děláš něco nesprávného, o čem dobře víš, že bys to dělat neměl (nedělat druhému to, co nechceš, aby druzí dělali tobě). 

  Ale vůbec ne, hloupost. Svědomí se dá ocejchovat. Viz naše služba modlám: Běžně jsme sloužili materiím, dokonce se jim klaněli a samozřejmě jsme neměli vědomí o tom, že děláme něco nesprávného. Dokonce jsme si dokázali omluvit i věci, které každému normálnímu člověku připadají ohavné, odporné.

  
Závažnost hříchu se pak neodvíjí jenom od míry způsobeného zla, ale také od úrovně vědomí toho, že konáme zle.  Jsem - li si vědom zla a přesto ho konám, je to větší závažností proti Bohu, než částečné nevědomí hříchu. 

  Vaše bajky a "logiku" znám poměrně dobře. 

  Není to pravda. 

  Když si například prohlédneš svědectví totalitních režimů, které udělaly v posledním století naprosto nejvíce zla, tak mnoho z těch lidí to zlo dělalo nevědomě, dokonce si mysleli, že dělají "dobro". Nijak to neovlivnilo závažnost jejich hříchu vůči Bohu a lidem. A pokud ano, tak naopak: Člověk, který páchá zlo nevědomě ho obvykle udělá mnohonásobně více. A to samozřejmě není jediný příklad.


Příklady tohoto jsou v Písmu.

  Určitě chápu, že si vaše pohádky domyslíte dokonce i do písma, tak jako si tam domyslíte "svobodu" hřešit či papeže.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 12. únor 2017 @ 13:41:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mpžná ti naše svoboda připadá jako pohádka, ale já zase nerozumím, jak ty můžeš být stále otrokem hříchu, když tvrdíš, že tě Pán vychovával.

Kdy už konečně přestaneš být otrokem hříchu, podaří se ti to někdy?

A to jsi na jiných místech o sobě tvrdil, že Pán tě prý už z tohoto otroctví vykoupil, že za tebe dokonce zaplatil!  To už zase neplatí?
A stále jsi otrokem?






..."Když tě Pán Ježíš už taková léta vychovává, jak to, že jsi stále otrokem hříchu? No, to je jednoduché. Protože ani já nejsem žádná vyjímka z Božího slova. I na mne a můj život platí to, co říkal Ježíš, i to, co psal Pavel."

To jistě může být pravda, ale problém bude spíš v tom, že skutečnému smyslu toho, co říkal Ježíš a co psal Pavel, vlastně nerozumíš. Vykládáš si věci "po svém".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 06:51:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Mpžná ti naše svoboda připadá jako pohádka, ale já zase nerozumím, jak ty můžeš být stále otrokem hříchu, když tvrdíš, že tě Pán vychovával. 

  To ne. Tvoje svoboda mi nepřipadá jako pohádka, věřím ti, že si skutečně myslíš, že ti tvůj bůh dovoluje hřešit a schvaluje zlo a že jsi skutečně až tak oklamaný, že se domníváš, že si hřích vybíráš dobrovolně a svobodně. Nebo si hřích dokonce vybíráš dobrovolně a svobodně, což je ještě horší, to si ani představit nedokážu. A to by mne zajímalo, proto se tě na to ptám, jaké hříchy ti bůh dovolí a co si to tak dobrovolně a svobodně vybíráš.

  Jinak Pán mne nejen vychovával, ale vychovává mne dodnes. Není to jen minulost. Stále jsme Boží dítě.


Kdy už konečně přestaneš být otrokem hříchu, podaří se ti to někdy? 

  Nikdy. 

  To se mně určitě nikdy nepodaří.


A to jsi na jiných místech o sobě tvrdil, že Pán tě prý už z tohoto otroctví vykoupil, že za tebe dokonce zaplatil!  To už zase neplatí?
A stále jsi otrokem?

  Otrokem hříchu přestávám být ve chvíli, kdy bůh dokončí svojí výchovu. Tím, že žijeme s Bohem, jsme Boží děti a Bůh nás vychovává, spoléháme na něj, vydali jsme mu svůj život, tak nemusíme dělat věci za něj jako vy a nemusíme sami sebe jakoby "zbavovat" hříchu.

  Je zvláštní, že to nechápeš: Donedávna jsi nechápal a těžce jsi oponoval, když jsem psal o tom, že mne Bůh svojí výchovou zbaví hříchu a že to dělá často. Psal jsem třeba o krádeži na poli a o tom, jak mne Bůh zbavil hříchu a jeho otroctví, oklamání. A ty jsi statečně oponoval a vymýšlel různé kraviny, že bych jako měl jít krást na pole znovu. To už si tvou opozici nepomatuješ? 

  Nepomatuješ si, jak si psal o tom, jak se ty sám "zbavuješ" hříchu, vlezeš do zpovědnice, vyjdeš ven a dál není jediného hříchu, který by se tě netýkal? Tehdy ses divil, že mne Bůh zbaví hříchu a ten hřích už se mne vůbec netýká a dával jsi najevo, že to není možné (ve tvém světě).

  
  Snad je to Stando tím, že v mém reálném světě výchova nějakou dobu trvá. Není to jako v tvém virtuálním světě, který tě tak láká a kde se z tebe najednou stane cokoliv si vymyslíš jedním kliknutím myši.

  Před pár lety jsem ti vysvětloval mojí svobodu. Psal jsem ti tam tenkrát, že jsem odmala vyrůstal jako otrok šmejdu, nekvality, nedodělků. Že to je hřích, ve kterém nemám svobodu, že je to oblast, kterou nemám v pořádku, nemám v ní svobodu a Bůh mne v ní vychovává. Pomatuješ na to? 

  A víš co? V téhle věci mne už Bůh vychoval. Nemám žádné svádění koupit si nějaký šmejd v obchoďáku, nula. Nemám žádné svádění zabrousit k vietnamcům. V klidu si koupím první kvalitní věc na kterou narazím. A netrvalo tehdy to zbavení otroctví hříchu ani tak dlouho.

  Ptáš se na to, proč mne Bůh mávnutím kouzelného proutku neudělal statečným, udatným a rozhodným, jako je to v tom tvém virtuálním světě, který tě tak láká, kde můžeš být čímkoliv? To nevím, na to odpověď neznám. Taky mne to někdy vytáčí, radši bych měl někdy ten tvůj virtuální svět, kde můžeš být čímkoliv hned, jak si vzpomeneš, čárymáryfuk farář řekne formuli, udělá magický úkon a je tu nový křesťan... A ten váš prchavý svět pocitů, kde můžeš být kdykoliv čímkoliv si vzpomeneš, nemá dlouhé trvání, je to slepá cesta. 

  Takhle to bohudík s naším Bohem nefunguje. 

  Když mne Bůh vychovává k rozhodnosti, tak mne strčí do situace, kdy přede mnou leží jedno rozhodnutí za druhým a ještě k tomu způsobí, že nemůžu utéct. Nedá mi v té věci žádnou svobodu. A když se ho ptám na to, proč to tak dělá, tak mi neodpovídá. Ostatně, když se Boha obecně ptám na otázky "proč", tak mi neodpovídá. 

  Pokud tě tedy opravdu zajímá, proč to tak dělá, zeptej se ho. Třeba tobě odpoví.


To jistě může být pravda, ale problém bude spíš v tom, že skutečnému smyslu toho, co říkal Ježíš a co psal Pavel, vlastně nerozumíš. Vykládáš si věci "po svém".

  Projekce tvého života samozřejmě chápu, rozumím, že si ani nic jiného nemůžeš myslet.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 13. únor 2017 @ 08:02:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." vydali jsme mu svůj život, tak nemusíme dělat věci za něj jako vy a nemusíme sami sebe jakoby "zbavovat" hříchu."...


Zase jenom tvé pokřivené vnímání toho, co jsem psal. Ve skutečnosti je to u nás takto: Nezbavujeme hříchů sami sebe, pod působením Ducha svatého činíme pokání, vyznáváme své hříchy bohu a církvi a ty jsou nám skrze službu církve (J 20,21-23) odpuštěny. Všední hříchy nám Bůh odpouští i bez této služby církve, na základě pouhého pokání, vyznání Bohu a zřeknutí se dalšího takového jednání.


Pokud katolík není ve stavu těžkého hříchu (hříchu ke smrti), není otrokem hříchu. Je naplněn milostí posvěcující a milostí pomáhající - to proto, že bez Boží milosti bychom znovu do těžkých hříchů upadli. Člověk ve stavu milosti posvěcující hostí Boha (Cožpak nevíte, že jste Boží chrám a že Boží Duch přebývá ve vás?  - 1 Kor 3,16). Člověk v tomto stavu milosti není otrokem hříchu - je naplněn milostí a silou (Štěpán, plný milosti a moci ... - Sk 6,8), díky milosti totiž dokáže pokušení odolat.


Máš ve své víře pěkné zmatky: Když tě Bůh prý zbavil hříchu (jak tvrdíš), jak to, že jsi stále otrokem hříchu? Je tvoje pevnost stále v moci okupačních vojsk (jsi v otroctví), nebo nepříteli odolává?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 13. únor 2017 @ 18:43:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Tvou projekci samozřejmě chápu.

  Četl jsi moje poslední příspěvky? Psal jsem o tom a poměrně podrobně. Pokud by tě to zajímalo, přečti si je.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: JirkaB v Pondělí, 13. únor 2017 @ 19:13:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za slova, nebyla sice pro mne, ale konečně jsem trochu pochopil o čem mluvíš. Pořád jsem to vnímal jako o voze a o koze a teď trochu tuším proč tak píšeš. I když sám bych někdy klidně použil slovní spojení, že mám svobodu, ty dveře činit i věci zlé.
Ale ve smyslu o kterém píšeš, je správné slovo otroctví hříchu. Na druhou stranu vím, že nemám žádnou svobodu činit zlé, že je to otroctví, ale to neznamená, že jsem bez viny (možná na to naráží Oko). Že zlý skutek nás nezbavuje odpovědnosti, že jej nemusíme činit, ... a někdy učiníme, ale svoboda v tom není, i když nám nikdo nedržel revolver u hlavy, abychom ten zlý skutek učinili, my jej učinili "svobodně" v otroctví, nebo snad lépe svévolně v otroctví.
Otroctví hříchu - jo, je to zajímavé, některá pouta zmizela šmahem, jakoby tím kouzelným proutkem a jiná témata - dlouhodobá výchova. Ale ono tak musí být, vždyť je to psáno již od Genesis, ale myslím, že to unikalo i bratřím ze židů a po Kristu i mnohým bratřím z pohanů. Prostě v lidské vzpouře je skryt princip ex opere operato a je lákavý ..... ale co řekl Bůh židům? Vaše oběti jsem si neoblíbil, ... a to nebylo proneseno pro náhradu Smlouvy, kdepak, ... i dnes by to slovo klidně mohlo zaznít, vaše bohoslužby jsem si neoblíbil... ale to je již jiné téma. jirka



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. únor 2017 @ 07:04:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Jirko.

  Díky za příspěvek. 

  Věřím tomu, že naprostá většina lidí nemá svobodu činit zlé, že jim v naprosté svobodě dělat zlo vždy něco brání: V tém lepším případě dobré svědomí, dobrá výchova rodičů, dobrá morálka, společenské normy, logická úvaha, v tom horším případě alespoň to, že zlo je zakázané, že by se na to přišlo, že mají strach z policie, z vězení, z pomsty poškozeného, z karmy, z (nějakého)boha... A pokud by měli lidi opravdovou svobodu činit zlo... Tak už tu nejspíš nejsme.

  Otroctví hříchu - mám stejnou zkušenost. Některá pouta zmizela šmahem, ve vteřině, když jsem se stal křesťanem. Některá pouta trvala dlouho. Něterá pouta, která zmizela, se vrátila a byl jsme donucený řešit je hlouběji, opravdověji. 

  Proč to tak bylo a je, to nevím, ale na první pohled to, co zmizelo okamžitě, to bych nazval "duchovní" a to, co bylo potřeba řešit dlouhou dobu, tomu odpovídá pojem "duševní". Duchovní věci nebylo potřeba řešit dlouho, obvykle byly rozvázané ve vteřině. Bolesti duše byly potřeba řešit dlouho.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 25. leden 2017 @ 08:40:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, zase se vyjadřuješ naprosto mimo, vůbec nejsi schopen sledovat vlákno tématu. Můj komentář blíže vysvětloval ono tvé dřívější nepochopení o "dveřích" kolem nás - vysvětloval pro tebe ovšem zase zbytečně.


Ke tvé poslední otázce: celý článek je o tom, v něm máš odpověď.

Zkus namáhat hlavu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 07:44:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toníku, zase se vyjadřuješ naprosto mimo, vůbec nejsi schopen sledovat vlákno tématu. 

  Stando, čím to je, že když se tě zeptám pár jednoduchých otázek na tvůj život k tématu, začneš si vždycky vymýšlet různé nesmysly o diskutujících?

  A to dokonce i u tématu, které jsi nadhodil ty sám?


Můj komentář blíže vysvětloval ono tvé dřívější nepochopení o "dveřích" kolem nás - vysvětloval pro tebe ovšem zase zbytečně.

  No, to zbytečně. Vysvětloval jsi to mnohokrát a není to tak složité, aby nešlo pochopit, o čem píšeš. 

  Samozřejmě chápu, že máš nějaké dveře, které tě tak lákají, přitahují, máš k nim sklony, zřejmě celý život. Každým okamžikem tvého života se rozhoduješ, jestli do těch dvěří vstoupíš nebo nevstoupíš, stále si vybíráš mezi dobrem a zlem, mezi bohem a ďáblem. A zřejmě tě to téma nějak trápí, že o tom stále dokola znovu a znovu píšeš a znovu to připomínáš. A zároveň ti to zřejmě nějak v něčem vyhovuje, že v tom zůstáváš a svou situaci neřešíš.

  Já ti to neberu. Jsem rád, že to znova a znova vysvětluješ, byť nemáš odvahu narovinu napsat o co jde a co tě trápí a vysvětlováním něčeho, na co jsem se neptal a co jsi vysvětloval mnohokrát, se vyhýbáš tomu, na co jsem se zeptal. 

  To je ostatně tvoje věc.


Ke tvé poslední otázce: celý článek je o tom, v něm máš odpověď. Zkus namáhat hlavu.

  To mě zřejmě chceš dotačit do vaší pozice, abych si domýšlel, co asi tak žijete či nežijete, když to nevím?

  To zas ne, věci, co nejsou k ničemu užitečné, nedělám. Pokud mi chceš odpovědět na otázky, budu rád. Pokud ne, nevadí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 26. leden 2017 @ 08:41:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Samozřejmě chápu, že máš nějaké dveře, které tě tak lákají, přitahují, máš k nim sklony, zřejmě celý život. Každým okamžikem tvého života se rozhoduješ, jestli do těch dvěří vstoupíš nebo nevstoupíš, stále si vybíráš mezi dobrem a zlem, mezi bohem a ďáblem. A zřejmě tě to téma nějak trápí, že o tom stále dokola znovu a znovu píšeš a znovu to připomínáš. A zároveň ti to zřejmě nějak v něčem vyhovuje, že v tom zůstáváš a svou situaci neřešíš."...


Toníku, sklouzáváš k nedůstojným manipulacím, bez respektu k pravdě, bez respektu k mé osobě a bez respektu k tomu, co jsem říkal doopravdy.  Jak potom s tebou vést dialog, aby měl smysl?

1.) Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem. 
2.) Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.



Celý článek je o dvou možných cestách, jak se zbavit výčitek svědomí ze špatně prožívaného života.

1.) První cestou je pokání a obrácení (přijetí viny)  - změna způsobu života.
2.) Druhou cestou je popření, že způsob života ve hříchu je špatný (odmítnutí viny, obhajoba) - nazve se cizím slovem, odborným výrazem a prohlásí se za menšinovou normu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 06:51:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toníku, sklouzáváš k nedůstojným manipulacím, bez respektu k pravdě, bez respektu k mé osobě a bez respektu k tomu, co jsem říkal doopravdy.  

  No, já respektuju, co jsi tu psal. Reaguju na to, co stále dokola opakuješ, z čehož usuzuju, že je to pro tebe nějak "horké", že to žiješ.

  Psal jsi tu, že "dveře hříchu" jsou pro vás stále otevřené. A zdůrazňoval jsi to v diskuzi, tak to pro tebe asi bylo důležité, něco to ve tvém životě znamená, jen nenapíšeš konkrétně co. Teď teda zase píšeš, že potřebujete některé dveře zavřít, tak nevím, jestli až ty dveře zavřete, jestli budou pro vás stále otevřené?

  Psal jsi tu, že je "pro tebe odříkaného chleba největší krajíc". To je pořekadlo, které se u nás na vesnici používá když si člověk něco odříká (zavírá nějaké dveře, třeba se chce s někým vyspat, ale drží se, "aby nezhřešil") ale ty dveře ho lákají, přitahují. Takže nakonec stejně spadne do toho, co si odříká. Použil jsi ho v tomto smyslu, nebo ne? Psal jsi o sobě pravdu, nebo sis vymýšlel?

  Ty jsi tu psal, že se rozhodujete v každém okamžiku znovu a znovu, jestli budete žít pro boha nebo ne a musíte to dokazovat. Ty jsi tu psal, že máš "opravdovou svobodu zvolit si v každém okamžiku života hřích, jako zvolit si hřích odmítnout" a že si slova apoštola "všechno je mi dovoleno" vykládáš jako že ti bůh dovoluje hřešit, že máš "svobodu" hřešit. A psal jsi to boldem a podtrženě, to chápu, že to pro tebe bylo důležité? Psal jsi o sobě pravdu, nebo sis vymýšlel?

  Ty jsi tu psal, tvá svoboda hřešit je o stálé možnosti si volit v každém okamžiku života mezi dobrem a zlem. Ty jsi tu psal, že se musíš se pořád rozhodovat a volit mezi dobrem a zlem a to každý den, v každém okamžiku znovu a znovu - až do své smrti. A psal jsi to mnohokrát, zdůrazňoval jsi to. Psal jsi o sobě pravdu, nebo sis to vymyslel? Platí to ještě, nebo ti s tvou "svobodou" teď došla po letech trpělivost a snažíš se "zavřít nějaké dveře" té "svobody"?

  Ty jsi tu psal tvůj pohled, že se člověk rozhoduje v každém okamžiku svého života vždy znovu a znovu buď pro Boha, nebo proti Bohu. Psal jsi tu, že se každý den znovu a znovu se musíte rozhodovat pro Boha, nebo proti Bohu.  A psal jsi, že bez téhle tvé "svobody" se rozhodovat v každém okamžiku znovu a znovu, by všechno úplně ztratilo svou cenu. Platí to ještě, psal jsi o sobě pravdu? Psal jsi to doopravdy, nebo to

  Vždyť tu ty věci o sobě píšeš celá léta, často boldem, pak ještě podtrženě, stále dokola! Respektuju to, co sobě píšeš, neberu ti to, ptám se tě na to, co žiješ a proč, zda ti to vyhovuje, jak se ti v tom žije. Pokud to žiješ, žij si to. 

  Jen samozřejmě nechápu, že když ty toto žiješ, že máš drzost mluvit do života někomu jinému, kdo má podobné postoje jako ty a jen si chce žít svou "svobodu" hřešit a rozhodovat se proti bohu, svobodu, kterou tvůj bůh dal i tobě? Je logické, že když někdo dostane od svého boha "svobodu" hřešit, tak jí využije.


Jak potom s tebou vést dialog, aby měl smysl?

  Jednoduše, to není složité: Piš o sobě pravdu, odpovídej na otázky, co tedy skutečně žiješ, na tvé skutečné postoje. Čtu si tvoje odpovědi a když nerozumím něčemu, co žiješ, tvým pohledům, podrobně se ptám.

  Co přesně pro tebe byla ta "nedůstojná manipulace"?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:13:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."...že "dveře hříchu" jsou pro vás stále otevřené."...



Úplně přesně jsem to napsal takto: "To jsou ony naprosto reálné dveře, do kterých sice nemusíš vstoupit, které tady ale stále reálně jsou.  I když si budeš říkat, že pro tebe neexistují, bude to jen vlastní ohlupování, nebezpečný sebeklam."


A to je přesně situace každého člověka.



...že je "pro tebe odříkaného chleba největší krajíc". ...
To je důsledkem vlastního ohlupování, že člověka pak některá životní situace zastihne  nepřipraveného a takový člověk snáze ve zkoušce selže. Skauti mají heslo: "Buď připraven, nebudeš překvapen".



..."... že se rozhodujete v každém okamžiku znovu a znovu, jestli budete žít pro boha nebo ne a musíte to dokazovat."...
Toto je popisem skutečnosti, reality života. Ano, my žijeme každý další okamžik naší přítomnosti a v něm musíme znovu osvědčovat svou věrnost našemu dřívějšímu rozhodnutí žít naplno s Bohem. A ano, někdy Boha i zklameme, někdy tuto svou věrnost Bohu zradíme hříchem. Nemáme totiž svázány ruce ani srdce, abychom se nemohli ve své slabosti rozhodnout i špatně, i proti Božímu záměrům. Stává se to. Ale tyto své hříchy zase Bohu v pokání odevzdáváme a pak, znovu čistí, pokračujeme na své životní cestě s Bohem.


Podstatou naší svobody je jít po správné cestě ke štěstí, kterou si ale sami musíme zvolit a každý další krok na ní činit znovu a znovu ve svobodě našeho rozhodnutí. Přitom kolem nás jsou i další "dveře", které někdy zcela ignorujeme jako špatné, jindy do nich z vlastní slabosti třeba i "nakoukneme" - abychom zjistili, že stejně nikam nevedou a pak se musíme v pokání vrátit na tu správnou cestu.
Zdaleka nejsme tak dokonalí, zbožní a "svatí" jako třeba vy, kteří tuto svobodu rozhodnout se třeba i špatně, proti Bohu, už prý nemáte..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:48:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Takže se tvoje situace nezměnila. Stále žiješ tvou podivnou "svobodu". Každým okamžikem tvého života se rozhoduješ, jestli do těch dvěří vstoupíš nebo nevstoupíš, stále si vybíráš mezi dobrem a zlem, mezi bohem a ďáblem. 

 A stále se omylem domníváš, že ty tvoje ujeté postoje jsou norma a že je dokonce žijí všichni. To je ten tvůj virtuální svět, ve kterém se nezajímáš o realitu života druhých, jen si domýšlíš podle sebe.


  V čem jsem tedy sklouzl "k nedůstojným manipulacím, bez respektu k pravdě, bez respektu k tvé osobě a bez respektu k tomu, co jsi říkal doopravdy"?


Podstatou naší svobody je jít po správné cestě ke štěstí, kterou si ale sami musíme zvolit a každý další krok na ní činit znovu a znovu ve svobodě našeho rozhodnutí. Přitom kolem nás jsou i další "dveře", které někdy zcela ignorujeme jako špatné, jindy do nich z vlastní slabosti třeba i "nakoukneme" - abychom zjistili, že stejně nikam nevedou a pak se musíme v pokání vrátit na tu správnou cestu. 

  A proč teda teda upíráš druhým ty dveře? Proč bys jim je chtěl zavírat? Když je toto "podstatou vaší svobody", tak proč si myslíš, že někdo jiný, který má stejnou "podstatu svobody" jako ty, by měl zavřít ty dveře, když ty sám využíváš tvé "svobody" a nakukuješ do různých dveří?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 28. leden 2017 @ 08:53:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A proč teda teda upíráš druhým ty dveře? Proč bys jim je chtěl zavírat? Když je toto "podstatou vaší svobody", tak proč si myslíš, že někdo jiný, který má stejnou "podstatu svobody" jako ty, by měl zavřít ty dveře, když ty sám využíváš tvé "svobody" a nakukuješ do různých dveří?"...



A na toto jsi přišel úplně sám?
Kde já komu něco upírám? Kde a v čem omezuji něčí svobodu?


Hovořím obecně o "cestách", které už vyzkoušeli generace před námi a zkušeností shledaly některé jako správné a vedoucí ke štěstí, jiné pak jako špatné, vedoucí do nicoty nesmyslného života.
Jsou tedy dveře, do kterých nikomu nedoporučuji ani vstoupit - některé jsou dokonce výslovně vyjmenovány i v Desateru. Také dveře homosexuálního chování patří mezi ty cesty, jenž nikam nevedou.

Není v mé moci zakazovat komukoli do kterýchkoli dveří vstoupit.
To však neznamená, že bych měl mlčet a neupozorňovat své bližní na rizika příslušných voleb.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 28. leden 2017 @ 14:21:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
A na toto jsi přišel úplně sám? Kde já komu něco upírám? Kde a v čem omezuji něčí svobodu? 

  Snad nikomu svobodu neomezuješ. Nevnímám to tak, že bys někomu omezoval svobodu.

  Jen se ptám. 

  Má tedy pozorovatelnik stejnou "svobodu" hřešit, jako ty? 

  Má právo takovou "svobodu" využít, vybírat si dobro a zlo, pro boha či proti bohu, tak jako ty?


Jsou tedy dveře, do kterých nikomu nedoporučuji ani vstoupit - některé jsou dokonce výslovně vyjmenovány i v Desateru. Také dveře homosexuálního chování patří mezi ty cesty, jenž nikam nevedou.

  A "svobodu" hřešit, "svobodu" vybírat si dobro a zlo, "svobodu" rozhodovat se v každém okamžiku pro Boha a proti bohu, tu bys doporučil?

  Není to slepá cesta?

  Nepřijde snad jednou čas, kdy bydeš muset všechny ty vaše "dveře", všechno to "svobodné" vybírání zla a "svobodné" rozhodování se proti Bohu opustit a ty dveře zavřít?

  Pokud "ano", tak čím dřív, tím lépe.

  Pokud "ne", tak jednou určitě přijdeš na to, zda tvá "svoboda" vybírat si dobro a zlo byla či nebyla slepá cesta.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 11:00:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejenom Pozorovatelník, ale každý člověk obecně má právo ve svobodě vlastního svědomí konat skutky, pro které se sám  rozhodne. Dobré skutky, nebo i zlé skutky. A to až po hranici, kdy už by už omezoval svobodu někoho jiného - pak může nastoupit jeho omezení světskou spravedlností..



..."  A "svobodu" hřešit, "svobodu" vybírat si dobro a zlo, "svobodu" rozhodovat se v každém okamžiku pro Boha a proti bohu, tu bys doporučil?"...

Toto je stávající realita věcí u každého člověka. Jenom někteří ji odmítají vidět.

Svoboda vybírat si dveře
nejsou přece jedny ze dveří, nejsou přece žádné dveře


Evidentně tomu nerozumíš a logika ti nic neříká.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. leden 2017 @ 06:28:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Toto je stávající realita věcí u každého člověka. Jenom někteří ji odmítají vidět. 

  To samozřejmě chápu, že si svou situaci omylem promítáš do druhých, a aby sis ty tvé hrozné postoje omluvil, omylem se domníváš, že ostatní je mají také. To není tak složité, předvádíš tu tvůj virtuální svět, co sis domyslel, celou dobu.

  Kdyby tě realita lidí někdy náhodou skutečně zajímala, tak se na ní zeptej, místo toho, aby sis jí domýšlel podle sebe. Mohl by ses skutečnou realitu dozvědět a nemusel bys žít ve tvém virtuálním světě, co tě tak láká.



Svoboda vybírat si dveře nejsou přece jedny ze dveří, nejsou přece žádné dveře!  

  A ta věta dává v tvé "logice" určitě nějaký praktický, "logický" smysl? 

  Mohl bys to vysvětlit na nějakém konkrétním, praktickém příkladu?
  
  A proč to vlastně píšeš?



Evidentně tomu nerozumíš a logika ti nic neříká.

  No, Stando, s vaší "logikou" mám poměrně bohaté zkušenosti, postupně jí poznávám. Napsal jsem k vaší "logice" a k tomu, k čemu vás vaše "logika" vede i článek a ptal jsem se tehdy, jestli má někdo "logiku" jako vy. Něco málo mi tedy už vaše "logika" říká. 

  Když tomu evidentně nerozumím, proč místo úhybných manévrů jednoduše neodpovíš na otázky? Ptám se tě už týden a zatím si kromě vymyšlení nějaké další bolbosti po mně a pár kliček, kterými ses otázkám vyhýbal, neodpověděl.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. leden 2017 @ 09:18:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Nepřijde snad jednou čas, kdy bydeš muset všechny ty vaše "dveře", všechno to "svobodné" vybírání zla a "svobodné" rozhodování se proti Bohu opustit a ty dveře zavřít?"...



Jen těžko se dá reagovat na tvé virtuální domyšlenky.

Představ si reálnou situaci, že stojíš na chodbě, kde je okolo tebe plno dveří.
Tak je to i v životě, nabízí se stále spousta různých cest a my v každém dalším okamžiku si volíme další směr.

Je to princip života ve svobodě a odpovědnosti.
Tento princip nejsou jedny z možných dveří (vybírání si dobra či zla nejsou dveře, dobro a zlo jsou ty dveře), jak to nesprávně chápeš. Je to princip volby svobodně si zvolit co uděláš (zvolit si "dveře").

Není jen jenom o svobodném vybírání si proti Bohu. Je to úplně stejně i o svobodném vybírání si Boha za partnera pro život.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 31. leden 2017 @ 07:20:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Představ si reálnou situaci, že stojíš na chodbě, kde je okolo tebe plno dveří. 
Tak je to i v životě, nabízí se stále spousta různých cest a my v každém dalším okamžiku si volíme další směr. 
Je to princip života ve svobodě a odpovědnosti. 

  A to píšeš stále v kontextu tématu článku, a v kontextu naší diskuze a tvých předchozích příspěvků o "dveřích hříchu"? 

  Pokud ano, tak to si ani nedokážu představit, to musí být šílená situace.


Tento princip nejsou jedny z možných dveří (vybírání si dobra či zla nejsou dveře, dobro a zlo jsou ty dveře), jak to nesprávně chápeš. 

  To sis zase vymyslel z čeho? Nespletl sis mne s někým?

  Rozumím, že "vybírání si otevřených (odemčených, zamčených) dveří hříchu je pro tebe "svoboda" a že to vybírání si takových dveří nejsou ty dveře. Jak tě vůbec napadlo, že vybírání dveří jsou ty dveře?


  Já se ale ptal na něco jiného: 

  Vezmeš si ty tvoje "pomyslné dveře hříchu" do nebe? 

  Nebo je to slepá cesta a budeš ji muset opustit, protože v nebi žádné ty vaše "pomyslné dveře hříchu" nebudou?

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 09:53:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cesta života každého z nás prochází skrze různé "dveře", skrze různé volby - až nás buď přivede k cíli naší víry, což je spasení duší - nebo nepřivede.




..."Vezmeš si ty tvoje "pomyslné dveře hříchu" do nebe?"...


Vždyť ty ani vůbec nechápeš, o čem je řeč! Ty, když projdeš některými dveřmi, tak je snad vyhodíš z pantů a vezmeš si je sebou na záda?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 01. únor 2017 @ 07:52:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Vždyť ty ani vůbec nechápeš, o čem je řeč! 

  No, proto se tě ptám, když nechápu, o čem to píšeš!

  Píšeš stále o pomyslných "dveřích hříchu", o kterých jsi psal, že jsou jsou pro vás stále otevřené, pak ses opravil, že jsou zavřené a odemčené.

  Píšeš pořád o těch stejných dveřích? 

  Pokud ano, tak se ptám: Vezmeš si ty dveře s sebou do nebe? Budou ty tvoje dveře v nebi? Nebo jsou úplně všechny ty "odemčené pomyslné dveře hříchu" docela slepá cesta?

  Nebo zase píšeš o jiných dveřích, než o pomyslných dveřích hříchu?


Ty, když projdeš některými dveřmi, tak je snad vyhodíš z pantů a vezmeš si je sebou na záda?

  Ne, to určitě ne. Jak tě to napadlo?


Cesta života každého z nás prochází skrze různé "dveře", skrze různé volby - až nás buď přivede k cíli naší víry, což je spasení duší - nebo nepřivede. 

  Všechny lidské cesty vedou na jedno místo. Ale jedna cesta, jedny "dveře", vedou jinam.

  Proto se tě ptám, jestli jsou ti všechny ty tvoje různé "dveře" k něčemu užitečné? Jestli to není slepá cesta?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 01. únor 2017 @ 09:28:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ty, když projdeš některými dveřmi, tak je snad vyhodíš z pantů a vezmeš si je sebou na záda?

  Ne, to určitě ne. Jak tě to napadlo?"...



Jak mě to jen mohlo napadnout? Neptal jsi se mě náhodou toto: "Píšeš pořád o těch stejných dveřích?   Pokud ano, tak se ptám: Vezmeš si ty dveře s sebou do nebe?..."





Je mnoho slepých cest - za našeho pozemského života - a jenom jedna je správná a vede k cíli. Smrtí těla končí veškeré možnosti dalšího našeho výběru, protože naše životní cesta právě tehdy skončí. Buď se dostaneme do cíle, nebo cíl mineme. Nebudou už žádné další možnosti, žádné "dveře", žádný výběr.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, sva (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 06:31:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

  Takže smrtí těla skončí ta tvoje "svoboda", ty tvoje propagované podivné "možnosti" výběru, všechny ty tvoje "odemčené dveře hříchu". je to tak?

  Je to tedy slepá cesta, když jednou skončí.


  Svoboda žít s Bohem, věnovat se svým nejbližším, žít s nimi, ale smrtí neskončí. To není slepá cesta. Tahle naše životní cesta smrtí těla nekončí, jen se na čas přeruší, a to ještě jen pro ty lidi tady na zemi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 02. únor 2017 @ 10:00:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cesta je prostě cesta.
Má začátek a má taky konec. A má křižovatky, odbočky. Spoustu odboček (dveří). Spoustu možností, které si každý člověk může svobodně zvolit. Pochopitelně i s důsledky každé takové volby. Když si člověk zvolí cestu slepou, nezbývá mu, než se vrátit a pokračovat po cestě správné. Jinak sebou plácá na místě a je zmatený - jako jeden náš společný diskutér.

Když však cesta skončí, nebudou už žádné další možnosti, žádné další křižovatky ani odbočky. Tolik snad jsi ještě schopen pochopit!

Takže záleží na tom, na kterém místě naší cesty nás smrt zastihne. Zda budeme připraveni, nebo nikoli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 03. únor 2017 @ 07:11:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Má začátek a má taky konec.

  No, právě. To jsou všechny ty lidské cesty, mají jeden konec, vedou na jedno místo.

  A je jedna Cesta, co konec nemá.


Když však cesta skončí, nebudou už žádné další možnosti, žádné další křižovatky ani odbočky. Tolik snad jsi ještě schopen pochopit! 

  Na tom není nic složitého. 

  Jen dotaz: Proč si teda volíte cesty, které končí, a dokonce si je volíte "svobodně"? Dává vám to nějaký smysl? Je to k něčemu užitečné?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. únor 2017 @ 10:00:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozemská životní cesta skončí každému člověku - včetně tebe.  Tak o čem je řeč?


Pozemská cesta člověka má své křižovatky, má svá úskalí, může být i pěkně strmá. Po této cestě jdeme a svobodně si vybíráme směr. Přestože bychom měli usilovat poznávat a naplňovat Boží vůli, nechat se Bohem na této cestě vést, žádnému z nás se to vlivem naší slabosti a hříšnosti nedaří úplně dokonale. I když tě zrovna nelákají třeba dveře místní hospody, vždycky se najdou zase nějaké jiné špatné dveře, které tě lákají. Každý z nás má někde schovánu tu svoji "Achilovu patu" a každý z nás si někdy vybere špatně a zhřeší. Problémem není ani tak hřích, ale dokázat se v pokání hříchu zbavit a znovu obnovovat svůj narušený vztah s Bohem..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 04. únor 2017 @ 08:23:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pozemská životní cesta skončí každému člověku - včetně tebe.  Tak o čem je řeč?

  Postoje lidí, co nevěří Pánu Ježíši, samozřejmě znám. Dokážeš si představit něco jiného, než to, co žijete vy?

  Pokud si jako životní cestu vybereš to, že budeš mít kolem sebe stále odemčené dveře hříchu a neustále si budeš mezi nimi vybírat nebo je zavrhovat, zkoušet různé slepé cesty, jak tu vaši situaci propaguješ, tak taková "životní cesta" určitě skončí každému člověku. A možná už brzo.

  Pokud si jako životní cestu vybereš lásku, milovat, žít v lásce, věnovat svůj život nejbližším i vzdáleným lidem okolo sebe, tak taková životní cesta samozřemně neskončí. Proč by končila? To by nedávalo smysl.

  Nikdy jsi o tom neslyšel? Najednou nerozumíš tomu, o čem je řeč? Nikdy ti to nikdo neřekl?


I když tě zrovna nelákají třeba dveře místní hospody, vždycky se najdou zase nějaké jiné špatné dveře, které tě lákají. Každý z nás má někde schovánu tu svoji "Achilovu patu" a každý z nás si někdy vybere špatně a zhřeší. Problémem není ani tak hřích, ale dokázat se v pokání hříchu zbavit a znovu obnovovat svůj narušený vztah s Bohem.

  A je vám k něčemu to, že takhle uvažujete? K čemu vám jsou všechny ty "dveře hříchu", co vás lákají?

  Vezmeš si tohle uvažování do nebe, nebo je tohle uvažování slepá cesta, která jednou skončí?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 04. únor 2017 @ 09:16:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
některé skutečnosti nejsi schopen pochopit - nikoli z nedostatku přirozené inteligence, ale proto, že máš blok z toho vašeho učení. Pokud dojde na určité citlivé téma, skočíš do stereotypu vyjetých kolejí, do naučených frází. A v tomto kontextu také chápeš mé vysvětlování - takže se zcela míjíme.

Takto tě vidím. Není to pomluva, není to zlý úmysl, není to ani lež o tobě.

Já nezkouším různé slepé cesty (dávno jsem přišel na to, že člověk nemusí všechno sám vyzkoušet, že se může poučit z chyb jiných), ale vidím, že zde tyto slepé cesty stále jsou, a jsem si vědom nebezpečí. K tomu nám to tedy je, abychom zůstávali bdělí.

Sám člověk vlastními silami nedokáže odolat, nedokáže nezhřešit. To je naše docela reálná "Achilova pata". Můžeme to zvládnout se ctí jenom spolu s Kristem.


I tvoje pozemská cesta jednou skončí - a bude se napojovat na další tvoji cestu věčnosti. To už budou zcela jiné podmínky, docela jiná podoba cesty. To už nebude pozemská cesta.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Sobota, 04. únor 2017 @ 21:03:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přiznám, že vám dvěma poněkud nerozumím - četl jsem poslední dva příspěvky a chvíli to vypadá jako dialog věřícího s nevěřícím. Pak jsem zase měl dojem, že jste věřící oba dva... jak to tedy je?

PS: Myslím to vážně a asi mne nejvíce zarazila věta "Postoje lidí, co nevěří Pánu Ježíši, samozřejmě znám.", která si myslím vztahovala na uživatele oko, který následně sám píše: "Můžeme to zvládnout se ctí jenom spolu s Kristem." Nechtěli byste si to trochu ujasnit? Ne, že by to bylo tak důležité, ale matoucí to určitě je...




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 10:32:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemyslím si, že by se můj a Toníkův vztah k Bohu až zas tak nějak zásadně lišil. Myslím si, že i náš způsob prožívání života je hodně podobný. Oba jsme věřící - ve smyslu vkládající v životě důvěru v Boha.
Problém vidím u Toníka v určitých zažitých stereotypech, které mu zatemňují vnímání reality věcí. Věcí, které on prostě odmítá vidět, že tady jsou, že stále jsou pro nás nebezpečím. Mylně mě ztotožňuje s těmito věcmi (jen proto, že na ně upozorňuje je ještě nezastávám) a pak se vyjadřuje způsobem, jak se vyjadřuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Neděle, 05. únor 2017 @ 12:03:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
OK, díky. Právě, že se mi to tak jevilo, tak jsem nechápal podstatu vašeho sporu - no nechtělo se mi to číst všechno, dával jsem přednost se vás zeptat přímo :). 
Faktem je, že znám či jsem znal spousty křesťanů, co byli v zajetí nějakých svých předpokladů, či učení, co načerpali třeba ve své denominaci, či ve svém sboru, či z nějaké nesmylné 'křesťanské' knihy, a někdy bylo velmi těžké se s nimi domluvit na elementárních věcech. I těch, které třeba v Bibli jsou docela jasné. Nebo na věcech, které jsou z hlediska celkového vztahu k Bohu relativně irelevantní. Někdy pak bazírování na správnosti výkladu či nutnosti jeho správného pochopení může být mnohem horší, než se s druhým nepřít o drobnostech. Třeba proto, že ten druhý pochází z nějakého prostředí, nebo proto, že jeho víra či poznání není takové.

Mnoho slov z Písma mne v této souvislosti napadají, nicméně tu jsou některé za všechny:

Řím 14:1  Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech.
2  Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu.
3  Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
4  Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
5  Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6  Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.

Zbytečné dohadování mezi věřícími, kteří opravdově důvěřují Bohu a Ježíši, se mi jeví spíše jako nedostatek vlastní víry, důvěry v Bohu - že On to opravdu vše pod kontrolou. Něco jiného je, když z takového napomenutí je cítit láska, úcta, pocit tomuto druhému opravdu pomoci, ochránit ho před něčím zlým v budoucnosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 06:46:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Pak jsem zase měl dojem, že jste věřící oba dva... jak to tedy je?

  Ahoj Wollku.

  Určitě jsme oba věřící, ale jak komu a jak čemu.

  Já například věřím křesťanskému učení, slovům Pána Ježíše, ještě zůrazněmým v písmu: "Kdo slyší mé slovo a věří tomu, kdo mne poslal, má věčný život a nejde na soud, ale přešel ze smrti do života." a "Kdo by zachoval mé slovo, nespatří smrt na věčnost."

  Věřím tomu, že když člověk žije pro Boha, tak jeho život smrtí těla nekončí, že zůstávají vztahy, to, co člověk prožil s druhými a pro druhé. Že se člověk "na věčnosti", po smrti těla setká se svými blízkými, se spolužáky, s rodiči, prarodiči, s dětmi, se sousedy. A že zůstane to, co mají společné. Že když si člověk jako životní cestu vybere to, že bude žít pro Boha a pro druhé, tak taková životní cesta neskončí smrtí těla, ale bude pokračovat i potom.

  Když si člověk jako životní cestu vybere nákup nemovitostí, budování firem nebo schraňování polností, tak taková životní cesta skončí smrtí těla. Stejně tak jako když si člověk vybere jako životní cestu svobodné vybírání dobra a zla.


  Pak třeba věřím tomu, že je Pán Ježíš dobrý pastýř. Že se stará o svoje ovce. Že když člověk svěří život Ježíši, že Ježíš jeho život neztratí. Že svěřit život Ježíši, vydat mu život, je jediná rozumná cesta, jediné logické řešení. Že když je život člověka v rukou Ježíše, tak ho nikdo z těch rukou nemůže vytrhnout.


  Proti oběma těm věcem má oko nějaké problémy, vidí v tom nějaký "blok" a věří něčemu jinému. Zkus se ho zeptat v čem.


  Pak máme dost radikálně jiný pohled na svobodu člověka. 

  Oko tvrdí, že má "svobodu hřešit" a "svobodu vybírat si dobro a zlo", slovům apoštola Pavla "všechno je mi dovoleno" rozumí jako že mu bůh dovolil hřešit. Nějakou konstrukcí si také dovodil, že bůh schvaluje zlo. To jsou věci, které jsou mi cizí, na svobodu mám hodně jiný pohled a popisoval jsem ho tu ve dvou článcích

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:11:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nějakou konstrukcí si také dovodil, že bůh schvaluje zlo. "...


Bůh není zastáncem zla - ale zlo přesto dopouští, protože je absolutním pánem nade vším děním ve vesmíru.  Kdyby zlo nedopouštěl, nebyly by žádné války ani katastrofy, žádné dítě by se nenarodilo postižené a pod..

Kain by neměl svobodu, nemohl by ani zabít svého bratra, Bůh by mu totiž násilím zadržel ruku..


Je však evidentní, že Bůh zpravidla takto nejedná.





(Jer 18,11)
Teď tedy řekni judským mužům a obyvatelům Jeruzaléma: Toto praví Hospodin: Hle, já proti vám tvořím zlo a vymýšlím proti vám plán. Odvraťte se každý od své zlé cesty a dejte do pořádku své cesty a své činy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 07. únor 2017 @ 10:26:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  No, psal jsem, že sis nějakou konstrukcí vymyslel, že Bůh dovoluje či schvaluje zlo a hřích. Psal jsi tu tvou konstrukci vícekrát. Dokonce sis na to našel úryvek z bible, aby sis potvrdil tvoje myšlenky (najednou ti naše učení nevadí a není to pro tebe "blok", když si potřebuješ potvrdit nějaký tvůj nápad...). Však pozorovatelnik si taky v písmu najde verše na potvrzení svého boha, co mu dělá nachytávky, a komunisti si zase najdou verše pro svou třídní nenávist.

  To, že Bůh (zpravidla) násilím nikoho nezadrží neznamená, že by lidem dovoloval hřešit a že by schvaloval zlo, Stando. Ani to, když Bůh brání svoje lidi, jako je to popsané v Jeremijáši,neznamená, že Bůh souhlasí se zlem. Kdyby sis prošel naše učení podrobně, poctivě, našel bys v něm stovky a stovky míst, ve kterém Bůh hřích a zlo jasně zakazuje, odsuzuje a varuje před ním. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 11:19:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."(najednou ti naše učení nevadí "...


Toníku, je to úsměvné. Jakým právem si přisvojuješ Bibli jako jakési "vaše učení"?

Ujišťuji tě, že Bible je neméně i "našim učením".

Texty Bible jsou neoddiskutovatelně jednou dány. Však porozumět jim, správně je interpretovat ve smyslu, jak byly zamýšleny, je ovšem potíž.

Když ty správně nerozumíš ani mým textům současným, ale převracíš si jejich sdělení podle své fantazie, jak chceš správně rozumět textům starým několik tisíc let?




..."To, že Bůh (zpravidla) násilím nikoho nezadrží neznamená, že by lidem dovoloval hřešit a že by schvaloval zlo"...


Slovům třeba ale rozumět tak, jak byly míněny - konfrontovat je s realitou v životě: Bůh má moc nedovolit člověku zhřešit, má moc zadržet ruku, páchající zločin. A někdy to i udělá. Zpravidla tehdy, když srdce hříšníka má naději na záchranu, kdy není ve stavu, odpovídající obludnosti páchaného skutku.
Bůh ale také zlo dopouští! Nezadržel ruku Kaina, když zabíjel Ábela. A mohl to klidně udělat!

Na světě se žádná událost, žádný skutek nestane bez toho, aby ho Bůh dovolil člověku udělat. I zlo musí takto Bůh schválit, dovolit, dopustit. Třeba tak, jak Bůh dovolil satanovi zlo na Jobovi.


Jistěže Bůh lidem ukázal cestu správného jednání a zlo se mu protiví. Zlo jasně zakazuje, odsuzuje a varuje před ním. To je pravda.

Ale pokud se člověk ve svobodě volby přesto pro zlo rozhodne, Bůh i toto mnohdy respektuje a nechá hříšníka zhřešit. Mohl by klidně vychovávat člověka způsobem, že zlodějovi zchromne ruka, když sáhne na cizí. Mohl by dokonce cizoložníka už dopředu vychovávat třeba malomocenstvím.
Ale takto Bůh nejedná. Respektuje volbu člověka, chce, aby si ho člověk zvolil sám, z vlastního rozhodnutí, z vlastní volby srdce a bez jakéhokoli nátlaku.

Vztah lásky sebou vždycky nese rizika selhání, rizika zrady.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 08. únor 2017 @ 07:12:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Jakým právem si přisvojuješ Bibli jako jakési "vaše učení"?

  To je tím, že jsme křesťané. Bible je naše učení. Žijeme podle ní, věříme jí, řídíme se tím, co je v ní napsáno. 

  Je to hodně podobné, jako když vy si přisvojujete katechismus. Můžu se tě zeptat podobně:

  Jakým právem si ty přisvojuješ katechismus jako jakési "vaše učení"?


Ujišťuji tě, že Bible je neméně i "našim učením".

  A od kdy, Stando? Kdy se to změnilo? 

  Není to tak dávno, kdy jsi tu psal, že vaše učení je v úplnosti obsažené v katechismu. Nebo katechismus už není v úplnosti vaším učením? Kdy se stalo, že bible je i vaším učením, že už katechismus není vaše učení v úplnosti? 


Texty Bible jsou neoddiskutovatelně jednou dány. Však porozumět jim, správně je interpretovat ve smyslu, jak byly zamýšleny, je ovšem potíž. 

  To chápu, že máte potíž. To tu s tvými "podmínkami" předvádíš stále. Do "podmínek" se ti dokonce převrací i místa povzbuzení k vytrvalosti a Boží zaslíbení. Když píšeš tvou zkušenost, je vidět, že píšeš pravdivě. 


Když ty správně nerozumíš ani mým textům současným, ale převracíš si jejich sdělení podle své fantazie, jak chceš správně rozumět textům starým několik tisíc let?

  A které tvé sdělení převracím podle své fantazie? Proč nepíšeš konkrétně?

  Stando, proto se tě ptám, abych ti porozuměl, co to vlastně žiješ.


Na světě se žádná událost, žádný skutek nestane bez toho, aby ho Bůh dovolil člověku udělat. I zlo musí takto Bůh schválit, dovolit, dopustit. Třeba tak, jak Bůh dovolil satanovi zlo na Jobovi.

  Ano, a tom jsem psal. Vyrobil sis konstrukci, ve které ten tvůj bůh zlo a hřích dovoluje, schvaluje. Pozorovatelnik si zase vyrobil konstrukci, ve které ho jeho bůh nachytává nachytávkami a pozoruje ho, co dělá v ložnici. A oba dva si tyhle vaše podivné myšlenky budete podkládat biblí, protože tušíte, že bible má autoritu: Dokonce sis k tomu našel místo písma, kde apoštol píše "všechno je mi dovoleno" a pochopil sis ho jako že Bůh dovoluje hřešit. Když všechno, tak všechno. 

  Stovek míst v písmu, ve kterých Bůh jasně zlo a hřích odsuzuje, zakazuje, nedovoluje, kde Bůh jasně říká, že zlo a hřích nenávidí, si při tom asi nevšimnete?


  Jak si tak asi představuješ, že ten tvůj bůh dovoluje a schvaluje zlo a hřích? Jak to tak prakticky vypadá, to dovolení a schválení, když se ve tvé "svobodě hřešit" rozhodneš pro nějaké zlo? Jakou máš představu, jak bůh to "dovolení a schválení" hříchu a zla dělá?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2017 @ 10:11:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Jak to tak prakticky vypadá, to dovolení a schválení, když se ve tvé "svobodě hřešit" rozhodneš pro nějaké zlo? "...


Nikde jsem v těchto tvých odkazech na Bibli nenašel konkrétní vysvětlení toho, proč i ty občas zhřešíš.

Kdo tě donutí zhřešit, když ty se prý pro hřích sám dobrovolně nerozhoduješ?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 07:29:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, tohle už taky známe od pozorovatelnika, že nečte příspěvky a odpovědi, ignoruje otázky a uhýbá od toho, aby odpověděl, co skutečně žije a kopíruje svoje příspěvky. Pokud tě zajímá odpověď na tvoje otázky, tak si jí přečti.

  Ty mi asi na moje otázky neodpovíš, když takhle uhýbáš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Pondělí, 06. únor 2017 @ 09:12:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Cizinče,

díky. Díval jsem se na ten Tvůj první článek. Především mne zaujalo, že svůj spor s okem vedete více jak 5 let. Ono je to vždy i o samotné definici slova Svoboda. Máte třeba jeden jak druhý svobodu od toho se s tím druhým nepřít? Když to trvá více jak půl desetiletí.

Jedna věc je svoboda, a druhá věc je pravá svoboda. Co to znamená? Ježíš to třeba chápal takto:

Jan 8:31  Ježíš řekl Židům, kteří mu uvěřili: "Zůstanete-li v mém slovu, jste opravdu mými učedníky.
32  Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými."
33  Odpověděli mu: "Jsme potomci Abrahamovi a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak můžeš říkat: stanete se svobodnými?"
34  Ježíš jim odpověděl: "Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu.

Jenže běžní lidé mu samozřejmě nerozuměli (v.33).

Ta nejvyšší forma svobody je tedy svoboda od hříchu. A dosáhneme ji tak, že poznáme Pravdu. Nicméně je snad jasné, že i křesťan někdy zhřeší, nedosáhli jsme přece úplné dokonalosti zde na Zemi - ostatní není třeba hledat pouze verše z Písma, stačí se podívat na realitu kolem nás.

Jsem přesvědčený, že opravdu potřebuješ určitou míru "svobody", což by šlo nazvat svobodnou vůlí, nezávislostí rozhodování, možností volby, mít jistou mírou autonomnosti, apod., aby člověk, či jiná bytost mohla milovat druhého. Zkusím nastínit za chvíli proč to tak vnímám.

Opravdu nemám potřebu ani časové možnosti studovat váš spor i stanoviska do detailu, zatím mám však obavy, že se možná každý bavíte o něčem jiném, o jiné formě 'svobody'. Pochopitelně, křesťan nemá svobodu v tom, aby hřešil, konal zlo a zároveň to nebylo zlé před Bohem - ale to si snad nemyslí nikdo z věřících.

Na druhou stranu považuji to, co jsem nazval třeba svobodnou vůlí, které obsahuje možnost Boha následovat, nebo zamítnout, milovat nebo ignorovat, poslouchat nebo jít si svou cestou, toto všechno považuji za podmínku nutnou k vysvětlení zla v současném světě. Nevím, zda to mám rozebírat nějak hlouběji, nicméně, jak si třeba vysvětluješ, že je na světě tolik zla, že Bůh nestvořil už na počátku svět 'dokonalý' (jsem velmi opatrný na používání tohoto bezobsažného slova), kde by nebyla smrt, ani pláč, ani utrpení, ani skřípění zubů. A proč toto Bůh mohl slíbit až pro své druhé stvoření Nové Země a Nového Nebe? Kdyby to šlo udělat hned napoprvé, proč by to Bůh neudělal hned? A když to nešlo, jak může Bůh nyní slíbit, že na Nové Zemi už žádné zlo nebude?

Toto jsou podle mne dost zásadní otázky, které, zdá se, silně souvisí se svobodou. Otázky, na které jsem si pochopitelně musel časem nějak odpovědět. Mohou vést k lepšímu pochopení role člověka v celém kontextu stvoření Božího, lepšímu pochopení svobody, jejích různých forem, i Boží lásky k člověku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 20:01:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj.

  Dík za dotaz.

  Určitě mám svobodu se s okem nepřít, ani se s ním nijak zvlášť nepřu. Klidně mu jeho svobodu nechám, jen se ho ptám na jeho přístup, na jeho život. Teď mne jen zaujalo, že se naváží do života druhého člověka a směřuje článek na něj, když on sám má velmi podobné postoje. Tak jsem chtěl vědět, jak se s tím srovná.


  Svobodu vnímám stejně, jako ty. Svobodu člověk od Boha dostal proto, aby miloval druhé lidi, aby žil život, ne proto, aby hřešil nebo aby dělal zlo. Určitě chápu člověka jako nezávislého a samostatného v rozhodování. Rozumím tomu tak, že člověk má svobodu se rozhodout, zda bude nebo nebude s Bohem žít, zda bude ve svém životě s Bohem či bez Boha. 

  Zlu a hříchu nerozumím jako svobodě, která je od Boha, ne jako něco, co Bůh lidem dovolil, ale jako zneužití svobody, jako vzpouru proti Bohu. Bůh zlo a hřích neschvaluje, ale jasně a přímočaře odsuzuje. Zlo na světě tedy nevnímám jako to, co dal lidem Bůh, ale jako otevřenou vzpouru proti Bohu.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 05. únor 2017 @ 07:48:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
některé skutečnosti nejsi schopen pochopit - nikoli z nedostatku přirozené inteligence, ale proto, že máš blok z toho vašeho učení. 

  Stando, a napíšeš někdy, co ti na našem učení vadí? Vím, že vaši předchůdci z ŘKC nesnášeli naše učení, zakazovali je, snažili se ze vší síly, aby se naše učení nedostalo k lidem a když měli politickou moc, tak se jim to dařilo. Mnoho lidí pro naše učení trpělo a zemřelo, probíraly se tu příběhy Husa, příběhy Metoděje a jeho žáků a mnoha dalších, na kterých měl řím své "ruce" aby odstranil ten váš "blok".

  František, pozorovatelnik a další odpůrci našeho učení alespoň otevřeně napíšou, co jim vadí a jak převráceně písmo sami pochopili. 

  Napíšeš ty taky někdy otevřeně, co je pro tebe ten "blok z našeho učení"?

  To, že mne nijak neláká tvá "svoboda" vybírat si dobro a zlo a tvá "svoboda" hřešit a nemám o ně zájem? 

  Nebo co je pro tebe ten blok?


Pokud dojde na určité citlivé téma, skočíš do stereotypu vyjetých kolejí, do naučených frází. 

  A co přesně je pro tebe naučená fráze z toho co jsem psal?

  Láska a život v lásce?

  Starost o svoje nejbližší, o lidi okolo sebe?

  To, že láska nikdy neskončí?

  Co konkrétně je pro tebe ta "naučená fráze"?


Takto tě vidím. Není to pomluva, není to zlý úmysl, není to ani lež o tobě.

  Stando, pochopil jsem, že máš nějaké problémy a nemáš odvahu je napsat otevřeně, ale promítáš si je do druhých, popisuješ tvé problémy opisně přes druhé lidi

  Pochopil jsem také, že neodpovídáš na přímé otázky po tom, co tě trápí a co ti brání tvé problémy opustit. 

  Chápu, že to není zlý úmysl, že je to jen nějaké tvé zabejčení proti tomu, když jsme tu psali o důvěře Pánu Ježíši, o rozhodnutí pro Něj, o tom, že žijeme život pro Něj. Máš neustálou neutuchající potřebu oponovat těmto základním věcem, vymýšlet hlouposti o tom, co žijeme. A ani lítost ani svědomí ti nepomáhají k tomu, abys prohlédnul a abys upřímně napsal něco o sobě místo toho, aby sis vymýšlel o druhých.


Sám člověk vlastními silami nedokáže odolat, nedokáže nezhřešit. To je naše docela reálná "Achilova pata". Můžeme to zvládnout se ctí jenom spolu s Kristem.

  Pokud toto víš, proč tak statečně oponuješ, když píšu o tom, že jsme vydali život Ježíši, že spoléháme na něj, důvěřujeme mu, a to zvláště v nejtěžších chvílích života? 


  V čem je teda ten  tvůj problém? Proč to otevřeně nenapíšeš a máš neustále potřebu tvé problémy promítat do druhých?

  Pokud člověk ví takovou základní věc, existuje jedno jediné logické řešení: Že vydá svůj život Bohu, do jeho rukou, spolehne se na něj. Všechan ostatní řešení jsou nesmyslná.



I tvoje pozemská cesta jednou skončí - a bude se napojovat na další tvoji cestu věčnosti. To už budou zcela jiné podmínky, docela jiná podoba cesty. To už nebude pozemská cesta.

  Chápu tvůj průmět. A je dobře, že sis toho vědom. 

  Pro člověka, který si svobodně vybírá dobro a zlo, kkterý má "svobodu" hřešit, pro kterého je naše učení "blok" jistě. 


  Stando, je mi jasné, že tomu základu při tvém "vybírání dobra a zla" nevěříš tomu, co píšešme a co je v našem učení. To je dané tím blokem.

  Jsme křesťané, Stando, a nevěříme tomu, že smrtí končí cesta života, pokud si člověk vybere jako cestu Ježíše a jeho lásku. Věříme tomu, že po smrti těla člověk dál žije, setká se se svými blízkými a vzdálenými a dál bude s nimi žít, dál přetrvají vztahy, které měl člověk, dál přetrvají skutky, to, co pro druhé člověk udělal, to, co s druhými lidmi zažil. Všechno, co žil tady na zemi pro Boha, zůstane.

  To, že nevěříte těmto základům, které žijeme, to je vaše věc. Tím, že tomu nevěříte, ale nezměníte náš život. Náš život se nebude řídit podle vašich výmyslů a podle vaší nevěry, ale bude se řídit podle toho, co říká Bůh.

  Toník

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 05. únor 2017 @ 09:00:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase jsi jenom potvrdil, že vůbec nereflektuješ, co říkám, a jedeš si podle svého stereotypu, kde jsi si mě zařadil do jakési "kolonky".
Popisuješ ovšem virtuální svět ve své mysli, jehož odmítám být součástí.

Ty nepotřebuješ společníka v diskusi, vystačíš si ve své " vševědoucnosti" klidně sám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 07:30:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Popisuješ ovšem virtuální svět ve své mysli, jehož odmítám být součástí.

  A proč tedy nenapíšeš něco skutečného z tvé reality, místo toho, aby sis vymýšlel nesmysly o druhých?

  Proč neodpovíš na jednoduché otázky, v čem máš tedy s našim učením problém, co je pro tebe ten blok?

  Co je pro tebe jen "fráze" z toho, co píšu z našeho života?


Ty nepotřebuješ společníka v diskusi, vystačíš si ve své " vševědoucnosti" klidně sám.

  No, nepotřebuju v diskuzi člověka, který kličkuje, uhýbá před jednoduchými otázkami, naznačuje, nenapíše jasně a nedopoví a ještě si svojí situaci promítá do druhých. I když alespoň z těch vašich průmětů do druhých je možné vidět, co skutečně žijete.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 06. únor 2017 @ 08:02:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ti přece popisuji svou realitu, logická vlákna argumentů - dokazuji, že realitu máme obdobnou, že máme podobné podmínky, ale ty máš v některých oblastech prostě slepou skvrnu, vnímáš texty v úplně jiném smyslu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 06. únor 2017 @ 17:53:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Já ti přece popisuji svou realitu, logická vlákna argumentů - dokazuji, že realitu máme obdobnou, že máme podobné podmínky, ale ty máš v některých oblastech prostě slepou skvrnu, vnímáš texty v úplně jiném smyslu. 

  Já vím, Stando. Ta tvoje "svoboda hřešit". Když se ti nechce odpovídat na otázky, tak si začneš vymýšlet takovéhle úhybné manévry. 

  Chápu samozřejmě, že se mne snažíš vmanipulovat do tvé reality, do tvého života. Pozorovatelnik si taky jako ty myslí, že všichni okolo mají realitu obdobnou, jako on. František taky.

  U tebe a pozorovatelnika je to o to paradoxnější, že na jednu stranu píšete o pestrostí, rozmanitosti, o individualitách, na druhou stranu se oba omylem domníváte, že všichni okolo vás žijí to, co vy...

  Když už jsme u toho, kde je v takové chvíli u tebe lítost? Nebo stud? Nestydíš se takhle uhýbat?

  
  Psal jsi, že mám blok z našeho učení. Když se tě zeptám, v čem je pro tebe ten blok, neodpovíš.

  Psal jsi, že skočím do stereotypu vyjetých kolejí a frází. Když se tě zeptám, co z toho, co píšu, jsou pro tebe fráze, neodpovíš.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 08:59:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
jsem přesvědčen, že mezi námi dvěma nejsou zásadní rozdíly ve skutcích života, ve způsobu jak vnímáme a žijeme své životy.

Rozdíl je v názorech, v chápání reality okolního světa.

Já taky nejsem ve stavu, že bych se musel stále v dalším okamžiku rozhodovat, zda bližního okrást či neokrást. To neřeším, to mám dávno vyřešeno. Přesto je realita života taková, že občas nabídne i takovéto příležitosti, občas nabízí i takového dveře. Že do nich nevstoupím neznamená, že ty dveře reálně neexistují. A kdybych se nechal ukolébat v množství nijak neřešených všedních hříchů, mohlo by mě to změnit a i takovéto "dveře" by mě pak mohly zlákat. 

Člověk totiž není žádná "konstanta", může se změnit k lepšímu, může se změnit i k horšímu. To je realita. Proto výzvy Písma: "Kdo si myslíš, že stojíš, dej si dobrý pozor, abys neupadl" jsou pro nás stále aktuální. Dokud žiješ, nejsi nijak "za vodou". Nemá cenu si namlouvat opak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 08. únor 2017 @ 06:55:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
jsem přesvědčen, že mezi námi dvěma nejsou zásadní rozdíly ve skutcích života, ve způsobu jak vnímáme a žijeme své životy. 

  Stando, to jsou pozorovatelník nebo františek jistě přesvědčeni taky. O nich jsi taky přesvědčen, že neení zásadní rozdíl mezi vašimi skutky života a to, jak své životy vnímáte?


Já taky nejsem ve stavu, že bych se musel stále v dalším okamžiku rozhodovat, zda bližního okrást či neokrást. To neřeším, to mám dávno vyřešeno.

  No, tak vidíš.

  A proč tedy tak statečně a srdnatě oponuješ, když ti léta píšu totéž? Proč tu propaguješ takový nesmysl, jako "svobodné vybírání dobra a zla"?


Přesto je realita života taková, že občas nabídne i takovéto příležitosti, občas nabízí i takového dveře. 

  A to se tvoje realita změnila, že už je to jenom občas? Mnoho let jsi tu psal, že se musíš v každém okamžiku svého života rozhodovat mezi dobrem a zlem, že v každém okamžiku musíš řešit tvou "svobodu hřešit", že se každý den rozhoduješ, jestli budeš žít pro boha, nebo proti bohu. 

  Změnilo se to a máš to teď jinak, než jsi míval?


Člověk totiž není žádná "konstanta", může se změnit k lepšímu, může se změnit i k horšímu. To je realita.

  No a co si z té reality vyvodíš?


Proto výzvy Písma: "Kdo si myslíš, že stojíš, dej si dobrý pozor, abys neupadl" jsou pro nás stále aktuální.

  A co když padneš?


 Dokud žiješ, nejsi nijak "za vodou". Nemá cenu si namlouvat opak.

  Já si určitě nebudu nic namlouvat, proč bych to dělal?

  Já chápu vaše úvahy, jsou logické v tom, co žijete. Spoléhat v takových situacích na sebe, na to, že člověk nepadne, je pro mne pýcha. Proto si radši nenamlouvám věci, které si namlouváte vy, proto jsem dal život Bohu, proto se spoléhám na Boha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 08. únor 2017 @ 10:08:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
je opravdu neracionální v tomto dialogu (který je vlastně v podstatě jednostranným monologem) pokračovat.


Snad ti ty skutečnosti, které jsem popisoval, někdy v budoucnu taky docvaknou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. únor 2017 @ 09:12:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když se ti nechce odpovídat na otázky, tak si začneš vymýšlet takovéhle úhybné manévry. "...


Kdyby to bylo pravdou, tak bych prostě jen neodpovídal. Dá to určitě méně práce, než vymýšlení jakýchsi "manévrů".

Skutečností je, že já ti odpovídám jak nejjasněji jsem schopen - a to ty si mé odpovědi převracíš do nového, mnou nezamýšleného smyslu.

Když se ti snažím vysvětlovat realitu v tomto světě, kde máme my všichni lidé evidentně svobodu zvolit si cokoli dobrého i špatného - důkazem jsou lidé jak usilující v životě o dobro, tak i lidé, usilující o zlo - blokneš se, a začneš omílat svoji "desku" o tom, že ty přece nemáš svobodu hřešit.  Přitom realita života tě usvědčuje z nepravdy - i ty sám občas zhřešíš. A jestli při uvědomění si svého hříchu činíš jakési "pokání" bez lítosti nad zlem, které jsi hříchem způsobil - tak to je mi tě opravdu líto!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. únor 2017 @ 07:54:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
A jestli při uvědomění si svého hříchu činíš jakési "pokání" bez lítosti nad zlem, které jsi hříchem způsobil - tak to je mi tě opravdu líto!

  Stando, já vím, stále dokola ty vaše pocity. Píšete tu o vašich pocitech často, asi jsou pro vás v náboženství důležité. 

  Ne, můžu tě ujistit, že určitě nežiju podle vzorců, které si vymýšlíš podle vašeho života, podle toho, jak si asi omylem ve tvé izolaci představuješ životy druhých, které neznáš.


Kdyby to bylo pravdou, tak bych prostě jen neodpovídal. Dá to určitě méně práce, než vymýšlení jakýchsi "manévrů". 

  No, to je právě zajímavé, že ty tvoje úhybné manévry musejí dát o kus více práce, než kdybys přímo odpověděl na otázky a dověděli bychom se, v čem je pro tebe ten "blok" s naším učením nebo co konkrétně je pro tebe ta "fráze".


Když se ti snažím vysvětlovat realitu v tomto světě, kde máme my všichni lidé evidentně svobodu zvolit si cokoli dobrého i špatného - důkazem jsou lidé jak usilující v životě o dobro, tak i lidé, usilující o zlo - blokneš se, a začneš omílat svoji "desku" o tom, že ty přece nemáš svobodu hřešit.

  Stando, to mi vysvětlovat nemusíš. Já samozřejmě chápu, že máš "blok" se slovy Ježíše nebo Pavla, a že se omylem domníváš, že hřešíš svobodně. A snad hřešíš i dobrovolně. A snad ti to tak i vyhovuje. 

  Snad máš skutečně i "svobodu" zvolit si cokoliv špatného a dobrovolně můžeš nenávidět své rodiče, jít znásilnit sousedovic synka, zcela svobodně a dobrovolně můžeš krást v supermarketu, zcela jistě může svobodně a dobrovolně pomlouvat lidi v diskuzích a "můžeš" cokoliv špatného, co ti tvůj bůh dovolí a schválí. A snad to tak máte skutečně vy všichni.

  A samozřejmě chápu, že se omylem domníváš, že totéž co ty, žijí druzí: Tak, jako se pozorovatelnik omylem domnívá, že všichni žijí jeho pobožnost, martino se domnívá, že všichni berou prášky a jsou duševně nemocní a františek se zase domnívá, že všichni mají jeho třídní nenávist. Vaše uvažování zase není tak složité, aby nešlo pochopit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 10. únor 2017 @ 12:17:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, ani tvoje uvažování není nic moc. Převracíš si všechno do stylu: "... dobrovolně můžeš nenávidět své rodiče, jít znásilnit sousedovic synka, zcela svobodně a dobrovolně můžeš krást v supermarketu," ...

Cožpak toto si o mě opravdu vážně myslíš?




Snažím se ti vysvětlit, že pokání bez lítosti neexistuje  (lítost bez pokání však ano).  Slzy, kterými Marie (sestra Lazara) umývala Ježíšovy nohy, byly právě takovými slzami lítosti, skutkem pokání (Lk 7,38).


Měj na paměti:

Víra nejsou jen pocity; víra jsou hlavně skutky.

Podobně ani lítost nejsou jen pocity; lítost vedoucí k nápravě jsou hlavně skutky (obrácení, změna smýšlení).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 11. únor 2017 @ 08:46:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Cožpak toto si o mě opravdu vážně myslíš? 

  Stando, reagoval jsem na příspěvek, ve kterém jsi psal, že máte vy všichni lidé evidentně svobodu zvolit si cokoli dobrého i špatného

  Psal jsi o sobě pravdu, nebo sis vymýšlel? 

  Máte tu svobodu zvolit si cokoliv špatného, nebo jí nemáte?

  Já si samozřejmě myslím, že tu svobodu nemáš, že ses jenom zamotal do tvých nesmyslů, zabejčil ses a protože neznáš pokání, a nemůžeš napsat, že ses spletl, tak na tom nesmyslu "naprosté svobody hřešit" musíš trvat. 

  Věřím tomu, že kdyby sis měl svobodně zvolit, zda zabiješ synka sousedů nebo ne, tak že je snad spousta věcí, které ti zabrání v tom, abys to udělal. 

  Věřím tedy pevně tomu, že ani ty evidentně nemáš tu tvou "svobodu zvolit si cokoli špatného", kterou tu ve svém zabejčení propaguješ.

  Moje slova tedy byla jen provokace, aby sis uvědomil absurdnost nesmyslů, které tu píšeš a propaguješ.


Snažím se ti vysvětlit, že pokání bez lítosti neexistuje  (lítost bez pokání však ano). 

  Tvoje nepravdivé teorie chápu.


Podobně ani lítost nejsou jen pocity; lítost vedoucí k nápravě jsou hlavně skutky (obrácení, změna smýšlení).

  Samozřejmě chápu, že aby vám vaše kličky fungovaly, musíte si nutně předefinovávat obsah pojmů.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 13. únor 2017 @ 07:39:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro rozsah odpovědi odpovídám  samostatným článkem o lidské svobodě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 06:56:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  To jsem pochopil, Stando. není ten článek tak složitý, aby nešel pochopit.

  Lepší je žít tak, aby se člověk výčitek nemusel zbavovat. Výčitky svědomí jsou navíc velmi povrchní záležitost, která ne vždy funguje a samy o sobě nejsou k ničemu užitečné. Lepší je žít s Bohem, aby se život člověka napravil.


  Já se ale neptal na výčitky. Ptal jsem se na to, co bylo uvedeno v závěru článku.


1.) Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem. 
2.) Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.


  Chápu to jako klasické náboženské vedení k tomu, aby byl člověk vlastním žalobcem. Chápeš to podobně?

  Jsi vlastním žalobcem? Žaluješ sám na sebe? Řídíš se podle něčeho takového? Nebo plánuješ se podle něčeho takového řídit, budeš vlatním žalobcem? 

  Myslíš, že je člověku k něčemu užitečné, že je sobě vlastním žalobcem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 09:50:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Evidentně jsi to nepochopil.

Každé pokání má svůj počátek v uvědomění si a uznání vlastní viny - člověk se stává sám sobě soudcem a prohlašuje se za hříšníka, uznává svou vinu
.
Bez tohoto žádné pokání není pokáním opravdovým, skutečným.

Vzorem ti může být třeba  žalm 51.






Opakem pokání je pak vlastní "obhajoba" zlého skutku, popření viny, ohlupování vlastního svědomí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:16:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Evidentně jsi to nepochopil.

  Z čeho tak usuzuješ?

  A ty jsi to pochopil?


člověk se stává sám sobě soudcem a prohlašuje se za hříšníka, uznává svou vinu

  Zajímavá a podivné úvahy. A to opravdu děláte? Stáváte se sami sobě soudci?



  V článku se píše:

  To ty chápeš tak, že se člověk stává sám sobě soudcem? Je tedy pak sám sobě vlastním žalobcem i soudcem? Pokud ano, je to k něčemu užitečné? Zvyšuje to nějak kvalitu vašeho života, že jste sami sobě želobci a stáváte se sami sobě soudci?

  Nebo jak tvoje podivné úvahy o tom, že se stáváte sami sobě soudci, souvisí s tím, na co jsem se ptal?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:40:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."..člověk se stává sám sobě soudcem a prohlašuje se za hříšníka, uznává svou vinu

  Zajímavá a podivné úvahy. A to opravdu děláte? Stáváte se sami sobě soudci."...


Opravdu to děláme, soudíme sami sebeí:


Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! Podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení! Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. 

Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně.  Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích.
A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. 
Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, matka mě počala v hříchu.
le, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti a vskrytu mi dáváš poznat moudrost.  Očisti mě od hříchu yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu nad sníh bělejší.  Dej, ať uslyším veselí a radost, ať se zaradují kosti, kterés zdeptal.  Skryj svou tvář před mými hříchy a všechna má provinění vymaž.  Stvoř mi čisté srdce, ó Bože! Obnov v mém nitru pevného ducha!  Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého Ducha mi neber! 
Vrať mi veselí ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 27. leden 2017 @ 10:40:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."..člověk se stává sám sobě soudcem a prohlašuje se za hříšníka, uznává svou vinu

  Zajímavá a podivné úvahy. A to opravdu děláte? Stáváte se sami sobě soudci."...


Opravdu to děláme, soudíme sami sebe:


Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! Podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení! Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. 

Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně.  Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích.
A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. 
Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, matka mě počala v hříchu.
le, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti a vskrytu mi dáváš poznat moudrost.  Očisti mě od hříchu yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu nad sníh bělejší.  Dej, ať uslyším veselí a radost, ať se zaradují kosti, kterés zdeptal.  Skryj svou tvář před mými hříchy a všechna má provinění vymaž.  Stvoř mi čisté srdce, ó Bože! Obnov v mém nitru pevného ducha!  Neodvrhuj mě od své tváře, svého svatého Ducha mi neber! 
Vrať mi veselí ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 27. leden 2017 @ 13:14:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

  A je vám to k něčemu, že sami sebe soudíte?

  A jste taky sami sobě vlastní žalobci, podle toho podivného nápadu v článku?


Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! ... Vrať mi veselí ze své spásy a upevni ve mně šlechetného ducha.

  Cituješ žalmy, tedy naše učení, naše postoje. V žalmu David nechává soud na Bohu (kterému soud také patří), uznává jeho soud a uznává svojí vinu, přijímá Boží soud a prosí o milost. Což je logický postoj, mnohem logičtější, než když vy děláte soudce sami sobě a stavíte se tak do pozice Boha, i než v článku uvedený podivný nápad dělat si sám sobě vlastního žalobce, tedy stavět se do pozice satana. 

  Když už to tedy cituješ, přečetl sis to alespoň?

  Pomohlo ti to uvědomit si absurditu vašich podivných postojů, ten kontrast proti tomu, co žijete vy a co propaguješ článkem i tvými příspěvky?
  



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 28. leden 2017 @ 08:44:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."V žalmu David nechává soud na Bohu (kterému soud také patří), uznává jeho soud a uznává svojí vinu, přijímá Boží soud a prosí o milost."...

David zde neškemrá po Bohu o jeho soud (logicky takový soud pro člověka znamená odsouzení a trest), David zde Boha v jeho soudu nad ním předchází a sám dopředu uznává svou vinu - činí pokání, prosí Boha o smilování, odvolává se zde na jeho milosrdenství.


Kde, z kterého místa konkrétně jsi vyčetl, že David stojí o Boží soud nad sebou?






..." Cituješ žalmy, tedy naše učení, naše postoje. "...
Toníku,
Vždyť ty evidentně ani nevíš, o čem doopravdy žalmy jsou, svázán ve svém infantilním virtuálním náboženství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 28. leden 2017 @ 13:51:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
David zde neškemrá po Bohu o jeho soud

  No, to určitě neškemrá. Proč by to taky dělal?

  O soud žádal před tím, soudu se mu dostalo, soudce a Boží soud poznal, na jeho výsledek reaguje, odpovídá, přijímá ho a prosí o milost.

  Bylo by poněkud nelogické, kdyby škemral o to, co už se mu dostalo.


 David zde Boha v jeho soudu nad ním předchází

  To sis vymyslel z čeho? 

  Proč si myslíš, že David předchází Boha v jeho soudu nad ním?


Kde, z kterého místa konkrétně jsi vyčetl, že David stojí o Boží soud nad sebou?

  Ze žádného, proč bych měl něco takového vyčítat? Myslím, že když "spravedlivý David, co dělal vždycky všechno správně a dobře" žádal Boha o soud, tak možná nestál o to, co dostal. To už tak bývá. 

  Ale nakonec to dopadlo dobře.

  David stál o Boží soud nad sebou, poznal ho a přijal ho. Nepotřeboval tedy být sám sobě svým vlastním soudcem, ani nepotřeboval být sám sobě svým žalobcem. To potřebují lidé, kteří neznají ani Boha, ani jeho soud, tak si Boží dílo musí nahradit sami sebou. 

  Stačilo, když Boží soud uzná, přijme.

  V tomto máme stejné postoje, jako David: Poznali jsme Boží soud, přijali ho, nevzepřeli se mu, uznali jsme ho za spravedlivý.




Vždyť ty evidentně ani nevíš, o čem doopravdy žalmy jsou, svázán ve svém infantilním virtuálním náboženství.

  Já vím, zase ta vaše klasická projekce vaší situace. Nejsilnější zbraň, když vám "dojde dech" a chcete ukázat, co skutečně žijete. To je tvůj největší "argument" při tvé potřebě si stále něco dokazovat, že si promítneš tvůj život do druhých a zjevíš tak, co žiješ?


  Na otázky neodpovíš? Jak to máš ty?

  Jsi sám sobě žalobcem, podle nápadu člověka v článku? Děláš pomocníka tomu známému žalobci?

  Jsi sám sobě soudcem, soudíš sám sebe? To asi ano, když jsi to psal. A nebojíš se Boha, když se posadíš na jeho místo?





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 10:51:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."O soud žádal předtím..Nepotřeboval tedy být sám sobě svým vlastním soudcem, ani nepotřeboval být sám sobě svým žalobcem.... "...

Znalost konkordance tě bohužel nezbaví oné malosti, oné tvé letité infantilnosti ve víře.

I když je to zřejmě pod rozlišovací schopnosti tvé víry, stejně se ti to ale pokusím vysvětlit.


..."Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem.
Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.
Stav nestydatosti, kdy vidím hřích, ale už jsem mu tak přestal říkat a nestydím se za něj, znamená zhoubu duše
."...


V žalmu 17. se David jako osoba odevzdává pod Boží soud.

V žalmu 51. však David nesoudí sám sebe jako osobu, ale soudí své cizoložství, odsuzuje svůj hřích. To je podstatou pokání - poznat, pojmenovat a odsoudit zlo, které jsme spáchali, zřeknout se ho jednou provždy.

Nevidíš v tom rozdíl?

Tedy "Vidím hřích", pojmenoval jsem zlo zlem a zřekl jsem se hříšného jednání.

Tobě splývá soud nad osobou, který pochopitelně koná Bůh, od docela rozdílného soudu člověka, který odsuzuje svou minulost, svůj hřích. Proto také po léta ty nejsi stále schopen pochopit pravou roli lítosti v pokání, nezbytnost lítosti nad spáchaným zlem, která je nutným doprovodem každé změny smýšlení.

V žalmu 51.  Davidova lítost nad spáchaným zlem přímo křičí z každého jeho verše!


Na příkladu Davida můžeš vidět, že David uznal Boha za svého soudce ( Žl 17), ale že věděl, že toto vůbec nestačí. Uznat Boha za soudce a přijmout rozsudek ještě samotné nic nevyřeší. Stále totiž chybí to nejdůležitější - osobní pokání. Davidovi nestačilo v Žl 17 uznat Boha za soudce a přijmout rozsudek - sám v lítosti (Žl 51) odsoudil jím spáchané zlo - odsoudil svůj hřích a zřekl se ho.
David se stal žalobcem sám sobě - žalobcem jím spáchaného zla, žalobcem svého hříchu - to aby teprve mohla zapůsobit Boží milost. Všimni si, že Boží soud nad člověkem nijak nevylučuje lidské odsouzení hříchu - naopak, komplexně ho doplňuje.


(Žl 51,3-9)
Smiluj se nade mnou, Bože, podle svého milosrdenství! Podle svého hojného slitování vymaž má přestoupení!  Dokonale mě umyj od mého provinění a od mého hříchu mě očisti. Já svá přestoupení uznávám, svůj hřích mám před sebou ustavičně. Proti tobě samému jsem zhřešil, udělal jsem to, co je zlé v tvých očích. A tak jsi spravedlivý, když mluvíš, jsi dokonalý, když konáš soud. Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, matka mě počala v hříchu. Hle, ty máš zalíbení v niterné opravdovosti a vskrytu mi dáváš poznat moudrost. Očisti mě od hříchu yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu nad sníh bělejší.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydato (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 30. leden 2017 @ 07:30:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Znalost konkordance tě bohužel nezbaví oné malosti, oné tvé letité infantilnosti ve víře. 
I když je to zřejmě pod rozlišovací schopnosti tvé víry, stejně se ti to ale pokusím vysvětlit.

  Urážky a výmysly nedodají tvým "argumentům" a doměnkám větší váhu. 

  Jen tvými projekcemi shazuješ sám sebe.


V žalmu 17. se David jako osoba odevzdává pod Boží soud.

  A přečetl sis ten žalm? Píšeš opravdu o žalmu 17?

  V žalmu 17 ještě David nemá klamné rty, je vytříbený, má prozkoumané srdce, všechno v pořádku, chránil se cest lupičů, nesklouznul k zamčeným dveřím, ani jednou. Zkrátka všechno v pohodě, v cajku, je docela right a ti okolo jsou ti špatní a je potřeba s nimi pomoci. 

  Ještě před sebou namá svůj hřích, ještě neudělal nic zlého, ještě nebyl zplozen v nepravosti, počat v hříchu.

  A těší se na Boží spravedlnost a Boží zjevení.

  Tomu jako říkáš, "že se člověk odevzdává pod Boží soud"? 

  No, snad ano. Je to možné. Ale ještě to není respektování toho soudu, když člověk ten soud vůbec nezná. 


V žalmu 51. však David nesoudí sám sebe jako osobu, ale soudí své cizoložství, odsuzuje svůj hřích.

  No, sláva. Konečně rozumná myšlenka. 

  Ano. V Žalmu 51 už David poznal Boží soud a podvolil se pod něj. Uznává svůj hřích a uznává Boží soud. A prosí Boha o milost. Jediné logické řešení situace.


Nevidíš v tom rozdíl?

  Právě že v tom vidím rozdíl. A to podstatný.

  Soudit sám sebe či dělat sobě žalobce nic neřeší. Nikdy v životě jsem alespoň neviděl, že by někomu pomohlo, když byl sám sobě žalobcem, když se stál sám sobě soudcem a soudil sám sebe. Zato jsem viděl mnoho lidí, kterým pomohlo, když se poddali pod Boží soud, uznali ho, přijali rozsudek.

  Proto se ptám, proč se stáváte sami sobě soudci nebo proč máte dokonce nápady být sobě žalobci? Jestli vás třeba nenapadlo, že by bylo lepší se poddat Božímu soudu, uznat ho?


Tobě splývá soud nad osobou, který pochopitelně koná Bůh, od docela rozdílného soudu člověka, který odsuzuje svou minulost, svůj hřích. 

  ?? 

  To sis mne asi spletl s tebou? Nebo nějakou tvou projekcí?


Proto také po léta ty nejsi stále schopen pochopit pravou roli lítosti v pokání, nezbytnost lítosti nad spáchaným zlem, která je nutným doprovodem každé změny smýšlení. 

  Stando, tvými pomluvami a bajkami, co píšeš do diskuze a snažíš se utéct od otázek, jen dáváš najevo, co žiješ.


Uznat Boha za soudce a přijmout rozsudek ještě samotné nic nevyřeší. Stále totiž chybí to nejdůležitější - osobní pokání. 

  No, je vidět, že když nemáš osobní zkušenost, tak si pak musíš domýšlet, co není.

  Uznat Boha za soudce a přijmout jeho rozsudek naopak řeší otázku hříchu. Na rozdíl od lítosti, která skutečně nic neřeší


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nesty (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 30. leden 2017 @ 09:03:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Proto se ptám, proč se stáváte sami sobě soudci nebo proč máte dokonce nápady být sobě žalobci? "...


Nevysvětloval jsem ti snad, že se stáváme soudci svých vin? Nezopakoval jsem ti to i zvýrazněným písmem? Co mám ještě udělat, abys to pochopil?

O čem se zde hovoří? O soudu nad osobou, nebo o soudu nad vlastní vinou?

.."Budu - li vlastním žalobcem, bude Bůh mým obhájcem.
Budu - li vlastním obhájcem, bude Bůh mým soudcem.
Stav nestydatosti, kdy vidím hřích, ale už jsem mu tak přestal říkat a nestydím se za něj, znamená zhoubu duše
."...



Koho to David žaluje v Žl 51? Sebe jako osobu, nebo svou nespravedlnost, svou vinu?





..."Uznat Boha za soudce a přijmout jeho rozsudek naopak řeší otázku hříchu."...
Stále jsi nic nepochopil.
I ďábel uznává Boží svrchovanost a třese se. Ví, že Boží rozsudek nad ním bude odsouzení a přijímá tento stav. Ale pokání stejně nečiní.

Uznat Boha za soudce a přijmout rozsudek není záchranou, nic neřeší.
Třeba v lítosti uznat svou vinu, odvrátit se srdcem od hříšného jednání, odmítnout zlo. Jenom tak může nastoupit boží milost.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a n (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 31. leden 2017 @ 07:36:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Nevysvětloval jsem ti snad, že se stáváme soudci svých vin? Nezopakoval jsem ti to i zvýrazněným písmem? Co mám ještě udělat, abys to pochopil?

  Vysvětloval. Díky. 

  Nestáváte se tedy svými soudci. Stačí vám Boží soud, uznáváte ho?


O čem se zde hovoří? O soudu nad osobou, nebo o soudu nad vlastní vinou?

  ANi o jednom, ani o druhém. 

  Hovoří se tam o tom, že by měl být člověk vlastním žalobcem. Což je ještě podivnější nápad, než že by měl být sám sobě soudcem. 



  Samozřejmě nikoho. Proč by to dělal? Žalobce už potkal. Poznal Boží soud, uznává ho. Uznává svoji vinu.

  Proč by někoho žaloval? To by nedávalo smysl.



  Podle sebe nesuď ostatní.



  Z čeho sis vymyslel, že ďábel uznává svoje odsouzení a Boží rozsudek?



  Jak to prosímtě můžeš vědět, když jsi Boží soud nepoznal a neprošel jsi jím?



  No, samozřejmě. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 31. leden 2017 @ 09:48:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je zbytečné v tomto tématu s tebou pokračovat.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 28. leden 2017 @ 13:57:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
´ Snad sis Stando nevšiml otázky.


  A je vám to k něčemu, že sami sebe soudíte?

  A když soudíte sami sebe, daří se vám soudit se spravedlivě?


  A jste taky sami sobě vlastní žalobci, podle toho podivného nápadu v článku?





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stud, svatost a nestydatost. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 29. leden 2017 @ 10:52:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odpověď máš o komentář výš, snad ti to nemusím duplikovat.


]


Stránka vygenerována za: 2.38 sekundy