Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alžběta.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 15083, komentáře < 7 dní: 543, komentářů celkem: 314192, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 75 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Melissokomos
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 724 429
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti.
Vloženo Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 17:46:49 CET Vložil: Tomas

Modlitební život poslal oko

Mravnost nezahrnuje jen správnou činnost nebo nečinnost při jednotlivých jednáních, ale především správná stanoviska a základní postoje, jimiž jsou pak řízena příslušná jednotlivá konání.



Takové základní postoje pak označujeme jako ctnosti.
Co to je?
Pevné postoje, ustálené sklony, trvale nabyté dokonalosti rozumu a vůle, které řídí naše skutky,vnášejí řád do našich vášní a usměrňují naše jednání podle rozumu (příp. víry
).



K čemu je to dobré?
Ctnosti , jako trvale nabyté postoje, usnadňují sebeovládání a přinášejí radost při úsilí o mravně dobrý život.





Ctnostný člověk je ten, který svobodně koná dobro.

Ctnosti tedy eliminují nerozhodnost v etických otázkách tím způsobem, že člověk má již předem sklon k mravně dobrému jednání, aniž by musel o motivech svých činů příliš přemýšlet.
To ale neznamená, že by chyběl úmysl a že by jednání bylo automatické.




Pokud tedy např. disponuji ctností spravedlnosti, mám bez dalšího sklon k tomu, každému dát, co je jeho. Nemusím pak již třeba řešit, zda si do MHD koupit lístek či jet „na černo“,protože jsem již zvyklý (a mé sklony mi tak velí) za služby platit, zkrátka mám sklon jednat spravedlivě (ty mě svezeš, což pro tebe představuje jisté náklady, a já ti to zaplatím), mám tendenci k tomu služby (stejně jako výrobky) kupovat, nikoliv krást.




Ctnosti zkrátka člověku zjednodušují mravný život a mravný život z nich vyplývá.
Navíc můžeme říci, že každá ctnost ovlivňuje jednání člověka v naprosto obecném smyslu a navíc již v sobě obsahuje úmysl, čisté smýšlení. (není ctností platit za lístek v MHD jen kvůli tomu,abych se mohl vytahovat, že jsem ctnost sama, ale kvůli tomu,že to shledávám spravedlivým). Právě ten úmysl a postoj je tam důležitý.


Modlitba, půst a almužna:
Obecně je třeba ctnosti v sobě pěstovat, není to nic, co bychom obdrželi při narození. Pokud se nebudeme snažit a chtít, nikdy si žádné ctnosti neosvojíme.


 
Příbuzné odkazy
· Více Modlitební život
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Modlitební život:
Jak vstoupit do vztahu s Ježíšem?


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"K čemu jsou křesťanu dobré cnosti." | Přihlásit/Vytvořit účet | 655 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 22. listopad 2016 @ 01:15:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Jako držitel bílého kaménku. Odsuzuji všechny falešné církve tohoto světa. Můj Pán, slovo přišel v tělo a řekl dvě největší přikázání. Kdo se proti tomuto slovu staví je Antikrist.



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 22. listopad 2016 @ 01:18:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jakožto držitel bílého kaménku, vyzývám falešné církve tohoto světa ať se mi postaví.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:09:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nejlépe by bylo je vyjmenovat, nebo žádná z "nich" si nemyslí jsem falešná, ale to ta druhá...
a nebo toho nechat a uklidnit hormon :-)))


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:47:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2Te3,11.12


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 22. listopad 2016 @ 17:45:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Titovi 3:14



]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 18:09:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tt3:8; předchází 3:14 a nahrazuje vyprázdněnost víry po 3:5 u těch, co 'uvěřili', že již 'nemusí sami' ;-)


]


Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:07:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jakub 3:9-10


]


Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 11:35:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ho, ho, ho, jen se podívejme! Jako držitel bílého kaménku bys měl v prvé řadě vědět, že Kristovec nikomu nepřeje peklo. Ani v nadsázce.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 29. listopad 2016 @ 09:19:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je jasné, že jediný kdo může soudit je Bůh. Ano, přát někomu peklo ba v  nadsázce není dobré. Není taky pěkné když někdo vezme bič a vypráská falešníky z chrámů... a přesto se stalo a stane znovu.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 29. listopad 2016 @ 09:29:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A pokud sis všimla, tak jsem x-krát psal, že ikdyž bílý kamének mám stále hřeším. Nikdy jsem se neoznačil za dobrého nebo za něco více. Jediný kdo je dobrý je Svatý Duch "OTEC" Také jsem upozornil na to, že v tom verši je psáno, že vítězí...nikoliv, že zvítězil. (první může být poslední atd..).


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 29. listopad 2016 @ 15:44:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ty nosíš v hlavě představu " vypráskání z chrámu" ? jak si to představuješ tehda a dnes?


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 18:27:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud se dnes člověk chová ctnostně nebo dokonce ctnosti vychvaluje, bývá veškerým okolím zařazován za historickou vykopávku nebo čtenáře anglických příběhů z rytířských dob nebo knih od spisovatelů romantického období. 

Z Biblického slovníku: Starý zákon slovo ctnost vůbec nezná. V Novém zákoně znamená tento pojem totéž, jako v tehdejší profánní řečtině čtyři kardinální ctnosti: moudrost, statečnost, mírnost,  spravedlnost. 1 Pt 2:9 jsou ctností mocné skutky milosti a lásky Boží v Ježíši Kristu.

Vzato tedy podle Bible, jde o Boží skutky, nikoliv o lidské snažení. Oko má ale pravdu v tom, v čemž ho podpoří řada jiných NZ citátů, že člověk se ctnostným nestane bez vlastního přičinění. Jednoduše lze tento zdánlivý rozpor vysvětlit tak, že veškerá snaha o lidskou proměnu se uskutečňuje a proměňuje do reality až při setkání s Bohem. Bez Boha jsou to jen líbivé řeči, nemající trvalou odezvu v realitě. 



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 20:18:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milosrdenství a pokoj, o cnosti je také psáno i jinak, 2.Petrův 1:5 .... veškerou svoji snažnost vynaložte, aby.... Jirka


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 21:24:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky Jirko za tuto připomínku.
V úvodu 2. listu Petrova Petr mluví o tom, čím vším máme doplnit víru - jde o sedm položek, kde sedmou položkou je láska. Je to taková cesta se sedmi milníky, jichž je třeba dosáhnout. Ctnost je první položkou, prvním milníkem a je třeba říci, že lidské ctnosti mají být vyjádřením Božských atributů=charakteristických vlastností Boha, který žije v nás, nikoli nějaké naše vlastní ctnosti. Dalo by se tedy říci, že to, o čem mluví Petr v 5.-7. verši je popis růstu v životě neboli toho, jak Kristus roste v našem nitru, jak se to projevuje a my díky tomu vyjadřujeme Jeho, takže nám přibývají vlastnosti, kterými se máme podle verše 8 vyznačovat - Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista. Poznávání Pána Ježíše Krista je spolu s poznáváním Boha Otce, který Jej poslal, definicí věčného života (J 17:3). A Bůh chce, aby On a Jeho život byl v Kristu vyjádřen skrze člověka, jehož za tímto účelem stvořil.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:46:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
2.Petrův 1:5 .... veškerou svoji snažnost vynaložte, aby....


V tomto je jádro problému.
Jakmile začnu hovořit o tom, že je třeba vynaložit vlastní úsilí, hned se zvedají hlasy, že taková snaha je prý jen jakýmsi "samospasením" vlastními silami. Naprosté nepochopení toho, o čem má být život křesťana.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 18:13:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Životem křesťana je Kristus (Ko 3:4). Křesťan má žít skrze Krista Jeho životem (J 6:57). 
Vynakládat všechno úsilí, o němž se zmiňuje Petr, není v nějaké práci, lopotě pro Boha, ale ve spolupráci s Kristem, mým životem, abych Jeho životem žil; jinak řečeno poskytnout Kristu veškerý potřebný prostor, aby ve mě a skrze mně mohl žít a žil a rostl tak ve mně. Slovíčko "vlastní" v sousloví vlastní úsilí, které jsi použil, sis tam přidal ty sám, v Petrově textu není. Co se mne týče, já musím zapřít sám sebe a nést svůj kříž, aby při mně platilo - nežiju už já, žije ve mně Kristus (Ga 2:20). Dokud žiju já, Kristus ve mně sice je (může být), ale já Mu bráním, aby ve mně a skrze mne žil.
To znamená, že moje vlastní úsilí je pro Boha nepřijatelné a už vůbec je nepatřičné pro získání či přijetí spásy. Dobré skutky, které Bůh předem připravil, abychom v nich chodili (žili)  konáme díky tomu, že jsme spaseni, nikoli abychom byli spaseni, jinak by milost nebyla milostí. Uvádění naší spásy (duše) ve skutek s bázní a třesením, spočívá opět především v sebezapření, protože se k ní nedá nic ze strany člověka přidat! Bázeň v tomto (negativním) smyslu znamená, že se bojím udělat něco sám od sebe, ze sebe, vědom si toho, že Bůh to nepřijme, tj. sebezapření a v pozitivním smyslu poskytuji Bohu nezbytnou spolupráci tím, že se otevírám Božímu působení ve mně, kdy ve mně Bůh působí chtění i činění toho, co se Mu líbí a co chce (Fp 2:13), tzn. že já nic neiniciuji, ale dávám veškerý potřebný prostor Bohu, aby On ve mně a skrze mne dělal, co chce.

Všechno co se spásy týče z Boží strany je hotovo a člověkem je a může být přijímáno jen vírou, která je Božím darem, Božím skutkem v srdci člověka, nikoli lidskými skutky (jakýmikoliv).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 12:09:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To znamená, že moje vlastní úsilí je pro Boha nepřijatelné ... "...

To je docela tragický omyl zavádějící do bludů.

Zadej si do konkordance výraz "usilujte" a zapřemýšlej nad významem veršů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 12:18:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, pokud chceš správně poznat biblické verše "usilujte", zadej si do vyhledávače slovo "žijte". Je totiž rozdíl v tom, podle čeho žiješ, a odvozeně od toho podle čeho se usiluješ.

  • Galatským 5, 16Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.
  • Koloským 2, 6Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 14:42:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů. (Za 4,6)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 16:47:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tragický omyl je myslet si, že Bůh přijme moje vlastní úsilí nezávislé na něm, na Jeho milosti. Usilovat podle Boha znamená, že se otevírám Božímu působení ve mně, nespoléhám na sebe, ale na Boží moc, kterou ve mě Bůh působí to, co chce, podle Jeho zalíbení.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:33:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všichni tři jsme mu odpověděli ve stejném smyslu, no, uvidíme co si z toho bude dělat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Úterý, 22. listopad 2016 @ 00:12:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Willy :     ..."To znamená, že moje vlastní úsilí je pro Boha nepřijatelné ... "...

    Oko:         To je docela tragický omyl zavádějící do bludů.


Přesně tak oko.  Nemusí býti to, co znamená a je nepřijatelné pro Willyho ,  nepřijatelné pro Pána Boha : 

 „Které přikázání je první ze všech?“ Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Pán, náš Bůh, Pán jediný jest‘  a ‚budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, z celé své duše, z celé své mysli a z celé své síly‘.  Druhé je toto: ‚ Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ Není jiné přikázání větší než tato.“  (Marek 12:29-31)

                            


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 00:43:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem netušil, že normální Čech nepozná rozdíl mezi slovy "vlastní úsilí" a "své síly". No nic, tak jako samostudium: 1S 2:9, Ž 28:8, Iz 12:2 a třeba ještě 49:5.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:41:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sd16,17Tu jí otevřel celé své srdce a řekl jí: Na mou hlavu nevstoupila břitva, protože od lůna své matky jsem Boží nazír. Pokud bych byl oholen, odstoupí ode mě má síla, zeslábnu a budu jako každý jiný člověk.


J15,5Já jsem ta vinná réva, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce; neboť beze mne nemůžete činit nic.


Fp2,16Držte pevně slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni Kristovu, že jsem nadarmo neběžel ani se nadarmo nenamáhal.


Fp3,7Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista uznal za ztrátu. 8A opravdu také pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. Pro něho jsem se všeho zřekl a pokládám to za odpad, abych získal Krista 9a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry, 10a abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpeních. Připodobňuji se jeho smrti, 11zda bych nějak nedospěl ke vzkříšení z mrtvých.  12Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš.  13Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou, 14běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši. 15Všichni tedy, kteří jsme dokonalí, takto smýšlejme. A smýšlíte-li v něčem jinak, i to vám Bůh zjeví. 16Jen se držme toho, k čemu jsme již dospěli.
 
  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Úterý, 22. listopad 2016 @ 18:07:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesně tak Peťo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 19:17:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
;-) těší mne, timgu, společná řeč s tebou ... ač i mluvíme jiným jazykem :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Středa, 23. listopad 2016 @ 13:37:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-) Díky, také jsem za to rád a vděčný Petře. Pokoj Tobě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Úterý, 29. listopad 2016 @ 23:35:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Jazykem, kterým tvrdíš že mi NEbyla dána zaslíbení v Kristu ?   K čemu tedy ? Zápasíme snad o to, že NEmáme naději v živém Bohu?

 A proto zatím spolu společnou řeč , Petře,  zcela rozhodně nemáme.. 

 Přesto jsem  rád , že se alespoň v něčem shodneme.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 12:11:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." protože se k ní nedá nic ze strany člověka přidat! "...

Další omyl:
(Kol 1,24)
Nyní se tedy raduji ve svých utrpeních pro vás a svým tělem doplňuji to, co zbývá z Kristových soužení pro jeho tělo, jímž je církev.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 16:52:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To si vážně myslíš, že apoštol Pavel doplňoval to, co zbývá z Kristových soužení pro Jeho tělo, jímž je církev, ve své vlastní síle, svým vlastním úsilím?!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:45:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak vidíš tak ano. Zadává do vyhledávače slovo "úsilí", a hledá co by se mu hodilo do krámu. Snad jednou pochopí, že to co mu píšeme my, máme z vlastní životní zkušenosti, a popisuje se nám to proto pohotově a snadno. On však musí hledat pro svoji "pravdu" stále nějakou berličku. Kdysi dávno se o lidech jako Oko říkalo, že nestojí v pravdě. Takový lidé si sami sobě potřebují stále něco dokazovat. Ostatně mám z vlastní zkušenosti, že když člověk "věří" okovým způsobem, tak si potřebuje dokazovat nejenom svoje "pravdy", potřebuje si i dokazovat, že věří správně, potřebuje si neustále dokazovat boží působení. A proto neustále hledá různé modloslužebné nabuzováky, cvičné napružováky a lidské zprostředkovátory. V jeho životě pak kvůli tomu mezi ním a Bohem panuje napnelismus a mezi jim a lidmi cukatura.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 14:53:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistěže to doplňoval i svou vlastní silou (ve spolupráci s Duchem svatým), i svým vlastním úsilím - dokonce i svým vlastním zdravím těla. (Gal 4,13-14)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:09:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dokonce i osobně toho dost vytrpěl pro Ješuovo jméno ... viz. 2K11 ... jistěže se rav Šaul přemnoho namáhal a jeho úsilí nebude v Pánu nikdy zapomenuto ... avšak, ničeho z toho by rav Šaul nečinil, nebyl-li by Pán s ním (B-ží milost s ním). A opačně i platí, že kdyby, být kdyby, se rav Šaul sám nenamáhal, neučinil by to ani Pán skrze Šaula, leč skrze jiného ano ... bylo-li by ono kdyby ... nejsme B-žími nástroji bez citů, ač i materiály neživých nástrojů jsou namáhány a mohou se při práci deformovat, ovšem dobré nástroje usnadňují práci a umožňují dané práce vykonat (pracujícímu, uživateli nástrojů) ....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 16:21:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A to jsi usoudil z Ga 2:19-20? Vždyť já jsem skrze Zákon umřel Zákonu, abych žil Bohu. S Kristem jsem ukřižován:   Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne. 

Nebo z Ř 12:1? Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu. 

Anebo třetí svědek 1K 15:10 Boží milostí jsem to, co jsem. A Jeho milost, kterou mi prokázal, nebyla marná, vždyť jsem usilovně pracoval více než všichni ostatní - nikoli já, nýbrž Boží milost, která byla se mnou. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 18:55:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To si vážně myslíš, že apoštol Pavel doplňoval to, co zbývá z Kristových soužení pro Jeho tělo, jímž je církev, ve své vlastní síle, svým vlastním úsilím?!"...


No, já opravdu nevím, jak jinak by to mohl myslet. Dělal to snad za Pavla někdo jiný? S jeho vlastním tělem?


Nyní se tedy raduji ve svých utrpeních pro vás a svým tělem doplňuji ......

O kom to Pavel hovoří? Natolik neznáš svůj rodný jazyk, abys porozuměl správně významu slov?


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 23:03:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Výstižné. Pokud by tě tedy zajímalo o čem je život křesťana, a že život křesťana není o samospasení svými skutky, je dobré si křesťanské učení přečíst. 

  Ten podstaný pro skutky rozdíl je v motivaci.

  Před 2 Petr 1, 5 je totiž ještě 2 Petr 1,1 - 2 Petr 1,4.

  Dostali jsme vzácnou víru jako my spravedlností našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista. Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.

  Právě proto vynakládáme všechno úsilí..




]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 08:59:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Správně Oko, vynakkádáš vlastní úsilí! A dle tvých vlastních slov, ho vynykládáš k tomu, abys sám sebe přinutil k dobru, aby ses ve vlastním usilí pro dobro modlitbu a pro lásku vůbec rozhodl. Uvědom si absurdnost tohoto tvého vlastního úsilí. Každý den se znovu a znovu rozhoduješ zda budeš konat dobro, zda budeš s Bohem nebo proti Němu. A ty takové rozhodování nazýváš cností? Cnost v tomto připadě je, když se pro dobro nemusíš rozhodovat a prostě v něm žiješ. Když žiješ životem v Kristu, tak konáš Jeho vůli! A vlastní usilí vynaložené proto aby ses přiměl k něčemu dobrému, je proto zcela absurdní. Je to jako bys Kristu dovoloval co v tobě může a nemůže, jako bys kladl meze Jeho lásce. Je to jako bys řekl, ano udëlám co po mě chceš, ale až já budu chtīt, a ještě si přitom mylně domníváš, že to tvoje chtění je cností, která má před Bohem hodnotu. Omyl Oko, to tvoje chtění konat dobro, vychází ze tvé duchovní potřeby, ze tvé touhy žít v Kristu. Zatím žiješ vně, a proto se musįš opakovaně pro Krista rozhodovat. Tvá touha potřeba konat dobro, je pozvánkou Krista abys vstoupil, a pak bude vše jinak než si nyní myslíš. Napřed však musíš v pravdě Ducha poznat, co ti ve vstupu bránī.

Abys nevykládal moje slova tak, že žádného usilí netřeba, tak usilí je třeba. Jenže není  to tvoje úsilí nutit se pro dobro, nutit se k setrvání v dobrém. Je to úsilí naplnit vůli boží. Oko, využij své pozvánky!


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 19:35:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, to co ve článku popisuješ jako ctnosti, je snad úplná samozřejmost. Tvůj článek působí jako výchova ke ctnostem ve vojenském drilu. Z toho tvého vojensko výchovně ctnostného způsobu docela mrazí. Na štěstí jsou již řk vychovatele ctností záležitostí smutné minulosti. To co popisuješ Oko, se při výchově napáchali na lidech nesmírné škody. Nejvyšší procento despotů je právě mezi vychovateli ctností.
A nyní se prověří ta tvoje trvale nabytá dokonalost rozumu!

Bože ochraňuj nás před ctnostnými vychovateli a jejich despotickými výchovnými metodami.





Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 21:45:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud tedy např. disponuji ctností spravedlnosti, mám bez dalšího sklon k tomu, každému dát, co je jeho. 

  A disponuješ tou ctností?

  Pokud ano, tak jakou modlitbou, jakým půstem a jakou almužnou si tu ctnost získal?




Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 21:45:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, díky za citaci tohoto dokumentu. V tom dokumentu ale zcela chybí věta "Modlitba, půst a almužna:", kterou sis tam domyslel. Autor dokumentu, který jsi citoval, se o půstu, modlitbě a almužně v souvislosti se ctnostmi vůbec nezmiňuje. 

  Jak se ti stalo, že sis do autorova textu domyslel, co tam není?




Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 21:56:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to se ti opravdu povedlo,  nachytal jsi toho vecneho studenta na svestkach.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 18. listopad 2016 @ 09:11:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Myslivče, o to mi opravdu nešlo. 

  Zajímá mne, co oko skutečně žije, jestli je to opravdu něco jiného, než náboženské pachtění, které jsme v ŘKC žili my. Jestli je opravdu schopen vylepšit si svými posty, modlitbami a almužnami sama sebe, svoje srdce a co konkrétně si na sobě modlitbami, almužnami a posty vylepšil.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 18. listopad 2016 @ 13:02:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šlo - nešlo, to je celkem jedno. To co žije přece vidíš, když má popsat své zkušenosti s tím jak v něm Bůh působí, otevře knihy a cituje z nich. Zatím není ani nemůže být schopný po pravdě napsat co žije. Uvědom si, že pro svou svázanost s duchem který ho ovládá toho není schopný. Typickým projev jsou ty tebou zmiňované projekce a nejvíce patrné na těchto sebebuduvatelích je to, že si své představy o fungování svátostí nechtějí konfrontovat s životní realitou, která často bývá přesně opačná. Pozoruji to na náboženských fanaticích doposud. Čím více mají nevyřešených životních problémů,tím více se uzavírají do svých náboženských představ, a jejich duchovní potravou jsou převážně knihy. Oko dle toho co píše tyto kriteria splňuje. Nemůžeš po něm chtět vīc.kondenzatory


]


Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 17. listopad 2016 @ 21:56:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to se ti opravdu povedlo,  nachytal jsi toho vecneho studenta na svestkach.


]


Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. listopad 2016 @ 09:24:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč bych měl duplicitně znovu dělat práci, kterou už dříve vykonal někdo jiný?

V tom článku jsou obecně platné pravdy o cnostech, přehledně uspořádané. Naprosto s tím souhlasím. Pro mě odrazový můstek k rozvinutí o modlitbě, půstu a almužně.


Pokud je ale snad něco v mém příspěvku věcně špatně (třeba ohledně modlitby, půstu a almužny), měl bys to konkrétně pojmenovat.

Nic takového jsi zatím neudělal.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 18. listopad 2016 @ 09:58:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, v tom článku, který jsi sem zkopíroval, jsou dobře popsané křesťanské ctnosti, to, o čem opravdu je křesťanství: O postojích srdce. Křesťanství není o sladkobolných pocitech. Křesťanství je o svobodném konání dobra, není o "svobodném" vybírání si mezi dobrem a zlem. Pevné postoje srdce eliminují nerozhodnost, pokud má člověk dobrý postoj srdce, nemusí se rozhodovat mezi dobrem a zlem. To jsou témata, o kterých jsem ti tu léta psal, vysvětloval jsem ti, že postoje srdce nás chrání a ty jsi tvou "svobodou" hřešit statečně oponoval. 

  Postoje srdce člověka přímo souvisí s tím, jak člověka vychovávají jeho rodiče (ať už tělesní, nebo duchovní). Dobří rodiče vychovávají své děti dobře, zlí zle. Dobrý Bůh vychovává své děti dobře, zlí bohové ke zlým postojům.

  Ten článek byl dost jiný, než tu běžně píšeš. Proto jsem si samozřejmě všimnul toho násilného zamontování tvých "modliteb, postů a almužen" do něčeho, co zcela zjevně vzniklo v jiném kontextu. 

  Tak jsem se jen zeptal, jak se ti stalo, že jsi takto nekonzistentně zamontoval něco, co autor nezmiňuje.

  Co když je autorem článku křesťan a má stejnou zkušenost jako my, tedy že srdce člověka dokáže změnit jen Bůh, že jen Bůh dokáže v člověku zbudit ctnosti, o kterých se v článku píše? Co když autor článku ví, že jen v Bohu je člověk pevný, jen v Bohu jsou jeho postoje stálé a čisté, na rozdíl od náboženského pachtění, které nic takového neumí? 

  Nenapadlo tě to?

  A budu samozřejmě rád, když někdy napíšeš, jakou konkrétní ctnost jsi svou snahou získal a jakou tvou snahou jsi to udělal. 


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 18. listopad 2016 @ 13:15:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlas Cizinče.
Výchova a spolupráce s Bohem je pro člověka důležité. Faktem všák zůstává, že člověk pro svou duchovní proměnu nemůže udëlat nic, nejlepší je vše ponechat na Bohu. A důkazem toho jsou zlí a nevychovaní lidé, které Bůh obrátil, a ve velmi krátke době duchovně proměnil natolik, že se z nich staly příkladné osobnosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:27:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Faktem všák zůstává, že člověk pro svou duchovní proměnu nemůže udëlat nic, nejlepší je vše ponechat na Bohu. 

  No, právě, že může. Člověk může přijít k Bohu a poprosit Boha o duchovní proměnu. Být s Bohem a přijmout Boží dílo.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 19. listopad 2016 @ 10:51:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aby mohl člověk přijít k Bohu, musí se nechat Bohem najít. Ukaž mi člověka, který bude vědět kam jít, když mu řekneš běž za Bohem?.

Aby mohli člověk od Boha přijímat, musí napřed v pravdě Ducha sám v sobě poznat co v něm přijetí božích dober neustále odmítá. Rozhodnutí rozumu nám boži dary nezpřistupňuje. To co boží dary zpřistupňuje je svobodný, tedy nezablokovaný, osvobozený, očištěný lidský duch. Boží dary mají totiž formu duchovní a přijímame je svým duchem.



]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:57:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Křesťanství je o svobodném konání dobra, není o "svobodném" vybírání si mezi dobrem a zlem. "...


Opět se ti podařilo "stvořit" jeden logický kolaps - to mě na tobě nepřestává udivovat, že jsi dopustil, aby se ti až takto "zasukoval" rozum:



Pokud by svoboda volby mezi dobrem a zlem u člověka z nějakého důvodu chyběla, tak se přece nedá vůbec hovořit o nějakém "svobodném konání dobra!"

Svobodně lze totiž konat jenom ve svobodě volby mezi dobrem a zlem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 08:25:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud by svoboda volby mezi dobrem a zlem u člověka z nějakého důvodu chyběla, tak se přece nedá vůbec hovořit o nějakém "svobodném konání dobra!"

  Stando, samozřejmě chápu náboženství a to, v čem žijete a že si nedokážeš představit nic jiného, než to, do čeho jste zamotaní a čemu otročíte. 

  Přečetl sis ten článek, co jsi citoval, když už jsi ho citoval? Je to v něm popsané dobře a výstižně.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 20. listopad 2016 @ 14:01:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko nepoznal pojem svoboda. Rozumím tomu jak to bere. On tomu skutečně chápe jako myšlenkový kolaps. V jeho duchovním stavu, je svoboda degradovaná na rozhodování se, ano- ne.  Zátím v pravdě Ducha nepoznal, že právě za tímto jeho "svobodným" rozhodováním nestojí skutečná svoboda, ale jsou to otrocké vazby na hřích, které ho ovládají v jeho úsudku, a zatemňují mu poznání pravdy. Důkazem je jeho rozhodování se pro dobrý skutek, což je projevem zotročeného ducha.

Oko, vždyť ty se musíš ptát sám sebe, jestli můžeš nebo nemůžeš dobrý skutek vykonat. A co ve tvých duchovních hlubinách ti to dovoluje nebo zakazuje!?
Oko, když Cizinec píše o svobodě, tak má na mysli svobodu božích dětí vysvobozených Kristem z otroctví hříchu, a v této pravé svobodě se pro dobré skutky  nerozhodujeme, jelikož jsou zcela bëžným láskyplným projevem každodenního žití.
Oko, pokud se pro dobro musíš neustále a opakovaně rozhodovat, rozhoduješ se neustále i pro lásku, rozhoduješ se neustále pro Krista, rozhoduješ se neustále pro život v Kristu, a proto stále nrozhodně stojíš přede dveřmi školy učitele Krista. Neboj se do Pánových dveří vstoupit, a nech se Jím navěky uchopit a vést. Jeho jho netlačí..
Vím v jaké situaci se nyní nacházíš Oko, byl jsem na tom kdysi naprosto stejně. Jsi nyní v situaci, že bys ses chtěl ještě více přiblížit Pánu, ale ono to nejde. Brzo ti bude v pravdě Ducha dané poznat proč tomu tak je, a bude to pro tebe šok.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 08:30:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Proto jsem si samozřejmě všimnul toho násilného zamontování tvých "modliteb, postů a almužen" "...




Pokud modlitbu, půst  a almužnu ty nepovažuješ za cestu ke všem křesťanským cnostem, tak bys to měl alespoň říci naprosto jasně a na rovinu a netancovat tyto tanečky okolo.
Pak by moje další otázka logicky zněla, jakým zpúsobem ty usiluješ o křesanské cnosti (pokud tedy vůbec usiluješ) a jak z toho vynecháváš modlitbu, půst a almužnu - ale hlavně proč.

Co máš proti modlitbě, půstu a almužně?







Abych byl naprosto konkrétní, když mě k tomu pořád vyzýváš:
Mám např. návyk (který považuji za cnost), každé ráno když se posadím na posteli, tak se hned modlím:

Děkuji ti Otče za nový den, který mi dáváš. Chci ho prožít s tebou, ať máš dnes ze mě radost. Ochraňuj celou moji rodinu, všechny mé blízké.


Je to takové praktické  "nastartování" do nového dne správným směrem, první předpoklad toho, že nebudu Boha ze svého života vyčleňovat a plnit si jenom vlastní tužby. Že naopak Boha do každého okamžiku života začlením a nechám se jím vést..

A kde jsem k tomu přišel?
Vlastním rozhodnutím před časem, protože jsem vnitřně bojoval právě s tím, že jsem ráno vstal a ponořil se do realizací vlastních plánů a činností - a na Boha jsem si kolikrát přitom ani nevzpomněl. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 19. listopad 2016 @ 11:18:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Věnovat první ranní myšlenku Bohu, a následně modlitbu je zárukou požehnaného dne.
Píšeš, že ses pro to sám rozhodl, to je jistë dobré, má to však určité omezení, která vychází z lidské slabosti. Můžeš zapomenout, můžeš být něčím ovlivněný, a to pak může způsobit krátký výpadek. Oko, znám to co popisuješ dobře, jsem rád, že jsi to o sobě napsal. Proto Ti odpovím ve stejném duchu.
Když se ve mě modlí Duch, je to mnohem lepší. Jsi s Bohem i když spíš, a pro ranní modlitbu se nemusíš rozhodovat, díky působení Ducha již první ranní myšlenka náleží Bohu, bez rozhodování a zapomínání. Modlitba pak vypadá zcela jinak, není to stále stejná každodenní fráze, ranní modlitba je začleněná, implantovaná do plánů na danný den. Člověk je pak na to co se přes den uskuteční i mimo "plán" mnohem lépe připravený,
Oko, v té první ranní myšlence na Boha, tedy myšlence co předchází tvou ranní modlitbu, tak v té myšlence je plán na celý den. Zkus tuto myšlenku duchem uchopit a vsadit ji do svých plánu na den. No a jaká cnost? Vždyť to je prostě a jednoduše život v Bohu. Když Tě Bůh uchopí, už se pro Něho stále dokola rozhodovat nemusíš, jsi navěky Jeho. A to nám přece dává největši jistotu spásy, a to je zdrojem naši absolutní důvěry v Krista Ježiše, našeho Pána a Boha.



]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 18:35:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud modlitbu, půst  a almužnu ty nepovažuješ za cestu ke všem křesťanským cnostem, tak bys to měl alespoň říci naprosto jasně a na rovinu a netancovat tyto tanečky okolo. 

  Jaképak tanečky? Já jsem se k tématu vyjádřil jasně, od začátku stejně. A teď se ptám tebe, jaký máš postoj ty a co skutečně žiješ.

  Nevím, jestli jsi četl ten dokument, ze kterého jsi citoval. Souhlasíš s ním? Píšeš tady v diskuzi, že jsi "nenalezl důvod nesouhlasit". Nevím, jestli jsi ten důvod nenalezl na začátku, co jsi citoval, nebo v celém dokumentu? 

  Píše se tam:

  Rozdíl mezi teologickými a mravními ctnostmi 

  Teologické ctnosti jsou člověku darovány Bohem (zda při křtu či jiným způsobem ponechme stranou), ale mravní ctnosti jsou získané, nabyté. Víra, naděje a láska (ve smyslu teol. ctností) jsou zkrátka darem a není možno si je v pravém slova smyslu u sebe vypěstovat.

  Ani na tomto jsi "nenalezl důvod nesouhlasit"? Pokud jsi nenalezl důvod nesouhlasit, proč všechny ty tvoje tanečky okolo?

  Nebo snad považuješ almužnu za "cestu ke všem křes´tanským ctnostem" a v tomto s tím dokumentem nesouhlasíš?


Pak by moje další otázka logicky zněla, jakým zpúsobem ty usiluješ o křesanské cnosti (pokud tedy vůbec usiluješ) a jak z toho vynecháváš modlitbu, půst a almužnu - ale hlavně proč. 

  No, a četl sis někdy moje příspěvky? Kdyby ses věnoval místo vymýšlení hloupostí o diskutujících tomu, že by sis někdy přečetl jejich příspěvky, znal bys jejich názory, jejich život a mohlo by to být pro tebe užitečné, že bys měl větší rozhled než jen vlastní zkušenost a to, co si podle tebe a tvého života o druhých vymyslíš. 

  Na dané téma jsem tu psal mnohokrát


  Když jsem se "stal křesťanem" získal jsem ty základní teologické ctnosti: Boží víru a naději. A získal jsem to nejdůležitější: Život. Duchovní život. Půst a almužna u toho nebyly, nebyly tam ani potřeba. Modlitba u toho byla. Když jsem byl čerstvě křesťanem, modlil jsem se nepřetržitě několik týdnů a při té modlitbě jsem "získal" další ctnosti: Například poslušnost. Několik týdnů jsem se totiž modlil a neřekl jsem skoro ani slovo, protože jsem při té modlitbě jenom poslouchal, co mi Bůh říkal a poddával se jeho slovu.

  Píšu "stal jsem se" a "získal jsem", do uvozovek, ale to jsou hodně nepřesné výrazy, nevyjadřují faktický stav, podobně jako "narodil jsem se".  Do uvozovek jsem je dal proto, že znám tvoji zálibu v chytání za slovíčka. Kdybych ale psal "byl jsem stán křesťanem", nebylo by to v češtině moc čitelné, i když by to vyjadřovalo realitu lépe. 


  Nevím, jestli si toho všimneš, ale zkusím to. Psal jsem ti to už asi desetkrát, tak pojedenácté.


  Křesťanské ctnosti pocházejí z Boha. Proto, abych je získal, jsem s Bohem. Bůh je dárcem. Bůh je otcem, vychovatelem. Když Bůh daruje svoje dary, nebo mne vychovává svou výchovou, proměňuje to můj život, moje nitro i vnější věci, ducha, duši i tělo. Ale začíná vždy u ducha. Duše a tělo jsou podřadné.



Co máš proti modlitbě, půstu a almužně?

  Záleží na tom, co nazýváš modlitbou, půstem a almužnou.

  Pokud se člověk modlí s Bohem, nemám proti tomu nic. Proč bych měl mít?

  Pokud se člověk postí, nemám proti tomu nic. Proč bych měl mít?

  Pokud člověk dává almužnu nezištně a proto, aby pomohl někomu druhému a ze svého, nemám proti tomu nic. Proč bych měl mít?

  Jak tebe vůbec napadla podivné myšlenka, že bych měl něco proti modlitbě, půstu nebo almužně? Co sis to zase domýšlel podle toho, co žiješ ty?


Abych byl naprosto konkrétní, když mě k tomu pořád vyzýváš: 
Mám např. návyk (který považuji za cnost), každé ráno když se posadím na posteli, tak se hned modlím

  Stando, děkuju za reálný příklad z tvého života. Rozumím, že jsi schopen se naučit nějaké chování, návyk. To opravdu jde. Řekl sis, že když se probudíš, tak se hned modlíš, jinak by sis na Boha ani nevzpoměl. 

  Já se ale neptal na chování, návyk. Ptal jsem se na to, co jsi svou snahou změnil na svém srdci, co sis ty vybudoval tvým budováním na tvém srdci, na tvých postojích, na stavu, ve kterém se nacházíš. 

  Řekněme, že se to týká toho, čemu se v tom dokumentu říká "ctnosti": Pevné postoje, ustálené sklony, trvale nabyté dokonalosti rozumu a vůle, které řídí naše skutky, vnášejí řád do našich vášní a usměrňují naše jednání podle rozumu (příp. víry). 

  V případě křesťanství je to například láska. Pokud člověk někoho miluje, myslí na něj od rána do večera, hned jak se probudí, dokonce i v práci a spíš má "problém" že ani nemůže pořádně pracovat... Dokázal by sis tvou vlastní snahou vybudovat ve tvém srdci lásku, vypůsobit to, co láska je?

  Stalo se ti, že bys někdy tvou spoluprací vybudoval něco na tvém srdci?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 20. listopad 2016 @ 09:18:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Modlitba k tomu aby fungovala potřebuje dvě věci. Lásku a křidla Ducha. Láska v nás nepřestává a modlime se v Duchu. Modlitba pak nemusí mít chatakter slov, může být implantovaná do našeho jednáni, slov, tužeb, proseb, skutků, prostě do všeho čím se jako lidé projevujeme. Návykem toho docílit nejde. Návyková modlitba vychází z člověka, je pracná a omezená naší lidskou slabostí, a hlavně je málo účinná. Modlitba v Duchu je ve vůli boži, modlí se v nás Duch, který nám v pravdě zjevuje co a jak se máme modlit. Většina modliteb v Duchu nemá slovní větnou formu. Modlitba Ducha se totiž žije, a mluví jen někdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. listopad 2016 @ 14:07:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jaképak tanečky? Já jsem se k tématu vyjádřil jasně, od začátku stejně. A teď se ptám tebe, jaký máš postoj ty a co skutečně žiješ."...

Dovolím si tě opravit: To já na začátku otevřel toto téma a své postoje vyjádřil už nahoře!



..."Víra, naděje a láska (ve smyslu teol. ctností) jsou zkrátka darem a není možno si je v pravém slova smyslu u sebe vypěstovat."...

Znovu si dovolím připomenout Ježíšova slova: "Proste a dostanete!"
Vypěstovat dary tedy opravdu ne, ale vyprosit ano - a pak tyto obdržené dary ve spolupráci s Bohem cíleně rozvíjet. Protože tyto dary jsou určeny právě k rozvoji člověka.
Víra, naděje a láska jsou i obsahem prvních tří "zdrávasů" v úvodu růžence. Snad si na ně ještě vzpomeneš: ... a požehnaný plod života tvého Ježíš, ve kterého věříme, ...ve kterého doufáme, ...kterého nade všechno milujeme....




Takže cíleně rozvíjet třeba lásku - to už jde.
Třeba tím, že se almužnou zbavuješ svého nadměrného lpění na majetku. Umění dávat - tomu se člověk musí naučit, pěstovat, rozvíjet.

(Mt 6,19-21)
"Nehromaďte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde zloději vykopávají a kradou,
ale hromaďte si poklady v nebi, kde je mol a rez neničí a zloději nevykopávají ani nekradou.
Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce....

(L 16,9)
A já vám říkám: Udělejte si přátele nepravým mamonem, aby vás, až skonáte, přijali do věčných příbytků.

Příkaz "Udělejte"  se přece nevztahuje k Božímu daru, ale je návodem pro pěstování určité cnosti přímo člověkem (samozřejmě ve spolupráci s Bohem). Bůh nám nedává své dary na ozdobu, ale k užitku nás i ostatních - je tedy jen logické, že se s nimi musíme naučit zacházet, rozvíjet je.    Už jsem ti to jednou vysvětloval na příkladu s darem meče. Samotný dar z tebe neudělá bojovníka a mistra šermu - třeba léta usilovného cvičení s tímto darem a až pak jsou vidět výsledky.


..."Řekl sis, že když se probudíš, tak se hned modlíš, jinak by sis na Boha ani nevzpomněl. "...
Nepřekrucuj.
Řekl jsem, že tento návyk mi pomáhá se hned po probuzení jaksi "napojit na Boha" - že je to užitečný návyk. Bez něho se mi totiž někdy stávalo, že jsem začal den bez Boha. Nikoli nutně vždycky, ale tato ranní modlitba byla pro mě určitě posunem správným směrem. Ke zvýšení intenzity života s Bohem.


..."Pokud člověk někoho miluje, myslí na něj od rána do večera, hned jak se probudí, dokonce i v práci a spíš má "problém" že ani nemůže pořádně pracovat..."...

Je rozdíl mezi zamilovaností a láskou. Stav, který popisuješ, přísluší spíš stavu zamilovanosti. Láska zraje, láska je dílem kusu společně prožitého života, láska se společně buduje.

Říká se, že krásný mladý člověk je hříčkou přírody, ale krásný starý člověk je umělecké dílo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 20. listopad 2016 @ 15:36:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A proč se modlíš k Marii? Cožpak se nemůžeš Kristu věřit, doufat v Něho a milovat Ho přímo a bez modliteb k Marii??

Oko, láska se nebuduje, buď lasku máš a nebo lásku nemáš!

Modlíme se a prosíme v Duchu, který nám v pravdě dává poznat vůli boží. Tvoje snaha a motivace pro dobro vychází pouze z tebe, a ze tvojí hřichem zotročené vůle! Proto se pro dobro musíš neustále rozhodovat. Co ve tvém nitru ti dovoluje nebo zakazuje dobro konat? Víš to vůbec? Ty ještě ani netušíš, k čemu si se zde veřejně přiznal, když o sobě tvrdíš, že se pro dobro musíš opakovaně rozhodovat. O tom ale více v mém článku - Pachatelé dobra.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 06:16:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znovu si dovolím připomenout Ježíšova slova: "Proste a dostanete!"
Vypěstovat dary tedy opravdu ne, ale vyprosit ano - a pak tyto obdržené dary ve spolupráci s Bohem cíleně rozvíjet. Protože tyto dary jsou určeny právě k rozvoji člověka. 

  Takže jsi pochopil, že dary se nedají zasloužit?


Víra, naděje a láska jsou i obsahem prvních tří "zdrávasů" v úvodu růžence. Snad si na ně ještě vzpomeneš: ... a požehnaný plod života tvého Ježíš, ve kterého věříme, ...ve kterého doufáme, ...kterého nade všechno milujeme....

  Víra, naděje a láska samozřejmě obsahem "zdrávasů" nejsou. Proto, když jsme se "modlili" zdrávasy, neměli jsme žádnou víru, žádnou naději a žádnou lásku, podobně jako miliony lidí, kteří se "modlí" zdrávasy. Scházely nám. Podobně, jako téhle ženě, která se od"modlila" zdrávasů za život násobně více, než my a v jejímž srdci nebylažádná víra, řádná naděje a žádná láska.

  Zato jsou víra, naděje a láska Boží dary v Pánu Ježíši, dostává je každý křesťan hned na začátku křesťanského života. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 12:28:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Takže jsi pochopil, že dary se nedají zasloužit?"...

Nikdy jsem to netvrdil.
Ve skutečnosti děláš přesně tu činnost, kterou vytýkáš mě - diskutuješ se svými představami o tom, čemu já vlastně věřím. A jsi zatím v tomto zcela mimo.
Víra, naděje a láska jsou úvodním vstupem do růžence - jsou to tři schody ke vchodu do duchovního chrámu, kterým se církev buduje ve smyslu 1 Pt 2,5.






..." Zato jsou víra, naděje a láska Boží dary v Pánu Ježíši, dostává je každý křesťan hned na začátku křesťanského života."...

Znovu jeden o voze, druhý o koze.
Já hovořil o nutnosti dary rozvíjet, o snaze se  zdokonalovat - i ve víře, v naději, i v lásce

Co nic nestojí, za nic nestojí.

I duchovní dokonalost má cenu vynaložené námahy a úsilí člověka.

Jako u sportovců, kteří pravidelným a cíleným cvičením dosahují dokonalosti v mezích síly a mrštnosti lidského těla.

Nemá stejnou cenu výhled z hory pro člověka, který na ni vyjede autem a pro jiného člověka, který ji namáhavě zdolá pěšky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:57:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Duchovní dokonalost má cenu vynaložené námahy a úsilí člověka? 

Oko, vzpamatuj se, vždyť ty zde kážeš jiné evangelium! Kdyby šlo za naši duchovní dokonalost zaplatit lidskou námahou a úsilím, nebylo Krista vůbec třeba!!

Ty si skutečně myslíš, že když na tu svou horu upachtěně vylezeš, že ten výhled bude mít větší cenu, než u toho kdo na horu vyjede autem? Člověče zmatená. To auto je milost a odpuštění Krista, a pokud do toho auta nenastoupíš, tu horu nikdy nezdoláš! A v tom autě budou sedět všichni co se samospásně nespoléhali na sebe, ale výhradně na Krista. Jízdenka je už zaplacená, tak stačí jen nasednout a jet. A neotravuj řidiče s tím, že chceš platit a nebýt nikomu nic dlužný. Mohl by se urazit a vyhodit tě ven.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 07:37:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve skutečnosti děláš přesně tu činnost, kterou vytýkáš mě - diskutuješ se svými představami o tom, čemu já vlastně věřím. A jsi zatím v tomto zcela mimo. 

  No a proč nenapíšeš, čemu věříš? 

  Souhlasíš tedy s tím, že křesťanské ctnosti (jao například pokání, spasení, poslušnost, láska, víra, naděje, věrnost, ...) jsou dary od Boha nebo ovoce Boží výchovy a ne výsledek lidského snažení, odměna za lidskou činnost? 

  Pokud ano, tak se shodneme. Pokud ne, tak proč neodpovíš, jaké ctnosti si tvou spoluprací vyrobil a jak jsi to udělal?

  Když si budeš psát nebo povídat s křesťany, bude tohle jedno z prvních témat, na které narazíš. Jako první řeknou, jak je Bůh našel, jak je zachránil, jak jim dal pokání, víru a naději, jak je vychovával k poslušnosti, trpělivosti, věrnosti... Křesťanství je totiž o Bohu a jeho díle.

  Pročpak ty nenapíšeš jak a čím jsi vyspolupracoval nějakou ctnost? Co sis změnil na tvém srdci spoluprací?


Víra, naděje a láska jsou úvodním vstupem do růžence - jsou to tři schody ke vchodu do duchovního chrámu, kterým se církev buduje ve smyslu 1 Pt 2,5.

  No, nejsou. 

  Kdyby to tak bylo, tak by lidé, co se modlí růženec, měli víru, naději a lásku. Někdy se zkus s těmi lidmi popovídat, zajímat se o jejich realitu. Znal jsem mnoho takových lidí osobně a svědectví jiných jsem četl nebo slyšel. Žil jsem uprostřed gheta, které na růženci a službě některé z Královen stálo. Navenek se sice ti lidi tváří, ale uvnitř žijí to, co jsme žili my. 


Já hovořil o nutnosti dary rozvíjet, o snaze se  zdokonalovat - i ve víře, v naději, i v lásce.  

  "Nutnosti"? 

  Stando, když někdo má spasení, pokání, víru, naději a lásku a další naše hodnoty, tak je žije. Nepotřebuje k tomu nutit.

  


Co nic nestojí, za nic nestojí. 

  Já vím, zase to vaše krátkozraké krédo z materialistického světa. 

  A vám to vyznání vyhovuje? Je ti v něm dobře? Připadá ti OK toto vyznávat, takové "hodnoty" žít?

  V našem světě jsou ty nejvzácnější věci, to nejcennější, to, čeho si nejvíce vážíme, zdarma. Lásku, radost, pokoj, všechny, všechny, všechny hodnoty nebo ctnosti, které jsou pro nás vrcholem života, jsou zdarma, jsou to dary, které si lidi navzájem věnují a není možné si je zasloužit, nikdy se nenajde hodnota, která by je zaplatila.


  A víš co? Láska, radost, pokoj a další Boží dary jsou mnohem větší motivace pro život, než snaha o svoje vlastní sobectví a samasebebudování. Jak píšeš o něčem co neznáš a oponuješ nějakému virtuálnímu nepříteli, tak odhaduju, že se omylem podle vašeho života domníváš, že když Bůh člověka zachrání a dá mu věčný život, že ten člověk je pak líný a nic nedělá, protože už nic nemusí a tomuto tvému virtuálnímu světu statečně oponuješ. Je tak nějak tvoje představa, jak si představuješ naše spasení?

  Pokud ano, Stando, tak znovu: Spasení a vděčnost je mnohem větší motivace pro život a službu druhým než výhružky hříchem, peklem a bič. Tam, kde je Boží spasení, tam je aktivita lidí násobně vyšší, o řád až o dva, než na místě, kde lidi sami sebe "zdokonalují" růženci a v temnotě, prázdnotě a beznaději.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 22. listopad 2016 @ 08:28:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mottooko: Co nic nestojí, za nic nestojí. 

Docela dobře tím Oko vyjádřil svůj postoj ke spáse. To je jeho největší problém a blok. Stále chce Bohu za všechno platit. Nechápe že všechno to oživující a krásné co od Boha dostáváme, zadarmo být musí. Z jednoho prostého důvodu. Nemáme čím zaplatit. Naše snaha, úsilí není platidlem. Lásku jsme dostali a dary nelze platit, to bychom je vracely. Proto přišel Kristus, který zaplatit za nás. Oko, je malověrný. Nevěří, že Kristus za něho všechno zaplatil, a že to nejlepší co mu nabízí, je zcela zdarma.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 21:24:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oheň je darem od Boha.
Člověk se u něho může ohřát, připravit si pokrm.

Žádný z lidí nevymyslel oheň, můžeme se jej však naučit vhodně používat, ovládat.

Má - li nám oheň správně sloužit, je nutností ho pravidelně živit, pravidelně přikládat. Nejde o to, zda to děláš rád či nerad, zda se nutíš, či nenutíš. Má - li oheň hořet, musíš na něj pravidelně přikládat. Ohni je jedno, zda se k tomu nutíš nebo ne. Když nepřiložíš - oheň prostě vyhasne.




Také láska je darem od Boha
.
Člověk lásku nevymyslel, ale byl pro lásku a sdílení už stvořen, disponován.

Má - li člověku láska vydržet, stát se nejenom trvalým vztahem, ale také i nadále pořád růst, je nutností lásku pravidelně živit, zachovávat v životě řád. A zachovávat řád - to klade na člověka nároky. Je to namáhavé, vyžaduje to sebeovládání, dřinu, cvičení se v odříkání pro druhého. To není samo sebou!
Lásku si nemůžeš zavřít do sejfu a myslet si, že za deset let tam pořád bude a neporušená. Láska je jako oheň - když ji pravidelně neživíš, vyhasne. Pak už nic nepomůže přikládat na studený popel!

Láska musí být neustále živena, pak roste.
Má i cenu vynaložené námahy a společně stráveného času. Mateřská láska je živena i potížemi - i radostmi prenatálního období, má cenu probdělých nocí nad postýlkou nemocného dítěte (dělá to matka ráda či nerada - nebo proto, že je to prostě nutnost?), má cenu prvních krůčků i prvního slova dítěte. A tak bych mohl pokračovat. ...




Také náš vztah s Bohem má cenu společně tráveného času
.
Má cenu společně zvládnutého utrpení i zvládnutého pokušení, má cenu okamžiků nesmírného štěstí. Ale má také cenu Božího řádu, podle kterého člověk žije. Někdy je to pro člověka snadné, jindy to může být i obtížné. Ale může být větším vyznáním lásky rozhodnout se kvůli Bohu pro věc těžkou, obtížnou? Kterou člověk zvládá jen s vypětím sil?
Toníku, co myslíš,
CO VÍCE BUDUJE ČLOVĚKA, VĚC SNADNÁ, NEBO VĚC OBTÍŽNÁ?



p.s.:

A Toníku, o růženci opravdu raději nemluv, vůbec NIC o něm nevíš.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 22:12:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oheň není darem od Boha, oheň stravující je Bůh sám a přeje si v nás hořet, přičemž nás nepoužívá jako palivo - viz Mojžíšův trnitý keř, který hořel, ale neshořel (Ex 3:2). 

O růženci takřka nic nevím, ale vím, že např. apoštolové Pavel a Jan o něm nic nevěděli a přitom jejich stav a služba před Bohem nebyly nějakým způsobem poznamenané nebo nedostatečné. A mám za to, že byly rozhodně lepší a pro Boha přijatelnější, než stav a služba těch, kteří dnes růženec znají a praktikují.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 16:00:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rav Šaul i rav Johanan byli Židé. Nosili a měli nosit cicit viz. Nu15:38-41


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 16:29:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apoštolové Pavel a Jan nežili pod Zákonem, nýbrž pod milostí a jako takoví byli oblečeni v Pána Ježíše Krista. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 17:17:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jasně a jako takoví 'Židé' nenosili cicit a Zákon nezachovávali, ale porušovali jeho přikázání jedno za druhým. Ona výtka rav Šaula ku rav Kejfovi, že se zachoval pokrytecky, že ač je Žid žije pohansky a po pohanech chtěl, aby žili židovsky, byla jistě od toho, kdo nechal Timotea obřezat a sám Zákon dodržoval, zcela nemístná. Vždyť Židé byli přeci povoláni k tomu, aby žili pohansky... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 22. listopad 2016 @ 22:19:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, o růženci raději nemluv, tak dalece si vněm nezašel, abys měl zjevení Marie. Máš strach se bavit o růženci!

Oko, pokladádáš otázky, které ukazují na tvoji duchovní bídu.  Buduje nás pokání, boží milost, poznání pravdy a osvobození v pravdě Ducha.

Nebudují nás věci snadné, ani nesnadné. V tomto připadě se volí slovo "vážit".
Vážíme si více toho, co jsme nesnadno získali. Velmi si vážím, že jsem velmi nesnadně dospěl v Kristu. Nevážím si toho jak lehce jsem si způsoboval odloučení od Krista svým těžkým úsilím se Bohu zavděčit, a svou marnou snahou Bohu platit za spásu svým skutkem.
Paradoxem Oko je, že to co ty nyní považuješ za nesnadné sebezlepšování, je tvým  snadným vzdáním se duchu zla.

Už sis odpověděl na otázku, co ve tvých duchovních hlubinách ti dovoluje rozhodnout se pro dobro? Čí je to dovolení Oko, kdo ti dovoluje konat dobro?
A když se tak pro ty dobré skutky rozhoduješ, už jsi někdy uslyšel ne? Pokud se musíš pro dobro rozhodovat, jsou ve tvém rozhodnutí vždy tyto dvě hlavní alternativy- dobro a zlo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 07:34:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejde o to, zda to děláš rád či nerad, zda se nutíš, či nenutíš. Má - li oheň hořet, musíš na něj pravidelně přikládat. Ohni je jedno, zda se k tomu nutíš nebo ne. Když nepřiložíš - oheň prostě vyhasne.

  Chápu, co žiješ, popisoval jsi to tu mnohokrát. Navíc život v náboženství a náboženské snažení znám osobně, hluboce až k smrti a znám osobně mnoho lidí, kteří v náboženství žijí. 


  Vystihl jsi to dobře. Tobě nejde o to, jestli něco děláš rád nebo nerad. To je ten podstatný rozdíl proti našemu životu.

  Nám o to jde. 

  A postoj srdce, to z čeho a jak člověk věci dělá, s jakým postojem, je pro nás to naprosto nejdůležitější. "Dobře" pro nás je, když věci člověk dělá rád, ze srdce, z celého srdce. Jiné varianty jsou minutí se cíle, někdy méně, někdy více.


Dělá to matka ráda či nerada - nebo proto, že je to prostě nutnost?

  Jak která matka a jak který otec.

  Některá matka to dělá nerada. Některá matka na tom může být i tak špatně, že to dělá proto, že je to prostě nutnost. Pak chudáci děti. A mnoho, mnoho, mnoho matek to dělá z lásky, z celého srdce, protože maminky to tak mají, mají svoje děti rády.

  Podobně, jako náš Bůh. Ten má taky svoje děti rád, stará se o ně rád.


Má cenu společně zvládnutého utrpení i zvládnutého pokušení, má cenu okamžiků nesmírného štěstí. Ale má také cenu Božího řádu, podle kterého člověk žije. 

  A pokud to není, tak ten vztah s bohem co? Nemá cenu?

  Náš vztah s Bohem má nesmírnou cenu už od začátku, od chvíle, kdy jsem ještě nezvládnul žádné pokušení, neudělal nic podle Božího řádu, kdy jsem s Bohemtrávilprvní hodiny a dny života. Nepotřebuje pokušení na to, aby měl cenu. Nepotřebuje ani řád na to, aby měl cenu. Ten vztah je pro mne to nejvzácnější bez ohledu na okolnosti.


Ale může být větším vyznáním lásky rozhodnout se kvůli Bohu pro věc těžkou, obtížnou? Kterou člověk zvládá jen s vypětím sil?

  No, jasně, Stando. 

  Může být láska, která nepočítá tak, jako to dělají skutkaři.


CO VÍCE BUDUJE ČLOVĚKA, VĚC SNADNÁ, NEBO VĚC OBTÍŽNÁ?

  Určitě věc obtížná. Ale jen do určité míry.


A Toníku, o růženci opravdu raději nemluv, vůbec NIC o něm nevíš.

  Já vím Stando. Klasická taktika římských katolíků v diskuzi, když je jim nějaké téma nepříjemné, a zvláště ve chvíli, kdy vydáváme svědectví o tom, co jsme v ŘKC žili a zažili, tak si začnete o diskutujících vymýšlet lži, útočit na jejich osobnost.

  Tak znova, Stando: V růženci není ani víra, ani naděje, ani láska. To se snadno dozvíš, pokud se budeš zajímat o život lidí, kteří se modlí růženec a slouží stvoření místo stvořiteli, když jsou upřímní a vydávají svědectví. Jen není úplně jednoduché potkat ty lidi v tom stavu, protože navenek se tváří jinak, jelikož vědí, že by to tak mělo být.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:26:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Růženec patří spolu s modlitbou žalmů k nejúčinnějším modlitbám křesťanů.
V těchto modlitbách se spolu v modlitebním společenství církve budujeme v duchovní chrám (1 Pt 2,5).





..."Náš vztah s Bohem má nesmírnou cenu už od začátku, od chvíle, kdy jsem ještě nezvládnul žádné pokušení, neudělal nic podle Božího řádu, kdy jsem s Bohem trávilprvní hodiny a dny života. Nepotřebuje pokušení na to, aby měl cenu. Nepotřebuje ani řád na to, aby měl cenu. Ten vztah je pro mne to nejvzácnější bez ohledu na okolnosti."...



Každý lidský vztah buď roste, nebo upadá. Vztah člověka s Bohem nevyjímaje.
Na růst vztahu obecně platí společně prožívaný čas a společně prožívané jednotlivé události života v tomto čase, společná práce na společném díle, společně prožívaná radost i bolesti.

Kvalita vztahu je o okamžitém jeho prožívání i o dlouhodobé pevnosti plynoucí z opravdovosti vztahu, zocelované prožitými zkouškami. Vztah není nic kanstantního, jadnou provždycky daného. Pokud vztah neustále nebudujeme, neroste, ale upadá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 19:53:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Růženec jsou modlitby k Bohu, prošpikované urážením Boha. Růženec není modlitba křesťanů, je to modlitba modloslužebníků.

Ti co se modlí růženec nedfokáží odpovědět na otázky: proč se nedokáží modlit pouze ke Kristu? A proč mají raději Marii?

Každý kdo se dlouhodobě modlí růženec má Krista na druhé koleji, a vztah k Marii je u nëho mnohem intenzivnější, než ke Kristu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 20:22:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Růženec patří spolu s modlitbou žalmů k nejúčinnějším modlitbám křesťanů. 
V těchto modlitbách se spolu v modlitebním společenství církve budujeme v duchovní chrám (1 Pt 2,5).

Kde je něco takového zmíněno v Bibli? Kde je v Bibli napsáno, že se máme modlit k Marii? Kdo se modlí k Marii, dopouští se modlářství! Je to urážka Boha, který věřícím v Krista řekl, ke komu a jak se modlit a dal jim na pomoc Ducha Svatého, který nikdy k modlitbě k Marii nevede, neboť to není duch Marie, ale Duch poslaný a vylitý Bohem Otcem ve jménu Jeho Syna, našeho Pána Ježíše Krista.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. listopad 2016 @ 10:47:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Růženec je sice modlitba také mariánská, je však předně modlitba kristocentrická.


http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2468281


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 11:57:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Růženec není kristocentricvký!
 Důkaz.
Maria má prý sloužit aby přivedla ke Kristu. Jenže marianští ctitelé jsou celý svůj život navázaní na nekončící vedeníMarii, která je stále vede a vede, a žádné předání do vedení Kristem se nekonná.. A pokud to k čemu tě Marie dovedla říkáš Kristus, proč i poté  potřebuješ její vedení ke Kristu?

Říkají ti něco slova, já jsem cesta, pravda a život. Kdo chce přijít za mnou.... Kdo to řekl Oko, snad Maria?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:00:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Myslivče, mohu potvrdit, že růženec je kristocentrický. 

  Jen má ten "kristus" z růžence opačné vlastnosti, než Kristus, o kterém svědčí písmo svaté.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 22:01:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pak se o Krista nejedná, a o žádném kristocentrismu nemůže být řeč. Na pojem "kristocentrismus" přistupuji z důvodu, že pod tímto pojmem si řk představují všechny ty jejich modloslužebné praktiky, které směřují ke kristu.
Jinak je to naprosto hloupý pojem. Kristus cesta, si nás k sobě vede sám, a začal s tím před 2000lety. Kráčime životem v Kristu (cestě). A kristocentričtí zprostředkovatelé, kristocentrické modloslužebné nabuzováky jsou v pravdě Ducha antikristovou náhražkou Krista (cesty). A důkaz je tak snadný. Řk potřebují neustále vedení ke Kristu, ale nikdy nejsou vedení Kristem. Řk kristocentrismus totož nikdy nedovede na cestu Krista. Je hrozné sledovat některé dlouholeté růžencové modloslužebníky, jak se celý svůj život marně prosí Marii aby je vedla a dovedla ke Kristu. Pokud by se to hypoteticky stalo a člověk by byl Marií dovedený ke  Kristub cestě, růžence ani vedení Marie by nadále  nebylo třeba, jenže to se nikdy neděje. Co se však děje je to, že kdo modloslužbu opustil tak Krista cestu našel, Krista který nás vede bez Marií a jiných kristocentrických lapáku svobody ducha.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 06:16:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)





Třeba tím, že se almužnou zbavuješ svého nadměrného lpění na majetku.  

  No,  určitě ne! Dělat takový nesmysl a hloupost by mne ani nenapadlo!

  A ty se zbavujeješ almužnou tvého nadměrného lpění na majetku, Stando? A pokud ano, tak se ti povedlo almužnou zbavit tvého nadměrného lpění na majetku? Pokud ano, byl bys první, o kom bych něco takového slyšel. Nebo jak dlouho se almužnami budeš zbavovat nadměrného lpění na majetku, až se ho zbavíš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 11:04:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je právě to, on si myslí, že když majetek dává, tak se zbavuje i lpění na něm. Je klamné domnívat se, že když majetek rozdá, zmizí i to lpění. To může fungovat jen omezeně. Je to jako alkoholikovi vzít flašku. Je to prostě abstinence a ne osvobození. Když se pak majetek, či láhev objeví znovu, objeví se znovu i to lpění. 
Lpění na majetku se nejlépe zbavíme tak, že s ním disponujeme ve vůli boží. Pak ho nijak neubývá. Právě naopak. Je ho vždy tolik, kolik třeba. Lpění na majetku vyvěrá ze starosti o majetek, vyvěrá z malé důvěry v Pána. Platí zde přímá úměra, čím více se pachtíme po majetku, tím více na něm lpíme. U Oka s jeho pachtivou vírou se pachtění po majetku dá předpokládat. Nebude to však mamon, to ne.
Jeho almužny jsou jen farisejskými dary. Toho jsem si všiml okamžitě, když začal almužnu a své postoje k ní popisovat. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 13:26:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
já jsem těch almužen v životě moc nerozdal. Zřejmě lpím na majetku o cosi víc, než je mi zdrávo. Zatím.

Nicméně hovořím i tak z vlastní zkušenosti. To málo, co jsem dokázal rozdat, mi hodně pomohlo se osvobodit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:30:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zajímavé, za to že něco daruješ, získáváš svobodu? To je nějaké jiné evangelium? 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 07:40:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nicméně hovořím i tak z vlastní zkušenosti. To málo, co jsem dokázal rozdat, mi hodně pomohlo se osvobodit.

  Díky za zkušenost.

  Tím, že jsi rozdal nějaký majetek ses tedy alespoň trochu osvobodil od lpění na majetku? Vidíš tu souvislost takto přímo?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 09:19:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím zde přímou souvislost.
Námaha ze skutku zpětně působí na nitro člověka a disponuje ho k dalším skutkům - větším skutkům, kterých by bez této "přípravy" schopen nebyl.


Jako když tréningové běhy zvyšují zdatnost běžce a připravují ho pro rozhodující závod.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 19:24:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jaký skutek udělal lotr na křiži, a kolil času na růst ve svých skutcích měl?

Spasení je ve víře, ne ve skutcích. Víra se zjevuje na skutcích. A velká víra se může projevit i na zcela nepatrném skutku lásky, a za velkými skutky může být malověrnost a snaha o samospásu.. A v tom si ty heroický skutkaři vezmi ponaučení za slov Krista- nebudeteli jako děti, do božího království nevejdete.  A vypni si už konečmě ten tvůj skutkometr, nakalibrovala ti ho tvoje vlastní pýcha.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 20:04:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
lotr toho měl na skutkumetru dost za sebou, taky ho nikdo nenazval jménem (žeby přezdívka..) z evangelistů...
no přinejmenším měl lepší odhad na lidi jako myslivec :-)
asi je to závist co "oko" vše dovede...a že i k němu (oku) Bůh se sklání do řkc...(a myslivcův Bůh to neumí :-) )


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 11:45:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S prašivinou na mne nechoď!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:12:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takových prašivin rav Šaul učil ... 


1Kor15,10 (MP) Boží milostí však jsem, co jsem, a ta jeho milost, jež se děla vůči mně, nevyšla naprázdno, nýbrž jsem se nalopotil hojněji než oni všichni, ne však já, nýbrž ta Boží milost, jež byla se mnou.

Tt3,8Věrohodné je to slovo, a chci, abys na ty věci kladl důraz, totiž aby se ti, kdo uvěřili Bohu, soustředili na to, jak mají vynikat v dobrých skutcích; je to krásné a lidem užitečné. 14Ať se i naši lidé učí vynikat v dobrých skutcích pro naléhavé potřeby, aby nebyli neužiteční.

1Tm4,8Tělesné cvičení je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná ke všemu, neboť má zaslíbení nynějšího i budoucího života.  9Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného souhlasu. 10Proto se namáháme a zápasíme, že máme naději v živém Bohu, který je Zachráncem všech lidí, zvláště věřících. 11To nařizuj a tomu uč. 12Nikdo ať tebou nepohrdá pro tvé mládí, ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, v Duchu, ve víře, v čistotě. 13Než přijdu, věnuj se předčítání, napomínání, vyučování. 14Nezanedbávej v sobě dar milosti, který ti byl dán skrze proroctví se vzkládáním rukou staršovstva. 15O to se starej, v tom buď, aby tvůj pokrok byl všem zřejmý. 16Dávej si pozor sám na sebe a na učení. V tom setrvávej. Neboť budeš-li to činit, zachráníš jak sám sebe, tak ty, kdo tě poslouchají.

Ř15, 1My silní jsme povinni snášet slabosti těch, kteří nemají sílu, a nemít zalíbení sami v sobě.  2Každý z nás ať se snaží líbit bližnímu k jeho dobru, pro jeho budování.  3Vždyť i Kristus neměl zalíbení sám v sobě, nýbrž jak je napsáno: ‚Urážky těch, kdo tebe tupili, padly na mne.‘ 4Všecko, co bylo kdysi napsáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom skrze trpělivost a povzbuzení z Písem měli naději. 5Bůh trpělivosti a povzbuzení kéž vám dá být mezi sebou jedné mysli podle Krista Ježíše6abyste jednomyslně jedněmi ústy slavili Boha a Otce našeho Pána Ježíše Krista. 7Proto přijímejte jeden druhého, tak jako Kristus k slávě Boží přijal vás.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:49:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
*****, neužívej Písmo pro svůj sarkasmus!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 19:46:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak pro tebe to byl sarkasmus? No já to myslel smrtelně vážně. Ale ve tvých ústech se kde co stává 'černým humorem'. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 20:19:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nežvaň *****!
Prvé věta v komentáři je tvoje, a je evidentně sarkastická, a všechno ostatní jsou slova Pavla.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 17:01:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-) hmm, co Standa Oko dovede, je podle tebe prašivina, se kterou zeryk na tebe nemá chodit. Ale on dovede i to, co psal rav Šaul.

Čuvar lovišta, dobro došli kući u paklu Antikrista... Vi ste bili s njim u tijelu. To je u tvojim ustima iu tvome srcu. ;-(





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 12:21:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nepodsouvej mi co jsem neřekl- reakce byla na žeryka, a za prašivinu považuji jeho diskusní způsob, tvůj způsob považují za zlý a někdy až kreténský. Tvoje ani žerykovi žvásty mne nezajímají, takže nečekejte, že se do nich nechám od vás zatáhnout.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 29. listopad 2016 @ 15:53:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nezajímá-li Tě zeryk ani Tele, tím lépe pro oba, ale kdybys něco potřeboval klidně se ozvi, jsem tu pro Tebe :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 18:37:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase ty tvoje kecy žeryku!
Nezajímá mne co žvaníte, zajímá mne jak vás dostat z hnoje ve kterém vězíte!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 21:57:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Námaha ze skutku zpětně působí na nitro člověka a disponuje ho k dalším skutkům - větším skutkům, kterých by bez této "přípravy" schopen nebyl. 

  Tedy něco takového, že když jednou dáš 100 korun almužnu, tak příště dáš snadněji 200, než kdybys dával 200 rovnou? 

  To asi ano.

  Na to já se ale neptal. 

  Já se ptám na to, jestli dávání almužen způsobilo změnu ve tvém stavu, přirozenosti, změnu ve vztahu k majetku, k tomu, že lpíš na majetku a dávání almužen ti od toho lpění pomáhá. Mění něco na tvém vztahu k majetku dávání? Změnil jsi něco na tvé přirozenosti v této věci?


  Proč se ptám: Zažil jsem dávání almužen. Zároveň pocházím z vesnice, z rodu, který žil na jednom místě od roku 1434, nějakých 20 generací. Jako rod jsme hodně lpěli na majetku. Na té vesnici (a v okolí), kde žiju, je naprosto běžné, že se lidi nadosmrti rozhádají i kvůli malému majetku, natož třeba kvůli dědictví. 

  Když jsem dával almužny, nepomohlo mi to od lpění na majetku ani kousek. Nedělal jsem to teda dlouho, jen těch pár let, tak pět let, ale na mé staletími děděné přirozenosti to nezměnilo nic, dáváním almužen se přirozenost nijak nezměnila.


  Tak se ptám, jak to máš ty. 

  Dáváš almužny jistě o kus déle. Máš za sebou desítky let dávání a už moc tréninku nepřidáš, určitě ne dvakrát tolik. Změnilo se něco na tvé přirozenosti pokud jde o lpění na majetku? Jsi alespoň za kousek půlkou pro ten rozhodující závod, když už ti na trénování zbývá tak slabá čtvrtka, a to kdoví jestli?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. listopad 2016 @ 10:43:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."pocházím z vesnice, z rodu, který žil na jednom místě od roku 1434, nějakých 20 generací. Jako rod jsme hodně lpěli na majetku."...


Původem toho máme hodně společného. Pocházím z podobného prostředí. Těžko říci, zda se označit jako majetní, nebo chudí - obojí je pravdou. Jako dítě jsem zažil šikanu rodičů komunisty a zcela absurdní situace chudoby, kdy matka musela mléko pro mé mladší sestry (dvojčata) shánět u svých rodičů - přestože doma se starala o několik družstevních krav. Všechno jejich mléko však  musela odevzdat. Při domovní prohlídce nalezla STB v knihovně v knížce schovaných padesát korun - a i ty chtěli rodičům zabavit! Nás pět sourozenců vyrůstalo opravdu ve skromných poměrech - až do doby, kdy jsem si začal sám vydělávat. Cokoli jsem si v životě pořídil, pořídil jsem si to vždycky z vlastní práce - a Bůh mi žehnal. Dařilo se mi. Nakonec jsem ale zdědil i nějaká pole a nemovitost. Je pro mne ale nepředstavitelné, že bych zděděný majetek prodal a peníze utratil, i když neustále přicházejí nabídky developerů na odkup. Zděděný majetek, který jsem sám nezískal, převedu dál na děti. Bez nejmenšího pocitu, že bych něco ztrácel. Jsem jen správce. Nedokázal bych prodat zděděný majetek a zajet si na příjemnou dovolenou.

Ohledně dědictví: Žádní lidští rodičové nedokáží rozdělit majetek úplně spravedlivě. Jde o to mít rád svého sourozence víc, než svůj pocit křivdy z nerovnoměrného dělení. Přát mu to.
Mám štěstí na dobré sourozence. Nikdy jsme se nehádali kvůli dědictví. Je to o žebříčku hodnot, kde majetek je kdesi úplně dole a sourozenecký vztah nahoře.


..."Tedy něco takového, že když jednou dáš 100 korun almužnu, tak příště dáš snadněji 200, než kdybys dával 200 rovnou? 
  To asi ano."...

To spolu souvisí.
I darovat se musí člověk postupně naučit, stejně jako se učí lásce. Skutečná láska a sobeckost jsou protiklady, jdou proti sobě. Každý člověk má přirozené sklony vlastnit, hromadit majetek - musí bojovat proti vlastní lakotě, proti sobectví. Hromadit majetek za účelem popřát si příjemné věci. To je přirozené a samo o sobě to nemusí být ani špatné - jde o přiměřenost v životě, o míru jak správně vynaložit majetek. A způsob jak toho dosáhnout, je dávat almužny na vyšší dobro, než jsou vlastní požitky. Často člověk zjistí, že čím méně lpí na majetku a čím více dokáže ze srdce rozdávat, tím se mu vede lépe a on stejně nijak nezchudne.
Chudoba či bohatství vůbec není o tom, kolik máš na kontě či v nemovitostech;  je o vztahu člověka k majetku, zda je vztahem podle těla, nebo podle ducha.
A tak se i bezdomovci dokáží do krve poprat o konzervu z popelnice - a jiný bezdomovec zase nalezne balík peněz a bez váhání ho vrátí majiteli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 00:34:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkné vyprávění Oko. Jenom mám výhrady k tomu, že to  s čím ty sám bojuješ vztahuješ automaticky na všechny. Já osobně jsem nikdy v životě  na majetku nelpěl, ani jsem po něm netoužil, a proto mě nikdy nedělalo potíž něco darovat. Požehnaně obdarování je totiž naplněná služba. Kdo má dar služby, ten pozná co druhý člověk potřebuje. Dary jiným se nedávají pro sobecký dobrý pocit, dávají se pro potřebu toho druhého. A dary se vůbec nemusí týkat hmotného majetku. Zamyslel ses někdy nad tím proč se v souvislosti s darem vždy bavíš o hmotném majetku a o svém růstu? Proč nenapíšeš něco o tom, jaké požehnání přineslo tvé obdarovánī obdarovaným? Tedy pokud tě to vůbec zajímalo. Znám utčité tipy lidí, kteřī něco darují bez ohledu na to, zda o to ten druhý vůbec stojí. Nepatříš náhodou mezi ně? To jakým způsobem se bavíš o almužnách, o tom jak tobě způsobují růst a nikdy se přitom nezmíníš o obdarovaných, tak to mnohé o tobě napovídá. A pokud jste u těch rodů, tak můj rod pochází z rodu zemanského.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:42:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Každý člověk má přirozené sklony vlastnit, hromadit majetek - musí bojovat proti vlastní lakotě, proti sobectví. 

  No, to je právě ten tvůj omyl, když si svůj život promítáš do druhých. Byť svět leží ve svém a lidé jsou postižení různými hříchy, tak ne každý člověk je postižený závislotí na majetku.


 Často člověk zjistí, že čím méně lpí na majetku a čím více dokáže ze srdce rozdávat, tím se mu vede lépe a on stejně nijak nezchudne. 

  To je samozřejmě pravda.

  Ale na to jsem se neptal. Psal jsi v souvislosti s majetkem a dáváním, že je to "Jako když tréningové běhy zvyšují zdatnost běžce a připravují ho pro rozhodující závod." Trénuješ tedy dáváním na nějaký rozhodující závod.

  Podařilo se ti dáváním změnit něco na tvém postoji závislosti na majetku?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. listopad 2016 @ 11:00:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Podařilo se ti dáváním změnit něco na tvém postoji závislosti na majetku?"...


Doufám, že ano.  :-)

Moc jsi ale nepochopil můj předešlý komentář.

Každý člověk nějakým způsobem řeší rozdělování majetku. Křesťan usiluje rozpoznat a konat Boží vůli, ale ono to nebývá vždycky jednoduché rozpoznat, co je v daném okamžiku správné.
Zda zrovna obdarovat cizího, nebo třeba pomoci raději vlastnímu dítěti. Těch požadavků "potřebných" bývá z různých stran více, než jsou možnosti dárce.  A musíš řešit majetek, který spravuješ, běh věcí tě k tomu nutí.

Každý člověk jako správce určitého majetku s ním musí odpovědně nakládat. Spoříš, odkládáš část na horší časy. Investuješ. Tvorba nadhodnoty je základem ekonomického úspěchu naší civilizace. Ať chceš, nebo nechceš, jako hlava rodiny jsi vtažen do majetkových záležitostí, zabezpečuješ ekonomicky rodinu. Jenom řeholníci a řeholnice se zříkají veškerého osobního majetku a nejsou jím tedy takto zatěžováni. Nebo snad ještě i někteří bezdomovci - ale tam už nemusí jít o dobrovolné rozhodnutí pro takovýto styl života..





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 13:05:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Každý člověk nějakým způsobem řeší rozdělování majetku. Křesťan usiluje rozpoznat a konat Boží vůli, ale ono to nebývá vždycky jednoduché rozpoznat, co je v daném okamžiku správné. 

  V tomto to máme jednodušší, než vy. Máme od Boha svobodu se rozhodovat, co budeme s majetkem dělat. Vůlí našeho Boha je tedy to, abychom žili svobodně a svobodně se rozhodovali. Nemusíme tedy řešit to, co vy.

  Stando, podle tebe nesuď ostatní. Vím, že máš potřebu si vymýšlet o diskutujících ty tvoje nesmysly, když se ti nechce odpovědět na pár jednoduchých otázek. To, že mne zajímá odpověď na konkrétní dotaz neznamená, že bych nepochopil tvé úhybné manévry.

  Neptám se tě ani na celníky, ani za Zachee, ani na každého člověka, ale na tebe.


Doufám, že ano.  :-) 

  Jako "doufáš", že ano? Jako nějak virtuálně?

  Když se podíváš na svůj život a svoje dávání: Změnil si dáváním tvůj postoj k majetku, jsi ty méně závislý?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 22:45:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Historicky přišla řkc k největšímu majetku tak, že lidé jako Oko jí v závěru života odkazovali své majetky. Domy, pole, lesy. A to je završením celoživotního boje ohledně  lpění na majetku, a největším sebevýkupným skutkem.
Znám ze svého okolí několik takových případů. Ten poslední je, že jedna stará babička dala do kostela všechny jeho svoje životní úspory, a když jí pak přišel velký doplatek za plyn měla málem na krku exekuci, kdyby jí rodina nepomohla. Farářům to vůbec není proti srsti si tyto velké částky od starých lidí brát, samozřejmě žádné potvrzení se nevystavuje. Hrozné je, že ti lidé si myslí, že si tím pojišťují spásu. Byl jsem svědkem, kdy "služebník boží" přišel k velmi nemocné nemohoucí staré ženě, vyzpovídal ji, a přijmul od ní 5000Kč. O tu starou ženu pečuje mladá nezaměstnáná vnučka, peníze nemají ani na opravu domu, žijí s pomoci dobrých lidí  a ta svině černo*****lnická je okrade, jelikož prodává spásu. Však jsem mu to taky řekl, až sem ho potkal, letěl zpátky a peníze vrátil vnučce, aby babička nic nevěděla. Tak takový jsou, vůbec se jim nepříčí přijímat dary od chudých a nemocným, někdy pitomých, kteří se vydají z posledního a nemají pak z čeho žít.
Je hezké dát z posledního jako biblická chudá vdova, jenže ona dávala z posledního do společného, a do společnéhon se v první církvi dávalo pro spravedlivé rozdělení a společné užití majetku. Neplatila za ducvhovní službu! Jak by asi vypadalo podobenství lazarovi, kdyby mu "zachránce" vzal i poslední hadr zahalující bedra.
Osobně bych se nemohl podívat do zrcadla, kdybych od nemohoucįho člověka měl přijmout za duchovní útěchu peníze! Hnus fialový. A až sem to co praktikujr Oko spěje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 22:46:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Historicky přišla řkc k největšímu majetku tak, že lidé jako Oko jí v závěru života odkazovali své majetky. Domy, pole, lesy. A to je završením celoživotního boje ohledně  lpění na majetku, a největším sebevýkupným skutkem.
Znám ze svého okolí několik takových případů. Ten poslední je, že jedna stará babička dala do kostela všechny jeho svoje životní úspory, a když jí pak přišel velký doplatek za plyn měla málem na krku exekuci, kdyby jí rodina nepomohla. Farářům to vůbec není proti srsti si tyto velké částky od starých lidí brát, samozřejmě žádné potvrzení se nevystavuje. Hrozné je, že ti lidé si myslí, že si tím pojišťují spásu. Byl jsem svědkem, kdy "služebník boží" přišel k velmi nemocné nemohoucí staré ženě, vyzpovídal ji, a přijmul od ní 5000Kč. O tu starou ženu pečuje mladá nezaměstnáná vnučka, peníze nemají ani na opravu domu, žijí s pomoci dobrých lidí  a ta svině černo*****lnická je okrade, jelikož prodává spásu. Však jsem mu to taky řekl, až sem ho potkal, letěl zpátky a peníze vrátil vnučce, aby babička nic nevěděla. Tak takový jsou, vůbec se jim nepříčí přijímat dary od chudých a nemocným, někdy pitomých, kteří se vydají z posledního a nemají pak z čeho žít.
Je hezké dát z posledního jako biblická chudá vdova, jenže ona dávala z posledního do společného, a do společnéhon se v první církvi dávalo pro spravedlivé rozdělení a společné užití majetku. Neplatila za ducvhovní službu! Jak by asi vypadalo podobenství lazarovi, kdyby mu "zachránce" vzal i poslední hadr zahalující bedra.
Osobně bych se nemohl podívat do zrcadla, kdybych od nemohoucįho člověka měl přijmout za duchovní útěchu peníze! Hnus fialový. A až sem to co praktikujr Oko spěje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 12:54:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Neptám se tě ani na celníky, ani za Zachee, ani na každého člověka, ale na tebe."...


Když něco zobecním jako pravidlo na každého člověka, zodpovídám tím i za sebe. Také se totiž považuji za člověka.



..."Dáváš almužny jistě dlouho. Máš za sebou desítky let dávání a už moc tréninku nepřidáš, určitě ne dvakrát tolik. Změnilo se něco na tvé přirozenosti pokud jde o lpění na majetku? Jsi alespoň za kousek půlkou pro ten rozhodující závod, když už ti na trénování zbývá tak slabá čtvrtka, a to kdoví jestli? Pokud se podíváš na svůj život a tvou přípravu: Zvládneš ten finálový závod?..."...


Zkus mi někdy položit i otázku, na kterou se dá odpovědět.

Neumím věštit z křišťálové koule, abych dopředu věděl (a tobě odpověděl) výsledek závodu. Přemýšlíš nad svými otázkami, zda se na ně vůbec dá odpovědět?

Pokud mě moje úsilí a snaha být lepším křesťanem (samozřejmě ve spolupráci s Bohem, nikoli úsilí o dokonalost člověka samotného) změnila více k dokonalosti křesťana, kladná odpověď by svědčila o mé pýše a tedy o nezměněnosti srdce. Vypočítáváním toho konkrétního, v čem jsem se změnil, by mě přiblížilo k farizeovi, který  se před Bohem vychloubal, jak že se postí a dává desátky ...

Pokud jsem skutečně lepším křesťanem, než jsem kdysi býval (to ať posoudí Bůh), tak na takové tvé otázky odpovědět opravdu nemohu. U vědomí své stálé nedokonalosti před Bohem nemám jinou možnost, než zastávat známý postoj celníka. Ovšem, přišel - li tento celník do chrámu příští rok a nebyl o nic lepším než před rokem - k čemu by pak bylo ono minulé ospravedlnění hříšníka před Bohem, jestliže jeho život by to nijak nezměnilo?


..."
Křesťan usiluje rozpoznat a konat Boží vůli, ale ono to nebývá vždycky jednoduché rozpoznat, co je v daném okamžiku správné. 
  V tomto to máme jednodušší, než vy. Máme od Boha svobodu se rozhodovat, co budeme s majetkem dělat. Vůlí našeho Boha je tedy to, abychom žili svobodně a svobodně se rozhodovali. Nemusíme tedy řešit to, co vy.
"...

Zase ti unikla pointa: Ve svobodném rozhodování totiž řešíš úplně stejné věci.
Řešíš třeba míru ekonomické pomoci dětem, které se už oženily či vdaly. Pomáhat nadmíru by je mohlo zkazit, zvykli by si na rozhazovačný způsob života. Na druhé straně nechceš, aby žili v nouzi. Řešíš stále, komu pomoci konkrétně: Např. volíš mezi sbírkou na charitu (která už přestala být katolická), nebo zda věnovat finance třeba na léčbu lepry. Za každou stokorunu se pořídí antibiotika na vyléčení jednoho člověka! A víš, jak je malomocenství hrozná nemoc? Požadavky se hrnou ze všech stran a tvoje prostředky nejsou neomezené - musíš si tedy vybírat, ptát se Boha, hledat pro konkrétní okamžik rozhodování v životě Boží vůli. I proto máme my křesťané stále dary Ducha a zároveň i svobodu volby.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 06:30:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkus mi někdy položit i otázku, na kterou se dá odpovědět. Neumím věštit z křišťálové koule, abych dopředu věděl (a tobě odpověděl) výsledek závodu. Přemýšlíš nad svými otázkami, zda se na ně vůbec dá odpovědět?

  Ahoj Stando.
  
  Píšeš tu často o "logice", rozumu. O závodu, o trénování. Že se chystáš na rozhodující závod. Proč bys teda nemohl odpovědět?

  Když chce někdo například běžet maraton, tak musí rozmýšlet síly. Přemýšlet nad tím, jestli ho uběhne. Jestli chceš běžet maraton, trénuješ 40 let, zbývá ti na trénink tak 10 let a zatím uběhneš tak 3 kilometry, tak je jasné, že ten finálový závod nezvládneš. A jestli běháš při tréninku jeden maraton za druhým, tak máš nejspíš natrénováno.

  Nechci po tobě teda nic jiného, než jednoduché zamyšlení: Stihneš to natrénovat na ten rozhodující závod? Blíží se, může přijít klidně zítra, nebo za týden, nemusíš mít na tréninky ani těch 10, 20 let.

  Bilancování je základní úvaha života. To neděláš?


Vypočítáváním toho konkrétního, v čem jsem se změnil, by mě přiblížilo k farizeovi, který  se před Bohem vychloubal, jak že se postí a dává desátky ...

  ??

  Proč? Nejsi schopen napsat, v čem ses sám změnil, v čem jsi změnil své srdce, aniž bys tě to příblížilo k farizeji? To je nějaké divné.


Zase ti unikla pointa: Ve svobodném rozhodování totiž řešíš úplně stejné věci. 

  Samozřejmě. Jen jsem ti psal, že mám v těchto věcech výhodu: Mám svobodu se rozhodovat. Nikdo nás nemanipuluje do toho, abychom se rozhodovali nějak konkrétně, nežijeme už v nesmyslném náboženském nátlaku na to, co bychom měli a neměli a nezvládli.


Řešíš stále, komu pomoci konkrétně: Např. volíš mezi sbírkou na charitu (která už přestala být katolická), nebo zda věnovat finance třeba na léčbu lepry. 

  To samozřejmě neřeším. Nejsem Bůh.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 13:21:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uvědom si, že když má Oko popsat co si svou snahou v srdci zbudoval, tak vždy poukazuje na svou marnou snahu, a dál se nemůže dostat.. Nemůže popisovat to co niterně nemá, byť by to moc chtěl a snažil se o to. Proto nemůže svědčit. Jak může popsat vnitřní zkušenosti a život v Pánu, když žádný nemá? Jak může popisovat svobodu v Bohu, když jí nikdy nepoznal? Ve tvrzeních Oka je vždy nit, já, moje snaha, skutky, zásluhy. Nikdy v jeho tvrzení není jeho zkušenost se životem v Pánu. Nelze mu upírat snahu Krista poznat, jenže jde podle špatných směrovek. Ptáš se ho neustále co si svou snahou zbudoval,  nemūže Ti odpovědět, o životě v Pánu se dá svědčit až poté co vstoupí do lidského srdce, před tím to možné není. Zatím chceš po Oku nemožnou věc. Zkus se v modlitbåch více zaměřit na jeho duchovní prázdnotu, kterou každou svojí neodpovědí více a více ukazuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 13:37:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná chce cizinec jako by zahnat oko do kouta, aby oku došlo to, co zde teď píšeš. Jenže se obávám, že je oko proti tomu natolik obrněný a obehnaný všelijakými bariérami, že mu to nejen nedojde, ale že se ještě více zatvrzuje a utvrzuje v tom, že to jak žije, je správnější a lepší, než co žije cizinec. Zkrátka nemůže principielně dojít ke shodě stejně jako nemůže dojít ke shodě náboženství s pravou vírou, jelikož náboženství je vlastně popřením víry, nepřijetím milosti a v důsledku toho nutně vede ke skutkaření. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 15:31:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano.
Již jednou jsem zde psal, že na každou osvobozující pravdu má řkc propracovanou lež. Ty lži jsou jako články řetězu, který obět spoutává, stačí však když pouze jeden článek v retězu praskne, a řetěz se rozthne. U Oka to pravděpodobně bude ten článek, který mu blokuje poznání Krista. On chce poznat Krista, ale za desítky let se moc dopředu nepohnul. Musí sám sobě nalhávat, že je vše ok, ale uvnitř sebe tuší, že tomu tak není. Na jeho debatách s Cizincem jde dobře pozorovat, jak sám sebe ve žích ujišťuje, a to někdy i tím, že dělá s Cizince blbce. Je to prastará metoda. Počátečním odporem vůči pravdě je znevažování hlasatele, a končí to pronásledováním a vražděním. Oko odporuje pravdě ne ve své vůli, svobodu ještě nepoznal, nemohl tedy zatím zradit. Horší je to s lidmi co poznali a zradili, viz Jidáš.
Oko má stále šanci všechno v Duchu pravdy poznat. Stačí když praskne jeden článek řetězu který ho spoutává. On sám v sobě ví, že všechny ty modloslužebné nabuzováky jsou k ničemu, a proto je musí namáhavě dotovat svou snahou. Jenže roky letí, a sil ubývá. A cíl je stále v nedohlednu. Pořád z neúspěchů nemůže obviňovat jenom sebe, jednou mu dojde, že za jeho duchovní stagnací stojí propracovaný systém lží který ho ovládá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 20:59:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Willy.

  Ani ne tak "zahnat do kouta", spíše mne zajímá, jestli je ochoten nějaké sebereflexe, alespoň drobné schopnosti konfrontovat ten svůj virtuální svět, o kterém tu tak často píše, s realitou. Alespoň s jeho realitou, kterou žije.

  Toník




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 23:20:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Ne ochoten, ale schopen sebereflexe. On si samozřejmě myslí že jseberefllexe schopný je, jenže žel v tom svém virtuálním modloslužebném světě. Modloslužba vytváří v člověku představy, ve kterých všechno úžasně funguje. A vzdát se modloslužebných představ je vždy šok a probuzení v realitě. Modloslužebník je podobný svým modlám, které taky nevidí a neslyší. Nevidí realitu a proto nemůže svou sebereflexy nasměřovat do reality života. Vysvobození může nastat jenom v poznání pravdy Ducha, která osvobodí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 23:43:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku, já vím, to "zahnání do kouta" jsem použil víceméně jako nadsázku. Nicméně se obávám, aby se na Standu nevztahovalo toto slovo z 2Te 2:9-12 
Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky  a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože  nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 29. listopad 2016 @ 15:39:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
willy jen obecně k 2Tes. 2:8-12

dobou milostí se míní doba "spasení pro všechny"
Bůh chce aby byli spaseni všichni, proč by v této době (kdy chce) někomu posílal k uvěření jinou zvěst (tu klamavou, lživou) ?
nepřijetí spasení je podmíněno láskou k pravdě ? tedy spasení je podmíněno ...
Tys miloval pravdu a proto jsi spasen?
Bůh přeci nechce aby lidé věřili lžím, lidé poznají pravdu k osvobození, k životu...

Poučení pro mne : nesvádět svou neochotu a neschopnost druhého pochopit na Boha a jeho seslaný klam a podvod, ....
                           PS:  zde je diskuzní fórum , mohu se plést já i ty, neučíme církev závazným pravdám ale sdílíme se....



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 18:55:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vytváříš si falešného boha ve svých lživých představách žeryku, a dle tvojí "sluníčkové spravedlnosti".

Přečti si tuto větu znovu a znovu. Willy to napsal naprosto jasně. Ty tu pravdu nevidíš? Co vidíš? Sluníčkového boha ve svých představách, boha kterého pořádně nenakrkneš, když od Něho nepřijmeš lásku k pravdě, která by tě osvobodila? Pak již zbývá jen tvé spravedlivé odsouzení, když Boha v Jeho nabídce odmítneš. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:09:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
a proč si vytváříš ve svých představách falešného Boha?,k čemu je ti to dobré ? s tvou sluníčkovou spravedlností ti nepomůžu, nevím co tím myslíš, pomáhá ti to k něčemu?
a proč popíráš Boha v Kristu ?...pro své náboženské představy? a proč se jich nevzdáš ?
jinak k 2Tes. nic nemáš...doba kdy Bůh nebude chtít lidi pravdou osvobozovat ještě nenastala...
a klidně se zase ozvi :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 14:11:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Další tvůj žerykovský haf, haf komentář.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 27. listopad 2016 @ 11:08:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, napsal jsi, že křesťan usiluje rozpoznat boží vůli, a že je nesnadné rozpoznat co je vdaném okamžiku správné. Napsal jsi to v souvislosti s hmotným majetkem, a ne v souvislosti pomáhat. O této tvé negaci příště.
Takže: boží vůli ti žádná tvoje usilovnost poznat neumožní, boží vůli poznáváme svobodou ducha, a to je zcela bez námahy. Konání v boží vůli není tím co si představuješ, že ti pánbů řekne Anička dostane grunt a Francek co nechce chodit do kostela dostane velké kulové. Oko, tak se boží vůle nepoznává. Boží vůle je buď (méně častě) úplnou vizí hned na začatku, a člověk v této vizi naplní boží vůli, přičemž v této úplné vizi není obsaženo jak ji naplnit, ale je v ní obsažená boží vůle aby se naplnila. Pozemské prostředky naplnění totiž nejsou nikdy podstatné. Druhé mnohem častější naplnění boží vůle je v důvěře. Bohu stačí důvěřovat, nechat se jím vést a Jeho boží vůle se tak naplňuje zcela samozřejmě. Jestli ty Oko máš problém rozpoznat co je v daném okamžiku správné, tak postrádáš boží vedení. Okamžik tvého rozhodnutí uletí v čase, a na tobě zůstane vina, že jsi boží vůli svou nerozhodností nenaplnil, nebo horší nesprávnou volbou jsi šel proti ní. Oko, přiznej si, že v poznáváni boží vůle jsi jako sázkař tipujíci 50-50. Oko, lidské rozhodování ve stylu ano/ne pro boží vůli je k ničemu!dyž Ve vedení Duchem, v pravdě poznáváme co je v daném okamžiku správné a nemusíme se pro to rozhodovat. To vůbec není nesnadné. V poznávání boží vůle se nemusíš nijak namáhat, prostě to zcela jednoduše bez námahy a okamžitě víš, a uďěláš to co je správné.A to ti pak dovoluje okamžitě konat, než se ostatní ku pomoci vůbec rozmyslí a rozhodnou. Dobrou školou Ducha pro začátečníky je pomáhání lidem co jsou každodenně kolem tebe. Poznávej v Duchu pravdy boží vůli v úplných každodenních drobnostech, protože tam je obsažená taky. Když boží vůli nepoznáš v drobných záležitostech, nepoznáš ji ani v těch velkých.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 06:16:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)




Nepřekrucuj. Řekl jsem, že tento návyk mi pomáhá se hned po probuzení jaksi "napojit na Boha" - že je to užitečný návyk. Bez něho se mi totiž někdy stávalo, že jsem začal den bez Boha.

  Stando, omlouvm se, jestli jsem tvá slova překroutil, to jsem nechtěl. Vážím si toho, že jsi po dlouhé době napsal něco konkrétního, alespoň jednu konkrétní věc z tvého života. 

  Chápu, že jsi schopen naučit se nějaký návyk. A je to užitečný návyk. Je dobře se hned ráno obracet k Bohu, děláš to dobře.

  Já se ale neptal na to, zda jsi schopen si vytvořit nějaký návyk. Ptal jsem se, zda sis ty v něčem vybudoval tvoje srdce, zda sis ty budováním změnil tvoje srdce k lepšímu.

  Myslíš tedy, že v lásce to tak nefunguje? Že když se láska společně buduje, že se člověk ráno probudí a musí si vytvořit návyk, aby si vzpoměl na toho, koho "miluje"? 

  A připadá ti to "logické"?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 11:15:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kuriozní na tom je, že své návyky považuje za ctnosti. Sám sebe přinutí k modlitbě, sám sebe přinutí si udělat z modlitby návyk, a sám v sobě si tak vytvoří "ctnost". 

Vždyť se chová jako by Bůh potřeboval jeho..

Slává, hurá, radujme se na nebesích! Oko se přinutil k modlitbě! Hurá, on si z modlitby udělal ctnostný návyk! No to je určitě "velká zásluha". Nutit se k něčemu tak samozřejmému jako k rozhovoru s milovanou bytostí, dělat si návyk z toho že se s ní chci vůbec bavit. No to je ohromná "ctnost", z toho má každý milující obrovskou "radost".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 13:07:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky život v lásce vyžaduje naučit se řádu v životě - a řád znamená pravidelné úkony, znamená zachovávat určitý režim života. Zamilovanost lásku nastartuje, ale zamilovanost nemá výdrž!


..."Láska zraje, láska je dílem kusu společně prožitého života, láska se společně buduje."...

Člověk se ráno probudí a díky cnostem, které přijal za svůj způsob života a ve kterých se neustále zdokonaluje, se také chová. Když tedy hovořím o řádu v modlitbě, nehovořím o nepřetržitém prožívání života s Bohem, které si křesťan i díky cnostem do určité míry osvojí, ale hovořím přímo už o řádu modlitby, o čase, který si člověk plánovitě vyhradí jenom pro Boha. Podobně jako když Kristus odcházel na opuštěná místa a tam se modlil - tedy budoval své srdce pro svoji mesiánskou úlohu.
K takovému řádu vede církev katolická třeba i zvoněním "klekání  (3x denně) - kdy se věřící při práci zastavují, smeknou čepici a modlí se "Anděl Páně". Kdo to myslí s životem skutečně opravdově, modlí se několikrát denně  i Breviář (žalmy).


Bez řádu ti vládne v životě jenom neřád, chaos.
Pak ti unikají věci důležité a lpíš na těch nedůležitých.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 22:18:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaká zamilovanost startuje lásku? Co to plácæš za hlouposti! Motáš dohromady tělesnou lásku a lásku duchovní!
Láska vyžaduje naučit se řádu? Nezbláznil ses?

Tebou plánovaná modlitba, tebou ustanovený řád, tvoje rozhodování zda budeš konat dobro, tvůj ctnostý výcvik jako záruka tvého růstu. Oko, toto všechno se ti sesype jako domeček z karet, a ty s tím plænovitě neuděláš vůbec nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 22:21:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jaká zamilovanost startuje lásku? Co to plácæš za hlouposti! Motáš dohromady tělesnou lásku a lásku duchovní!
Láska vyžaduje naučit se řádu? Nezbláznil ses?

Tebou plánovaná modlitba, tebou ustanovený řád, tvoje rozhodování zda budeš konat dobro, tvůj ctnostný výcvik jako záruka tvého růstu. Oko, toto všechno se ti sesype jako domeček z karet, a ty s tím plánovitě neuděláš vůbec nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 07:45:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
K takovému řádu vede církev katolická třeba i zvoněním "klekání  (3x denně) - kdy se věřící při práci zastavují, smeknou čepici a modlí se "Anděl Páně". Kdo to myslí s životem skutečně opravdově, modlí se několikrát denně  i Breviář (žalmy).

  Stando, vím, to dělají i muslimové, budhisté, v tomto se náboženství nijak neliší. Tam, kde chybí to vnitřní, je potřeba to nahradit tím vnějším.


Podobně jako když Kristus odcházel na opuštěná místa a tam se modlil - tedy budoval své srdce pro svoji mesiánskou úlohu. 

  Domýšlet něco Kristu z toho, co žiješ ty (nebo se snažíš žít) není zrovna dobrý nápad.

  Nechtěl bys tedy napsat, co sis na svém srdci vybudoval a jak jsi to udělal? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 22. listopad 2016 @ 08:09:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak, kde chybí vnitřní, je třeba nahradit vnějším. Emocionální působení řk svátostí je krátkodobé, duchovní prázdnota zůstává, tak je třeba opojné modloslužby a tvrdého výcviku. Nejlépe od dětství. Modlitby na povel, padání na kolena na povel, chvály na povel, jen co zazní zvon. A duchovní prázdnota zůstává, osvobozující pravda je nepoznaná, zahlazení hříchu se odkládá až po smrti do očistce. 
A modloslužebník, otrok hříchu si přitom myslí, že je vše OK. Přitom je jako cvičená opice. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:13:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Tam, kde chybí to vnitřní, je potřeba to nahradit tím vnějším."...

Naopak, tam, kde je doopravdy "to vnitřní", projevuje se to také navenek i modlitebním životem v řádu.





..."
Podobně jako když Kristus odcházel na opuštěná místa a tam se modlil  ......... 

  Domýšlet něco Kristu z toho, co žiješ ty.....
"...

?????????????
Opravdu si nemám potřebu cokoli domýšlet.

(Mk 1,35)
Ráno pak vstal dlouho před rozedněním a vyšel ven. Odešel na opuštěné místo a tam se modlil. ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 18:14:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No sláva! Dobře, že jsi na to přišel. 

  Přesně tak to je. Tam, kde je v srdci člověka Bůh a jeho pokoj, radost, láska, tam se to projevuje navenek. Tam, kde se někdo vnějším řádem a pobožnými skutky snaží vyrobit boha, tam je temnota, prázdnota, beznaděj


  Kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

  To ti tu také od začátku diskuze píšu. Člověk si svými skutky nevyrobí to niterné, nezmění svoje srdce.

  Jak se ti prosímtě najednou stalo, že jsi začal tvrdit opak skutkaření, a toho, co jsi tu takovou dobu propagoval?

 


?????????????
Opravdu si nemám potřebu cokoli domýšlet.

  Pokud si ty nesmysly o Ježíši nedomýšlíš ty, kdo ti je domýšlí? To máte nějaké guru, které vám domýšlí, že Ježíš sám "budoval své srdce pro svoji mesiánskou úlohu."? Nebo kdo ti domýšlí to, co v písmu není?

  Když už píšeš o "logice", nenapadlo tě zamýšlet se nad tím, jestli Bůh potřeboval či nepotřeboval budovat svoje srdce? Co když neodcházel se modlit kvůli tomu, co mu nějací vaši guru omylem podle sebe domysleli? Co když se neodcházel modlit kvůli sobě? Nenapadlo tě někdy zamyslet se, že by Ježíš neuvažoval, jako vy?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 20:56:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Když už píšeš o "logice", nenapadlo tě zamýšlet se nad tím, jestli Bůh potřeboval či nepotřeboval budovat svoje srdce? "...



Nenapadlo tě nikdy, že Ježíš nám ostatním lidem byl podobný ve všem kromě hříchu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 07:15:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, neodpovídáš na otázky. Proč pak, nevšiml sis jich?


Nenapadlo tě nikdy, že Ježíš nám ostatním lidem byl podobný ve všem kromě hříchu? 

  Samozřejmě, to mne napadlo. Ježíš nebyl v hříchu. Měl čisté srdce, Boží srdce, neporušené hříchem.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 13:30:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S řádem v životě je to podobné, ať se jedná o návyk k pravidelné modlitbě, nebo o návyk čištění zubů.

Obojí vyžaduje určitou míru sebekázně, obojí vyžaduje vůli a působí proti přirozeným sklonům člověka k lenivosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:20:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak jsi přišel na to, že bez toho tvého násilného modlitebního způsobu není žádný řád? Jsi na omylu, když si myslíš, že k tomu aby ve tvém životě panoval řád tak se potřebuješ vycepovat drilem a výcvikem. To si nech do armády. Nade vším je láska Oko. A tam kde panuje láska, tam není třeba těch tvých životních řádů získaných ze sebe sama. Ten tvůj způsob získávání životních řádů je základem despotismu, o který není řk rodinách nouze.

Až se konečně jednou jedenkrát pomodlíš z lásky k Bohu, a ne z naučené povinnosti, tak konečně pochopíš, jak marné bylo to tvoje úsilí vybudovat ve svém životě modlitební návyky a vlastní náboženské řády. 
Vždyť koneckonců to tvoje sebebudování není ničím jiným, než bojem tebe samého se sebou, se svou leností a temnotou ducha. K modlitbě se musíš nutit. A abys na modlitbu a Boha nezapomínal, tak potřebuješ výcvik. A hloupě si přitom myslíš, že tomu nemůže být jinak. Může Oko, může. Zažil jsem ten tvůj násilný způsob na vlastní kůži, a Bohu díky je to za mnou. Ten nejlepší životní řád ti dá Bůh poznat ve své vůli, a k tomu potřebuješ od Krista osvobozeného ducha, který ti umožní vnímat pravdu Ducha. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 07:59:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obojí vyžaduje určitou míru sebekázně, obojí vyžaduje vůli a působí proti přirozeným sklonům člověka k lenivosti. 

  To chápu, Stando. Hezky popisuješ vaši situaci, díky za upřímnost.


  Když někdo někoho ze srdce nemiluje, tak si musí udělat řád, aby s dotyčným byl, musí zvnějšku dostat nějaký podnět, který by ho přinutil "milovat". Když někdo miluje, žije to. Vyhledává okamžiky, aby s druhým byl. Ze srdce.

  Když někdo nemá rád práci, potřebuje z vnějšku nějaký podnět, který by ho přinutil pracovat, například hlad nebo zimu. Když někdo miluje práci, pracuje od rána do večera a nemůže se odtrhnout. Pracuje i tehdy, když má dostatek, nepotřebuje k tomu budík a píchačky. Pracuje i tehdy, když za to nemá žádnou odměnu.

  Když má někdo vděčnost, radost a pokoj, tak se raduje. Hned ráno, jak se probudí, tak se raduje, nečeká na to, až si vyčistí zuby, nebo až zazní zvony, nepotřebuje povel a řád k tomu, aby se radoval, když má v srdci vděčnost a pokoj. To, co má v srdci ho chrání a to žije. Raduje se i večer, nemusí čekat na klekání a řád.


  Já Stando rozumím, že jsi schopen se z vnějšku přinutit k nějakým činnostem, k nějakému řádu, ktrerý zvnějšku imituje ty vnitřní věci, co ti chybí a chápu, že si tvůj způsob života promítáš omylem dokonce i lidem do písma, případně lidem okolo sebe.


  Zajímalo by mne, jestli jsi svou spoluprací schopen změnit tvoje srdce, niterné postoje, a to k lepšímu. Pokud to jsi schopen, tak dát nějaký příklad, jak jsi to udělal.


  Pokud se budeš ptát křesťanů, dá ti každý z nich desítky příkladů jak Bůh změnil jejich srdce, ať už darem, najednou, ve zlomku času, nebo výchovou, jasnou a přímou výchovou, které se poddáváme. 


  Jsi ty schopen napsat jeden příklad, jak sis spoluprací změnil tvoje srdce? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 21:45:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když má někdo vděčnost, radost a pokoj, tak se raduje. Hned ráno, jak se probudí, tak se raduje, nečeká na to, až si vyčistí zuby, nebo až zazní zvony, nepotřebuje povel a řád k tomu, aby se radoval, když má v srdci vděčnost a pokoj. To, co má v srdci ho chrání a to žije. "...


Aby byl člověk schopen cítit vděčnost, radost a pokoj, musí být v náležitém stavu. Nikoli každý člověk je schopen vděčnosti a čisté radosti. Může si to ale namlouvat, sám sebe ohlupovat.
Tím méně je takový člověk schopen pokoje.

Pokoj srdce je až výsledek, nikoli počátek.

Nepokojné je srdce naše, dokud nespočine v tobě, Bože. (sv. Augustin).




..."Raduje se i večer, nemusí čekat na klekání a řád."...

Toníku, ty opravdu nemusíš, řád ti nic neříká. Nežiješ totiž už ve skutečném světě, ale ve virtuálním, ve světě svých představ o Bohu. Ve světě, kde ty nic nemusíš.

(Kol 2,5-7)
Ačkoliv jsem totiž tělem vzdálený, v duchu jsem s vámi a raduji se, když vidím váš řád a pevnost vaší víry v Krista.
Proto, jak jste přijali Krista Ježíše jako Pána, tak v něm choďte -
zakořenění a budovaní v něm a utvrzovaní ve víře, jak jste byli naučeni, rostouce v ní s díkůčiněním.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 22. listopad 2016 @ 22:34:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Musí být v náležitém stavu?
Člověk schopný pokoje?

Poslechni ty věčný učni, schopnost pokoje není ze člověka, a pokud bys měl Krista vsrdci, tak bys věděl, že pokoj Pána nás nikdy za žádných okolností nepouští.
Ten svůj næležity stav popisuješ jako nabuzení z modloslužby, to je potom radostných pocitů, vdëčnosti a pokoje. Ale sotva to nabuzení pomine, už je to všechno fuč. A zbýva ti zase ta tvoje námaha, abys nëjak přežil dodalšího modloslužebného nabuzení.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 06:30:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aby byl člověk schopen cítit vděčnost, radost a pokoj, musí být v náležitém stavu. Nikoli každý člověk je schopen vděčnosti a čisté radosti. 

  Přesně tak. 

  Jde o stav člověka, stav srdce. Vděčnost vychází ze srdce člověka. Vděčný člověk má vděčnost a čistou radost. Nikoliv každý člověk je vděčný. A vděčnost si člověk nevyrobí vlastní snahou.

  Nebo ty si umíš vyrobit vděčnost vlastní silou? Pokud ano, jak jsi to udělal?


Může si to ale namlouvat, sám sebe ohlupovat. Tím méně je takový člověk schopen pokoje.

  Samozřejmě, náboženství znám dobře, vím v čem žijete, žil jsem v tom také. Nebo se taky může navenek tvářit že je jakoby vděčný, protože ví, že "se to má" a že by vděčný měl být. Nebo může člověk v náboženství dělat různé jiné divné věci. K vděčnosti mu to ale nepomůže.


Pokoj srdce je až výsledek, nikoli počátek.

  Výsledek čeho, Stando

  Výsledek lidské snahy?


Nepokojné je srdce naše, dokud nespočine v tobě, Bože. (sv. Augustin).

  To napsal hezky a pravdivě, mohu potvrdit, že je to pravda. 

  To ale neumí žádný Růženec, žádná Zpověď, žádná Eucharistie ani žádný jiný lidský nebo démonský výmysl, ani lidská snaha, byť sebevětší. Neumí to ani řád. Naopak, čím je snaha člověka větší, čím více se namáhá, aby dosáhl pokoje, radosti, lásky,... tím hůře na tom je. Protože věci, které jsou zadarmo, si nejde zasloužit. 

  Ostatně, stačí si přečíst svědectví ženy, která se jistě namáhala více, než jsme se kdy dokázali namáhat my, je dostatečně výmluvné a dobře popisuje to, co jsme bez Boha ve vlastní snaze o samasebespasení a samadosažení Boha žili a zažili.


Toníku, ty opravdu nemusíš, řád ti nic neříká. Nežiješ totiž už ve skutečném světě, ale ve virtuálním, ve světě svých představ o Bohu. Ve světě, kde ty nic nemusíš.

  Stando, ty jsi otrokem hříchu, tvé domýšlivosti. Jak se nezajímáš o realitu, o životy lidí, o to, co ti píší a říkají, tak si o lidech vymýšlíš různé lži, píšeš je do diskuze. Čím víc lží si vymyslíš, tím více jsi do nich zamotaný, tím větší jsi otrok a tím těžší je pro tebe vyjít ze lži. 

  Kdyby tě něco z mého života zajímalo, tak se zeptej, místo vymýšlení lží o mne. To ale asi nenastane, při tvé nestoudné drzosti a tvém postoji? Nebo jsi schopen tvou vlastní snahou vyjít ze lži, změnit tvé srdce a začít se zajímat o reálné životy druhých lidí? Jsi schopen ty sám svou snahou učinit pokání ze lží, které tu o druhých takto drze píšeš?

  Nebo zase tvým chováním potvrdíš slovo, které říkal Ježíš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 08:26:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Teď si ho pořádnē nakrkl. Říkat mu co je.
Zájem od něho o to co žiješ nečekej, zatím má dost starostí sám se sebou, když musí neustále znásilňovat sám sebe, aby se přimėl sloužit dobru. Ustrnul a neví jak dál. Jeho otroctví se nejvíce projevuje v tom, že ten svůj způsob žití, tedy duchovního sebeznásilňování pokládá za nejlepší a pro všechny příkladný. Na tom se podílí jeho výchova, a hlavgně jeho studium životů světců, které jsou doslova prošpikovány snahou o sebespasení ze skutků, a duchovním sebeznásilňováním. Všimni si, že když je vúzkých, začne citovat nějakého takového světce. A to ze ďvou důvodů. Chce zakrýt svou vlastní prázdnotu a absenci vztahu s Bohem. A ten druhý, že má hromadu knih, ze kterých čerpá "svoje moudra", do kterých se vžívá ve své fantasii.
Všimni si, že když se mu někdy vzácně stane a on odpoví sám za sebe, tak je to perla na zlatou slzu, nebo zlý emocionální výlev. V naprosté většině jeho komentářů, se však dočteme to, co si někde vyčetl. Jeho život je hledáním Boha v knihách. Tam ostatně skončí všechny tyto tipy lidí. V kostele ani v lidech Boha nenašel, podvědomě to ví, vědomě má obrovský blok si to přiznat. Zbývají mu jen moudré knihy.
To je jeho způsob vztahu s Bohem, přes knihy. A proto zde na GS diskutuje. Aby měl vztah k Bohu musí číst. Bez čtení ochabuje. Čtení knih v něm vyvolává klamné iluze, při kterých se vžívá do života světců. Čtení na GS ho utvrzuje v jeho samospasite viře. Všimni si toho Cizinče, že když napíše něco o nějakém řk světci, jsou všechny jeho následné komentáře ovlivněné světcovou životní charakteristikou. A této situace je docela paradoxní, že mu chceš dát poznat sdvůj život. Nic proti tomu, ale uvědom si, že pokud by k tomu došlo, tak ve způsobu jakým to Oko dělá, by tvůj život začal napodobovat přesněve stylu jakým nyní napodobuje životy světců. A to by se ti určitě nelíbilo.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 07:46:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic proti tomu, ale uvědom si, že pokud by k tomu došlo, tak ve způsobu jakým to Oko dělá, by tvůj život začal napodobovat přesněve stylu jakým nyní napodobuje životy světců. A to by se ti určitě nelíbilo.

  No, to určitě nehrozí. Četl jsem sice pozorně například příspěvky pozorovatelnika, který to takto dělal, ale podobné chování je způsobeno téměř výhradně okolím, ve kterém člověk žije. Těžko bude člověk napodobovat něco, co si přečte ne internetu.

  Možná tak slovy.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:28:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chtël jsem tě tím upozotnit, že Oko se velmi zajímávo to o co kdo žije. Tento zájem nevychází z prostředí ve kterém člověk žije, tento zájem hledá model v prostředí vekterém žije. Vychází z touhy člověka být konečně sám sebou, jenže místo vzoru u Boha, hledá vzor u lidí. Oko hledá svůj vzor v životech světců. Ty zatím nejsi jeho tip. Ale pokud by se to hypoteticky stalo, nelíbilo by se ti to. Nastala by situace, kdy by žití v Bohu napodoboval, podle toho tvého žití, což ostatně dělá i nyní, jenom podle jiných lidských vzorů. Co nyní napíšu neplatí ze záčatku při výchově dětí. Jako kristovci si musíme dávat pozor, aby to naše žití nebylo pro někoho více vzorem, než působení Krista v nás a mezi námi. Působení Krista je na naše žití prioritní, a naše žití je v působnosti se*****ární. Naše žití muže být jednou z možností jak někomu ukazat působení Krista v našich životech. Pokud se však z našeho žití v Kristu pro někoho  stane přikladný model, vede to k tomu, že ze vzoru se stává osobnost a žák zůstává stale v roli žáka, svůj vzor má v člověku a ne v Bohu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. listopad 2016 @ 17:44:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...". Nikoliv každý člověk je vděčný. A vděčnost si člověk nevyrobí vlastní snahou."...


Pokud je to tak, že vděčnost dostane od Boha jenom někdo a jiný ne, jak je to potom s Boží spravedlností?

Takže vděčnost je odpovědí člověka na Boží lásku, vděčnost pramení z lidského srdce - rozhodnutím vůle, rozumu a citu člověka.





..."
Pokoj srdce je až výsledek, nikoli počátek.

  Výsledek čeho, Stando

  Výsledek lidské snahy?
"...


Pokoj srdce je až výsledek života s Bohem, výsledek spolupráce člověka s Bohem na scénáři svého vlastního života., Čím déle trvá a čím je spolupráce (včetně modlitby, půstu a almužny) intenzívnější, tím je pokoj srdce větší a pevnější. Je to výsledek života v řádu Božím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 18:41:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I pro vděčnost Bohu se musíš svou "svobodnou" vůlí rozhodovat! To je hrůza! Když někoho miluješ, tak se pro lásku taky neustále rozhoduješ? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:16:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud je to tak, že vděčnost dostane od Boha jenom někdo a jiný ne, jak je to potom s Boží spravedlností? 

  To by pak byl dost divný bůh s divnou spravedlností.


Takže vděčnost je odpovědí člověka na Boží lásku, vděčnost pramení z lidského srdce - rozhodnutím vůle, rozumu a citu člověka.

  Ano. Vděčnost je opravdu odpovědí člověka na Boží lásku a vděčnost opravdu pramení z lidského srdce. 

  A rozhodnutí rozumu a vůle s tím nic nenadělá.


Pokoj srdce je až výsledek života s Bohem, výsledek spolupráce člověka s Bohem na scénáři svého vlastního života., Čím déle trvá a čím je spolupráce (včetně modlitby, půstu a almužny) intenzívnější, tím je pokoj srdce větší a pevnější. Je to výsledek života v řádu Božím.

  Tohle máme s naším Bohem naopak.

  Spasení, pokání, vděčnost, pokoj a mnohé další dary jsou Boží dary. Stojí na počátku života s Bohem a nestojí na lidské snaze, proto jsou taky o pořádný kus pevnější. Čím déle žije člověk s Bohem, tím je vděčnost a pokoj stejný. Život pak vychází z toho, co Bůh dává, z jeho darů. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:32:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Čím déle žije člověk s Bohem, tím je vděčnost a pokoj stejný."...

Zase jeden kolaps logiky.
Jiným způsobem říkáš, že život s Bohem člověka nijak neproměňuje, nečiní jej o nic lepším.




Já tvrdím opak: Čím déle člověk žije opravdu s Bohem, tím se kvalita prožívání jeho života neustále zvyšuje.

Proto má smysl žít s Bohem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 19:36:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To proto, že si pleteš život v Bohu a emocionální prožitky při modloslužbě. Ty se v prožívánī stupňují, a s hloubkou prožitku u tebe roste klamný pocit, že si Bohu blíž a blíž. Začni si taky všímat, že čím více se tvoje emocionální prožitky stávají intenzivnější, tím více se stávají prchavější, a ty musíš neustále vynakládat větší a větší úsilí, abys "rostl".



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 17:34:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase jeden kolaps logiky. 

  S tvými kolapsy ti nepomůžu.


Jiným způsobem říkáš, že život s Bohem člověka nijak neproměňuje, nečiní jej o nic lepším.

  No, nejsem oko. Nesmysly, co si vymýš z tvé "logiky", neříkám. A to ani jinými slovy.

  
Já tvrdím opak: Čím déle člověk žije opravdu s Bohem, tím se kvalita prožívání jeho života neustále zvyšuje

  To je dobře, že tvrdíš opak nesmyslů, co sis vymýšlel doteď a pochopil jsi to, co píšeme. Život s Bohem člověka proměňuje. Pokud člověk žije s Bohem, podstatně se liší jeho život od pobožných skutků a náboženské snahy, která nic takového neumí. Proto se také nemění kvalita života lidí, kteří se snaží proměnit sama sebe svými skutky. A pokud ano, tak se s věkem zhoršuje.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 10:20:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl jsi: ..."Čím déle žije člověk s Bohem, tím je vděčnost a pokoj stejný."...



Já tvrdím opak: ..."Čím déle člověk žije opravdu s Bohem, tím se kvalita prožívání jeho života neustále zvyšuje"....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 07:37:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Ano, samozřejmě. Bůh se nemění, nemění se ani jeho dary.



Já tvrdím opak: ..."Čím déle člověk žije opravdu s Bohem, tím se kvalita prožívání jeho života neustále zvyšuje".... 

  Opak čeho? 

  Opak toho, co jsem psal já? To těžko, to jsi tu tvrdil dříve, když ses snažil naznačovat, že si tvou snahou zlepšuješ tvé srdce.

  Opak toho, co jsi tu naznačoval, že si tvou vlastní snahou zlepšíš tvé srdce? Pak s tebou jistě souhlasím. To je dobře, že už jsi obrátil a tvrdíš opak. Je určitě dobře, že jsi na to přišel. To ti tu píšeme od začátku. Živost s Bohem a Boží hodnoty člověka proměňují.

  Samozřejmě, že se kvalita života s Bohem zvyšuje. Když člověk žije Boží pokoj, vděčnost, když má v srdci Boží věci, Boží postoje, proměňuje to i duši a tělo. Boží pokoj, radost, vděčnost, víra proměňují i okolí člověka.

  V tom se kvalita života bez Boha, v slzavém údolí, dost podstatně liší. Čím déle žije člověk bez boha, ve své snaze, v pachtění za skutky, různými modlitbami, amužnami a posty, tím se jeho kvalita života snižuje.

  To je velký a principielní rozdíl mezi životem s Bohem a náboženskou snahou o samaspasení a samazlepšení sama sebe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:02:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Čím déle žije člověk bez boha, ve své snaze, v pachtění za skutky, různými modlitbami, amužnami a posty, tím se jeho kvalita života snižuje.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 12:39:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Bůh se nemění, nemění se ani jeho dary."...


Boží dary je křesťanu třeba stále rozmnožovat - jako ony příslovečné svěřené hřivny.
I vlastním úsilím, námaho, obětí.






..."V tom se kvalita života bez Boha, v slzavém údolí, ..."...

Nenajdeš na světě jediného člověka, který by nebyl soužen nějakým utrpením - jen formy tohoto utrpení jsou různé. Každý z nás má denně brát na sebe svůj kříž a poponášet ho o další úsek naší životní cesty určený pro tento den.

(Zj 7,14)
... A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení a svá roucha vyprali a vybílili v krvi Beránkově...



Ano, tento svět pro nás bývá i obrazem slzavého údolí.
Pokud nemáš zrovna trápení, děkuj Bohu a nepřestávej. Pokud trápení máš, i tak Boha chval.
(Žl 90,10)
Časy našich let -- je jich sedmdesát, a je-li člověk při síle, osmdesát. A jejich pýchou je jen trápení a nepravost -- proto rychle pomíjejí a my odlétáme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:24:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, boží dar a hřivna jsou dva odlišné pojmy. Nezamotávej to dohromady. Přečti si podobenství o hřivnách. Hřivna je něco co služebník musí hospodáři odevzdat, něco co nepatří služebníkovi. A hospodář zhodnotí jak se služebník o svěřené hřivny staral, zda je rozmnožil nebo zakopal.

Dar je něco co ti patří, co ti někdo dal. Od toho slovo dar. Dát,dal. Je to tvoje. Dary se nevrací tak jako svěřené hřivny. Dary nemůžeš rozmnožovat, rozmnožují se svěřené hřivny.
Dary můžeš využívat ve prospěch jiných lidí, pro svůj vlastní prospěch je to většinou sobecké. Darem je třeba hudební nadání. Když nějaký skladatel složí krásnou hudbu, a nechal by si ji pro sebe, tak je to nevyužitý plod jeho daru, ze kterého krom něho nikdo nic neměl. Co na tom, že ve svém daru složil krásnou hudbu, když s ní nikoho neobdaroval. Pochop na tomto princip božích darů. Plody boží darů se darují. V Písmu je psáno zdarma jste dostali, zdarma dávejte. A to se týká božích darů.
 Uvědom si, že hudební skladatel obdarovává plody svého daru, ale svůj dar od Boha tím nikomu nepředává, víš co by pak po každém poslechu hudby bylo hudebních skladatelů, kdyby se boží dary rozmnožovali způsobem jaký popisuješ? Nebo si snad myslíš, že hudební skladatel může svůj dar od Boha někomu předat a tímto předáváním svůj dar rozmnožovat? Jak by se ti líbilo, kdyby všichni umělci byli jako přes kopírák? Kam by se poděla originalita? Kam by se podělo umění, ve kterém by se tvořily díla podle naklonovaných božích darů? Až sem by to došlo, kdyby se boží dary rozmnožovali tím tvým způsobem.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:13:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Boží dary je křesťanu třeba stále rozmnožovat - jako ony příslovečné svěřené hřivny. I vlastním úsilím, námaho, obětí.

  A napíšeš nám někdy, jak sis vlastním úsilím rozmnožil sám sobě pokoj nebo vděčnost? Jakou námahou nebo obětí jsi to udělal?



Nenajdeš na světě jediného člověka, který by nebyl soužen nějakým utrpením - jen formy tohoto utrpení jsou různé. Každý z nás má denně brát na sebe svůj kříž a poponášet ho o další úsek naší životní cesty určený pro tento den.


  Dokážeš statečně a srdnatě oponovat sám sobě. Už neplatí, že čím déle člověk žije opravdu s Bohem, tím se kvalita prožívání jeho života neustále zvyšuje?

  Když člověk žije s Bohem, Bůh ho uzdravuje, dává mu lásku, pokoj, radost, víru a další svoje hodnoty. Když člověk žije bez Boha, dostává dary zase od toho, komu slouží: Pokud slouží temnotě, dostává za odměnu beznaděj, prázdnotu. Ježíš nikdy neříkal, aby na sebe lidi brali temnotu, prázdnotu, beznaděj a jiné "hodnoty" slzavého údolí. Člověk totiž není Bůh.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:32:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." A napíšeš nám někdy, jak sis vlastním úsilím rozmnožil sám sobě pokoj nebo vděčnost?"...



Po celou tu dobu jsem zde hovořil o nutné spolupráci Boha a člověka na budování lidského srdce, Nikdy jsem netvrdil nic jiného.



Cožpak nevidíš tu svou zabedněnost, jak ti hereze zatemňují úsudek, když hovoříš pořád jen o jakémsi "mém" vlastním úsilí a Boha z toho vynecháváš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 18:10:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Po celou tu dobu jsem zde hovořil o nutné spolupráci Boha a člověka na budování lidského srdce, Nikdy jsem netvrdil nic jiného.

  Jakýsi "oko" tu psal:

  Boží dary je křesťanu třeba stále rozmnožovat - jako ony příslovečné svěřené hřivny. I vlastním úsilím, námaho, obětí.

  Nemá ten "oko" něco společného s tebou? Na základě jeho slov jsem se ho zeptal: A napíšeš nám někdy, jak sis vlastním úsilím rozmnožil sám sobě pokoj nebo vděčnost? Jakou námahou nebo obětí jsi to udělal? 




Cožpak nevidíš tu svou zabedněnost, jak ti hereze zatemňují úsudek, když hovoříš pořád jen o jakémsi "mém" vlastním úsilí a Boha z toho vynecháváš?






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:37:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Boží dary je křesťanu třeba stále rozmnožovat "...

 Děje se tak jedině v životě s Bohem - a takový život vyžaduje od člověka i námahu, odříkání. Vyžaduje úsilí, sebeovládání, oběti. Toto všechno jsou doprovodné jevy skutečně žité lásky. A skutečná láska je vždycky vztahem sdíleným.


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 18. listopad 2016 @ 08:52:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, já myslím, že Oku šlo o něco zcela jiného. Na tomto portále, když někdo napíše, že se křesťan má snažit, usilovat, zdokonalovat a pod., okamžitě se ozve unisono smršť komentářů, že je to zákonictví, skutkaření apod. No tak Oko zkopíroval něco z evangelické strany a čekal, že se to stane také. A samozřejmě, dočkal se. Když jsem to četl, měl jsem dokonce pocit, že by to mohla být parafráze na Komenského.

Někteří diskutující si zřejmě myslí, že oni neudělají nic a vše za ně udělá Bůh. Že je ovšem křesťanství cestou sebezapření, sebekáznění, prostě nesení kříže a usilování z celého srdce být podobnějšími Kristu, v tom mnozí vidí katolicismus. Tento hyperluteranismus resp. hyperwatchmanismus pak vede k tomu, že si (někteří) diskutující myslí, že snad  již ani nemají hříšné sklony, které je třeba umrtvovat. Pak si pouštějí ústa na špacír a používají vulgarismy, v čem zřejmě vidí jakousi "vyšší" duc*****st. To je ale hluboký omyl.

Předpokládám, že mnozí ani nenavštěvují pravidelná shromáždění, kde by je někdo mohl napomenout a usměrnit, protože denominace jsou přeci od ďábla a oni jsou plně a neomylně vedení duchem.

Tento komentář se samozřejmě týká jen určitého okruhu resp. specifické skupiny přispěvatelů, zdaleka ne všech.

Židům 12:14  Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.

P. 



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 18. listopad 2016 @ 09:34:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nedělím autory na katolíky a protestanty, hledím na obsah řečeného. A tady jsem nenalezl důvod nesouhlasit.

Pokud je autorem nekatolík, protestant - tím lépe. Alespoň je vidět, že jsou pořád i věci, které máme s protestanty společné.

Nešlo mně o nic jiného, než o čem jsem psal: o potřebě cností pro život křesťana, získávaných záměrně a cíleně cvičením vůle, rozumu a odříkáním věcí příjemných. Jako když si sportovec udělá rozvrh pro každodenní pravidelná cvičení. Pokud tedy má stanovený cíl, kterého chce dosáhnout.


V duchovní oblasti tomu není jinak. I my máme stanovený cíl - spasení duší.

A buď si zvolíme cestu lenosti (ono to nějak dopadne), nebo sami "zabereme špónu" a budeme usilovat o nebeské království cvičením ke cnostem.

Bůh totiž vůbec nemá rád lenost. Lenost je jedním ze sedmi hlavních hříchů.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Pastýř v Pátek, 18. listopad 2016 @ 10:45:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím zde dva základní pohledy:

1. Dělám to proto, abych dosáhl spásy.
2. Dělám to proto, abych se líbil Bohu (případně, abych uvedl své spasení ve skutek).

Pokud bys myslel variantu 1., tedy záslužnickou (z čehož Tě tu zde mnozí podezírají), pak zcela chápu onu vlnu "hněvu" proti tomuto pojetí.
Pokud myslíš variantu 2., pak zde zřejmě nalezneš  konsenzus.

Zásadní problém mezi katolicismem a protestantismem je ovšem, podle mne, v tomto:

1. Zda je spasení možné získat "pouhou milosti skrze víru" nebo zda je nutné ještě navíc praktikovat "římskokatolické svátosti".
2. Zda je víra "spolehnutí se na to, co není vidět", čímž se myslí individuální a osobní vztah se vzkříšeným Kristem nebo je tím myšleno "věřit všemu, co římskokatolická církev předkládá k věření". 

Ale je mi jasné, že o tom zde bylo řečeno mnoho a že je to jen pro případné nové čtenáře ;-) Netřeba o tom dále diskutovat.



 


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 19. listopad 2016 @ 00:38:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vysvětluješ mu to ve způsobu jeho smýšlení.

V tom samém způsobu tedy dodám.

1) Žije v nás v srdečním chrámu Kristus. Kristus, který neustále působí Duchem svatým. Je naším jedinným prostředníkem a učitelem.

2) Žije Kristus vně nás, ve svatostánku, Kristus, který občas působí Duchem svatým. A našimi prostředníky a učiteli jsou lidé.




]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:51:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
1. Dělám to proto, abych dosáhl spásy.
2. Dělám to proto, abych se líbil Bohu (případně, abych uvedl své spasení ve skutek).

  Ahoj Pastýři. 

  A liší se v něčem ty dva pohledy? 

  Řekl bych, že pro člověka žijícího v náboženství budou oba dva ty základní pohledy jeden a ten samý konzistentní pohled. Alespoň my jsme dělali modlitby, posty a almužny (a mnoho dalších věcí) proto, abychom se zalíbili Bohu a dosáhli spásy. Oka jsem v této věci četl pozorně a i on tu psal, že i dělá své dobré skutky proto, aby se zalíbil Pánu a zároveň je dělá vědomě a cíleně aby dosáhl spásy. 

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 08:14:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já ti rozumím, přesto v tom nespatřuji žádné dva rozdílné pohledy.

Už dávno si katolíci s protestanty vyříkali ono nedorozumění: Spasení je výhradně z milosti Boha. S tímto souhlasí obě strany.

Problémem je, že tato milost je Bohem nabízena, není od Boha lidem vnucována.

Od člověka pak Bůh čeká adekvátní způsob přijmutí tohoto daru, "rozbalení" daru a následné používání daru. A o tomto všem je už život křesťana, jeho výchova ke cnostem, skutky.


V životě takovýto "model" vidíme na každém kroku: např. talent hrát fotbal je od Boha, člověk ale musí od mládí být veden, trénován dobrým trenérem, záměrně a cíleně usilovat o dokonalost fotbalového hráče. Vyžaduje to neustálé úsilí a tvrdou dřinu po velice dlouhý čas (skutky) - bez toho se dokonalost nerozvine ani ve fotbale, ani ve víře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 19. listopad 2016 @ 10:40:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinec ti teď může poděkovat. Potvrdil jsi jeho slova, což se shoduje i s mým názorem, že člověk žijící podle náboženství nebude spatřovat žædný rozdíl v tom co popisuje pastýř.

Člověk žijící v  Kristu ten rozdíl vidi.
Buď žiješ v Kristu, který ti přímo vše potřebné dává a ty se ve všem obracíš jenom a pouze na Něho, nebo Kristus žije vně tebe a ty potřebuješ skutkové napružováky, modloslužebné nabuzováky a lidské zprostředkovátory.

Kapišto ten rozdíl??


]


Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 11:40:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono je třeba také brát zřetel na to, kdo o tom hovoří, protože když dva myslí totéž, zpravidla to není totéž.

Moje zkušenost se odvíjí od dvou zdánlivě rozdílných postojů:
1) musím usilovat, abych byl spasen
2) musím usilovat, abych nakonec nebyl zavržen, ačkoliv již spasen jsem

Myslím, že motivace obojích není správná.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 09:14:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cílem je spasení duší, ale prostředkem je už způsob  pozemské cesty, pozemský život s Bohem a ve společenství církve.

My všichni společně kráčíme ke spáse a společně se povzbuzujeme, podporujeme - a necháváme se vést Kristem.


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 20:08:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
My všichni společně už spasení jsme, a to je informace 2000 let stará.
Kráčíme světem a svědčíme vazalům hříchu o tom, že spása je pouze v Kristu a ve víře.
Svědčíme o tom, že Kristus je cesta k věčnému životu, a že je pravda Ducha svatého osvobozující otroky hříchu.
Chrámy kde Kristu přebývá, jsou naše těla.
Církev Krista, je organizovaná Duchem a její hlavou je Kristus.



]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 20:41:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
možná měl na mysli verše 1Petr. 1:9 veršem pátým konče....


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 08:31:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ctnostný člověk je ten, který svobodně koná dobro

  Ahoj Stando.

  Souhlasíš s tou větou z dokumentu, který jsi citoval? Napsal jsi jí boldem a ještě podtrženě.

  Neschází ti v té větě při tvé "logice" zlo?

  Souhlasíš vůbec s tím dokumentem? Je velmi dlouhý, jsou tam čtyři stránky textu a není v něm ani zmíňka o zlu a o tvé "svobodě" vybírat si zlo. To je v pořádku, nezná se ti při tvém uvažování a tvé "logice" "vybírání si dobra a zla" a "svobody hřešit" ten dokument nevyvážený?


  Toník



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 13:30:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nechápu, že jsi stále takto zablokovaný.

Aby člověk mohl svobodně vykonat dobro, musí se pro to dobro sám rozhodnout. Vybírá si většinou z mnoha různých variant - mezi ně patří i varianta vykonat zlo, nebo varianta -  lhostejnost (neudělat nic a pod.)


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 21:51:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vybírá si většinou z mnoha různých variant - mezi ně patří i varianta vykonat zlo, nebo varianta -  lhostejnost (neudělat nic a pod.)

  No, já chápu, co žijete, psal jsi to mnohokrát. Právě proto jsem tvoje podivné postoje konfrontoval s tím, co jsi citoval. Proč tedy cituješ článek, který je o opaku toho, co žijete, opaku vaší "svobody" hřešit?

  A je vám to nějak užitečné k životu, že si svobodně vybíráte zlo?

  Dokážeš si představit, že jsou lidé, kteří jdou do metra, v klidu si koupí lístek aniž by se rozhodovali pro zlo a zlo k tomu vůbec nepotřebují? Když si člověk svobodně vybírá dobro, je to dost užitečné jak pro jeho život, tak pro život lidí okolo něj. Když člověk například dává odměnu druhým za jejich práci (a třeba i víc, než si řeknou), funguje zákon "co zaseje, to sklidí". Zajedno mají užitek ti lidé, kterým za práci platí, za druhé má užitek i on sám.

  Je vám k něčemu užitečné, že si pro život vybíráte svobodně zlo?


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 20. listopad 2016 @ 09:51:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pro tvoji informaci. Kolem roku 2000 probíhalo v řkc zaškolování oveček k tomu, jaký mají mít "správný" názor na svobodu v demokracii. Faráři o tom kázali, hlavně před volbama, semináře se pořádali, brožurky se tiskly. Bylo to zaměřené na svobodu člověka. A do svobody bylo namontované všechno, svoboda v demokracii, svoboda hřešit, a dokonce i víra, která je prý určitým omezením svobody. Byly to hrozné lži a polopravdy, taková ta typicky řk matlanina. Člověk z toho nebyl moudrý.. V paměti mi z toho utkvěla hlavně ta "svoboda hřešit". Rozebírat takové hlouposti nehodlám, jenom abys věděl, kde k tomu Oko přišel.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 20. listopad 2016 @ 11:13:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  To dává smysl, že ta "svoboda" hřešit, co tu oko propaguje a srdnatě si jí chrání, musí být nějaké "nové poznání" nějakých nových guru, co nám předtím "duch" nedal poznat, protože bychom to asi nesnesli. V ŘKC jsem byl do začátku 90. let a nepotkal jsem se učením, které by říkalo, že bůh lidem "dovoluje hřešit" a že "svoboda" spočívá ve vybírání si dobra a zla. Ohledně hříchu nás učili poměrně dobře, jasně nás před hříchem varovali a jasně nás vedli ke spořádanému životu, k tomu, abychom se hříchu vyhýbali. Neznali sice evangelium o záchraně z hříchu v Pánu Ježíši a o novém životě v Něm (což neznají dodnes, proto taková vzpoura proti evangeliu právě od římských katolíků, která je vidět i zde), o to více ale před hříchem varovali, někdy až moc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 20. listopad 2016 @ 12:22:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Není to o žádném novém poznání.
Stálou realitou je, že každý člověk bez výjimky si může zvolit mezi dobrem a zlem. Každý člověk se může rozhodnout zhřešit - může však úplně ve stejné svobodě se rozhodnout vykonat dobro.




Že to dneska už nechápeš, je následkem deformace tvého myšlení zhoubným učením sekty - dokážeš myslet už jen podle určitých schémat, podle omezených klišé - a všechny ostatní logické námitky oponentů vytěsňuješ za okraj tvého poznání.

A proto ti uniká, že i ty se neustále v nových životních situacích stále nějak rozhoduješ; jednou se reálně rozhodneš pro dobro, jindy třeba pro určitou, různě závažnou formu zla - prostě i ty občas zhřešíš. Různě závažně.  Však docela ve svobodě této volby zhřešit.


Pokud by totiž hřích nebyl spáchán na základě tvé svobodné a dobrovolné volby, nenesl bys na něm svou vinu. Nebylo by spravedlivé, abys byl za takové zlo ještě trestán. Nezvolil by sis ho totiž ty sám - nenesl bys tudíž za něj ani odpovědnost.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 20. listopad 2016 @ 13:15:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opět se projevila tvoje neznalost, a ještě k tomu hříšná zloba. Pro tu hřišnou zlobu na Cizince ses rozhodl ve své svobodě, nebo to bude spíše tak, že tě otrocky ovláďá?
Zpět ke tvojí neznalosti. Žádnou svobodu hřešit nemáš! Hřešíš jako otrok, jako vazal hříchu. Tvoje svoboda, ani nic jiného co pochází z tebe, ti neumožňuje se hříchu zbavit. Proto my hříšní lide potřebujeme božského spasitele Ježíše Krista, který nás svou obětí z OTROCTVÍ chříchu vykoupil.

Je hrozné když píšeš, že ses pro svůj hřích svobodně rozhodl, uvědom si, že to z tebe činí neomluvitelného viníka! Já hřeším pro svoji neznalost, pro svou lidskou slabost, utíkám s tím  ke Kristu, který mne  zbavuje otroctví hříchu.
Ještě hroznější a děsuplnější je to, žec se musíš svobodně rozhodovat pro dobrý skutek!!
Oko, uvědomuješ si, co za takovým rozhodováním může všechno stát?! Může to být chladný kalkul, může to být ziskuchtivost, vypočítavost, dokonce i satanská manipulace. Cožpak se právě toto v EU nyní neděje? V rámci rozhodnutí pro "dobré" humanistické skutky se páchá nesmírné zlo na celých národech!! A pradoxně za tím stojí " křesťanské" strany!
Oko jestli se musīš pro dobrý skutek rozhodovat, tak nejsi nic jiného než dle novodobé sarkasticvké terminologie- pachatel dobra.
Oko, pro dobrý skutek se jako kristovci nerozhodujreme, konáme a žijeme tak, že dobrý skutek je něčím zcela samozřejmým, každodenním a zcela běžným.. Zlo, hřích a zlé skutky jsou pouze dočasné, a jednou zlo pojde zlem. A až přijde ta doba, co se na dobrých skutcích změní? Vůbec nic. Budou to stále ty samé projevy lásky, které budou nezištné, a tak jako nyní se pro ně nebudeme muset rozhodovat, jelikož je žijeme v každodenní samozřejmosti. A v tom je již nyní království boží mezi námi.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 06:32:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stálou realitou je, že každý člověk bez výjimky si může zvolit mezi dobrem a zlem. Každý člověk se může rozhodnout zhřešit - může však úplně ve stejné svobodě se rozhodnout vykonat dobro.

  Já vím Stando. Omylem se domníváte, že jsou všichni lidé poddaní vaším ideologiím a žijí totéž, co vy. František se zase domníval, že každý člověk má v sobě třídní nenávist. Martino se domnívá, že všichni okolo něj taky berou tablety. Pozorovatelnik se domnívá, že všichni hrajou stejné pobožné divadlo, jako hrál on.

  K tomu se u nás říká: Podle sebe nesuď tebe. Natož pak podle vašeho virtuálního vybájeného světa.

  Zkus se místo domýšlení převrácených věcí z tvého života druhým zajímat o životy druhých. Mohl bys pak zjistit, že lidi nežijí to, co vy a že například křesťané žijí to, co se píše v tom článku, který jsi citoval a ty vaše nábožné nesmysly jsou jim ukradené.

  Zkus se někdy zajímat o hřích, jestli si ho lidi vybírají svobodně, dobrovolně. Jestli lidi svobodně a dobrovolně lžou, jestli svobodně a dobrovolně chlastají, jestli se svobododně a dobrovolně nenávidí, jestli se svobodně rozvádí nebo jdou na potrat. Třeba pak zjistíš, že lidi nejsou poddáni vašim sektářským bajkám, ale chovají se podle toho, co říkal Pán Ježíš.


Že to dneska už nechápeš, je následkem deformace tvého myšlení zhoubným učením sekty - dokážeš myslet už jen podle určitých schémat, podle omezených klišé - a všechny ostatní logické námitky oponentů vytěsňuješ za okraj tvého poznání.

  Ano, samozřejmě. Už nežiju ve virtuálních bajkách vaší pobožnosti.

  Stando, to, že znám realitu a věřím slovu Pána Ježíše neznamená, že bych nechápal vaše bajky. Když Ježíšova slova nazýváš "zhoubným učením sekty" jen vypovídá o tom, v jakém jsi stavu a co asi za "křesťanství" žijete vy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 11:09:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já se nic nemusím jenom tak  "domnívat".

Já vím, že mohu konat dobro,  zrovna tak ale mohu i upadnout do zla hříchu. Toto nebezpečí stále trvá a nikdo z nás (včetně tebe) proti němu není zcela imunní. Je to proto, že Bůh ponechává všechna rozhodnutí až do naší smrti těla na člověku. Kdyby tomu tak nebylo, člověk by za své činy nemohl nést odpovědnost. Nebylo by za co odměnit, nebylo by za co trestat.

To je o svobodě volby každého člověka.

Kdo toto popírá, je už natolik deformován, že jeho logické myšlení je výrazným způsobem zablokováno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 11:41:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale to ti nikdo nebere Oko, jistěže můžeš konat dobro i zlo, a taky to děláš. A právě proto, že to děláš se musíš nutit a usilovat o setrvání v dobrém. Je to pracné, vysilující, namáhavé a málo efektivní.
Píšeš, že proti hříchu nejsme zcela imunní. Ano, Oko, to máš úplnou pravdu. Jsme všichni bez rozdílu hříšní lidé. Jenže je tu jeden propastný rozdíl. Když zhřešíš bez Krista, hřích tě ovládne a oddělí od Boha. V životě v Kristu když zhřešíš, hřích tě díky okamžitému zásahu Krista neovládne. V tom je ten princip "v čem jsme slabý, v tom jsme v Kristu silní".
Kristus si tě střeží a ukáže ti jak můžeš následky hříchu rychle napravit. To je možné pouze za situace, kdy tě hřích neovládne, protože pokud tě hřích ovládne Krista vnímat přestaneš. A v tom je přece princip hříchu, oddělit nás od Boha. Ze srdce Ti Oko přeji abys toto působení Krista poznal, abys poznal že existuje okamžité vysvobození od hříchu, který ti vnímání Krista nijak nezatemní. To je možné proto, protože za nás zaplatil vykupitelskou cenu. Kristus nás neustále osvobozuje. 
Není riziko zhřešit, rizikem je zhřešit bez Krista!

Oko, ty se bláhově domníváš, že tvoje chtění, tvoje usilovnost nějak přimějí Krista tě osvobodit? To on dávno chce, a chce to u všeho lidstva, proto přece přišel, aby hledal co zahynulo. A ty jsi takový king, že mu to chceš ve své pošetilosti dovolovat!?

Ty se neustále rozhoduješ pro Krista, a důkazem je, že pokaždé když zhřešíš, tak tě hřích od Boha oddělí, a jsi v tom sám. A je to právě ta tvoje "svobodná ano/ne vůle", která nedovoluje Kristu aby tě od vazeb na hřích ihned osvobodil, a ty abys všechno týkající se hříchu uviděl v pravdě Ducha. Namísto toho se utíkáš k lidem, k nefunkčním svátostem, a se svým selháním bojuješ sám a těžce. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 12:53:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...".... rizikem je zhřešit bez Krista!"...


Není nad to,  hřešit spolu s Kristem!   :-)  :-)   :-o  .......


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 14:59:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je docela vtipné. A ono to jde?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 21. listopad 2016 @ 18:00:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono někdo někde psal, že hřešíme SPOLU?? Oko všímej si více toho, co v tobě překrucuje jednoznačný význam slovních pojmů. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 08:04:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Já vím, že mohu konat dobro,  zrovna tak ale mohu i upadnout do zla hříchu. 

  Já vím. A tvůj bůh, co sis ho v hlavě vymyslel, ti to dovolí a zlo schválí. A omylem se domníváš, že to, co žiješ ty, žijí i ostatní lidé. A to se pleteš.


  Kdo hřeší, je otrok hříchu. 

  Tím otrokem nepřestane být, pokud ho hřích oklamal až natolik, že se omylem domnívá, že si hřích vybírá svobodně. To jen svědčí o tom, jak hluboko v hříchu vězí. Alkoholik nebo kuřák často neřekne a nepřizná pravdu, "jsem otrokem alkoholu", ale bude říkat "mám svobodu, mám to pod kontrolou, kdykoliv mohu přestat". Ale stane se někdy, že "přijde sám k sobě" a řekne si: Pomoooc! Jsem otrokem! Kdo mi pomůže z tohoto...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 14:50:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Alkoholik nebo kuřák často neřekne a nepřizná pravdu, "jsem otrokem alkoholu", ale bude říkat "mám svobodu, mám to pod kontrolou, kdykoliv mohu přestat"."...


Nikdy jsi neslyšel o notorickém kuřákovi, který, když mu diagnostikovali rakovinu, tak přestal okamžitě kouřit ze dne na den? Ani se nemusel odnaučovat kouřit, šlo to samo, stačila jenom tato silná motivace - vidina brzké smrti.



Toníku, pokud by člověk neměl svobodu volby, žádný z hříšníků (otroků) by se logicky už nemohl ani obrátit

Ty si žiješ v jakémsi uzavřeném světě (nábožných šablon) a ten ti nedovoluje využít potenciál vlastního mozku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 22. listopad 2016 @ 19:10:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Strach ze smrti chceš používat jako argument? To je naprosto zcestné, jsi úplně mimo. Cizinec pīše o tom, že otrok hřichu je spoutaný. V případě alkoholových a nikotinových závislostí, se jedná o velmi silné tělesné sebezničující vazby. Ten tvů způsob rozhodnutí v síle vlastní vůle v praxi nikomu dlohodobě nefunguje. To ti potvrdí každý kuřák a alkoholik. A co jsem znal kuřáky s diagnostikou rakoviny plic, tak všichni kouřili do posledního dechu, jelikož jim to bylo už jedno a věděli že abstinence je už nevyléčí.

Už jsem to zde několikrát psal jak se zbavit návykovosti. Mohu to popsat na kouření. V prvé řadě ukončit všechno svoje vlastní úsilí, které je marným bojem samého se sebou, poté následuje pokání a modlitby ke Kristu za osvobození od závislosti. Kristus ukáže v pradě Ducha duchovní pokušitelský zdroj. Člověk se závislostī je hřichem zotročený, jeho duch nedokáže v pravdě uvidět pokušitele. Otrok vnímá závislost teprve až v tělesném projevu, a to je už pozdě. Všechno co nepozorovaně a nekotrolovatelně přejde z roviny duchovní do tělesné, nás ovládá. Můžeš se tomu postavit svou vúlí, svým úsilím, ale to bpjuješ vysilující boj samého se sebou.
Když jsi Kristem osvpbozejný vpravdě Ducha, uvidīš pak zlého pokušitele již v okamžiku kdy začíná duchovně působit, v tom okamžiku ještě tělesná závislost nepropukla, a právě v tom okamžiku má náš pravdou osvobozený lidský duch největši moc zlého odmítnout. Je to naprosto snadné a bez námahy a jakéhokolv úsilí. Po několikatém pokušení to zlý duch vzdá a dá pokoj.
Oko, právě jsem ti popsal duchovní boj s pokušením, který když správně vedeš tak se ve vteřině zbavíš mnohaleté návykovosti, bez toho tvého velkého úsilí.
Pravda osvobozuje a dává vidět Boha i božího nepřítele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 19:49:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvůj příspěvek mi připomíná jednu mou zkušenost s jednou méně závažnou věcí - tloušťkou. Svého času jsem se modlil a svěřil tuto záležitost Pánu. Během roku jsem zhubnul z 98 na 77 kg bez toho, že bych pro to něco vědomě udělal. Po jednom shromáždění za mnou přišla Jarka Kretschmerová (ta herečka) a říká mi: Stando, jak jsi to udělal. Chvíli jsem se zamyslel a pak jsem jí odpověděl: Vzdal jsem se. A Jarka na to: To je ono; já se pořád pinožím a nic. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 07:50:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikdy jsi neslyšel o notorickém kuřákovi, který, když mu diagnostikovali rakovinu, tak přestal okamžitě kouřit ze dne na den?

  Ne, Stando. To jsem neslyšel. Ale slyšel jsem o pár lidech, kteří po diagnostikované nemoci kouřili dál, nebo se dále přejídali, dále pili, dále fetovali.

  Slyšel jsem taky o lidech (a byli to vyjímky), kteří před alkoholem nebo cigaretami utekli a byli po menší nebo větší část svého života před svým otrokářem na útěku, museli se mu zdaleka zdaleka vyhýbat, aby ho ani nepotkali. Protože sice utekli, ale svobodu od otrokáře nezískali. Což popisují i odborníci na dané téma.


Toníku, pokud by člověk neměl svobodu volby, žádný z hříšníků (otroků) by se logicky už nemohl ani obrátit.  

  No, konečně rozumná úvaha! 

  Snad tedy už chápeš, že pokud se má hříšník obrátit, potřebuje nejdřív svobodu volby? Rozumíš, že při obrácení je Boží zásah první?

  My sice říkáme "obrátil jsem se", ale to je podobně nepřesně, jako když se říká "narodil jsem se". Normální člověk tomu samozřejmě rozumí. První byl Boží zásah, vysvobození z temnoty, otroctví hříchu, svoboda. Na tu svobodu, kterou nám Bůh dal pak byla naše reakce, naše "Ano". Hezky situaci hříchu popisuje Ježíš.


Ty si žiješ v jakémsi uzavřeném světě (nábožných šablon) a ten ti nedovoluje využít potenciál vlastního mozku.

  Já vím Stando. Klasická taktika římských katolíků v diskuzi, když je vám nějaké téma nepříjemné, a zvláště ve chvíli, kdy vydáváme svědectví o tom, co jsme v ŘKC žili a zažili, tak si začnete o diskutujících vymýšlet lži, útočit na jejich osobnost. Obvykle si do nich promítáte váš život, to, co vy žijete ve vašem prostředí (což má i odborný název)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. listopad 2016 @ 10:16:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Nikdy jsi neslyšel o notorickém kuřákovi, který, když mu diagnostikovali rakovinu, tak přestal okamžitě kouřit ze dne na den?  Ne, Stando. To jsem neslyšel."..

To já jich poznal v životě hned několik. Jedním z nich byl i můj tchán.



..."Snad tedy už chápeš, že pokud se má hříšník obrátit, potřebuje nejdřív svobodu volby? Rozumíš, že při obrácení je Boží zásah první?"...


Rozumím, že při obrácení je Boží zásah jako první - nikdy jsem netvrdil nic jiného.

Ale jak souvisí Boží zásah se svobodou volby u člověka? Co když vezmeme opačný příklad, tedy kdy se člověk rozhodne pro hřích. Taky snad "Boží zásah jako první?"

Nevidíš tu zmatenost ve tvých tvrzeních?


Boží zásah je podmínkou pro obrácení. Duch svatý vzbudí v lidském srdci touhu po životě bez hříchu, po životě ve svobodě. Ale není to žádná manipulace s člověkem, člověk i tak má stále svobodu volby zůstat dál ve hříchu nebo učinit pokání. Bůh čeká od člověka jak se on sám rozhodne.


Ty sis nemohl vybrat, zda se narodíš nebo nenarodíš. Zda učiníš pokání či nikoliv se ovšem musíš rozhodnout právě ty sám..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 11:15:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko: ..." Nikdy jsi neslyšel o notorickém kuřákovi, který, když mu diagnostikovali rakovinu, tak přestal okamžitě kouřit ze dne na den?  
Cizinec: ..."Ne, Stando. To jsem neslyšel.
"..
Oko: ... "To já jich poznal v životě hned několik. Jedním z nich byl i můj tchán."


Tele: ... "Jedním z nich je můj otčím". Je to již asi 15 let a ještě už si nezapálil ani jednu a prý ho to ani neláká. Je na tom lépe než před tou kdysi první, tehdy ho lákalo. Dnes mu to prý nic neříká. A je to bezvěrec.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 09:23:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak je vidět, i člověk hluboko ve hříchu má stále svobodu se rozhodnout hřích opustit. Jedná se jen o dostatečně silnou motivaci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 00:46:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svoboda hluboko ve hříchu? Oko tobě asi hrabe.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:57:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jak je vidět, i člověk hluboko ve hříchu má stále svobodu se rozhodnout hřích opustit. 

  Zajímavá "logika".

  A jak to máš ty, Stando? Máš hluboko v hříchu svobudu se rozhodnout hřích opustit? Pokud ano, proč hřích neopustíš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. listopad 2016 @ 11:06:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak to měl Zacheus?
Jak to měl tento zloděj hluboko ve hříchu a nenáviděný celník?



Učinil pokání. Představ si! Zacheus se svobodně sám rozhodl hřích opustit.



Zacheus se pak postavil a řekl Pánu: "Pohleď, polovinu svého majetku dávám chudým, Pane, a jestliže jsem někoho v něčem podvedl, vracím to čtyřnásobně."


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 12:57:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak to měl Zacheus? Jak to měl tento zloděj hluboko ve hříchu a nenáviděný celník?

  Stando, pokud vím, nejsi ani celník, ani Zacheus. Matouš i Zacheus učinili pokání, protože se setkali s Ježíšem a byli z hříchu vysvobozeni.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 30. listopad 2016 @ 11:46:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
,..."
Matouš i Zacheus učinili pokání, protože se setkali s Ježíšem a byli z hříchu vysvobozeni.

"...




Toníku,
Byl jsem přece pokristěn, setkal jsem se s Ježíšem. Ježíš je se mnou pořád - jen já si to ne vždycky dostatečně uvědomuji. Snažím se žít v trvalém stavu pokání - ale ne vždycky se mi to z lidské slabosti daří.
Proto chodím pravidelně ke svátosti smíření, abych mohl Krista přijímat i viditelně v eucharistii.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 12:21:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Ježíš je s tebou pořád a ty se pořád musíš rozhodovat mezi zlem a dobrem? Oko, takhle vztah s Kristem nefunguje, ani nikdy nefungoval.

 I po svátosti smíření je mnoho tvých vin a hříchů nezahlazených, nepřiznáš to, ale víš to.  A to tvoje setkání s "kristem" je pouhé setkání s oplatkem, který potřebuje lidskou ochranu před znesvěcením. může zplesnivět a musí být uzamčený ve svatostánku jako zloděj. Nezdá se ti divný takový bůh? A nezdá se ti divné, že tě stále něco staví k rozhodování se mezi dobrem a zlem?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 07:36:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, psal jsi:

Jak je vidět, i člověk hluboko ve hříchu má stále svobodu se rozhodnout hřích opustit. 


Tak se ptám:

  Jak to máš ty, Stando? Máš hluboko v hříchu svobodu se rozhodnout hřích opustit? Jak taková tvoje "svoboda hluboho v hříchu" vypadá? Mohl bys dát nějaký praktický příklad z tvé reality? 


  Pokud by tě to zajímala akutečná realita života, dám ti padesát příkladů toho, jak člověk hluboko v hříchu svobodu ztrácí a nemá, čím dál víc.


  Pokud ty máš hluboko v hříchu svobodu, proč hřích neopustíš? Proč ještě hřešíš, když máš tu "svobodu"? To vůbec nedává smysl. Můžeš mi popsat tvou "logiku" pro kterou pořád hřešíš, když máš tu "svobodu" hřích opustit?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 10:32:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pokud ty máš hluboko v hříchu svobodu, proč hřích neopustíš? Proč ještě hřešíš, když máš tu "svobodu"? To vůbec nedává smysl."...


Netvrdím, že zrovna aktuálně jsem hluboko ve hříchu. To by kus mého předešlého života s Bohem vyšel naprázdno, byl by jalový, bez užitku.


Tvrdím, že každý člověk bez výjimky - i ten největší hříšník - dokud žije, má stálou možnost se rozhodnout pro pokání a obrácení. I když žije v otroctví jakéhokoliv hříchu, nikdy nepozbyl své svobody volby hříchy opustit. Naopak, Bůh na toto rozhodnutí každého takového hříšníka nedočkavě čeká, aby mu mohl odpustit a jej uzdravit.


Řekl bych, že je ale vůči tvé osobě každé další slovo na toto téma úplně zbytečné. Jsi totálně zablokován herezemi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 07:51:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl bych, že je ale vůči tvé osobě každé další slovo na toto téma úplně zbytečné. Jsi totálně zablokován herezemi.



Tvrdím, že každý člověk bez výjimky - i ten největší hříšník - dokud žije, má stálou možnost se rozhodnout pro pokání a obrácení. I když žije v otroctví jakéhokoliv hříchu, nikdy nepozbyl své svobody volby hříchy opustit. Naopak, Bůh na toto rozhodnutí každého takového hříšníka nedočkavě čeká, aby mu mohl odpustit a jej uzdravit.


  Já vím. Proto tu tak často píšeš o tvém "virtuálním světě, který tě tak láká, kde je všechno možné jedním kliknutím myši". Alespoň můžeme vědět, o čem píšeš.


  Já věřím tomu, co říkal Pán Ježíš a moje letitá osobní zkušenost i zkušenost s mnoha lidmi přesně odpovídá křesťanskému učení (a zajímavé vidět, že křesťanské učení jsou pro římského katolíka "hereze").


  Hřích je likvidátor, otrokář, ničitel. Ničí, spoutává, likviduje osobnost, bere svobodu, až do té doby, než člověka zcela zničí. Někdy se pak i stane, že po totální likvidaci člověka dá hřích člověku "svobodu", pustí ho a jde ničit a škodit dál, obvykle další generaci, což je dvakrát devastující.

  Jestliže je člověk "hluboko v hříchu", nemá svobodu sám od sebe učinit pokání. Potřebuje podnět z venku, pomoc od Boha, od lidí. Potřebuje moc, která ho z hříchu vysvobodí. Člověk naní samospasitel ze svého hříchu.

  Jestliže se člověk omylem domnívá, že "má hřích pod kontrolou" a "vždycky má sám svobodu hřích opustit", žije jen ve vyšším stupni oklamáním hříchem, než když si závažnost hříchu uvědomuje.

  
  Hezky ses zase vyhnul odpovědi na otázku. Jen tedy znovu dotaz na tvou "svobodu v hříchu": 

  Jestli jsi nikdy nepozbyl tvé svobody volby hříchy opustit, proč je tedy jednoduše neopustíš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 12:12:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, to já ale popisuji ten TVŮJ virtuální svět - ale ty mi nevěříš. Nevidíš, jsi pro určité věci slepý.



..."Hřích je likvidátor, otrokář, ničitel. Ničí, spoutává, likviduje osobnost, bere svobodu, až do té doby, než člověka zcela zničí."...

Souhlasím.
Však není hřích jako hřích. Jsou hříchy závažné ke smrti a jsou i hříchy všední. Ty jsou závažné méně, ale ve své sumě představují také smrtelné nebezpečí.
Žádný z nás, ani ty, nedokážeme zcela nehřešit.
Proto je tvá poslední otázka naprosto nesmyslná.

Pokání je darem od Boha.
Je dílem Ducha svatého, který lidské srdce nabádá v touze k lepšímu životu s Bohem. A protože Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni a poznali lásku Kristovu (1 Tim 2,4), Bůh touto touhou po pokání inspiruje srdce skutečně každého hříšníka. Člověku ale stejně pořád ponechává svobodu volby. Člověk může hlas Ducha poslechnout a učinit pokání ze hříchů, může ale také podle své volby hlas Ducha v sobě zahlušit, ignorovat jej.

Proto apoštol Pavel píše: "Ducha neuhašujte" (1 Tes 5,19).

Hříšník má stále svobodu volby hlas Ducha svatého poslechnout a činit pokání, stále má také svobodu volby tento hlas v sobě zadusit.

Je to už pro tebe srozumitelné?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:54:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Oko, to co píšeš o svobodě hřešit je velký nesmysl.
 Oko, hlas Ducha je něco pro co se nerozhoduješ. Ty to prostě zatím nevíš. Duch tě naplňuje a nad tím co od Něho vnímáš se nerozhoduješ tím tvým způsobem rozhodování. To je úplně něco jiného. Bůh ti v působení Ducha nenabízí volbu mezi dobrem a zlem. Takže buď Ducha máš a žiješ v boží vůli, anebo ho nemáš a musíš se stále jako otrok hříchu mezi zlem a dobrem rozhodovat. A to není svoboda.
 Když se jednou rozhodneš nastoupit do vlaku, tak ve vlaku se již nemůžeš rozhodovat o tom zda nastoupíš nebo ne, už prostě jedeš, anebo můžeš vyskočit na zabít se. 
 Ty jak zde popisuješ tvoje rozhodování se připomínáš člověka který stojí na peróně, vlaky projíždějí kolem a on se neustále rozhoduje do kterého nastoupí, ale v okamžiku kdy se rozhodne nastoupit, mu jeho rozhodnutí něco zvrátí. Vrátí se do haly pro kufr, pak si vzpomene že si nekoupil lístky, poté se nechá někým přemluvit aby nenastupoval, a nikdy nenastoupí, jenom tam stojí a rozhoduje se. Jednou tak, a pak zase jinak. Jinak ale je na cestujícím vidět, že se velmi snaží o svůj vzhled, o svou cestovní výbavu, ale k čemu mu to je, když nikdy nedospěje k finálnímu rozhodnutí nastoupit, a pak se nikdy nerozhodovat  mezi necestou a cestou v Kristu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:32:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, to já ale popisuji ten TVŮJ virtuální svět - ale ty mi nevěříš. Nevidíš, jsi pro určité věci slepý.

  No, to se pleteš, to, co si ty vymýšlíš, není můj svět. Já samozřejmě chápu, že sis to všechno vymyslel, aby ses vyhnul tématu a diskuzi. Je to vaše klasická taktika, že si vlastní podivné představy promítáte do druhých.

  Pokud jsem pro určité věci slepý a něco nevidím (a v životě jsem neviděl) tak se tě na to ptám. Zkus teda místo promítání tvého virtuálního světa do druhých napsat něco reálného z tvého světa.



Žádný z nás, ani ty, nedokážeme zcela nehřešit. Proto je tvá poslední otázka naprosto nesmyslná. 

  Stando, zkus někdy místo vymýšlení o druhých napsat něco o sobě. A zkus se zamyslet nad nesmysly, do kterých se tu zamotáváš. Nepřijde ti nápadné, že nejsi schopen odpovědět ani na jednoduché otázky k tvých teoriím?

  Já určitě nedokážu nehřešit. Na mne určitě platí slovo Pána Ježíšekřesťanské učení o hříchu. Hřích je o poznání silnější, než já a nemám proti němu nejmenší šanci. Proto jsem taky křesťanem a dal jsem svůj život Pánu Ježíši. Kdybych měl takouvou vybájenou virtuální svobodu jako ty ve tvé hlavě, tak bych Ježíše nepotřeboval a mohl bych se dál uprostřed náboženství soch obrazů a pověr samospasovat svou snahou, svými oběťmi a svými almužnami.


  Proč se jak čert kříži vyhýbáš tomu, abys napsal byť jen něco malinko o sobě a místo toho máš neustálou potřebu bájit o druhých?


  Jak se tobě prosímtě stane, že máš stálou "svobodu hřešit" a stálou svobodu volby hřích odpustit a přitom nedokážeš nehřešit a hřích neopustíš?

  

Hříšník má stále svobodu volby hlas Ducha svatého poslechnout a činit pokání, stále má také svobodu volby tento hlas v sobě zadusit. Je to už pro tebe srozumitelné?

  Pokud takovou svobodu volby máš, proč to neuděláš a hříchy neopustíš?

  Co přesně ti na té otázce připadá nesmyslné? Já mít takovou "svobodu" jako ty, okamžitě opustím všechny hříchy a mel bych problém hříchou jednou provždy vyřešen.

  Jenže s tou tvojí "svobodou" je jednoduchý problém: Taková svoboda existuje jen v tom tvém virtuálním světě, o kterém tu tak často píšeš, v tvých podivných představách ve tvé hlavě, kde ti stačí jediné kliknutí myší počítače a můžeš cokoliv si vzpomeneš. 


  Nenapadlo tě někdy tvoje bajky konfrontovat s realitou? Jestli máš skutečně takovou svobodu, 

  Stando, tak udělej jednoduchou věc: Přestaň si vymýšlet bajky a lží v diskuzi o diskutujících a zkus něco jednoduchého a upřímného napsat o sobě. Dokážeš to ve tvé "svobodě"? A zkus konfrontovat s realitou hříchu tvoje doměnky: Až zase narazíš na hřích, zkus uplatnit tvou svobodu a hříchu se zbav. A pak nám o tom napiš, jak jsi to udělal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:55:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jj, to jsi mi něco připomněl. Ta Okova "svoboda" hřešit a hříchu se zbavit mne naštěstí jenom štrejchla, je to jak jsem Ti již psal poměrně nové učení v řk. Ale i tak mám s tím rozhodováním se pro hřích a proti němu svoje modloslužebnické zkušenosti. To rozhodování se dá totiž děsnou fušku. Je to marný boj sebe samého se sebou a výsledky jsou malé vzhledem k vynaloženému úsilí. Sebezápor, posty, odříkání, mantrování růžence, je nejčastěji zpovědníkem ukládanou praktikou, a je velký paradox, že AŽ po "ospuštění" hříchu. Tedy v době kdy je hřích jako odpuštěný a člověk by na něj neměl mít již žádné vazby, tak teprve tehdy nastupují sebezápory a odříkání a boj s hříchem. Je to vlastně všechno opět o pocitu, o falešném pocitu opojné čistoty po "odpuštění", hříšník se mylně domnívá že mu bylo odpuštěné a nechce si tento svůj posvěcující stav něčím pokazit. Nemohl by pak chodit k přijímání. A tak se snaží nehřešit, pár dnů to vydrží, ale pak upadá do stejných hříchů, které nad ním měli a mají stále stejnou moc. A to Oko nazývá- svoboda nehřešit. Vyjde ze zpovědnice, je posílený opojným svátostným pocitem a jde se svým hříchem "svobodně" bojovat vlastní silou. Ach jak snadno se hřích odmítá, když je člověk nabuzený modloslužbou, a je v kostele obklopený sochami. Před nimi se v hlavě nesmí objevit ani hříšná myšlenka. Nojo, jenže euforie vyprchá rychle jako éter a za pár dnů je zase všechno při starém. A člověk zase "svobodně" páchá stejné hříchy, tak jako se jich "svobodně" při modloslužbě zbavoval. Tak jsme na tom kdysi byli všichni, a Oko není žádná výjimka. Nese všechny znaky, příliš důvěrně známé znaky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:24:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
Hříšník má stále svobodu volby hlas Ducha svatého poslechnout a činit pokání, stále má také svobodu volby tento hlas v sobě zadusit. Je to už pro tebe srozumitelné?

  Pokud takovou svobodu volby máš, proč to neuděláš a hříchy neopustíš?
"...





A kde se v tobě vzala ta myšlenka, že to právě tak nedělám?

Dar času života člověku je právě pro tento proces růstu člověka ke svatosti, pro společné dílo Boha a člověka na spasení duší. Já žiji pravidelným svátostným životem a pravidelně využívám služby církve hříchy odpouštět (J 20,21-23).
Kdy jsi ty naposledy využil této služby církve (s pověřením moci Ducha svatého hříchy odpustit přímo od Krista), aby ti byly hříchy skutečně odpuštěny?

Místo toho si v herezích namlouváš jakýsi druh odpuštění hříchů bez této Kristem ustanovené služby. Příjemné hereze - ale takové už hereze bývají. Jsou cestou pohodlnou, nenáročnou. Jen sebeklam, sebeohlupování, cesta ve spirále smrti.



Neustále mě podsouváš nečestné úmysly, lži, bajky a manipulování. Ohlupuješ tím sám sebe. 
Kdybys mi totiž přiznal stejně upřímně smýšlející srdce - jen s jinými názory, byl bys konfrontován s mojí realitou a musel bys ty své názory podrobit kritickému zkoumání.

Když mě ale zařadíš do kategorie "padouchů", každý můj logický argument se od tebe odrazí jako hrách hozený na stěnu. Děláš to tedy pro svou ochranu, lehčeji odrazíš každou pravdu, která by tě jinak nutně konfrontovala.
Takto si řekneš, že od padoucha nic dobrého přijít přece nemůže a zdůvodnění, proč setrvat v zakopaných pozicích, je na světě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 10:22:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jsme konečně u toho. Ty žiješ svátostným životem, pravidelně využíváš svátosti. Proč konečně nenapíšeš, co všechno ti to v životě dalo? Zda jsi se hříchů a jejich následků nadobro  zbavil? Cizinec a já ti píšeme svoje zkušenosti, jenže ty máš v hlavě od dětsví vypálené, že k odpuštění a k žití s Bohem potřebuješ svátosti. Nepotřebuješ Oko, je to satanův klam. K žití v Bohu potřebuješ boží milost a Ducha. Obojí nám dává Kristus. Zažil jsem falešné odpuštění a falešného boha ve svátostech, vím naprosto přesně co ve svém svátostém žití prožíváš, vím jak musíš namáhavě bojovat s tím aby tě tvoje milost posvěcujíci neopouštěla. Kolik je to různých náboženských úkonů, mší i ve všedních dnech, modliteb ke kterým se musíš nutit, sebeobviňování se, že na Boha přes den často zapomínáš, a pak nakonec stejně padneš do stejné díry a znovu jdeš ke zpovědi ve které se zpovídáš ze stále stejných hříchů. Přiznáš to?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 13:27:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče, cituji:
... a pak nakonec stejně padneš do stejné díry a znovu jdeš ke zpovědi ve které se zpovídáš ze stále stejných hříchů.
chápu to správně, že pravý Kristovec skrze milost a Ducha pokud padne, tak činí pokání a již nikdy nepadne do stejné díry? V tom případě ještě neznám pravou osvobozující milost, já již několikrát padl do stejné díry..
Jak to tedy je?
Ty osobně jsi po obrácení a pokání z pádu do konkrétní díry již nikdy do žádné stejné nepadl? Pak jsi zažil moc, kterou jsem já ještě nezažil. Jirka



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 23:47:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Většina hříchů začíná pokušením. Pokud člověk nedokáže rozpoznat v pravdě Ducha pokušení ještě dokud má duchovní formu, pustí si nevědomě pokušitele do svě duše, těla a pak již bojuje marný a těžký boj samého se sebou. Je to boj plný sebezáporu a odříkání i častých pádů do stejných jam. Proč? Pro lidskou slabost. Pokud však jsi opravdu od něčeho Bohem osvobozený, zůstane ti duchovní zkušenost, duchovní vnímavost rozpoznat ducha zla v okamžiku kdy tě začne duchovně pokoušet, tehdy dokud je pokušení ještě v duchovní formě, a tehdy lze ducha zla snadno odmítnou a odehnat  Na tomto poli se vede duchovní boj v síle kterou v nám v našem osvobození dal a dává Kristus. Každý to má v sobě, měl jsem to celou dobu v sobě i když jsem byl ještě modloslužebník, jenže jsem tomu nepřikládal žádný význam. I ty to máš v sobě, a cestou k nalezení je láska k pravdě, stavět jednu pravdu v bożím slově na druhou, a naše duchovní vnímání v nás začne růst, a pak ve svém duchu uvidíš co v tobě tě celou dobu oslepovalo, ohlušovalo a jinak ti bránilo. Duch svatý se většinou vnímá ve zcela obyčejných, všedních životních záležitostech, nečekej nějaké euforie, čekej Pánův stálý pokoj v bolesti i radosti, čekej poznání boží vůle, které bude tak rychlé jak rychle poroste tvé  duchovní vnímání pravdy. Do stejných jam pak nepadáš. Obrazně se dá říct, že ti je boží nepřítel začne různě kamuflovat, ale v tom je zase velikým pomocníkem intuice, která se rozvíjí spolu s duchovním vnímáním. Prostě dojdeš maximálně tak na okraj jámy. Ale i to, tě již znečistí jelikož ses nechal přivábit, a tak se musíš ihned obracet na Krista, aby tin dal v pravdě tyto duchovnī vazby rozpoznat.
Jirko důležité je, abys za slovem pravda neviděl jen lidské slovo, ale abys uviděl ohromný duchovni význam a moc tohoto slova.  Bůh je pravda, tak jako je láska. Pravda nás osvobozuije a navrací nám lásku jakou měli Adam a Eva.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 18:24:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A kde se v tobě vzala ta myšlenka, že to právě tak nedělám?

  Takže už jsi svobodně opustil všechny hříchy? 

  Pokud ano, proč jsi nám o tom něco nenapsal?


Kdy jsi ty naposledy využil této služby církve (s pověřením moci Ducha svatého hříchy odpustit přímo od Krista), aby ti byly hříchy skutečně odpuštěny?

  Nežiju už ve vašm virtuálním světě. Četl sis někdy moje příspěvky? Před mnoha lety jsem se stal křesťanem a přijal jsem odpuštění hříchů, které nám Bůh dal v Pánu Ježíši.


Místo toho si v herezích namlouváš jakýsi druh odpuštění hříchů bez této Kristem ustanovené služby. Příjemné hereze - ale takové už hereze bývají. Jsou cestou pohodlnou, nenáročnou. Jen sebeklam, sebeohlupování, cesta ve spirále smrti.


Neustále mě podsouváš nečestné úmysly, lži, bajky a manipulování. Ohlupuješ tím sám sebe.  Kdybys mi totiž přiznal stejně upřímně smýšlející srdce - jen s jinými názory, byl bys konfrontován s mojí realitou a musel bys ty své názory podrobit kritickému zkoumání. 

  Stando, až začneš místo vymýšlení lží o diskutujících psát k tématu a odpovídat na otázky, budu vědět, že máš svobodu od otroctví hříchu, ve kterém vězíš. Můžeš tedy snadno ovlivnit to, jeslti ti přiznám upřímně smýšlející srdce: Stačí, když ho budeš mít a opustíš ty lži, co sis o nás vymyslel a máš tu drzost, že je stále píšeš znovu a znovu do diskuze.


Když mě ale zařadíš do kategorie "padouchů", každý můj logický argument se od tebe odrazí jako hrách hozený na stěnu. Děláš to tedy pro svou ochranu, lehčeji odrazíš každou pravdu, která by tě jinak nutně konfrontovala. 

  Stando, jsem moc rád, že jsem od tvojí "logiky svobody hřešit" chráněn, že jsem jí v ŘKC nezažil a nesažil jsem vaše "nová učení", že nás v ŘKC ještě dobře vychovávali a před hříchem nás varovali, což pro mne bylo v životě užitečné. 

  Tvé "logiky" hříchu se budu varovat rád i nadále. 

  A věci ti dochází dobře: Slušný člověk nebude přijímat věci od notorického lháře. Pokud tedy chceš někoho poučovat a tvářit se jakoby učitel, který něco ví, a chtěl bys, aby od tebe někdo něco přijmul, nejdřív přestaň lhát, začni se věnovat tématu diskuze, odpověz občas na položené otázky.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:31:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"
Takže už jsi svobodně opustil všechny hříchy? 

  Pokud ano, proč jsi nám o tom něco nenapsal?
"

Ale já to psal už nejednou, alespoň ve smyslu. Že hříchy odmítám jako zlo, ale že stejně nedokážu zcela nehřešit. Usiluji však životem s Bohem o to, aby toho mnou způsobovaného zla bylo co nejméně.



..."Před mnoha lety jsem se stal křesťanem a přijal jsem odpuštění hříchů, které nám Bůh dal v Pánu Ježíši."...


A před mnoha lety jsem ti já zase vysvětloval, že člověku nestačí pouze říkat "Přijímám, přijímám", - když Bůh odpuštění smrtelných hříchů váže na opětovné smíření hříšníka i s církví - a to Kristem ustanovenou službou církve hříchy odpouštět (J 20,21-23).

To je realita křesťanského života, žádné lži.


Jsem rád, že věci mi docházejí dobře. I když někdy mi to trvá déle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 15:09:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že hříchy odmítám jako zlo, ale že stejně nedokážu zcela nehřešit.

  A jak se ti to stane, že nedokážeš zcela nehřešit, když máš tu tvou "svobodu" a kdykoliv si můžěš vybrat?

  Není to tím, že ta tvoje "svoboda v hříchu" je z toho tvého virtuálního světa, ve kterém žit je pro tebe tak lákavé? Kde se můžeš stát tvým rozhodnutím kým chceš - tím nejúžasnějším borcem, a kde ti stačí jediný klik myší?

  Alespoň slovně v diskuzi.


A před mnoha lety jsem ti já zase vysvětloval, že člověku nestačí pouze říkat "Přijímám, přijímám", - když Bůh odpuštění smrtelných hříchů váže na opětovné smíření hříšníka i s církví - a to Kristem ustanovenou službou církve hříchy odpouštět (J 20,21-23).

  Stando, samozřejmě díky za tvou osobní zkušenost z tvé reality, kterou dobře znám. Vaše "přijímám přijímám" z "přijímání" svátostí, které tak věrně popisuješ, zřejmě z tvé vlastní zkušenosti, s realitou křesťanského života opravdu nesouvisí.

  Kdyby tě z reality křesťanského života něco zajímalo, tak se místo domýšlení zeptej. Kterýkoliv křesťan ti to rád napíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 09:54:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A jak se ti to stane, že nedokážeš zcela nehřešit, když máš tu tvou "svobodu" a kdykoliv si můžěš vybrat?"...


Je to proto, že každý člověk se už rodí s vrozenou náklonností ke zlu - coby dědictvím po Adamovi. I když se člověk narodí znovu z vody a z Ducha ve křtu, hříšná náklonnost přetrvává a působí nám často soužení. Ale soužení působí dále u člověka vytrvalost - vytrvalost v dobrém - a tak Bůh dokáže i zlo námi způsobované proměnit v dobro a k užitku nám i bližním.


(Ř 5,20-21)
Přišel ovšem Zákon, a tak se provinění rozhojnilo; kde se však rozhojnil hřích, tam se ještě více rozhojnila milost,
aby tak jako skrze smrt zavládl hřích, i milost zavládla skrze spravedlnost k věčnému životu skrze našeho Pána, Ježíše Krista.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 00:09:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jak to měl Zacheus? Jak to měl tento zloděj hluboko ve hříchu a nenáviděný celník? Učinil pokání. Představ si! Zacheus se svobodně sám rozhodl hřích opustit. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:33:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale jak souvisí Boží zásah se svobodou volby u člověka?

  To se ptáš, abys to zjistil?

  Boží zásah je dost podstatný. Je to podobné, jako s každým jiným otrokem: Otrok se není schopen sám zbavit svého otroctví. Potřebuje z otroctví pomoci z vnějšku. Boží zásah rozváže otroctví, zruší.

  Pokud například člověk slouží modlám a stvoření v náboženství, stane se mu to, co popisuje Izaijáš: Je podobný svým modlám. Má oči a nevidí, má uši a neslyší. Nemá svobodu si vybírat, protože v sektě jsou přísně regulované informace, nemá tedy z čeho vybírat, vybírá jen to, co mu sekta naservíruje, ostatní má zakázané. Nesmí se ani zajímat o životy jiných, naopak má naordinované, co si o druhých musí myslet. Náboženství také člověka zapřáhne do služby tak, aby neměl čas se rozmýšlet, musí na sobě makat, modlit se, postit, chodit na poutě, pobožnosti, dávat almužny. Nemá svobodu se zajímat o nic jiného, než o to, do čeho ho zapřáhnul jeho otrokář.

  No a proto potřebuje vysvobození zvenku, aby mohl svobodně volit. Uvnitř, uzavřený v otroctví, volí jen omezeně, to, co mu jeho otrokář naordinuje a dovolí.


Co když vezmeme opačný příklad, tedy kdy se člověk rozhodne pro hřích. Taky snad "Boží zásah jako první?"

  To je spíše otázka na tebe a tvou realitu, tvé uvažování. Ty si svobodně a dobrovolně volíš hřích, ty máš boha, co ti hřích dovoluje a zlo schvaluje. 


Nevidíš tu zmatenost ve tvých tvrzeních?

  Ne, nevidím. Napíšeš mi, v čem jsou moje tvrzení zmatená? Co přesně ti připadá zmatené na tom, že otrok hříchu potřebuje Boží zásah zvenku, aby mohl učinit pokání?


Duch svatý vzbudí v lidském srdci touhu po životě bez hříchu, po životě ve svobodě. Ale není to žádná manipulace s člověkem, člověk i tak má stále svobodu volby zůstat dál ve hříchu nebo učinit pokání. Bůh čeká od člověka jak se on sám rozhodne. 

  Konečně rozumná řeč. Chápu, že neustále posuzuješ věci podle toho, co žijete v ŘKC a stále do věcí pleteš manipulaci a podobné věci, co prožíváte. Pokud už po mnoha letech diskuzí s křesťany rozumíš, že křesťanství není jako římskokatolické náboženství s jeho manipulací, bez svobodné volby, je to jen dobře. Není to tak dávno, když jsi tu statečně oponoval, když jsme o rozhodnutí pro život ve svobodě psali.

Ty sis nemohl vybrat, zda se narodíš nebo nenarodíš. Zda učiníš pokání či nikoliv se ovšem musíš rozhodnout právě ty sám..

  Stando, nepiš o mne domyšlenky podle tvého života. Jen ukazuješ, jak jsi vedle jak ta jedle.

  Přeju ti, abys někdy zažil ten Boží zázrak, kdy Bůh zasáhne lidské srdce, pak bys porozuměl, že pokání je jediným logickým důsledkem toho, co Bůh dělá, jediná rozumná odpověď na Boží milost. Všechny ostatní možnosti jsou nelogické, nesmyslné. Pokud na Boží milost člověk odpoví tím, že zůstane ve hříchu, rozhodně to nepovažuji za svobodnou volbu: Neznám snad takového člověka, který by se pro něco takového svobodně rozhodl.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 09:09:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
Co když vezmeme opačný příklad, tedy kdy se člověk rozhodne pro hřích. Taky snad "Boží zásah jako první?"

  To je spíše otázka na tebe a tvou realitu, tvé uvažování. Ty si svobodně a dobrovolně volíš hřích....
"...


Jsi zcela slepý realitě života.
Cožpak ty už vůbec, ale vůbec nehřešíš?
Pokud však zhřešíš, je to proto, že jsi v tom okamžiku neměl svobodu zhřešit, nebo proto, že jsi měl svobodu zhřešit?
Nebo ti v tom okamžiku snad scházela svoboda nezhřešit?
Zasloužil bys v takovém případě vůbec trest za hřích, pokud bys jej spáchal nedobrovolně? Pokud bys neměl svobodu se rozhodovat buď pro hřích, nebo proti hříchu?

Neměli snad už první lidé v ráji právě takovou svobodu si zvolit? Nezvolili si svobodně hřích?





...", ty máš boha, co ti hřích dovoluje a zlo schvaluje."...

Dvě rozdílné věci:
1.) Mám Boha, co mi hřích neschvaluje, protože mě miluje a hřích mi škodí a Bůh chce pro mě jen dobro.
2.) Když přesto z lidské slabosti nějak zhřeším, můj Bůh zlo hříchu neschvaluje, ale trestá.

Jsi schopen postřehnout ten rozdíl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 01:28:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš boha kdesi vně, a chodíš jako pešek okolo..




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 17:49:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud však zhřešíš, je to proto, že jsi v tom okamžiku neměl svobodu zhřešit, nebo proto, že jsi měl svobodu zhřešit? 

  Nesmyslné uvažování. Ani jedno, ani druhé. Hřích se svobodou nijak nesouvisí. Hřích je opak svobody, je to otroctví.


Nebo ti v tom okamžiku snad scházela svoboda nezhřešit? 

  Ano. 


Zasloužil bys v takovém případě vůbec trest za hřích, pokud bys jej spáchal nedobrovolně? Pokud bys neměl svobodu se rozhodovat buď pro hřích, nebo proti hříchu?

  Ano.


Neměli snad už první lidé v ráji právě takovou svobodu si zvolit? Nezvolili si svobodně hřích?

  Svobodu zvolit si určitě měli. Svobodu hřešit určitě neměli. Četl jsi jejich situaci?



1.) Mám Boha, co mi hřích neschvaluje, protože mě miluje a hřích mi škodí a Bůh chce pro mě jen dobro.
2.) Když přesto z lidské slabosti nějak zhřeším, můj Bůh zlo hříchu neschvaluje, ale trestá.
Jsi schopen postřehnout ten rozdíl?

  Ano. Velký rozdíl.

  A kdy se ten tvůj bůh proměnil a čím se to stalo? Tvrdil jsi tu dlouho a statečně, několik let, že tvůj bůh zlo schvaluje. Už to nedělá? 
  Když jsem tu jasně psal, že náš Bůh neschvaluje zlo a nesouhlasí se hříchem, statečně jsi oponoval.

  Co se s tvým bohem stalo, že se za dva roky tak proměnil?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 20:52:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)


Svobodu zvolit si (třeba i hřích!) určitě měli.    -   Svobodu hřešit určitě neměli.


Dává to snad takto logický smysl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 07:13:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Neodpovídáš na otázky, co ti dávám. Pročpak? Nevšiml sis jich?


 
  Stando, žiju přes dvacet let s Bohem, mám pět dětí, mám dobré rodiče, samozřejmě, že mi to, co Bůh udělal, dává jasný smysl a přijde mi to logické. Dělal jsem to stejně tak.

  Zkus odhlédnout od tvého virtuálního světa, do kterého ses zabalil vůči evangeliu, a vrátit se do reality. 

  Jak jsi to měl ty s tvými dětmi? 

  Dával jsi jim "svobodu" hřešit? Dovolil jsi jim svobodně si vybírat dobro a zlo? 

  Jak to dělali tvoji rodiče? Dávali ti "svobodu" hřešit? Dovolovali ti svobodně si vybírat dobro a zlo?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 08:33:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistěže moje děti mají také svoji (mnou nijak neomezovanou) svobodu konat dobro, jistěže se dopustily i vlastních chyb - hříchů. Co jsem kdysi výchovou nestihl, to už dneska nedoženu.
Děti se mě málokdy ptají na radu (většinou vědí, co je správné) - a nevyžádaná rada bývá zpravidla potěšením pouze pro toho, kdo ji uděluje.

Moje děti jsou dospělé a svéprávné, samozřejmě je v jejich rozhodnutí nemohu nijak omezovat - mohu se už jenom modlit za dary Ducha pro ně, aby jejich rozhodnutí byla správná a prospěšná jim i jejich okolí.


Na otázky jsem ti už odpověděl, ale zřejmě nikoli podle tvých představ, protože mé odpovědi stále  "nevidíš". Uvedu tedy svou odpověď znovu ještě jednou, úplně dole pod komentáři.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 14:17:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistěže moje děti mají také svoji (mnou nijak neomezovanou) svobodu konat dobro, jistěže se dopustily i vlastních chyb - hříchů. Co jsem kdysi výchovou nestihl, to už dneska nedoženu. 

  Zase ses hezky vyhnul podstatě tvých kliček. 

  Napsal jsi, Stando podivnou myšlenku (zřejmě ze tvé neznalosti písma):

Svobodu zvolit si (třeba i hřích!) určitě měli.

  To je samozřejmě nesmyslná myšlenka. 

  Tak se ptám:

  Pokud ti tvoji rodiče dávali "svobodu" hřešit a ty jsi takovou "svobodu" dával svým dětem, můžeš nějak blíže popsat, jak prakticky to vypadalo? Jak vypadá taková "výchova", ve které dávají rodiče svým dětem "svobodu" hřešit?


Na otázky jsem ti už odpověděl, ale zřejmě nikoli podle tvých představ, protože mé odpovědi stále  "nevidíš". Uvedu tedy svou odpověď znovu ještě jednou, úplně dole pod komentáři.

  Stando, tvé "odpovědi" vidím. Jsou podobné, jako "odpovědi" tiskového mluvčího našeho pana prezidenta. Odpovídáš jistě na otázky, které tě velmi pálí, jako například to, jestli vás Bůh zmanipuluje a vymění vám srdce bez vašeho souhlasu, jak sis to vymyslel a psal nedávno, nebo jestli vás bůh nezmanipuluje, jak to píšeš teď. A na spoustu tvých dalších nevyřčených otázek, které tě jistě pálí. 

  Na mou jednoduchou otázku co konkrétně sis tvou snahou změnil na tvém srdci a jak jsi to udělal, jsi zatím nedopověděl.

  Ale vážím si toho, že jsi konečně přímo napsal, že tvé čtyři týdny trvající úhybné manevry před odpovědí na jednoduchou otázku jsou jen proto, že odpovědět nechceš nebo nemůžeš. 

  To si ale mohl napsat na začátku a mohli jsme si ušetřit čas.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 20:57:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Stando, ještě ke tvé otázce: Tvoje nesmyslné myšlenky chápu, ale logický smysl mi nedávají.


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:42:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Stando.

  Když už si sem dal citaci k tématu, dám ti sem taky jednu citaci. Ani k ní nemusím nic přidávat a něco do ní násilně vkládat.



Zjevila se totiž Boží milost, která přináší záchranu všem lidem a vychovává nás, abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku.

  Drazí bratři a sestry, těmito slovy apoštola Pavla opět přináším 
radostnou zvěst o Narození Krista: 

Ano, dnes "se projevila Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem". 

Projevila se! 

To je to, co církev dnes slaví. Dobrota Boží, plná milosti a něhy 
už není skryta, ale "projevila se", ukázala se tělesně, ukázala svou tvář. 

Kde? V Betlémě. 

Kdy? Za vlády císaře Augusta, během prvního sčítání lidu, 
o kterém se zmiňuje i evangelista Lukáš. A kdo to zjevil? Novorozenec, Syn Panny Marie. 
V Něm se zjevila milost Boha, našeho Spasitele. 
Proto se ono Dítě nazývá Jehošua, Ježíš, což znamená "Bůh zachraňuje"

Dobrota Boha se projevila. Proto jsou Vánoce svátkem světla. 
Nikoli denního světla, které obklopuje všechno, ale záře, 
která se v noci rozsvěcuje a šíří se do světa z jednoho konkrétního místa: 
z Betlémské jeskyně, kde božské Dítě "přišlo na svět". 
Ono samo je ve skutečnosti tím šířícím se světlem, 
jak to výstižně naznačují mnohé obrazy Narození. 
Ono je světlem, které zazáří a protrhává mlhu, rozptyluje temnotu 
a dovoluje chápat smysl i hodnotu naší existence a našich dějin. 
Každé vánoční jesličky jsou jednoduchým a výmluvným pozváním 
otevřít srdce a mysl pro tajemství života. 

Je to setkání s nesmrtelným Životem, který se stává smrtelným 
v tajemné scéně Narození; scéně, kterou můžeme obdivovat také 
zde na tomto náměstí, ale i v nesčetných kostelech a kaplích celého světa, 
a v každém domě, kde se ctí Ježíšovo jméno. 

Dobrota Boží se ukázala všem lidem. 

Ano, Ježíš - tvář Boha, který zachraňuje - se nezjevil jenom několika jedincům, 
jenom některým, ale všem. Je pravda, že se s ním v neútulném Betlémském příbytku 
setkalo jen několik osob. On však přišel pro všechny: židy i pohany, bohaté i chudé, 
blízké i vzdálené, věřící i nevěřící, pro všechny. 

Nadpřirozená milost je Boží vůlí určena všemu stvoření. 

Je však třeba, aby ji každá lidská bytost přijala a vyslovila své "ano" jako Maria
aby srdce bylo osvíceno paprskem božského světla. V onu noc přijali vtělené Slovo 
Maria a Josef, kteří Ho s láskou očekávali, a pastýři, kteří hlídali ovce (srov. Lk 2,1-20). 

Bratři a sestry, kteří mne slyšíte, všem lidem je určena zvěst naděje, 
která je jádrem Vánočního poselství. Ježíš se narodil pro všechny 
a jako Ho v Betlémě Maria podala pastýřům, církev Ho dnes představuje 
celému lidstvu, aby každý člověk a každá lidská situace mohla zakusit 
moc zachraňující milosti Boha, který jedině dovede proměnit zlo v dobro 
a který jedině může změnit srdce člověka a učinit jej "oázou" pokoje. 

Toník



Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Pátek, 18. listopad 2016 @ 12:26:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano Staňo, díky za důležité připomenutí.   

                                              Ctnostný je jeden, a každý, kdo činí jeho vůli.

1Šimon Petr, otrok a apoštol Ježíše Krista, těm, kdo dostali stejně vzácnou víru jako my spravedlností našeho Boha a Zachránce Ježíše Krista. 2Milost a pokoj kéž se vám rozhojní v poznání Boha a Ježíše Krista, našeho Pána. 3Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí. 4Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.  5A právě proto vynaložte všechno úsilí a doplňte svou víru ctností, ctnost poznáním,  6poznání sebeovládáním, sebeovládání vytrvalostí, vytrvalost zbožností, 7zbožnost bratrskou náklonností, bratrskou náklonnost láskou. 8Máte-li totiž tyto vlastnosti a rozhojňují-li se, způsobí, že nebudete nečinní ani neplodní pro poznání našeho Pána Ježíše Krista. 9Kdo však tyto vlastnosti nemá, je slepý, krátkozraký; zapomněl, že byl očištěn od svých starých hříchů. 10Proto se, bratři, tím více snažte upevňovat svoje povolání a vyvolení; neboť budete-li to činit, nikdy nepadnete11Tak vám bude bohatě poskytnut vstup do věčného království našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. (2.Petrův 1) 



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. listopad 2016 @ 07:49:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Palec nahoru!


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 20:16:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Modlitba, půst a almužna podle Vojty Kodeta - jde o věci, které neděláme kvůli sobě, ale abychom se líbili Bohu.



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 20:40:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poučné je i to následující video "dotek milosrdenství".


]


Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 14:51:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím, Stando, hodně záleží na postojích, motivech a záměrech člověka. Někdo by se mohl chtít B-hu zalíbit svými skutky tak, že je sám shledává bezúhonnými a dobrými a myslet si, že pro tu svou spravedlnost ve svých očích se před B-ha postaví jako spravedlivý, který se ke spravedlnosti vychoval tím, jak jednal. A jiný zase ví, že bude spravedlivým v B-žích očích jen tehdy, když ho B-h za spravedlivého ve svých očích sám uzná a uvidí a za spravedlivého prohlásí nikoliv proto, že se člověk za spravedlivého sám sebe vidí. Hodně záleží na postojích lidského srdce, a tady se člověku v jeho očích každá jeho cesta může zdát tou spravedlivou ... Zažil jsem modlitby i půsty i almužny z povýšeného i z falešně pokorného srdce ... Už jen ono zaměření na vylepšení sebe sama je svůdné a člověk všechny dobré věci může činit s tímto falešným postojem k uspokojení vlastní sebestředmé touhy a nikdy ho to neuspokojí. Na druhé straně však platí: "co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale uškodí své duši? Anebo co dá člověk výměnou za svou duši?" nebo: "kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje." Není-li člověk motivován tím, co sám chce a nezakusí-li to, a v tom je soustředěnost na sebe, nebude to chtít ze srdce ani dost dobře pro druhé. Pokud však vše, co činí pro druhé, činí s motivem jen vlastního sebeobohacení, pak činí zle. Pokud se ale rozdává z toho, co sám obdržel pro sebe, činí dobro. Člověk, který si myslí, že je tak dobrý, že všechno jen činí pro druhé a pro sebe zároveň nikoliv, takový spíše pokrytecky klame ty druhé a také sebe sama.
 

K zamyšlení:


Žd4,12Neboť Boží slovo je živé, činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až do rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a je schopné rozsoudit myšlenky a postoje srdce.  13A žádné stvoření není před ním skryté; před očima toho, jemuž se budeme zodpovídat, je vše nahé a odkryté. 14Když tedy máme velikého velekněze, který prošel nebesy, Ježíše, Syna Božího, držme pevně to vyznání. 15Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu. 16Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas.
 

Př16,1Člověk zvažuje v srdci, ale odpověď jazyka je od Hospodina.  2Všechny cesty člověka jsou čisté v jeho očích, Hospodin však zkoumá motivy.  3Uval své dílo na Hospodina a tvé plány obstojí. 4Hospodin všechno udělal pro svůj účel, i ničemu pro zlý den. 5Pro Hospodina je ohavností každý povýšenec, zcela jistě nezůstane bez trestu. 6Milosrdenstvím a věrností bude usmířena vina, od zla se člověk odvrací bázní před Hospodinem. 7Když Hospodin najde zalíbení v cestách člověka, dává mu pokoj i od jeho nepřátel. 8Lepší je málo se spravedlností, nežli hojné výnosy s bezprávím. 9Srdce člověku vymýšlí cestu, ale jeho kroky určuje Hospodin. 10Věštba je na rtech krále, jeho ústa se nezpronevěří při soudu. 11Váhy i spravedlivé misky patří Hospodinu, každé závaží v měšci je jeho dílem. 12Pro krále je ohavností páchat ničemnost, protože trůn bude pevně stát skrze spravedlnost. 13Králům jsou milé spravedlivé rty, milují toho, kdo mluví správné věci. 14Králův hněv je poslem smrti, ale moudrý člověk jej usmíří. 15V jasu královy tváře je život, jeho obliba je jako oblak jarního deště. 16Získat moudrost je mnohem lepší nežli zlato, získat rozumnost je lepší vyvolit nežli stříbro. 17Cesta přímých je odvrátit se od zla, kdo střeží svou cestu, chrání svou duši. 18Před zkázou je pýcha, před klopýtnutím bývá povýšenost ducha. 19Je lepší být pokorný s chudými nežli dělit kořist s pyšnými. 20Kdo je rozumný v jednání, nalezne dobro, blahoslavený ten, kdo doufá v Hospodina. 21Kdo má moudré srdce, bude nazván rozumným, příjemná slova přidávají přesvědčivost. 22Rozumnost je pramenem života pro ty, kdo ji mají, hloupost je trestem hlupáků. 23Srdce moudrého člověka činí jeho řeč rozumnou, jeho slovům přidává přesvědčivost. 24Laskavá slova jsou jako plástev medu, sladká pro duši a uzdravení kostem. 25Některá cesta připadá člověku správná, avšak nakonec je cestou smrti. 26Dříč pro sebe dře, neboť ho popohání jeho ústa. 27Ničemný člověk připravuje zlo, na jeho rtech je jakoby spalující oheň. 28Obojaký člověk zasévá svár, pomlouvač rozlučuje přátele. 29Násilník láká svého bližního a přivede ho na nedobrou cestu. 30Kdo mhouří své oči, dělá to, aby vymýšlel obojakost, kdo svírá své rty, dokonal zlo. 31Šediny jsou krásnou korunou, na cestě spravedlnosti ji naleznou. 32Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město. 33Los se vrhá do klína, ale každé rozhodnutí je od Hospodina.


Jk4,1Odkud jsou boje a hádky mezi vámi? Zdali ne odtud -- z vašich rozkoší, které bojují ve vašich údech? 2Dychtíte, ale nemáte. Zabijíte a žárlíte, ale nemůžete ničeho dosáhnout. Hádáte se a bojujete, a nic nemáte, protože nežádáte.  3Žádáte, a nedostáváte, protože žádáte špatně, abyste to vynaložili na své rozkoše.  4Cizoložníci a cizoložnice! Nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. 5Či myslíte, že nadarmo praví Písmo: ‚Žárlivě touží Duch, který v nás přebývá ‘? 6Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚ Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘ 


1Kor11,27Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen proti tělu a krvi Páně.  28Ať člověk zkoumá sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.  29Neboť kdo jí a pije nehodně, jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje tělo Páně. 30Proto jsou mezi vámi mnozí slabí a neduživí a mnozí usínají. 31Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni. 32Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.


Lk11,9A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství: 10„Dva lidé vystoupili do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, druhý celník. 11Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: ‚ Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník. 12Postím se dvakrát týdně a dávám desátky ze všeho, co získávám.‘  13Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: ‚ Bože, projev milost mně hříšnému.‘  14Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“ 


Iz58,1Volej z plna hrdla, bez zábran; pozdvihni svůj hlas jako beraní roh a oznam mému lidu jejich přestoupení a domu Jákobovu jejich hříchy!  2Den co den se mě dotazují a mají zalíbení v poznání mých cest jako národ, který koná spravedlnost a neopouští právo svého Boha. Doptávají se mě na spravedlivá rozhodnutí, mají zalíbení v Boží blízkosti.  3Proč, když se postíme, ty to nevidíš, pokořujeme svou duši, a ty o tom nevíš? Hle, v den svého půstu si hledíte svých zájmů a utlačujete všechny své dělníky. 4Hle, postíte se jen ke sporům a hádkám a abyste bili ničemnou pěstí. Nepostěte se tak jako dnes, má-li být na výšině slyšet váš hlas. 5Což je toto půst, který si přeji, a den, kdy člověk pokořuje svou duši? Aby svěsil hlavu jako rákos a podestlal si pytlovinu a popel? Toto chceš nazývat postem a dnem, který je Hospodinu milý? 6Toto je půst, který si přeji: Rozvázat pouta ničemnosti, uvolnit řemeny jha a propustit utlačované na svobodu, zpřetrhat každé jho7Když budeš lámat hladovému svůj chléb a chudé bezdomovce přivedeš do domu, když uvidíš nahého, zakryješ ho a vůči vlastnímu tělu a krvi nebudeš lhostejný, 8tehdy tvé světlo vytryskne jako rozbřesk a rychle vzejde tvé uzdravení; před tebou půjde tvá spravedlnost a za tebou půjde Hospodinova sláva. 9Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, budeš křičet o pomoc a řekne: Zde jsem; jestliže odstraníš ze svého středu jho, ukazování prstem a mluvení zla. 10Poskytneš-li ze svého hladovému a strádajícího nasytíš, v temnotě vyjde tvé světlo a tvůj soumrak bude jako poledne. 11A Hospodin tě povede ustavičně, nasytí tvou duši i na vyprahlých místech a dodá svěžesti tvým kostem. Budeš jako zavlažovaná zahrada a jako vodní zdroj, jehož voda nebude vysychat. 12Ti, kteří z tebe vyjdou, vybudují odvěké trosky, upevníš základy, které trvaly z generace na generaci. A nazvou tě tím, kdo zazdívá trhliny a obnovuje stezky k obydlím. 13Jestliže odvrátíš svou nohu od pošlapávání soboty, od konání svých zálib v můj svatý den, a nazveš sobotu rozkošnou a svatý den Hospodinův ctihodným a budeš ho ctít tak, že nebudeš konat své cesty, nebudeš hledat své záliby a mluvit planá slova14potom budeš mít rozkoš v Hospodinu a nechám tě jezdit na návrších země a budu tě krmit dědictvím tvého otce Jákoba, neboť ústa Hospodinova promluvila.


Lk11,36Jestliže je tedy celé tvé tělo světlé a nemá žádnou část temnou, bude celé tak světlé, jako když tě lampa ozařuje svým jasem.“ 37Jakmile domluvil, zval ho jeden farizeus, aby u něho posnídal. Ježíš vstoupil a uložil se ke stolu. 38Farizeus se podivil, když uviděl, že se před jídlem nejprve neomyl. 39Pán mu řekl: „Nyní vy, farizeové, očišťujete povrch číše a mísy, ale váš vnitřek je plný chamtivosti a špatnosti. 40Pošetilci! Což ten, který učinil zevnějšek, neučinil také vnitřek?  41Raději dejte to, co je uvnitř, jako almužnu, a hle, všechno vám bude čisté.  42Ale běda vám farizeům, protože odevzdáváte desátky z máty, routy a ze všech zahradních bylin, ale nedbáte na právo a lásku Boží. Toto jste měli činit a ono neopomíjet.
 



Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 22. listopad 2016 @ 18:49:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
My teď ale neřešíme rozdílnost postojů různých lidí k modlitbě, půstu a almužně.

To o vnitřním postoji člověka samozřejmě platí - v tom máš pravdu. Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.

Alespoň já se však nyní vyjadřuji k obecné pravdě, že všechno toto se neobejde i bez lidské snahy, bez lidského úsilí a bez lidské námahy. Oponuji postojům, že Bůh člověka nějak "změní" a pak už to jde všechno snadno: že člověk se pak najednou rád a často modlí, půst je pro něho přirozeností - atd. atd... To je nesmysl!

Každá opravdová změna přirozenosti člověka bývá naopak často namáhavá a bolestivá.



Tvrdím, že život křesťana vyžaduje řád - a dodržování řádu klade nároky na člověka; na jeho úsilí, které je opozitem k přirozenému sklonu člověka k lenosti.
Tvrdím, že dary nám Bůh dává proto, abychom se s nimi teprve naučili správně zacházet (a tím rostli ve víře), abychom je používali k prospěchu sobě i druhých. Vysvětluji Toníkovi (zatím ovšem marně), že dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu. Že třeba léta snahy, pilného učení, pravidelnosti - řádu v životě - až pak se dostaví první výsledky.

Dary Ducha může člověk sice obdržet - a stejně je promarnit. Např. dar umění může člověk zneužít k propagaci zla či morálních zvráceností. Nestačí dary obdržet - dary třeba náležitě rozvinout - a k tomu patří učení, k tomu patří správní učitelé - a nic z toho se neobejde bez dodržování řádu.
Co naplat, že máš kartáček a zubní pastu, když tě únavy či lenost přemůže a ty půjdeš spát s nevyčištěným chrupem?  Bez řádu je prostě život každého člověka jenom chaos. A dodržování řádu klade na člověka nároky přímo úměrné zamýšlenému cíli - v našem případě spasení duší. Bůh dodá to nejdůležitější ("zubní kartáček a pastu"), zbytek už ale záleží i na každém člověku.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 22. listopad 2016 @ 19:12:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando :-) proti mně nehorli. Já ti rozumím.
Vyjasnili jsme si, my dva mezi sebou, co je první a základní a zásadní.
Ve zbytku není mezi námi dvěma, v čem bychom se různili, snad jen v těch 'praktikách'. Nejsem katolík.



]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 08:05:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vysvětluji Toníkovi (zatím ovšem marně), že dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu.

  Stando, to určitě, to mi vysvětluješ marně. 

  Není to škoda práce? Nechceš se radši věnovat tématu?


Oponuji postojům, že Bůh člověka nějak "změní" a pak už to jde všechno snadno: že člověk se pak najednou rád a často modlí, půst je pro něho přirozeností - atd. atd... To je nesmysl!

  Jestli dobře chápu vedení tvé diskuze, tak jejím základem 
je tvoje opozice proti tomu, co je napsané v písmu, o čem 
Uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. 
Ne jako smlouvu, kterou jsem uzavřel s jejich otci v den, 
kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země - 
smlouvu, kterou porušili, ačkoliv jsem byl jejich Pánem, 
ale toto je ta smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským 
po těchto dnech: Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej 
na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. 

Nebudou již učit jeden druhého ani každý svého bratra slovy: 
Poznejte Hospodina! Protože mě budou znát všichni, od nejmenšího 
do největšího, je Hospodinův výrok, protože odpustím jejich vinu 
a na jejich hřích již nevzpomenu.


Tehdy vás vezmu z těch národů, shromáždím vás ze všech 
těch zemí a přivedu vás na vaši půdu. Pokropím vás čistou 
vodou a budete čistí; očistím vás od všech vašich nečistot 
a od všech vašich bůžků. 

Dám vám nové srdce a nového ducha dám do vašeho nitra. 
Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. 
Svého ducha dám do vašeho nitra a způsobím, že budete 
žít podle mých ustanovení a má nařízení budete zachovávat 
a plnit. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům. 
I budete mým lidem a já budu vaším Bohem. Zachráním vás 
ode všech vašich nečistot. Zavolám na obilí, rozmnožím je 
a neuvedu na vás hlad. Rozmnožím ovoce na stromech 
a polní plodiny, takže už neponesete potupu hladu mezi národy. 
Pak si vzpomenete na své zlé cesty a na své činy, které nebyly dobré, 
a zhnusíte se sami sobě pro své zvrácenosti a pro své ohavnosti.


  Svědčím o tom, že to slovo je pravdivé, zažil jsem ho a potkal 
jsem osobně stovky lidí z mnoha států, kultur, náboženství, 
kteří zažili totéž. Sám jsem jeden z národů, pohanů, kterého
Bůh našel a naplnil svou smlouvu.

  Co konkrétně máš proti tomu, co píšeme, o čem svědčíme?



  K té tvé opozici si zřejmě domýšlíš nějaké tvé nesmysly jako že 
"ta změny jde ve všem bez námahy" a že "jde všechno snadno a samo", 
jak si to představuješ zřejmě podle bajek vyprávěných o "svatých" 
v náboženství, ve kterém jsme vyrůstali a těm tvým výmyslům 
pak statečně oponuješ. To děláš poměrně zbytečnou práci,
ale je zajímavé to sledovat, co vše si dokážeš vymyslet a jak 
statečně pak sám sobě oponuješ.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 08:46:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad víš, Tondo, o čem píšeš ... s kým to B-h zaslíbil uzavřít smlouvu a koho to vyvede z národů, koho shromáždí a kam také přivede ...


A mimochodem, Standa Oko nesvědčí o ničem jiném, než ty sám. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 18:06:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to si těžce v omylu. Zatím na tobě pozoruji, že mu v sektářském stylu mažeš med kolem huby.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:14:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z toho, co tu předvádíš ty, druhé nepodezřívej. I tak jsi kolorit bez povšimnutí v diskuzi mezi cizincem a okem. Jen něco navíc, co se mezi nimi plete.

Vím, co píšu a ne tobě. 
Navíc má hlavní poznámka Cizinci byla ta prní má věta v příspěvku a ne to mimochodem ... nad obojím se může zamyslet a nemusí ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 20:01:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to si těžce v omylu, že Oko svědčí o tom samém co Cizinec. Zatím na tobě pozoruji, že Oku v sektářském stylu mažeš med kolem huby.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 23. listopad 2016 @ 20:42:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
to pozorování, to neustálé dohlížení, ( že, by mesiánský komplex ...) když něčemu nerozumím  tak těžký omyl, laskavost vůči druhému podlézavost, samá negativa, pořád jen antikrist...
ti kdo mečem ...ti mečem...jeden terminál znám, "ryba pro Vy"


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 21:35:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Již jednou jsem ti psal, že slova apoštola Jana jsou pro tvůj čenich pepř. Takže u lidí tvého typu si servítky neberu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 25. listopad 2016 @ 17:19:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
to je dobře, to ti chválím
a  nenapíšeš článek kde by se jen na druhé nadávalo ? tady se to blbě druhým hledá...víš abys jim pomohl...prosím


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 19:01:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty jsi úplně mimo!


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:41:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad víš, Tondo, o čem píšeš ... s kým to B-h zaslíbil uzavřít smlouvu a koho to vyvede z národů, koho shromáždí a kam také přivede ...

  Ano, Petře. Vím. A vím jaká je moje (naše) pozice vůči té smlouvě. A nejen vůči ní, ale i vůči smlouvě s Izraelem či vůči smlouvě s Arahamem.


A mimochodem, Standa Oko nesvědčí o ničem jiném, než ty sám. 

  Ano, vím. Popisuje tu poměrně věrně, co jsme žili. Praxe a základní postoje ŘKC se nijak nezměnily. 

  Ale já teď svědčím o něčem hodně jiném, než Standa. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Středa, 23. listopad 2016 @ 20:12:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak jestli víš, Tondo, s jakým to domem zaslíbil B-h uzavřít novou smlovu, tak jistě i víš, o kom to prorok psal, že je B-h vyvede z národů (kam je rozptýlil), shromáždí je a přivede do země jejich otců ... jistě budeš i vědět, o kom to prorok psal, že jim dá do jejich srdce a na jejich srdce napíše svůj zákon a přikázání ... a třeba budeš i vědět, proč na věřící z pohanů nebyla vložena břemena z obřízky, ale jen požadavky na národy od Adama po Noeho (včetně) a nikoliv ty, co vyplynuly z Avrahamova pokolení k Jakovovi.

A o čem to jiném nyní ty svědčíš, než o čem nyní svědčí Standa?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 21:36:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je pro tebe záhada, což?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 07:41:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A o čem to jiném nyní ty svědčíš, než o čem nyní svědčí Standa?


  Zajímá tě to? Pokud ano, rozdělil bych to na tři okruhy.

  1. Římskokatolické učení.

  Pokud jde o učení ŘKC a vymyšlené bajky o svátostech, zpovědích, svatých, modlitbám ke svatým, očistci, modlitbám za mrtvé. "duši" a všemu tomu okolo, tak jsme byli učeni stejným věcem, jaké tu oko píše. 

  Lišilo se to v drobnostech (například jsme měli zcela jiný očistec, než je dnes, měli jsme dva soudy po smrti a ne jeden a podobně.) V podstatných věcech jsme se lišili v tom, že jsme jako "celé kompletní učení ŘKC" nebrali "jen katechismus", jako to má oko, ale "učení ŘKC" pro nás bylo komplexnější: Učení papeže, biskupů, kněží, výroky svatých, kromě katechismu také například CIC a různá zjevení. 

  Jedna důležitá věc je asi "svoboda" hřešit, to nové učení jsem už nezažil, jak rodiče tak kněží v ŘKC nás jasně varovali před hříchem, jasně nás vedli k ctnostnému životu. Za což jsem dodnes rád, byť to bez Boha nebylo úplně ideální.


  2. Římskokatolická praxe.

  Oko moc nepíše konkrétní věci ze života a neodpovídá na otázky, takže tady toho moc nevím. Ale pokud už náhodou něco zmíní, žije totéž, co jsme žili my, nenarazil jsem, že by při svědectví z praktického života katolíka popisoval něco jiného, než znám osobně. Dokonce i pana Kodeta jsem před těmi lety poslouchal stejně.

  Je tu jeden rozdíl: V naší praxi v ŘKC se "všechno točilo kolem jména 'Maria'", tohle oko téměř nezmiňuje. Buď je to tím, že se změnila praxe od našeho papeže JPII, který byl extrémně mariánský, nebo je to něčím jiným.


  3. Křesťanství

  Pokud jde o život s Bohem, Boží dary, Boží milost, vztah, jistota v Bohu, obrácení, znovuzrození, pokání, svoboda, křest Duchem svatým, společenství církve, duchovní dary, život a motivace pro něj a cokoliv dalšího, co žijeme, o čem svědčíme, tak Oko tu statečně a radikálně oponuje stále dokola, znovu a znovu a téměř všemu, nevšiml jsem si, že by se v něčem nějak výrazně shodnul s křesťany. To je tedy spíš na něj, aby ti vysvětlil, s čím má problém a v čem je jiné, co žije on. 



  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 16:13:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Zajímá tě to?       Není nad pochybnost.


 Jedna důležitá věc je asi "svoboda" hřešit, to nové učení jsem už nezažil, jak rodiče tak kněží v ŘKC nás jasně varovali před hříchem, jasně nás vedli k ctnostnému životu. Za což jsem dodnes rád, byť to bez Boha nebylo úplně ideální.


Jen jestli opravdu Oka chápeš správně(?). Myslíš si, že Oko se zde někoho snaží svést od ctného života? Co se týče diskuze na téma svobody, o tom už spolu diskutujete dlouho. A mně se jen zdá, že se na svobodu díváte ze dvou pohledů, z osobního (ty) a všeobecného (on). Všeobecně platí, že se člověk může svobodně rozhodnout mezi hříchem a spravedlností. Z osobního hlediska je však spravedlivý člověk sám (v) sobě, ve svém dobrém svědomí, zavázán ke spravedlnosti, použiji-li slova rav Šaula - je sám sobě zákonem (morálním či b-žím). Stále má možnost se nezachovat spravedlivě, ale tíhne ke spravedlnosti. Pociťuje, že kdyby jednal nespravedlivě, bude činit nesprávně. Člověk nespravedlivý pak ve svém zlém svědomí nevnímá závazek ke spravedlnosti, ale pociťuje svobodu ke hříchu, a ač má stále volbu se zachovat tak i onak, tíhne více k nespravedlnosti, není v sobě vázán morálním závazkem ke spravedlnosti. Když se pak člověk ocitne po několika hříších, řekněme třeba lžích (nemyslím jen ústních), v zajetí těch svých lží, stane se otrokem své nepravosti, protože nechce, aby byla o něm zjevena pravda. Hrubián se cítí být silný ve svém zlostném jazyku a nepřizná si své hrubiánství, ale bude se obhajovat, že jedná upřímně, mluví lidem pravdu do očí atd., bude se cítit jako spravedlivý podle svého svědomí. Člověka spravedlivého (nikoliv sama u sebe) lze také nazvat otrokem, totiž spravedlnosti; tak jako je člověk nespravedlivý (nebo také spravedlivý jen sám pro sebe) otrokem svého hříchu. Ale stále všeobecně platí, že si oba mohou svobodně zvolit opačné jednání oproti svému svědomí (dobrému nebo zlému), navzdory tomu k čemu více tíhnou. Ale jen ten, kdo je ve svém svědomí sobě morálním zákonem, kdyby jednal proti svému svědomí, pocítí výčitky - obvinění. Vím, paradoxně z toho vyplývá, že ten nespravedlivý je svobodnější ve svém rozhodování (volbě) než člověk spravedlivý, a dokonce je i svobodnější ve svém jednání, protože ho dobré svědomí nepálí; avšak spravedlivý člověk se bude cítit svobodně pouze tehdy, pakli bude jednat spravedlivě. Tedy alespoň takto to probíhá v mé mysli a tak jak chci stále nyní žít a jak jsem i dříve žil. Dříve jsem tedy podle slov rav Šaula měl svobodu ke hříchu a necítil jsem se vázán někde lidskou etikou či dobrou morálkou a vůbec ne slovy Písma, a vydával jsem své tělo do služby nepravosti, ale nyní vnímám v sobě závazek žít tak, jak žil Ješua, podle jeho slov a Tóry, a cítím se nesvoboden k činění jakékoliv nepravosti, a mé svědomí na mne žaluje (obviňuje mne), pakli jednám zle. Ale pakli činím spravedlnost (tedy jednám v dobrém podle B-žího zákona), cítím se svobodný. Ono svědomí, bylo očištěno od nánosu hříchů, aby tíhlo k jecer ha-tov, a v případě provinění bylo usvědčováno ha-ra. A pakli cokoli bylo dříve, že jsem neznal B-ží zákon, z toho jsem vnímal (i vnímám) potřebu nápravy, tedy tšuvy (tedy nikoliv jen změny postoje, ale doznání i nápravy věcí mnou učiněných). A pakli vychováváš své děti jako tví rodičové tebe ke spravedlivému životu ve ctnostech, pak víš, že pokud oni sami nepřijmou tvou výchovu za svůj zákon pro sebe sama, budou tě poslouchat jen z donucení a nikoliv z dobrého přesvědčení. 




A jakpak to máš ty, Tondo? Ono slovo bylo vyřčeno k Izraeli, nepíše se v něm o nějakých nových přikázáních, ale nově o těch starých (původních, od počátku). Nicméně uvěřivší z pohanů mají těch přikázání méně. :-) Ale pokud vím a četl jsem dobře, Standa těm prorockým slovům vůbec neoponuje, ale tvému porozumění jim. Ono totiž žádný člověk není naprosto spravedlivý, ale jeho srdce bylo obměkčeno (nebo nahrazeno, jak chceš), aby byl člověk citlivý a vnímavý k B-hu a jeho přikázáním a sám se rozhodl s B-hem podle jeho přikázání chodit.




Tak to se Standovi zase tolik ani nedivím, Tondo, tedy ohledně toho videa. :-) 

Co se týče onoho skutkaření, tady záleží na tom, co máte oba na mysli, tedy co za skutkaření vnímáte a co už ne.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 21:44:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Nevím, Petře. 

  Nikdy jsem se od něj ani po mnoha dotazech nedozvěděl, jak to má s tou svou "svobodou" hřešit ve skutečnosti, v realitě, co doopravdy žije. Nenapsal ani jeden příklad jak svobodně a dobrovolně hřeší, vždycky jen obecné fráze, které opakuje stále dokola. Ale na dané téma jsme se bavili poměrně hodně a ptal jsem se ho velmi podrobně, co žije, tak alepoň těm obecným frázím, do kterých je zabalený, docela rozumím.


Myslíš si, že Oko se zde někoho snaží svést od ctného života?

  Nevím, nemyslím za něj.


Ale stále všeobecně platí, že si oba mohou svobodně zvolit opačné jednání oproti svému svědomí (dobrému nebo zlému), navzdory tomu k čemu více tíhnou.

  Víš, nemám moc rád všeobecné nekonkrétní povídačky s moc pojmy, které se mi zdají protichůdné. 

  Asi hodně záleží na tom, čemu říkáš "svobodně", ten obsah pojmu.

  Když ty konkrétně jednáš proti svému svědomí, tak to děláš "svobodně"? 

  Myslíš, že když někdo (obecně) jedná proti svému svědomí, že to dělá svobodně? Nebo dokonce dobrovolně?



A jakpak to máš ty, Tondo? 

  Myslíš s Božími přikázáními? Když jsem byl křesťanem asi tři roky, zažil jsem poměrně intenzivní výchovu od Boha k tomu, že Boží přikázání jsou dobrá a není důvod je měnit nebo rušit. Od té doby už to mám s nimi docela dobře. Před tím jsem se ale na některá přikázání díval skepticky, "s rezervou", ještě nějakou dobu i jako křesťan.


Ono slovo bylo vyřčeno k Izraeli, nepíše se v něm o nějakých nových přikázáních, ale nově o těch starých (původních, od počátku). Nicméně uvěřivší z pohanů mají těch přikázání méně. :-)

  Nevím o tom, že by uvěřivší z pohanů měli přikázání méně? Které myslíš, že ubylo pohanům přikázání? To o sobotě? O modlách? 

  Nebo nějaké jiné Boží přikázání?

  Rozumím tomu tak, že Ježíš nepřišel zrušit nějaké přikázání a zavést nějaké nové přikázání, zrušit nějaké učení a zavést jiné učení. Ježíš přišel naplnit to učení, zaslíbení a smlouvu, které byly od počátku, to, co Bůh dával (nejen) Izraeli staletí a tisíciletí před tím. Nevyučoval učedníky nějaké "nové učení", ale učil je písmo.


Ono totiž žádný člověk není naprosto spravedlivý, ale jeho srdce bylo obměkčeno (nebo nahrazeno, jak chceš), aby byl člověk citlivý a vnímavý k B-hu a jeho přikázáním a sám se rozhodl s B-hem podle jeho přikázání chodit.

  Přesně tak. O tom přesně píšou proroci.



Ale pokud vím a četl jsem dobře, Standa těm prorockým slovům vůbec neoponuje, ale tvému porozumění jim. 

  No, přiznám se, že nevím, čemu oponuje. Zatím oponuje jen sám sobě a svým výmyslům, nejakým fabulacím z jeho virtuálního světa, které si o lidech domýšlí zřejmě podle toho, co žije on (nějaké jejich problémy s lenností, manipulací, vytrháváním veršů z kontextu, posuzování lidí podle darů ...). 

  Teď jsem se ho na to přímo zeptal a jsem zvědavý, zda odpoví, jestli opravdu oponuje něčemu z toho, jak jsem to slovo zažil nebo jak mu rozumím, nebo jestli je jen zamotaný do svých problémů, které zažívá v ŘKC a ohrazuje se jen proti nim.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 09:30:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikdy jsem se od něj ani po mnoha dotazech nedozvěděl, jak to má s tou svou "svobodou" hřešit ve skutečnosti, v realitě, co doopravdy žije. Nenapsal ani jeden příklad jak svobodně a dobrovolně hřeší, ....


A třeba nehřeší ... jen ví, že jsou zde možnosti volby a že není, kdo by mu zabránil v tom, kdyby se rozhodl žít v hříchu ...


Víš, nemám moc rád všeobecné nekonkrétní povídačky s moc pojmy, které se mi zdají protichůdné.


To je možné, že se ti cosi zdá jako povídačka s moc pojmy, které se ti zdají protichůdné. Jinému třeba nikoliv. Nic divného pod nebem na zemi.


Asi hodně záleží na tom, čemu říkáš "svobodně", ten obsah pojmu.


Obsah je jednoduchý: nikdo mi ne(za)brání a nemám jen jednu možnost.


Když ty konkrétně jednáš proti svému svědomí, tak to děláš "svobodně"? Myslíš, že když někdo (obecně) jedná proti svému svědomí, že to dělá svobodně? Nebo dokonce dobrovolně?


Ze všeobecného vnějšího pohledu, pokud B-h neučiní okolnosti takovými, že nebudu mocen a schopen učinit hřích, ano.


Z vnitřního osobního pohledu, brání mi v tom mé dobré vědomí, cítím se nesvoboden, usvědčován zlým svědomím, a přesto vím, že je v mé moci osobního rozhodnutí se rozhodnout jednat proti svému dobrému svědomí a být mu neposlušným, a tedy B-žím přikázáním a B-hu. Jsem sám před B-hem zodpovědný za tu svobodu volby, kterou mi dal. Nenutí mne, neznásilňuje k tomu, abych ho následoval. A nikdo mne v mém svědomí také nikdy nenutil zhřešit, ale byl jsem sváděn. Z vnějších okolností jsem byl jistě jinými tlačen tak, abych se nezachoval správně. A také mne rodičové za zlé věci trestali. A zejména v pubertě jsem jejich kázni vzdoroval a dělal si co jsem sám chtěl. Tak jsem upadl do života v hýřivosti. Ale jejich výchova ve mne zůstala, obrátil jsem se k nim zpět. A že jsem to zažil v běžném životě, vím také, co se odehrálo a stále odehrává uvnitř mne. Nejsem tzv. dokonalý světec, kterého B-h čarovným proutkem proměnil tak, že mám takovou povahu, kdy mi byla odňata schopnost přiklonit se ke zlému. Tohle ale není k tobě, jsou takoví zde jiní.
 

Nevím o tom, že by uvěřivší z pohanů měli přikázání méně? Které myslíš, že ubylo pohanům přikázání? To o sobotě? O modlách?   Nebo nějaké jiné Boží přikázání?   Rozumím tomu tak, že Ježíš nepřišel zrušit nějaké přikázání a zavést nějaké nové přikázání, zrušit nějaké učení a zavést jiné učení. Ježíš přišel naplnit to učení, zaslíbení a smlouvu, které byly od počátku, to, co Bůh dával (nejen) Izraeli staletí a tisíciletí před tím. Nevyučoval učedníky nějaké "nové učení", ale učil je písmo.


Nevíš ... tak B-ží Zákon ze Sinaje nebyl dán pohanům, ale Izraelcům, všem těm, kdo pocházeli z Jakova a také konvertitům z pohanů a mnohým přikázáním ve společenství na poušti i v zemi Izraele měli být poslušni a zachovávat je i ti, kdo se k Izraeli přidružili a v jejich zemi pobývali.


Nevím ... jsi obřezán na těle?, nosíš cicit?, máš u dveří mezuzu?, čteš pravidelně ve dvou denních intervalech Tóru?, napsal sis všech 613 přikázání a naučil ses je zpaměti?, děkuješ B-hu po jídle a ne před?, dodržuješ Židovské svátky z Tóry a nařízení o nich z Tóry?, noříš se do mikwe, kdy je předepsáno?, jíš nebo nejíš nečistá zvířata?, přikázání o oděvech? desátky a dávky? šabatový den? ... atd. .... máš to na srdci, abys to plnil, jakožto B-ží zákon a jeho přikázání, a podle toho žil?


Co píšeš o Ješuovi je pravda. Myslím, že nemáš na mysli, že Zákon naplnil a tedy nikdo již nemusí podle Zákona žít, a stačí pouze podstata toho, co Zákon vyžaduje.


Přesně tak. O tom přesně píšou proroci.


Tedy nejsi automat na svatost ;-) Přijde mi, že někteří ze zdejších ano, už nic nemusejí. ;-) Ale Oko to nebude. No stále se mi zdá, že máte mnoho společného a nikoliv společný jazyk. ;-) 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 12:25:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A třeba nehřeší ... jen ví, že jsou zde možnosti volby a že není, kdo by mu zabránil v tom, kdyby se rozhodl žít v hříchu ...


  Je možné, že že vůbec nehřeší, alespoň virtuálně, v jeho hlavě. Občas tu na to naráží, ale přímo to nenapíše. Takže nevím. Nechci si o druhých něco domýšlet.


Obsah je jednoduchý: nikdo mi ne(za)brání a nemám jen jednu možnost.

  Abych ti dobře porozuměl: Když děláš něco proti tvému svědomí, děláš opačné jednání proti tomu, co ti říká svědomí, tak tomu rozumíš jako že ti nikdo nebrání to dělat, že tedy i ve chvíli, kdy jednáš proti svému svědomí, jednáš svobodně?


Ze všeobecného vnějšího pohledu, pokud B-h neučiní okolnosti takovými, že nebudu mocen a schopen učinit hřích, ano.

  Pak máme jen rozdílný obsah pojmu "svobodně" a "svoboda". 

  Svědomí pro mne není "nikdo". Když mi v nějakém jednání brání svědomí, nepovažuji takové konání za "svobodné". Za "svobodné" považuju takové jednání, ve kterém mi nebrání ani hřích, ani svědomí, aní zákony, ani okolnosti, druzí lidé a podobně. To, že mám jen možnost dělat nějakou věc pro mne není obsah pojmu "svoboda".

  Oku jsem to přirovnával ke komunismu. Tehdy jsme taky měli "možnost" cestovat do Rakouska: Mohli jsme přeletetět hranice v balónu, přejet po vysokém napětí ve vozíku, proplavat po dunaji ve starém pařezu, proplazit se pod ostnatým drátem nebo se probít hranicemi v doma vyrobeném tanku z traktoru, unést letadlo s rukojmími a desítky další "možností" jak vycestovat do Rakouska. Ale ani jedné z těch "možností cestovat" jsme neříkali "svoboda".

  Proto i tak ten pojem "svoboda" používám.

Z vnitřního osobního pohledu, brání mi v tom mé dobré vědomí, cítím se nesvoboden, usvědčován zlým svědomím, a přesto vím, že je v mé moci osobního rozhodnutí se rozhodnout jednat proti svému dobrému svědomí a být mu neposlušným, a tedy B-žím přikázáním a B-hu. 

  O tom nepochybuju. Tak hřích skutečně funguje. 

  Pokud takto jednáš, je to pro tebe "svoboda"?

  Pokud ano, máš stejnou svobodu se rozhodnout v souladu se svým svědomím?

  Pokud ano a rozhodnutí leží na tobě, a máš skutečně svobodu, proč se teda rozhodněš jednat proti svému svědomí? 


A nikdo mne v mém svědomí také nikdy nenutil zhřešit, ale byl jsem sváděn.

  Když své rozhodnutí proti svému svědomí děláš na základě toho, že jsi sváděn, tak to považuješ za "svobodu"?


A zejména v pubertě jsem jejich kázni vzdoroval a dělal si co jsem sám chtěl. Tak jsem upadl do života v hýřivosti.

  A to jsi dělal proto, že jsi měl svobodu? Nebo proto, že jsi byl v hříchu a vzpouře proti rodičům? Nebo je to pro tebe jedno a totéž?


  Svoje vnímání jsem tu popisoval mnohokrát: Jsem li s Bohem, nemám žádnou nesvobodu. Pro vše, co je s Bohem se rozhodují. Bůh nenutí, nemanipuluje, jasně a přímo vede, vychovává. Žádná z věcí se nestane "sama". Bůh čeká na rozhodnutí, na volbu. Pokud žiju s Bohem, v Božích věcech, vnímám jasnou svobodu. Pokud žiju s Bohem, radikálně se rozšiřují možnosti, které mohu svobodně volit. Až mne to někdy vytáčí: Já bych rád, aby Bůh zasáhnul, předepsal mi něco, řekl, co mám dělat. A Bůh nic, najust mně nechá svobodu a nechá mne rozhodnout ;-).

  V tom se velmi podstatně liší od bezbožnosti, od hříchu. Hřích neponechává prostor pro svobodu, ale manipuluje, omezuje, svádí, zužuje prostor pro výběr, a to jak vnitřně, tak z vnějšku.


Tak B-ží Zákon ze Sinaje nebyl dán pohanům, ale Izraelcům, všem těm, kdo pocházeli z Jakova a také konvertitům z pohanů a mnohým přikázáním ve společenství na poušti i v zemi Izraele měli být poslušni a zachovávat je i ti, kdo se k Izraeli přidružili a v jejich zemi pobývali.

  Chápu, že Boží zákon nebyl dán pohanům, ale Izraelcům a tak to bylo od počátku, co byl zákon vydán. V tom se ale dost podstatně liší od Božích přikázání, které nebyly dány jen Izraelcům, ale byly dány už dříve, než byl Izrael. Jsou dokonce historické záznamy Božích přikázání z doby daleko před Zákonem a před Izraelem. Proti jsem ti psal, že nevím o Božím přikázání, které by nemělo platit pro pohany. 

  Ty ano?


Nevím ... jsi obřezán na těle?, nosíš cicit?, máš u dveří mezuzu?, čteš pravidelně ve dvou denních intervalech Tóru?, napsal sis všech 613 přikázání a naučil ses je zpaměti?, děkuješ B-hu po jídle a ne před?, dodržuješ Židovské svátky z Tóry a nařízení o nich z Tóry?, noříš se do mikwe, kdy je předepsáno?, jíš nebo nejíš nečistá zvířata?, přikázání o oděvech? desátky a dávky? šabatový den? ... atd. .... máš to na srdci, abys to plnil, jakožto B-ží zákon a jeho přikázání, a podle toho žil?

  Ne. Proč by?

  Na srdci mám Boží přikázání, ne Zákon. U Zákona mne naopak Bůh dost jasně vedl, že Zákon je jen vychovatel, nic víc. Zákon není něco, pro co má smysl žít.


Co píšeš o Ješuovi je pravda. Myslím, že nemáš na mysli, že Zákon naplnil a tedy nikdo již nemusí podle Zákona žít, a stačí pouze podstata toho, co Zákon vyžaduje.

  No, to jsem ti popisoval. Rozhodně nemusím podle Zákona žít. Nikdo mne k tomu nenutí, ani já, ani náboženství, ani Bůh, ani nikdo jiný.

  Přesto jsem zažil mnoho věcí ze Zákona, například Leviticus 25,21. Jednou jsem se svými dětmi zažil i Dt 23, 14.


Tedy nejsi automat na svatost ;-) 

  To určitě ne. Na to je Bůh.

Přijde mi, že někteří ze zdejších ano, už nic nemusejí. ;-) 

  Nejsem ve stavu, že bych nic nemusel.

Ale Oko to nebude. No stále se mi zdá, že máte mnoho společného a nikoliv společný jazyk. ;-) 

  Nějakou dobu jsem si to také myslel, ale jen do té doby, než jsem se podrobně vyptal na to, jak žije, jak uvažuje. Stačí, když se podíváš na témata, která stále dokola přináší: Virtuální svět, co ho láká, lennost, potřebu nutit sama sebe do věcí, potřebu spasit sama sebe... Většinu věcí, které dokola opakuje a propaguje, jsou opakem toho, co žiju, co píšu.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 12:06:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když své rozhodnutí proti svému svědomí děláš na základě toho, že jsi sváděn, tak to považuješ za "svobodu"?"...



Toníku, nebyl i Kristus sváděn na poušti satanem?

Nevyčerpalo to jeho lidské síly až na samou jejich hranici?  A nebyl snad Kristus přitom pořád svobodným, neměl snad svobodu volby? Jaký by měla smysl zkouška, kdyby už dopředu byl pevně dán její výsledek?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 12:33:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jaký smysl má to, že ve zkouškách stále upadáš do stále stejnýcth hříchu? Jaký smysl má chodit ke zpovědi, když při nejbližší zkoušce padáš do stále stejného hnoje? Ty to chceš? Ty to děláš svobodně?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 12:34:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A jaký smysl má to, že ve zkouškách stále upadáš do stále stejnýcth hříchu? Jaký smysl má chodit ke zpovědi, když při nejbližší zkoušce padáš do stále stejného hnoje? Ty to chceš? Ty to děláš svobodně?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 19:17:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Abych ti dobře porozuměl: Když děláš něco proti tvému svědomí, děláš opačné jednání proti tomu, co ti říká svědomí, tak tomu rozumíš jako že ti nikdo nebrání to dělat, že tedy i ve chvíli, kdy jednáš proti svému svědomí, jednáš svobodně?


Ano, to mi rozumíš velice dobře, porozuměl jsi mi správně. Svobodně jsem se rozhodl jednat proti svému svědomí, na svou vlastní zodpovědnost.
 

Pak máme jen rozdílný obsah pojmu "svobodně" a "svoboda". Svědomí pro mne není "nikdo". Když mi v nějakém jednání brání svědomí, nepovažuji takové konání za "svobodné". Za "svobodné" považuju takové jednání, ve kterém mi nebrání ani hřích, ani svědomí, aní zákony, ani okolnosti, druzí lidé a podobně. To, že mám jen možnost dělat nějakou věc pro mne není obsah pojmu "svoboda".


Určitě máme rozdílný obsah pojmů svobodně a svoboda. Svědomí je pro mne "někdo". Jsem to "já, jaký jsem". To, že mám možnost dělat nějakou věc, chci-li, je pro mne svoboda. Svoboda je však pro mne nerozlučně spjata s přijetím vlastní zodpovědnosti za má vlastní rozhodnutí a za má vlastní jednání.


Oku jsem to přirovnával ke komunismu. Tehdy jsme taky měli "možnost" cestovat do Rakouska: Mohli jsme přeletetět hranice v balónu, přejet po vysokém napětí ve vozíku, proplavat po dunaji ve starém pařezu, proplazit se pod ostnatým drátem nebo se probít hranicemi v doma vyrobeném tanku z traktoru, unést letadlo s rukojmími a desítky další "možností" jak vycestovat do Rakouska. Ale ani jedné z těch "možností cestovat" jsme neříkali "svoboda".


Ano, tohle byly naše možnosti. Takové možnosti máš i dnes. Někdo i tehdy "svobodně dovoleně" cestoval do zahraničí, že byl režimem ověřen, jiní neověření si zase tu svou svobodu režimem nenechsli vzít. Dnes můžou lidé cestovat svobodně do Rakouska a zpět, a přesto to neznamená, že jsou to lidé svobodní. Jen žijí ve svobodě cestování. 


O tom nepochybuju. Tak hřích skutečně funguje. Pokud takto jednáš, je to pro tebe "svoboda"? Pokud ano, máš stejnou svobodu se rozhodnout v souladu se svým svědomím? Pokud ano a rozhodnutí leží na tobě, a máš skutečně svobodu, proč se teda rozhodněš jednat proti svému svědomí? 


Neříkám tomu svoboda. Říkám tomu "zachovat si dobré svědomí nebo jednat ve svém zlém svědomí". Rozhodnout se svobodně činit správně je pro mne pláštěm spravedlnosti, spravedlivým jednáním; a rozhodnout se svobodně podle svého zlého svědomí je pro pro mne jednáním špatným a pláštěm nepravosti. Nemám za svobodu to, že nejsem nikým nucen, nebo že nejsem ničím omezován.

 
Když své rozhodnutí proti svému svědomí děláš na základě toho, že jsi sváděn, tak to považuješ za "svobodu"? 


Ne. Ale svobodně bych se rozhodl, že tomu svodu podlehnu. Z vlastní vůle bych se rozhodl učinit to, co je mou žádostivostí.


A to jsi dělal proto, že jsi měl svobodu? Nebo proto, že jsi byl v hříchu a vzpouře proti rodičům? Nebo je to pro tebe jedno a totéž?


Dělal jsem to proto, že jsem se tak a proto rozhodl, svobodně. Nikdo mne k tomu nenutil. Chtěl jsem to. Svobodu jsem měl za ten tzv. plášť nepravosti, že si smím činit sám, co chci a nebýt nikomu zavázán, nikomu se nepoddávat. 


Svoje vnímání jsem tu popisoval mnohokrát: Jsem li s Bohem, nemám žádnou nesvobodu. Pro vše, co je s Bohem se rozhodují. Bůh nenutí, nemanipuluje, jasně a přímo vede, vychovává. Žádná z věcí se nestane "sama". Bůh čeká na rozhodnutí, na volbu. Pokud žiju s Bohem, v Božích věcech, vnímám jasnou svobodu. Pokud žiju s Bohem, radikálně se rozšiřují možnosti, které mohu svobodně volit. Až mne to někdy vytáčí: Já bych rád, aby Bůh zasáhnul, předepsal mi něco, řekl, co mám dělat. A Bůh nic, najust mně nechá svobodu a nechá mne rozhodnout ;-).


B-h ti tedy nechává volnost. Zkouší tě, zda mu budeš poslušný, jak ty sám chceš. Ano?


V tom se velmi podstatně liší od bezbožnosti, od hříchu. Hřích neponechává prostor pro svobodu, ale manipuluje, omezuje, svádí, zužuje prostor pro výběr, a to jak vnitřně, tak z vnějšku.


To ano.


Chápu, že Boží zákon nebyl dán pohanům, ale Izraelcům a tak to bylo od počátku, co byl zákon vydán. V tom se ale dost podstatně liší od Božích přikázání, které nebyly dány jen Izraelcům, ale byly dány už dříve, než byl Izrael. Jsou dokonce historické záznamy Božích přikázání z doby daleko před Zákonem a před Izraelem. Proti jsem ti psal, že nevím o Božím přikázání, které by nemělo platit pro pohany. Ty ano?


B-ží zákon je souhrn naučení, doporučení k dobrému a spravedlivému životu. Neliší se od B-žích přikázání, ale je jejich souhrnem. Zahrnuje ta přikázání daná pohanům jako ta, která pohanům dána nebyla. Proto jsem ti také vypsal ta přikázání, která nemají platnost pro pohany a rozuměli tomu i apoštolové.


Ne. Proč by? Na srdci mám Boží přikázání, ne Zákon. U Zákona mne naopak Bůh dost jasně vedl, že Zákon je jen vychovatel, nic víc. Zákon není něco, pro co má smysl žít. No, to jsem ti popisoval. Rozhodně nemusím podle Zákona žít. Nikdo mne k tomu nenutí, ani já, ani náboženství, ani Bůh, ani nikdo jiný.



Samozřejmě ... proč by? Jsi věřící z pohanů, nejsi věřícím z Izraelců. Existovala tedy pro tebe doba, kdy jsi žil podle Zákona? Byla doba, kdy jsi byl vychováván podle Zákona, tedy podle všech B-žích přikázání, co jich jen je? Nerozumím tomu, proč Zákon nejsou pro tebe B-ží přikázání. Nikdo tě rozhodně nenutí ani žít podle B-žích přikázání, co nejsou platná jen pro vyvolený B-ží národ Izrael. Ale podle těch ostatních B-žích přikázání bys žít měl. Říká se tomu výchova v Kristu.


Jinak Jr31,33 je B-žím uskutečněním toho, co je napsáno v Dt6,6. Tedy to, co bylo Zákonu nemožné. Když se to tedy stalo v Kristu možným, pak není dodržování B-žích přikázání Zákona nemožným tomu, kdo je má vepsaná na svém srdci. Aůle ty jsi nebyl vychováván podle Zákona, nebyl tvým vychovatelem ke Kristu. Jsi přeci pohan. Ty jsi byl přijat bez výchovy podle Zákona, jako každý pohan, co se nestal proselytou. Nevím, proč bys měl ta slova o výchově Zákona vztahovat na sebe.


Přesto jsem zažil mnoho věcí ze Zákona, například Leviticus 25,21. Jednou jsem se svými dětmi zažil i Dt 23, 14.


Bylo ti dáno prožít, zažít ... není ale prožitek pro tebe více, než poslušnost přikázáním, kterým bys i neporozuměl? Nebo bys plnit B-ží přikázání jen proto, že ti dávají smysl?


To určitě ne. Na to je Bůh.


To né.... B-h není automat na svatost nebo automat svatosti, že by jinak jednat ani nemohl i kdyby chtěl. B-h je svatý a spravedlivý ve všech svých činech a úmyslech, protože chce.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 07:46:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Určitě máme rozdílný obsah pojmů svobodně a svoboda. 

  Rozumím. 


Svobodu jsem měl za ten tzv. plášť nepravosti, že si smím činit sám, co chci a nebýt nikomu zavázán, nikomu se nepoddávat. 

  Snad chápu. Slyšel jsem o tom, že to takhle lidi žili. Nezažil jsem tohle, rodiče mi dávali obrovský prostor svobody, neměl jsem takovou potřebu. Navíc tím, že jsem žil v náboženství, tak jsem spíš zažíval Římanům 7 a "problém sám se sebou" než s okolím.


B-h ti tedy nechává volnost. Zkouší tě, zda mu budeš poslušný, jak ty sám chceš. Ano?

  Jako jestli si Bůh potřebuje zjistit, zda budu poslušný, protože by to nevěděl a potřeboval by si mne prozkoušet? To určitě ne.

  Jestli mne Bůh vychovává k poslušnosti? To ano. A celkem dost. Zažil jsem třeba i dobu, kdy mne Bůh vychovával k tomu, abych ho poslouchal v něčem, v čem bych utrpěl "škodu" a řekl mi to až potom.


Existovala tedy pro tebe doba, kdy jsi žil podle Zákona? Byla doba, kdy jsi byl vychováván podle Zákona, tedy podle všech B-žích přikázání, co jich jen je?
...
Ale ty jsi nebyl vychováván podle Zákona, nebyl tvým vychovatelem ke Kristu. Jsi přeci pohan. Ty jsi byl přijat bez výchovy podle Zákona, jako každý pohan, co se nestal proselytou. Nevím, proč bys měl ta slova o výchově Zákona vztahovat na sebe.

  Ale byl. Mnoho let jsem žil pod Zákonem a sklízel jeho úrodu, Zákon mne vychovával, a to dost drsně. Křesťanem jsem se stal až někdy skoro ve dvaadvaceti letech.

  To, že někdo nezná Zákon, neznamená, že ho zákon nevychovává a že žije mimo něj. Ani to, že není z vyvoleného národa.


Nerozumím tomu, proč Zákon nejsou pro tebe B-ží přikázání.

  Snad proto, že jsem si přečetl bibli? ;-) A taky proto, že jsem téma poměrně podrobně procházel, studoval, kromě toho, že jsem ho zažíval.


není ale prožitek pro tebe více, než poslušnost přikázáním, kterým bys i neporozuměl? Nebo bys plnit B-ží přikázání jen proto, že ti dávají smysl?

  Úplně nerozumím otázce. 

  Není to pro mne "nebo".

  Poslušnost a prožitek je pro mne více, než jen poslušnost. Prožitek je realizace té poslušnosti.

  Prožitek bez poslušnosti, z milosti, je pro mne také více, než poslušnost sama.

  Boží přikázání bych plnil jen proto, že mi dávají smysl.


B-h není automat na svatost nebo automat svatosti, že by jinak jednat ani nemohl i kdyby chtěl. B-h je svatý a spravedlivý ve všech svých činech a úmyslech, protože chce.

  Jasně, Bůh není automat, špatně vyjádřeno. 

  Bůh nemůže zapřít sám sebe. Když je svatý, neschová to.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 09:32:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Navíc tím, že jsem žil v náboženství, tak jsem spíš zažíval Římanům 7 a "problém sám se sebou" než s okolím.

Ne, nebyl jsem vychováván v náboženství. Žil jsem v ateistické komunistické rodině. Pubertu jsem měl velice vzdorovitou, tzv. somráckou. Co jsem prožil po vojně, byl zlom. Taky jsem prožil ono spytování svědomí a vlastně celý svůj dosavadní způsob života jsem během několika let opustil. 

Jako jestli si Bůh potřebuje zjistit, zda budu poslušný, protože by to nevěděl a potřeboval by si mne prozkoušet? To určitě ne.

Tedy asi, aby Tobě zjevil záměry Tvého srdce, co se ve tvém srdci ukrývá, zda-li jsi v jistých věcech poslušný a dobrý nebo máš-li z čeho činit pokání. Ano?

Zažil jsem třeba i dobu, kdy mne Bůh vychovával k tomu, abych ho poslouchal v něčem, v čem bych utrpěl "škodu" a řekl mi to až potom.

Znám i tak, že jsem se nezachoval správně, abych v podobném případě později jednal v milosrdenství a soucitu i na svou újmu. Psal jsem o tom. Porozuměl jsem tomu, neřekl mi to.

Snad proto, že jsem si přečetl bibli? ;-) A taky proto, že jsem téma poměrně podrobně procházel, studoval, kromě toho, že jsem ho zažíval.

Taky čtu bibli. Jr31,33 nemluví o přikázáních (Zákona), ale o Zákonu (celkově, tedy i o nařízeních a právních ustanoveních) a o Izraelcích, kterým bude Zákon vepsán do jejich srdcí.

K ostatnímu příště ...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 07:45:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tedy asi, aby Tobě zjevil záměry Tvého srdce, co se ve tvém srdci ukrývá, zda-li jsi v jistých věcech poslušný a dobrý nebo máš-li z čeho činit pokání. Ano?


  Ne. Tak asi ne. Nevzpomínám si na něco takového. Na zjevení záměrů srdce ke mně Bůh normálně mluvil.


  Zkouška působí vytrvalost. Nevím jestli znáš tu populární modlitbu křesťanských miminek: "Pane Bože, dej mi prosím trpělivost a vytrvalost, a to hned!"? ;-)


  Měl jsem poměrně dobré rodiče, dobrou výchovu, ale jednu věc jsem určitě neměl: Vytrvalost. Vyrůstal jsem v prostředí rezignace, kde sice lidi znali některé Boží zákony, ale neznali Boha a Boží moc. Ve chvíli, kdy nastal problém, rezignovali, utekli, emigrovali, dezertovali. Neměli se o co opřít. Problém byl nadosmrti. 

  Na tohle jsem s Bohem narážel znovu a znovu. Bůh mne v tomhle nikdy nenechal, pokud byl nějaký problém na řešení, znovu a znovu a znovu mě před ten problém strkal. A dělá to tak dodnes. Někde jsem kdysi četl zkušenost, že "u Božích zkoušek se nepropadá". Jednoduše Bůh svou zkoušku opakuje tak dlouho, až člověk projde. 

  Je to jako s každým jiným (dobrým) rodičem: Pokud rodič zkouší, jestli už se dítě udrží na kole nebo spadne, nedělá to proto, aby si ho otestoval, aby ho oznámkoval, aby ho naučil záměry jeho srdce, aby ... (cokoli jiného podivného). Dělá to proto, aby ho naučil jezdit na kole. Zkouší to tak dlouho, až to dítě na tom kole jezdí.




Jr31,33 nemluví o přikázáních (Zákona), ale o Zákonu (celkově, tedy i o nařízeních a právních ustanoveních) a o Izraelcích, kterým bude Zákon vepsán do jejich srdcí.



  Bůh říká: Svůj zákon dám do jejich nitra a napíšu je na jejich srdce. Nepíše se tam o Zákonu, kterým se řídí tento svět v hříchu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 17:19:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Zkouška působí vytrvalost. Nevím jestli znáš tu populární modlitbu křesťanských miminek: "Pane Bože, dej mi prosím trpělivost a vytrvalost, a to hned!"? ;-)

Ne, to nezám. Nevím, co se modlí miminka. Nerozumím 'slovům jejich 'řeči', ale vzpomínám si, že něco mé děti musely mít ihned, jinak nepřestaly plakat. Nezkoušel jsem je v té době učit vytrvalosti. To spíše jsem se vytrvalosti, tedy v trpělivosti, učil při nich já. Své děti jsem učil vytrvalosti až později, až byly schopny porozumět slovům mé řeči a postupně to i chápat. A k vytrvalé trpělivosti jsem je vedl tehdy, když už mohly pochopit to, proč mají být trpělivé a dodnes je k tomu povzbuzuji.

  Měl jsem poměrně dobré rodiče, dobrou výchovu, ale jednu věc jsem určitě neměl: Vytrvalost. Vyrůstal jsem v prostředí rezignace, kde sice lidi znali některé Boží zákony, ale neznali Boha a Boží moc. Ve chvíli, kdy nastal problém, rezignovali, utekli, emigrovali, dezertovali. Neměli se o co opřít. Problém byl nadosmrti.

No já mám rozhodně dobré rodiče. Ty nejlepší, které mi B-h osobně dal. Oni nevěří v B-ha, ale jejich život, který pro mne žili a dosud žijí, je mi darem a výchovou od ha Šem, on budiž pochválen na věky, že mi mé rodiče dal.  Oni tu se mnou rezignovali a tu zase nikoliv a přesto vše mne stále milovali, ač já jsem se k nim nechoval ani jako jejich syn a nikdy nepřestali. Měli se asi o co opřít, jen to nezní tak nábožensky.

  Na tohle jsem s Bohem narážel znovu a znovu. Bůh mne v tomhle nikdy nenechal, pokud byl nějaký problém na řešení, znovu a znovu a znovu mě před ten problém strkal. A dělá to tak dodnes. Někde jsem kdysi četl zkušenost, že "u Božích zkoušek se nepropadá". Jednoduše Bůh svou zkoušku opakuje tak dlouho, až člověk projde.

Tedy s tebou B-h jednal stejně i v nekřesťanském období tvého života. Tvé rodiče v tom zanechal, ale tebe nikoliv. Ty jsi nepropadl, ale tví rodičové asi ano? Jsi tedy nyní vytrvalejší než byli oni? A trpělivější? S kým oni nebyli? S tebou? Proto tě nenaučili vytrvalosti? Třeba tě jí i naučili, a více než si myslíš. A třeba jen raději se ty 'učíš' sám od sebe u B-ha. Nevím. Újma z dětství? A třeba i ne. Jen k zamyšlení. Co píšeš o svých rodičích a není to prvně, jen mně nepřijde správné.

  Je to jako s každým jiným (dobrým) rodičem: Pokud rodič zkouší, jestli už se dítě udrží na kole nebo spadne, nedělá to proto, aby si ho otestoval, aby ho oznámkoval, aby ho naučil záměry jeho srdce, aby ... (cokoli jiného podivného). Dělá to proto, aby ho naučil jezdit na kole. Zkouší to tak dlouho, až to dítě na tom kole jezdí.

Jistě. I tohle ze svého života znám. A do jisté míry se mi to i povedlo u mých dětí, tedy když jsem u nich viděl, že přeci jen mají navíc. Ale dával jsem si i po pár přešlaprch pozor na to, aby to nebylo jen to, co chci já od nich a co si myslím já o nich. Takže jsem je rozhodně neučil to, co by ani časem i kdyby sebevíce chtěly, nezvládly; když tedy dcera moc chtěla umět jezdit na kole, tak jsem ji to naučil a ona dnes na kole nejezdí, že má pořád strach a stále pořádně rovnováhu neudrží. Své děti také miluji, ne na základě toho, co umí, spíše proto, co neumějí, že jsou takové, jaké jsou, pro mne více než nenahraditelné. Tak jako moji rodičové. Vždy budou pro mne výjimeční a nenahraditelní. A dokonce i tím, co mne nenaučili, mne učili k dobrému.

  Jr31,33 je o Božím zákonu. Bůh říká: Svůj zákon dám do jejich nitra a napíšu je na jejich srdce. Nepíše se tam o Zákonu, kterým se řídí tento svět v hříchu.

Aha. Tedy Jeremijáš nepsal o zákonu vydaném prostřednictvím Mojžíše? Je to pro tebe tak? Je-li, pak tedy B-ží zákon (B-ha) vydaný skrze Mojžíše je pro tebe tím Zákonem, kterým se řídí ten svět hříchu? Kdo se ho drží a dodržuje ten 'Mojžíšův zákon' a přitom i hřeší? Nebyl to třeba Jošua ha Mašiach, který Zákon naplnil? Nevím o tom, že by se ten hříšný svět řídil B-žím zákonem vydaným prostřednictvím Mojžíše (jednoduše Zákon) a dosvědčeným proroky, ty ano? Nebo který Zákon máš na mysli? Ten zákon hříchu spočívající v lidské tělesné přirozenosti, o kterém psal rav Šaul? Psal také o dokonalém zákonu svobody, zákonu spravedlnosti, ducha v Ješuovi ha-Mašiach. Jenže to není ten Zákon, o kterém píše Jeremijáš i v ostatních kapitolách proroka se o něm píše, že jej napíše na srdce Izraelců a jak i jinde nikoliv na desky z kamene, nikoli jako literu na desky kamene, ale na desky lidských srdcí, které jsou z masa. Zákon vydaný skrze Mojžíše na hoře Sinaje, a zprvu napsaný B-žím prstem, ten tedy není pro tebe B-žím zákonem a je Zákonem hříchu? Spravedliví se jím nemusejí řídit? Zákon neříká, co je spravedlivé v očích B-žích? Jsi-li tedy spravedlivý, konáš B-ží spravedlnost naprosto přirozeně, že ani nemusíš znát a rozumět B-žím přikázáním a nařízením a zákonům v Zákoně napsaných? Jak je to u tebe? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:30:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne, to nezám. Nevím, co se modlí miminka. Nerozumím 'slovům jejich 'řeči', ale vzpomínám si, že něco mé děti musely mít ihned, jinak nepřestaly plakat.

  Ahoj.

  Nešťastné vyjádření z mé strany. "křesťanské miminko" =  člověk, co je čerstvě křesťanem. Obvykle bývá dost netrpělivý. Ne vždy, tedy. 

  Ten vtip s modlitbou za trpělivost je poměrně známý, slyšel jsem ho vícekrát, myslel jsem, že bys ho mohl taky znát.


Oni tu se mnou rezignovali a tu zase nikoliv a přesto vše mne stále milovali, ač já jsem se k nim nechoval ani jako jejich syn a nikdy nepřestali. Měli se asi o co opřít, jen to nezní tak nábožensky.

  To bylo moc dobře.


Tedy s tebou B-h jednal stejně i v nekřesťanském období tvého života. Tvé rodiče v tom zanechal, ale tebe nikoliv. Ty jsi nepropadl, ale tví rodičové asi ano? 

  Ne, to ne. Jak jsi na to přišel? V "nekřesťanském období" jsem zažíval něco dost jiného. Popisoval jsem to podrobněji v jednom článku. Rodiče jsem neřešil. Sebe ano. Ve výchově v trpělivosti jsem dodnes. Právě prožívám docela nepříjemnou zkoušku. Proto o tom píšu.


Jsi tedy nyní vytrvalejší než byli oni? A trpělivější? S kým oni nebyli? S tebou? Proto tě nenaučili vytrvalosti? 

  Petře, proč mne nenaučili vytrvalosti jsem napsal. Vyrůstal jsem v prostředí rezignace, kde sice lidi znali některé Boží zákony, ale neznali Boha a Boží moc. Ve chvíli, kdy nastal problém, rezignovali, utekli, emigrovali, dezertovali. To samo prostředí mne formovalo. Možná ti to zní nábožensky, ale pro mne to byla realita života. A dost nepříjemná realita.


Třeba tě jí i naučili, a více než si myslíš. A třeba jen raději se ty 'učíš' sám od sebe u B-ha. Nevím.

  To asi nevíš.


Co píšeš o svých rodičích a není to prvně, jen mně nepřijde správné.

  Co přesně ti nepřijde správné?

  O svých rodičích jsem napsal jen to, že jsem měl poměrně dobré rodiče. A měl jsem dobré rodiče. Nemohli za prostředí, ve kterém jsme žili. Převzali ho, vyrůstali ve stejném prostředí, jako já.


Své děti také miluji, ne na základě toho, co umí, spíše proto, co neumějí, že jsou takové, jaké jsou, pro mne více než nenahraditelné. Tak jako moji rodičové. Vždy budou pro mne výjimeční a nenahraditelní. A dokonce i tím, co mne nenaučili, mne učili k dobrému.

  Přesně tak.

  Já jsem se ale nevyjadřoval primárně k prostředí, k rodičům, k dětem, ale k tvojí otázce na to, jestli mne Bůh zkouší nebo nezkouší a proč mne zkouší. 

  Porozuměl jsi odpovědi? 

  Zkouška pro mne není na to, aby něco zjevila: Bůh nepotřebuje nic zjevovat a člověku obvykle stačí říci, co je špatně, nebo to ještě časteji ví. Zkouška od Boha je na to, aby něco budovala, působila. V tomto případě trpělivost, vytrvalost. Nepotřeboval jsem zkouškou zjevovat, že nemám vytrvalost. To jsem věděl a vím i bez zkoušek.




Nevím o tom, že by se ten hříšný svět řídil B-žím zákonem vydaným prostřednictvím Mojžíše (jednoduše Zákon) a dosvědčeným proroky, ty ano?

  Ano, já ano. Vím o tom. Zákonem, který byl vydaný skze Mojžíše, se řídí celý svět. Funguje velmi precizně. Popisoval jsem ti, jak jsem sám žil to, co je napsané v Zákoně, i když jsem zákon neznal. A to není nějaká vyjímka, ale pravidlo. Zákon funguje, i když ho člověk nezná.


Psal také o dokonalém zákonu svobody, zákonu spravedlnosti, ducha v Ješuovi ha-Mašiach. Jenže to není ten Zákon, o kterém píše Jeremijáš i v ostatních kapitolách proroka se o něm píše, že jej napíše na srdce Izraelců a jak i jinde nikoliv na desky z kamene, nikoli jako literu na desky kamene, ale na desky lidských srdcí, které jsou z masa.

  "Dokonalý zákon svobody"? Myslíš asi Jakuba 1, 25, ne Pavla? Pak Jakub psal jistě o stejném zákonu, o kterém píše Jeremijáš. A o jiném zákonu, než o zákonu hříchu a smrti, kterým se řídí svět. 

  Pokud by tě zajímal můj pohled a zkušenost, zase jsem o tom napsal článek, ať to nepřepisuju.


Zákon vydaný skrze Mojžíše na hoře Sinaje, a zprvu napsaný B-žím prstem, ten tedy není pro tebe B-žím zákonem a je Zákonem hříchu? Spravedliví se jím nemusejí řídit?

  Petře, nevím, co bylo napsané na kamenných deskách z hory Sinaj: Podle toho, co vím, to byla smlouva Boha s Izraelem, a ne Zákon. Nechci se ale dohadovat o něčem, co nevím přesně.

  Zákon hříchu a smrti pro mne není dokonalým zákonem svobody, který dal Bůh napsat na lidské srdce. Spravedliví se určitě nemusí řídit zákonem hříchu a smrti, díky Bohu. Nemusí se ani řídit dokonalým zákonem svobody v Kristu Ježíši, ale dělají to rádi.


 Zákon neříká, co je spravedlivé v očích B-žích?

  Zákon říká, co je spravedlivé v Božích očích. 

  Ale taky dobře říká, co se bude dít, když se neděje Boží spravedlnost.



Jsi-li tedy spravedlivý, konáš B-ží spravedlnost naprosto přirozeně, že ani nemusíš znát a rozumět B-žím přikázáním a nařízením a zákonům v Zákoně napsaných? Jak je to u tebe? 

  Jak v čem, Petře.

  V něčem ano. 

  V něčem mne Bůh vychoval: Například v tom, abych miloval svou zemi, abych za ní byl Bohu vděčný a dobrořečil mu. Aby mi záleželo na tom, jaká bude. A paradoxně, zároveň, abych na ní nelpěl.

  V něčem mne Bůh vychovává: Třeba v tom, abych byl rozhodný, trpělivý a vytrvalý. 

  A něco dalšího je jistě ještě přede mnou.


  Znát Boží přikázání musím určitě. Psal jsem ti, že už je to mnoho let, kdy mne Bůh učil respektu k Božím přikázáním. Znát Zákon potřebuji také, psal jsem tu, že jsem mnoho věcí ze Zákona poznal a zažil a dával jsem na to odkaz. Byť tam byl odkaz na ten oblíbený okův zákonný kolík, tak jsem to myslel vážně.

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 20:17:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale byl. Mnoho let jsem žil pod Zákonem a sklízel jeho úrodu, Zákon mne vychovával, a to dost drsně. Křesťanem jsem se stal až někdy skoro ve dvaadvaceti letech

Zákon tě, pohana, tedy vychovával a mnoho let jsi sklízel jeho úrodu, vychovával tě drsně .. do doby než ses stal křesťanem...
Tedy Zákon (tj. přikázání, nařízení, právní předpisy) tebe vychovával. Jak se to u tebe dělo?

To, že někdo nezná Zákon, neznamená, že ho zákon nevychovává a že žije mimo něj. Ani to, že není z vyvoleného národa.

Tedy pokud rozumím dobře, je to u tebe asi tak, jako bys sedl za volat, vyjel na cestu a z chyb jízdy se učil pravidlům silničního provozu a řízení vozidla podle nich? A že jsi neprošel autoškolou, to ještě neznamená, že tě ta pravidla silničního provozu neučila? Že jsi neobdržel řidičák, tedy oprávnění k řízení motorového vozidla, ještě vůbec neznamená, že nejsi přeci řidič? Ano? Nebo stačí znát ta pravidla tak, jak je znají i chodci, kteří přeci oprávnění být chodcem z výuky pravidel SP nepotřebují a mají své vychovatele v rodičích a učitelích, kteří nemusejí mít oprávnění k výuce řízení motorových vozidel? Jak tě tedy Zákon vyučoval?

Úplně nerozumím otázce. Není to pro mne "nebo". Poslušnost a prožitek je pro mne více, než jen poslušnost. Prožitek je realizace té poslušnosti. Prožitek bez poslušnosti, z milosti, je pro mne také více, než poslušnost sama. Boží přikázání bych plnil jen proto, že mi dávají smysl.

Myslím, že jsi mi porozuměl. Je tedy pro tebe důležitější prožitek z plnění přikázání či bez, místo samotné poslušnosti plnit přikázání B-ží, ač bys nic z jeho plnění neprožil.

B-ží přikázání bys plnil jen proto, že ti dávají smysl. Samozřejmě vím, že bys neplnil taková, z jejichž přečtení bys nepochopil, co se jím přikazuje. Ale ty víš, že jsem se ptal na smysl. Tedy, pokud víš dle litery, co máš udělat, ale nevíš třeba proč, hlubší význam onoho přikázání.

Uvedu takové 'jednoduché'. Přikázání o dobrořečení B-hu za dobrou zemi, kterou ti dal poté, co se dosytosti najíš. Tady se mohu ptát, proč je v Tóře přikázání, abys dobrořečil B-hu až po jídle a to až se nasytíš a nikoliv jen něco zdlubneš. A Tóra nikde neuvádí přikázání, že bys měl dobrořečit B-hu před jídlem, ale jde o rabínské nařízení, které bylo činěno už před zajetím v Babylóně. Řekněme, že víš, co máš činit po jídle, ale nevíš proč až po jídle. Budeš tedy plnit to přikázání, nebo je to jedno, a stačí to tak, jak je 'tradiční' u křesťanů a i u tebe. Budeš to plnit, až cosi prožiješ, že ti to přinese nějaký prožitek, až ti to dá smysl, když to tobě cosi přinese? Dle tvé předchozí odpovědi - ano? Proč bys nejedl třeba štiku podle Zákona? Jak tě osobně Zákon vychovával v tom, že prasata nejsou pro ty pod Zákonem, pro Židy i věřící v Ješuu ha Mašiacha k jídlu?

Jasně, Bůh není automat, špatně vyjádřeno. Bůh nemůže zapřít sám sebe. Když je svatý, neschová to.

Bůh nemůže zapřít sám sebe ... ten verš je o svatosti? Tedy Bůh nemůže, protože je to jeho přirozenost a B-h tedy nemá žádnou volbu? Je to pro tebe ta svoboda?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 08:07:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak se to u tebe dělo?

  Zhruba podle Lev 26. Párkrát jsem to tu popisoval.

  Když člověk slouží modlám, děje se mu to, co popisuje Zákon. Částečně fyzicky, v tělesném, ale mnohem více psychicky. Tedy: Čím víc jsem se snažil, čím víc jsem sloužil modlám a čím více jsem přinášel všelijaké "oběti" pro modly, kterým jsme sloužili, tím méně bylo užitku z té práce a tím více jsem zažíval bezbožnost (prázdnotu, beznaděj, temnotu, nepokoj, ...).


Tedy pokud rozumím dobře, je to u tebe asi tak, jako bys sedl za volat, vyjel na cestu a z chyb jízdy se učil pravidlům silničního provozu a řízení vozidla podle nich?

  Tak nějak. Akorát nevědomky. 


...místo samotné poslušnosti plnit přikázání B-ží, ač bys nic z jeho plnění neprožil.

  Jak by se dalo udělat, že by člověk plnil přikázání a nic z jeho plnění neprožil? ;-)


Budeš to plnit, až cosi prožiješ, že ti to přinese nějaký prožitek, až ti to dá smysl, když to tobě cosi přinese? Dle tvé předchozí odpovědi - ano? 

  Myslíš jako v době, kdy mne vychovával Zákon? 

  Tehdy nijak. Neplnil jsem Zákon.

  Myslíš jako v době, kdy jsem se stal křesťanem? Boží zákon funguje jinak. Nedobrořečím Bohu za dobrou zemi, až když se dosyta najím. Dobrořečím Bohu za dobrou zemi vžycky. To je mimochodem zkušenost Boží výchovy posledních let, kdy jsem projel pár států okolo, viděl jejich poušť, zimu, kamení, neúrodu a když se rozhlídnu kolem sebe a Bůh mi ukazoval a ukazuje naši zemi a taky to, co bylo cílem ďábla v režimu, který se "lásku k vlasti" snažil zdiskreditovat tím nejhorším a nejúčinnějším způsobem a u mne se mu to povedlo. Takže Bohu dobrořečím za naši zemi klidně i před tím, než se nasytím. A potom taky. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 09:20:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Myslíš jako v době, kdy jsem se stal křesťanem?    (Křesťanem jsem se stal až někdy skoro ve dvaadvaceti letech)."...



Toníku, že se člověk stane křesťanem, je výhradně dílem Boha (Ef 2,5-8). Tobě se tak stalo už ve věku miminkovském.

To, že jsi se teprve až ve dvaceti létech rozhodl Boha vážně a opravdově zapojit do svého života, bylo sice také dílem milosti, ale bylo to už také dílem tvým.

Začal jsi tehdy křesťanský způsob života brát opravdově - hovořím nyní o upřímnosti srdce (bez ohledu na to, že jsi se nevyvaroval ani zásadních věroučných chyb).

Ale ve dvaceti jsi se křesťanem nestal, pouze jsi prošel jakousi vnitřní konverzí žít svůj život opravdově jako křesťan. Ale tím nejsi žádnou výjimkou, každý skutečný křesťan takovou osobní konverzí musí projít, aby jeho víra přestala být dětská, ale stala se zralou.
Někomu se tak stane v osmi létech, jinému ve dvanácti, ve dvaceti, ve čtyřiceti ...
Dalšímu je osmdesát - a stále žije svoji nedospělou dětskou víru - nikoli ve smyslu nevinnosti dětského srdce, ale ve smyslu nedospělého zákonictví - stále není schopen si o sobě přiznat pravdu, že bez opravdové důvěry a spoléhání na Boha to sám zvládnout nikdy nemůže.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 17:03:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To, že jsi se teprve až ve dvaceti létech rozhodl Boha vážně a opravdově zapojit do svého života, bylo sice také dílem milosti, ale bylo to už také dílem tvým. 

  Ty máš, Stando, velmi zvláštní "dar": Obrovskou porci fantazie a prapodivné domýšlivosti. To už je klasická taktika římských katolíků v diskuzi, když je vám nějaké téma nepříjemné, a zvláště ve chvíli, kdy vydáváme svědectví o tom, co jsme v ŘKC žili a zažili, nebo když se zeptáme na konkrétní věci z reality vašeho života, tak dokážete téma docela minout, začnete si o diskutujících vymýšlet různé pomluvy, prášit bajky, útočit na jejich osobnost. 

  Obvykle si do nich promítáte váš život, to, co vy žijete ve vašem prostředí. 

  Ale ty to tu zvládáš s přehledem nejlépe.

  Kdyby tě něco z mého života zajímalo, tak se místo domýšlení zeptej. V jedné věci z těch tvých dlouhých smyšlenek a bájí, co jsi o mne napsal, jak nečteš, co lidi píší a domýšlíš, co není, máš ale pravdu: Ve dvaceti jsem se křesťanem opravdu nestal. To jsem ještě na plný úvazek sloužil modlám a "zlepšování" sama sebe, samospasení a svému sobectví a směřoval mílovými kroky na soud 

  Ze sedmi bajek a domýšlení něčeho, co neznáš a co jsi nezažil, ses tedy jednou trefil do mé reality. 

  A to ještě omylem.


  Nechceš radši místo lživých bajek, co si domýšlíš o druhých, napsat něco o tobě?

  Co ty, Stando? 

  Už ses rozhodl brát Boha vážně a zapojit ho do tvého života?  
  
  Začal jsi křesťanský život brát opravdově? 

  Prošel jsi už "jakousi vnitřní konverzí"? 

  Pokud ano, pročpak nám místo vymýšlení nepravdivých bajek o druhých lidech nenapíšeš něco skutečného o tobě?

  Napiš nám něco o tvé vnitřní konverzi, kdy a jak jsi ji zažil, co jí způsobilo, jak se ti povedlo vážně zapojit Boha do tvého života... 


  Nebo to taky nemůžeš napsat, jako to, co jsi ty tvou snahou změnil na tvém srdci a jakou tvou snahou jsi to dokázal?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 30. listopad 2016 @ 11:40:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nahoře jsi napsal:
(Křesťanem jsem se stal až někdy skoro ve dvaadvaceti letech).

Já to nepřesně zobecnil:
"To, že jsi se teprve až ve dvaceti létech rozhodl Boha vážně a opravdově zapojit do svého života, bylo sice také dílem milosti, ale bylo to už také dílem tvým. "



Omlouvám se za tu nepřesnost dvou roků.

Myslím si ale, že podstatnějším je, že křesťanem se člověk stává ve křtu, kdy výhradně Boží mocí a z Kristových zásluh  jsme "pokristěni" - to znamená že starý člověk podle těla ve křtu zemře spolu s Kristem (Ř 6,8), je spolu s Kristem pohřben a spolu i vzkříšen s už odpuštěnými hříchy (Kol 8-14) do života v novosti (Ř 6,3-4), do života Božího dítěte.

Toto všechno se stane darem od Boha, docela bez lidských zásluh.

Na každém člověku pak zůstává, jak s tímto darem ve svém dalším životě naloží; zda bude dar rozvíjet k užitku sobě i bližních, nebo dar zahodí, zašlape, Ducha hříchy uhasí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 12:33:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A tady máš Cizinče názornou ukázku toho, jak hledá modloslužebník hledá chyby, které vyvedou věřícího z lůna "jediné a pravé církve".

1) Lži o vlastním nekřtu. Považuje za křest co křtem není, a vytrváním v této lži podmiňuje další setrvání v římské nevěstce.
2) Tuto lež považuje za dar, a na každém záleží jak s tím darem naloží. Když někdo tuto lež ("dar") zahodí, zašlape, tak to všechno uhasí a zahodí. 

No a jsme u toho hledání důvodu. Jemu je to "jasné" on ty důvody které vedou k "odpadlictví" od řk"c" dobře zná. Pěkně ti je zabaluje a nikdy neřekne že je myslí na tebe. To aby tě nevyplašil a přitáhl zpátky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 19:11:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omlouvám se za tu nepřesnost dvou roků. 

  Nemusíš se omlouvat. Alespoň jsi při svém bájení napsal pravdu, byť omylem. Nic jsi nezobecnil, klasicky jsi prášil vaše bajky o diskutujících, což je typická vaše taktika, když se vyhýbáte tématu diskuze. 

  Umíš hezkzy opakovat naučené fráze. Je nějaký důvod, proč neodpovídáš na jednoduché otázky?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:55:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že tě to baví, s těmito invektivami takto ztrácet čas!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:35:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále mu dáváš šanci, což? Takže nadále musíš nepříjemnosti polykat a víc se obětovávat, a kousat do kyselého, ale v tom máš přece za ty roky cvik, že. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:35:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, pár jednoduchých otázek k tématu, k tomu, co jsi ty sám psal, jsou pro tebe "invektivy"?


  Proč se jak čert kříži vyhýbáš odpovědi na jednoduché otázky z tvého života, o to více se pouštíš do vymýšlení nepravdivých bajek o druhých lidech?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:22:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nj, těžko mu psát o něčem co nezná a nemá. A přitom bychom mu to všichni tak přáli.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:18:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevyvaroval se věroučných chyb?

No ještě že to máš u Cizince na co svést. Takže něco k té tvé věrouce.
Poznávat boží vůki v Duchu svatém je snadné, poznávat boží vůli v řk věrouce je těžké.
Víra je dar od Boha, ne od lidí! 
Jediným učitelem je Kristus, ne papež!
Kristus sesílá Ducha, který nás kristovce uvádí do veškeré pravdy, papežská věroučná dogmatika je satanský podvod a parodie!

Dětská "víra" v řk je založená na vymytých mozcích a modloslužbě, tato "víra" je pro dospívajícího zcela k ničemu, a aby přežila potřebuje se opřít o náboženský fanatismus. Jenom si vzpomeň na tu dobu, kdy jsi poprvé tu svoji dětskou "víru" postavil na fundamentu fanatismu. Tenkrát jsi přece v řk "víře dospěl". V pravdě Ducha jsi však ve svém duchu zemřel!

Píšeš o nedospělé dětské víře, přečti si co o dětech říká Kristus! Nebudete- li jako tyto děti, do božího království nevejdete. Ale ty Hujere, si to určitě svou nezměrnou snahou a ctižádostí nějak zařídíš jinak. Co tak pár švestiček ze zahrádky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 21:18:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevyvaroval se věroučných chyb?


  Možná četl oko můj článek. Nebo si něco domyslel podle sebe, to nevím. 

  Ale ve dvaceti jsem zrovna vězel uprostřed věroučných chyb a určitě se jich nevyvaroval, to náhodou taky trefil.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 22:17:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co na tom dnes záleží, že jsi tehdy vězel ve věroučných chybách. Dnes záleží na tom, že vím, a snad to víš i ty, o čem ta "neomylná" dogmatická věrouka byla. A záleží taky na tom, že ti Oko řekl, že jsi bral křesťanský život opravdově a z upřimnosti srdce, a taky k tomu že dodal, že ses přitom dopustil zásadních věroučných chyb. Čímž si zdůvodňuje tvůj odpad od řk. Pochopil? Aneb kdybys tenkrát nedělal zásadní věroučné chyby, byl bys dnes stejné dobrý a zasloužilý katolík jako on. Cožpak to nechápeš, že on hledá chybu, která tě vytrhla z lůna jeho "jediné a pravé církve"?
A ty mu to hledání těmi zamotanými odpovědmi to dost usnadňuješ.
Takže Oko se náhodou trefil, že ty jsi kdysi dělal spoustu věroučných chyb. kterých ses nevyvaroval. Spletl jsi se tenkrát, nebo se pleteš nyní? Pověz, co si o takové ne jednoznačné odpovědi může člověk myslet? Má se trefovat?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 08:14:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Cožpak to nechápeš, že on hledá chybu, která tě vytrhla z lůna jeho "jediné a pravé církve"?

  Ne, to takto nechápu. 

  Nic takového se v ŘKC dělat nemusí. V ŘKC mají lidi předprogramované, co si mají myslet o lidech, co z ŘKC odešli, v tomto se sekty nijak neliší. Všechny ty bajky, které tu píše o lidech, co odešli z ŘKC, učili v ŘKC už nás. 

  Stačí si jen vybrat program.

  Buď člověk odešel proto, že ho zranili hříšníci, odešel kvůli lidem, ale za to ŘKC určitě nemůže.

  Nebo odešel proto, že neznal učení ŘKC, ale za to ŘKC taky určitě nemůže.

  Základní program bajek tedy není tak složitý. Liší se jen fantazie těch, co bajky o druhých vymýšlí a šíří.


Pověz, co si o takové ne jednoznačné odpovědi může člověk myslet? Má se trefovat?

  Může si myslet, cokoliv chce a psát také cokoliv chce a je zajímavé to sledovat. 

  Psal jsem tu podrobně, čemu jsem ve dvaceti letech věřil, všem těm Královnám, Početím, Paním, Očistcům, Zpovědím, Adoracím, Svátostem, Papežům, Novénám, Poutím, ... Může se klidně trefovat, co z toho byla ta zásadní věroučná chyba, které jsem se tehdy nevyvaroval.

  Myslivče, ze všech těch věroučných chyb, omylů, ze všeho toho pachtění, mne nevysvobodila slova a diskuze, ale moc, kterou měli křesťané, co za mnou přišli. Ta moc byla větší, než moc Neposkvrněného početí, kterému patřil můj život někdy od šestnácti. Když se křesťané modlili ve jménu Pána Ježíše, tak Neposkvrněné početí prchlo i se svými "dary". Ta Boží moc mi dala svobodu nejen slyšet evangelium, ale ho i přijmout a zbavit se všech těch zásadních věroučných omylů a bajek, kterých jsem ještě ve dvaceti nevyvaroval.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 09:04:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Nemáš velké zkušenosti z řkc. To co píšeš vychází ze tvých zkušeností, ale tebe to všechno naštěstí jenom štrejchlo, a díky Bohu jsi brzo vypadl již ve svém mládí. Z toho taky vychází tvůj pohled na věc. Je správný, pouze však povrchový.
 V řkc se velmi cení když někdo někoho přetáhne, nebo přitáhne zpátky, je to ukázka "kvality" jeho záslužné víry. Paradoxem je, že o přitaženého se nikdo tolik nezajímá, jako o toho kdo přitáhl. Naprostá většina katolíků má blok se o své "víře" veřejně bavit, tam platí i to co jsi napsal. Pokud však katolík pokročí do okova záslužného stádia, a stane se z něho velký skutkař- záslužník, nebojí se již o své "víře" veřejně diskutovat, právě naopak, rád poukazuje na výsledky svého skutkaření, a obracení na víru se pro něho stane záslužnou prioritou číslo jedna. 
 Tím že s Tebou diskutuje a polyká tvoje "urážky" ohledně sebe a svého  oplatkového krista , tím ti neustále dává šanci k návratu, a sebe přitom záslužně obětovává. A piš si, že tě v duchu při mši vkládá do pateny mezi oplatky a všechno na obětním stole proměňuje. Cizinče, tak uvažují lidé spoutaní duchem antikrista. A já to vím proto, protože na něm pozoruji skoro všechny znaky duchovní svázanosti, které kdysi spoutávali mne. Naštěstí pro něj ne všechny. 
 Pro dobro Oka jsem se kdysi snažil vaši diskusi rozbít, a to proto, protože ty aníž to vůbec tušíš, mu poskytuješ modloslužebnou stravu a podněty ke své modloslužbě. Jak se říká, děláš mu medvědí službu. Jsi pro něho ideální diskutující. Vystupuješ vůči jeho modloslužbě taktně, pojmenováváš jeho praktiky opatrně, když se na tebe nakrkne tak ho slušně spacifikuješ. Jenže ti nedošlo, že kvůli tomu si na tobě pěstuje tu svoji modloslužbu a záslužnost. Jsi pro jeho modloslužebné skutkaření něco jako živná půda.
Ať Ti to Kristus dá v pravdě Ducha poznat. V modlitbě za Tebe. Myslivec.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 19:17:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jenže ti nedošlo, že kvůli tomu si na tobě pěstuje tu svoji modloslužbu a záslužnost. Jsi pro jeho modloslužebné skutkaření něco jako živná půda.


  Jejej, myslivče, z čeho jste si vydedukoval, že mi tohle nedošlo?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 20:18:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč jednoduše neodpovíš, že to víš?

A pokud to víš, tak proč to děláš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 07:36:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč jednoduše neodpovíš, že to víš?

  Myslivče. Jednoduše odpovídám lidem, kteří se zajímají, kteří se ptají.

  Lidem, kteří věští podle sebe, neodpovídám jednoduše, stejně by jim to k ničemu nebylo.


A pokud to víš, tak proč to děláš?

  Už jsem to tu psal několikrát. Je to ze dvou důvodů:

  1. Zajímá mne život lidí, co skutečně žijí. 

  Lidé žijící v náboženství se téměř zásadně nesdílí s tím, co žijí. Jen papouškují fráze. Tady na GS je ale poměrně anonymní prostředí a přeci jen občas něco málo napíšou, byť se psaní z reality života vyhýbají jak čert kříži. 

  Služba modlám a pověrám je sice všude stejná, přeci jen ďábel příliš kreativní není. Život lidí se ale liší a život lidí mne zajímá.


  2. Zjevení pravdy, reality.

  Oko (a další lidé, například frantisek, pozorovatelnik a podobně) tu velmi realisticky prezentují systém "logiky" hříchu, ve kterém uzavřeni žijí. Poctivě, systematicky, větu za větou. Jsou to uzavřené logické systémy, ze kterých zevnitř není úniku. Člověk, který v nich žije, potřebuje pomoc zvenku. 

  Pokud je ale někdo venku a je lákán dovnitř, může se snadno pasti vyvarovat: Pokud zná tu past. A je dost lidí, kteří mají rozum na to, aby se podívali "co je co", když je někdo do nějakého náboženství láká. A GS má poměrně slušnou pozici na to, aby "byl vidět" na různá témata, která lidi hledají.


  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 12:38:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aha, takže protože jednoduše neodpovídáš, tak moje dlouholeté a praktické poznatky z dob svázanosti *****m považuješ za věštění. Tak jsi to myslel?

To jak se s tebou Oko baví, dobře znám. Dobře to znám proto, protože mne kdysi stejně jako jeho ovládal duch antikrista. Vím jak uvažuje, vím jak se cítí, vím co prožívá, jelikož u modloslužebníků je to všechno navlas stejné, protože je ovládá stejný duch, stejnými pocity. Oko je to skutkař jako poleno, a to že ty nevíš, že hlavní prioritou těchto skutkařů je někoho obracet na řk víru, tak to je tvoje neznalost a nezkušenost. A nevíš ani to, že tím způsobem jakým s ním diskutuješ mu poskytuješ živnou půdu pro jeho modloslužebné praktiky. Pokud se modloslužebník baví stylem jako se Oko baví s tebou, dává ti neustále šanci k návratu, vkládá tě do pateny při proměňování, modlí se za tebe před sochou Marie, a to že se v diskusi s tebou sebezapírá, polyká tvoje "urážky", to považuje za vlastní obětování se. Věděl jsi to? Víš to? Došlo ti to? Víš o tom, že modloslužebné modlitby jsou nebezpečné? Máš s tím nějakou zkušenost? Já ano. A velkou a dlouholetou.

Položil jsem ti otázku zda to víš? Neodpověděl jsi vím/ nevím
Položil jsem ti otázku, pokud to víš, tak proč to děláš? Odpověděl jsi zcela mimo mísu, že tě zajímá život jiných. Jenže otázka zněla jinak.

ad2 Poznal jsem tu uzavřenost kterou popisuješ. V postoji k tomu jsou zde dvě varianty. Ta tvoje, že se od těchto uzavřených vyčleňuješ tím svým žitím a předkládáš jim vzory a otázky které nepřijmou, a ne které nemohou odpovědět. Nebo ta moje, že se jim do uzavřenosti jakýmkoliv způsobem infiltruješ. Já se nesnažím stát vně jako ty Cizinče,ani nehledím na to co si kdo o mě myslí. A to že možná nerozumíš tomu co, jak a proč dělám, nemusí být zrovna špatné. Snaž se o trochu víc přímých a jednoznačných odpovědí v diskusi se mnou, velmi bych to u Tebe ocenil.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 11:34:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Cizinče okusil jsi vysvobozující boží moc, kterou ti zprostředkovali křesťani. To mělo a má vliv na způsob tvého duchovního života. V tom způsobu je i začlenění se mezi křesťany, kteří tě v moci boží vysvobodili. Svého žití mezi nimi si velmi vážíš, a nerad zde o tom píšeš. Ani se ti nedivím. Perly se pod svině neházejí. Kdysi jsem si tě v této oblasti oťukl, když jsem do tebe rýpal ohledně toho jak jsi psal, že chodíte s biblí a jednoho z deseti.. atd. Na tvé reakci bylo pak dobře vidět, že si společenství ve kterém žiješ velmi vážíš, a že se o něm ve zdejším klimatu pro příště bavit nehodláš. 
 Máš pravdu, slova a diskuse většinou nevysvobozují. Jenomže za pomocí slov a diskuse lze uměle vytvářet mentální obraz o nás samých. Většina si zakládá na tom, aby ten jejich vlastní uměle vytvořený mentální obraz byl pro jiné hezký, mě je však úplně putna co si kdo o mě ve zdejším prostředí myslí. To co mne ale zajímá, tak je to proč si to myslí, a co ho ovládá. A to se nejlépe pozná na umělém mentálním obrazu, který si o mě někteří vytváří, a já jim v tom vůbec nijak nebráním, právě naopak. Cizinče, krmit duchy zla aby se projevili, je snadné.
 Ale vrátím se k boží vysvobozující moci. Tys zažil vysvobozující moc zprostředkovaně od křesťanů, já ji zažil na přímo od Boha. Bůh mne vydal do moci velkého klamu, a pak mi ten klam ukázal v pravdě Ducha. A to je něco jiného Cizinče, když je ti působení zlých duchů ukázané ve světle boží pravdy. Vidíš jak se kamuflují, vidíš jak se projevují, vidíš jakou potřebují stravu. Víc k tomuto způsobu duchovního boje psát nebudu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 19:24:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na tvé reakci bylo pak dobře vidět, že si společenství ve kterém žiješ velmi vážíš, a že se o něm ve zdejším klimatu pro příště bavit nehodláš. 

  Všiml jsem si, že používáte podobné dedukce a domyšlenky, jako oko. To, že nechodíme mezi lidi abychom každého xx tého obrátili vlastní snahou a že jsem nereagoval na váš způsob rytí a váš styl "evangelizačního" uvažování neznamená, že bych tu nenapsal, co žijeme. Psal jsem tu poměrně dost. 

  Pokud by vás to zajímalo, tak ve chvíli, kdy si začnou lidi vymýšlet všelijaké nesmysly podle toho, co žijí sami, tak si čtu to, co píší. Pokud to má ovšem nějaký informační přínos, některá prostředí (jako například letničně charizmatické, evangelické či římskokatolické) znám poměrně dobře a nemám tolik času přečíst všechno.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 20:13:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lze to nazývat dedukce a domýšlenky. Já to nazývám rytím, vyrypováním a používám to zde v diskusi vůči některým záměrně a vždy cíleně. Na rytí jsi reagoval, a na těch tvých reakcích lze vidět jaké máš postoje. Jdou vidět tvé reakce na vulgaritu. Jdou vidět tvé reakce na pravdu. Jdou vidět tvé představy o mě. Můžeš si o mě myslet co chceš. A já tě přitom nechám, a dobře přitom sleduji tvoje reakce.
Píšu zde taky dost, a s tím kdo se chce bavit v pravdě, se v pravdě bavím. Kdo se v pravdě bavit nechce, s tím se bavím takovým způsobem aby se ukázalo co v něm je. Že přitom utrpí moje image, ano, ale jen u těch co pravdu nemilují.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 07:43:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Určitě jsou v mých reakcích vidět moje postoje. Ani je netajím.

  A rád se bavím o pravdě. Ale ne s věštci, kteří podle sebe domýšlejí druhým to, co sami žijí. S těmi taková rozprava nemá smysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 12:53:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Již jsem ti to několikrát psal, můžeš si u mne vybrat na co chceš reagovat. Pokud se se mnou budeš bavit otevřeně a v pravdě, můžeme se tak mezi sebou bavit. Pokud ne, mohu dále vytvářet ve tvé hlavě umělý mentální obraz o mě, a sledovat to, jak na to co jsem ve tvé hlavě vytvořil reaguješ. Vyber si.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:06:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Proč tak pesimistický pohled na Zákon? On Zákon nenese sebou jen B-ží hněv, ale i B-ží požehnání, milost, milosrdenství a snášenlivost, trpělivost a odpuštění. Ta dokonce primárně a nejvíce. Samotný dar Tóry je z B-ží milosti. Ale já se ptal na to, jak se to u tebe dělo, nikoliv jak při tobě a nikoliv jak skrze katolickou tradici.

  Tak nějak. Akorát nevědomky. 

Hmm... tedy jsi byl vyučován Zákonem napsaným už tehdy, když jsi nebyl křesťanem. To mne zajímá, když jsi tedy vlastně Zákon neznal, byl jsi jím vyučován zevně i vnitřně. A že je to Zákon, jsi zjistil jak? Myslíš si, že by nebylo třeba výkladu a učení v Zákoně skrze Mošeho, koheny, levity, rabíny a třeba i tzv. NZ učení skrze apoštoly a presbytery a skrze učitele ... ? Znám i takové ...

  Jak by se dalo udělat, že by člověk plnil přikázání a nic z jeho plnění neprožil? ;-)

Docela jednoduše. Člověku se může stát kdeco pouhou tradicí. I ta modlitba před jídlem, jak je to u křesťanů. Ačkoliv svou modlitbu jistě i prožívají a ví, že děkují B-hu, může být jejich srdce B-hu na míle vzdáleno. Jistěže osobně vím, o čem i píšu. A jistě to u tebe tak nikdy nebylo. Ale ty přeci píšeš o tom, že tě vyučoval Zákon, ač jsi jej neznal a neplnil ho. Tedy jsi poznával to, co B-h skze svůj Zákon žádá po člověku nikoliv z plnění a dodržování přikázání a nařízení Zákona, ale tak že jsi prožíval a pak poznával, co je Zákona. A tedy jistě i jednou prožiješ i dříve to, proč nemají Židé jíst vepřové, velblody, štiky, proč je jim nařízeno, aby i v době požehnání ve své zemi s plným žaludkem byli B-hu dobrořečili za jim darovanou zemi, proč nemají vařit kůzle v mléce jeho matky, nosit cicit, mít mezuzu atd... jistě to dříve prožiješ ...

  Myslíš jako v době, kdy mne vychovával Zákon?

Psal jsi přeci, že tě stále ještě vychovává ... pletu se? Jestli ano, pak tedy sorry... 

  Tehdy nijak. Neplnil jsem Zákon.

Jistěže i plnil... ale nikoli jako celek, což platí i dodnes ...

  Myslíš jako v době, kdy jsem se stal křesťanem? Boží zákon funguje jinak. Nedobrořečím Bohu za dobrou zemi, až když se dosyta najím. Dobrořečím Bohu za dobrou zemi vžycky. To je mimochodem zkušenost Boží výchovy posledních let, kdy jsem projel pár států okolo, viděl jejich poušť, zimu, kamení, neúrodu a když se rozhlídnu kolem sebe a Bůh mi ukazoval a ukazuje naši zemi a taky to, co bylo cílem ďábla v režimu, který se "lásku k vlasti" snažil zdiskreditovat tím nejhorším a nejúčinnějším způsobem a u mne se mu to povedlo. Takže Bohu dobrořečím za naši zemi klidně i před tím, než se nasytím. A potom taky. 

A tak nemyslím, že bys ty měl ve zvyku dobrořečit B-hu po jídle ;-) Ale určitě za cokoliv před jídlem. A věřím ti, že to pro tebe není důležité kdy. Tedy není to přikázání po nasycení dobrořečit B-hu pro tebe přikázáním, že právě tehdy na dobrořečení B-hu nemáš zapomenout. A ty jistě nezapomínáš, když vidíš, jak se jinde nemají jako ty v Čechách. No, máš své prožitky. Nemyslím, že je to zrovna špatně, ale určitě nikoliv pro mne pochopení Zákona. Ale každého přeci jen provádí B-h životem, který mu dal. Věřím, že budeš respektovat i Standův život a jak jsi psal ... v B-žích zkouškách se nepropadá. Proč by jeho život měl být posuzován podle života tvého? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 21:46:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč tak pesimistický pohled na Zákon? 

  Pesimistický pohled na Zákon? No, to nevím, proč by.

  Pesimistický pohled na život pod Zákonem? To jistě. Občas tu dávám odkaz na to, co jsme žili, aby měli lidi trochu představu.


 On Zákon nenese sebou jen B-ží hněv, ale i B-ží požehnání, milost, milosrdenství a snášenlivost, trpělivost a odpuštění. 

  Samozřejmě. Když člověk žije podle Zákona. 

  Je prima mít například požehnání z dobré práce nebo poctivosti v materiálních věcech. Ale to požehnání je nanic, pokud ho člověku sežere temnota a beznaděj ze služby modlám a pověrám.  


Ale já se ptal na to, jak se to u tebe dělo, nikoliv jak při tobě a nikoliv jak skrze katolickou tradici.

  A odpověděl jsem ti? Jestli ne, tak jsem asi nepochopil, na co se ptáš. Co myslíš "jak se to u mne dělo"?



To mne zajímá, když jsi tedy vlastně Zákon neznal, byl jsi jím vyučován zevně i vnitřně. A že je to Zákon, jsi zjistil jak?

  To, že je to Zákon jsem samozřejmě zjistil až když jsem Zákon poznal. Zjistil jsem to tak, že jsem si četl Zákon a věděl jsem, že je to to, co žiju. Ale ve většině případů ex post. Když jsem si začal číst pořádně Zákon, už jsem pak dlouho nebyl nekřesťan, jen asi půl roku.



Myslíš si, že by nebylo třeba výkladu a učení v Zákoně skrze Mošeho, koheny, levity, rabíny a třeba i tzv. NZ učení skrze apoštoly a presbytery a skrze učitele ... ?

  Třeba k čemu?
  
  K tomu, aby člověk žil podle Zákona a aby ho Zákon vychovával? No, to určitě není potřeba. Člověk taky nepotřebuje Newtona na to, aby si rozbil nos s pomocí gravitačního zákona.

  Na to, aby člověk rozuměl tomu, jak Zákon funguje? Na to je jistě potřeba někoho, kdo tomu rozumí.



  Jasně, chápu. 

  A myslíš, že když se například člověk naučí zvyk, tradici, že se ráno probudí a vzpomene si na Boha, modlí se k Bohu, že Bůh neodpovídá, neposlouchá, že ten člověk neokusí Boží požehnání? Myslíš, že když se člověk naučí tradici, že šest dnů pracuje a sedmý odpočívá, že neokusí ovoce Zákona? Já bych řekl, že to nejde. Že Zákon funguje i v takovém případě. Stejně jako jiná přikázání a zaslíbení písma.




  Nevím, jestli "jistě" všechno z toho, ale něco z toho už jsem prožil a znám.


Psal jsi přeci, že tě stále ještě vychovává ... pletu se? Jestli ano, pak tedy sorry... 

  Jestli jsem napsal, že mne zákon vychovává, tak to byl asi překlep, možná jsem se spletl já. Kde jsem to psal? Nejsem už poddaný výchově Zákonem. Samozřejmě fungují stejné principy, ale v mnohém mne chrání Boží milost a mnoho věcí se dozvím dříve, než zafunguje Zákon.


Jistěže i plnil... ale nikoli jako celek, což platí i dodnes ...

  Asi záleží co myslíš tím "plnil".

  Pokud tím myslíš to, že jsem se občas trefil do toho, co by měl člověk podle Zákona dělat, tak to jistěže.
  Pokud tím myslíš to, že bych se snažil naplňovat Zákon, tak to nikdy, ani jako křesťan, ani před tím.


A tak nemyslím, že bys ty měl ve zvyku dobrořečit B-hu po jídle ;-) 

  No, mám ve zvyku dobrořečit a děkovat Bohu docela často, takže se někdy trefím i po tom jídle.


Věřím, že budeš respektovat i Standův život a jak jsi psal ... v B-žích zkouškách se nepropadá. Proč by jeho život měl být posuzován podle života tvého? 

  Určitě ho budu respektovat, tak jako doteď. 

  Není důvod, aby jeho život byl posuzován podle mého.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 11:31:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pesimistický pohled na život pod Zákonem? To jistě. Občas tu dávám odkaz na to, co jsme žili, aby měli lidi trochu představu.


Jistě, Tondo, dáváš vědět, že něco takového, co popisovala Tereza, jsi žil. Tedy jste vy žili. O tom, co jsi žil ty osobně , jsi vědět nedal.


Je prima mít například požehnání z dobré práce nebo poctivosti v materiálních věcech. Ale to požehnání je nanic, pokud ho člověku sežere temnota a beznaděj ze služby modlám a pověrám.


Pokus se nám popsat svůj zcela osobní praktický prima prožitek, co ti sežrala temnota a beznaděj ze služby modlám a pověrám. Třeba nějaký skutečný tvůj příběh a prožitek ze tvého života.


 To, že je to Zákon jsem samozřejmě zjistil až když jsem Zákon poznal. Zjistil jsem to tak, že jsem si četl Zákon a věděl jsem, že je to to, co žiju. Ale ve většině případů ex post. Když jsem si začal číst pořádně Zákon, už jsem pak dlouho nebyl nekřesťan, jen asi půl roku.


Že je to Zákon, jsi poznal tedy tak, že sis ho přečetl a zjistil, že to co žiješ, je Zákon. Žil jsi tedy Zákon. Jak se žije - Zákon? Když sis tedy Zákon přečetl pořádně, počal jsi být křesťanem a už jsi dlouho nebyl nekřesťanem. Proč až poté, co sis pořádně přečetl Zákon? 


 K tomu, aby člověk žil podle Zákona a aby ho Zákon vychovával? No, to určitě není potřeba. Člověk taky nepotřebuje Newtona na to, aby si rozbil nos s pomocí gravitačního zákona.
 Na to, aby člověk rozuměl tomu, jak Zákon funguje? Na to je jistě potřeba někoho, kdo tomu rozumí.



























Není, jistěže není. A máš ty důvod vůbec srovnávat tvůj život s jeho a jeho život s tvým - tedy Vaším, a s tím životem, který ty jsi žil a který jsi popsal v Terezině knížce? Byl její život ten tvůj? Napiš někdy, jak jsi žil stejně jako ona.


Děkuji, Tondo. Ještě tady tvé odpovědi si přeci jen rád zde přečtu.










]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 07:32:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jistě, Tondo, dáváš vědět, že něco takového, co popisovala Tereza, jsi žil. Tedy jste vy žili. O tom, co jsi žil ty osobně , jsi vědět nedal.

  Ahoj Petře.

  Hezké vidět, že se tu taky někdo ptá, zajímá se.

  Ten odkaz dávám ne proto, že je to jen něco takového, co jsme žili, ale proto, že je to naprosto a výstižně popsané přesně to, co jsme žili. Celou tu bezbožnost, prázdnotu, beznaděj, snahu se dostat k Bohu. Tušení, že Bůh je, ale neschopnost se k němu dostat. Žil jsem i to, že jsem se navenek tvářili, jakoby vše bylo OK.

  Od Matky Terezy jsme se samozřejmě lišili skutky, snahou, kterou jsem se snažil k Bohu dostat. Určitě jsem nedal tolik almužen, tolik postů a tolik modliteb. A nežil jsem tak dlouho, tolik let to, co ona popisuje, žil jsem to jen krátce, několik let.


Pokus se nám popsat svůj zcela osobní praktický prima prožitek, co ti sežrala temnota a beznaděj ze služby modlám a pověrám. Třeba nějaký skutečný tvůj příběh a prožitek ze tvého života.

  No ta temnota a beznaděj bez Boha je ten praktický příběh, který jsem zažil, skutečný prožitek života. Byl jsem na VŠ, měl poměrně solidní zázemí, až na tu totální temnotu všechno, co bych si mohl přát, mohl jsem v klidu žít život: Místo toho jsem byl na 100% úvazku řešil tu temnotu a prázdnotu. V té chvíli bylo jedno, kolik jsem měl peněz, cokoliv. Nemoc sežrala úplně všechno, "celý svět".

  Jestli občas čteš média, tak v poslední době se objevují pravidelně zprávy o ukončení života lidí, kteří trpěli nějakou formou maniodeprese, viz např. tento článek. Ta v sobě často obsahuje řád, schopnost pracovat a z toho vyplývající "společenskou úspěšnost": Bohatství, vztahy, ... Ty jsou pak na dvě věci, když je hřích (či jeho následek, což je často totéž) zcela požere a člověk se musí věnovat otroctví nemoci. Není to moc obecné, byť to není osobní?


Žil jsi tedy Zákon. Jak se žije - Zákon? 


  Mojžíš píše o spravedlnosti, která je založena na Zákonu: ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘

  Měli jsme pravidla, která jsme se snažili žít tak, abychom získali život, abychom v nich byli živi.


Když sis tedy Zákon přečetl pořádně, počal jsi být křesťanem a už jsi dlouho nebyl nekřesťanem. Proč až poté, co sis pořádně přečetl Zákon? 

  Ne, to jsem se asi špatně vyjádřil.

  Posloupnost byla asi taková:

  1) když mi bylo osmnáct, začal jsem vážně hledat Boha, začal jsem systematicky číst bibli. Moc jsem jí nerozuměl. Nejdřív spíš NZ, pak až SZ. SZ mi nic moc neříkal, jen žalmy a 1M. Zákon vůbec nic.

  2) hledal jsem dál, jezdil jsem po různých místech v ŘKC, i za různými, tehdy slavnými lidmi.

  3) když mi bylo dvacet, prošla revoluce a to už jsem si naplno uvědomoval život bez Boha a jeho důsledky. Potkal jsem první křesťany, kteří svědčili o Ježíši a životě s ním. A taky mně učili bibli, hodně četli.

  4) to byl podnět na pořádné čtení písma, tentokrát cílené zkoumání, a to i citaci Zákona, ale zvláště proroků a žalmů. Boží slovo měnilo můj pohled na svět, na život, zvláště pak Izaijáš 53 kapitola. Ten kousek písma pak změnil můj pohled na svět nejvíc, způsobil víru Bohu. 

  Za to, že jsem přestal být nekřesťanem tedy nemůže Zákon, ale může za to Izaijáš.

  5) když jsem přestal být nekřesťanem, samozřejmě jsem začal číst písmo. Ten rozdíl popisuju v samostatném článku. Jako nekřesťanovi mi písmo bylo cizí a já jsem byl cizí písmu. Nebyl jsem jeho součástí. Písmo jsme nežili, ale byli jsme nuceni si ho násilně vykládat, abychom si ho přizpůsobili naší realitě. Když jsem se stal křesťanem, začal jsem žít písmo, stal se opak: Začal se můj život měnit podle písma.

  6) když jsem pak už byl nějakou dobu křesťanem, řekl mi Bůh, že na začátku byla ještě 0) Moje babička, která ležela na posteli, nemohoucí, která viděla náš život a modlila se za nás k Bohu, abychom Boha poznali.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 09:05:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Moc nechápu ty úvahy. 

  Řekl bych, že na to, aby byl člověk vychováván Zákonem hříchu a smrti, kde člověk je živ tím, že ten Zákon plní, nemusí ten Zákon vůbec znát. 

  A ano, Zákon hříchu a smrti je pro mne něco jako přírodní zákon, co funguje jakoby "samo o sobě", i "bez Boha". Boží Zákon, Zákon lásky, milosti, pro mne není něco jako přírodní zákon. Nefunguje bez Boha.



  Ano, samozřejmě. S tím rozdílem, že svět je komplexnější. Zákon hříchu a smrti, jehož život je v plnění, není jen jedno jediné pravidlo. Jak jsem psal: Pokud člověk šest dní pracuje a sedmý odpočívá a přitom slouží modlám, snadno se stane, že mu modly celý výnos z práce sežerou a celá práce je mu pak nanic a lidem v jeho okolí taky. nebo se výsledek práce dokonce obrátí ke škodě těch lidí.

  Často tu například píšu o mém sousedu. Když padnul komunismus, udělal jediné, co uměl pořádně: Vzal doma svářečku, svařil si za jednu zimu ve stodole katr a začal podnikat. Byl velmi pracovitý, šikovný, vydělal tak spoustu peněz, získal postavení. Teď se ale rodina rozhádala na rodovém majetku, katr už několik let stojí a reziví. A jeho syn vzal svářečku, svařil si na zahradě katr a zase pracuje, dře, ... Ta původní práce přišla vniveč. Pro hřích.

  Tedy ano, jakási "automatika", "princip", "pravidlo". 

  Porozumění Zákonu nevychází z pohanského překladu, ale ze Slova a života.



  Například to, proč člověk nemá jíst vepřové jsem zažil.



  Jesli myslíš židovský zákon, tak tím se neřídím ale občas se určitě do jeho plnění trefím. Jestli myslíš české zákony, tak těmi se řídím, protože žiju v ČR a trefuji se do jejich plnění docela hodně. Ne vždy teda. Ale to není úmysl, snažím se zákony poznávat, byť na to nemám tolik času.



  To ne. Nemám potřebu něco takového "poznávat" podle toho, že se mi něco přihodí. To je už fakt hodně pozdě. Pokud se něco takového stane, považuju to za error a ne správný postup.



  Spojené dvě nesouvisející věci.

  Tedy: Ano, nijakým způsobem se nesnažím žít podle Zákona, který byl dán Židům skrze Mojžíše.
  Tedy: Ne, nevystačuje mi dobré svědomí.

  Svědomí je "mrcha proradná". Je určitě velmi užitečné ve chvíli, kdy hlásí problém. Ale je úplně k ničemu, když mlčí. Svědomí je věc vychovaná, silně závisí na prostředí, v čem člověk vyrůstal, co prožil. Aby člověku stačilo dobré svědomí, musel by žít v extrasuperhilevel prostředí, které by mu nastavilo ve svědomí bezchybné normy.

  Vystačí mi Bůh, se kterým žiju. Který mne vychovává. Který ke mne mluví a který mne upozorní i ve chvíli, když svědomí mlčí (protože bylo v něčem "ocejchované" a je špatně nastavené). A který má normy nastavené ve svém prostředí dobře.



  No, to ne, to by mne nenapadlo. Nejsem člověk bezzákonný. Jedna z věcí, ke které mne Bůh vedl, bylo jasné dodržení zákona, a to včetně například zákona o silničním provozu či daňového zákona. Na to, abych v obci jel 50 sice žádný zákon nepotřebuju, jezdil bych tak i bez zákona, ale na to, abych jel po dálnici jen 130 a nepřejížděl plnou čáru v zatáčkách zákon fakt potřebuju. 

  Na to, abych nejedl vepřové nepotřebuju zákon, stačí mi běžná znalost aktuálních informací a kdybych je neměl, tak by mi stačilo sledovat reakce těla. Na to, abych nejedl velbloudy a orly taky nepotřebuju zákon.




  A to zas určitě ne. 

  "Převážně" budeš myslet asi tak více než v 50% případů? To těžko, nemožné. To bych ani nezvádnul takto hodně porušovat Zákon. 

  Jestli myslíš Dt 8, 10, tak to neplním maxímálně v jednom případu ze všech nasycení, co jsem kdy zažil. Vzhledem k délce mého života jsem zažil tak několik desítek tisíc nasycení, pokud tedy opomenu dobrořečit, je to v 1:40000 případů, a to ještě maximálně na pár hodin. Tomu se jistě nedá říkat "převážně".


 A máš ty důvod vůbec srovnávat tvůj život s jeho a jeho život s tvým - tedy Vaším, a s tím životem, který ty jsi žil a který jsi popsal v Terezině knížce? Byl její život ten tvůj? 

  Zase spojené dvě rozdílné věci.

  1. Srovnávat okův život s mým mohu jen těžko. Téměř nic o něm nevím, téměř tu o sobě nenpíše, neodpovídá na osobní otázky, píše většinou jen obecné fráze. V tom, co napsal, něco žil stejně  (například závislost na majetku, vztah k rodovému majektu, k půdě) něco žil zřejmě jinak a nezná to, co jsme prožili my (přímé uctívání model typu líbaní okraje šatečků - o tom dokonce psal, že je mu to odporné, zasvěcení některému zjevení, což nezná vůbec). Z obecných frází, které tu píše, usuzuju, že žil stejné učení, jako my, liší se to jeho jen v drobných detailech ("svoboda" hřešit, jiný očistec a pod). Co reálně z toho žije ale moc nevím, nepíše moc osobně ze své reality.

  2. Srovnávat život ženy, co si nechala říkat "Matka Tereza", s mým mohu snadno, protože velmi upřímně a otevřeně popsala sama o sobě, co žije. Mohu tedy v klidu říci, že jsem žil totéž, co ona, až na drobné detaily, samozřejmě (nežil jsem například v tom stavu desítky let, jako ona, žil jsem v jiném prostředí a pod.).

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 07. prosinec 2016 @ 20:18:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Tondo. Děkuji za odpovědi.

Budu stručný. Nerad bych psal znovu, co mi z Tvých odpovědí vyplývá, aby to nebylo skutečně to, co žiješ a žil jsi.

Mám za to, že se ptám jasně a toužím po odpovědích skutečných tebou prožitých příběhů a ne co Tereza nebo soused nebo co jsi žil podle římsko-katolických 'zvyklostí', (ač proč i ne ... dále), ale:

1. Jak jsi žil či dnes žiješ B-ží Tóru (zákon)
2. jak jsi žil či dnes žiješ podle B-ží Tóry
3. jak jsi byl živ či dnes jsi živ v B-ží Tóře

Třeba i napiš jak jsi žil řk dogmata a zvyklosti, jak jsi žil podle nich a jak jsi byl v nich živ.

Nebudu už narážet na to, že mícháš Mojžíšův zákon s židovským zákonem či se zákonem hříchu a zákonem smrti ... nechám to stranou ... 

Ovšem mne zaráží to, jak si asi vysvětluješ Lv 18,4-5 ^ Dt 30, 11-14 nn ^ Ř 10, (2-)5-8(-10). Tady tě prosím znovu o výklad tvého porozumění ... tedy ... k tomu ... kdo je zachovává, řídí se jimi, kdo je plní, činí skutkem - bude v nich (skrze ně) živ ... 

Děkuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 20:30:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mě zase zaráží, proč na křesťanském portálu nutíš věřícím v Krista judaismus, proti kterému apoštol Pavel-Žid brojil a měl jej za lejna? Křesťan žije nebo tedy má žít Krista, skrze Krista, v Kristu, pro Krista a Kristu, který naplnil Zákon. Kristus je náš život, nikoli Zákon či Tóra.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:55:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co tebe, Willy, zaráží je tvá projekce.
Já se ptám Tondy, u něj vidím, že žije ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 00:16:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To není projekce, to je o tom, že stejně jako židi vidíš v Kristu pouhého člověka, a vyjadřuješ se judaisticky.

Hýlom hálom, šalome. A v tomto domečku bývá, co víru židovsků mívá!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 00:18:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Pokud něco míchám, tak se omlouvám.

  K tomu míchání, zjednodušeně: Rozumím tomu tak, že existuje zákon hříchu a smrti, kterým se řídí celý svět. Je to přírodní zákon. Zákon, který byl dán skrze Mojžíše je pro mne popis principů toho zákona hříchu a smrti, způsob, jak se vyvarovat hříchu a jak žít podle Boží vůle. Zákon ale neobsahuje způsob jak ze hříchu vyjít.


1. Jak jsi žil či dnes žiješ B-ží Tóru (zákon)

  To je asi více věcí. O modlách a následku už jsem ti psal. Porozuměl jsi?


  Můžu ti napsat něco o Božích přikázáních, sedmém dni a sedmém roku. Když jsem byl křesťanem asi čtyři roky, podrobně jsme probírali písmo od začátku. Narazili jsme tam na Boží přikázání a začali je brát vážně. Dal jsem tehdy stranou předchozí posměch a neúctu, vypěstovanou v náboženství proti některým přikázáním.

  Začal jsem tedy poslouchat přikázání, která Bůh řekl a neposlouchal jsem je do té doby. Začal jsem šest dní pracovat a sedmý den jsem odpočíval. Po asi zhruba půl roce jsem narazil na zvláštní problém: Začaly nám přebývat peníze. Do té doby jsme žili tak "z ruky do huby" a teď jsem najednou zjistil, že nám přebývá 20% peněz, co nutně nepotřebujeme. Tak jsem ty peníze bral a zasívali jsme je.

  Když jsem to takhle dělal pět let, zažil jsem Leviticus 25, 21. Nědelal jsme to ale cíleně, úmyslně, že bych naplňoval Zákon, ani jsme to neměl v úmyslu. Až zpětně mi Bůh ukazoval některé principy, v tomto případě kontrast lidských "jistot" a "stability", proti Božím principům poslušnosti, rizika, odpovědnosti a víry, setí, požehnání a růstu, ve kterých mne vedl. Zažil jsme pak i Leviticus 25,4. Opět neúmyslně.

  Stačí takto?


2. jak jsi žil či dnes žiješ podle B-ží Tóry

  Nežil jsem ani nežiju podle Tóry.


3. jak jsi byl živ či dnes jsi živ v B-ží Tóře

  Nejsem živ v Tóře. Nemám můj život v Tóře. 


Ovšem mne zaráží to, jak si asi vysvětluješ Lv 18,4-5 ^ Dt 30, 11-14 nn ^ Ř 10, (2-)5-8(-10). 

  Vysvětluju si je stejně, jako Pavel. Ježíš je ten život. A na rozdíl od pravidel Tóry je v něm člověk živ navěky.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 23. listopad 2016 @ 10:01:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Co konkrétně máš proti tomu, co píšeme, o čem svědčíme?"...

Konkrétně jsem to přece vysvětloval - nečetl jsi to?

Hovořil jsem o lidské námaze žít správně svůj život, o životě v řádu.

Hovořil jsem o tom, že nevěrník se logicky nikomu nemůže v lásce vydat, protože sám sobě nepatří. Jeho slovo, sliby, nemají váhu, protože platí jen do okamžiku nejbližšího pokušení, kdy vášeň a zvrácenost převezme nad takovým člověkem svou moc.  Každý člověk se může dávat jen do té míry, nakolik se vlastní. A to platí i pro naše vydávání se Bohu. Nikdo přece nemůže dát, co sám nemá.

Ale nakolik se člověk vlastní, aby se mohl dávat - to už člověk může ovlivnit cíleným cvičením, životem v řádu.
Cíleným cvičením, postem a modlitbami, kdy touhy ducha se naučí vítězit nad touhami  člověka podle těla.
Také Kristus byl takto na poušti, postil se a modlil.




Člověk si může nalhat cokoli - a sám tomu i uvěřit. Že tě Bůh jaksi "změnil", takže už nehřešíš jak ti "modlářští katolíci" a tak podobně.
Žít ve virtuálním světě je tak lákavé!
Člověk se v něm může bez námahy a vlastního přičinění stát kým chce - tím nejúžasnějším borcem. Nač namáhavě cvičit ve vlastním potu a zachovávat řád, když ve virtuálním světě stačí jediné kliknutí myší počítače!

Ovšem: " dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu!"

Toto není od věci, to je právě k tomuto tématu.

Řád v životě není žádná náhražka skutečné víry (jak nahoře tvrdíš), řád je naprosto nutná podmínka opravdovosti života s Bohem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 18:30:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Takže když ty se v modloslužebném stylu musíš nestále a namáhavě přemáhat, opakovaně padáš do stejných hříchů a celý život bojuješ s nevyřešenými následky viny, tak to je v pořádku, a když ti bývalý modloslužebník řekne, že poté co modloslužbu opustil a obrátil se se vším na Krista, on mu dal nové srdce a všeho co ho svazovalo se nadobro zbavil- tak je to nalhávání sobě samému!?
 Oko, prostě jsi to nezažil, neznáš to, a těm co to poznali a zažili to vzdorovitě odpíráš. Nic víc v tom u tebe není, než tvůj vzdor. Vzdoruješ všemu co by tě mohlo osvobodit, vzdoruješ moci Krista, vzdoruješ svou snahou a úsilím zařídit si spásu ty sám a podle svých náboženských představ a modloslužebných nauk.
 A to je hlavním cílem výchovy k modloslužbě, vypěstovat v  člověku automatický vzdor vůči pravdě, která by ho osvobodila. Zjevnou neschopnost vnímat pravdu a vzdorovat jí, dosvědčuje tvůj alibistický vztah k Písmu, i k lidem kteří o slovech Krista svědčí svými životními zkušenostmi.

 A o čem svědčíš ty? O Písmu rozcupovaném v katechismu? O svých knihomolských znalostech? O svátostech které fungují více ve tvých představách než v reálném životě? O sobě, že sis pojistil spásu svou nezměrnou snahou a výcvikem? O tom, že se pro dobro musíš neustále rozhodovat? 

 To má být svědectví? Vždyť to je ukázka tvojí duchovní mizérie. Tvoje svědectví jsou v prvé řadě vždy o tobě jak působíš v Kristu, my svědčíme o Kristu jak působí v nás. A to je přesně obráceně!


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:09:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk si může nalhat cokoli - a sám tomu i uvěřit. Že tě Bůh jaksi "změnil", takže už nehřešíš jak ti "modlářští katolíci" a tak podobně. Žít ve virtuálním světě je tak lákavé!

  Stando, díky, že alespoň občas napíšeš něco upřímně z tvého života, že se svěříš. To, co popisuješ, samozřejmě "křičí" hodně hlasitě z tvých příspěvků, když je vidět, že se vyhýbáš jak čert kříži tomu, abys odpověděl na jednoduché otázky z tvé reality. Vážím si toho, že máš odvahu napsat takto napřímo tvoje smýšlení.

  Určitě. Klidně si "můžeš" nalhávat cokoliv a "můžeš" si tomu věřit, můžeš vymýšlet co chceš, žít si ve virtuálním světě, který tě tak láká. Tvůj bůh ti do dovolí a schválí, já ti v tom určitě bránit nebudu. Jen když tvé domyšlenky a lži, co si vymýšlíš o lidech, napíšeš do diskuze, upozorním tě na to.

  Můžeš taky udělat něco jiného: Můžeš se začít zajímat o životy lidí, vyměnit virtuální svět, co sis vytvořil a tolik tě láká, za realitu. Můžeš se zeptat, co lidi skutečně žijí, nejen mě, ale i jiných křesťanů, lidí okolo tebe a nemusíš si nalhávat cokoliv.

  Pokud ovšem nejsi otrokem tvé domýšlivosti a virtuálního světa, který sis vytvořil.


Konkrétně jsem to přece vysvětloval - nečetl jsi to?

  Ne, nečetl. 

  Čtu tvoje příspěvky poměrně dobře a zajímalo mne, jestli máš něco proti tomu, co se píše v písmu, co jsme zažili a o čem svědčíme

  Máš něco proti tomu, vadí ti na tom něco, něco konkrétního? Nebo souhlasíš s tím, co napsali Jeremijáš a Ezechiel, o čem mluví Ježíš, co citují Pavel či Petr, co zažili a co jsme zažili i my?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:56:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." a zajímalo mne, jestli máš něco proti tomu, co se píše v Písmu ..."...


"
Svůj zákon dám do jejich nitra a zapíšu jej 
na jejich srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
"

Ne, nemám nic proti tomu, co se píše v Písmu. Mám ale hodně proti tomu, jak ty textům Písma rozumíš - či vlastně nerozumíš.


Porozumět správně křesťanským písmům lze jen podle pravidel víry (regula fidei). To znamená, že jednotlivá místa v Písmu se významem organicky doplňují do jedné jediné zprávy v jednom jediném smyslu - znamená to, že jedno místo si nelze vytrhnout a interpretovat samostatně, ale pouze v koordinaci s místy ostatními. Nikoli, že by jedno místo nemohlo mít v různých rovinách více správných interpretací - ale vždycky v souladu s pravidly víry.

Takto vytržené z kontextu samotné tyto verše ukazují na boha, který podle své nálady manipuluje s člověkem a sám jej činí nebo nečiní lepším.
Skutečný Bůh ale takto nejedná!
Nabízí vzácné dary člověku, ale od člověka vždycky vyžaduje spolupráci - souhlas s přijetím darů (či odmítnutí) a souhlas s jejich postupným rozvíjením v plodné spolupráci s Bohem a bližními. Dary nejsou cílem, ale prostředkem zkvalitnění života obdarovaného i všech ostatních bližních.




Však: " Dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu!"

Toto pořád není od věci, to je právě k tomuto tématu.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 09:06:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
I ty Brutte, a to říkaš ty!? Ty který Písmo doposud presentoval jako katechetickou cupaninu? Ty který jsi zcela běžně používal Písmo jako trhací kalendář? Ty který jsi vykládal Písmo tak, že si protiřečí s Pīsmem?

No, tak to jsi mne velmi potěšil Oko, Je dobře, že to víš. Nyní se tím začneš řídit, a pravda v bożím slově Tě osvobodí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 21:16:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne, nemám nic proti tomu, co se píše v Písmu. Mám ale hodně proti tomu, jak ty textům Písma rozumíš - či vlastně nerozumíš. 

  A nebylo by od tebe v diskuzi hezké, kdybys napsal, v čem rozumím tomu textu špatně? 

  Proč utíkáš od jednoduchých otázek ke tvým problémům a neodpovíš na otázky?


Porozumět správně křesťanským písmům lze jen podle pravidel víry (regula fidei). To znamená, že jednotlivá místa v Písmu se významem organicky doplňují do jedné jediné zprávy v jednom jediném smyslu - znamená to, že jedno místo si nelze vytrhnout a interpretovat samostatně, ale pouze v koordinaci s místy ostatními. Nikoli, že by jedno místo nemohlo mít v různých rovinách více správných interpretací - ale vždycky v souladu s pravidly víry.

  Chápu, že statečně oponuješ postupům, které používá ŘKC a římští katolíci. To je dobře, pokud jsi z vaší praxe procitnul a víš, že je hloupost vytrhávat verše z kontextu, je to jistě pokrok v diskuzi.


Takto vytržené z kontextu samotné tyto verše ukazují na boha, který podle své nálady manipuluje s člověkem a sám jej činí nebo nečiní lepším. 

  No, zase tak moc jsi neprocitnul. Vaše podivné uvažování a vytrhávání chápu. Rozumím, že se statečně vymezuješ proti vašemu bohu a vymezuješ se ke svátosti křtu, svátosti biřmování a podobné manipulaci, kdy je člověk jaksi "učiněn lepším", bez vlastního souhlasu. Jak se tu motáš do tvých kliček, tak oponuješ statečně sám sobě. Samozřejmě, že Bůh nemanipuluje lidmi a svátost křtu je nesmysl. Samozřejmě, že dary jsou dary a Bůh je dává zadarmo, z lásky.


  Na vaše omyly a podivné uvažování jsem se ale neptal, to mne tentokrát nezajímalo. Zajímalo mne, jestli máš něco proti tomu, co je napsané v písmu, čemu věříme a co žijeme

  Napsal jsem poměrně dlouhý příspěvek, máš problém s něčím v tom mém příspěvku? Nebo máš problémy jen s tvými motanicemi, tvým divným uvažováním o manipulaci, o lennosti, lidském nesouhlasu a dalších vašich problémech, které stále dokola z vašeho života vytahuješ?

  
  Máš tedy něco konkrétního proti tomu, co píše Ezechiel, Jeremijáš a co jsme zažili a žijeme?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. listopad 2016 @ 09:52:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě se mi nelíbí tvoje manipulace s Písmem - to ty vytrháváš a cituješ kousek z Ezechiela.

A zase se do mě navážíš tvými oblíbenými frázemi jako ohraná gramodeska. Frázemi, které už znám nazpaměť. Ty snad už ani neumíš myslet samostatně, jen v zažitých šablonách!







Tedy zpátky k tématu, k tomu "co jste prý zažili a co žijete":  " Dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu!"

Až pochopíš smysl řečeného, pak snad konečně porozumíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 10:13:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tedy zpátky k tématu, k tomu "co jste prý zažili a co žijete":  Dar meče ještě z nikoho neudělal mistra v šermu!" Až pochopíš smysl řečeného, pak snad konečně porozumíš.


Stando, teď trochu zase na obranu Tondy :-) A k čemu ti to bude, že budeš mistrem šermu? Přiblíží tě to nějak více k B-hu? Nebo tě bude B-h více proto milovat? Staneš se lepším člověk v očích koho? Tvých, druhých, B-žích? Děláš to z lásky k B-hu nebo z lásky k druhým nebo z lásky k sobě? Nebo to děláš pro radost a pokoj ve tvém srdci? Znáš to ... neposuzujte jedni druhé, ale raději posuďte to jak si počínat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu nebo svod ... Každý ať zkoumá své dílo, a pak se bude moci chlubit pouze s ohledem pro sebe, a ne pro druhého ... Vy se však chlubíte ve své chvástavosti. Každé takové chlubení je zlé ... nemyslím si, že bys měl na mysli chloubu těla a snad ani ne to, že bys chtěl být lepším před druhými a posuzoval se s nimi ... a znáš to zase: Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal... Někdo považuje jeden den za důležitější než druhý, jiný považuje všechny dny za stejně důležité. Každý nechť je plně přesvědčen o tom, jak sám smýšlí.  Kdo zachovává určitý den, zachovává jej Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, nejí Pánu a také děkuje Bohu.  Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Neboť žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať tedy žijeme či umíráme, patříme Pánu... Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout...


I když budeš-li přeborníkem ve ctnostech, stejně tě to k B-hu nepřiblíží, ale můžeš mít to potěšení v B-hu a žít v pokoji s ním ;-) rozumíš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 11:38:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To jsi nëjak rychle otočil, doposud říkali to samé a naráz daváš za pravdu Cizinci. Pozor na podlézavost!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 12:49:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemám v srdci, co ty, myslivče.
Říká se tomu hledání konsensu, nacházení společné řeči, položení společného základu ... ne nutnost pocitu mít pravdu oproti druhému ... ale stavět na společném základu ... ty sis zvolil fandovský klub ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:42:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žvaňíš *****.
 Kristus podle tebe nikdy Bohem nebyl, jinde zase píšeš že Bohem je, a pak zase píšeš že obojí je pravda. Popíráš že Bůh Slovo přišel v tële, proto jsi antikrist. Vydáváš lež za pravdu a pravdu za lež, zrovna jak se ti hodí. Běda tobě. Izajáš 5,20



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 14:04:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mám tu slabost pro tebe, myslivče, že je mi ze tvých úst příjemné slyšet, že jsem antikrist.


Ano, tvrdím, že Ješua ha-Mašiach, ani jen ha-Mašiach, tím, koho sám nazýval svým B-hem a Otcem, není. Není ten Jeden (samojediný) B-h, jeho Otec, kterého nikdo nikdy neviděl, protože B-h je neviditelný, duch a není člověk, nepodobá se ničemu co je a co jím bylo stvořeno, ať jsou to věci viditelné nebo neviditelné. A Ješua ha-Mašiach není, jak v pořadí píšeš, B-h Slovo, nýbrž Slovo B-h, (jinak také Slovo B-ží), které se stalo tělem (živoucím masem) a přebývalo mezi námi. On nám o B-hu pověděl jako jednorozený Syn, který ("z klína", nitra) od B-ha vyšel (byl počat v jeho "lůnu") a k němu se i navrátil a nikoliv s prázdnou. On již byl na světě, dříve než se stal živoucím masem, v něm byl život, který byl už dříve Světlem lidí. Ješua ha-Mašiach je to živé B-ží Slovo: B-h, chrám B-ží šekiny, B-ží slávy, B-ží přítomnosti. Je prvorozeným všeho stvoření, obrazem B-ha neviditelného, v něm přebývá veškerá plnost b-žství. Ale není tím jedním jediným samojediným B-hem, ale je naprosto věrným a přesným vyjádřením B-ží šekiny. Nikoliv B-h se stal člověkem, ale Slovo B-h se stalo člověkem, živoucím masem, nepsaným literou Tóry, ale psaným životem Tóry Ješuy. On, obraz B-ha neviditelného - všechno nese svým slovem. Kdo vidí Ješuu, vidí B-ha, Otce všech duchů, všeho tvorstva, také i Ješuy. On je "vyjádření" samotného B-ha, "zjevení" B-ha. Tak jako v prvním verši celého Tanachu je psaná litera - uvedené slovo "B-h" - zjevením B-ha, nikoliv však je jím B-h sám. Že tomuto nerozumíš a nedává ti to smysl a je to pro tebe antikristovské, je tvá věc, tedy vaše - nejsi jediný. Pro mne však ani živoucí ikona B-ha ani slovo B-h ani závan (působení) B-ha nerovná se ten jeden samojediný B-h. Ani Tóra a ani ha-Mašiach ben Elohim není pro mne ten jeden samojediný B-h.


Nakonec, jak ty rozumíš Slovu, a zacházíš se Slovem, zřetelně ukazuješ svým odkazem - běda tobě (tedy mně - teleti) dle Iz 5,20. "Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké." Jistě mi to vyložíš z Iz 5.kapitoly celé, čemu já říkám dobro a je to zlo, čemu říkám zlo a je to dobro, kdy pokládám světlo za temnotu a temnotu za světlo, hořké za sladké a sladké za hořké. Tak například neříkám o vulgaritách, že jsou to patřičná slova když je člověk užije pro tzv. dobro a ku prospěchu věci, a smí je užívat. Žij podle Slova B-žího a mluv svá slova jako Slova B-ží. B-h ani o nečistých zvířatech neprohlásil, že jsou špinavá, ale že jsou nečistá. A tak nás B-h učí, že než říci jeden hrubý výraz, raději ho i několika slovy opisovat.


Šalom.







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 08:33:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě se mi nelíbí tvoje manipulace s Písmem - to ty vytrháváš a cituješ kousek z Ezechiela

  To sis mne asi s někým spletl. 

  Já tu nejsem nick "oko", který by si vytrhnul jeden verš z písma a ten by mu "ukazoval na boha, který podle své nálady manipuluje s člověkem a sám jej činí nebo nečiní lepším". Protože jsi ten verš nezažil, tak si logicky domýšlíš to, co znáš z vaší praxe. Křesťané neuvažují vaším stylem. Zato takto běžně pracují s písmem římští katolíci.


  To samozřejmě chápu, žil jsem v římskokatolické církvi a nejsou tvé příspěvky tak složité, aby nešly pochopit. Máte problémy s nějakými představami, že dary udělají z někoho mistra, tak posuzujete a rodělujete lidi podle darů. Máte problémy s lenností, nečinností, což je známé. Máš problémy s virtuálním světem, který sis vytvořil a je pro tebe lákavý, sám si nalháváš nějaké doměnky a věříš tomu, doměnky podivné představy ve stylu že "Člověk se v něm může bez námahy a vlastního přičinění stát kým chce - tím nejúžasnějším borcem" a další věci, které tu píšeš z vašeho života.

  To jsou jistě vaše těžké problémy, které tě musí dost pálit, když je stále dokola znovu a znovu píšeš do diskuze, znovu opakuješ. A jsem samozřejmě rád, že tu vaši situaci upřímně popisuješ, že sdílíš, co žijete.

  Na to jsem se ale tentokrát neptal. Neptám se na _tvůj_ život. Chápu, že te pálí a že máš potřebu se s ním sdílet. To je jistě dobře, když máš místo, kde můžeš upřímně napsat, co žijete, jak uvažujete, jak se vám bůh jeví.


  Ja se ale ptám na to, co, psal Ezechiel a Jeremijáš o Nové smlouvě  tu píší křesťané o Pánu Ježíši. Byl jsem na pokraji smrti, uprostřed kola růženců a pobožných skutků a uvnitř jsem měl temnotu, prázdnotu, beznaději. Na ně jsem málem umřel, ale Bůh za mnou poslal křesťany, kteří nebyli líní, neměli Boha co manipuluje. Pracovali, modlili se za mne, četli mi z bible, nejvíc právě to evangelium, které píše Izaijáš, Jeremijáš, Ezechiel. Svědčili o Ježíši Kristu, který proměňuje životy. Vůbec mluvili stále o Pánu Ježíši, který uzdravuje, zachraňuje, vysvobozuje. To Boží slovo mi dodalo naději, zvlášt slovo Izaijáše, které psal o Pánu Ježíši

  Až jsem jednoho dne, když už jsem byl na dně, na konci života, uprostřed těžké nemoci, k Ježíši zavolal. A Bůh mne vysvobodil, přijal můj život, místo temnoty mi dal světlo, místo beznaděje mi dal naději, místo strachu mi dal víru, místo prázdnoty mi dal lásku. Bůh pak ke mne mluvil, vychovával mne, zpočátku velmi intenzivně, 24 hodin denně, celé týdny. Vychovával mne třeba k tomu, abych nezabíjel zvířata ze zábavy, nebo k tomu, abych nekradl na poli, nebo k tomu, abych měl v úctě Boží přikázání, Boží slovo a k dalším věcem, co jsem tu psal. 

  Vychovává mne od tehdy dodnes a píšu tu o tom, co žijeme, tak jako ty zase píšeš o vašich problémech v ŘKC.


  Tak se znovu ptám: Máš něco proti tomu, co křesťané žijí, proti tomu, o čem svědčíme? 

  Neptám se tě teď na vaši praxi a tvůj virtuální svět, co sis vytvořil a ve kterém jako mistr statečně bojuješ a stále dokola ho tu popisuješ. Ptám se tě na to, co píšeme my.

  Máš něco proti tomu, co píšeme, kromě toho, že naše slova o životě s Bohem jsou pro tebe jen "oblíbené fráze a ohraná gramodeska"?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:42:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
A v něm jsem se zeptal jednoduchou otázku:

  Co konkrétně máš proti tomu, co píšeme, o čem svědčíme?"...


Z čeho jsi usoudil, že mám něco proti textům Písma, (když jsi je uvedl) ale zeptal jsi se na něco úplně jiného?  Cožpak v tom nevidíš tu manipulaci?

Zeptej se mě přímo na mé námitky proti tomu co konkrétně svědčíš, ale nezaštiťuj se přitom čímsi jiným - tedy Písmem. Protože ty nesvědčíš Písmo (to si jenom namlouváš), ty do nás tlačíš své porozumění tomuto místu Písma, které je zcela mylné, zcela od věci.



..."

  Tak se znovu ptám: Máš něco proti tomu, co křesťané žijí, proti tomu, o čem svědčíme?
"...


Jen v případech, že to, o čem zrovna svědčíš, jde přímo proti tomu, co křesťané žijí. 
Pokud svědčíš v souladu s tím, co křesťané žijí, nemám důvod nesouhlasit. V opačném případě však argumentuji, dovolávám se tvého rozumového úsudku. Ty si ale omyly zásadně nepřipouštíš. Máš svůj "model fungování světa".
Nepřipouštíš snad ze strachu, že by se ta tvoje pracně zbudovaná "realita křesťanského života" rozplynula. Ale mohu tě ujistit, že přiznat si omyl vyžaduje větší dávku odvahy a posune tě dál, než setrvávat v zakopaných pozicích. Když ti i dokážu, že dobrý hudebník musí mít jak od Boha dar, tak i obrovskou hromadu vlastního úsilí, cvičení a dřiny, sebepřemáhání - - tedy i když je to už rozumově naprosto zřejmé a neoddiskutovatelné, v tom lepším případě to přejdeš mlčením.
Nepřiznáš si omyl.

Přitom po tobě nechci žádnou hrůzu: přiznat, že jen samotné dary od Boha nestačí, že nám byly dány za účelem našeho dalšího rozvoje pro užitek a blaho jiných lidí. Že tento náš rozvoj od nás vyžaduje námahu, úsilí, sebezapření.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 18:31:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z čeho jsi usoudil, že mám něco proti textům Písma, (když jsi je uvedl) ale zeptal jsi se na něco úplně jiného? 
Zeptej se mě přímo na mé námitky proti tomu co konkrétně svědčíš, ale nezaštiťuj se přitom čímsi jiným - tedy Písmem.

  Zajímavé sledovat tvoje úhybné manévry. 

  Nespletl sis mne s někým? Napsal jsem podrobný příspěvek a dal jsem ti jednoduchou a přímou otázku. Stále očekávám tvou odpověď. Zatím jsem se na nic jiného neptal. Protože jsi neodpověděl co máš proti tomu, co píšu, ptám se znovu. A opět přímo a jasně.


 Protože ty nesvědčíš Písmo (to si jenom namlouváš), ty do nás tlačíš své porozumění tomuto místu Písma, které je zcela mylné, zcela od věci.

  A napíšeš někdy, v čem je porozumění písmu mylné? Nebo budeš jen takto obecně obviňovat, bez konkrétního označení?


Ty si ale omyly zásadně nepřipouštíš. Máš svůj "model fungování světa".

  Stando, a napíšeš někdy konkrétně, v čem je můj omyl? Nebo se stále budeš jen vykrucovat, uhýbat, motat sem vaše římskokatolické problémy, které si řešitě vy při vašem skutkařském pachtění?


  Máš něco proti mně, proti tomu, co píšu? Je něco konkrétního, co se ti nelíbí na mém životě, na tom, co jsem tu popisoval, něco, s čím nesouhlasíš?

  Nebo se vzpíráš jen tvým falešným nepravdivým představám, tvému virtuálnímu světu, který sis ty vymyslel, jak nečtěš příspěvky a domýšlíš, co není?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 11:57:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mnohokrát a mnoha způsoby jsem se ti snažil vysvětlit tvůj zásadní omyl.
Tvrdíš o sobě, že Bůh vstoupil do tvého života a jedním rázem tě změnil - Bez tvého úsilí, bez tvého přičinění, bez tvé námahy.
Takže nyní už nekradeš, nelpíš na majetku, stalo se pro tebe novou přirozeností konat jen dobré věci.  Modlitba, půst a almužna pro tebe už nejsou namáhavé, ale jsou lehkou přirozeností, samozřejmostí. Dobré skutky konáš nyní přirozeně v poznání a pod vlivem Ducha a pro užitek bližních - na tebe samotného tvé dobré skutky nemají žádný vliv, nestáváš se jimi lepším člověkem - tvoje dobré skutky nijak nepůsobí na tvůj růst ve víře, na tvůj růst ve vztahu s Bohem.


Tvoje dobré skutky tě nijak nemění k lepšímu, jsou obráceně pouze výsledkem změny, kterou s tebou už předtím provedl někdo jiný - prý Bůh. A ty už ani nemůžeš konat jinak, než jenom dobré skutky - nemáš na to totiž svobodu konat něco zlého.





Toto je ve zkratce obrazem tvojí hereze, ze které se mi skutečně hrůzou až ježí vlasy!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 12:37:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvrdíš o sobě, že Bůh vstoupil do tvého života a jedním rázem tě změnil - Bez tvého úsilí, bez tvého přičinění, bez tvé námahy. 
Takže nyní už nekradeš, nelpíš na majetku, stalo se pro tebe novou přirozeností konat jen dobré věci.  Modlitba, půst a almužna pro tebe už nejsou namáhavé, ale jsou lehkou přirozeností, samozřejmostí. Dobré skutky konáš nyní přirozeně v poznání a pod vlivem Ducha a pro užitek bližních - na tebe samotného tvé dobré skutky nemají žádný vliv, nestáváš se jimi lepším člověkem - tvoje dobré skutky nijak nepůsobí na tvůj růst ve víře, na tvůj růst ve vztahu s Bohem. 

Tvoje dobré skutky tě nijak nemění k lepšímu, jsou obráceně pouze výsledkem změny, kterou s tebou už předtím provedl někdo jiný - prý Bůh. A ty už ani nemůžeš konat jinak, než jenom dobré skutky - nemáš na to totiž svobodu konat něco zlého. 

  To sis mne asi s někým spletl. Pravděpodobně s tvým virtuálním světem, který je ve tvé hlavě a je pro tebe tak lákavý.


Toto je ve zkratce obrazem tvojí hereze, ze které se mi skutečně hrůzou až ježí vlasy!

  Takže máš problém jen s tvými falešnými představami a nesmysly ve tvé hlavě, s tvou domýšlivostí. 

  Proti tomu, co žijeme a o čem jsem psal tedy nemáš vůbec nic?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Neděle, 27. listopad 2016 @ 13:06:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, když už je Oko tak nechápavý, že z tvých příspěvků pořád čte, že se vše proměnilo mávnutím kouzelného proutku, místo tvé oblíbené virtuální fráze, jak to máš. Prostě mu napiš znovu po sté co žiješ. Nepiš, že je mimo, že jsi to psal 100x, ale napiš to...... ani Pavlovi nebylo zatěžko něco opakovat.

Vím, že jsi v životě mnohé věci vybojoval, mnohé i bojuješ, ale tvoje příspěvky mohou vyvolávat dojem kouzelného proutku, je to chyba těch co čtou, ale myslíš, že nestojí to za to se zamyslet, jestli náhodou tomu sám nepřispíváš?

Ty jsi si o Okovi udělal svoji virtuální představu a s touto virtuální představou tady diskutuješ. Nediskutuješ s Okem,ale virtualitou. To není Oko, je to virtuální Oko vzniklý z Grana a tvojí zkušenosti, kterou velmi často zde prezentuješ slovy "vím jak to VY žijete". Ty do diskuze vcházíš se slovy, vím jak to VY máte a vytváříš si virtuální obraz a s ním diskutuješ. Protože protivník je ve skupině VY. Je paradoxem, že jsi to právě ty, kdo správně volá, že je důležité co člověk žije a že pokud někdo to chce vědět, ať se tě zeptá, ať si nevymýšlí virtuality, škatulky.... Ať se zeptá. Ty se také ptáš, ptáš se pořád dokola, Oko ti odpovídá, ale ty jeho odpověď nevidíš...protože ty vy co takoví jak je on žijí.

Takto diskuze s Okem na mne působí. Jo mohu se mýlit, je to stejně na tobě jak sám rozsoudíš. Je mi jasné, že tvoje pohnutky jsou čisté a nemáš nic postranního, prožíváš ze své strany objektivní nezaujatou diskuzi.

Pán s tebou Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 28. listopad 2016 @ 08:03:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Prostě mu napiš znovu po sté co žiješ. Nepiš, že je mimo, že jsi to psal 100x, ale napiš to...... ani Pavlovi nebylo zatěžko něco opakovat. 

  Dobrý nápad, Jirko ;-) Možná si toho po stoprvní všimne, byť je pravděpodobnost malá.


Vím, že jsi v životě mnohé věci vybojoval, mnohé i bojuješ, ale tvoje příspěvky mohou vyvolávat dojem kouzelného proutku, je to chyba těch co čtou, ale myslíš, že nestojí to za to se zamyslet, jestli náhodou tomu sám nepřispíváš? 

  Určitě k tomu přispívám. Píšu tak schválně, jasně a přímo. A zajímá mne, jak si pak lidi "vyloží" příspěvky, podle svého a podle toho, co žijí, nebo jesti se zeptají, pokud žijí něco jiného a nerozumí tomu, co jsme zažili my.

  To, že Bůh proměňuje mávnutím kouzelného proutku, to, že Bůh manipuluje, nerespektuje svobodnou vůli, to, že je člověk líný a bojuje sám se sebou a všechny ty další věci, co tu píše oko, jsem tu nikdy nepsal, ani nejmenším náznakem. Ani je nežiju. Ale nezpůsobil jsem to, že si je oko domyslel podle toho, co žije on. 

  Jsem schopen svým psaním postihnout to, co žiju já, nejsem schopen svým psaním postihnout všechny varianty životů druhých, které si domyslí. 


Ty se také ptáš, ptáš se pořád dokola, Oko ti odpovídá, ale ty jeho odpověď nevidíš...protože ty vy co takoví jak je on žijí.

  Víš, Jirko, to zase opravdu ne. 

  Samozřejmě tuším, že oko není schopen sám změnit svou námahou svoje srdce, ale když se ho ptám, jak a čím své srdce změnil, ptám se ho doopravdy, protože mne zajímá, co tím myslí, že změnil svou námahou a svým snažením své srdce. 

  Když se ho ptám, jestli se mu povedlo dáváním almužen zbavit se závislosti na majetku, tak mne to zajímá a chci slyšet odpověď. I když samozřejmě tuším, že se mu to nepovedlo.

  To, že místo konrétní odpovědi "odpovídá" obecnými frázemi je taky odpověď.


 Je mi jasné, že tvoje pohnutky jsou čisté a nemáš nic postranního, prožíváš ze své strany objektivní nezaujatou diskuzi. 

  Určitě mám kromě diskuze s konkrétním člověkem postranní pohnutky, vím, že ty diskuze budou číst další lidé a budou se nad nimi zamýšlet.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 18:58:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tendenčně zde argumentuješ s hudebníky, jenom abys dokázal, že všechno si musíš ty sám  vydřít. Neustále se bavíš o výcvikové dřině, a neustále opomíjíš naprosto zásadní fakt, že talent si nijak nevydřeš. Pro zcela názorný přiklad se podívej na nějakého geniálního hudební skladatele. Chceš snad tvrdit, že schopnost skládat hudbu si vydřeli tvým způsobem? To, že tě tvá matka jako dítě milovala si taky napřed musela vydřít tím tvým působem?
 Jak je možné, že třináctiletý žák v hudební škole již bravůrně zvládá hru na několik nástrojů, má absolutní sluch, v technice hry převyšuje své učitele, od šestnácti hraje bez problémů v kostele na varhany, vede schólu a v pětadvaceti je kapelníkem?. Na který nástroj sáhne, na ten umí hrát  Oko, toto je konkretní příklad hudebníka, kterého znám od dětsvtví. Nikdy jsem na něm nepozoroval žádnou dřinu učit se hře. Všechno mu šlo samo. Pokud zde chceš používat nějaké příklady, tak nevztahuj svůj zamindrákovaný a násilný sebevýcvik na talentované lidi. Ten tvůj způsob je pro tupce, a udělá z tebe cvičenou opici. Lásce, víře, pokoji, talentu, dobrotě, se žádnoun dřinou, ani výcvikem nenaučíš. Láska a víře se nevycvičíš, jako pes k aportu.


]


Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 23. listopad 2016 @ 08:43:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, a napíšeš nám někdy, co jsi svou námahou na své přirozenosti opravdově změnil a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal?


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:40:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na příkladu Oka, si čím dál více uvědomuji, jaké to nové učení o "svobodě" hřešit napáchalo škody. Takže po studiu komentářů Oka zjišťuji, že "svoboda" hřešit, se transformovala i do neustále ho se rozhodování pro dobro, rozhodování se pro vděčnost Bohu, rozhodování se pro lásku, rozhodování se pro spásu. 
 Antikristův duch pěkně přitáhl otěže u svých vazalů. Ještě že mne tohle všechno tenkrát jenom štrejchlo. Do roku 2000 tisíce se v řk ještě objevovali lidé, o kterých se dalo říct, že mají vztah k Bohu. Ti byli postupně umlčení a v tichosti se vytratili. Někteří faráři, hlavně ti staří, co nebyli tolik svázaní učením řk, a svědčili spíše svou životní zkušeností. Ti odešli pro svůj věk. Nastoupili poláci, slováci a ukrajinci, bez vazeb na náš národ. Pokud i přesto měl farář u lidí úspěch, byl převelen jinde. A tak po roce 2000 začala nastupovat nová doba.  A začalo se ukazovat co je řkc zač. Mnoho katolíků opustilo řkc, a kostely se začali vyprazdňovat. Ve školách se začala rozjíždět nová katechetická výuka zaměřená více na humanitu a společné akce. Výuku začali provádět rychlokvašní katecheti. Pořádání táboráků, koncertů, brigád na zlepšení životního prostředí, a různých zájezdů s dětmi se stalo součástí katechetické výchovy. Po roce 2005 velmi přitvrdily podmínky pro přijetí svátostí, a to u přijímání, biřmování a manželství. Dnes chodí do kostela jenom pár děti skalních řk. A není čemu se divit. Křesťanské osobnosti se pomalu z řk vytratili, a zůstali jen lidé politicky navázaní na lidovou stranu a obecní zastupitelství. Jejich hlavním cílem je většinou získat z obecního rozpočtu peníze pro farnost na opravu různých objektů. Hmotné starosti v řkc, zcela zastínili duchovní poslání církve. To je současný stav. Důkazem je, že žádný ze současných vůdců nepozdvihne veřejně svůj hlas proti zlu současné doby, a za své ovce se jako jejich pastýř veřejně nepostaví. Svou pastorační činnost si jednou za čas odbijí nějakým pastýřským listem přečteným v kostele několika babičkám. 


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 23. listopad 2016 @ 19:41:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na příkladu Oka, si čím dál více uvědomuji, jaké to nové učení o "svobodě" hřešit napáchalo škody. Takže po studiu komentářů Oka zjišťuji, že "svoboda" hřešit, se transformovala i do neustále ho se rozhodování pro dobro, rozhodování se pro vděčnost Bohu, rozhodování se pro lásku, rozhodování se pro spásu. 
 Antikristův duch pěkně přitáhl otěže u svých vazalů. Ještě že mne tohle všechno tenkrát jenom štrejchlo. Do roku 2000 tisíce se v řk ještě objevovali lidé, o kterých se dalo říct, že mají vztah k Bohu. Ti byli postupně umlčení a v tichosti se vytratili. Někteří faráři, hlavně ti staří, co nebyli tolik svázaní učením řk, a svědčili spíše svou životní zkušeností. Ti odešli pro svůj věk. Nastoupili poláci, slováci a ukrajinci, bez vazeb na náš národ. Pokud i přesto měl farář u lidí úspěch, byl převelen jinde. A tak po roce 2000 začala nastupovat nová doba.  A začalo se ukazovat co je řkc zač. Mnoho katolíků opustilo řkc, a kostely se začali vyprazdňovat. Ve školách se začala rozjíždět nová katechetická výuka zaměřená více na humanitu a společné akce. Výuku začali provádět rychlokvašní katecheti. Pořádání táboráků, koncertů, brigád na zlepšení životního prostředí, a různých zájezdů s dětmi se stalo součástí katechetické výchovy. Po roce 2005 velmi přitvrdily podmínky pro přijetí svátostí, a to u přijímání, biřmování a manželství. Dnes chodí do kostela jenom pár děti skalních řk. A není čemu se divit. Křesťanské osobnosti se pomalu z řk vytratili, a zůstali jen lidé politicky navázaní na lidovou stranu a obecní zastupitelství. Jejich hlavním cílem je většinou získat z obecního rozpočtu peníze pro farnost na opravu různých objektů. Hmotné starosti v řkc, zcela zastínili duchovní poslání církve. To je současný stav. Důkazem je, že žádný ze současných vůdců nepozdvihne veřejně svůj hlas proti zlu současné doby, a za své ovce se jako jejich pastýř veřejně nepostaví. Svou pastorační činnost si jednou za čas odbijí nějakým pastýřským listem přečteným v kostele několika babičkám. 


]


Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 08:38:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pranic by se na mě nezměnilo, kdybych třeba v pokušení lenosti tento přirozený sklon člověka nedokázal přemoci vidinou čehosi daleko lepšího.

Přemáhat své sklony v touze po vyšším dobru je prvním předpokladem duchovního růstu. Nelze duchovně vyrůst bez námahy, sebezapření a bez úsilí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 24. listopad 2016 @ 21:18:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přemáhat své sklony v touze po vyšším dobru je prvním předpokladem duchovního růstu. Nelze duchovně vyrůst bez námahy, sebezapření a bez úsilí.


  Stando, a napíšeš nám někdy, co jsi svou námahou a svým úsilím na své přirozenosti opravdově změnil a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal, jak jsi sám sebe vyrostl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 01:24:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Těžko, důležitá je pro něho ta námaha, výsledky jsou druhořadé. Tak to v řkc chodí. Oceňuje se snaživost, ale to, že výsledky takových snaživostí jsou přesně opačné se tutle, a o prob!émech se nikdo v kostele nebaví. Přiznání problémů je pro každého praktikujícího katolíka velmi těžkě, když tolik námahy a modloslužby investoval do řešení, které je stále někde v nedohlednu. Pro kumuilaci nevyřešených problému, začaly po roce 2000 vznikat různé farní společenství. Praktiky jsou zde jako někde v psychiatrické lěčebně. Řkc pacienti si sednou do kruhu, a společně se baví o svých často i intimních problémech. Zachovává se společné zpovědní tajemství. Společné zpovědi se týkají většinou rozvrácené rodiny. Poznal sem několik mužů, co si ve spolku vylévali své nešťastné srdce, Svůj život vedli přesně tak jako popisuje Oko, ve všem uposlechli faráře, v kostele pomalu i bydleli, svátosti přijímali vzorově, ale k ničemunjim to nebylo. Žadný problém to nevyřešilo, a jejich rodiny zůstali rozvrácené. Paradoxní bylo, že na ně všichni pro jejich nezměrbé usilí a snahu pohjlíželi jako na vzor, ale to že jim nic z toho v životě nefungovalo bylo tabu. No, a těmto mužům se to oceňování začalo líbit. Co na tom, že svátosti v životě nefungují jak by měli, důležitá pro ně začala být ta vlastní snaha, která jim přinášela uznání od stejně postižených.
Oko vlastně říká co si vybudoval. Je to právě ten jím popisovaný způsob žití, ve kterém si nejvíce cení vlastní námahy a cviku. Za to se v řkc všichni vzájemně oceňují.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 25. listopad 2016 @ 09:44:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud jsem v životě kdykoli čehokoli dosáhl, nikdy to nebylo bez práce, bez námahy a bez úsilí.

Nestačí mít od Boha dar absolutního hudebního sluchu. S tím nevystačíš.

Pokud chceš třeba dokonale zahrát obtížnou skladbu na hudební nástroj, nezbytnou podmínkou pro to pořád jsou i léta dřiny, úsilí o dokonalost, dosahovanou pravidelným cvičením.




Toníku, je obdivuhodné, jakou máš hroší kůži vůči všem očividným argumentům a jak jsi sevřen do svého "myšlení" pouze v šablonách.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:30:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud máš opravdový hudební talent, jde ti všechno samo. Hra a rozvíjení techniky tě baví, a žádnou námahu nepociťuješ, jelikož svým talentem žiješ. Dokonce až tak, že zapomínáš sám na sebe..
Pokud talent nemáš, musíš si vše pracně vydřít, ale vždy budeš jen vycvičená opice, která skutečné mistry jenom napodobuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:37:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty máš talent na víru? na zbožnost? na spravedlnost? na svatost? na dobré skutky? Výchova dítěte je o talentu dítěte být vychováno? Že jo, spratka hold nevychováš, je mu třeba přeoperovat mozek :-)))) Talentovaný zbožný, to už tu dlouho na tvém jazyku viselo ....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 25. listopad 2016 @ 16:53:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uklidni se, zase ti ujíždějí nervy!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 17:03:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to něco horšího.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Pátek, 25. listopad 2016 @ 17:29:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nechceš napsat článek kde by se druhým nadávalo, pomlouvalo, kritizovalo ? tady se to blbě hledá a pomůžeš druhým to lépe najít ,prosím


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Pátek, 25. listopad 2016 @ 19:40:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale no ták, myslivče. Neblbni ... Neber mi to pobavení ... Ty jsi to opravdu myslel vážně, že talentovananému hudebníkovi jde všechno samo a že žádnou námahu nepociťuje a méně talentovaný hudebník je vycvičená opice, co napodobuje ty talentované mistry? 
Mně to přišlo jako úlet a vtip, nad kterým bychom se oba pobavili, zvláště v diskuzi o ctnostech ...
Teď jsi mi opravdu ale vzal úsměv ze rtu. Myslel jsi tedy ta svá slova vážně a napsal je uvážlivě?
Samozřejmě, že je to neuváženě hloupé. Ono se ti talentovaní totiž nadřou více a rozhodně daleko větší námahu nejen pociťují, ale dokonce ji daleko větší vyvíjejí. A mimochodem, taky se jim i nechce a přemáhají sami sebe. Kdežto ti netalentovaní se spokojí. A každý má svůj strop. A ti talentovaní mohou svůj talent i pro lenost tzv. zahodit. Ale ne každému je dáno stejně. I talentovaní mají překážky ... zdraví těla, stavba těla, zázemí, podpora, učitelé ... 
Škoda, že jsi to myslel vážně ... že by závist? na ty talentované?
Nechceš to vzít zpět?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 00:51:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvoje domýšlivé žvásty mne vůbec nezajímaji. Jinak je ale dobře, že ses uklidnil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 17:06:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To uklidnění ti přeji. Tvůj názor mne ale pobavil. ;-) Pochopil jsem, že jsi jím rozhodně popisoval svou zkušenost. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:19:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře.
Právě tak, jak jsi to napsal, to s Božími dary skutečně je.
Boží dar je nutno dále rozvíjet, dá se i zahodit, promarnit.

Apoštol Pavel právě před tímto varuje: "Za všech okolností buďte vděční, neboť toto je Boží vůle v Kristu Ježíši pro vás. Ducha neuhašujte. " (1 Tes 5,18-19).



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 21:36:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebo ve tvém připadě znásilnit, a udělat z něj paskvil.

Oko, kolik máš ve svém životě přátel? Jak oceňují tvoji bližní to tvoje sebezlepšující úsilí? Vidí to stejnė, nebo to tak vidíš jenom ty?

Tyto otázky pokládám protože osobně znám kované řk jako ty, co praktikují navlas stejně to tvoje sebeznásilñování a pachtění. Jsou to protivní lidé od pohledu, a svým nejbližším dělají peklo v životě, jelikož to co praktikují vůči sobě, vyžadují despoticky i po svých bližních, hlavně po bebranných dětech. Žijí život despoty bez přátel, život samého se sebou a se svým marným bojem s nekončicími a stále stejnými problémy, a život v nenávisti ve vlastní rodině. Neznám ani jednoho řk, který praktikuje tom co ty, co by skrz toto neměl velké až nenávistné problémy ve vlastní rodině. Pochybuji, že ty budeš vyjímka. A domnívám se, že tvoje disdkuse na GS jsou motivované tím, že ty tvoje sebezdokonalující bláboly u vás doma už nemůže nikdo poslouchat.

Pochop Oko, že nyní popisuji moji životní zkušenost s lidmi kteří prakzikují to co ty, a že znám jejich životy i rodiny. Moje výše popsané poznatky tedy vycházejí z poznanē praxe. A ty praktické poznatky jsou takové, že ta tvoje sebezdokonalující upachtěná samospása způsobuje vždy nenávist v řk rodinách, a to hlavně mezi rodiči a dětmi. To není ničím novým, je to obecná povědomost, a mezi lidmi v obci se slangově říká, "že ten kostel moc žere, a že ho proto nemohou jeho vlastní ani cítit a utíkají od něho". Toto se u řk často děje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele (123tele@seznam.cz) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 16:47:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Stando, asi ti rozumím, ale nemám za to, že to, co popisuješ, jako 'rozvíjení' darů Ducha, je zrovna to 'pravé ořechové'. Tady si to vysvětluji naprosto jednoduše podle Ř12,6-8 násl., zvláště kladu důraz na poslední větu verše 16. Je to jako s dary, co dostaneš, například nějaká spotřební elektrotechnika. Neučíš se je rozvinout, ale užívat. Nerozvíjíš ho, ale učíš se ho správně a hojně užívat, pro co má tobě a druhým sloužit. Ale můžeš ho nechat v krabici ve skříni a také nehledat možnosti jeho širšího použití. Každopádně nelze užívat takový dar pro to a tak, k čemu není určen a jak se nemá používat. A hlavně se nesrovnávat s druhými. Mít 'nadupanější auto' ještě neznamená být lepším řidičem... Nebudeš posuzován podle 'míry talentu (víry, charismatu)', ale podle toho, jak jsi s tím obdarováním naložil ... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 10:29:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Neučíš se je rozvinout, ale užívat."...


Petře, nevidím v tom podstatný rozdíl, jde to obojí ruku v ruce.


Jako když častým používáním zlepšuješ svou dovednost využívat možnosti počítače a zvyšuješ obratnost a rychlost v ovládání klávesnice.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 22:30:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A když tě klepně pepka, kde bude tvojí obratnosti konec?
A když farářovi ujede autobus a nepodá ti viaticum, k čemu ti byla tvoje nezměrná sebe zdokonalující snaha?
A když za to že faráře ujel autobus budeš v nejhorším očistci a růžencové babičky budou mít na starosti něco jiného než modlitby za tebe, co potom? Zkusíš ty své umy, dovednosti?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 09:03:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pokud jsem v životě kdykoli čehokoli dosáhl, nikdy to nebylo bez práce, bez námahy a bez úsilí. Nestačí mít od Boha dar absolutního hudebního sluchu. S tím nevystačíš. Pokud chceš třeba dokonale zahrát obtížnou skladbu na hudební nástroj, nezbytnou podmínkou pro to pořád jsou i léta dřiny, úsilí o dokonalost, dosahovanou pravidelným cvičením.

  Stando, ut chápu, proč stále píšeš o "frázích". 

  Napíšeš nám někdy, co jsi svou námahou a svým úsilím na své přirozenosti, na svém srdci, opravdově změnil a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 26. listopad 2016 @ 10:13:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Napíšeš nám někdy, co jsi svou námahou a svým úsilím na své přirozenosti, na svém srdci, opravdově změnil a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal?"...


O svatost nám třeba usilovat modlitebním životem v pravidelném řádu. O pokoj se všemi lidmi nám také třeba usilovat - a kolikrát navzdory vší námaze a úsilí stejně nejsou vidět výsledky!
(Žd 12,14)
Usilujte o pokoj se všemi lidmi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.


Toníku, bez práce a bez námahy ani semínko nevyroste.

Bez námahy a bez obětí nevyroste ani lidské srdce do krásy.

Dáváš mi však otázky natolik konkrétní a intimní, že je na ně těžko takto veřejně odpovídat.



Ohledně darů od Boha nezáleží na tom, kdo chce, ani na tom, kdo usiluje, ale na Bohu, který se smilovává.
Bůh nám však není vzdálený a tak kdo prosí, dostává dary. Dary si lze na Bohu vyprosit. Ale protože my ani nevíme, zač máme prosit, prosíme sice za dary podle svého uvážení a potřeby, ale s vědomím, že ono rozhodnutí je stejně na Bohu. Naše modlitby mohou být tedy vyslyšeny i jiným způsobem, než podle našich představ.

Jak už píše apoštol Pavel:"...usilujeme o to, abychom byli Kristu příjemní. "

...s veškerou pokorou a krotkostí, abyste se navzájem trpělivě snášeli v lásce
a usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje.
Je jedno tělo a jeden Duch, tak jako jste také povoláni v jedné naději svého povolání;
jeden Pán, jedna víra, jeden křest, ...



Nemám ve zvyku útočit na nikoho, tím méně na tebe.
Jsi mi blízký jak svým původem, tak i svým nehraným zaujetím pro život s Bohem a bližními. Snažím se ti jen v některých oblastech narovnat tvoje (podle mého poznání) pokřivené vidění reality. Nejsem nepřítel, naopak, fandím ti.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 26. listopad 2016 @ 18:36:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi mi blízký jak svým původem, tak i svým nehraným zaujetím pro život s Bohem a bližními. Snažím se ti jen v některých oblastech narovnat tvoje (podle mého poznání) pokřivené vidění reality. Nejsem nepřítel, naopak, fandím ti.

  Stando, spousta vzletných slov, dlouhý text. Dokonce jakoby "smířlivý" závěr. Koukám, že jsi při uhýbání od odpovědí na pár jednoduchých otázekzvolil jinou taktiku.


  Proč ale nikdy něpíšeš nic konkrétního, jen obecné fráze? 

  Proč nenapíšeš, v čem je vidění reality pokřivené?


  Proč se jak čert kříži vyhýbáš tomu, abys napsal něco konrétního o sobě? Napíšeš nám někdy, co konkrétního jsi ty opravdově změnil svou námahou a svým úsilím na své přirozenosti, na svém srdci, a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 19:34:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přece si vydřel, a namáhavě sám sebe vycvičil k tomu, že ráno vstane a ihned se modlí. To je podle něho jeho ctnost, jelikož se o to velmi zasloužil.
Já když ráno vstanu, taky se pokaždé hned modlím, první myšlenku věnuji Bohu, nikdy jsem se k tomu necvičil, nijak jsem na tom nedřel, a je to něčím tak samozřejmým jako dýchání. Myslím si Cizinče, že to máš stejně. Oko, by měl odpovědět na otázku, jak je to možné bez výcviku.

Ranní modlitba v Duchu svatém je modlitbou, která vůbec nijak nezatěžuje. Když jsem byl stejný modloslužebník jako  Oko, nemodlil jsem se v Duchu ale předepsané nalinkované modlitby- mantry. A to velmi zatěžuje, člověku se do toho nechce, musí se k tomu nutit a dělat přesně to, co dělá Oko. No a když to dělá člověk dlouho, stane se z ranní modlitby modlitba zvyková, což je výsledek celého sebevýcviku- zvykovost.
To co Okon nazývá ctností, je pouhá zvykovost. A to, že své ranní modlení považuje za ctnost, je pýcha. Sám! si to vydřel, to on! se k bohu modlí, to jeho!  vydřená modflitba má před bohem cenu. Když si někdo ranní modlitbu nevydřel tak jako on, tak jeho modlitba za nic nestojí jelikož podle jeho pyšného ega, cituji jeho slova- co nic nestojí za nic nestojí. To může říct jen velmi nešťastný a zrazený člověk bez Boha a přátel. To nejkrásnější a nejcenější v našich životech dáváme i dostáváme zadarmo. A tom nejenom od Boha, ale i od lidí.


 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 26. listopad 2016 @ 23:27:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče,  už si zde několikrát poukázal na stránky obledně matky T, naposledyx ve tvé odpovědi na můj komentář k růženci a kristocentrismu. Ten článek o MT mne nijak nezaujal, jelikož mě nic nepoznaného neřekl, pak jsem si ale uvědomil, že ty jsi o tom četl, ale nezažil jsi to.
Takže.  Tento stav duchovního nihilismu je posledním stádiem před zjevením anděla svëtla. Lidský duch je v tomto duchovně nihilistickēm stavu zcela spoutaný, a lidská důstojnost stlačená na nulu. V životě se to projevuje tak, že rezignuješ na jakýkoliv odpor ke zlu, a všechno odevzdaně přijímáš. Příkladem bývají řk mystikové. Hrozné na tom je, že se vzdáš i toho co máš od Boha. Že to všechno dáš nevëdomě do moci anděla světla. Nezbyde ti vůbec nic, dokonce začneš odmítat i lásku abys více pro krista trpěl. Tvoje osobnost zaniká, objevují se temné vize, ze kterých jsi pak "vysvobozený" zjevením "krásné" bytosti. A to není zdaleka konec. Tímto jsem dospěl až na samou hranici toho, co lze veřejně napsat bez toho aby to někomu ublížilo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. listopad 2016 @ 11:40:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Proč se jak čert kříži vyhýbáš tomu, abys napsal něco konrétního o sobě? Napíšeš nám někdy, co konkrétního jsi ty opravdově změnil svou námahou a svým úsilím na své přirozenosti, na svém srdci, a jakou tvou námahou jsi tu opravdovou změnu udělal?"...


Toníku, 
Nejsme úplně stejní, v něčem jsme i jiní.
Neposuzuj mě tedy podle sebe. Já "nevolím" žádnou taktiku, říkám prostě jenom, co zrovna cítím.

Napsal jsem zde o sobě už hodně věcí konkrétních. Dokonce o mnoho více, než bývá běžné na veřejném vebu.




Tvé vidění reality je zcela zásadně pokřivené (a hovořím pořád o tom samém už několik let) v tom, že umíněně popíráš vliv lidského snažení na vnitřní proměnu člověka, odmítáš vliv lidského úsilí na takovouto vnitřní proměnu a odmítáš vliv vykonaných dobrých skutků na takovou proměnu člověka blíže k Bohu. Všechno v této oblasti proměny člověka přisuzuješ pouze a výhradně jenom Božímu působení - jako by člověk na své proměně neměl vůbec žádný podíl. Dokonce ty a několik dalších se vyloženě posmíváte lidské snaze o dokonalost a nazýváte ji  "skutkařením".




Zatímco já tvrdím, že
Bůh sice skutečně jedná v životě člověka jako první, ale vliv na trvalou proměnu lidského srdce má i lidská snaha, úsilí o dokonalost v duchovní oblasti, práce a námaha dobrých skutků.
To všechno působí komplexně na výslednou proměnu z lidského srdce "kamenného" na srdce "z masa".

Celková "proměna lidského srdce Bohem" je tedy vždycky výsledkem spolupráce Boha a toho konkrétního člověka, o jehož srdce se jedná.

Bůh totiž respektuje "suverenitu"  člověka a nezasahuje do jeho svobody lidské volby.



Snad by sis mohl uvědomit, jaké podmínky panují na odvrácené straně světa: ďábel a jeho andělé (zlí duchové)  usilují  pořád o zkázu našich duší - usilují o to, abychom i my skončili ve společenství zavržených.
Není tedy naprosto logické, že proti zlému úsilí je potřeba postavit hráz úsilí dobrého?


Bůh naopak chce, aby byli všichni lidé spaseni.
Spasí nás však i bez našeho usilování? Nebo očekává od člověka jeho vnitřní odpověď, svobodné rozhodnutí srdce pro Boha?
Bůh může lidské srdce inspirovat k takové odpovědi, posilovat, povzbuzovat. Ale nikdy za člověka nerozhodne, nikdy s člověkem nemanipuluje!
Nikdy nás Bůh nezmění sám a bez nás!
Nezmění naše srdce, aniž by se nás zeptal na naše mínění, nezmění ho bez našeho souhlasu.
Bůh nás totiž nespasí bez nás!

(Tit 2,11-14)
Boží zachraňující milost se zajisté zjevila všem lidem.
Ta nás vyučuje, abychom se (my sami!) zřekli bezbožnosti a světských žádostí a žili v tomto světě rozvážně, spravedlivě a zbožně,
v očekávání té požehnané naděje, totiž slavného příchodu našeho velikého Boha a Spasitele Ježíše Krista,
který dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe svůj zvláštní lid, horlivě milující dobré skutky.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 27. listopad 2016 @ 18:13:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já "nevolím" žádnou taktiku, říkám prostě jenom, co zrovna cítím.

  Rozumím, že když se vyhýbáš jednoduchým otázkám na tvůj život a místo nich píšeš do diskuze nesmysly, které sis vymyslel o mne, že to neděláš schválně. 

  To je to, co ti píšu celou dobu: Člověk, který je v hříchu, je otrokem toho hříchu. Chápu, že vůbec nevnímáš, že celý ten virtuální svět, který sis ve tvé hlavě vytvořil a proti kterému tak statečně bojuješ, je jen ve tvé hlavě, jak ses tu vzepřel evangeliu a zprávě o Pánu ježíši, o jeho milosti, o jeho proměňující moci, o tom, co se děje, když člověk Ježíši otevře srdce a přijme evangelium, když je pokřtěn Duchem svatým, když Bůh člověka vychovává. 

  Těžko už teď můžeš uznat, že jsi přestřelil a zamotal ses do tvých kliček a háčků, jak píšeš jednou tak a podruhé úplný opak. Jsi otrokem své motaniny okolo tvé "svobody" hřešit, boha, co ti dovoluje-nedovoluje hříchy a schvaluje-neschvaluje zlo, co manipuluje-nemanipuluje "spasením" miminek, žiješ ve statečné opozici proti tvé lennosti, nečinnosti a kde čemu, co sis vymyslel, aby ses nemusel zajímat o realitu života druhých lidí.


Tvé vidění reality je zcela zásadně pokřivené (a hovořím pořád o tom samém už několik let) v tom, že umíněně popíráš vliv lidského snažení na vnitřní proměnu člověka, odmítáš vliv lidského úsilí na takovouto vnitřní proměnu a odmítáš vliv vykonaných dobrých skutků na takovou proměnu člověka blíže k Bohu.

  To sis mne asi s někým popletl? 

  Zřejmě s nějakou tvojí virtuální představou, nějakým tvým přeludem, se kterým v diskuzi statečně bojuješ, místo toho, abys odpověděl na pár jednoduchých otázek.


  Já se tě pouze zeptal, jakou tvojí snahou jsi ty změnil tvoje srdce a co jsi tvou snahou na tvém srdci změnil.


  Zeptal jsem se tě na tvou realitu, když "jsem mimo ní". Všechno ostatní je tvoje fabulace, fantazie, domýšlivost.

  Zajímá mne tvá realita, to, zda se ti něco povedlo změnit na tvém srdci, vylepšit. Mně se to nepovedlo přes mnohou mojí snahu a napsal jsem to otevřeně.



  Dával jsem ti sem také citaci jednoho konkrétního člověka, ta citace končí větou: "aby každý člověk a každá lidská situace mohla zakusit moc zachraňující milosti Boha, který jedině dovede proměnit zlo v dobro a který jedině může změnit srdce člověka a učinit jej "oázou" pokoje.

  Pročpak jsi na tu citaci nereagoval? 

  Tak mne zajímá další otázka, na tu bys mohl odpovědět. Když ten člověk ve svém kázání říká totéž, co já, má stejné postoje, zažil totéž, co já, má stejnou zkušenost v této věci, je z tvého pohledu taky jeho  "vidění reality zcela zásadně pokřivené"?



Spasí nás však i bez našeho usilování? Nebo očekává od člověka jeho vnitřní odpověď, svobodné rozhodnutí srdce pro Boha? 
Bůh může lidské srdce inspirovat k takové odpovědi, posilovat, povzbuzovat. Ale nikdy za člověka nerozhodne, nikdy s člověkem nemanipuluje! Nikdy nás Bůh nezmění sám a bez nás! Nezmění naše srdce, aniž by se nás zeptal na naše mínění, nezmění ho bez našeho souhlasu. Bůh nás totiž nespasí bez nás!

  Stando, samozřejmě chápu, že se statečně vymezuješ proti svátostem a jejich praxi, to je dobře. Chápu, že tě nesmyslnost té praxe pálí a máš potřebu to stále opakovat. Pokud jsi po letech diskuzí s křesťany pochopil důležitost lidského rozhodnutí, to, že se věci nedějí "exopereoperato", že "spasení" ve svátosti křtu je nesmysl a ještě máš dokonce odvahu to takto veřejně napsat jako římský katolík do diskuze, tak si tě za to vážím. 

  Jsem rád, že jsou po letech diskuzí věci, na kterých se můžeme shodnout.

  Ale zase: Negeneralizuj. To, že Bůh většinou čeká na lidskou odpověd, a často velmi dlouho, neznamená, že je to tak vždycky. Vzpoměň si například na Šavla a jeho příběh, jak jel na koni zatýkat křesťany, jestli se ho Bůh ptal nebo neptal a jak velkou míru "svobody" hřešit mu ponechal. Někdy je chování lidí tak "donebevolající", že Bůh v klidu zasáhne, neptá se, a na nikoho nečeká.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 08:54:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To, že Bůh většinou čeká na lidskou odpověd, a často velmi dlouho, neznamená, že je to tak vždycky."...

Je to tak vždycky.
Ani Pavla Bůh neznásilnil, i on měl stále svobodu se rozhodnout přijmout Krista za svého Pána nebo i nepřijmout. Pavel se ve svém srdci rozhodl pro to první. Rozhodl se sám a stále ve svobodě vlastních rozhodnutí.

Ohledně svátostí se raději nevyjadřuj, nepraktikuješ je, neznáš je.
Takový křest je začátkem díla spásy, nezaručuje však nějak automaticky každému spasení už navěky. Vše další po křtu záleží na prožívání života ve spolupráci s Bohem - ať už se jedná o život dlouhý či krátký.
Bůh nás opravdu nespasí bez nás, bez našeho vědomého souhlasu vyjádřeného podle našich možností skutky v životě. Jednání člověka je totiž obrazem jeho vnitřní opravdovosti.





..."Já se tě pouze zeptal, jakou tvojí snahou jsi ty změnil tvoje srdce a co jsi tvou snahou na tvém srdci změnil."...

Odpovídám ti na to znovu (dole). Kladeš otázky způsobem, že se na ně nedá konkrétně odpovědět. Odpovědi by popřely stávající skutečnost.
(Když něco zobecním jako pravidlo na každého člověka, zodpovídám tím i za sebe. Také se totiž považuji za člověka).


..."
Dáváš almužny jistě dlouho. Máš za sebou desítky let dávání a už moc tréninku nepřidáš, určitě ne dvakrát tolik. Změnilo se něco na tvé přirozenosti pokud jde o lpění na majetku? Jsi alespoň za kousek půlkou pro ten rozhodující závod, když už ti na trénování zbývá tak slabá čtvrtka, a to kdoví jestli? Pokud se podíváš na svůj život a tvou přípravu: Zvládneš ten finálový závod?..."...


Zkus mi někdy položit i otázku, na kterou se dá odpovědět.

Neumím věštit z křišťálové koule, abych dopředu věděl (a tobě odpověděl) výsledek závodu. Přemýšlíš nad svými otázkami, zda se na ně vůbec dá odpovědět?

Pokud mě moje úsilí a snaha být lepším křesťanem (samozřejmě ve spolupráci s Bohem, nikoli úsilí o dokonalost člověka samotného) změnila více k dokonalosti křesťana, kladná odpověď by svědčila o mé pýše a tedy o nezměněnosti srdce. Vypočítáváním toho konkrétního, v čem jsem se změnil, by mě přiblížilo k farizeovi, který  se před Bohem vychloubal, jak že se postí a dává desátky ...

Pokud jsem skutečně lepším křesťanem, než jsem kdysi býval (to ať posoudí Bůh), tak na takové tvé otázky odpovědět opravdu nemohu. U vědomí své stálé nedokonalosti před Bohem nemám jinou možnost, než zastávat známý postoj celníka. Ovšem, přišel - li tento celník do chrámu příští rok a nebyl o nic lepším než před rokem - k čemu by pak bylo ono minulé ospravedlnění hříšníka před Bohem, jestliže jeho život by to nijak nezměnilo?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 14:47:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani Pavla Bůh neznásilnil, i on měl stále svobodu se rozhodnout přijmout Krista za svého Pána nebo i nepřijmout. 

  Samozřejmě, že ho neznásilnil. Bůh není římský katolík, aby lidem "měnil" magicky bez jejich souhlasu (byť jen virtuálně ve vymyšlených bajkách).

  Ale někdy si příběh Pavla přečti. Bůh Pavla jasně zastavil a jasně mu přikázal, co má dělat. Někdy to tak Bůh dělá, slyšel jsem několik podobných svědectví, jako to Šavla. Úplně vyjímečné to tedy není. Ale "statisticky normální" je spíše jiný postup, kdy Bůh člověku opravdu dává vybrat a čeká na rozhodnutí člověka.


Ohledně svátostí se raději nevyjadřuj, nepraktikuješ je, neznáš je. 

  Tentokrát jsem se ale ke svátostem nevyjadřoval (ani k tomu nemám důvod), jen jsem komentoval tvůj velmi výstižný příspěvek, kde jsi velmi upřímně a trefně svátosti popisoval a oponoval jsi statečně tvým předchozím výmyslům, které jsi psal ještě před měsícem

  Bůh opravdu lidmi nemanipuluje, nemění lidem srdce bez jejich souhlasu. 



Odpovídám ti na to znovu (dole). Kladeš otázky způsobem, že se na ně nedá konkrétně odpovědět. Odpovědi by popřely stávající skutečnost.



Neumím věštit z křišťálové koule, abych dopředu věděl (a tobě odpověděl) výsledek závodu.

  To po tobě ani nikdo nechce. 

  Tedy snad nikdo. 

  Já určitě ne.


  Sazmořejmě. 

  Když se tě ptám, jestli se ti dáváním almužen povedlo zbavit se závislosti na majetku, tak se na to dá odpovědět: Buď se ti to povedlo, nebo se ti to nepovedlo. 

  Bilancování života, toho, jak se člověku daří jeho dílo, je naprosto běžná záležitost. Není na tom nic složitého. Člověk se podívá do minulosti na nějakou svou činnost, zhodnotí její efektivitu, zda vede k cíli, který si člověk vytyčil. A pak normálně může odpovědět: Jsem tak v půlce práce, mám hotovo víc jak půlku, nejspíš to stihnu. Nebo: Jsem skoro na konci, a ještě ani není vidět žádný výsledek, to nejspíš nestihnu. 

  Normální, rozumní lidé to dělají. Teda ne až na konci. Hodně moudrý člověk to dělá na začátku, často ještě než začne, méně prozíravý a trochu rozumný to dělá tak v půlce života. Až na konci bilancuje život jen někdo, kdo moc rozumný, natožpak moudrý či prozíravý, nebyl.


  Když se tě ptám co sis změnil tvou snahou na tvém srdci a jak jsi to udělal, tak se na to jistě taky dá bez problémů odpovědět: Pokud sis ovšem tvou snahou něco na svém srdci opravdu změnil. Pokud by to tak bylo, byl bys výjimka, první člověk, od kterého bych něco takového slyšel. Jinak všichni lidé, jejichž svědectví jsem slyšel, říkali to stejné: Lidské srdce dokáže změnit jen Bůh. 



Pokud mě moje úsilí a snaha být lepším křesťanem (samozřejmě ve spolupráci s Bohem, nikoli úsilí o dokonalost člověka samotného) změnila více k dokonalosti křesťana, kladná odpověď by svědčila o mé pýše a tedy o nezměněnosti srdce. Vypočítáváním toho konkrétního, v čem jsem se změnil, by mě přiblížilo k farizeovi, který  se před Bohem vychloubal, jak že se postí a dává desátky ...

  No, máš to těžké, chápu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:30:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejde o to, že jeho logické závěry a "věroučné" postoje jsou v některých ohledech jiné než je v řkc nalinkované. Nejde o to, že jsou mylné. Jde o to proč jsou jiné. Tam se totiž něco děje. Při prvním lehkém dotyku pravdy se objevují nesrovnalosti. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 10:16:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bůh opravdu není římský katolík, ale když Bůh dává dary, člověka se neptá! Nemusí - dávat dary je jeho výsostné právo - právo Stvořitele.
Znovuzrození z vody a z Ducha ve křtu je darem, je Božím vyvolením - k tomu Bůh souhlas člověka nepotřebuje.

Bůh tedy ve křtu disponuje člověka pro vnitřní život s Bohem, pro sdílení živého společenství člověka s Bohem a ostatními údy Kristova těla. K tomuto daru Bůh nepotřebuje souhlas člověka - je to milost vyvolení.




Naopak k užívání tohoto daru, k opětování živého společenství v lásce, už je lidské zapojení a souhlas naprosto nezbytným. Jakož i lidská iniciativa, lidské snažení, námaha, i usilování o duchovní dokonalost.
Tohle všechno ohledně života s Bohem, růstu ve víře a v křesťanských cnostech už je záležitostí spolupráce Boha a člověka, Boha a celého lidského společenství Kristova těla.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 01:58:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nějak jsi ve svých výkladech pozapoměl na povolané. Nějak ty sám seba stavíš bez povolání mezi vyvolené. Synku, nevyvoluje tě náboženství které nyní žiješ. Nepovolává tě tvoje samospásná snaha. Tohle je o úplně něčem jiném než vůbec tušíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 08:10:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, psal jsi tu:

"Nové srdce" člověk obdrží v okamžiku, kdy se stane Božím dítětem, v okamžiku, kdy ve křtu oblékne Krista. Je to jen Izaiášův řečnický obrat - ve skutečnosti je lidské srdce v tom okamžiku Bohem proměněno, uzpůsobeno k vnitřnímu životu Božího dítěte s Bohem. To je vlastnost, kterou člověk od přirozenosti nemá. 

  Píšeš předpokládám o svátosti křtu miminek, tedy výmysly, domyšlenky a bajky o něčem, co neznáš a co jsi nezažil. 

  Svátost křtu miminek probíhá bez jejich souhlasu. Často za jejich nesouhlasu. 


  Pak jsi tu psal:

Nikdy nás Bůh nezmění sám a bez nás! Nezmění naše srdce, aniž by se nás zeptal na naše mínění, nezmění ho bez našeho souhlasu. Bůh nás totiž nespasí bez nás!
Bůh totiž člověka stvořil ke vztahu lásky - a naprosto nutnou podmínkou každého vztahu opravdové lásky je svobodné rozhodnutí se pro tento vztah, které platí pro obě zúčastněné strany. V tomto Bůh nemůže za člověka rozhodnout - Bůh nikdy nemanipuluje s lidským srdcem. Bůh nezmění srdce člověka do vztahu s ním bez vůle a bez svobodného rozhodnutí, svobodného souhlasu toho člověka pro tento vztah!


  A píšeš to s vykřičníkem. 

  Oponuješ tím statečně, srdnatě, vytrvale, dlouho, ale oponuješ tím jen sám sobě, tvým vlastním výmyslům a nepravdivým bajkám.
  

  Nám tím neoponuješ. Naopak, píšeš po letech něco, co ti tu píšeme od začátku, o čem od začátku svědčíme. A to je dobře, pokud jsi tuhle základní věc pochopil.


  Pokud chápeš, že Bůh člověka nezmanipuluje a nezmění srdce člověka do vztahu s ním bez vůle a bez svobodného rozhodnutí, a že tvoje bajky o svátosti křtu miminek jsou nesmysl, tak je to jenom dobře. 


  Snad někdy i pochopíš, že když je člověk zasažen Boží milostí, evangeliem, a člověk se pro Boha rozhodně, Bůh změní srdce člověka, přesně podle svého slova, naplní svou smlouvu. Proto také křesťané nesou lidem evangelium, tu moc k záchraně a vedou lidi k tomu rozhodnutí.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:48:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svátost křtu miminek probíhá za souhlasu jejich zákonných zástupců, kteří se zároveň zavazují vychovávat miminko ve víře. A takto je to platné jak před Bohem, tak i před světským právem.

Když ti dítě odmítne chodit do školy, přestaneš ho snad do školy posílat? Počkáš, až se umoudří a půjde tam dobrovolně?


Napsal jsem: "... ve skutečnosti je lidské srdce v tom okamžiku Bohem proměněno, uzpůsobeno k vnitřnímu životu Božího dítěte s Bohem. To je vlastnost, kterou člověk od přirozenosti nemá. "

Tato proměna kvality vlastností lidského srdce je pouze darem schopnosti žít s Bohem, je to dispozice.  Lidské srdce se ale k Božímu obrazu postupně proměňuje až samotným životem s Bohem, spoluprací Boha a člověka na růstu osobnosti člověka. Nejde to bez Boha, nejde to ale ani bez člověka, bez jeho ochotné spolupráce, bez lidské námahy, dřiny a odříkání.


A proto platí i další můj výrok: "
Nikdy nás Bůh nezmění sám a bez nás! Nezmění naše srdce, aniž by se nás zeptal na naše mínění, nezmění ho bez našeho souhlasu. Bůh nás totiž nespasí bez nás!
Bůh totiž člověka stvořil ke vztahu lásky - a naprosto nutnou podmínkou každého vztahu opravdové lásky je svobodné rozhodnutí se pro tento vztah, které platí pro obě zúčastněné strany. V tomto Bůh nemůže za člověka rozhodnout - Bůh nikdy nemanipuluje s lidským srdcem. Bůh nezmění srdce člověka do vztahu s ním bez vůle a bez svobodného rozhodnutí, svobodného souhlasu toho člověka pro tento vztah!
"


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:59:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, lidské srdce život s Bohem určitě proměňuje. 

  A nejvíc proměňuje lidské srdce začátek života s Bohem, znovuzrození.

  Svátost křtu miminek k tomu vůbec není potřeba. S proměněným srdcem svátosti nesouvisí. 

  Život s Bohem proměňuje i srdce lidí, kteří svátost křtu nikdy nepotkali. Naopak lidé, kteří prošli klidně i stovky a stovky svátostí ale s Bohem nežijí, proměnu srdce nikdy nezažili a neví tedy, ani o čem taková proměna je. Proto také nemají, co by odpověděli, když se jich člověk na změnu života a proměnu srdce zeptá. O to více se tito lidé vzpírají, když někdo svědčí o životě s Bohem a o té proměně srdce, kterou dělá Bůh.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 12:24:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
A nejvíc proměňuje lidské srdce začátek života s Bohem, znovuzrození.

  Svátost křtu miminek k tomu vůbec není potřeba. S proměněným srdcem svátosti nesouvisí.
"...


Jistě jsi schopen toto svoje tvrzení (vycucané z prstu) doložit i relevantními odkazy na Písmo! Nebo ne?


Co tak třeba: "Nenarodí - li se kdo znovu z vody a z Ducha svatého, nemůže vejít do nebeského království?"


Už jsem ti vysvětloval: Znovuzrození ve křtu je dar dispozic pro život s Bohem. Člověk se ve křtu stává dítětem Božím.
Jakoby člověk podle těla neměl křídla a tedy nebyl schopen létat, a jako dítě Boží by dostal křídla. Ta jsou sice prvním předpokladem pro létání, ale nejsou ještě samotným létáním. Létat s křídly je potřeba se ještě nejprve naučit.
A to učení létání - to už je o společném díle Boha a člověka - o společném životě s Bohem, o lidské snaze, úsilí, obětech ...




..."Život s Bohem proměňuje i srdce lidí, kteří svátost křtu nikdy nepotkali."...

Souhlasím. Duch si přece vane, kam sám chce. A proto jsou spravedlivými i někteří jinověrci, i pohané. Ale je to pořád život s Bohem na docela jiné (nižší) úrovni - nikoli život Božího dítěte s Bohem. Toho je uschopněn (Božím darem pokristění) pouze křesťan.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 13:02:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Narození z vody, obmytí vodou, je obrazem pokání. Proto Jan Křtitel křtil vodou křtem pokání. Voda je symbol pokání. Po Janu Křtiteli přichází Kristus a křest pokání se rozšiřuje na křest ohněm Ducha. Člověk křtí vodou k pokání, Kristus křtí ohněm Ducha ke znovuzrození. Narození z vody a Ducha, znamená- Narození z pokání (voda), a Ducha (oheň). Voda a oheň jsou pouze symboly. Pokání a Duch je přímé boží působení. 
 Ty si Oko představuješ, že posvěcená voda má při křtu něco jako kouzelnou moc, jenže voda při křtu bez pokání, je stále jenom obyčejná voda, která nijak neočistí ani nijak k pokání nepřiměje.
 No a miminka se ještě kát neumějí, ani jim to zatím netřeba, takže bavit se o křtu miminek je zcela bezpředmětné dokud se nebudou umět kát jako dospělí lidé.

 A to, že se nepokřtěné miminka nedostanou do nebe, a to že byla nedůstojně pohřbívána mimo posvěcenou hřbitovní půdu za hřbitovní zdí, tak jsou strašáky v řk hlavách a velmi smutný historický fakt, který tito strašáci způsobily.

 Dodnes máš v katechismu křest nouze, kdy v případě nebezpečí úmrtí miminka ho můžeš narychlo pokřtít třeba v nemocnici v umyvárně. To abys miminko zachránil před zatracením pro jeho dědičný hřích. Víš co je Oko zvláštní? A co ty mrtvé miminka, které neměly tu kliku, a nebyl při jejich smrti přítomný umyvárkový křtitel? Hm?  A co tě opravňuje křtít nouzově, ale jinak to dělat nesmíš? No, nakonec je dobře, že ty hřbitovy jsou dnes obecní, a nepokřtěné mrtvolky dětí nejsou tak jako v minulosti zahrabávané vně hřbitova u zdi, to aby nenarušili posvěcenou hřbitovní půdu. Ta posvěcená hřbitovní půda a posvěcená voda má společnou jednu vlastnost, život nedává. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:40:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistě jsi schopen toto svoje tvrzení (vycucané z prstu) doložit i relevantními odkazy na Písmo! Nebo ne?

  Já vím, Stando, že máte potřebu stále druhým domýšlet váš život. To, že tu prášíš jednu bajku za druhou o něčem, co neznáš a co si sám nezažil, nezname ná, že to tak dělají všichni. Je na světě spousta lidí, kteří si čtou písmo, zajímají se o životy druhých. Mohou tak mít informace tam, kde si ty jen domýšlíš.

  Samozřejmě jsem schopen dát místa písma, která o tom jasně mluví, od Mojžíše, přes žalmy, proroky, evangelia, listy. A mohu doložit i bezpočtem svědectví z reálného života. Což už tu mnohokrát bylo i na GS.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:02:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A kde jsou argumenty?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:11:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bylo jich už dost. Nechceš je slyšet, nechceš si je připustit! A pak je požaduješ? A co třeba argument. Oko, nejsi spasitel, žádný tvůj skutek tě nespasí!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 18:25:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Jaké argumenty bys ty potřeboval?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 08:57:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Příklad takové odpovědi, která neguje vlastní smysl prohlášení:



Dříve jsem býval velice pyšným člověkem, dneska už vynikám tím, že jsem pokorným a skromným.
   :-) 







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 10:29:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to je zatím to nejúpřímějšī co jsem od Tebe četl Oko. Chápu a zažil jsem to, že nemůžeš říct toho a toho jsem dosáhl, protože to stále není stoprocentní, a ty se nechceš pyšně holedbat.
Je to však všechno ještě jinak. Ty píšeš co JSi byl kdysi a co JSi nyní. Vídíš jak neustále ty sám stavíš do středu? Oko, chlubíme se Kristem, chlubíme se tím jak On v nás působí, a to je ovoce Jeho námahy a my Krista můžeme brzdit svým vzdorem, který může mít i formu vlastní vzdorovité sebezlepšujīcí námahy. A ta není dokonalá, je slabá a proto sebezlepšující dílo nikdy nedokončí. Kdežto Kristus dokonalý a silný je, a proměna kterou dá on je dokonalá a stálá. Na takovou proměnu prostě síly nemáš, tak se o ni ani marně nesnaž. Své síly investuj do toho poznst všechno čím zabraňuješ Kristu aby v tobě mohl způsobovat dokonalé proměny. To tvoje budování trvá tak dlouho právě proto, že omezuješ působení Krista svou malou snahou. Když všechno necháš na Kristu, půjde všechno mnohem a mnohem rychleji.

No a na závěr. Oko, nebude to čemu říkáš pokora bude spíš postupnou rezignací na tvé vlastní stále více věkem omezované síly. To poznáš snadno, jestli užíváš povzdechu ( s tím nic nenadělám), tak se jedná o rezignaci, a ne o pokoru. A na takové poznání potřebuješ pokoru. Ostatně pokora je nejlepší i v poznání čím vzdorujeme Krist,u aby nás mohl proměnit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 29. listopad 2016 @ 13:15:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě bych rád reagoval na tvé pokroucené tvrzení, že "můj Bůh" prý zlo schvaluje.
Už jsem ti to vysvětloval, nic z toho jsi nepochopil.




"Bůh má veškerou moc nad všemi událostmi ve vesmíru. Bůh je režisérem všech událostí. Lidé pak jsou jako herci, kteří svou roli od režiséra zahrají podle scénáře, nebo z vlastní improvizace špatně.


 Nic se na světě, žádná událost, se nemůže udát bez toho, aby to Bůh schválil (dovolil, dopustil).

Ani vlas nám z hlavy nespadne bez Boží vůle, (bez Božího dovolení, dopuštění).

Z tohoto pohledu Bůh Abimelechovi nedovolil zhřešit (Gn 20,3).
Z tohoto samého pohledu Bůh dovolil (dopustil) Davidovi zhřešit (2 Sam 11,27). Jistě měl Bůh možnost Davidovi (podobně jako Abimelechovi) nedovolit zhřešit, zabránit tomu. Ale neudělal to.

Podobně Bůh ve své absolutní moci nad tímto světem dovolil Hitlerovi a jeho pohůnkům genocidu židů. Neznamená to, že by s genocidou vnitřně souhlasil, ale stejně ji dopustil. Určitě Bůh mohl ve své moci genocidě židů zabránit, ale neudělal to.
"







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. listopad 2016 @ 14:02:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ještě bych rád reagoval na tvé pokroucené tvrzení, že "můj Bůh" prý zlo schvaluje. 

  Ty piš něco o "logice", Stando.

  Tak schvaluje ten tvůj bůh zlo, nebo neschvaluje? Psal jsi tady několikrát, že tvůj bůh musí schvalovat všechno, i hříchy a zlo. 

  Když děláš dobrovolně a svobodně nějaký hřích, když si dobrovolně a svobodně zvolíš zlo, schválí ti to tvůj bůh? Dovolí ti ten hřích? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 30. listopad 2016 @ 11:26:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, vždyť to vysvětluji na příkladu třeba Davida!  Bůh mohl Davidovi mnoha způsoby zabránit, aby zhřešil. Mohl ho ochránit před jeho pádem do hříchu cizoložství.
Udělal to Bůh? Nebo dal věcem volný průchod, protože respektuje svobodu člověka natolik, že ho neznásilňuje, ale volbu ponechává na člověku?


Nebo chceš snad popřít, že Bůh má tu moc zabránit každému člověku aby zhřešil? Ale dělá to tak snad vždycky?



Bůh dal člověku dar svobody se sám rozhodovat.
I s tím rizikem, že mnozí se rozhodnou špatně a proti svému blahu.
Bůh totiž člověka stvořil ke vztahu lásky - a naprosto nutnou podmínkou každého vztahu opravdové lásky je svobodné rozhodnutí se pro tento vztah, které platí pro obě zúčastněné strany. V tomto Bůh nemůže za člověka rozhodnout - Bůh nikdy nemanipuluje s lidským srdcem. Bůh nezmění srdce člověka do vztahu s ním bez vůle a bez svobodného rozhodnutí, svobodného souhlasu toho člověka pro tento vztah!



Svoboda je o tom, že něco můžeš udělat, že ty sám si vybíráš a sám neseš i důsledky svých rozhodnutí.
Vůbec to nesouvisí s tím, zda se nakonec rozhodneš to udělat, nebo se rozhodneš to neudělat.
První lidé v ráji měli svobodu volby; mohli respektovat Boží zákaz - mohli se také rozhodnout na tento Boží zákaz nedbat. Víme, že se rozhodli pro to druhé ...důsledek toho byl, že byli vyhnáni z ráje. Ztratili osobní svobodu, byli v otroctví hříchu - ale nikdy neztratili svobodu své volby.
Lidé pořád věděli, co je dobré a co je zlé - a vybírali si mezi tím.


Nesvoboda je o tom, že něco nemůžeš udělat, nemůžeš si sám zvolit.
Kdyby např. v ráji nebyl "strom poznání dobrého a zlého", lidé by technicky vůbec nemohli okusit z jeho ovoce. Nebylo by se mezi čím rozhodovat. Nemohli by zhřešit. To je nesvoboda. V takové nesvobodě zhřešit však nemůže existovat opravdový vztah lásky, který je podmíněn vlastním rozhodnutím milovat - a vlastní rozhodnutí je podmíněno zase tím, že máš možnost si vybrat z více možností  ..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 30. listopad 2016 @ 12:06:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Modloslužebníku, zacházíš do duchovního extremismu. Považuješ za nesvobodu nemožnost zhřešit?!
 V takovém uvažování může vrah říct, je nesvobodná nemožnost někoho zavraždit.

 Oko, láska nám znemožňuje hřešit. Láska nám znemožňuje Boha a lidi zraňovat hříchem. Láska ve svobodě božích dětí se nerozhoduje mezi zlem a dobrem!

 O tom co je svoboda nemáš stále ani šajn, a svobodu si pleteš se svým nikdy nekončícím rozhodováním se mezi zlem a dobrem. To svoboda není, nikdy nebyla. to je boj hříšného otroka za získání svobody. Zatím nevíš kterému pánu sloužit, a proto se mezi dobrem a zlem musíš neustále a nesvobodně volit a rozhodovat ty otroku hříchu!

 To tvoje rozhodování mezi dobrem a zlem je NESVOBODA! A to bylo to před co byla Eva satanem postavená. Do doby než se musela rozhodovat mezi zlem a dobrem ten problém neměla. Satan ji postavil před rozhodnutí zla a dobra, ne Bůh. Do doby než ji satan pokoušel byla Eva rozhodnutá pro Boha, nemusela volit mezi zlem a dobrem. To satan ji postavil před volbu dobra a zla, mezi volbu Bůh nebo satan!! Selhala, a její selhání začalo že se do takové volby vůbec nechala postavit!
 Mohla nad tím mávnout rukou a prostě a jednoduše mezi dobrem a zlem nevolit, jelikož zla v dobru netřeba, je to něco co do ráje nepatří. Tak proč se s tím vůbec zabývat? Ve svobodě a lásce nám božím dětem rozhodování mezi zlem a dobrem vůbec nenáleží. Eva se mohla rozhodnout mezi dobrem a dobrem. Mohla požádat Boha o radu, a mohla zůstat v ráji.To jsou dvě dobra, dvě rozhodování bez zla! To je svoboda Oko! Ve svobodě božích dětí se vždy rozhodujeme mezi dobrem a dobrem, mezi krásným a krásnějším. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 30. listopad 2016 @ 21:36:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby např. v ráji nebyl "strom poznání dobrého a zlého", lidé by technicky vůbec nemohli okusit z jeho ovoce. Nebylo by se mezi čím rozhodovat. Nemohli by zhřešit. To je nesvoboda. V takové nesvobodě zhřešit však nemůže existovat opravdový vztah lásky, který je podmíněn vlastním rozhodnutím milovat - a vlastní rozhodnutí je podmíněno zase tím, že máš možnost si vybrat z více možností 

  Stando, tvoje nesmyslné uvažování už jsem četl. Mnoho slov, aby ses vyhnul jednoduchým a přímým otázkám. 

  Vícekrát jsi tu při tvé propagaci "svobody" hřešit psal, že tvůj bůh ti dovolí hřích a schvaluje zlo. . Dokonce jsi psal, že apoštolovo slovo "všechno je mi dovoleno" se ti převrací do té podoby, že ti bůh hřích dovoluje. Že máš od tvého boha svobodu si vybírat zlo.

  Teď jsi napsal:

  Co je tedy na "mém" tvrzení pokrouceného? Jen jsem opakoval tvoje tvrzení, že tvůj bůh musí všechno schválit, i zlo. Můžeš tedy nějak jasně a bez vytáček odpovědět na to, jak to s tím tvým bohem, se hříchem a se zlem je?





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 10:00:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Svoboda volby není o tom, že si vezmu to, po čem zrovna zatoužím, ale svoboda je o vlastní odpovědnosti za každou volbu  - a také o nesení důsledků svých rozhodnutí."...

Všechno je mi dovoleno - ale ne všechno prospívá ...




Je až s podivem, že tak jednoduchou věc stále nemůžeš pochopit. Co je to v tobě za blok?



Tolikrát jsem ti už vysvětloval, že Bůh zlo našich hříchů dopouští už tím, že proti němu hned nezasáhne. Třeba z výchovných důvodů, abychom na sobě pocítili účinky zla a příště se jej vyvarovali.

Není snad pravdou, že Bůh má stále ve své moci každou událost v dějinách, že mohl klidně zasáhnout a zastavit Hitlera i Stalina - ale neudělal to! Ve své absolutní nadvládě nad člověkem přesto dovolil - dopustil - všechny hrůzy válek. Mohl jim přece snadno zabránit - ale zasáhl by tím do svobodné volby lidí, kteří si toto zlo zvolili. Bůh svěřil člověku zemi i vše, co je na ní. Člověk má být hospodářem. Až na konci života člověk vydá Bohu počet ze svých skutků.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 01. prosinec 2016 @ 12:45:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Skutky jsou pro boží soud, pro spásu je víra. Spasení jsme ve víře.

 Svobodná vůle není rozhodováním se mezi dobrem a zlem. To je rozhodování otroků hříchu. Pokud tě hřích ovládá, láká, vábí, musíš se rozhodovat zda ho spácháš, zda ne. Pak se rozhoduješ jako otrok, kterého táhne řetěz na noze zpět do vězení. 
 Pokud tě hřích neovládá, žádného rozhodování mezi dobrem a zlem není třeba. A to je svoboda božích dětí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 07:26:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je až s podivem, že tak jednoduchou věc stále nemůžeš pochopit. Co je to v tobě za blok?

  Já vím Stando. Klasická tvoje taktika v diskuzi, když se zamotáš do tvých kliček a háčku, tak si začneš o diskutujících vymýšlet lži, útočit na jejich osobnost, abys nemusel odpovědět na jednoduchou otázku.


Tolikrát jsem ti už vysvětloval, že Bůh zlo našich hříchů dopouští už tím, že proti němu hned nezasáhne. Třeba z výchovných důvodů, abychom na sobě pocítili účinky zla a příště se jej vyvarovali.

  Já vím, vyhýbáš se odpovědi na otázku, tak musíš zaplácat prostor nějakým vysvětlováním, které tě jistě velmi pálí. A pravděpodobně si z tvých úvah omylem vykládáš, že bůh zlo schvaluje a hřích dovoluje, jen to nejsi ochoten napsat přímo?


  Zpět k tématu.

  Psal jsi, že tvrzení, že tvůj Bůh prý zlo schvaluje, je "pokroucené". 

  Napíšeš prosím, co pokrouceného je na tom, že tvůj bůh zlo schvaluje? 

  Neschvaluje snad tvůj bůh zlo? 

  Dříve jsi mnohokrát psal, že tvůj bůh zlo schvaluje, když jsi tu obhajoval tvou "svobodu" hřešit. T teď jsi zopakoval, že tvůj bůh zlo a hřích schvaluje. Tak co je pokrouceného na tvrzení "tvůj bůh zlo schvaluje"?

  Nerozumíš snad tomu slovu "všechno je mi dovoleno" tak, že ti tvůj bůh dovolil hřešit? Naznačoval jsi to tu v souvislosti s tvou "svobodou" hřešit. 

  Proč neodpovíš přímo?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:22:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já odpovídám přímo:

(Iz 45,5-7)
Já jsem Hospodin a jiného není, kromě mě není Boha. Přepásám tě, ačkoliv mě neznáš,  aby poznali od východu slunce i ti od jeho západu, že není nikoho mimo mě: Já jsem Hospodin a jiného není.  Formuji světlo a tvořím tmu, činím pokoj a tvořím zlé; já, Hospodin, činím toto všechno....


Smysl je v tom, že bez vůle Boží se na světě vůbec nic stát nemůže.
Ani člověk nemůže zhřešit skutkem zla, pokud to Bůh nedopustí. 


Bůh nefandí zlu a zlé jednání člověka je Bohu protivné. 

Bůh však natolik miluje člověka, že pokud se člověk rozhodne pro zlo, Bůh jeho svobodu v rozhodování neomezí tím, že by mu v tom nějak zabránil. Bůh dovolí člověku i zhřešit. V opačném případě by člověk ani zhřešit nemohl, mohl by konat jenom dobré věci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 11:56:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 V tomto uvažování jsi jen krůček od toho obvinit Boha za svůj hřích. Podle toho jak závadným způsobem se o svobodě vyjadřuješ vznikají tyto nevyhnutelné otázky. Je to tvoje svobodné rozhodnutí pro hřích více tvoje, nebo více boží? Kdo nese za tvůj hřích větší odpovědnost, ty nebo Bůh? Když je boží vůle abys zhřešil, k čemu je ti tvoje rozhodování? Kdo potom za to může? Ty nebo Bůh? Nebo je snad tvoje "svobodné" rozhodnutí pro hřích mocnější než boží vůle? 

 Jsi otrok hříchu, se řetězem na noze který tě neustále táhne zpět do temně kobky, když se musíš rozhodovat mezi dobrem a zlem, mezi životem Bohu a životem v cele. Jednou se "svobodně" rozhodneš pro celu, jindy pro Boha. A něčemu takovému říkáš svoboda? Život se řetězem na noze?
 Svoboda božích dětí není o rozhodování se mezi dobrem a zlem. Tak to mají otroci, které zlo a hřích ovládá, a oni s tím musí sami a marně bojovat. Oko, ty ani netušíš kolik jsi toho v posledních týdnech o sobě pověděl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 14:50:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, takže jsi opět nenapsal, co je špatně na tom, že "tvůj bůh schvaluje zlo", což jsi tu vícekrát psal. Nevím tedy, jak je to s tvým bohem, co sis ho vyrobil ve tvé hlavě, zda zlo schvaluje a zda ti hříchy dovoluje, protože není jasné, jak sis to zrovna teď vymyslel. Pokud si na to nezpomínáš, když jsme se bavili o hříchu a nemocech, o tom, že se křesťané jasné modlí za uzdravení a tak mohou vědět, že Bůh zlo neschvaluje a stojí na jejich straně, ty jsi statečně oponoval s tím, že tvůj bůh zlo schvaluje. Když píšeš, že "všechno je ti dovoleno", neodpovíš jasně, jestli ti ten tvůj bůh dovolil i hřešit.



  Tak jen pro tvou informaci: To, že tě Bůh nezastaví nebo nezabije když hřešíš, neznamená, že Bůh tvůj hřích schvaluje nebo dokonce že ti dovoluje hřích. 

  Pokud bys chtě procitnout z tvých, kliček a háčků, do kterých ses zamotal, zkus se zamyslet třeba nad sebou a nad vztahem se svými dětmi: Pokud jsi jim někdy nezabránil v nějakém zlém konání, v nějakém hříchu, byť jsi mohl, znamenalo to snad, že jsi jim hřích schválil a se zlem souhlasil? 


  Jsi li tedy schopen se zamyslel nad nesmysly, co píšeš. Máš-li na to svobodu. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 02. prosinec 2016 @ 15:15:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To přirovnání těm dětem je velmi trefné.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:00:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, asi je zbytečné v tomto pokračovat.

Jsi v křeči myšlení, v zajetí předsudků a schématických klišé, neschopen nových pohledů z různých jiných úhlů.
Jsi v křeči vlastního myšlení, neschopen už poznat ani rozdíl mezi Bohem a člověkem. Cožpak já jsem snad pánem nad událostmi, když mi dáváš takové otázky?



..."To, že tě Bůh nezastaví nebo nezabije když hřešíš, neznamená, že Bůh tvůj hřích schvaluje nebo dokonce že ti dovoluje hřích. "...

Bůh je pánem úplně nad každou událostí ve stvoření, je pánem i nad válkami lidí a katastrofami. Bůh je pánem nad každým hříchem. Kdyby je nedopustil, nebyly by. Bůh je pánem nad tím, když prší, je pánem i nad tím, když je sucho.  Kdyby Bůh nedopustil potopu, taky by nikdy na lidi nepřišla. Všechny události ve stvoření se dějí jedině proto, že to Bůh dopustí. Ať je to výbuch supernovy kdesi ve vesmíru, nebo zašlápnutí mravence někde na polní cestě. Každý vlast na tvé hlavě má Bůh ve své moci a ten vlas vypadne pouze tehdy, když to Bůh schválí. Jinak ne.
Každý skutek člověka - skutek dobrý i skutek zlý - má Bůh stejně ve své moci. Když Bůh nedovolí, žádná událost ve stvoření neproběhne.


Jestliže se moje dítě pro cokoli rozhodne a já s tím nesouhlasím, vyjádřím mu tento svůj nesouhlas a uvedu pro to své důvody. Konečné rozhodnutí toho, co nakonec udělá, ovšem stejně ponechám na něm a neobrátím se k němu zády. I v jeho chybách mu budu stát po boku připraven pomoci, kdykoli o to požádá.



Já však na rozdíl od Boha nejsem pánem nad všemi událostmi, neschvaluji všechno to, co se má stát a co se stát nemá.  I kdybych o to usilovali sebevíc, stejně nakonec proběhne běh věcí podle Božího scénáře..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:30:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Si volajaký zmetený Oko. Všechno je podle Boha, ale ty se rozhoduješ zda to či ono bude tak nebo onak. Na tvém rozhodnutí dokonce záleží i tvá spása. Na tvých sebezdokonalujících skutcích záleží tvůj vztah k Bohu. Všiml sis vůbec někdy na vztahu dětí a rodičů, že pro vzájemnou lásku jsou nějaké dětské sebezdokonalující skutky naprosto nedůležité? Všiml sis, že dítě dělá to co rodič, že ho instinktivně napodobuje v jecho chování a smýšlení. Všiml sis, že se přitom nemá potřebu rozhodovat mezi zlem a dobrem tak jako ty. Jistě ty už nejsi dítě. Jsi starý chlap a modloslužebník, a tvá dětská mysl je modloslužbou potemnělá, a proto nežiješ v boží přítomnosti, a proto vnášiš do vztahu dítěte a Boha tvrdost tvého kameného srdce!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 18:39:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi v křeči myšlení, v zajetí předsudků a schématických klišé, neschopen nových pohledů z různých jiných úhlů.
Jsi v křeči vlastního myšlení, neschopen už poznat ani rozdíl mezi Bohem a člověkem. 


  Chápu, že neodpovíš jak to s tím tvým bohem je, jestli ti dovoluje hřích, které všechny hříchy ti ve tvé "svobodě" hřešit dovolí a jestli ten tvůj bůh schvaluej zlo.


 Konečné rozhodnutí toho, co nakonec udělá, ovšem stejně ponechám na něm a neobrátím se k němu zády. I v jeho chybách mu budu stát po boku připraven pomoci, kdykoli o to požádá.

  A takové tvoje chování znamená, že hřích schvaluješ? Nebo to znamená, že jsi ten hřích dovolil?


  O našem Bohu jsem ti psal: Náš Bůh hřích lidem nedovoluje. Zlo jasně neschvaluje, odsuzuje zlo. Nedovoluje lidem vybírat si mezi dobrem a zlem. Když si budeš číst naše učení, o našem Bohu, už na začátku najdeš jasný příkaa a jasné varováníZe stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš. Kdybys to naše učení a svědectví lidí ze života s Bohem četl dále, budeš na to narážet znovu a znovu: Bůh hřích jasně odmítá, vždy hřích zakazuje. Zlo neschvaluje. Když se budeš bavit s křesťany (a to dokonce i s křesťany, kteří žijí v ŘKC) ani jeden ti nebude schvalovat nebo dovolovat hřích. 



  Tak ti taky něco napíšu o tobě.

  Ty si měj boha jakého chceš, klidně takového, co ti nějaký hřích schválí, když ho uděláš, nebo ti ho dokonce dovolí dopředu. To už je tvoje věc. Pokud ale budeš tvoje myšlení a tvou situaci přisuzovat druhým, budeš se plést: Málokdo žije to, co ty. Ani v ŘKC jsem nepotkal jediného člověka, který by měl tvou ideologii, co tu prezentuješ. Je možné, že se to teď změnilo a tohle vaše nové učení o "svobodě" hřešit římští katolíci tají, ale spíše bych řekl, že je to nějaké tvoje specifikum, jak ses tu vzepřel proti jasnému Božímu slovu a pak ses do tvé vlastní vzpoury zamotal.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:15:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Málokdo žije to, co ty. Ani v ŘKC jsem nepotkal jediného člověka, který by měl tvou ideologii, co tu prezentuješ. Je možné, že se to teď změnilo a tohle vaše nové učení o "svobodě" hřešit římští katolíci tají, ale spíše bych řekl, že je to nějaké tvoje specifikum"...


Stále ti opakuji, že katolické učení znáš jen velmi mezerovitě. Přestože jsi v něm vyrůstal. Proto jsi také sklouzl do sekty - z nedostatku potřebného vzdělání ve víře.


KKC §1861
Smrtelný hřích je zásadně v možnosti lidské svobody, stejně jako sama láska.
Důsledkem smrtelného hříchu je ztráta lásky a posvěcující milosti, totiž stavu milosti. Není-li hřích napraven lítostí a Božím odpuštěním, způsobí vyloučení z Kristova království a věčnou smrt v pekle. Naše svoboda má vskutku moc udělat definitivní nezvratná rozhodnutí. Avšak úsudek o lidech musíme ponechat Boží spravedlnosti a milosrdenství, i když můžeme usoudit, že nějaký skutek je sám o sobě těžkým hříchem.




Odpovědnost za spáchané zlo je nedílně spojena se svobodou si vybrat toto zlo spáchat či zlo nespáchat. Pokud je tato svoboda nějak omezena (třeba nátlakem, vydíráním, nucením něco udělat, psychickou depresí a pod.), odpovědnost za spáchané zlo se u hříšníka pochopitelně snižuje.


§2303
Dobrovolná nenávist odporuje lásce. Nenávist k bližnímu je hříchem, když pro něho člověk uváženě chce zlo. Zášť k bližnímu je těžkým hříchem, když někdo vědomě chce, aby bližní měl velkou škodu. „Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce …“ (Mt 5,44-45).


§1033
Nemůžeme být spojeni s Bohem, jestliže se svobodně nerozhodneme milovat ho. Avšak nemůžeme milovat Boha, jestliže těžce hřešíme proti němu, proti svému bližnímu a proti sobě samým: „Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah — a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvalý a věčný život“ (1 Jan 3,14-15). Náš Pán nás upozorňuje, že budeme od něho odděleni, jestliže nepřispějeme na pomoc chudým a maličkým v jejich nouzi: jsou totiž jeho bratry. Zemřít ve smrtelném hříchu, aniž by byl smyt lítostí, a nepřijmout milosrdnou Boží lásku, to znamená zůstat navždy odděleni od Boha v důsledku našeho svobodného rozhodnutí.
A tento stav konečného sebevyloučení ze společenství s Bohem a s blaženými je označován slovem „peklo“.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 11:36:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidíš Cizinče, omlouvá tě tvou nedostečnou vzdělaností v řk víře, a to, že se s tebou vůbec baví považuj za projev jeho dobré vůle vytáhnout tě ze sekty, a přitáhnout zpět do řkc. Vrátil se s kostela, tak je nyní nabuzený modloslužbou a tasí kazrechismus.

Oko, modloslužebníku, ten katechismus lže! A jty si špatně vzdělaný v řk víře. Našel bych ti mnohem lepší argumenty z katechismu. Jenže ty při své omezenosti se soustředíš jen ne několik slov, a ne na celkový obsah.

1) Nenávist není dobrovolná, je otrocká. Kdo nenávidí, nemůže se dobrovolně nenávisti zbavit, potřebuje boží milost a odpuštění.
2) Rozhodování se mezi zlem a dobrem není svoboda, nemůžeš se tímto otrockým způsobem rozhodovat pro lásku, pro Boha.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 20:12:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále ti opakuji, že katolické učení znáš jen velmi mezerovitě. Přestože jsi v něm vyrůstal. 

  Stando, samozřejmě. Znám učení, které bylo v ŘKC do 90. let minulého století. Neučili nás tehdy ten váš nový výklad, že "všechno je dovoleno" pro vás teď znamená "je dovoleno hřešit". 

  Hřích nám normálně zakazovali. 

  Tedy většinou nám hřích zakazovali, kromě uctívání materií a dalších věcí, ke kterým nás naopak vedli.


Proto jsi také sklouzl do sekty - z nedostatku potřebného vzdělání ve víře.

  Stando, já vím, když ti "dojde dech", tak máš nutkavou potřebu si vymýšlet lži o diskutujících. Přemýšlej alespoň trochu: Miminka nesklouzávají do sekt proto, že neznají učení, do kterého je vmanipulují ze své neznalosti jeho rodiče.

  Kdyby tě něco o mém životě zajímalo, tak se místo vymýšlení lží a prášení bajek zeptej. Napíšu ti to. A rád.


Naše svoboda má vskutku moc udělat definitivní nezvratná rozhodnutí

  A tomuto vašemu novému učení věříš, Stando? Všimnul sis ho? 

  Píšeš to dokonce boldem, snad ti to dnes přijde důležité?

 Je opravdu ta vaše svoboda taková, že má moc udělat definitivní, nezvratná rozhodnutí?


  Když jsme tu před mnoha lety psali o našem rozhodnutí pro Pána Ježíše, a psali jsme o něm hodně často, protože to rozhodnutí pro nás bylo klíčové, jakýsi "oko" statečně a dlouze oponoval a psal tu boldem a dokonce podtrženě:

  Jak to máš tedy teď "ponovu", co máte tohle nové učení a dokonce v katechismu? Věříš tomu vašmu katechismu, nebo je pro tebe taky "hrozný omyl", nebo se přeci jen za léta po diskuzích s křesťany tvůj pohled změnil a rozumíš, že lidská svoboda má vskutku moc udělat definitivní nezvratná rozhodnutí?

  Už nám budeš věřit a nebudeš oponovat, když píšeme o smlouvě s Bohem v Ježíši a o našem rozhodnutí?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 10:14:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Není žádné lidské opravdové a definitivní rozhodnutí"...

- ve smyslu toho, že my nejsme jako Bůh, lidská rozhodnutí odrážejí podstatu slabého člověka se sklony k nevěrnosti. Pro co se dneska vážně rozhodneš, to máš sklon v budoucnosti v pokušení (z lidské slabosti) třeba i zradit.


Ve své svobodě každodenních rozhodnutí my máme moc udělat nezvratná definitivní rozhodnutí, které nás posunou buď blíže k Bohu, nebo dál od Boha. Když člověk zhřeší hříchem ke smrti, definitivně v tomto okamžiku se od Boha odděluje. Stává se duchovně mrtvým - a být mrtvým - to je nezvratná definitiva. Člověk tuto situaci (tento stav duchovní smrti)  už vlastními silami sám nemůže zvrátit.
A zde nastupuje Boží milost - oběť Krista otevřela cestu ke spasení i duchovně mrtvým - skrze dar pokání a obrácení, který však není samotným činem Boha, ale vyžaduje i od člověka zapojení jeho srdce, lítost nad spáchaným zlem a lidský souhlas k touze po obrácení, po lepším životě a vyznání hříchů, smíření s církví. Tato touha po obrácení je dílem Ducha svatého, ale člověk se jí musí chopit jako záchranného lana, aby byl zachráněn.


Toto učení je stále  "nové" - už nějakých 2000 let.  :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 07:16:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, ty máš zvláštní dar. Napíšeš mi "Stále ti opakuji, že katolické učení znáš jen velmi mezerovitě. Přestože jsi v něm vyrůstal." a pak uvedeš citaci z katechismu, a ještě boldem, která tebe samotného usvědčuje z neznalosti toho učení, když jsi tu dříve mnohokrát oponoval definitivnosti lidského rozhodnutí. 

 
  Víš, že jsem ti tu mnohokrát o lidském rozhodnutí a o svobodě psal, dával jsem ti i odkazy na slova vašich papežů k tématu. A ty jsi stále oponoval a psal jsi, že takové rozhodnutí je "hrozný omyl". 

  Což jen otevřeně ukazovalo na to, co žiješ.


  Ten úryvek z katechizmu také jen ukazuje na to, jak je ta vaše "svoboda" hřešit mimo. "Definitivní rozhodnutí" a "svobodu" uvádí v souvislosti se hříchem! To je opravdu hrozný omyl, takto to v životě opravdu nefunguje.


  Žádné "svobodné" rozhodnutí pro hřích není definitivní. Vždycky, vždycky, vždycky může nastat situace, kdy člověku přijde v jeho hříchu pomoc, kdy někdo člověku přinese evangelium, pokání, smíření, uzdravení. Až do smrti. A často se to stává.


  V tom se rozhodnutí pro Pána Ježíše liší. To není nějaké dočasné rozhodnutí "do doby než si to člověk rozmyslí" či "dokud mu to bude vyhovovat a nebude si zase vybírat zlo a hřích", jak o tom svědčíte vy. Smlouva v Ježíši je věčná smlouva, je to krevní smlouva. Platí o ní to, co je napsané v písmu a platí to jistě. I když to neznáte, nezažili jste to, máte potřebu tomu různě oponovat, tak na tom, co říká dělá Bůh nemůžete nic změnit.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 10:39:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pojem definitivní rozhodnutí, je pro skutkaře zavádějící. Víš kolik takových definitivnkích rozhodnutí jsem jako skutkař udělal? A Oko na tom nyní není jinak. Okovu "svobodnou" vůli ve které se rozhoduje mezi zlem a Bohem nelze použít k tomuto definitivnímu rozhodnutí. To "definitivní" rozhodnutí je odevzdáním se do boží vůle, děj se vůle Tvá. A Kristu se odevzdáváme cele i s našim rozhodováním pro zlo a Boha. Takže ten poslední akt rozhodnutí se, je ve správném vyjádření- odevzdání se.
Ono když se nad tím člověk zamyslí, tak slova " a nyní jsem se namísto zla rozhodl Bože pro Tebe, můžeš mne proměnit" jsou slova  otroka hříchu, slova urážlivá a pyšná. Králi lásky jako vzpurní otroci konečně dovolujeme aby s námi učinil to, co ve své láskyplné vůli chtěl dávno. JÁ ti bože dovoluji! A ty protože jsem ti to dovolil nyní můžeš konat! To je podoba rozhodováni ho se mezi zlem a Bohem ve světle pravdy.
Napřed nám však Bůh musí dá poznat, co všechno nás blokovalo, a čím jsme vzdorovali Jeho vůli, a to proto aby nové srdce nebylo na druhý den zase kamenné.
A mezi vzdor vůči boží vůli, patří i naše rozhodování se mezi zlem a Bohem. Pro Boha se nerozhodujeme, Bohu se odevzdáváme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 13:39:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Žádné "svobodné" rozhodnutí pro hřích není definitivní. Vždycky, vždycky, vždycky může nastat situace, kdy člověku přijde v jeho hříchu pomoc, kdy někdo člověku přinese evangelium, pokání, smíření, uzdravení. Až do smrti. A často se to stává."...


Stává se to. Jako se to stalo lotru po pravici, ale nikoli ve stejné milosti i lotru po levici. Rozdíl mezi nimi byl právě v jejich svobodném rozhodnutí se v prvním případě pro Boha a v případě druhém proti Bohu.

Přestože Bůh chtěl, aby byli oba dva spaseni, ten druhý ve svobodě svých rozhodnutí tuto nabízenou milost odmítl..


Každá smlouva s Bohem je platná, protože Bůh je věrný svému slovu. Nevěrnost do smlouvy přináší toliko člověk ve svobodě svých rozhodnutí. Proto je člověk za svá rozhodnutí odpovědný, proto za ně bude odměněn či potrestán. Protože při rozhodování měl Bohem danou svobodu se rozhodnout správně či špatně..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 18:45:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neplácej hlouposti o lotrech, vem do ruky bibli a přečti si konverzaci mezi Kristem a lotry!

Oko, ty se vyjadřuješ o Nové smlouvě množným  způsobem jako žes ji uzavřel ty!!! Nejsou žádne smlouvy s Bohem, je jen JEDNA smlouva, a za nás lidi ji uzavřel Kristus.
Ty můžeš mít na Kristově  Novè smlouvě svou účast, anebo si můžeš spolu se svými stranickými kolegy uzavírat  pochybné smoluvy vlastní, dle toho jak se vám zamane ve vaší "svobodě" hřešit.







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 07:57:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stává se to. Jako se to stalo lotru po pravici, ale nikoli ve stejné milosti i lotru po levici. Rozdíl mezi nimi byl právě v jejich svobodném rozhodnutí se v prvním případě pro Boha a v případě druhém proti Bohu. Přestože Bůh chtěl, aby byli oba dva spaseni, ten druhý ve svobodě svých rozhodnutí tuto nabízenou milost odmítl..

  No sláva! Po letech takový pokrok. 

  A H₂O u toho vůbec nebyla. Ani žádná svátost.

  Už tedy rozumíš křesťanům, tomu, co ti tu celá léta píší o lidském rozhodnutí? Už chápeš, proč vedeme k rozhodnutí pro Boha, proč lidi vedeme k přijetí oběti Pána Ježíše, k přijetí milosti, pokání? Rozumíš tedy tomu, co jsem psal ze svého života? 

  Nebo je to zase nějaká tvoje klička, do které ses zamotal?


Každá smlouva s Bohem je platná, protože Bůh je věrný svému slovu.

  Určitě, Stando. A Bůh často s lidmi uzavíral a uzavírá různé smlouvy.


Nevěrnost do smlouvy přináší toliko člověk ve svobodě svých rozhodnutí. 

  No, v tom se právě Boží smlouva vůči Kristu liší. Protože v ní člověk se svou nevěrností nefiguruje.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:11:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." A H₂O u toho vůbec nebyla. Ani žádná svátost."...


Ale to víš, že byla - křest krve v hodině smrti.



..."No, v tom se právě Boží smlouva vůči Kristu liší. Protože v ní člověk se svou nevěrností nefiguruje."...

To si pleteš.
Smlouva v Kristu je sice jednostranným závazkem (ze strany Boha), ale člověk svou nevěrností může svým vlastním rozhodnutím ztratit účast na této smlouvě. Takže člověk v té smlouvě pochopitelně také figuruje - jinak by byla taková smlouva naprosto nesmyslná (Bůh sám pro sebe žádnou smlouvu nepotřebuje, je určená člověku). Člověk v ní však figuruje po novu - nikoli "něco za něco" (spása za dobré skutky), ale figuruje v ní Boží milost spasení, kterou třeba člověku otevřeným srdcem upřímně přijmout a pro další kvalitní život s Bohem spolupracovat s Bohem na Božím díle spásy..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:34:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Křest" krve je blud z encykliky Evangelium vitae. Pozor na to! Dalším souběžným bludem "křtu" krve od JPII byl  "křest" touhy. 

Oko, to je JINÉ EVANGELIUM! 

Apoštolové dvakrát proklely každého kdo by jiné evangelium než oni hlásal,a to i kdyby to byl anděl z nebe!
Komu věříš? 
Apoštolům nebo JPII?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:40:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Není žádné lidské opravdové a definitivní rozhodnutí"...


..."Naše svoboda má vskutku moc udělat definitivní nezvratná rozhodnutí. "...




Život člověka se skládá z řady po sobě jdoucích přítomných okamžiků. Jako množina bodů úsečky, na jejímž konci čeká smrt těla.
O tomto konci můžeme říci, že strom nakonec padá na tu stranu, na kterou se nakláněl.
Všechny předcházející prožívané přítomné okamžiky mají každý svůj vliv na konečný stav tohoto našeho "stromu" - tedy zda se nakláníme směrem k Bohu, nebo směrem od Boha. Naše svoboda vybrat si Krista následovat - nebo nenásledovat - v každém dalším novém okamžiku, dokud žijeme své pozemské životy, nás směřuje do toho našeho konečného stavu v okamžiku naší smrti těla, kdy se rozhodne o celé naší věčnosti. Tento život ve svobodě volby je přípravou na věčnost, je oním "nakláněním stromu" směrem k Bohu, či směrem opačným.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 14:27:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Dobře jsi pospal to, kam tě zavedlo tvoje rozhodovaní se pro zlo a Boha!
 Buď si Bohu blíž anebo dál. Ale to je úplně na nic. Buď žiješ v Bohu, a máš Krista v srdci. A nebo máš Krista vně a musíš se Mu buď přibližovat nebo vzdalovat. A to je výsledek tvého rozhodování se mezi zlem a Bohem, což zcela mylně nazýváš svobodnou vůlí!
 Kristovci se nerozhodují pro dobro nebo zlo, Kristovci svobodně žijí v Bohu a se zlem vedou boj. Toto poslání nám přece Kristus uložil, vést boj proti duchovním mocnostem zla.
 A jak vedeš boj ty, když se stále musíš rozhodovat na kterou stranu se postavíš? Pak se nediv, že Bůh je vně tebe a ty se mu chvilku vzdaluješ a chvilku přibližuješ.

Pravá svobodná vůle se děje v boží vůli, ta tvoje "svobodná" vůle je nekončícím rozhodováním se, na kterou stranu se přidáš. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 09:35:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Život člověka se skládá z řady po sobě jdoucích přítomných okamžiků. Jako množina bodů úsečky, na jejímž konci čeká smrt těla. 

  Ne u každého, Stando. 

  A o tom je právě věčný život.


Všechny předcházející prožívané přítomné okamžiky mají každý svůj vliv na konečný stav tohoto našeho "stromu" - tedy zda se nakláníme směrem k Bohu, nebo směrem od Boha. Naše svoboda vybrat si Krista následovat - nebo nenásledovat - v každém dalším novém okamžiku, dokud žijeme své pozemské životy, nás směřuje do toho našeho konečného stavu v okamžiku naší smrti těla, kdy se rozhodne o celé naší věčnosti.

  Stando, vaši situaci chápu, popisoval jsi jí tu mockrát a velmi podrobně, znovu a znovu.

  A já se tě vždy a znovu a znovu ptal: Proč to takto děláte? Máte k tomu nějaký důvod? 

  Je to pro vás, pro vaše okolí, pro Boha či pro kohokoliv jiného nějak užitečné, čekat s tím rozhodnutím až na Smrt?

  Co když, až přijde Smrt, bude na rozhodnutí pozdě? Smrt může přijít už dneska, nebo zítra! Jedeš autem, vlakem, jen jdeš po silnici, pravděpodobnost smrti nemalá. Srdeční, mozková příhoda... Stihneš to s tím nakláněním k Bohu, když se pořád ještě "svobodně" nakláníš tu na jednu stranu, tu na druhou, svobodně si vybíráš dobro a zlo, "svobodně" si vybíráš, jestli budeš či nebudeš Krista následovat... 

  Co když Smrt nepřijde tak, že bys měl čas na rozhodnutí?

  Proč čekáte s rozhodnutím až na Smrt? Proč takové lavírování?

  Proč vkládáš svou věčnost do nečeho tak nejsitého, jako je okamžik smrti vašeho těla?

  Smíš si vůbec klást otázky na smysl vašeho konání a vašeho způsobu uvažování? Smíš na ně odpovědět?



  Definitivní rozhodnutí jediná neničí svobodu, ale vytvářejí správný směr, umožňují kráčet vpřed a dosáhnout v životě něčeho velkého.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 13:27:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."  A já se tě vždy a znovu a znovu ptal: Proč to takto děláte? Máte k tomu nějaký důvod? "...

Velmi vážný důvod: To Bůh to tak ustanovil, že člověk má po celou dobu své životní pouti na této zemi stále svobodu v rozhodování. Svým příkláněním se k Bohu (či odkláněním člověka od Boha zlým jednáním) ovlivňuje člověk v každém přítomném okamžiku svého života své opravdu už definitivní rozhodnutí se pro Boha (nebo proti Bohu) v poslední chvíli svého pozemského života - v hodině smrti. Strom nakonec padne v tu stranu, na kterou se po celý život nakláněl.


Lidské "definitivní rozhodnutí se pro Boha" (bráno doslova pro určitý přítomný okamžik mimo hodinu smrti) by nemohlo  už vůbec počítat s lidskou slabostí, s našimi nevěrnostmi a pády do hříchů. Nikdo z nás však není takovým supermanem, aby už žil absolutně a definitivně svatě bez nejmenšího hříchu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 17:53:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To Bůh to tak ustanovil, že člověk má po celou dobu své životní pouti na této zemi stále svobodu v rozhodování.

  Pokud tu svobodu skutečně máte, proč tu svobodu teda nevyužijete a nerozhodnete se?


 Strom nakonec padne v tu stranu, na kterou se po celý život nakláněl.

  To je celkem logické.

  A kam padnete vy, když se svobodně nakláníte tu tam, tu zase onam?


Nikdo z nás však není takovým supermanem, aby už žil absolutně a definitivně svatě bez nejmenšího hříchu.

  A kdo z vás ty supermany udělá?

  Smrt?

  Očistec?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 18:30:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo? Sázka na poslední kartu, hop nebo trop.
To je děs co tady Oko vykládá, zjevně se na tom ukazuje marná snaha, nekončícï hledání Boha. A tu okovu "svobodnou" vůli rozhodování se mezi zlem Bohem, lze biblicky přirovnat ke třtině k klátíci se ve větru.
Vůbec mne nepřekvapuje, že přiznal, že se v tom jeho samospasném rozhodujícím systému všechno rozhodne až v okamžiku smrti. Tato bludná řk nauka je nutná, pro stavbu další mega lži- očistec. Obětem se nalhává aby neměli z posledního okamžiku strach, že i kdyby zemřeli nečekaně bez zaopatření, čeká na ně po smrti očistec, kde se to všechno vyřeší. A strachu z očistce se zase využívá tak, že zjevení "Marie" slibuje za různé modlosdlužebné skutky rychlé vysvobození z očistce, a taky to, že nenechá zamřít bez zpovëdi a přijímaní.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 18:31:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo? Sázka na poslední kartu, hop nebo trop.
To je děs co tady Oko vykládá, zjevně se na tom ukazuje marná snaha, nekončícï hledání Boha. A tu okovu "svobodnou" vůli rozhodování se mezi zlem Bohem, lze biblicky přirovnat ke třtině k klátíci se ve větru.
Vůbec mne nepřekvapuje, že přiznal, že se v tom jeho samospasném rozhodujícím systému všechno rozhodne až v okamžiku smrti. Tato bludná řk nauka je nutná, pro stavbu další mega lži- očistec. Obětem se nalhává aby neměli z posledního okamžiku strach, že i kdyby zemřeli nečekaně bez zaopatření, čeká na ně po smrti očistec, kde se to všechno vyřeší. A strachu z očistce se zase využívá tak, že zjevení "Marie" slibuje za různé modlosdlužebné skutky rychlé vysvobození z očistce, a taky to, že nenechá zamřít bez zpovëdi a přijímaní.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 07. prosinec 2016 @ 10:46:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pokud tu svobodu skutečně máte, proč tu svobodu teda nevyužijete a nerozhodnete se?"...


Toníku,
jistěže tu svoji svobodu využívám hlavně ke spravedlivém životu s Bohem a mně blízkými lidmi. Stává se ale také, že někdy z lidské slabosti a náchylnosti ke zlu se nerozhodnu vždycky správně.
Jako strom, který se naklání určitým směrem a když přijde silný náraz větru, tak ho na okamžik vychýlí na stranu opačnou - však stejně, až vítr odezní, se zase vrátí do své původní polohy.

Pokud bys tvrdil, že ty to máš nějak jinak, jen bys obhajoval svoji pomýlenost.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 07. prosinec 2016 @ 11:28:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to už je naprosto zmatené co tady píšeš Oko! Tak ty máš svobodu v hříchu, a tu tvoji svobodu rozhodovánī omezuje tvoje slabost?! Co to je za podivnou. svobodu? Cožpak lze nazvat svobodu svobodnou, když v  sobě nese omezujíci nesvobodné otrocké znaky?! A co tě činí ve tvé "svobodě" hřešit omylným, slabým, pomíjejícím a smrtelným? Je to hřích! Ale jinak máš stále svobodu hřešit!? Skrze hřích si slabý, pro tuto slabost není ta tvoje svoboda stoprocentní, ale jinak se stále "svobodně" rozhoduješ mezi zlem a Bohem. Člověče, lžeš sám sobė!

Svobodní jsme v Bohu, a svobodu v Bohu neomezuje hřích ani naše slabost, v čem jsme slabí v tom jsme v Kristu silní. Proto tu naši lidskou "svobodu" odevzdáváme do svobody boží vůle. Tvá vůle Pane ať se stane, ne má! Zde není místo Oko, pro to tvé "svobodné" rozhodování se. Zde se praktikuje odevzdanost do vůle boží, a Bůh za tebe rozhodne co je správné. Pokud tu pravou svobodu v Bohu hledáš, ptej se těch co ji našli. Cizinec ti rád poví jaká k tomu vede cesta. On ji totiž zná.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 19:12:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako strom, který se naklání určitým směrem a když přijde silný náraz větru, tak ho na okamžik vychýlí na stranu opačnou - však stejně, až vítr odezní, se zase vrátí do své původní polohy.

  No, právě. To mne zrovna napadlo taky. Co budeš dělat, když přijde nějaká bouře, vichřice a zaduje na ten strom, co se naklání tu sem, tu tam, svobodně si vybírá dobro a zlo, boha nebo ďábla? Co když ta bouře přijde zrovna ve chvíli, v okamžik, na který omylem spoléháš že něco změní?


Pokud bys tvrdil, že ty to máš nějak jinak, jen bys obhajoval svoji pomýlenost.

  Já vím, Stando, ta tvoje bezbřehá domýšlivost. Čím to je, že se omylem domníváte, že ostatní lidé musí žít tak divné věci, jako žijete vy? 

  Ale zřejmě alespoň tušíš, že to mám jinak, když připouštíš tu možnost. Samozřejmě, kdybych to neměl jinak než ty, kdybych neměl zcela jiné postoje, tak bych se na ty tvoje neptal. Ptám se, protože mne tvoje postoje zajímají, zajímá mne, zda ti vyhovuje v nich žít, zda se smíš nad tvými postoji zamýšlet či to dokonce někdy uděláš.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:19:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Doufám, že ten strom bude už tak nakloněn k Bohu (předcházejícím životem s Bohem), že ani sebesilnější poryv by jej nedokázal obrátit ze svého těžiště na druhou stranu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:38:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pouze doufáš? Slabá je tvoje víra Oko!

No, tak v tomto my kristovci máme naprostou jistotu.

  • Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 00:55:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Doufám, že ten strom bude už tak nakloněn k Bohu (předcházejícím životem s Bohem), že ani sebesilnější poryv by jej nedokázal obrátit ze svého těžiště na druhou stranu. 

  Stando, díky za odpovědi. Jsem rád, že jsi upřímně odpověděl na otázky.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 07:48:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidské "definitivní rozhodnutí se pro Boha" (bráno doslova pro určitý přítomný okamžik mimo hodinu smrti) by nemohlo  už vůbec počítat s lidskou slabostí, s našimi nevěrnostmi a pády do hříchů.

  Stando, ještě k tomuhle tvému názoru. 

  To sis vymyslel sám, nebo vás podobné názory učí nějací vaši noví učitelé, co učí tu "svobodu" hřešit?

  Pokud sis to vymyslel sám, tak z čeho jsi vycházel? Pokud to máš od nějakých vašich nových učitelů, z jaké literatury vycházíš?

  Ta úvaha je totiž totálně nesmyslná, alogická. Právě pro lidskou slabost, pro otroctví hříchu a pro vykoupení v Ježíši je jediná rozumná a logická úvaha vydat Ježíši život. Každá jiná úvaha je nelogická, nesmyslná. 


  Když se podíváš do tadytoho článku od papeže, tak tam říká:

 Mějte odvahu! Nebojte se definitivních rozhodnutí, protože ta jediná neničí svobodu, ale vedou vás správným směrem, umožňují vám kráčet vpřed a dosáhnout v životě něčeho velkého. Není pochyb, že život má cenu pouze tehdy, budete-li mít odvahu k dobrodružství a důvěru, že vás Pán nikdy nenechá samotné. 

  Má tedy úplně opačný názor, než ty. Jak se díváš na takové názory? Jsou pro tebe přijatelné, nebo bys papeži taky oponoval? Taky pro tebe žije ve "virtuálním světě"? 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:53:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk se může "definitivně" pro něco rozhodnout pouze v rámci své slabosti, nestálosti, nevěrnosti. Může to ze svého pohledu v ten určitý okamžik považovat za "definitivní" rozhodnutí se pro něco nebo někoho, ale ono to stejně definitivní není - člověk znovu zhřeší, znovu se zpronevěří svým předsevzetím. Protože všichni jsme slabí, všichni máme také sklony ke zlému, žádný z nás nedokáže zcela nehřešit.

Podle mého mínění právě v těchto mantinelech třeba brát i doporučení papeže Františka.



..."Právě pro lidskou slabost, pro otroctví hříchu a pro vykoupení v Ježíši je jediná rozumná a logická úvaha vydat Ježíši život. "...

Mě připadá zase nelogické a odtržené od života domnívat se, že slabý a hříšný člověk dokáže věc tak obrovskou, heroickou - totiž úplně a cele se hned vydat Pánu Ježíši
.
Takovému jednání se totiž teprve učíme po malých krůčcích, v našem zrání ve víře.
Zde plně platí slova Písma, že soužení působí vytrvalost.
Darovat totiž ze sebe můžeš pouze to, co vlastníš, co máš ve svých rukou. Pokud jsou oblasti, ve kterých si nejsi schopen poručit, nevlastníš se cele a nemůžeš se tedy logicky ani cele darovat. A tyto oblasti jsou vždycky a u každého - jen se liší svým rozsahem a zaměřením. Každý z nás má někde tu svoji "Achilovu patu", nikdo nedokážeme žít zcela bez hříchu. I kdyby naše hříchy byly pranepatrné, pořád se nemůžeme darovat Bohu úplně celí - logicky proto, že se ještě celí nevlastníme, nemáme všechno v sobě ve své moci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 00:54:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podle mého mínění právě v těchto mantinelech třeba brát i doporučení papeže Františka.

  Díky za odpověď.

 I kdyby naše hříchy byly pranepatrné, pořád se nemůžeme darovat Bohu úplně celí - logicky proto, že se ještě celí nevlastníme, nemáme všechno v sobě ve své moci.

  Prapodivné uvažování.

  A co způsobí, abyste se celí vlastnili a mohli se darovat celí?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:03:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."  A co způsobí, abyste se celí vlastnili a mohli se darovat celí?"...


To je jednoduché! Je to život s Bohem, ve kterém člověk stále zraje k větší dokonalosti, je to i vlastní cvičení v křesťanských cnostech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 11:16:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, čeština je můj kobylek, ale to, že je člověk ctný. a ne cný, tak to vím, i přes to jak jsem na pravopis blbej. Bavíš se zde už měsíc o cnostech, ty jeden cnění cníku.
Já myslím. že tak krásné slovo jako je ctnost, si tam to písmenko T určitě zaslouží. A pak tě budou všichni moci ctít a ne jako doposud cnít.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 09:39:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neustále mě podsouváš nečestné úmysly, lži, bajky a manipulování. Ohlupuješ tím sám sebe. 
Kdybys mi totiž přiznal stejně upřímně smýšlející srdce - jen s jinými názory, byl bys konfrontován s mojí realitou a musel bys ty své názory podrobit kritickému zkoumání.



Když mě ale zařadíš do kategorie "padouchů", každý můj logický argument se od tebe odrazí jako hrách hozený na stěnu. Děláš to tedy pro svou ochranu, lehčeji odrazíš každou pravdu, která by tě jinak nutně konfrontovala.
Takto si řekneš, že od padoucha nic dobrého přijít přece nemůže a zdůvodnění, proč setrvat v zakopaných pozicích, je na světě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 13:35:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tu tvoji realitu známe z vlastní zkušeností, a jsi to ty co nechce tu tvoji nynější modloslužebnou rewalitu konfrontovat s tím co skutečně přichází od Boha. Musel by ses pustit lží které tě ovládají. Tvoji realitu dobře známe, ty tu naši neznáš! Proto si musíš vymýšlet.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 03. prosinec 2016 @ 18:44:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, jakmile místo vymýšlení lživých bajek o diskutujících začneš diskutovat k tématu, reagovat na příspěvky a odpovídat na otázky, zařadím si tě zpátky do kategorie slušných lidí.


Kdybys mi totiž přiznal stejně upřímně smýšlející srdce - jen s jinými názory, byl bys konfrontován s mojí realitou a musel bys ty své názory podrobit kritickému zkoumání. 

  A brání napsat něco z tvé reality a odpovědět na otázky na tvou realitu, místo výmyslů a lží o druhých lidech, kterými diskuzi plevelíš?


  Bránilo ti něco v této diskuzi, abys z tvé reality napsal, co konkrétně sis na svém srdci změnil k lepšímu a jak jsi tu změnu udělal?

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 10:47:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Bránilo ti něco v této diskuzi, abys z tvé reality napsal, co konkrétně sis na svém srdci změnil k lepšímu a jak jsi tu změnu udělal?"...


Celou tu dobu nepíšu o ničem jiném, jenom ty to stále nemůžeš jaksi vidět. Máš oči a nevidíš!

Jak to vím? Přece podle tvých otázek ("co konkrétně sis na svém srdci změnil k lepšímu a jak jsi tu změnu udělal?")! Nic si o tobě nemusím vymýšlet.


Po celou tu dobu tu píšu o tom, že změna na lidském srdci je výsledkem spolupráce Boha a člověka - v žádném případě nikoli jenom člověka.
A ty se znovu zeptáš: "co konkrétně sis na svém srdci změnil k lepšímu a jak jsi tu změnu udělal?"
Já sám jsem žádnou změnu k lepšímu si sám sobě nevybudoval - vybudoval jsem to ve spolupráci s Bohem. Nebylo to jistě i bez mého úsilí, nebylo to ani bez oběti a bez bolesti. Když něco získáváš, co tě trvale změní, cosi jiného ze sebe nutně ztrácíš. Jako když brusič brousí diamant a ten ztrácí část svého materiálu, část ze své váhy.


Na špatně položenou otázku (i když jednoduchou), která už dopředu předjímá jistý charakter odpovědi  (odpovědi, která je pro mě ovšem nepřijatelná),  jednoduše odpovědět nelze. Musím tedy vysvětlovat, opravovat...


A ty potom na to:
" Já vím Stando. Klasická tvoje taktika v diskuzi, když se zamotáš do tvých kliček a háčku, tak si začneš o diskutujících vymýšlet lži, útočit na jejich osobnost, abys nemusel odpovědět na jednoduchou otázku......
  Já vím, vyhýbáš se odpovědi na otázku, tak musíš zaplácat prostor nějakým vysvětlováním, které tě jistě velmi pálí."


Pokud bych pro tebe nebyl "vzpurník, který si vymýšlí jen podlé lži" - pokud bys mě vnímal jako člověka s upřímným srdcem - jenom s odlišnými názory, přemýšlel bys vážněji nad mým vysvětlováním a nebylo by to pak pro tebe jen "kličky a háčky".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 14:56:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na špatně položenou otázku (i když jednoduchou), která už dopředu předjímá jistý charakter odpovědi  (odpovědi, která je pro mě ovšem nepřijatelná),  jednoduše odpovědět nelze. Musím tedy vysvětlovat, opravovat... 

  A jak by teda měla znít správně položená otázka? 

  Pročpak se vyhýbáš odpovědi na jednoduché otázky z tvé reality? 

  Pokud si dokážeš spoluprací změnit tvé srdce, proč něco z tvé reality nenapíšeš?


Já sám jsem žádnou změnu k lepšímu si sám sobě nevybudoval - vybudoval jsem to ve spolupráci s Bohem.

  Jakou tvou spoluprací jsi něco změnil na tvém srdci a co sis tou spoluprací na tvém srdci změnil, Stando?

  Je touž správná otázka?

  Pokud svou spoluprací nedokážeš změnit tvé srdce, proč to jednoduše nenapíšeš?

  
 Pokud bych pro tebe nebyl "vzpurník, který si vymýšlí jen podlé lži" - pokud bys mě vnímal jako člověka s upřímným srdcem - jenom s odlišnými názory, přemýšlel bys vážněji nad mým vysvětlováním a nebylo by to pak pro tebe jen "kličky a háčky".

  Stando, neboj. Jakmile si o mne přestaneš vymýšlet nesmysly, prášit bajky a začneš místo toho psát k tématu a odpovídat na jednoduché otázky z tvého života, budu to vnímat. Stejně tak budu vnímat, když se přestaneš motat do tvé podivné "svobody" hřešit, boha, co ti dovoluje hřích, do tvého virtuálního světa, kde je možné cokoliv kliknutím myší a podobných tvých specifik a začneš reflektovat realitu života.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 16:25:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jakou tvou spoluprací jsi něco změnil na tvém srdci a co sis tou spoluprací na tvém srdci změnil, Stando?

Pane Cizinče, ale na to jste již dostal odpověď tolikrát, že se obdivují oka, že ti jí tolikrát poskytl. Oko ani nikdo z katolíku čí kdokoliv jiný nemůže za to, že jí nevidíte. Odpověď si tedy může přečíst. Jak s ní dál naložíte?

S Vaších příspěvku mne udivuje, to co píšete o své minulosti v řkc. A spíše mi to svědčí o tom jak málo znáte a znal jste skutečnou věrouku této církve a popisujete spíše vaše mylné pochopení v minulosti i nyní této věrouky.

Mějte se a přejí oči otevřené ani nemusíte se pořád ptát na to co již bylo zodpovězeno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 17:57:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak když ty vidíš odpovědi ve kterých Oko říká, co konkretního v nëm jeho snaha změnila, tak nám to ukaž. Zatím jsme se dozvěděli, že se ráno pravidelně modlí, což považuje za svou proměnu a ctnost. Nic víc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 20:22:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč bych to měl dělát? Okův mluvčí nejsem. Já k tomu důvod nemám. Vy už si myslivče nějak poradíte, třeba že si o oku vymyslíte nějakou křivarnu. Vy jste myslivče, Cizincův mluvčí nebo jste snad kolegové, co za každou cenu chce hodit, co jak nejvíce špiny? Jak to je s vámi myslivče z Cizincem, že si tak hrajete do společné noty?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 22:21:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aha, takže proč bys to měl dělat? To proto, protože ty zde poukazuješ na neviditelné odpovědi Oka, to proto, že se zde podivuješ nad tím, že Oko odpovědi podle tebe již poskytl, to proto, že už si jako jeho mluvčí vystoupil. A naráz už jeho mluvčí nejsi, a na jeho odpovědi nechceš poukázat? Tak o čem se tady potom vůbec bavīš?!

A když si u těch křiváren, tak si přečti odpovědi Oka, které poskytuje Cizincovi. Jedna okokřivárna vedle druhé, a ty nyní  jsi mu jako jeho stranický kolega přispěchal na pomoc, jenže nemáš karty na hraní, můžeš jenom blafovat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 23:53:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A naráz už jeho mluvčí nejsi, a na jeho odpovědi nechceš poukázat?
Vůbec jsem jako okův mluvčí vystoupil. To bych Vám vzkazal, co Vám oko píše, čí sděluje. A to jsem neudělal. Nemám k tomu okovo opravnění, ani ho nechci. 

Tak o čem se tady potom vůbec bavīš?!
Bavím se o tom, že odpovědí, již zde byly přímo poskytnutý. Nebudu je opakovat ani rozebirát. Viz. Nejsem okův mluvčí.

Aha, takže proč bys to měl dělat? To proto, protože ty zde poukazuješ na neviditelné odpovědi Oka, to proto, že se zde podivuješ nad tím, že Oko odpovědi podle tebe již poskytl, to proto, že už si jako jeho mluvčí vystoupil.
Aha, takže to co Myslivec nevidí, tak prostě není :). Aha :) protože Myslivec rozhodl, že Kjubík je okův mluvčí, tak se najednou Kjubík se nim stane :). Aha a pak Myslivec další pitomost a ona bude pravdivá jen proto, že bude v Myslivcem příspěvku :).

A když si u těch křiváren, tak si přečti odpovědi Oka, které poskytuje Cizincovi. Jedna okokřivárna vedle druhé, a ty nyní  jsi mu jako jeho stranický kolega přispěchal na pomoc, jenže nemáš karty na hraní, můžeš jenom blafovat.
Ale, kdeže Myslivče :). Mějte se. Nevidím ani důvod se s vámi dál bavit. Vždyť vy, už jste s verdiktem hotov aniž bych já nebo oko cokoliv dalšího napsal. Mějte se.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 00:40:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty ses o nėčem bavil? A o čem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:51:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:). :)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:59:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom ses tedy bavil? O smíchu. Směješ vlastní hlouposti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:59:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom ses tedy bavil? O smíchu. Směješ se vlastní hlouposti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:59:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom ses tedy bavil? O smíchu. Směješ se vlastní hlouposti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 20:27:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Dobrý den, Kjubiku.

  Samozřejmě jsem si všimnul "odpovědi" oka, že nemůže odpovědět, protože by se do svých "odpovědí" ještě více zamotal. 

  Určitě znám málo nové učení, které je teď v ŘKC o dovolení hřešit a o svobodě hřešit, neznám tolik ani inovovaný očistec, neznám ani učení o jednom soudu a zřejmě ani další věci. Přeci jen jsem pobýval v ŘKC v minulém tisíciletí a znal tehdejší učení ŘKC. Jsem rád, že nás oko s novinkami a pokrokem v učení ŘKC seznamuje, proto s ním také diskutuju. I když to někdy trvá dlouho z něj dostat nějakou rozumnou odpověď na to, co se skutečně učí.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 21:23:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale kdepak Cizinče. Oko Vám již konkretně odpoveděl. To vy a myslivec v tom vidíte jeho zamotání. Zkusil jste se ho na to zeptat jestli se skutečně zamotal nebo jste si to z myslivcem o něm vymysleli?

Promiňte Cizinče, neznal jste ani tehdější ani dnešní učení řkc neznáte. A není to v žadném případě útok na Vás. V jednom svém dřívějším příspěvku jste třeba zminíl, že se jmenujete Antonín, prý (ten zapomnětlivý) a na to jste uvedl odkaz dnes. Měl jsem za to, že jste za těch 6 let prodělal jakýsi vývoj směrem kupředu a došel k poznání, že Antonín nikdy neznamenalo ten zapomnětlivý, ten co zapomíná ani nic takového. Prostě jste vzal prvek z lidové zbožnosti a považujete ho prvek katolické věrouky :). Promiňte, ale přijde mi hrozně to vtipné, takové jednání od člověka, který prý zná katolíckou věrouku. 

Odkazujete na Tomáškův katechismus a přece jste již víckrát dokazál, že v době vašeho pobytu Vám byl šumák a nevěřil jste podle něho.
Upřímně, je mi Vás líto, kde jste se to ocitl. Nevidíte, když Vám přímo odpoví, místo toho vidíte jen nějaké virtuální zamotání. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 22:35:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi ještě asi mladý brkota, tak vůbec neviš, že k jednomu ze svatých antoníčků, se řikalo patron ztracených věcí. Modlili jsme se kdysi k němu, když jsme něco ztratili a zapoměli. A pan farář k němu organizoval poutě. Který z těch sv. Tondů to byl to už dneska nevím, a ani mne to už nezajímá. Dalo by se to zjistit v knize Rok se svatými, ale vytahovat ji nebudu. Kdysi jsem za tu knihu dal nehorázné penize, dnes s ní mám podložený trezor na zbraně.
S Cizincem bychom tě mohli řk věrouce učit. :-)))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 23:42:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče tak pište čí mluvte ty vaše lekce lidové zbožnosti. :) Stejně to nebude katolická věrouka. Jen tím dokážete jak skutečně neznáte a jak jste nznal katolickou věrouku. Poučte prosím ostatní o lidově zbožnosti, kterou vydavate mylně za věrouku katolické církve. :) Tak do toho. A to, že jeden z Antonínu je patronem ztracených čí zapomněných věci nedělá z jména Antonín vyznám (ten zapomnětlivý apod.) Stejně jako jedno video o myslivci (https://www.youtube.com/watch?v=TtIia9uC4N8) nedělá z ostatních myslivců komiky jako je na videu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 00:22:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale, ale, ty človíčku neznalá. Zbožnost je součástí katolické věrouky. Nalistuj si v katechismu sedmero darů Ducha, a dobře se podívej jaké jsou to dary. A na těchto sedmi   darech je věrouka řk postavená. Jelikož kdybys neměl rozum, sílu, radu, modrost, bázeň, umění a zbožnosti, byla by ti celá katolická věrouka pouze cárem papíru.
A nedohaduj se se mnou a pomni na čtyři lidské ctnosti, na které si tvůj stranický kolega za tři týdny prázdné diskuse ani nevzpomėl, nezapomínej na: moudrost, spravedlnost, statečnost a umírněnost. A za domácí úkol ti ukládám rozjímat nad třemi božskými ctnostmi: víra, nadėje a láska.
A za pokání se pomodli sedmkrát zdrávas a vykonej po sedm prvnīch pátků novénu za uzdravení od tvé svárlivosti. Odpouštějí se ti hříchy, odejdi v pokoji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 04. prosinec 2016 @ 23:55:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

 Kjubiku, to už je klasická taktika římských katolíků v diskuzi, když je jim nějaké téma nepříjemné, a zvláště ve chvíli, kdy vydáváme svědectví o tom, co jsme v ŘKC žili a zažili, tak si začnete o diskutujících vymýšlet a útočit na jejich osobnost. Obvykle si do lidí okolo vás promítáte vaši vlastní zkušenost. Tak alespoň zprostředkovaně můžeme vědět, co žijete.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 00:03:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče to fakt nemáte nic lepšího než pustit tu Vaší ohranou písničku, jak ti katolíci jsou hrozní. Psal jsem to Vám víckrát. Nemám potřebu a nedělám to abych si o Vás cokoliv vymýšlel čí utočil na Vaši osobnost.

Nemůžu ani za to, že vidím, že oko  Vám na vaší stále opakujicí otázku již tolikrát odpoveděl a vy stále znovu se ptáte, na to same. Nemůžu ani za to, že jsem Vám položil jednoduchou otázku a odpovědí jsem se od Vás nedočkal. Místo toho opět se mně snažíte ukázat jak já jako katolik mám údajně použivát taktiku v diskuzi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 00:24:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ukaž kde odpovėděl!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:44:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
:) :).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:56:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aha, ta to jsou ty odpovědi. Myslel jsem si to hned na začátku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 06:05:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Kjubiku, a vy máte něco k tématu článku, případně k otázce, na kterou článek reagoval? 

  Nebo máte jen povinnost komentovat diskutující a vymýšlet si o nich věci podle toho, v čem žijete vy?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:58:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče, co jsem měl k otázce jsem již zminíl. A to, že jste odpověď již obdržel a zdaleka to nebyly vyhybání se odpovědí jak neustále oku předchazujete.

Nebo máte jen povinnost komentovat diskutující a vymýšlet si o nich věci podle toho, v čem žijete vy?
Nemám tuto povinnost. I když mi to stále přisuzujete tak vám otevřeně řikám, že si o Vás nic nevymyšlím ani nemám tuto potřebu. Už jsem Vám to také psal, ale jakoby jste to také neviděl a opět toto o mně tvrdíte. Opět ukazuje v jakých předsudcích vůči katolíkům žijete. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:34:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co to tady pořád meleš za hlouposti? Jaká povinnost? Jaká potřeba?
Shrneme si to. 
1) Tvrdíš, že Oko odpověděl na konkretní otázky. Sám Oko odpověděl, že na ně odpovědět nemůže. To ty ses do toho zamotal a sám sis naběhl!

2) Tvrdíš, že ty odpovědi vidíš. Na otázku kde ty odpovědi vidíš, nejsi schopný odpovědět a ani nemůžeš, tak tady cosi žvaníš o tom, že nemáš povinnost ani potřebu odpovídat. A co máš za potřebu, prázdně mlátit hubou? A co máš za povinnost, bránit stranického kolegu mlácením prázdné huby?

3) Tvrdíš že já i Cizinec jsme se zamotali, že nevíme a neznáme. Bez jakéhokoliv tvého argumentu! A to jsou ty typické a nenávistné řk výlevy.

4) Tím jak diskusně vystupuješ ad1, ad2, ad3 dokazuješ, že to co říká Cizinec o katolících je pravda. Dle tvého diskusního projevu jsi typický řk modloslužebník. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 06:56:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkusil jste se ho na to zeptat jestli se skutečně zamotal nebo jste si to z myslivcem o něm vymysleli? 

  Dobrý den, Kjubiku 

  Máte pravdu, že jsem vám neodpověděl na vaši otázku. Ano, mnohokrát jsem se ho ptal na důvod proč na jednoduchou otázku, na kterou slíbil odpověď, zatím neodpověděl. To mi vysvětlil, že na tu otázku, na kterou slíbil odpověď, odpovědět nemůže. A to mu věřím.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:49:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče opět hazíte vinu na oka, že Vám neodpoveděl. Ale oko Vám již víckrát odpoveděl, jen vy na tu odpověď nevidíte a místo toho vidíte pouze jeho vysvětlení, které sice také poskytl, ale není to celá odpověď. Odpověď budete muset najít a přečíst si sám. A bez předsudku, že katolicí jsou takoví a makoví. Potom odpovědí naleznete, pokud o ně stojíte. Je mi líto, ale víc v tom nemůžu udělát.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 08:48:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Předsudků o řk modloslužebnících netřeba, stačí se podívat na tvoje komentáře. a jsme v realitě. Podívej se na ten svůj. Co si to vůbec dovoluješ křivě svědčit o tom, že Cizinec zde někoho obviňuje? Uvědomuješ si, že je to porušení přikázání nevydáš křivé svědectví? Uvědomuješ si vůbec význam slov "házet na někoho vinu". 
Takže klasická otázka:
Ukaž kde a kdy Cizinec na Oka hází vinu?!

Kjubínku, je to taková řk klasika. Pošpinit- odsoudit- upálit. 

Špiníš tím, že tady lžeš o neexistující vině- odsuzuješ na základě svého špinavého výmyslu, že někdo na někoho hází tvůj špinavý výmysl- a nakonec máš svůj vítězný pocit z popravy, jak jsi to těm heretikům nandal. Nenandal, ztrapnil ses, a poukázal na svoji duchovní bídu a prolhanost.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:14:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
já nemám problém ti argumentovat Tomáškovým katechismem, když se na něj odvoláváš tvrzením, že tehdy církev prý učila cosi jinak.

Např.:
"Milost pomáhající pomůže jen tomu, kdo ji ochotně přijímá a s ní věrně spolupůsobí" (str. 50.)


To je ona nutná lidská spolupráce s Bohem na našem společném díle, o které já hovořím pořád dokola a kterou ty pořád odmítáš vidět.


p { margin-bottom: 0.21cm; direction: ltr; }a:link { color: rgb(0, 0, 255); } ... "Kdo je ve hříchu těžkém, nemůže bez milosti pomáhající svého hříchu litovat a dosáhnout odpuštění. - Kdo je v milosti posvěcující, nemůže bez milosti pomáhající vykonat dobrý skutek pro nebe zá­služný. Je to podobné jak s okem. I kdyby bylo oko sebe bystřejší, nemůže vidět bez světla. Milost posvěcující je jako oko a milost pomáhající je jako světlo, které oko k vidění potřebuje".... (str. 50).
Odpírat vědomě milosti Boží je hříchem proti Duchu svatému.
Stále nevidíš přítomnost lidské svobody v rozhodování pro Boha či pro hřích?

Tomášek dále vysvětluje:
"Nejsi předurčen ani k dobrému ani ke zlému jednání.
Na tvou vůli ovšem působí různé pohnutky, abys dělal to nebo ono, názory a příklady dobré i zlé, výstrahy i pokušení. Rozhodnout se však můžeš, jak sám chceš. Ke zlému jsi sice nakloněn, ne však nucen. Jednáš podle vlastní vůle a jsi tedy za své činy odpověden
." (str. 97).





Říká - li Tomášek o svobodě člověka zvolit si hřích či zvolit si dobro cokoli jinak než já, ukaž na to.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 14:14:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svobodná vůle není rozhodovaní se mezi dobrem a zlem, svobodná vůle je o životě v boží vůli!
Polož si konečně sám sobě otázku, jestli chceš tu svoji "svobodnou" vůli praktikovat i v nebi ke zlo nebude. O čem se tam pak budeš rozhodovat, na co ti bude ta tvoje "svobodná" vůle když nebude zlo? 
Kristovci se mezi zlem a dobrem nerozhodují. Se zlem bojují a v Bohu svobodně žijí. Už to konečně pochop!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 09:43:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je ona nutná lidská spolupráce s Bohem na našem společném díle, o které já hovořím pořád dokola a kterou ty pořád odmítáš vidět.

  Leda tak ve tvojí hlavě, ve tvých domyšlenkách, jak nečteš, co ti píšu a vymýšlíš si o mne nesmysly, aby ses vyhnul tématu.

  To, že jsem jasně psal, že člověk si nedokáže sám sobě změnit srdce k dobrému neznamená, že nevidím spolupráci člověka s Bohem, jak si ty vymýšlíš jak se vyhýbáš diskuzi a zamyšlení nad tématem.


Kdo je ve hříchu těžkém, nemůže bez milosti pomáhající svého hříchu litovat a dosáhnout odpuštění.
...
Stále nevidíš přítomnost lidské svobody v rozhodování pro Boha či pro hřích?

  Máš zvláštní dar sám sebe usvědčit z neznalosti či zmatených pojmů.

  Záleží na to, čemu říkáš "svoboda". Pokud říkáš "svoboda" tomu, co člověk "nemůže", pak tam jistě vidíš "svobodu". V našem světě, v realitě, se "svoboda" říká něčemu, co člověk může dělat, ne tomu, co nemůže dělat.

  A jinak: Ne, Stando, samozřejmě, že nevidím svobodu v hříchu. Svět se neřídí podle smyšlenek katechismu či strážné věže, ale podle Božího slova.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 11:00:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To, že jsem jasně psal, že člověk si nedokáže sám sobě změnit srdce k dobrému neznamená, že nevidím spolupráci člověka s Bohem, jak si ty vymýšlíš jak se vyhýbáš diskuzi a zamyšlení nad tématem."...
Když nutnost té spolupráce s Bohem vidíš, proč jsi si vytvořil virtuálního oponenta ve mě a podsouváš mně vytrvale jakési "samospasení" pouze z vlastního úsilí a pak proti tomu srdnatě bojuješ? Nic takového já netvrdím, poukazuji jen na nutnou a nezbytnou přítomnost lidského úsilí ve spolupráci s Bohem.

To ty jsi se (podle tvého svědectví) setkal s bohem, který se tě na nic neptal a prostě tě jen změnil.


..."Svět se neřídí podle smyšlenek katechismu..."...
Katechismus je ovšem jen rozvedením a výkladem správného pochopení Božího slova v kontextu učení církve.




..."Záleží na to, čemu říkáš "svoboda". Pokud říkáš "svoboda" tomu, co člověk "nemůže", pak tam jistě vidíš "svobodu". V našem světě, v realitě, se "svoboda" říká něčemu, co člověk může dělat, ne tomu, co nemůže dělat."...


Chvála Bohu, alespoň v něčem se v úplném základu shodneme. Tedy v té tvojí poslední větě.

..."Kdo je ve hříchu těžkém, nemůže bez milosti pomáhající svého hříchu litovat a dosáhnout odpuštění."...

aby to dalo smysl, zkusme pro pochopení zalistovat v Tomáškově katechismu ještě jednou (str. 51):

...Duch svatý pomáhá každému: Duch svatý uděluje každému tolik milosti pomáhající, kolik jí k spáse potřebuje.
"Pojď za mnou": Uslyšel celník Lévi a z tohoto celníka se stal apoštol svatý Matouš. Totéž slovo, řečené bohatému jinochovi, zůstalo bez účinku (Mt 9,9; Mt 19,21)
Proč?

- Oběma lotrům nabízel milost Duch svatý, když na kříži umírali blízko Pána Ježíše. jeden se obrátil, druhý však té milosti nepřijal. Jestliže zůstal v nekajícnosti a zemřel ve svých hříších, pak byl zavržen vlastní vinou. Odpírat vědomě milosti Boží je hřích proti Duchu svatému
.


A teď si polož otázku: Kdyby se i druhý lotr na kříži obrátil a nabízenou milost pomáhající přijal, nespasil by snad Kristus i jeho? A nemohl to snad udělat podobně jako to udělal jeho druh? Neměl svobodu rozhodnout se pro Krista a být jím spasen?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 18:07:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Modloslužebníku, dobře si přečti co lotři na kříži Kristu pověděli!

Jeden z těch lotru se Kristu rouhal, a řekl mu zachraň nás i sebe. Pochyboval o tom, že Kristus je zachránce, a tu samou pochybnost máš i ty Oko. Stále, nekonečně a opakovaně se rozhoduješ mezi zlem a Zachráncem KRistem. Máš stejnē pochybnosti jako ten lotr. Druhý lotr napomíná lotra, přiznává vinu, a vyjadřuje naději. Nejedná se u něho o žádné rozhodnutí ala Oko, lotr vyznává vinu, lituje hříchu a v NADĚJI říká Kristu, aby na něho vzpomenul. To znamēná, že se Krista POKORNĚ neodvažoval požádat o záchranu, protože věděl, že v bezvýchodné situaci jaké je, už nemá Bohu co nabídnout, ani nemá čas na své polepšeni se. A z toho si vem Oko velké poučení, lotr dostává zcela zdarma to, o co ty se celý svůj život sebespásně  snažíš a stále to nemáš.
No, a jestli si to ponechævæš až na ten poslední okamžik tvého žití, pak se chovæš stejně jako ten lotr.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 19:49:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když nutnost té spolupráce s Bohem vidíš, proč jsi si vytvořil virtuálního oponenta ve mě a podsouváš mně vytrvale jakési "samospasení" pouze z vlastního úsilí a pak proti tomu srdnatě bojuješ? 

  Nespletl sis mne s někým? 

  Já jsem Cizinec, píšu tu pod jedním nickem, ne pod více. Já se tě jen zeptal, co sis tvým úsilím, tvými almužnami, tvými posty a tvými modlitbami změnil na tvém srdci. A protože jsi neodpověděl, tak jsem se zeptal znovu.


To ty jsi se (podle tvého svědectví) setkal s bohem, který se tě na nic neptal a prostě tě jen změnil.

  Prosímtě, Stando, odpovídáš na příspěvek, který jsem psal já, pod nickem Cizinec. A cituješ ho dokonce.  Nepsletl sis mne tedy s nikým.

  Proč tady takhle veřejně vymýšlíš takové hloupé lži o lidech? To ti nedojde, že podobné lži, co sem drze píšeš, každý snadno prokoukne? Tady nejsi v ŘKC, aby ti na takovéhle hloupé finty lidi nalítli. 

  Když se takhle ve tvé "svobodě hřešit" a "svobodě vybírat si zlo" nakloníš na stranu lži, tak ti to tvůj bůh dovolí a pak ti tu lež schválí?






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:58:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)



..."To ty jsi se (podle tvého svědectví) setkal s bohem, který se tě na nic neptal a prostě tě jen změnil."...


..."  Proč tady takhle veřejně vymýšlíš takové hloupé lži o lidech?"...


?????????????????

Tvůj výrok:


..."Ano, když jsem byl ponořen do vody v jezeře za Poděbrady, měl jsem už několik let věčný život, který jsem dostal jednoho pátečního večera dlouho předtím. "...


Pro úplnost:  "odevzdal"  jsi tehdy svůj život Kristu a pak jsi najednou zjistil, že jsi znovuzrozen. Bez vody křtu. Jako znovuzrozený jsi se až za další tři roky nechal pokřtít.

K čemu křtít znovuzrozeného člověka? Znovuzrozený člověk je dítětem Božím, není už člověkem podle těla. Protože se už narodil znovu z vody a z Ducha (ve křtu).

K čemu pohřbívat dítě Boží?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 23:35:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
?????????????????

  Ty máš ale drzost, hroší kůži. Takže dokonce víš, co jsem konkrétně psal. Na dané téma jsme se mnohokrát bavili, přesto máš tu drzost takto veřejně lhát! 

  A to se vůbec nestydíš, když tu takto drze lžeš? Máš to "dovoleno" od tvého boha?

  Je nějaký důvod, proč tě nezajímá realita života, o to více si takto vymýšlíš různé lži a píšeš je o lidech do diskuze? To tě fakt nenapadne, že tvoje lži jsou křiklavě průhledné, že každý, kdo o tom něco málo ví, tvoje lži snadno prohlédne?


K čemu křtít znovuzrozeného člověka? Znovuzrozený člověk je dítětem Božím, není už člověkem podle těla. Protože se už narodil znovu z vody a z Ducha (ve křtu). K čemu pohřbívat dítě Boží?

  Stando, stále dokola tvoje nesmyslné otázky na tvoje prapodivné nápady, tvoje bloudění a zmatek. Samozřejmě dělat hlouposti, které si vymýšlíš, je nesmysl. Jen dobrá otázka na ty tvoje nesmysly nakonec. 

  Proč bys prosímtě chtěl pohřbívat Boží dítě? K čemu by to bylo užitečné?

  Nepohřbívají se živí. To by byl nesmysl.

  Při pohřbu se nezabíjí. Při pohřbu se ani neumírá. Leda tak na infarkt, ale to neumírá nebožtík, tak nanejvýš jeho příbuzní.

  Pohřbívají se mrtví. Ti, kdo už umřeli a nežijí.

  Mrtvoly ani není potřeba zabíjet, není potřeba, aby mrtvola umírala, když už je mrtvá a nežije.

  To by ti měla dát logika, pokud bys uvažoval. Když už si teda nečteš naše učení, kde jsou tyto věci jasně popsané. Ze zkušenosti lidí, kteří je sami zažili. Proto vědí, o čem píší. Na rozdíl od těch, co je nezažili. Proto můžete bájit takové bajky, jaké se vám hodí, dokud se do nich nezamotáte. A pak zase bájíte jiné.

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 11:49:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Cizinče, při uvažování Oka, tě upozorňuji na to, že si myslí, že tě podle tvé obranné reakce dostal. 

 Oko nezažil a nechápe, že působení Ducha, křest ohněm Ducha, což je křest Kristus, je to proces obrácení, který nás natolik očistí, že nás dovede až ke křtu pokání, křtu vodou, ve kterém v nás zemřou poslední zbytky starého člověka. To je proces křtu. Syn působí Duchem a Otec omilostňuje a očišťuje, zbavuje veškeré špíny, a přijímá zpět jako ztracené syny. Proto je symbolem milosti voda. Nakonec jsme živí v Kristu a mrtví v sobě.
 V procesu křtu se musí napřed začít spalovat všechno co v nás ke spálení je, všechno co nejde omýt, očistit. Staré suché větve musí být ořezané a spálené, jinak nám brání ve výhledu, i růstu nových zelených větví. Až pak když už jsme Bohem uschopnění se cele odevzdat do jeho vůle, můžeme být jeho milostí obmytí natolik, že se vlastní vůle vzdáme a odevzdáme se do vůle boží. Tak zemřeme sami v sobě. Kdo poznal ten ví, že toto Kristovo jho vůbec netlačí. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:10:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za nehoráznost od tebe považuji tvrdit, že lžu - když jsem tě přímo ocitoval.


Znovuzrozený člověk je dítě Boží.
To je podstatou znovuzrození, že se z člověka podle těla stane dítě Boží. Znovuzrozený člověk už není duchovní mrtvolou. Pokud jsi už byl znovuzrozen, jsi živý, k čemu je dobré pohřbívat dítě Boží?

Tahle logická otázka se přímo nabízí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:33:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve křtu se nepohřbívá boží dítě, ve křtu se pohřbívá starý člověk v nás. 

Křtí nás Kristus ohněm Ducha a spaluje v nás starého člověka.

V tomto spalujícím procesu znovuzrození dosáhneš duchovního stavu, kdy poznáš boží vůli. V poznané boží vůli se do boží vůle cele odevzdáš, tedy i se svou lidskou vůlí, a tím boží vůli naplníš.

A tak poslední zbytky starého člověka v tobě zemřou při křtu vodou, ke kterému tě přivedl Kristus spalujícím ohněm Ducha, a ve kterém tě obmyla (voda) boží milost natolik dokonale, že tě Otec přijímá zpět jako ztraceného syna. A to všechno pro zásluhy Krista, kterému ses odevzdal a nechal je Jím vést. 
A poté můžeš říct- narodil jsem se z Ducha jehož oheň ve mě spálil starého člověka, a z vody, očistné boží milosti, která mne ospravedlnila abych mohl žít v Bohu. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 01:08:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za nehoráznost od tebe považuji tvrdit, že lžu - když jsem tě přímo ocitoval.

  Stando, a tuhle tvou drzost a nestoudnost, tu sis vybudoval posty, almužnami, nebo růžencem? To se vůbec nestydíš takhle drze lhát o lidech, jenom proto, abys utekl od tématu diskuze? 

  Samozřejmě, že jsi mne necitoval, ale vymyslel sis nějakou lež podle nějakého divného virtuálního světa, který máš v hlavě a přes několikeré upozornění jsi tuhle lež znovu napsal do diskuze. A tvůj příspěvek má docela symbolické číslo 303666, které dobře vystihuje jeho původ.

  Pro tvou informaci, Stando: Nesetkal s bohem, který se mě na nic neptal a prostě mě jen změnil. A v diskuzi jsem psal mockrát, jak jsem se stal křesťanem, i tobě. Pokud tedy budeš znovu opakovat tvoje lži, v klidu ti popravdě napíšu, že jsi lhář. A pokud je budeš opakovat ještě dále, popravdě ti napíšu, že jsi drzý lhář.



 Pokud jsi už byl znovuzrozen, jsi živý, k čemu je dobré pohřbívat dítě Boží? 

  Stando, čteš si vůbec alespoň někdy příspěvky, co ti píšu? 

  Pohřbívat živého je nesmysl. Pokud sis ty vymyslel, že by se měli pohřbívat živí, abys měl čemu oponovat, tak je to otázka na tebe.

  Proč sis vymyslel, že by se měli pohřbívat živí? Píšeš tu často o "logice". Jakou "logikou" sis vymyslel, že by se mělo pohřbívat dítě Boží?

  Tedy moje odpověď: Pohřbívat živé je k ničemu. Nepohřbívají se živí, ale mrtví.

  Čemu přesně na tom nerozumíš

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:00:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Čemu přesně na tom nerozumíš"...


Nerozumím tomu, že podle tvého vlastního  tvrzení jsi prý byl už tři roky znovuzrozený - tedy už dítě Boží - tedy už živý křesťan.
Dítě Boží v sobě má život, nikoli už žádnou zapáchající mrtvolu, kterou by bylo třeba pohřbít, které by bylo třeba se zbavit! Této mrtvoly byl člověk zbaven právě novým narozením. Starý člověk je tehdy spolu s Kristem pohřben (Ř 6,7) a narodí se dítě Boží. Z vody a z Ducha svatého.

Takto znovuzrozeného křesťana by bylo nesmyslem křtít - vždyť všechno už má. Není už co pochovávat.  To křest je ten pohřeb a zároveň i nové vzkříšení spolu s Kristem - už jako dítě Boží.

Nepokřtěný člověk (i když už věřící v Krista Spasitele) je stále jenom člověkem podle těla. Ve křtu člověk tělesný zemře spolu s Kristem a spolu s Kristem je vzkříšeno Boží dítě. Toto je to "nové narození" z vody a z Ducha svatého (J 3,6).


No, a ty v rozporu s těmito fakty, v rozporu s logikou, jsi prý se první nějak "znovuzrodil" a až pak, po třech létech, jsi se rozhodl pohřbívat v sobě jakéhosi starého člověka, jakousi "mrtvolu".  Ale Boží nově narozené dítě má svoji novou vlast v nebi a nemá v sobě žádnou mrtvolu! Má v sobě jen život v novosti! (Ř 6,3-4).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:33:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty jsi nové boží dítě, a o tvé zachraně se rozhodne až v minutě tvé smrti, a rozhodovat o tom bude to tvoje mrtvé dítě které chce zlo, a které v sobě celý život máš.

A po křtu miminka Oka oblečeného do krista, stvořeného v novosti, tři sudičky zvolali: ejhle nežije už on, žije v něm nové a staré boží dítě.1) Žít budou pospolu, a budou spolu i mezi sebou bojovat. 3) Staré dítě bude chtít zlo, a to nové dítě se bude chtít starého dítěte zbavit. A nyní se ozvala třetí sudička. A to nové dítě v minutě smrti nad tím starým zvítězí!
Ozvaly se šouravé kroky. Přišla čtvrtá sudička, kterou zapoměli pozvat. Ano, nové dítě v něm zvítězí nad tím starým, a to tak, že to staré dítě zabije a propadne soudu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:37:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nerozumím tomu, že podle tvého vlastního  tvrzení jsi prý byl už tři roky znovuzrozený - tedy už dítě Boží - tedy už živý křesťan. 

  Chápu, Stando. Vyjadřuješ se k něčemu, co neznáš, co jsi nezažil a čemu nerozumíš. A zajímá tě to, aby sis nemusel vymýšlet hlouposti?

  Pokud by tě to zajímalo, rád to to napíšu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 10:29:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsi to přece popisoval!
Ale z tvého subjektivního pohledu prožívání!


Z objektivního pohledu podle učení církve, podle Písma, je to nelogické, nesmyslné. Byl to tedy omyl, nesprávné vyhodnocení závěrů ze situace.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 18:11:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z objektivního pohledu podle učení církve, podle Písma, je to nelogické, nesmyslné. Byl to tedy omyl, nesprávné vyhodnocení závěrů ze situace.

  Přesně tak. Sláva. Tak sis přečetl, co jsem psal? 

 Takže jsi porozuměl, že ta tvoje lež, co jsi o mne napsal, byl "omyl"? Nelogický, nesmyslný?

  Už ty tvoje lži, co si o mne vymýšlíš, nebudeš psát znovu?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 20:55:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Stando, ještě by mne zajímala jedna věc, pokud bys měl tedy ochotu se odvrátit od tvého lhaní a vymýšlení nesmyslů o diskutujících a napsat ještě něco k tématu. 

  Když si poslechneš svědectví pana Kodeta, jaký je tvůj pohled na to, co je nejdůležitějším okamžikem jeho života? To je i nejdůležitějším okamžikem našeho života. 

  Jaký je tvůj nejdůležitější okamžik života?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 09:45:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Osobně na tuto otázku neumím takto konkrétně odpovědět.
Domnívám se, že v mém životě bylo určitě více důležitých okamžiků a že ten nejdůležitější (a definitivní), mě teprve čeká v okamžiku mé smrti těla - totiž setkání s Kristem tváří v tvář.

Naprosto první důležitý okamžik v mém životě bylo mé pokristění ve křtu - to jsem samozřejmě byl schopen ocenit až mnohem později.
Pak byly další důležité okamžiky, kdy jsem se nedokonale lidsky pokoušel (a učil) vložit svůj život do Božích rukou. Těch okamžiků bylo více a kolikrát jim předcházely evidentní a zcela mimořádné zásahy a projevy Boží moci v mém životě - ale stále se ještě učím odevzdávat se do Boží vůle - a stále mám v tomto ještě rezervy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 01:27:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Do boží vůle se neučíme odevzdávat!!

Do boží vůle se odevzdáme dle boží vůle!. Naše odevzdání se děje proto, protože je to boží vůle, kterou poznáváme v pravdě Ducha. Do boží vůle se ve vůli Boha odevzdáme jen jednou a provždy. Není žádné opakované odevzdávání se, není žádné učení odevzdání se. Boží vůle nezná kompromis, nezná vlažnost. Buď si studeny, nebo horký! Je jen jeden krok směrem do boží náruče. Je to krok viry a poznání pravdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 08:51:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Domnívám se, že v mém životě bylo určitě více důležitých okamžiků a že ten nejdůležitější (a definitivní), mě teprve čeká v okamžiku mé smrti těla - totiž setkání s Kristem tváří v tvář. Naprosto první důležitý okamžik v mém životě bylo mé pokristění ve křtu - to jsem samozřejmě byl schopen ocenit až mnohem později. 

  Stando, děkuji za upřímnou odpověď. Máš tedy už stejné uvažování, jako jsme v ŘKC měli my.

  Když jsme si na dané téma před nějakým časem psali, psal jsem svou zkušenost z ŘKC: "Pro římského katolíka jsou dva důležité rozhodné okamžiky - křest miminka a smrt těla."


  Tehdy jsi mi psal (a měl jsme pocit, že oponuješ tomu, co jsme v ŘKC žili my a že jsi to tehdy považoval za omyl):

  Co se tedy s tebou za těch sedm let stalo, že máš stejné důležité okamžiky, jako jsme měli v ŘKC my, tedy smrt těla a svátost křtu? Už tedy rozumíš, o čem jsem tehdy psal a co jsme v ŘKC žili? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 13:51:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když si nakreslíš časovou osu svého života jako úsečku určité délky, máš před sebou svůj život jako na dlani.
Je tam i úplný začátek - početí, pak narození člověka podle těla - pak křest (narození znovu z vody a z Ducha) do dítěte Božího, do dědice věčného života.

 Úplně na druhém konci je smrt těla - významný okamžik setkání člověka s Kristem tváří v tvář - tehdy každý dá Bohu účet z toho, jak žil.

Ale mezi tím je ještě jeden důležitý bod, který představuje zrovna probíhající přítomnost. Co bylo předtím, to už neovlivníš, co bude zítra, ještě nevíš.

Ovlivnit můžeš pouze přítomný okamžik, jak jej prožiješ
. (Nemějte tedy starost o zítřek, neboť zítřek se bude starat o své věci. Den má dost svého trápení." - Mt 6,34).

Kvalitou přítomnosti jsi ovšem už disponován prožít i budoucí okamžiky také ve vyšší kvalitě!
Jako když denně trénuješ na závod, který bude někdy v budoucnu. Už teď kvalitou takové přítomnosti získáváš cvičením sílu, získáváš vytrvalost pro závod a pod.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 20:58:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Blbost!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 22:57:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ale vůbec ne! Takové nesmysly. Kdyby tě něco z mého života zajímalo, tak se zeptej.


  Čím to je, že když ti dám jednoduchou otázku na tvůj život, začneš si vymýšlet nesmyslné bajky o mne?



  Stando, před lety jsme si psali na téma spasení. Psal jsem ti, že katolíci mají dva důležité okamžiky: Svátost křtu a okamžik smrti těla. Tehdy jsi statečně oponoval, psal jsi "Jenže ty podle sebe soudíš, že jak to bylo s tebou, tak to musí být se všemi katolíky. A v tom se pleteš. Chyba nebyla v katolickém učení, ale ve tvém poznání a praktikování katolické víry." a teď píšeš: "Domnívám se .. že ten nejdůležitější (a definitivní) okamžik, mě teprve čeká v okamžiku mé smrti těla - totiž setkání s Kristem tváří v tvář. Naprosto první důležitý okamžik v mém životě bylo mé pokristění ve křtu"

  Tak mne jen zajímá, jestli platí všechno zároveň, tvá opozice tehdy i to, co píšeš dnes, nebo jestli se něco ve tvém životě změnilo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 16. prosinec 2016 @ 11:33:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Naprosto první důležitý okamžik v mém životě bylo mé pokristění ve křtu""...

Nechci, abychom sklouzli ke slovíčkaření.

Naprosto první důležitý okamžik v mém životě bylo mé pokristění ve křtu (stal jsem se dítětem Božím) - naprosto poslední (a nejdůležitější) okamžik v mém životě bude setkání s Kristem tváří v tvář v hodině smrti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 16. prosinec 2016 @ 17:08:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, taky mi nejde o slovíčkaření. Zajímá mne, jestli už bys byl schopen pochopit to, o čem jsem ti psal ze života římských katolíků, když jsi tomu nerozuměl před lety a měl jsi potřebu oponovat a psát, že ty důležité okamžiky jsou jiné než svátost křtu a smrt těla.  Taky mne zajímá, co se u tebe za tu dobu změnilo, že máš stejné postoje, jako jsme měli my v ŘKC, když jsi před těmi sedmi lety oponoval.


  Jestli ti dobře rozumím: Smrt těla je pro tebe bude nejdůležitější okamžik tvého života. Pochopil jsem tě dobře? Může být nějaký jiný důležitější okamžik ve tvém životě než smrt těla?

  Tak ještě dotaz: Mezi okamžikem svátostí křtu a okamžikem smrti, je pro tebe nějaký jiný srovnatelný nebo důležitější okamžik? Může nastat nějaký okamžik ve tvém životě (nebo již nastal?) který by byl důležitější, než svátost křtu, kterou jsi prošel?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 16. prosinec 2016 @ 19:18:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Čili znovuzrozením jako křesťané nazýváme to, co dělá Bůh v odpověď na víru jeho slovu a vyznání tohoto slova. Je to něco mnohem víc, než obrácení, nadšení atd. co dokáže udělat člověk nebo jeho duše. A to co Bůh dělá je nové srdce, na kterém jsou napsané jeho zákony."...


I když pominu skutečnost, že "novému narození" (okolnosti, kdy k tomu dochází) rozumíme různě, pořád je nahoře ve tvém výroku potřebná i zásluha člověka, podmínka co všechno musí člověk udělat, aby Bůh změnil jeho srdce. Máš to nahoře zvýrazněné a podtržené. To je onen nutný podíl spolupráce člověka na společném díle Boha a lidí.

Nerozuměl jsi tomu před léty, všimneš si toho dnes?


..."Může být nějaký jiný důležitější okamžik ve tvém životě než smrt těla?"...

Bylo už mnoho důležitých okamžiků v mém životě. Třeba když Bůh promluvil do situace, kdy jsem byl docela bezradný a nešťastný, docela zralý se zbláznit. Protože přišly věci, které jsem nemohl nijak ovlivnit a věděl jsem, že je to tak špatně. Přijdou v životě i trápení a zkoušky kolikrát až na hranu sil.
Každé setkání s Kristem (v modlitbě, ve svátostech, v bližním, kterému třeba pomoci)  je pro mě důležitým okamžikem, každé mě buduje, každé mě o kousíček posune blíž k Bohu.
Momentálně nejdůležitějším okamžikem je pro mě prožívaná přítomnost. Zda ji totiž prožívám podle scénáře, který mi přichystal nebeský Otec. Zde mohu ovlivnit i svou budoucnost.

Setkání s Kristem v okamžiku smrti je významné a odlišné jen ve své definitivě moci už na svém životě cokoli dalšího změnit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 10:50:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nerozuměl jsi tomu před léty, všimneš si toho dnes?

  V mém výroku samozřejmě žádná "podmínka" obsažená není a nebyla ani tehdy, nepsal jsem ani tehdy ani dnes o podmínkách, psal jsem o Božím zaslíbení. Proč se vám převrací zaslíbení do "podmínek" samozřejmě chápu, žil jsem mnoho let v ŘKC a svou zkušenost s "podmínkami" jsem ti psal v samostatném článku.


Bylo už mnoho důležitých okamžiků v mém životě. 

  A byl některý z těch okamžiků důležitější, než okamžik svátosti křtu?


Momentálně nejdůležitějším okamžikem je pro mě prožívaná přítomnost.

  A je ten okamžik důležitější, než okamžik svátosti křtu?


Setkání s Kristem v okamžiku smrti je významné a odlišné jen ve své definitivě moci už na svém životě cokoli dalšího změnit.

  Takže smrtí ztratíš tvou "svobodu" hřešit, ztratíš aktuální "kvalitu" života a budeš mít kvalitu života nižší, protože už na něm nebudeš mít možnost nic změnit, nebudeš se moci dále rozhodovat?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 18. prosinec 2016 @ 12:50:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Takže smrtí ztratíš tvou "svobodu" hřešit, ztratíš aktuální "kvalitu" života a budeš mít kvalitu života nižší, protože už na něm nebudeš mít možnost nic změnit, nebudeš se moci dále rozhodovat?"...


Nikoli,
smrtí získáš kvalitu života, v jaké jsi se nacházel, k jaké jsi směřoval v zarytosti či pokoře srdce v hodině smrti, posledních okamžicích svého života. Rozdíl bude ve výsledku podobný jako u lotra po pravici a nebo u lotra po levici.

Kvalita života v nebi bude vyšší nikoli pro ztrátu svobody zhřešit, ale pro bytí ve vyšším dobru (věčná blaženost), které je opakem hříchu. Člověk nebude hřešit proto, že nebude chtít zhřešit, protože už nebude mít hříšnou přirozenost.

Kvalita života ve věčném zatracení bude oproti bytí pozemskému horší v tom, že už nebude žádná naděje na změnu k lepšímu.

Nepopírej pořád lidskou svobodu v rozhodování, jako by nebyla zcela zásadním určujícím prvkem v životě každého z nás.

Bůh nás lidi všechny vychovává se stejnou láskou.
Přesto úspěch této výchovy závisí také na ochotě či neochotě vychovávaného být vychováván. Dva bratři mohou tak být vychováváni spolu v úplně stejných podmínkách a se stejnou láskou - přesto jeden se stane výchovou dobrým člověkem a z druhého bude kriminálník. Oba dva bratři totiž (navzdory vší výchově) mají stále svobodu volby se rozhodnout pro tu cestu, kterou si sami svobodně zvolí.

Podmínkou úspěchu proto u každého člověka (navzdory Božímu zaslíbení)  je dokázat si zvolit dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 06:23:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Tady, jestli dobře chápu tvé uvažování: 

  Pokud můžeš na svém životě cokoliv změnit = nižší kvalita života

  Pokud nemůžeš na svém životě cokoliv změnit = vyšší kvalita života?


Člověk nebude hřešit proto, že nebude chtít zhřešit, protože už nebude mít hříšnou přirozenost. 

  A teď máš hříšnou přirozenost?
  Zhřešíš proto, že chceš zhřešit?


Nepopírej pořád lidskou svobodu v rozhodování, jako by nebyla zcela zásadním určujícím prvkem v životě každého z nás.

  Díky za radu. To určitě nebudu dělat, jako jsem to nikdy nedělal doteď.


Bůh nás lidi všechny vychovává se stejnou láskou. 

  Ano. Každého vyhcovává jeho Bůh.

  Dobrý Bůh vychovává své děti dobře, ke svobodě a ctnostem uvedeným v článku, ke svobodě od hříchu.

  Zlý Bůh je vychovává své děti špatně: Ke zlu, ke lži, k pomluvám, z zatvrzelosti, ke "svobodě" hřešit.


Přesto úspěch této výchovy závisí také na ochotě či neochotě vychovávaného být vychováván

  A to sis vymyslel z čeho?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 09:40:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
  Tady, jestli dobře chápu tvé uvažování: 

  Pokud můžeš na svém životě cokoliv změnit = nižší kvalita života

  Pokud nemůžeš na svém životě cokoliv změnit = vyšší kvalita života?
"...

Naprosto nic jsi nepochopil.
Nikoli "nemůžeš na svém životě cokoli změnit" ale v nebi už nechceš na svém životě cokoli změnit.

Kvalita života není o tom, co "můžeš" či snad "nemůžeš" změnit - toto vůbec není měřítkem kvality. Kvalita života je jen o možnostech ve sdílení se v lásce.
A tato kvalita je v nebi nesrovnatelně vyšší, než v pozemském životě.



..."
Nepopírej pořád lidskou svobodu v rozhodování, jako by nebyla zcela zásadním určujícím prvkem v životě každého z nás.

  Díky za radu. To určitě nebudu dělat, jako jsem to nikdy nedělal doteď.
"...


Svým tvrzením o jakémsi jednou už "definitivním a konečném "rozhodnutí se pro Krista ale popíráš další možnosti volby - tím tedy ale popíráš i nebezpečí další volby špatné. Chápeš to?




..."
Přesto úspěch této výchovy závisí také na ochotě či neochotě vychovávaného být vychováván

  A to sis vymyslel z čeho?
"...


Jsou dva bratři. Oba byli vychováváni spolu, v naprosto stejných podmínkách. Přesto z jednoho je dobrý člověk a z druhého je kriminálník. To je docela častý obraz i v dnešních rodinách. Nezáleží jen na rodičích, kteří dobře vychovávají! Záleží také na vnitřních svobodných rozhodnutích vychovávaného - zda se chce nechat vychovat.

Bůh chce, aby byli všichni spaseni. Vychovává všechny lidi dobře. Přesto někteří se vychovávat nechají, jiní nikoli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 11:12:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ti nevychovaní všechno vsází na poslední kartu, okamžik smrti. A to jsi ty i lotři na kříżi, takže 50-50.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 18:22:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naprosto nic jsi nepochopil.
Nikoli "nemůžeš na svém životě cokoli změnit" ale v nebi už nechceš na svém životě cokoli změnit.

  Aha. Ono je dost těžké to chápat, když píšeš jednou tak a podruhé naopak. Když jsi tedy psal "Setkání s Kristem v okamžiku smrti je významné a odlišné jen ve své definitivě moci už na svém životě cokoli dalšího změnit." tak jsi tím nemyslel, že nebudeš moci na svém životě cokoliv dalšího směnit, ale myslel jsi tím že nebudeš chtít cokoliv změnit?

  A teď chceš na svém životě něco změnit?


Svým tvrzením o jakémsi jednou už "definitivním a konečném "rozhodnutí se pro Krista ale popíráš další možnosti volby - tím tedy ale popíráš i nebezpečí další volby špatné. Chápeš to?

  Stále dokola tvé nesmysly. Chápu, že sis vymyslel nějakou blbost ve tvé vzpouře proti evangeliu, proti rozhodnutí, o kterém svědčíme a dozblbnutí jí budeš opakovat.

  Ne, definitivní rozhodnutí pro Ježíše nepopírá možnost volby. Ani nepopírá svobodu. Naopak, takové rozhodnutí svědčí o svobodě člověka. Ani já nepopírám další možnosti volby. Naopak. To jsem ti popisoval v samostatném příspěvku.

  Z jakého nesmyslu sis vymyslel, že by rozhodnutí popíralo další možnosti volby? 



Jsou dva bratři. Oba byli vychováváni spolu, v naprosto stejných podmínkách. Přesto z jednoho je dobrý člověk a z druhého je kriminálník. To je docela častý obraz i v dnešních rodinách.

  Vidíš, marně si vzpomínám, že bych kdy něco takového zažil nebo potkal. To se u vás opravdu někde děje? nebo jen v tvém virtuálním světě?

  Jak to ti lidi dělají? 

  Jsou to roboti?

  Já mám tedy z rodin zkušenost zcela opačnou. I když mají rodiče například jen dvě děti, vychovávají je často dost rozdílně, mají k nim rozdílný přístup, prvnímu například věnují podstatně více času, energie, pozornosti, druhému o kus méně. A ještě méně pak třetímu, o to se ale zase ale starají jeho starší sourozenci. Když pak mají rodiče děti o dalších patnáct let později, vychovávají ty další děti ještě docela jinak.

  A přesto, že vychovávají své děti různě, věnují se jim různě, tak výsledek té výchovy je velmi podobný: Hodní rodiče vychovají hodné děti a zlí rodiče vychovají grázly. Občas se stane vyjímka, tu bych odhadl tak řádově na procenta případů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 10:59:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, po proměně srdce žádné stavy bezradnosti, opuštěnosti, prostě nejsou. Svou snahou své srdce nikdy nezměníš. Proměna srdce je vyhradně zázračným  božím dílem, a děje se to ve velmi krátké době. Až na proměněném srdci můžeš v Duchu budovat a v boží vůli investovat svou snahu. A jestli chceš aby Bůh tvé srdce proměnil, miluj pravdu, jdi Bohu v Jeho práci z cesty a všechno ponech na Něm.Vždyť  on tě zná lépe než ty sám sebe. A nemysli si, tento krok absolutní důvěry odevzdání kameného srdce Bohu k promëně je mnohem, mnohem těžší, než ta tvoje celoživotní snaha o proměnu. Ten poslední a definitivní krok starého člověka je tak těžký proto, protože zemřeš a všechno co sis sám vybudoval zemře s tebou a je ti na nic. Je to krok totálního a definitivníhon sebezáporu. Před proměnou srdce stojíš před Bohem jako někdo kdo absolutně nic nemá, a pokud se v této pokoře před Boha nepostavíš, proměny srdce se nikdy nedočkáš. Na zrození nového srdce nemůžeš mít nijakou zásluhu, můžeš mít zásluhy postavené až na novém srdci.

Tolik své snahy jsi investoval do proměny srdce. Kdybys tu samou snahu stavěl již na proměněném srdci, byl bys dávno někde jinde, Kristem by ses setkával v proměněném srdci neustále, modlil by ses v Duchu a boží vůli bys znal. Kristus by tě nikdy neopuštěl, a třeba i při velké bolesti bys měl Pánův pokoj, bezradnost bys neznal, svou vůli bys měl odevzdanou ve vůli boží. To všechno bys už dávno měl.
 
A to Ti ze srdce přeji, tak jako i hezké prožití Vánoc.

Myslivec




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 06:24:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bylo už mnoho důležitých okamžiků v mém životě. 

  A byl některý z těch okamžiků důležitější, než okamžik svátosti křtu?


Momentálně nejdůležitějším okamžikem je pro mě prožívaná přítomnost.

  A je ten okamžik důležitější, než okamžik svátosti křtu?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 09:50:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kvalita života by měla s křesťanem stále růst - křest je startem do kvality života, prožívání přítomného okamžiku s Bohem a bližními má být zráním k dokonalosti ve věčném životě.

Jak ti mám odpovědět?
Je pro tebe nejdůležitější start závodu, nebo některé místo na trati, nebo cíl?

Všechno to je nejdůležitější pro život - jedno bez druhého nebude a nemělo by ani cenu!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 10:24:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je docela smutné, když se o životě v Bohu vyjadřuješ jako o závodu! Ostatně tak jak jsem to v řk poznal, tak pro tebe to závod je. Závodíš o množství samospasitelných zásluh, závodíš v honbě za svým vlastním ocasem, závodíš v modloslužebných úkonech a myslíš si, že na konci závodu tě v okamžiku smrti čeká Kristus.

Oko, tento závod už je dávno vyhraný, a stačí se jen přidat k vítěznému Kristu, právě nyní a teď.

Oko, ten závod se už dávno nebėží. Slepí pořadatelé jen marní tvůj čas, tvoji sílu, kterou ti Bůh dal k duchovnímu růstu, k zesílení, a ne abys bëžel marný a vysilující životní marathon, který už dávno za tebe Kristus vybojoval.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 19:49:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Jasně. 

  Tedy nejdůležitější je pro tebe okamžik Smrti, ale u ostatních okamžiků nedokážeš napsat, které byly důležitější.


  Jak to máme my jsme ti psal: Nejdůležitější okamžik života mám stejný, jako pan Kodet, to je ten Ezechiel 36, o kterém mluví. Pak mám určitě spoustu dalších důležitých okamžiků, jako například svatbu, narození dětí, založení firmy, první krach, ...a pak spoustu nedůležitých, každodenních, bez kterých by život neměl cenu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:59:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk narozený znovu z vody a z Ducha svatého je už spolu s Kristem vzkříšené dítě Boží -  nemá v sobě už žádnou mrtvolu!


Nejdříve jsme totiž byli spolu s Kristem pohřbeni (ve křtu (Kol 2,12) a až následně pak vzkříšeni spolu s Kristem. A už v nás žádná mrtvola není!


(Kol 2,12-13)
Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním obživil, když vám odpustil všechny hříchy ...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:24:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co jsi tím chtěl říct? To samé říkám.

Zauvažuj nad křtem ohněm Ducha. 

Narození z Ducha (oheň) a vody (boží milost). Oheň spaluje, voda obmývá. Rodíme se v ohni Ducha, a žijme v boží milosti.


]


když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:30:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Nejdříve jsme totiž byli spolu s Kristem pohřbeni (ve křtu (Kol 2,12) a až následně pak vzkříšeni spolu s Kristem. A už v nás žádná mrtvola není!

  Stando, není to ani čtrnáct dnů, co jsi tu psal:

Porozumět správně křesťanským písmům lze jen podle pravidel víry (regula fidei). To znamená, že jednotlivá místa v Písmu se významem organicky doplňují do jedné jediné zprávy v jednom jediném smyslu - znamená to, že jedno místo si nelze vytrhnout a interpretovat samostatně, ale pouze v koordinaci s místy ostatními.

  Už to vypadalo, že jsi dostal rozum, když ses tu takhle otevřeně postavil proti vaší běžné římskokatolické praxi. Teď už to zase neplatí? Proč se tedy neřídíš tím, co jsi psal, a zase už používáš klasickou tvou taktiku, kdy vytrháváš verše a vykládáš si je po svém? 


Kolem Koloským 2,12 je Koloským 2,11 a Koloským 2,13. A kolem nich je zase Koloským 2,10 a Koloským 2,14. Skoro celá kapitola Koloským 2 je pak o Pánu Ježíši:

Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii - prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista. Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm.

  To "on", "něm", "ním" je zájmeno osobní. Označuje osobu.



]


Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 10:38:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože před čtrnácti dny byl před zpovědí. Pak jako vzorný řk v před adventním čase absolvoval zpověď, krátce na to začal advent a je nabuzený s modloslužby. Všímej si Cizinče, jak Oko mění svůj diskusní styl podle svátků v řkc. Nejvíce energie ke lhaní má v době kdy řk svátky začínají. Všimni si toho jakým způsobem ho ovlivňují modloslužebné prožitky. No a o vánocích ti bude přát všechno dobré, bude se chtít spojovat v dobré vůli, ale žel maximálně tak do třech králů. 


]


Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 10:13:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." To "on", "něm", "ním" je zájmeno osobní. Označuje osobu."...


Správně.
A setkání s touto osobou znamenalo z moci Boha smrt a pohřeb starého člověka v nás, znamenalo také vzkříšení s Kristem,  nové narození člověka jako Božího dítěte z vody a z Ducha svatého ve křtu. Křest je ona "obřízka Kristova.


"V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni "


]


Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 18:14:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A setkání s touto osobou znamenalo z moci Boha smrt a pohřeb starého člověka v nás, znamenalo také vzkříšení s Kristem,  nové narození člověka jako Božího dítěte z vody a z Ducha svatého ve křtu.

  Stando, setkání s tou osobou zmanenalo pro tebe smrt???

  To jsi první člověk, od kterého něco takového slyším. Zatím pro všechny lidi, které jsem potkal, znamenalo setkání s tou osobou z písma vzkříšení a život.

  Můžeš nám k tomu něco blíže napsat? 

  Jak se ti stalo, že zrovna pro tebe setkání s tou osobou znamenalo smrt?



]


Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 19:44:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Stando, setkání s tou osobou zmanenalo pro tebe smrt??? To jsi první člověk, od kterého něco takového slyším."...


Setkání s osobou Krista ve křtu představuje pro každého křtěnce smrt starého člověka ( Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.  - Ř 6,8), dokonce pohřbení spolu s Kristem v jeho smrti a následné vzkříšení člověka nového - dítěte Božího.

Kol 2:
... v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni "


]


Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 07:19:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Aha, takže opět smyšlenka o něčem, co jsi nazažil. Tušil jsem to.

  Skutečné setkání s Ježíšem, o němž se píše ve 2 kapitole Koloským, neznamená smrt.


]


Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 09:32:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Skutečné setkání s Ježíšem, o němž se píše ve 2 kapitole Koloským, neznamená smrt."...



Aby se člověk mohl narodit jako Boží dítě, jako nový člověk, musí nejdříve ten starý člověk umřít.
Taky Kristus nejdříve zemřel a až potom vstal z mrtvých, byl vzkříšen. Nemůže být přece vzkříšení před smrtí! Nejdřív musí být smrt (starého člověka) a až potom vzkříšení, o kterém se hovoří třeba v Kol 2,12.




Setkání s Kristem ve křtu (pokristění) tedy znamená smrt starého člověka - smrt toho vyhnance z ráje.

Jestliže jsme tedy s Kristem zemřeli, věříme, že s ním také budeme žít.  (Ř 6,8).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 21:51:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aby se člověk mohl narodit jako Boží dítě, jako nový člověk, musí nejdříve ten starý člověk umřít. 
...
Setkání s Kristem ve křtu (pokristění) tedy znamená smrt starého člověka - smrt toho vyhnance z ráje.

  Stando, a to tě ten tvůj kristus ve křtu zabil? 

  A jak to vypadalo?

  A zabil tvou duši, nebo zabil tvoje tělo? Nebo zabil oboje?

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 10:24:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spolu s Kristem zemřel ve mě starý člověk - vyhnanec z ráje, člověk bez práv, člověk bez dědictví, bezdomovec. (Ř 6,8).


Zemřel proto, abych se mohl znovu narodit z vody a z Ducha jako Bohem přijaté dítě - jako dítě Boží, jako bratr Božího Syna, rodný bratr Krista (narodil jsem se "pokristěním" ve křtu). Takto v Kristu nově narozené Boží dítě má svoji skutečnou vlast v nebi, stalo se dědicem věčného života.  Křest je ničím nezvratné duchovní zasvěcení člověka Bohu, duchovní obřízka Kristova.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 14:55:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lžeš sám sobě Oko! Kdybys byl novým člověkem, nemusel by ses rozhodovat mezi zlem a Bohem. Jsi stále starý člověk. Nevíš že svoboda božích dětí se naplňuje v boží vůli. Jsi stále starý člověk, jelikož považuješ za svobodu rozhodování se mezi zlem a Bohem. To je "svoboda" kriminálníků, zda máš být dobrým nebo zlým a jít do lochu. A vtéto tvé "svobodě" se zde bavíš o věcech, o kterých jako vězeň v cele nemáš zatím ani šajn!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 10:31:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svatostí Krista byla ve mě tedy zabita moje padlá podstata člověka přirozeného - padlého, vyhnaného z ráje, byla zabita podstata člověka podle těla. Člověka, který by nemohl ani pomyslet na nebe, který sám ze sebe už nebyl schopen žádnými skutky tento svůj stav změnit k lepšímu.

Pomoc tedy nutně musela přijít zvenčí od Boha - a přišla - v osobě Krista Ježíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 14:48:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve svátosti v tobě byla zabitá tvoje podstata padlého člověka, a ve své "svobodné" vůli se musíš nadále rozhodovat mezi zlem a Bohem? A kdo se to v tobě mezi zlem a Bohem rozhoduje. Padlý člověk, nebo člověk nový?


]


Člověk narozený znovu z vody a z Ducha svatého (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:30:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Člověk narozený znovu z vody a z Ducha svatého je už spolu s Kristem vzkříšené dítě Boží -  nemá v sobě už žádnou mrtvolu!

  To píšeš o něčem, co znáš, co jsi zažil, tvou vlastní zkušenost, nebo tu vymýšlíš cosi o něčem, co neznáš a co jsi nezažil?


I když se člověk narodí znovu z vody a z Ducha ve křtu, hříšná náklonnost přetrvává a působí nám často soužení.

  To platí oboje najednou? 

  Nemá v sobě žádnou mrtvolu a zároveň přetrvává hříšná náklonnost?

  A určitě to má ve tvém světě nějakou "logiku"?



]


Re: Člověk narozený znovu z vody a z Ducha svatého (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 10:25:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."
To platí oboje najednou? 

  Nemá v sobě žádnou mrtvolu a zároveň přetrvává hříšná náklonnost?
"...



Pokud je realita života logická, pak to určitě má i logiku.

Pro mě je to skutečnost. Náklonnost ke hříchu je vlastní každému člověku, který někdy zhřešil, který "ochutnal" hřích.


Stav člověka před Bohem, stav Božího dítěte je dílem výhradně Boží milosti.

Vztah s Bohem si však každý z nás postupně buduje sám, z vlastního rozhodnutí - i když pod vlivem milosti Ducha svatého, pořád je to i lidské dílo, dílo spolupráce Boha a člověka. Toto dílo není dokonalé, je poznamenáno nedokonalostmi a slabostí se strany člověka. Je poznamenáno lidskou vrozenou hříšnou náklonností (náklonností ke zlému), které se nikoli vždycky člověk dokáže vyvarovat.


]


Re: Re: Člověk narozený znovu z vody a z Ducha svatého (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 00:12:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otřesné co pišeš? Oko, vždyť ty popisuješ něco, cos žel zatím nikdy nepoznal. Na tomto tvém komentáři je to až moc dobře vidět, že jsi nic z toho nezažil a podivně fantazíruješ.
To co na mnoha místech v diskusi píšeš, připomíná zbožné fantazírování, které se praktikuje v různých po kostelních spolčích na faře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:03:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katechismus je ovšem jen rozvedením a výkladem správného pochopení Božího slova v kontextu učení církve.

  Stejné ambice si bere i Strážná věž. V tom se vaše nová učení neliší.

´
A teď si polož otázku: Kdyby se i druhý lotr na kříži obrátil a nabízenou milost pomáhající přijal, nespasil by snad Kristus i jeho? A nemohl to snad udělat podobně jako to udělal jeho druh? Neměl svobodu rozhodnout se pro Krista a být jím spasen?

  Dobrá úvaha. Samozřejmě, že měl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 09:40:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A jak by teda měla znít správně položená otázka? "...


Otázka by měla vycházet z podstaty mých předešlých odpovědí - tady nikoli "co sis ty na svém srdci vlastní snahou změnil k lepšímu", ze které čiší arogance  a neúcta k mé osobě - je dokladem ignorace mé osoby, že mé příspěvky přeletíš jenom zběžně, aniž by ses hlouběji zamyslel nad jejich smyslem. Já tě stále bral jako oponenta s upřímným srdcem, hledajícího podstatu věcí - hovořil jsem s tebou vždycky jako rovný s rovným a vysvětloval své názory. Tobě jsem však spíš pro smích - v dialogu se mnou přistupuješ jako k nerovnému, nad kterého jsi povznesen, přisuzuješ mi podlost, nazýváš mě opakovaně lhářem. Přitom pokud o tobě shrnu nějaké vlastní závěry, vždycky je nezapomenu argumentačně zdůvodnit, jak jsem k nim přišel.  Stačilo by pozorněji číst. Takhle v nerovnosti však nelze vést smysluplný dialog.


..."
Jakou tvou spoluprací jsi něco změnil na tvém srdci a co sis tou spoluprací na tvém srdci změnil, Stando?

  Je to už správná otázka?
"...


Stále ještě to není řečeno správně.
Když jsem si opravdově "pustil Boha do svého života", začaly se dít neuvěřitelné věci. A stávají se každý den další. Člověk se stane citlivější k bližním, k rodině. Nikoli sám ze sebe, ale je to nutný důsledek otevření se Bohu - a to u každého člověka, který se vydá touto cestou. Změnil se - a stále se ještě dál mění i žebříček hodnot.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 14:00:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A patří do těchto tvých životních hodnot i překrucování božího slova, naslouchání démonům zakuklených do modloslužebných praktik, vymýšlení si lží? Když tě na to upozorňujeme tak to bereš jako neúctu ke tvé osobě? Člověče, vždyť to je pýcha jako řemen! Snad si nemyslíš, že tě budeme uctívat jako ty uctíváš vlky v rouše beránčím, kteří ti celý život lžou! Lžou tak jako lhali nám, než nás Bůh z jejich moci vysvobodil!

Pozoruji, že Cizince začínáš pomalu házet přes palubu. A proč, protože se tebou má svatou trpělivost, protože ti všechno nenapíše na rovinu tak jako já? Protože s tebou zachází jako s nakřápnutým vejcem? 

Nikdo ti neupírá upřímnou snahu Boha hledat, ale ti co tě upozorňují podle svých vlastních životních zkušeností nemohou za tvůj kardinální duchovní omyl ve kterém se celý svůj život plácáš! To co tady popisuješ jako ohromné pokroky je něco, co se předpokládá u dospívajících, když u nich probíhá zdravý duchovní vývoj. Popisuješ to, cos měl už ve svém věku dávno mít. A to je velmi slabý výsledek tvého samospásného snažení. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 17:48:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otázka by měla vycházet z podstaty mých předešlých odpovědí - tady nikoli "co sis ty na svém srdci vlastní snahou změnil k lepšímu", ze které čiší arogance  a neúcta k mé osobě - je dokladem ignorace mé osoby, že mé příspěvky přeletíš jenom zběžně, aniž by ses hlouběji zamyslel nad jejich smyslem. 

  Ale ne, Stando. To sis zase něco vyložil podle sebe a toho, jak uvažuješ ty a jak tu diskutuješ.

  Pokud se tě ptám, tak mne zajímá odpověď na otázku. 

  V minulé diskuzi pod kázáním Vojty Kodeta jsem psal o Ezechielovi 36 kapitole (o tom místě svědčil i pan Kodet), kde se píše o tom, že Bůh ve smlouvě v Ježíši změní srdce člověka: Místo kamenného dá člověku srdce masité. Dělá to Bůh, nedělá to člověk. Nikdy v životě jsem ani neslyšel, že by si někdo změnil srdce z kamenného na masité. Tak jsem to v diskuzi jasně napsal. 

  Jakýsi oko tam psal, že "člověk ve spolupráci s Bohem buduje své srdce dále (např. skrze modlitbu, půst, almužnu)". Tak mne zajímalo, co sis na svém srdci skrze půst, modlitbu a almužnu vybudoval. 

  Nic víc.

  Tak jsem se zeptal. Ptám se stále tu stejnou otázku už měsíc.

  Pokud víš, že srdce člověka z kamenného na masité může změnit jen Bůh, tak jsi to mohl napsat rovnou už před měsícem.

  Pokud sis na svém srdci něco vybudoval modlitbou, postem a almužnou, mohl jsi to napsat. Ptal jsem se tě například, jestli se ti almužnami povedlo zbavit závislosti na majetku. Pokud ano, stačilo to napsat.

  Když se tě ptám, zajímají mne odpovědi. Realita.


Já tě stále bral jako oponenta s upřímným srdcem, hledajícího podstatu věcí - hovořil jsem s tebou vždycky jako rovný s rovným a vysvětloval své názory. Tobě jsem však spíš pro smích - v dialogu se mnou přistupuješ jako k nerovnému, nad kterého jsi povznesen, přisuzuješ mi podlost, nazýváš mě opakovaně lhářem. 

  Sazmozřejmě, že tě nazývám lhářem, když tu lžeš a ještě máš drzost tvé lži opakovat. Pokud si začneš vymýšlet o druhých nesmysly místo diskuze nad tématem a ještě máš drzost je opakovat, v klidu ti napíšu, že jsi lhář. V té chvíli už nejsi diskutér, ale pomlouvač, v ničem se nelišíš od dalších lidí, co tu jednají stejně. A že jsi to v této diskuzi udělal mnohokrát. Že si tvoje nesmysly vymýšlíš podle toho, co žijete vy v ŘKC je jasné, to ale nic nemění na tom, že to jsou vymyšlené nesmysly.


  Pokud diskutuješ k tématu, beru tě jako rovného. Vážím si toho, že jsi ochoten diskutovat zde k tématu, jsi tu snad jediný římský katolík, co se alespoň snaží odpovídat na otázky a diskutovat k tématu a nekdy i odpovíš a něco se od tebe dozvíme. Pak se tě ptám na konkrétní detaily, a to zvláště když píšeš něco extra nesmyslného (jako o "svobodě hluboko v hříchu")


Když jsem si opravdově "pustil Boha do svého života", začaly se dít neuvěřitelné věci. A stávají se každý den další. Člověk se stane citlivější k bližním, k rodině. Nikoli sám ze sebe, ale je to nutný důsledek otevření se Bohu - a to u každého člověka, který se vydá touto cestou. Změnil se - a stále se ještě dál mění i žebříček hodnot.

  No, sláva, konečně rozumná řeč! To ti věřím. To je jasné, přesně takhle to s Bohem skutečně funguje! 

  Když člověk pustí Boha do svého života, Bůh mění život člověka. Je poměrně jedno, jestli je člověk křesťan, nebo ne. 

  Se svátostí křtu miminek už to nesouvisí vůbec. Opravdově může Boha vpustit do svého života jak někdo, kdo svátost křtu miminek prodělal, tak někdo, kdo nikdy žádnou svátost nepotkal.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 07. prosinec 2016 @ 10:28:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Sazmozřejmě, že tě nazývám lhářem, když tu lžeš a ještě máš drzost tvé lži opakovat."...
Pokud na základě tvých názorů vyslovím o tobě své závěry (a dokonce vysvětlím i celé vlákno svého uvažování, jak jsem k takovému závěru přišel), je zcela nemístným nazývat to lží o tobě. Nemusíš souhlasit - a máš možnost moji argumentaci věcně vyvrátit - ale já mám právo na svobodu svědomí a na své názory, které si vytvářím.

Lež je úplně cosi jiného - je to vědomé tvrzení o něčem, o čem člověk ví, že je vlastně docela jinak.




Dělá to Bůh, nedělá to člověk. Nikdy v životě jsem ani neslyšel, že by si někdo změnil srdce z kamenného na masité. Tak jsem to v diskuzi jasně napsal. 

  Jakýsi oko tam psal, že "člověk ve spolupráci s Bohem buduje své srdce dále (např. skrze modlitbu, půst, almužnu)". Tak mne zajímalo, co sis na svém srdci skrze půst, modlitbu a almužnu vybudoval.
"...


Dělá to Bůh - ale dělá to vždycky v souladu a adekvátním svobodným postojem člověka.
Bůh nezmění srdce každému člověku - ale ani ne snad namátkově jen někomu podle svého vlastního rozmaru - ale změní srdce jenom tomu, kdo uvěří a dá k tomu souhlas, kdo se podle svých lidských možností obrátí, kdo činí pokání.
A když už to srdce změní a člověk ve svých postojích vůči Bohu i nadále vytrvává, buduje Bůh lidské srdce pořád dál k dokonalosti
křesťana - buduje ho ve vzájemné spolupráci Boha a člověka (jako když vezmeš děti a jdete všichni společně pracovat na zahradu. To je ta nejlepší výchova - dělat věci spolu). Člověk v takovém případě zastává adekvátní životní postoje v křesťanských cnostech, mezi které patří modlitba, půst i almužna, mezi které patří i vlastní lidské úsilí a snažení žít jako křesťan. Netěší tě snad, když na zahradě vidíš, jak se i tvé děti podle svých sil snaží samy aktivně s tebou zapojit do díla?

Křesťanské cnosti jsou nedílnou součástí Boží výchovy - indikují Boží působení v člověku..





..."Když člověk pustí Boha do svého života, Bůh mění život člověka. Je poměrně jedno, jestli je člověk křesťan, nebo ne. "...

Bůh není katolík, není ani protestant, evangelikál. Není ani křesťan, muslim nebo žid.
To lidé si takto Boha omezují.

Aby sis ale mohl pustit Boha do života, musíš ho nejdříve poznat. A podle své míry poznání Boha jsi pak vtažen do života s Bohem - pokud ovšem dáš průchod této své touze.
Pohan se setkává s Bohem jen skrze své svědomí - svědomí však lze na čas potlačit, pokřivit. Takové poznání Boha je tedy jen velmi mlhavé. Však i pohan může žít svůj život spravedlivě.
Muslim nebo žid poznávají Boha o cosi lépe  - stále však nevědí nic o Synu, ani o Duchu svatém.
Jedná se u nich pořád o poznání Boha v rovině přirozené - v rovině lidské.


Však k tomu, aby člověk už v tomto pozemském životě mohl mít podíl na božském životě, k tomu potřebuje být disponován Bohem měrou nadpřirozenou, darem spasení v Kristu.
Tento dar člověk dostává "pokristěním" ve křtu, kdy od Krista převezme novou důstojnost Božího dítěte a kdy Kristus na sebe vezme jeho dosavadní hříchy. Takový člověk obdrží od Boha milosti posvěcující i pomáhající - k životu s Bohem v rovině nadpřirozené - v rovině Božího dítěte. Křtem člověk obdrží dar života nadpřirozeného, dar života coby údu tajemného Kristova těla - církve, kdy i tělo křesťana se stává chrámem Ducha svatého. O této "novosti života" hovoří apoštol Pavel např. v (Ř 6,3-4).

(1 Kor 6,19)
Anebo nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha Svatého ve vás, kterého máte od Boha, a nejste sami svoji?

Vůbec tedy není jedno, jestli je člověk křesťanem nebo není. Nesmírné rozdíly mezi křesťanem a nekřesťanem jsou zde právě v kvalitě i kvantitě obdarování Bohem.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 07. prosinec 2016 @ 10:58:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lež je vědomé tvrzení o něčem, o čem lhář ví že je jinak. A to je lež o které lhař ví, a vědí oni i ti kterým lže.

Lež je vědomé tvrzení o něčem, o čem oklamaný neví že je jinak. A to je lež o které oklamaný lhář neví, ale vědí o ní ti kterým lže.

Jsi už na světe dlouho Oko, a určitě se ti stalo, že někdo komu jsi věřil ti lhal. Tys mu jeho lži uvěřil, stal ses oklamaným, a jako oklamaný jsi nevědomě šířil lži o kterých sis v důvěře myslel, že jsou to pravdivé informace. Stal ses tak oklamaným lhářem. Lhal jsi pro zradu důvěry, a nevěděl jsi o zradě, nevěděl jsi, že je vše jinak. Důvěřoval si tomu co ti lhal, a on s tebe udělal pitomce. Ták se to v životě děje a zrada důvěry je docela častý jev a setká se s ní každý. A s tëchto nevědomých lží nás nejlēpe vyvede konfrontace s realitou. Lidově se říká, že se z toho musíme "vyspat". To je velmi výstižné, jelikož oklamaný lhář žije ve falešné důvěře a prudce odmítá informace, že realita je úplně jiná. A ještě brání toho kdo ho uvedl v omyl, protože mu důvěřuje.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 19:28:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud na základě tvých názorů vyslovím o tobě své závěry (a dokonce vysvětlím i celé vlákno svého uvažování, jak jsem k takovému závěru přišel), je zcela nemístným nazývat to lží o tobě.

  Určitě, Stando. Dobrá úvaha z tvé strany. Takovou věc by mne nenapadlo nazývat lží, samozřejmě. 

  Když si o mne omylem vymýšlíš různé nesmysly podle toho, co žijete vy, nazývám to pravým jménem, že "prášíš bajky", "vymýšlíš nesmysly", "vyhýbáš se tématu diskuze", "odvádíš řeč jinam" či cokoliv jiného, o co se snažíš tím, že tu tvými výmysly útočíš na druhé lidi.

  Chápu, že si ty nesmysly o druhých podle tvého života a podle života ve vaší sektě vymýšlíš bezděčně, že si to neuvědomuješ. Asi si nedokážeš představit, že ne všichni žijí to, co vy v ŘKC, to chápu.


Nemusíš souhlasit - a máš možnost moji argumentaci věcně vyvrátit - ale já mám právo na svobodu svědomí a na své názory, které si vytvářím. 

  Jejej, to právo ti nikdo nebere! Piš si co chceš! Když takhle začneš prášit příběhy a zkazky o diskutujících, tak je alespoň vidět, že jsi s tématem diskuze "v koncích" a snažíš se utéct. 

  Já ti samozřejmě můžu v klidu napsat, že si vymýšlíš nesmysly, píšu to vždy věcně, jasně a přímo. To je zase moje právo.


Lež je úplně cosi jiného - je to vědomé tvrzení o něčem, o čem člověk ví, že je vlastně docela jinak.

  No, to chápu, že si nečteš moje příspěvky, takže nevíš, jaký byl můj život. Proto si vymýšlíš ty nesmysly. To, že ignoruješ realitu, neznamená, že při tvých výmyslech nelžeš.



Dělá to Bůh - ale dělá to vždycky v souladu a adekvátním svobodným postojem člověka

  Konečně něco k tématu.

  Ano. Přesně tak to je. To tu píšeme od začátku. To, co Bůh slíbil ve své smlouvě, to také dělá. To je svědectví našeho života, mnoha lidí, kteří to zažili. Samozřejmě že to Bůh nedělá manipulativně a bez rozhodnutí člověka či pod nátlakem, jako se to děje při svátostech v ŘKC, proti čemuž se tu statečně vymezuješ. 

  Pokud už tedy nebudeš oponovat tomu, o čem svědčíme, a rozumíš, že srdce člověka dokáže (k lepšímu) změnit jen Bůh, bude to jistě pokrok v diskuzi.


Bůh nezmění srdce každému člověku - ale ani ne snad namátkově jen někomu podle svého vlastního rozmaru - ale změní srdce jenom tomu, kdo uvěří a dá k tomu souhlas, kdo se podle svých lidských možností obrátí, kdo činí pokání. 

  Zase: Statečně oponuješ tomu, co žijete a co jsi tu mnoho let psal a snažíš se vymyslet novou verzi, která by ti víc vyhovovala. Jak píšeš o něčem, co neznáš, tak zase vymýšlíš virtuální svět.

  Jak to je s pokáním a vírou ve skutečnosti, v realitě, s tím by ti mohlo pomoci toto video. Říká to sice římský katolík, ale říká to dobře. Mohl bych napsat to, co říká, ale mně bys nevěřil a měl bys tendenci oponovat, dělal bych to zbytečně.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:04:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc dobré vysvětlení. Kodet má dary Ducha svatého.
Nelze než souhlasit.

Škoda, že jsi nedoposlouchal až do konce. To o té zpovědi na závěr.


Něco jsi nepochopil.
Bůh otevřel dveře mého vězení už v okamžiku mého křtu. Toto spasení je darem, je pro člověka zdarma. Nelze se tím chlubit.

"ale změní srdce jenom tomu, kdo uvěří a dá k tomu souhlas, kdo se podle svých lidských možností obrátí, kdo činí pokání. " ...

Zde hovořím o vyjítí člověka z vězení, které je už otevřené! 
Hovořím o svobodném rozhodnutí člověka vyjít, o svobodném přijetí způsobu života s Bohem, které se už naplňuje adekvátním způsobem skutky. Ty skutky potvrzují opravdovost srdce a jsou vytvářením pravdivé reality.
Hovořím o budování lidského srdce Bohem za účasti práce a úsilí i člověka. Bůh nás nezbuduje bez nás, bez naší spolupráce. Mnoha způsoby ti toto vysvětluji pořád dokola.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:38:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co měl vybudované lotr na křiži? Kolik měl času na budováni se ve tvém stylu? A proč když se tolik po celý svůj život tak velmi namáhaš, tak finální rozhodnutí se pro Boha necháváš až na poslední okamžik smrti.? Proč se chováš stejně jako ten lotr co neměl nic? Ty už jsi přece ve víře řk vyzrátý, màš úcty hodné zásluhy, a přitom se svým rozhodnutím čekáš až na okamžik smrti. Oko čas do tvé smrti je Bohem určený ke tvé záchraně, a ne jeden poslední smrtelný okamžik. Kristu navždy patříme již nyní, a nic nás od Něho nemůže odloučit. Pokud však stojíš jenom u Jeho dveří, tak tě od nich boží nepřítel bude odhánět. A ty platíš za to, že můžeš stát u zavřených dveří a čekáš, že ti je otevře smrt? Život v Kristu se odehrává již v tomto čase. Vezmi to na vědomí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 23:19:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, pokud ti po letech pan Kodet konečně vysvětlil dar pokání, o kterém tu léta píšeme, pochopil jsi to od něj a nebudeš nám už oponovat, bude to jenom dobře, určitě pokrok v diskuzi. 

  Už tedy pro tebe není "hrozný omyl" to, co jsme ti o daru pokání v Pánu Ježíši psali?


Bůh otevřel dveře mého vězení už v okamžiku mého křtu. Toto spasení je darem, je pro člověka zdarma. Nelze se tím chlubit. 

  To jsem ani pochopit nemohl, protože jsi to před námi doteď tajil.

  Opravdu? 

  Jak jsi to poznal? Podle čeho?
  
  Jak se to projevilo?
  
  A v jakém vězení jsi byl před křtem? A jak se to vězení projevovalo?


 Ty skutky potvrzují opravdovost srdce a jsou vytvářením pravdivé reality. 

  Když tu tedy budeme psát, že skutky křesťana jsou projevem spasení v Pánu Ježíši, výsledkem toho spasení, výsledkem toho, co Bůh udělal se srdcem člověka, tak už nebudeš statečně oponovat?


Hovořím o budování lidského srdce Bohem za účasti práce a úsilí i člověka. Bůh nás nezbuduje bez nás, bez naší spolupráce. Mnoha způsoby ti toto vysvětluji pořád dokola.

  No, Stando, naznačoval jsi tu, že si svými posty, modlitami a almužnami buduješ své srdce. Proto se tě na to ptám. Kdybys nepsal takový nesmysl, neptal bych se tě.


  Já jsem tu naopak psal, že srdce člověka mění Bůh. Vypadalo to, že s tím máš problém, že máte problém s nějakou manipulací, s vaším nesouhlasem.


  Napíšeš nám někdy něco konkrétního z toho budování lidského srdce, nějaký praktický příklad z tvé reality? 

  Nebo nesmíš, nemůžeš? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:03:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A v jakém vězení jsi byl před křtem?"...


Každý člověk bez výjimky se narodí jako "člověk podle těla", jako vyhnanec (je totiž potomek vyhnanců z ráje - nemá po nich co zdědit). Narodili jsme se jako vězni tohoto světa, bez nároku na věčný život v nebi. Tuto skutečnost Kristus svou obětí na kříži zboural, otevřel dveře tohoto našeho vězení. Křtem se stáváme Božími dětmi - naše pravá vlast je tudíž už v nebi. Křtem jsme vysvobozeni z dědičné viny našich předků, obléknutím Krista ve křtu se stáváme dědici věčného života. Zda tuto novou skutečnost přijmeme, záleží ale i na nás, na našem svobodném rozhodnutí žít s Bohem jako křesťan.



..."No, Stando, naznačoval jsi tu, že si svými posty, modlitami a almužnami buduješ své srdce. Proto se tě na to ptám. Kdybys nepsal takový nesmysl, neptal bych se tě"...

Je mi líto, Toníku, že naše budování vlastního nitra považuješ za nesmysl -  že natolik málo znáš Písmo i křesťanské učení. Vždyť konkordanci zvládáš, kdyby sis alespoň zadal slovo "budujte" - pak bys třeba přehodnotil, co je vlastně ten nesmysl a co určitě nesmyslem není:


(Ef 2,22)
Byli jste postaveni na základ apoštolů a proroků, zatímco úhelným kamenem je sám Ježíš Kristus,
v němž se celá stavba spojuje a roste ve svatý chrám v Pánu,
v němž se i vy společně budujete, abyste byli Božím příbytkem v Duchu.

(1 Tes 5,11)
Proto se navzájem povzbuzujte a budujte jeden druhého, jak také činíte.

(1 Pt 2,4-5)
Když přicházíte k němu, k živému kameni, zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,
budujte se i vy jako živé kameny v duchovní dům, svaté kněžstvo k přinášení duchovních obětí vzácných Bohu skrze Ježíše Krista.

(Ju 1,20-21)
Ale vy, milovaní, se budujte na té své nejsvětější víře, modlete se v Duchu Svatém
a zachovávejte se v Boží lásce, zatímco očekáváte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.



Jenom ty jsi už natolik  "znovuzrozeným", že se nepotřebuješ modlitbami budovat. Že je to pro tebe nesmysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 18:31:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, popíšu ti nyní lež ad4, kterou nám nalhali již v našem dětství.

1) Ano, narozené dítě na sobě nese dědičnou vinu, a proto je smrtelné.

2) Narozené dítě nenese odpovědnost za dědičnou vinu, tu nesou jeho předci.

3) Narozené dítě zatím nenese žádnou odpovědnost, a neumí zatím Krista přijmout, a ani odmítnout. Je v boží milosti.

4) Je velkou a staletou lží řkc, že narozené dítě je pro dědičnou vinu před Bohem zatracené!! Je velkou lží, že se musí kojenec rychle "pokřtít" aby měl nárok na spásu!! Je to citové vydírání a kupčení se spásou. Nic není v řkc po staletí tak účinné jako strašení rodičů ze zatracení jejich dětí! Hnus satanský, zaměřený na ty nejmenší, co se nemohou bránit!

Zatracení jsou ti, kteří o nevinných dětech nespravedlivě tvrdí že za vinu předků jsou před Bohem zatracené. Pohoršují maličké. Lépe jim bude s kamenem na krku na mořském dně, než u božího soudu!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 01:11:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tuto skutečnost Kristus svou obětí na kříži zboural, otevřel dveře tohoto našeho vězení.

  Jestli Kristus tuto skutečnost zboural a otevřel dvěře toho vašeho vězení, jak se ti stalo, že jsi byl v tom vězení ještě před křtem? To už bylo přeci dávno po té oběti?


Je mi líto, Toníku, že naše budování vlastního nitra považuješ za nesmysl -  že natolik málo znáš Písmo i křesťanské učení.

  Stando, je dobře, že ses naučil používat  konkordanci.

  Napíšeš nám někdy, co konkrétně jste si tím vaším budováním na vašem nitru vybudovali a jakým budováním jste si to vybudované na tom nitru vybudovali?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 08:42:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jestli Kristus tuto skutečnost zboural a otevřel dvěře toho vašeho vězení, jak se ti stalo, že jsi byl v tom vězení ještě před křtem? To už bylo přeci dávno po té oběti?"...



I když pořád dokola ujišťuješ, jak mi rozumíš, tvém otázky svědčí o opaku:  skutečnou účast na Kristově oběti, užitek a vysvobození z vězení člověk získá až ve křtu - ponořením do Kristovy smrti (společným pohřbením)  a následným vzkříšením spolu s Kristem do života v novosti.

Nepokřtěný člověk tedy ještě není vysvobozen Kristovou obětí - nemá na ní zatím účast.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:05:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A to všechno jsi získall bez svého rozhodnutí a vůle, zcela nevědomě, bez své snahy, bez svých zásluh, a stačilo jenim pocákání kouzelnou vodou, abrakadabra.
Při miminkovském křtu ses stal božím dītětem, ale o tvé spàse se rozhodne až v minutě tvé smrti.
Při miminkovskèm křtu jsi oblekl Krista, ale celý tvůj další život se pro Něho opakovaně rozhoduješ.
Při miminkovském křtu v tobě byl pohřebý starý člověk, a byl jsi vzkříšený k novosti, a celý tvůj další život se starým člověkem v sobě bojuješ a musíš se proto rozhodovat mezi zlem a Bohem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 00:26:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ještě ke zpovědi, Stando. To jsem samozřejmě doposlouchal. Se zpovědí mám osobní a mnohonásobnou zkušenost a báchorky, které pan Kodet vymýšlí o zpovědi, jsou samozřejmě nesmysl. Nic z těch vymyšlených pohádek se při zpovědi neděje. 

  Proto také lidé, co chodí ke zpovědi, žádnou z těch vymyšlených pohádek a bájí nepotvrzují.


  V tom se právě podstatně liší život s Bohem a milost v Pánu Ježíši. V Ježíši se děje proměna člověka. V Ježíši je odpuštění, milost, na rozdíl od zpovědi. 

  Proto také lidé, co přichází k Ježíši, zažívají to, co o Ježíši píše Ezechiel a svědčí o tom.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 00:54:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko by se měl zadívat na lidi co právě v tomto čase chodí ke zpovėdi. Jdou si splnit jednoroční zpovědní povinost a odměnou jim za to jsou přijemné  vánoční emoce.  Takových řk je velmi moc, a u zpovědnic je nyní nával. Přicházejí zkroušeně a chtějí to mít zpověď rychle za sebou. Těší se na vánoční euforii a v adventu nehřeší protože proč?? Protože jsou po zpovědi. Chtějí si uchovat pocit falešné čistoty pro radostné prožití Vánoc. Nejde jim o Krista, jde jim o příjemný prožitek. Vánoce pominou, a pak už vůbec nezáleží na tom, že jsou po zpovědi, a na Silvestra už zase hřeší co hrdlo a jiné oudy ráčí.
Ne to nemohu, jsem po zpovědi platí jen do vánoc. "Svobodně" odmítají hřích proto, aby nemuseli do nepříjemné zpovědnice znovu! To je řk motivace nehřešit!  To je realita řk modloslužebníků!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 13:36:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Také já mám se zpovědí osobní zkušenost. A potvrzuji pravdivost Kodetovy výpovědi. Nejsou to žádné báchorky, je to nádherné setkání s Božím milosrdenstvím.
Je to "obejmutí člověka Bohem".
To, jakým způsobem a za jakých podmínek se tato milost odpuštění hříchů a smíření s Bohem i církví dostává, si určil sám Kristus (J 20,21-23).



(Vy si v podstatě "odpouštíte" hříchy sami - podle mého mínění jen sebeohlupování, typické pro únik do virtuálního světa.).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 14:14:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne Oko, nám odpouští hříchy Bůh i ti vůči kterým jsme se provinili. A tak i odpouštíme našim viníkům. Nepotřebujeme k odpuštění prostřednickou třetí stranu podvodných "apoštolských" posloupníků.

Sílu odpuštění dává Bůh každému člověku. A uzavírat boží odpuštění do zpovědní bedny, čekat s "božím odpuštěním" až farář bude mít čas, a nakonec zjistit, že takové  "odpuštění" má jen formu krátkodobého obluzujícího pocitu, který tě po návratu do životní reality rychle opustí, tak v takovém případě Oko, se o odpuštění s kristovci raději moc nebav,a nech se poučit. A to se dvou důvodů.

a) Nevíš zatím co to boží odpuštění je, mimo svátost smíření.

b) Podvod ve kterém nyní vězíš až po uši, jsme zažili, můžeme podvod detailně popsat, a můžeme si i vybrat mezi funkčností tvého "bednového odpuštění" a skutečného odpuštění od Boha.


Tys poznal zatím jenom zpovědní bednu, a doposud jsi nepoznal proměňující sílu odpuštění, která se projevuje prakticky okamžitě a na místě kde se nacházíš. Co by sis pak vybral? 
Co?
Tvůj zpovědní způsob ve kterém dlouze a marně bojuješ se stále stejnými hříchy?? Vybral by sis zpovědní způsob, kdy na boží odpuštění musíš čekat až na to má jiný člověk čas?
Nebo bys vybral ten okamžitý on- line způsob, který tě v moci odpouštějícího Boha chronických hříchů a vin zbavuje jednou provždy a na dobro, a to zcela konkretně, reálně, a ihned, a ne virtuálně jak se mylně domníváš! I ty na tomto božím odpuštění můžeš mít svou účast, a my kristovci ti to ze srdce přejeme. Vstupenkou je láska k pravdě.

A nyní nám Oko poraď, který z odpouštějících způsobů si máme vybrat. Ten nefunkční tvůj co známe, nebo ten náš který ty zatím neznáš a o rozsahu jeho funkčnosti zatím nic nevíš? 


 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 01:15:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
(Vy si v podstatě "odpouštíte" hříchy sami - podle mého mínění jen sebeohlupování, typické pro únik do virtuálního světa.).


  Kdyby tě něco z našeho života zajímalo, tak se zeptej, místo vymýšlení nesmyslů podle toho, co žijete v ŘKC.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:14:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, uznej, že tato tvoje gramodeska je už tak ohraná, že skřípe.

Škoda, že nemáš snahu pochopit, jak to myslím - a hlavně proč si to o tobě myslím. Nemyslel jsem to špatně, nemá mi co být nepříjemné.

Snad se alespoň shodneme na tom, že své hříchy nevyznáváš formou služby církve hříchy odpouštět, že nemáte ve svém společenství nikoho takového, kdo by byl legitimním pokračovatelem této Kristem ustanovené služby (J 20,21-23), nepřetržitě předávané v církvi mocí Ducha skrze vkládání rukou. Služba v církvi se ustanovuje skrze vkládání rukou od těch, kteří už tuto moc obdrželi dříve.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:43:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, uznej, že tato tvoje gramodeska je už tak ohraná, že skřípe. 

  Stejně, jako tvoje lži, co si vymýšlíš a píšeš do diskuze. Proto jí používám. Nemění se tvoje lži, tvoje ignorance faktů a reality, není tedy ani důvod abych to komentoval jinak. Až začneš zajímat o realitu místo vymýšlení lží podle toho, co vám v sektě navalili do hlavy, můžeš se něco dozvědět.


Snad se alespoň shodneme na tom, že své hříchy nevyznáváš formou služby církve hříchy odpouštět, že nemáte ve svém společenství nikoho takového, kdo by byl legitimním pokračovatelem této Kristem ustanovené služby (J 20,21-23), nepřetržitě předávané v církvi mocí Ducha skrze vkládání rukou. Služba v církvi se ustanovuje skrze vkládání rukou od těch, kteří už tuto moc obdrželi dříve.

  Zajímá tě to téma, co žijeme, nebo si jen potřebuješ potvrdit virtuální doměnky o něčem, co neznáš, vaše výmysly o druhých?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 10:11:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To ty nemás pokračovatele. Ta vaše "apoštolská" nepřerušená posloupnost je prokazatelně mnohokrát přerušená. Takže když na tebe podvodníci vloží ruce, neděje se nic, a ty odcházíš se slibem, že Duch snad k tobě někdy přijde. Bůh nedává apoštolům patent na odpuštění!  Apoštolové jsou boží poslové, a boží poslové doručují celému lidstvu vzkaz. Vzkaz všemu lidstvu zní, že co odpustíte odpustí i Bůh.
A pak přišel někdo, kdo začal popírat že hlavou církve je Kristus, a z pastýře se stala hlava. Poté přišel další a začal popírat, že Ducha sesíla hlava církve Kristus, a podmínil seslání Ducha vložením svých rukou. A další a další posloupnící vzdoru vůči Kristu, si postupně ukrajovali čim dál větší krajíc. A tak došlo k tomu, že o sobě prohlásili, že jenom oni mohou hříchy odpouštet. A ani to jim nestačilo, začali prodávat odpustky, začali se obohacovat na lidské potřebě se hříchů zbavit. Velmi zbohatli. Své ohavné modloslužebné chrámy vyzdobili zlatem, zaplatili umělcům a dali do jich umëlecká díla. A nakonec se prohlásili za jedinou a pravou církev, a svoji hlavu papeže prohlásili za neomylnou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 29. listopad 2016 @ 19:43:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zrovna tak dopustil abych byl já i ty odmalička vychovávaný a vedený k modloslužbě a věčné záhubě! A zrovna tak dopustil, že mi všechno v pravdě Ducha ukázal, před tím však mi nabídl lásku k pravdě, a já ji přijal, a ta mne osvobodila. Tobě Oko, Bůh sesílá do cesty lidi, kteří ti ukazují směr, ukazují jak Kristus cesta a pravda působí v našich životech, a co ty miluješ víc? Pravdu od Boha, nebo všechno to marné a těžce tebou vydobyté, které je před Bohem méně než popel? Co miluješ víc. Pravdu Ducha, nebo "pravdu" řkc nevěstky? Co Kristus sesílá z nebe?  Nevěstku nebo Ducha? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 07:14:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvé vidění reality je zcela zásadně pokřivené (a hovořím pořád o tom samém už několik let) v tom, že umíněně popíráš vliv lidského snažení na vnitřní proměnu člověka, odmítáš vliv lidského úsilí na takovouto vnitřní proměnu a odmítáš vliv vykonaných dobrých skutků na takovou proměnu člověka blíže k Bohu.


  Stando, dával jsem ti sem také citaci jednoho konkrétního člověka, ta citace končí větou: "aby každý člověk a každá lidská situace mohla zakusit moc zachraňující milosti Boha, který jedině dovede proměnit zlo v dobro a který jedině může změnit srdce člověka a učinit jej "oázou" pokoje.

  Pročpak jsi na tu citaci nereagoval? 

  Tak mne zajímá další otázka, na tu bys mohl odpovědět. Když ten člověk ve svém kázání říká totéž, co já, má stejné postoje, zažil totéž, co já, má stejnou zkušenost v této věci, je z tvého pohledu taky jeho  "vidění reality zcela zásadně pokřivené"?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 09:21:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když ten člověk ve svém kázání říká totéž, co já, má stejné postoje, zažil totéž, co já, má stejnou zkušenost v této věci, je z tvého pohledu taky jeho  "vidění reality zcela zásadně pokřivené"?"...


Pravdu přece vůbec neurčuje množství zastánců, ale určuje ji samotná realita věcí. Poznání může být bu správné, nebo pokřivené. Sdílená pokřivenost více lidmi se nikdy nestane pravdou.






..."
"aby každý člověk a každá lidská situace mohla zakusit moc zachraňující milosti Boha, který jedině dovede proměnit zlo v dobro a který jedině může změnit srdce člověka a učinit jej "oázou" pokoje.

  Pročpak jsi na tu citaci nereagoval?
"...



S takto obecně vyjádřenou pravdou samozřejmě souhlasím. Bůh však nezmění naše srdce svévolně ze své vůle a bez nás - vždycky čeká na lidský souhlas.

Reaguji zde většinou na věci, které považuji v určitém směru za mylné.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 05. prosinec 2016 @ 13:41:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A proč to konečně Bohu nedovolíš aby tvé srdce proměnil, na co čekáš? Proč se tak namáhavě snažíš o to, co Bůh dává ve své milosti všem a zcela zdarma a nezáslužně? 

Oko, nebude to spíše tak, že ty to bohu dovoluješ, ale nic se neděje? Je to skutečně Bůh na koho se obracíš?

Bez pokání, skutečného opravdového pokání, je ti úplně na nic to tvé dovolení Bohu tě proměnit, a to i kdyby ses na hlavu postavil. A pokání u řk modloslužebníků tvého typu, začíná přiznáním, že nic z toho co duchovně praktikuješ, ti milost ani odpuštění nedává, k Bohu tě nepřibližuje, a tvoje viny stále zůstávají nevyřešené, jenom se jako neodpuštěné odsunují někam do lidského zapomnění. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cnosti (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 06:29:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Stando.

  Díky za příspěvek, to jsi napsal moc hezky. 

  Pravdu neurčuje množství lidí a jejich doměnky. Když se miliarda lidí v nějaké sektě omylem virtuálně domnívá, že jim Bůh proměnil srdce svévolně bez jejich souhlasu, tak stačí udělat jednoduchou věc: Konfrontovat tu prapodivnou doměnku s realitou. Pokud to ovšem ti lidi mají v té sektě dovolené, pokud na to mají svobodu, a nemají jen svobodu hřešit. 


  Lidské srdce opravdu dokáže změnit jen Bůh. 

  Proto také Ezechiel píše Boží slovo o smlouvě v Pánu Ježíši: Odstraním srdce kamenné z vašeho těla a dám vám srdce masité. To říká Bůh. A to Bůh opravdu s člověkem dělá, když člověk uzavře smlouvu s Bohem, když přijme Ježíše. To je realita života mnoha a mnoha lidí.

  Proto jsem ti také psal, že jsem nikdy v životě neslyšel ani nečetl, že by člověk sám sobě změnil svoje srdce k lepšímu.

  A ani od tebe jsem to neslyšel a nečetl. Což jsem předpokládal, ale přeci jen jsem se pro jistotu zeptal, kdybys náhodou byl výjimka.


  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobré cn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 10:27:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.
Už jsem se podle tvé první věty zaradoval, že se v tobě cosi probudilo. Předčasně, byl to jen "umělecký" úvod, jak vyjádřit své pochyby o víře katolíků.

..."ve skutečnosti je lidské srdce v tom okamžiku Bohem proměněno, uzpůsobeno k vnitřnímu životu Božího dítěte s Bohem. To je vlastnost, kterou člověk od přirozenosti nemá. Jenom pokřtění mají skrze Krista přímo přístup k Otci v plnosti duchovního sdílení se -  tedy odlišným způsobem, než nepokřtění..

Člověk je tedy v tomto okamžiku křtu Bohem disponován k životu s Bohem "nadstandardním způsobem" - nadpřirozeně, disponován Bohem nad své přirozené možnosti. Zda tento dar od Boha, tuto svou novou příležitost také využije, je věcí už druhou, věcí další. Lidské srdce je tedy ve křtu disponováno pro vnitřní život s Bohem, určeno k duchovnímu růstu - ale růst v Bohu toto lidské srdce musí neustále dál. Kdo neroste, automaticky duchovně upadá
."...


Ono "proměnění" lidského srdce ve křtu vyplývá z obdarování novými možnostmi - lidské srdce je disponováno pro bytí vysoko nad svou přirozenost. Je to dáno nově získanou příslušností ke Kristovu tělu ("naroubováním" plané olivy na ušlechtilý kmen) - je to dáno přítomností Ducha svatého v křesťanovi. Nic to ale nehovoří o tom, zda tento nový roub také zdárně přiroste a bude prospívat a přinášet ovoce, nebo zda bude živořit, nebo zda neuschne. Na to už má vliv každý člověk sám tím, jak se v životě rozhoduje. (Ještě jednou se vrať k mým nedávným odkazům na Tomáškův katechismus, zvlášť na část o možnosti člověka volit dobro i zlo).


..."Když se miliarda lidí v nějaké sektě omylem virtuálně domnívá, že jim Bůh proměnil srdce svévolně bez jejich souhlasu"...

Souhlas ve víře je pro křest nezbytný. Za miminka tento souhlas poskytují logicky jejich zákonní zástupci - většinou rodiče. Zastupují miminka přece naprosto ve všech věcech až do doby jejich mentální zralosti.


(https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekta)
Sekta  je pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu, kterým většinová kultura nebo většinová společnost označuje menšinovou ...

Pokud je katolíků přes miliardu, jen hlupák je může nazvat "sektou".


Lidské srdce opravdu dokáže změnit jen Bůh.
Ale dělá to se souhlasem a ve spolupráci s člověkem. Nikdy nemanipuluje s člověkem svévolně, dokonce snad proti jeho vůli. Miminko není ještě samo schopno vědomého souhlasu, v tomto souhlasu zastupují jeho právoplatní zákonní zástupci. Souhlas je pochopitelně také platný!


..."že jsem nikdy v životě neslyšel ani nečetl, že by člověk sám sobě změnil svoje srdce k lepšímu."...

Opět sis stvořil virtuálního oponenta, proti němuž zde statečně a srdnatě brojíš. Nikdy v životě bych nic takového neřekl - znovu ti připomínám, že můj růst ve víře je podmíněn mým napojením na Boha, je podmíněn spoluprací s Duchem svatým.
To ty jsi zde už kdysi dávno tvrdil, že Bůh ve svých darech nedává podmínky. Spletl sis to ovšem s Boží láskou, která jediná je bezpodmínečná. Ovšem podmínek pro člověka a pro jeho spasení je i v písmu celá řada. " A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. " (L 13,3). Dále Mt 24,13; Mk 13,13; a další ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 06. prosinec 2016 @ 10:51:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Logicky? Oko, ty to slovo ve dvou větách zcela obrátíš, a na obrácenině pak stavíš lživou argumentaci.

Logicky za tebe přijímá křest někdo jiný? Logicky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu dobr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 07. prosinec 2016 @ 21:34:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlas ve víře je pro křest nezbytný. Za miminka tento souhlas poskytují logicky jejich zákonní zástupci - většinou rodiče. Zastupují miminka přece naprosto ve všech věcech až do doby jejich mentální zralosti.

  Tedy si vymýšlíš jakousi virtuální "proměnu srdce" bez vašeho souhlasu a sám proti tvému výmyslu pak statečně oponuješ. A tomu říkáš "logika". 

  Není to tak složité, to tvoje motání.


Pokud je katolíků přes miliardu, jen hlupák je může nazvat "sektou". 



Lidské srdce opravdu dokáže změnit jen Bůh. Ale dělá to se souhlasem a ve spolupráci s člověkem. Nikdy nemanipuluje s člověkem svévolně, dokonce snad proti jeho vůli.

  Pokud sis toto po letech diskuzí konečně ujasnil, je to jenom dobře. Souhlasím, že Bůh člověkem nemanipuluje, Boží jednání nejsou svátosti či podobná magie bez souhlasu člověka. To je věc, co ti tu mnoho let píšeme a doteď jsi statečně oponoval.

  Snad už tedy nebudeš domýšlet Ezechielovi něco, co nepsal?

  Spolupráci na to Bůh samozřejmě nepotřebuje. Jsou věci, do kterých je lepší, když se člověk neplete. Celá "spolupráce" člověka v takové věci spočívá v tom, že člověk uhne, že dá prostor Bohu.


Miminko není ještě samo schopno vědomého souhlasu, v tomto souhlasu zastupují jeho právoplatní zákonní zástupci. Souhlas je pochopitelně také platný!

  Já vím, máš neustálou potřebu sám sobě oponovat. Dialektika se tomu tuším říkalo za minulého režimu.

  Máš dovoleno tyhle tvé kličky konfrontovat s realitou? Zamýšlet se nad tím, jak je to ve skutečnosti? Rozhlédnout se v realitě po lidech, co prodělali svátost křtu, jestli jsou tvoje výmysly pravdivé, zeptat se jich?

  I tady na GS bylo mnoho lidí, kteří prošli svátostí křtu a psali skutečnu realitu. Kdybys měl zájem, mohl jsi tvé bajky s realitou konfronotvat.


Opět sis stvořil virtuálního oponenta, proti němuž zde statečně a srdnatě brojíš. Nikdy v životě bych nic takového neřekl

  Aha. Ještě před měsícem jsi statečně oponoval, když jsem psal, že jsem nikdy v životě neslyšel, že by si někdo svoje srdce změnil k lepšímu, že by si vybudoval sám svoje srdce. A divil ses, že jsem o tom nikdy neslyšel. Pokud jsi tím neoponoval tomu, co jsem psal, ale sám sobě, tak jsem tě špatně pochopil.


To ty jsi zde už kdysi dávno tvrdil, že Bůh ve svých darech nedává podmínky. Spletl sis to ovšem s Boží láskou, která jediná je bezpodmínečná. Ovšem podmínek pro člověka a pro jeho spasení je i v písmu celá řada. 

   No, to jsem netvrdil, to sis zase vymyslel, jak nečteš, co píšu a převrací se ti věci. Psal jsem, že náš Bůh svoje dary nepodmiňuje, v klidu dává dary lidem, kteří jsou čerství křesťané a ještě ani žádnou vaši vymyšlenou podmínku nestihli splnit. Třeba dar jazyků, co slouží k budování člověka, dává člověku na začátku křesťankého života, při křtu Duchem svatým. Logicky. Nedává ho až potom, co je člověk vybudován.

  Ale ve svých darech samozřejmě Bůh taky nedává podmínky, to ti můžu taky napsat. Dary jsou dary, ne podmínky.

  To, že se vám omylem písmo převrací do podmínek chápu, proč to tak je jsem popisoval v samostatném článku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 07. prosinec 2016 @ 22:07:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý postřeh Cizinče. Logicky je spasený při miminkovskēm křtu, a Bohu to logicky nedovolil, protože to logicky udělal někdo za něho. Promënu svého srdce musí podle stejné logiky Bohu dovolit, a Bůh si bez  jeho dovolení logicky ani nelajzne. A to je ale jiná logika, než ta prvnī. Kolik těch "logik" má asi na skladě? A já si doposud myslel, že logika je jenom jedna a stojí a rozvíjí se na pravďách ve slovních pojmech- logos.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesťanu (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 12:36:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.

" Sekta - je pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu, kterým většinová kultura nebo většinová  označuje menšinovou, obvykle náboženskou skupinu vydělenou z určitého směru (náboženského, politického nebo ideologického)"... (z Wiki).


Tvoje odborné kritéria pro sektu splňuje římskokatolická církev pouze ve tvé hlavě.




..."Tedy si vymýšlíš jakousi virtuální "proměnu srdce" bez vašeho souhlasu"...

Obdarování dítěte se souhlasem jeho zákonných zástupců je souhlasem legitimním.
I když pro tvé pochopení (při tvé vnitřní negativistické opozici) je toho na tebe zjevně trochu moc.





..."Spolupráci na to Bůh samozřejmě nepotřebuje.......... Celá "spolupráce" člověka v takové věci spočívá v tom, že člověk uhne, že dá prostor Bohu."...

Zase logický kolaps.

To, že člověk uhne a dá prostor Bohu, to není také spolupráce člověka s Bohem? A co to tedy je? Snad nespolupráce? Nehledě na to, že nestačí jen "uhnout", že Bůh vyžaduje aktivní zapojení celého člověka.



..."Rozhlédnout se v realitě po lidech, co prodělali svátost křtu, jestli jsou tvoje výmysly pravdivé, zeptat se jich?"...

Jednak to vůbec nejsou moje "výmysly", ale je to učení Ježíše Krista (Mt 28,19; J 3,5;), jednak i mezi pokřtěnými jsou dvě základní skupiny lidí (ti, kteří Krista přijali a ti, kteří Krista odmítli).
Co jiný člověk na nich může vidět, je až ovoce jejich životů. Člověk nemůže rozpoznat obdarování jiného člověka, pokud tento člověk své obdarování nepřijme. Pokud člověk dar má, ale ho nepoužije, jako by ho neměl.
Ale i tuto skutečnost je pro tebe evidentně složité pochopit.




..."Psal jsem, že náš Bůh svoje dary nepodmiňuje, v klidu dává dary lidem, kteří jsou čerství křesťané a ještě ani žádnou vaši vymyšlenou podmínku nestihli splnit."...

Bůh nepodmiňuje samotné udělení daru - podmiňuje však přijmutí daru a využití daru k užitku druhých i sebe.
Toto je dalším rysem tvé osobnosti - popírání jakýchkoli podmínek ze strany Boha, jako by ani nebyly.
Přestože podmínkových vět je samotné Písmo plné. Např.: "A nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. "



Jelikož však nejsi schopen ani nejmenší sebereflexe, je zbytečné v našem rozhovoru pokračovat. Byla by to oboustranná ztráta času. Takže díky za pro mě podmětnou a vcelku i diskusi slušnou  (až na to neustálé osočování mě ze lži). Je to už u tebe folklór.
A měj se hezky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 08. prosinec 2016 @ 12:54:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ti za které někdo jiný "Krista" "přijal" v neplatném  miminkovském "křtu", jsou podle tebe křesťani. A ti co v pravdě Ducha poznali podvod řk "křtu", jsou podle tebe ti co Krista odmítli. 
A vůbec ti nevadí že ti "odmítající" Krista našli, vydávají o tom životní svědectví, a vydávají svědectví o podvodu kterému ty zatím ještě věříš. 

Ignoruješ svědectví, obhajuješ neobhajitelné, realitu vidět nechceš, pozitivním působení toho tvého boha ve svém životě popsat nedokážeš, otevřeně zde lžeš a byl jsi mnohokrát ze lží usvědčený, vůči pravdě jsi slepý.

My neztrácíme čas s Tebou Oko, tvůj Bohem vyměřený čas ztrácíš ty sám!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou křesť (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 01:40:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvoje odborné kritéria pro sektu splňuje římskokatolická církev pouze ve tvé hlavě.

  No, to těžko. Na to, aby moje odborná kritéria splňovala ŘKC v mé hlavě, musel bych nějaká kritéria mít.

  Jestli ŘKC splňuje běžně používaná kritéria pojmu "sekta", posoudí každý kdo jí zná snadno sám.


I když pro tvé pochopení (při tvé vnitřní negativistické opozici) je toho na tebe zjevně trochu moc.
...
Ale i tuto skutečnost je pro tebe evidentně složité pochopit.
...
Toto je dalším rysem tvé osobnosti - popírání jakýchkoli podmínek ze strany Boha, jako by ani nebyly. 
...
Jelikož však nejsi schopen ani nejmenší sebereflexe, je zbytečné v našem rozhovoru pokračovat. 

  Stando, tyhle tvoje lži sis ve tvém nitru vybudoval růžencem, posty, nebo almužnami? 

  Pro tvou informaci: To, že s tebou nesouhlasím neznamená, že nechápu, co píšeš. I když se dost zamotáváš a jednou píšeš tak a podruhé onak, není to obvykle tak šložité, abych nepochopil, co píšeš. A když tě někdy nechápu, tak se zeptám. To zkus taky, je to užitečné, ptát se, nebudeš si pak muset domýšlet věci podle tebe. To, že se mi Boží zaslíbení nepřevrací do podmínek neznamená, že popírám jasné podmínky ze strany Boha. To, že ty nejsi schopen nejmenší sebereflexe a jedinkrát a jsi tak neomylný, že nenapíšeš že ses spletl ani ve chvíli, kdy zjevně a otevřeně lžeš a jsi při tom nachytaný, neznamená, že to tak mají všichni.


 Takže díky za pro mě podmětnou a vcelku i diskusi slušnou  (až na to neustálé osočování mě ze lži). Je to už u tebe folklór.

   Určitě, Stando. Jakmile končíš se slušnou diskuzí a začneš místo tématu vymýšlet lži o diskutujících, v klidu ti to napíšu. Ve chvíli, kdy se budeš chtít místo vymýšlení lží o druhých zase věnovat slušné diskuzi a tématu, rád si s tebou zase budu psát.


  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu jsou k (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 09:43:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."musel bych nějaká kritéria mít."...

Sám jsi na ně přece dal odkaz!


..."To, že se mi Boží zaslíbení nepřevrací do podmínek neznamená, že popírám jasné podmínky ze strany Boha."...


V jedné větě si protiřečíš, nemyslíš?

Já tvrdím, že Boží zaslíbení je podmíněno adekvátní lidskou odpovědí - že účast na něm získá jen ten člověk, který s vírou a v pokání přijme svůj nový život s Bohem a žije podle této víry i dalšími skutky. A že v tomto životě v dobrém vytrvá až do konce.

Ty tvrdíš, že se mi to jaksi "převrací do podmínek" - ale zároveň prý toto tvoje tvrzení neznamená, že ty popíráš jasné podmínky Boha.


Jsem z toho "volako zmëtený"!



O prázdninách jsi mi psal: "
Pokud někdo například nezná Boží milost a žije pod Zákonem, nechápe, co křesťané žijí a všechno křesťanství se mu převrací do "podmínek", které musí splnit. ........ Ostatně i ty sám s tvými "podmínkami" jsi klasickou ukázkou.

"


Mám ti snad taky napsat, že toto jednání má i svůj odborný název?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 10:23:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zatím tomu ještě rozumět jde. 

Po třetí obracíš tebou dvakrát obrácené!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 10:23:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sám jsi na ně přece dal odkaz!

  Stando, ten odkaz nebyl na nějaký můj nápad, moje pravidla, ale byl to odkaz na "portál prevence rizikového chování" a jeho stránku Základní znaky a praktiky sekt při práci s lidmi.

  To samozřejmě není jediný dokument, který se tématu sekt věnuje. Například zde píší velmi výstižně:


Sekty jsou elitářské a výlučné, to znamená, že je jediná, kdo má pravdu. Tato pravda bývá často založena na zjevení zakladatele, opuštěním skupiny tak člen ohrozí své spasení. 

V sektách se klade důraz na pocity a emoce a také důraz na zkušenost, patrný je i jev potlačení racionálního myšlení a snížení hodnoty poznání a vědění. 

Další typický znak sekt dle R.Enrotha je důraz na sankce a též tresty za neposlušnost a strach z nich. Často je vidět, že členové, kteří neuposlechnou a nedbají na pravidla, příliš moc se ptají nebo se otevřeně bouří, jsou potrestáni nebo vyloučeni, požádáni aby odešli.

Členové sekt jsou poslušní k autoritám. Však tato poslušnost bývá chápána členy sekt jako úleva, neboť z jednotlivých členů sekt odnímá něco jako břemeno rozhodování a odpovědnosti za jakákoliv hybná rozhodnutí.

Sekty jsou společenské uskupení, jenž má často velmi pečlivě propracovanou organizaci a hierarchicky protříděné posty. Nevědomí členové jsou oběťmi manipulace a fungují jako stádo. Bez jakéhokoliv ohledu na daný status jedince, je místo jedince stejné jako v případě ostatních. 

Výjimkou je hlavní vedoucí. Ten má roli prostředníka mezi členskou základnou a samotným vrcholkem skupiny. Tento vedoucí může být podle toho, jaké má schopnosti buď částečně nebo úplně povýšen, anebo sesazen. Kdykoliv může být vyměněn.

Pyramidová struktura 

Tento typ je dán hlavními manipulátory v sektě, kteří se slučují a tvoří pyramidy. Čím výš se daný člen díky vlastním činům dostane, tím méně je v této části „pyramidy“ členů a proto jsou tito členové spolehlivější. Tento typ struktury je velmi typický, a to pro donucovací sekty. Nejenom že garantuje dané tajemství, ale také je i určitou podmínkou donucování, vzhledem k tomu, že předpokládá danou hierarchizaci vědění v pyramidě. 

Mezi základnou dané pomyslné pyramidy a vrcholkem pyramidy je možno vypozorovat určité jevy a to vzestupnou tendenci výsad a sestupnou tendenci donucování. Díky zprostředkování skrze výše postaveného jedince v pyramidě se jedinec dostává k samotným informacím. 

Samotný postup vzhůru je postupem velmi pomalým a zdlouhavým a postupovat je možno jen po stupních. Tento systém je především zaměřen na udržení člena sekty neustále pod určitým tlakem. Ten pak nemůže uniknout určitému pyramidovému modelu a nebude mít snahu, nemůže ani proniknout do jeho vyšších poschodí. To pak má za následek, že v sektě pevně usazení manipulátoři, již jsou sami oběťmi manipulace, nemají vůbec žádné skrupule, jestliže jde o využívání manipulovaných, kteří jsou na nižším stupni.

Sekty jako nebezpečná společnost

Sekty často tvrdí, že co je venku mimo sektu, pochází od samotného ďábla a naopak, že co je uvnitř sekty, je vždy dobré. Sekty se pokouší v členech vytvářet trvalý strach, strach z jiných myšlenek, z jiných pocitů. Členové sekt jsou nasměrováni k absolutní závislosti na skupině a hlavně na jejímu vůdci, k němuž jsou absolutně poslušní a oddaní.

Za další, a to velice nebezpečný, sektářský prvek můžeme považovat pocit viny. V začátcích nového sektáře mile přijmou a obdivují ho, po nějaké době se však o něj přestávají zajímat a berou ho jako objekt, který je nedostačující. Všichni členové musí plnit velké množství povinností, jež často nelze zvládat, proto většina členů tyto povinnosti prostě nezvládá a jestliže daný člen sekty nepodává požadovaný výkon, je to podle sekty vždy jen a jen jeho vina. Člověk je cíleně manipulován a všechny tato praktiky podporují vznik psychické lability, která vede ke ztrátě vlastní identity.


Vůdce sekty 

Velmi důležitou součásti a její hlavní postavou je vůdce anebo daná osoba na nejvyšším místě. Daným vůdcem může být buď jedna osoba, anebo takzvaná skupina nejvzdělanějších nebo skupina starších. 

Vůdce jako jediná osoba je považován za nadčlověka, který je obdařen velkou mocí a Boží milostí. Ačkoli není vůdce žádným nadčlověkem, naopak, je obyčejný, ale musí mít jisté specifické vlastnosti a dovednosti, které mu umožní být dobrým a úspěšným vůdcem. 

Vůdce zastupuje skupinu navenek, odměňuje i trestá, je soudcem i milujícím otcem. Je symbolem i vzorem pro celou skupinu. Má autoritu, která je nezpochybnitelná. A kdyby náhodou ke zpochybnění mělo dojít, je tak dobrý komunikátor a manipulátor, že problém zažehná ještě dřív, než si to ostatní uvědomí. 

Životopis hlavního zakladatele anebo vůdce sekty se velmi často vytváří uměle. Píše se tak, aby měl stejnou váhu jako mají životopisy velikánů jiných náboženství. Často se stává, že si vůdci přisvojují božské vlastnosti. Vůdci jsou všudypřítomní, nikde nesmí chybět jejich podobizna. Tímto způsobem vzniká nesmírně pevná vazba a to vazba mezi členy sekty a jejich uctívaným Mistrem. 


Podobně v dalších dokumentech, například:


Případně bych ti mohl dát odkaz i na další dokumenty, které odborný pojem "sekta" popisují. Používám tedy tan pojem "sekta" v tomto významu.

Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čemu js (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 09. prosinec 2016 @ 11:48:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V jedné větě si protiřečíš, nemyslíš? 

  Ne, to nemyslím. V čem si protiřečím?

  Pokud tě téma zajímá, můžu ti ho podrobně popsat. 


  Nejprve zaslíbení. 

  Když Ježíš mluví k učedníkům o pronásledování, uzavírá tu řeč: "Ten však, kdo vytrvá do konce, bude zachráněn." Tomu říkáme zaslíbení. Slouží k povzbuzení člověka. Když se řekne: "Vydrž, zachráním tě", tak tomu normální člověk rozumí, není na tom nic složitého. 

  Lidem pod zákonem hříchu a smrti se ale takové jednoduché, jasné a přímé zaslíbení a povzbuzení převrátí do podoby toho, co žijí, do podoby zákona, který musí naplnit. Do podmínek ve stylu: "Kdo nevytrvá až do konce, zachráněn nebude." Takové uvažování ale nesouvisí s tím, co říká Pán Ježíš, nesouvisí ani s křesťanským učením, ani s křesťanským životem. Souvisí právě s tím, že v sektě se člověku křesťanské učení převrátí podle stylu uvažování té sekty. Základem těch "podmínek" je nedostatečnost, která slouží k manipulaci členů sekty. 

  Do ubíjejících podmínek se nám tedy v sektě převracelo i něco, co bylo vysloveno jako povzbuzení, zaslíbení. Což je samozřejmě zákeřnost. Takový zlý postoj vychází jen z toho, že se takové slovo zcela vytrhne z jeho kontextu celého křesťanského učení.


  Je to pro tebe pochopitelné? Tobě se to Ježíšovo zaslíbení také převrací do "podmínky", tak bys mohl rozumět tomu, co se vám děje a v čem jsem omylem žili. 


  Asi ale nebudeš rozumět tomu, co křesťané v tomto tématu žijí, jestli jsi to alespoň trochu nezažil.


  Zkus alespoň uvažovat logicky (myšleno logika v tom smyslu, jak se běžně používá třeba v matematice):

  Slovo, které mluví o těch, kdo vytrvají, neříká vůbec nic o těch, co nevytrvají.

  Už jsem ti psal zkušenost jak osobní, tak zkušenost desítek a stovek křesťanů, které znám osobně, zkušenost desítek generací křesťanů od počátku až dodnes: I když jsme nevytrvali ani doteď, natož do konce, Ježíš nás zachránil! Pokud by "podmínkou záchrany bylo vytrvat", jak se vám to převrací, těžko bychom mohli zažít záchranu, i když jsme nevytrvali.

  A ta křesťanská zkušenost reálného života s Bohem není nějaká vyjímka z pravidla, omyl. Je to pevná součást nové smlouvy v Pánu Ježíši, pevná součást jejího zaslíbení a naší jistoty. 

  Bůh totiž jasně říká: "Já budu pást své ovce a já je budu ukládat. Hynoucí vyhledám a zapuzenou přivedu zpět, polámanou obváži a nemocnou posilním."


  Lidem, kteří to neznají a nezažili, vyprávíme takový obraz, podobenství, které by vám mohlo pomoci porozumět. 

  Kdybyste teda chtěli pomoci ve vaší situaci.

  Člověk se v nebi ohlíží za svým životem, jak kráčel se svým Pánem. V jednom období šli pouští. Životní příběh provázely dvoje stopy v písku, pěkně vedle sebe, jak šli společně životem. 

  V jednom místě ty jedny stopy zmizely, zůstaly jen ty druhé. 

  A bylo to právě v nějtěžších obdobích života toho člověka. Ve chvíli, když ten člověk ale docela úplně nevytrval.

  A ten člověk to komentoval: "Pane, když jsem se tě vydal následovat, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou a že mne nikdy neopustíš. A tady vidím, že v tom nejtěžším období mého života jsou jenom jedny stopy. Proč jsi mne tehdy opustil?"


  Princip toho příběhu, který jsme mnozí v mnoha podobách zažili, není v tom, že by Bůh v takové chvíli opustil člověka. Když budeš mít logiku, takovou tu skutečnou, reálnou životní praktickou logiku, selský rozum, porozumíš, co se v té chvíli stalo a co žijeme. 


  Tolik k jasnému zaslíbení a reálnému životu s Bohem ve vztahu k tomu zaslíbení. 

  Teď k těm podmínkám.


  Přichází-li někdo ke mně a nemá v nenávisti svého otce a matku, manželku a děti, bratry a sestry, ano i vlastní duši, nemůže být mým učedníkem. Kdo jde za mnou a nenese svůj kříž, nemůže být mým učedníkem. ... Tak tedy žádný z vás, kdo neopouští všechno, co mu náleží, nemůže být mým učedníkem.

  To jsou podmínky, podmínkové věty. Nemám problém ty podmínky vidět. Ani nemám potřebu je popírat. Jsou to pravdivé podmínky. Pokud se někdo omylem domnívá, že když se snaží sám zachránit svou vlastní duši, tak je učedníkem Ježíše, měl by si tyhle podmínky přečíst a konfrontovat je se svým životem. Když se někdo omylem domnívá, že se učeník Ježíše dělá svátostí křtu, měl by si ty jasné podmínky přečíst.

  A zase: Když jsme byli v sektě, měli jsme takovou "podmínkovou logiku" a to slovo se nám převracelo do stylu: Když opustíš všechno, co ti náleží, staneš se učedníkem Ježíše. Takže jsme se omylem snažili stát učedníkem Ježíše tím, že jsme se snažili opustit to, co nám náleží. 

  To byl samozřejmě tragický omyl. Takhle Boží slovo nefunguje. To Ježíš neříkal proto, aby se lidi chovali tak hloupě, jako jsme to v našem zmatení dělali my.

  To, co Ježíš říkal, je nastavená norma, způsob uvažování, který má člověk, který se stane učedníkem. Konfrontoval postoje lidí, kteří za ním přicházeli.


  A ještě k dalším slovům


Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce.

  To není ani podmínka, ani zaslíbení, to je konstatování faktu, reality. Když jsme byli v sektě, rozuměli jsme tomu omylem "podmínkově", tak, že když se budeme snažit nést dobré ovoce, staneme se dobrým stromem. Asi jako kdyby si kopřiva řekla, že začne plodit maliny a stane se malinovníkem. 

  Aby strom nesl dobré ovoce, musí to být dobrý strom. Řešení dobrého ovoce je teda dobrý strom. 

  Nemám tedy problém ta slova vidět, jen už nežiju v omylu zákona hříchu a smrti, v plnění různých podmínek. Život pro mne není podmínka. 

  Je to pro tebe trochu srozumitelné?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K čem (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 10. prosinec 2016 @ 09:25:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Do podmínek ve stylu: "Kdo nevytrvá až do konce, zachráněn nebude.""...


(Mt 24,11-13)
... a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé...

A protože se rozmnoží nepravost, láska mnohých vychladne.
Kdo však vytrvá až do konce, ten bude spasen.



..."
V jednom místě ty jedny stopy zmizely, zůstaly jen ty druhé. 
  A bylo to právě v nějtěžších obdobích života toho člověka. Ve chvíli, když ten člověk ale docela úplně nevytrval.
  A ten člověk to komentoval: "Pane, když jsem se tě vydal následovat, slíbil jsi, že celou cestu půjdeš se mnou a že mne nikdy neopustíš. A tady vidím, že v tom nejtěžším období mého života jsou jenom jedny stopy. Proč jsi mne tehdy opustil?"
"...


To je samozřejmě omyl.
Právě v těžkých chvílích úplné samoty onen člověk stejně vytrval (Ježíš ho nesl, i když o tom nevěděl) - protože právě soužení působí vytrvalost (Ř 5).

Tento příběh jsem už slyšel mnohokrát. Poprvé u nás v kostele.

Úsměvné je, že právě ty se k tomuto příběhu hlásíš a na druhé straně se vysmíváš "temné noci" Matky Terezy. A přece ten příběh je právě o takovéto "samotě bez Boha", o zkouškách o soužení, o zdánlivé opuštěnosti člověka Bohem, kdy je Bůh ve skutečnosti člověku nejblíž - protože ho buduje.


Člověk se tedy musí stát "dobrým stromem", aby mohl nést i dobré ovoce.
Ale to nestačí sám sebe vnitřně přesvědčit, že kopřiva už není kopřivou! Takto je tomu ve virtuální realitě. Abys mohl být "dobrým stromem", nestačí být "ty a Kristus" - křesťan bez církve není "dobrým stromem. A ty jsi církev opustil, a hledáš štěstí v sektě, prokazatelně nedávno založené - a to založené nikoli Kristem.

To je realita!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 10. prosinec 2016 @ 11:20:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je samozřejmě omyl. Právě v těžkých chvílích úplné samoty onen člověk stejně vytrval (Ježíš ho nesl, i když o tom nevěděl) - protože právě soužení působí vytrvalost (Ř 5). 

  No, vidíš, že tomu příběhu rozumíš správně.

  Takže bys mohl i pochopit to, že místo, které se vám omylem převrací do podmínek, je pro nás zaslíbení a povzbuzení k tomu, abychom vytrvali. Pochopil jsi tedy jak rozumíme písmu, co žijeme s Bohem? Už nejsi "volako zmëtený" z toho, že se nám zaslíbení nepřevrací do "podmínek"?

  Mohl bys pochopit i to, v čem je naše jistota, na co se spoléháme. Kdybys tedy chtěl.


Úsměvné je, že právě ty se k tomuto příběhu hlásíš a na druhé straně se vysmíváš "temné noci" Matky Terezy. 

  To sis mne asi s někým spletl? 

  Zřejmě s tvou virtuální představou, kterou máš v hlavě, jak si podle tebe a tvého uvažování domýšlíš druhým to, jak uvažujete vy?

  Stando, na bezbožnost a život v modlách umřel můj velmi blízký kamarád Jiří, bylo mu 23 let, měl chvilku po promoci. Zůstali po něm dva zouvalí rodiče. Umřel jsem na ní málem já. Když si čteš, co prožívala ta žena, jsou to strašné věci. Tomu by se vysmíval jen magor. Na tom není nic k smíchu. Jak můžeš vůbec takhle převráceně uvažovat? To se nestydíš, že uvažuješ takto hloupě nad tak vážnými věcmi? Ani taková hrozná věc, takové stašné trápení s tebou nepohne a napadá tě k tomu "vysmívání"? Je samozřejmě od tebe hezké, že tu upřímně napíšeš tvé uvažování a ukážeš, co žijete, ale tohle už je dost za hranou.


A přece ten příběh je právě o takovéto "samotě bez Boha", o zkouškách o soužení, o zdánlivé opuštěnosti člověka Bohem, kdy je Bůh ve skutečnosti člověku nejblíž - protože ho buduje.

  No, to právě není. 

  Je dost velký rozdíl mezi tím, když člověk žije celý život s Bohem a prožívá zkoušku, a mezi tím, kdy člověk žije celý život s modlami a bez Boha a snaží se k Bohu dostat svými skutky. 

  Což ale člověk, který ten rozdíl nezná a nezažil, nepochopí.


Člověk se tedy musí stát "dobrým stromem", aby mohl nést i dobré ovoce. 

  Přesně tak. 

  Musí se znovu narodit.


Ale to nestačí sám sebe vnitřně přesvědčit, že kopřiva už není kopřivou! Takto je tomu ve virtuální realitě. 

  Sláva, takže jsi dobře pochopil římskokatolickou praxi! Přesně tak. Je vidět, že když píšeš osobní zkušenost, rozumíš tomu dobře. Popisuješ tu váš virtuální svět často.

  Proro je stále aktuální to slovo: Nenarodí li se kdo znovu, ani nebeské království nespatří. Kopřiva nemůže plodit maliny jen tím, že se začne domnívat, že je malinovník. nebo tím, že se snaží být malinovníkem.


Abys mohl být "dobrým stromem", nestačí být "ty a Kristus" - křesťan bez církve není "dobrým stromem. 

  Přesně tak. 

  "Ovoce" je samo o sobě nanic, pokud není k užitku druhým. Maximálně tak shnije a slouží za potravu plísním.

  Malinovník se totiž malin nenají.

  Ale to je zase jen tvůj problém, jak neznáte, co křesťané žijí, tak si vymýšlíš podle vaší totální izolace, že asi to co vy, žijí i druzí. Já samozřejmě znám realitu "společenství" v ŘKC (však jí tu mnoho římských katolíků popisovalo a jejich reálné postoje jsem uváděl i v článku na dané téma) a je mi jasné, že si vaši praxi budeš domýšlet druhým.


 A ty jsi církev opustil, a hledáš štěstí v sektě, prokazatelně nedávno založené - a to založené nikoli Kristem. 
To je realita!

  Stando, a opět tvoje lži nakonec. Aby sis je neodpustil, viď, ty lháři?


  Já chápu, že si omylem myslíte, že všichni žijí to, co vy v ŘKC. Chápu, že to, co popisuješ, je jistě tvoje realita.

  Kdyby tě zajímala naše realita, tak se zeptej.


  Smíte se vůbec zajímat o realitu křesťanů? Nebo máte povoleno jsi o křesťanech jen vymýšlet lži a psát je veřejně do diskuze?


  My, když jsme byli v ŘKC, tak jsme se s křesťany ani nesměli bavit. Meli jsme to zakázané. Taková aktivita pro nás byla na hranici těžkého hříchu. A ještě pár desítek let před námi to byl těžký hřích. Měli jsme v sobě zasetou samoregulaci, strach se bavit s někým, kdo četl bibli a věřil jí, to byl pro nás nebezpečný heretik, který by nám mohl ublížit.

  Vy už se koukám alespoň smíte bavit, diskutovat. 

  Smíte se zajímat o životy druhých, nebo to máte zakázané? To, že se nezajímáš o to, co křesťané žijí, a vymýšlíš si o nás nesmysly, podle toho, co vás naučili v ŘKC, to je tvoje vlastní iniciativa, nebo to tak máte nařízené?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 10:05:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."  Stando, a opět tvoje lži nakonec. Aby sis je neodpustil, viď, ty lháři?"...


Jistě pro tebe nebude problém (když já prý lžu), tak mi říci, kde sídlil váš sbor konkrétně (či co to je a jak tomu říkáte, či jak se nazýváte) před 20, 50, 100 a třeba před 500 léty.  Abych si to mohl ověřit z nezávislých historických zdrojů.

Jsem přesvědčen, že vaše společenství "církve" má své "otce zakladatele", kteří možná ještě dnes stále žijí. To, že se odvolávají na autoritu církve apoštolů neznamená, že jsou jejím pokračováním. I Mohamed se odvolával na Adama, Abraháma a Mojžíše - že prý to byli jacísi "předislámští" muslimové - hanífové! Přesto islám nemá žádnou skutečnou historickou kontinuitu na tyto osoby.

Jako ani dnešní různé "novokřesťanské" sbory nemají žádnou skutečnou historickou kontinuitu s církví Kristovou - i když se na ni odvolávají.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 18:22:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
   Stando, zajímavé sledovat tvé postupy.

  Dáš sem článek o "křesťanských ctnostech" a naznačuješ, že sis jako nějaké ctnosti vyrobil tvými modlitbami, posty a almužnami. Když se tě ptám na jednoduché otázky jaké ctnosti sis tedy vyrobil a jakou modlitbou, jakou almužnou a jakým postem jsi to udělal, pustíš se do toho, co ti jde nejlépe: Začneš si místo odpovědí na jednoduché otázky vymýšlet jednu pomluvu za druhou a když tě na to upozorním, tak přitvdíš a začneš vymýšlet lži. 

  A když tě na to ještě upozorním, tak uhneš a začneš kličkovat.

  K těmto "ctnostem" pomlouvání, lhaní, kličkování a uhýbání ses naučil růžencem, posty, nebo almužnami?

  
  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 11. prosinec 2016 @ 19:39:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, to ty zde docela nehorázně lžeš!
Viz.:
..."My, když jsme byli v ŘKC, tak jsme se s křesťany ani nesměli bavit. Meli jsme to zakázané. Taková aktivita pro nás byla na hranici těžkého hříchu. A ještě pár desítek let před námi to byl těžký hřích."...



Hříchem je pouze slavit bohoslužbu s křesťany jiných vyznání, poněvadž to je hřích synkretismu. A to platí stále stejně. Nelze totiž logicky spolu slavit bohoslužbu, pokud jedna část eucharistii považuje za živého Krista a jiná část jen za "oplatek".

Modlitební shromáždění ovšem spolu slavit můžeme (a vždycky jsme mohli), protože všichni jsme pokřtěni do stejného Krista.

Takže lžeš - sice z nevědomosti, ale stejně šíříš o nás zavrženíhodným způsobem nepravdy.


Lžeš také o mě - a to cynicky -protože jsem ti své postoje už objasnil. Nevyrábím si žádné cnosti na koleně! Cnosti se budují společenstvím s Bohem, pod účinkem jeho milostí a zároveň i úsilím člověka.




Rád bych se také někdy dožil, že se přestaneš stydět za svoji "církev" a že mi ji konkrétně představíš - včetně jejího oficiálního názvu, pod kterým se prezentuje světu - a ještě lépe i s dějinami jejího vzniku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 08:04:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže lžeš - sice z nevědomosti, ale stejně šíříš o nás zavrženíhodným způsobem nepravdy.

  A jakou nepravdu jsem já o vás psal? 

  Co jsem napsal nepravdivého o tobě

  Psal jsem o nás, když jsme byli v ŘKC. V ŘKC jsem samozřejmě drobné uvolnění zažil po revoluci, ale přesto jsme měli z "jinověrců" fóbii, dávali jsme si na ně pozor. Zažil jsem tehdy i Taize, ale to už pro nás byla velká změna. Ostatně, psal jsem tu svou zkušenost: Když jsem zažil to, co pan Kodet a zmínil jsem se o tom na několika římskokatolických společenstvích, byl jsem automaticky brán jako "on", "ten na druhé straně"

  Tebe jsem se ptal. To jsou takové ty věty, co je za nimi otazník. Ptal jsem se tě, jestli se smíte zajímat o životy lidí, kteří nežijí vaše náboženství, nebo to máte zakázané? Jestli se smíte zajímat o to, komu věří a proč, a o to co mu věří?  A ptal jsem se tě, zda je tvoje vlastní iniciativa že si tu vymýšlíš si o nás nesmysly, podle toho, co vás naučili v ŘKC, nebo to tak máte nařízené, naučené?
   
  Celou tu dobu se okatě nezajímáš o to, co žijeme, o to více si o nás svymýšlíš různé bajky, nesmysly, které mají zjevně původ ve způsobu a chování lidí v ŘKC. Což je jen logické, když žijete v izolaci, v ghetu a máte zakázáno vidět, jak žijí křesťanské církve. Ty sám, pokud vím, ten zákaz poctivě dodržuješ a nikdy jsi jinde než v ŘKC nebyl, je to tak? 

  Ale alespoň jsi jeden z mála ŘK, co tu vůbec něco píší. Ostatní ŘK se jen navážejí do diskutujících, nadávají jim a téma diskuze obvykle zcela minou.



Lžeš také o mě - a to cynicky -protože jsem ti své postoje už objasnil. Nevyrábím si žádné cnosti na koleně! Cnosti se budují společenstvím s Bohem, pod účinkem jeho milostí a zároveň i úsilím člověka.

  Stando, to se omlouvám, pokud jsem tě špatně pochopil a něco o tobě napsal špatně.

  Reagoval jsem na článek, na to, co jsi co poměrně konzistentního článku dodal a to ještě boldem:

Modlitba, půst a almužna:
Obecně je třeba ctnosti v sobě pěstovat, není to nic, co bychom obdrželi při narození. Pokud se nebudeme snažit a chtít, nikdy si žádné ctnosti neosvojíme.

  A na to, co jsi tu psal historicky. Ptal jsem se tě na to, co sis vybudoval na tvém srdci a jak jsi to udělal. SLíbil jsi napsat článek. Ten článek jsi teda nenapsal a neodpověděl jsi, ale zkopíroval jsi článek odněkud z najaké školy a dodal do něj tu nekonzistentní vsuvku. Porozuměl jsem tomu tak, že si buduješ svoje srdce, svoje nitro modlitbou, postem a almužnou. 

  Porozuměl jsem tomu tak i proto, že jsi psal v diskuzi:

Podle mého poznání Bůh buduje lidské srdce, pak člověk ve spolupráci s Bohem buduje své srdce dále (např. skrze modlitbu, půst, almužnu).

  Byl jsi to snad ty? Pochopil jsem tě tedy špatně? Nebuduješ si tedy tvoje srdce modlitbou, postem a almužnou? 

  Tak jsem se tě zeptal: A napíšeš nám někdy, jak sis vybudoval tvou spoluprací s Bohem to tvé srdce, co sis na něm vybudoval a jak jsi to udělal?

  Pokud jsem tě pochopil špatně, můžeš tedy napsat, čím konkrétně si buduješ srdce a co sis na něm vybudoval? 

  Nechceš už se konečně věnovat tématu, na které jsem se ptal, napsat něco konkrétního, o čem to píšeš? Položil jsem ti jednoduché otázky, protože mne zajímaly odpovědi. 


  My když jsme byli v ŘKC, snažili jsme se sami sebe budovat takovým tím klasickým kolečkem zpovědí, "pokání", přijímání (Přijímám, přijímám, jak tu výstižne píšeš), postů, modliteb breviáře, růžence, různých novén, poutí, adorací, kontemplací, seminářů, společenství, ... Někdy kolem té dvacítky jsem kromě školy a drobné práce doma trávil takovým budovaním sama sebe asi tak asi 100% času. Na svém srdci jsem si tak nevybudoval nic. Bylo pořád stejně prázdné, temné, beznadějné, ztracené, jako srdce člověka, který ho budoval posty a modlitbami a almužnami o poznání déle, než já. To se změnilo, až když jsem zažil ten nejdůležitější okamžik mého života.

  Tak se tě ptám, o čem konkrétně píšeš, co sis na svém srdci vybudoval a jak jsi to udělal?

  Co jsem tedy o tobě pochopil špatně, napsal špatně? 

  Že jsem použil slovo "vyrobil" místo "vybudoval"? 

  Co konkrétně jsem o tobě zalhal?


Rád bych se také někdy dožil, že se přestaneš stydět za svoji "církev" a že mi ji konkrétně představíš - včetně jejího oficiálního názvu, pod kterým se prezentuje světu - a ještě lépe i s dějinami jejího vzniku.

  Toho se určitě nedožiješ. Zatím jsem si ještě žádnou církev nekoupil. 

  Církev, ve které žiju, jsem tu představoval několikrát, i tobě. Ostatně, nejsem tu anonymně, pokud by tě to opravdu zajímalo, stačí se zeptat googla.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 09:26:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
jako bývalý římskokatolík musíš moc dobře vědět, že nám nikdo nic nepřikazuje, že nejsme žádná polovojenská organizace, abychom vykonávali něčí rozkazy. Moc dobře musíš vědět, že se u nás v církvi respektuje svoboda svědomí, že nám nikdo nepřikazuje, o co se smíme či nesmíme zajímat, či s kým se smíme či nesmíme setkávat. Nemám problém se modlit společně s křesťany jiných vyznání (modlil jsem se s pravoslavnými i s evangelíky - a dokonce se účastnil pravoslavné mše) - nemohu ovšem už navštěvovat bohoslužbu třeba evangelíků, protože oni už nemají eucharistii - živého Krista pod způsobami chleba a vína - mají jen "chléb a víno - na památku".

Jaký účel mají tedy takové tvoje otázky, co tím sleduješ?




..."Pochopil jsem tě tedy špatně? Nebuduješ si tedy tvoje srdce modlitbou, postem a almužnou? "...

Buduji své srdce i modlitbou.
Apoštolové nás vyzývají: budujte se!

Apoštol Juda to ještě upřesňuje:
(Ju 1,20-21)
Ale vy, milovaní, se budujte na té své nejsvětější víře, modlete se v Duchu Svatém
a zachovávejte se v Boží lásce, zatímco očekáváte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu.

Buduji své srdce i vlastní snahou, půstem i almužnou.
Buduji  své srdce dále také i svátostmi.



Když člověk staví (buduje)vlastníma rukama dům, pokládá postupně jednu cihlu po druhé a stavba roste ...
Však pořád také platí: Pokud Hospodin nebuduje dům, marně se na něm namáhají stavitelé. (Ps 127,1).

Právě v tomto kontextu je třeba chápat můj výrok o budování vlastního srdce. Tvrdím, že Hospodin dům nepostaví, pokud i člověk sám nepřiloží ruce k dílu.
 Máme i přísloví: Člověče přičiň se a Pán Bůh ti požehná.
A takto to platí ve všem - i při budování vlastního srdce.




..."pokud by tě to opravdu zajímalo, stačí se zeptat googla."...
Zkoušel jsem to u tvé osoby, ale zřejmě nemám tvoji obratnost v ovládání myši.  Ale k čemu vůbec ty tajnosti?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 21:29:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale přikazuje Oko, přikazuje, a je to manipulace tak mistrně zakamuflovaná do hudby, emocí, atmosféry, řečí super ČISTÉHO pana faráře a vší té kostelní modloslužebné výzdoby, že si vůbec neuvědomuješ, jak je tvůj duch manipulovatelný a manipulovaný a to vždy směrem od Boha!
To jak jsi nyní manipulovaný, jak plníš zcela nevědomě rozkazy svých duchovních vůdců, zatím vidět nemůžeš, to uvidíš až ti to Duch svatý ukáže ve světle pravdy.
Prozatím to omezeně můžeš vidět na jiných, ne na sobě. Všimni si, že stačí když farář "luskne prsty" a modloslužebníci by se samou ochotou přetrhli. A že taková ochota jde na nich vidět jen k farářovi a nikomu jinému?? Hmmmmm?? Proč nemají alespoň ke svým bližním úplně stejnou ochotu se přetrhnout?

 Farář nepoužívá příkazy. Hezky se na tebe usměje před celým kostelem, ty se samou hrdostí nadmeš, pak ti pochválí jak se dobře staráš o vinohrad, potom dobré vínko, a ty by ses náraz rozdal a ihned letíš do sklípku pro demižonek vína pro pana faráře. Celou cestu máš zvláštní světlo v hlavě, to jak ho obdaruješ, a jak on si tě za to bude vážit a bude ti projevovat svou náklonnost, a jak budeš za to u všech považovaný a ctěný.

Tak se to dělá Oko, tak se v řkc "příkazy" ovládají pitomci, kteří nerozeznají klam od pravdy. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 21:42:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, málem bych zapomněl na tu rivalitu mezi modloslužebníky, když tě ve vykonání přání pana faráře předběhne jiný mazánek a slízne tvoji smetanu. To je pak vzájemně nasupených pohledů. To víš, farář může vynášet jen jednoho, a ostatní musí buď čekat až na ně přijde řada, nebo se musí předběhnout a slíznout od ostatních nevoli.

Jinak náhodného čtenáře upozorňuji, že toto je řkc velmi častý jev. Ti největší mazánci si volají faráře domů na oběd, a to je teprve přetvářka, která se hned tak nevidí, když se hostitel při obědě hraje před svou rodinou na to co není ani nikdy nebyl. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 12. prosinec 2016 @ 21:54:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Teď aktuálně mne zajímá to, co jsi psal: "Takže lžeš - sice z nevědomosti, ale stejně šíříš o nás zavrženíhodným způsobem nepravdy."

  A odpověď na jednoduché otázky:

  Je teda něco konkrétního, co jsem já o tobě lhal? 

  V čem konkrétně jsem o vás psal zavženíhodným způsobem nepravdy?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 10:15:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moje odpověď:
"
Dáš sem článek o "křesťanských ctnostech" a naznačuješ, že sis jako nějaké ctnosti vyrobil tvými modlitbami, posty a almužnami. Když se tě ptám na jednoduché otázky jaké ctnosti sis tedy vyrobil a jakou modlitbou, jakou almužnou a jakým postem jsi to udělal, pustíš se do toho, co ti jde nejlépe: Začneš si místo odpovědí na jednoduché otázky vymýšlet jednu pomluvu za druhou a když tě na to upozorním, tak přitvdíš a začneš vymýšlet lži. 

  A když tě na to ještě upozorním, tak uhneš a začneš kličkovat.
"


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 13. prosinec 2016 @ 14:43:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A všechno toto dohadování a kličkování je zde jenom proto, že Oko nedokáže říct jaké ctnosti si v sobě vybudoval postem, almužnou a modlitbou.

Jakou ctnost sis vybudoval? Už jsem ti na to odpověděl!
Kde jsi na to odpověděl? Já nemohu za to že to nevidíš!
Tak když odpověď nevidím, tak mi ji ukaž! Kdybys o mě nelhal, tak bys odpovědi viděl!
Já o tobě nelžu, chci vědět co sis almužnou. modlitbou a postem vybudoval za ctnosti? Už jsem ti na to odpověděl!
Kde jsi na to odpověděl? Já nemohu za to, že to nevidíš!
Napsal jsi, jinde v diskusi, že na to odpovědět nemůžeš! Ty o mě lžeš, žiješ v ve virtuálním světě!

..a tak pořád dokola, viď Oko.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 14. prosinec 2016 @ 06:39:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
naznačuješ, že sis jako nějaké ctnosti vyrobil tvými modlitbami, posty a almužnami

  A co jsem bylo na té větě špatně, nepravdivě, lživě? To slovo "vyrobil"? 

  Jak to má být správně? 

  Mělo být "vypěstoval" či "vybudoval"?

  Nenaznačoval jsi tu snad takové věci?

  V článku jsi psal:

Modlitba, půst a almužna:
Obecně je třeba ctnosti v sobě pěstovat, není to nic, co bychom obdrželi při narození. Pokud se nebudeme snažit a chtít, nikdy si žádné ctnosti neosvojíme.

a v minulé diskuzi jsi psal:

Člověk ve spolupráci s Bohem buduje své srdce dále (např. skrze modlitbu, půst, almužnu).

Tak mne jen zajímalo, co sis na srdci vybudoval modlitbou, půstem a almužnou.

Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu víru?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu lásku?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu naději?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu jistotu?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu světlo?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu statečnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu spravedlnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu mírnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu pokoru?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu pokání?

Nebo jsi na srdci vybudoval skrze modlitbu, půst a almužnu ještě něco jiného?

Zajímají mne konkrétní věci. Nikdy jsem neslyšel od žádného člověka že by si vybudoval srdce, že by si změnil srdce. Už se o tom bavíme šest neděl, článek je skoro měsíc starý, ty jsi slíbil odpověď a pořád jsem se nedověděl, co sis na srdci vypěstoval a vybudoval. Jsi tedy další člověk, od kterého jsem neslyšel, že by si člověk něco vybudoval na srdci. Kromě teda obecných frází, že sis určitě něco vybudoval.

Zato jsem od mnoha a mnoha lidí slyšel že se jim stalo to, co říká Bůh. A ti úplně v klidu svědčili, naprosto konkrétně, jasně a otevřeně, co Bůh v jejich životě udělal. A slyšel jsem to dokonce i od římských katolíků, jako například od tohoto člověka, nad jehož videem naše diskuze začala, či od této paní, jejíž svědectví tu bylo před léty a od mnoha dalších. A i já jsem zažil to, co píše Ezechiel a dost jsem tu o tom psal.

Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 14. prosinec 2016 @ 09:40:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Když člověk staví (buduje)vlastníma rukama dům, pokládá postupně jednu cihlu po druhé a stavba roste ...
Však pořád také platí: Pokud Hospodin nebuduje dům, marně se na něm namáhají stavitelé. (Ps 127,1).

Právě v tomto kontextu je třeba chápat můj výrok o budování vlastního srdce. Tvrdím, že Hospodin dům nepostaví, pokud i člověk sám nepřiloží ruce k dílu.
 Máme i přísloví: Člověče přičiň se a Pán Bůh ti požehná.
A takto to platí ve všem - i při budování vlastního srdce.
"...


..."
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu víru?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu lásku?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu naději?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu jistotu?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu světlo?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu statečnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu spravedlnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu mírnost?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu pokoru?
Vybudoval sis skrze modlitbu, půst a almužnu pokání?
"...

Budování vlastního nitra není nepodobné budování domu ve světě hmotném. Pokud člověk sám nepokládá cihly (námaha, úsilí, pot, krev a slzy), Bůh to za něho neudělá. Nic se v člověku nezmění, žádné křesťanské cnosti bez vlastního přičinění nikdy nezíská.

Znovu opakuji slova apoštola Judy: "Budujte se, modlete se v Duchu svatém ..."




..."Nikdy jsem neslyšel od žádného člověka že by si vybudoval srdce, že by si změnil srdce. "...
Jistěže nikoli úplně sám, ale s Boží pomocí ano ...

Tedy: Budujeme se - a zároveň jsme i budováni. Bůh dává zrno tomu, kdo rozsévá...


(1 Pt 2,4-5)
Když přicházíte k němu, k živému kameni, zavrženému lidmi, ale vyvolenému a vzácnému před Bohem,
budujte se i vy jako živé kameny v duchovní dům, svaté kněžstvo k přinášení duchovních obětí vzácných Bohu skrze Ježíše Krista.


(Iz 55,10-11)
Tak jako déšť či sníh padá z nebe a nevrací se tam zpět, nýbrž zavlažuje zemi a činí ji plodnou a úrodnou -- dává zrno tomu, kdo rozsévá, a chléb tomu, kdo jí --  tak bude mé slovo, které vyjde z mých úst: Nenavrátí se ke mně s prázdnou, nýbrž vykoná to, co si přeji, a zdárně dokáže to, k čemu ho pošlu. ...









]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 14. prosinec 2016 @ 16:19:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

MŮŽEŠ V SOBĚ HODNĚ VĚCÍ ZBUDOVAT ZA POMOCI BOŽÍ, ALE VŠECHNO TO CO BUDUJEŠ STOJÍ NA TOM CO V TOBĚ ZBUDOVAL BŮH BEZ TVÉHO PŘIČINĚNÍ!

POKUD BŮH NEPROMĚNÍ TVÉ SRDCE, JE VEŠKERÁ TVÁ BUDOVATELSKÁ SNAHA MARNOSTÍ!

PROMĚNA LIDSKÉHO SRDCE JE VÝHRADNĚ V KOMPETENCI BOHA STVOŘITELE!


Pokud stavíš sv§j dům na základech od Boha, stavíš svůj dům ve spolupráci s Bohem dle vůle boží, tak když přijde bouře celé stavitelské dílo obstojí.

Pokud stavíš špatně na základech od Boha, přijde bouře a tvůj dům spadne, základ však zůstává. Ve zkoušce tvůj dům neobstál, obstály boží základy- proměněné srdce. Jsi zachráněný, můžeš tentokrát poučený začít stavět znovu. Máš díky Bohu na čem.

Pokud stavíš dům na písku, neproměněném srdci, přijde bouře a nezůstane vůbec nic, jsi ztracený.

Pokud stavíš dům a myslíš si, že jsi i ZHOTOVITELEM základů domu, jsi někdo kdo neumětelsky fušuje Bohu do řemesla. Jsi někdo kdo je buď: pyšný. oklamaný, hloupý. Pak bouře ani netřeba. Není totiž co bořit, nejsou zde ani základy od Boha, natož tak nějaká stavba.


Až na od Boha zbudovaném- proměněném srdci se v Duchu buduje, ty se snažíš budovat své srdce k proměně, namísto abys už budoval na božích základech!! Nestavíš ani na písku! Hůře! Ty stavíš na klamu, že tvým úsilím dojde srdce proměny! Ty teprve stavíš základy domu, základy, které nikdy nemůžeš zhotovit!  




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 01:13:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, tak už tomu Tondovi Cizincovi odpověz přímo na ty jeho dotazy níže v posledním jeho komentáři. Není to přeci nic složitého. Viz. co on asi nezná Dt29,3 ^ 29,29 ^ Ez18,29-32. Nakonec je to o vztahu dvou ... a nad svým srdcem držíš stráž ... a máš na něj dávat pozor .... přeci jen ... 'jsme to, co jíme' a 'takoví, čemu nasloucháme, k čemu přikládáme své srdce' ... a nenech se zmást metaforami ... 
Jistěže modlitby, posty a almužny ovlivňují tvé srdce ... a je to o vztahu, manželku přeci máš ... taky má na tebe vliv, když s ní žiješ ve velice úzkém vztahu ... a neměla by, kdybys s ní být nechtěl a nechtěl se jí líbit, když už tě tolik miluje, jak jsi mohl poznat ....
:-) nenech se vykolejit ... přeci jsi opustil něco ze svého života a začal činit i něco nového ... ty zjevné věci patří nám, jsou to naše rozhodnutí ... 
Šalom


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 14. prosinec 2016 @ 18:27:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Tak jsem se zase nedozvěděl co sis na svém srdci změnil a jak jsi to udělal. Jen zase obecné povídání, proložené citací písma.


  Neodpovíš ani na to, co jsem o tobě lhal?

  Co tedy bylo špatně na tom mém výroku? Nebuduješ si srdce skrze modlitbu, půst a almužnu? Nenaznačoval jsi tu něco takového? 

  Co jsem o tobě lhal?


Jistěže nikoli úplně sám, ale s Boží pomocí ano ...

  A to oponuješ komu? Sám sobě?


Budování vlastního nitra není nepodobné budování domu ve světě hmotném. Pokud člověk sám nepokládá cihly (námaha, úsilí, pot, krev a slzy), Bůh to za něho neudělá. Nic se v člověku nezmění, žádné křesťanské cnosti bez vlastního přičinění nikdy nezíská.

  A co sis teda na tom tvém vlastním nitru vybudoval pokládáním cihel? Co se změnilo s tvým vlastním přičiněním, tvou námahou, tvým úsilím a jakým přičiněním jsi to přičinil?

  Dozvíme se to někdy?



  To určitě platí. Šalamoun věděl, o čem píše. Pokud Hospodin nestřeží město, marně bdí strážce. Marné je pro vás časně vstávat, pozdě usedat a jíst chléb trápení, vždyť Bůh dává svému milému spánek.

  Moc hezké a pravdivé Boží slovo, které popisuje situaci naši situaci v marném náboženském pachtění velmi výstižně.

  Ezechiel taky nepíše nějaké zmíňky o tom, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit srdce. Ani Jeremijáš nic takového nepíše. Oba shodně svědčí o Bohu, který mění lidské srdce. To odpovídá i skutečné realitě života.


  Pokud píšeš, že Bůh mění srdce s lidským souhlasem, jen potvrzuješ to, co jsem slyšel a četl od mnoha lidí a co jsem tu psal, co jsme zažili. A čemu jsi statečně oponoval.

  Pokud píšeš, že to dělá člověk skrze modlitbu, půst a almužnu, přičiněním člověka, tak jsem to nikdy v životě neslyšel a ptám se tě na to. Zajímalo by mne to.


Znovu opakuji slova apoštola Judy: "Budujte se, modlete se v Duchu svatém ..."

  To určitě platí, Stando. 

  A děláš to?

  Modlíš se v Duchu svatém? 

  Jak to prakticky děláš, když nemáš dar modlitby v jazycích, o kterém Juda píše?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 07:49:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Ezechiel taky nepíše nějaké zmíňky o tom, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit srdce. Ani Jeremijáš nic takového nepíše. Oba shodně svědčí o Bohu, který mění lidské srdce. To odpovídá i skutečné realitě života.


Samozřejmě, že psali a to oba dva zmínění proroci. Chce to lépe číst celé jejich spisy.


Modlíš se v Duchu svatém? Jak to prakticky děláš, když nemáš dar modlitby v jazycích, o kterém Juda píše?


A na tohle jsi zase došel jak, Cizinče ... Juda o žádném daru modlitby v jazycích nepsal. Pěkně to tedy lámeš ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 15. prosinec 2016 @ 23:43:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě, že psali a to oba dva zmínění proroci. Chce to lépe číst celé jejich spisy.

  A přečetl sis je lépe a celé? 

  Napíšeš nám, kde psali o tom, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit své srdce?


A na tohle jsi zase došel jak, Cizinče ... Juda o žádném daru modlitby v jazycích nepsal. Pěkně to tedy lámeš ...

  Jednoduše, z 1. Korintským 14 kapitoly. Trochu zkratkovitě napsané, samozřejmě, nepsal doslova o daru modlitby v jazycích, psal o modlitbě v Duchu svatém.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 16. prosinec 2016 @ 07:13:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo popíra Boha Krista, popírá i působení Ducha, kterého vševědoucí Bůh Kristus sesíla všem co milují pravdu.

Kdo nemá Boha Krista, ten má jen člověka a svou marnou lidskou  snahu sám sebe změnit. Když nemají sílu a poznání pravdy z Ducha seslaného od Boha Krista, marně hledají pomíjející sílu a pravdu ve studiu knih a opojné modloslužbě.
Pravda je ve slovu božím, pravdu dosvědčuje Duch a Slovo je Bohem. A proto může zvěst evangelia přijmout i analfabet. Nemůže ji však přijmout ten, kdo upírá Bohu Kristu jeho božské působení a spoléhá se na Krista pouze jenom jako na člověka. Spása je v Bohu a ne lv idech. Kdo popírá Boha Krista, popírá tím spásu v Bohu a proto je antikrist. Popírá, že Bůh přišel v těle.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 03:51:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Určitě ti bude i lépe, mysliveckej, až přestaneš mlátit prázdnou slámu a přiložíš i své ruce' k dílu obřízky od předkožky svého srdce. Bez toho tvé srdce bude stále jen sprosté jako ty tvé rty.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 09:12:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebuč tele, a zkus si konečně zapamatovat, že toto na  mne neplatí, nebo jinak ti to ty ***** budu muset opakovat neustále dokola.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 10:34:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nu, opakuj stále dokola, myslivče :-) Tvá slova si zapamatovat nějak vůbec nemohu ... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 03:38:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No a přečetl sis je ty opravdu celé a porozuměl tomu, k čemu nakonec všichni proroci od Abraháma až do Jana Křtitele, sám Kristus a od Krista až podnes volají všechny lidi bez rozdílu? Opravdu tohle nevíš?

Opravdu chceš vypsat ta místa o požadavku obřízky srdce, (co se tobě ty požadavky převracejí do podmínek, proti nimž vystupuješ), zvané také 'pokání', bez níž 'nové srdce' nikdo neobdrží? Ne raději si Jr i Ez přečti znovu. Nakonec i v NS je psáno o očišťování rukou a srdcí ... A psal o tom i Moše, jehož slova si vykládáš 'tak jako Šaul'. A psal právě o tom, co hlásáme: o slovu víry ... jenže i ono má i po Kristu své naprosto 'zapomětlivé posluchače', co se jen nakoukli do zrcadla a pak zapomenuli ... neschopní jakéhokoliv dobrého skutku, 'věří' jalově a dokonce se tím i pyšní, že nic už nemusejí, protože to už učinil Kristus v nich. Ale ty takový přeci nejsi, abys nerozuměl.

Ohledně modlitby 'v Duchu'.... A jakpak řekneš své 'amen' k tomu, co se modlíš 'neznámým jazykem', když je tvá mysl bez užitku a jsi sobě sám cizincem? Otevřeš ústa a nevíš, co sám mluvíš k B-hu. A takto se i 'vzděláváš'? Všichni se máme modlit v Duchu (Ruach ha-Kodeš) bez výjimky, ať už máš dar 'jiného jazyka' nebo ne, protože Ruach ha-Kodeš byl dán všem uvěřivším v Jošuu ha-Mašiach. Ale ne všichni se vždy modlí v něm, v 'jednotě' s ním, ne ve svatosti 'pozvedají své ruce a srdce' k B-hu k modlitbě, ale podle svých žádostí v nevěře. 

Šalom


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 09:37:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi nějak zaspal dobu tele, již je doba novozákoní. Kristus pro tebe není Bohem, takže pak není co se divit proč jsi to co jsi. Jsi zrúdný  hybrid mezi SZ a NZ. To se hned tak nevidí ty šalomáku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 10:41:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kristus pro mne opravdu B-hem není, nýbrž B-hem Pomazaným a ustanoven nám za Boha jako lidský prostředník mezi B-hem a lidmi. B-ží smlouvu s lidmi nezavrhuji, abych v ní nechodil jako ty. Zrůdný jistě pro tebe a tobě podobné jsem, tahle tvá slova ti naprosto věřím, že jsou z tvého srdce. Přeji ti B-ží pokoj - Šalom. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 11:04:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A víš co je zvláštní t-le? Že přeješ Boží p-koj. Dle Písma se jedná o Pánův, tedy Kristův pokoj. Pro tebe Kristus člověk pouhý. Takže kde by se asi v Kristu ten B-ží pokoj vzal? Snad lidský pokoj, když je podle tebe ty *****, Kristus jenom pouhý člověk!?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 13:47:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co je na přání B-žího pokoje (míru, smíru s B-hem a mezi lidmi) takového 'zvláštního'? :-) Mašiach Ješua nám jako B-hem Pomazaný Prostředník, kým je podle rav Šaula člověk Ješua ha-Mašiach, mezi B-hem a lidmi zprostředkovává svůj Šalom, který je mezi ním a B-hem. B-H je 'Echad' (jediný, samojediný) a není mu třeba Prostředníka, vždy jedná Sám. Ale lidí je mnoho, a jak si i Izrael vyžádal a B-h to má za správné, potřebují jednoho člověka B-hem uznaného a Pomazaného k tomu účelu. Kdo je s Mašiachem jedno, má jeho Šalom. Ne takový jaký si přejí lidé ze světa, protože lidé žijící v nepřátelství s B-hem si přejí navzájem to, co jim samotným schází. Přeji a nabízím tobě to, co jsem také obdržel od Ješuy - Šalom mezi B-hem a lidmi nám darovaný skrze Ješuu ha-Mašiacha. A kdo má Šalom, má i svědomí očištěno od hříchu, jinak jde jen o přání toho, co člověk sám nemá a chtěl by mít. Šalom s B-hem ti přeji, myslivče. ;-) Upřímně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 22:25:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Upřimně?
Bez pravdy Ducha je tvoje upřimnost jako chmýřį unášené vichrem. Nemůžeš upřimně přát boží pokoj, když ve stejné upřimnosti popíráš Boha Krista! Stejnou "upřímnost" uživají i modfloslužebníci. Taky upřímně přeji pokoj a lásku. Z takové "upřimnost" vždy zůstává jenom neupřímná pachuť a zápach po hnilobě zkažených slov bez pravdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 17. prosinec 2016 @ 14:36:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Petře.

  Ano, přečetl jsem si je opravdu celé a porozuměl jsem dobře tomu, že nevedou k něčemu, ale vedou k někomu. Ale určitě si je přečtu celé ještě několikrát.  Nechci vypsat všechna místa "o požadavku obřízky srce", ani jsem nic takového nepsal. Stačilo by mi vypsat jedno místo, ve kterém by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit své srdce.

  Ano, hodně věcí "nemusím" a nedělám je, trochu méně věcí nemusím a dělám je rád ale učitě nejsem ve stavu, že bych "nemusel nic".

  K modlitbě v jazycích: Klidně řeknu "amen" k tomu, co se někteří lidé modlí v jazycích. Třeba proto, že jsou věci, co neposuzuju myslí.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 19. prosinec 2016 @ 10:29:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Tondo,


Postačuje-li ti byť jen jediný výrok, jediná věta :-)  např.: Ez18kap. celá, vyjmu verše 25-31; Ez11,17-21; Jr3,22-25, Jr4,1-4.14; 29,12-14 ... A znovu v této věci připomínám slova Mošeho: Dt29,28 a opět Dt30,10-20 vs. Ř10 a konkrétně Ř10,8 vs. Dt30,14 ... kážeme slovo víry, Tondo, a ty jistě víš, že víra není jen "prázdné a jalové" vyznávání ... to slovo víry, není od nikoho daleko, aby někdo musel způsobit za něho, že ho bude činit a očekávat, že ho v něm někdo vypůsobí a pak teprve bude schopen plnit vůli B-ží. Není od nikoho daleko, aby ji plnil.


K modlitbě v jazycích: Ptal jsem se, jak můžeš říci "amen" ke své modlitbě "v jazyku", když nevíš, co mluvíš, jaký je význam - překlad - výklad toho "jiného jazyka". Jsi pak sám sobě cizincem, prostým neznalým člověkem, nejen těm okolo tebe, kteří neví, co ty říkáš. Tvá mysl - srdce je bez užitku a nevzdělává se - nebuduje na víře. Bez výkladu toho "jiného jazyka" není tvá mysl - srdce účastna(o). Nevíš, co svými ústy říkáš ... Kdybys měl výklad onoho jazyka, tvůj mozek by "slyšel" ta slova "jiného jazyka" v češtině. A protože se slova tvoří nejprve v mysli, pak proč se nemodlit ihned "výkladem v češtině" ... a pak-li bys mluvil k němcům, slovo, co se ti tvoří v mozku v češtině, překládáš a vynášíš ústy v němčině. Ale proč mluvit k B-hu "v jazyku", kterému nerozumí tvá mysl? Je snad B-h tobě cizincem a ty cizincem jemu, že by nerozuměl češtině? B-h to nepotřebuje, abys k němu mluvil "jiným jazykem", ani čechové to nepotřebují, aby ti rozuměli, a ani andělé nepotřebují slyšet "jiný" jazyk či prý tzv. "andělský" jazyk, aby rozuměli a také k nikomu nemluvili "jazykem", kterému by nerozuměla mysl toho, ke komu byli posláni, aby mu přinesli slovo B-ží". Není-li vykladače onoho "jiného" jazyka, má člověk mluvit sám sobě - protože rozumí tomu jazyku, ale neumí ho přeložit do jazyka posluchačů. Letnicko-charismatické pojetí darů "jazyka" jsou nesmyslné. Chceš-li se jich držet, drž se, tvá věc. "Jazyky" mají být poselstvím posluchačům, nikoliv tajemstvím, a když tak tajemstvím vyrozuměným posluchačům. Poselství druhým pak přichází "vniveč", a jestli nerozumí ani ten, kdo mluví "jazyk", nevzdělává se ani sám.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 20. prosinec 2016 @ 06:37:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ez18kap. celá, vyjmu verše 25-31

  Ahoj Petře.

  Ten Ezechiel 18 je:

Vy však řeknete: Panovníkova cesta není v pořádku. Slyšte přece dome izraelský! Má cesta že není v pořádku? Cožpak nejsou v nepořádku vaše cesty? Když se spravedlivý odvrátí od své spravedlnosti a spáchá špatnost, zemře kvůli ní. Zemře pro svou špatnost, kterou spáchal. Když by se však odvrátil ničema od své ničemnosti, kterou spáchal, a konal by právo a spravedlnost, takový zachová svou duši při životě. Prohlédl a odvrátil se od všech svých přestoupení, kterých se dopustil; určitě bude žít, nezemře. Dům izraelský ale řekne: Panovníkova cesta není v pořádku. Mé cesty nejsou v pořádku, dome izraelský? Cožpak nejsou v nepořádku vaše cesty? Proto vás budu soudit, každého podle jeho cest, dome izraelský, je výrok Panovníka Hospodina. Obraťte se, odvraťte se od všech svých přestoupení a zvrácenost vám nebude ku pohoršení. Odvrhněte od sebe všechna svá přestoupení, jimiž jste se vzepřeli a získejte nové srdce a nového ducha. Proč máte zemřít, dome izraelský?

  Ty tam vidíš, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit své srdce?

  Já tam vidím Pána Ježíše Krista, ke kterému se máme obrátit, přijít za ním.


Proto řekni: Toto praví Panovník Hospodin: I shromáždím vás z těch národů a vezmu vás z těch zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi. Přijdou tam a odstraní z ní všechny její ohavné modly a všechny její odporné věci. A dám jim jedno srdce a nového ducha vložím do vašeho nitra, odstraním z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce masité, aby žili podle mých ustanovení, zachovávali má nařízení a plnili je. I budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Avšak ohledně srdce těch, jejichž srdce chodí za jejich ohavnými modlami a za jejich odpornými věcmi: Jejich cestu jsem uvalil na jejich hlavu, je výrok Panovníka Hospodina.

  Ty tam vidíš, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit své srdce?

  Já tam vidím Boha, který shromažďuje lidi a dává nové srdce, nového ducha.


  Jeremijáš 3, 22-25 je:

Navraťte se, odvrácení synové, vyléčím vaše odvrácení. Hle, přicházíme k tobě, protože ty, Hospodine, jsi náš Bůh. Jistě je klamné čekat pomoc z kopců a ruchu na horách, vždyť spása Izraele je v Hospodinu, našem Bohu. Pohlcuje už od mládí nám ta hanebnost výtěžek práce našich otců, jejich ovce a jejich skot, jejich syny a jejich dcery.

  Ty tam opravdu vidíš, že by si měl člověk sám sobě svojí snahou měnit své srdce?


K modlitbě v jazycích: Ptal jsem se, jak můžeš říci "amen" ke své modlitbě "v jazyku", když nevíš, co mluvíš, jaký je význam

  Aha, Petře. To jsem nepochopil. 

  Samozřejmě nijak, nemodlím se v jazycích, nemohu tedy k takové modlitbě říci Amen. 

  Když se někdy někdo modlí v jazycích, moho k tomu říci Amen. Nevím sice, co přesně říká, ale někdy vím o čem mluví a znám ducha té modlitby.


 Letnicko-charismatické pojetí darů "jazyka" jsou nesmyslné.

  Někdy ano, Petře. Ale tvoje pojetí mi taky přijde nesmyslné. Dar jazyků nevychází z mysli a slova toho daru se netvoří nejdříve v mysli.




  Stejně tak mi přijde nesmyslné tvoje pojetí pokání a obřízky srdce. O tom už jsme se tu bavili a více lidí tu psalo svou zkušenost.

  Tohle je přesně naopak. 

  Jen tedy zamyšlení: Jak by mohl činit pokání člověk, který má kamenné srdce a nezná Boha?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 20. prosinec 2016 @ 10:50:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Tondo,

vím, na co se odkazuji. Co vidím, vnímám ze svého života. Vnímám výzvy ke tšuvě, výzvu k iniciativě ke změně svého zlého smýšlení a jednání ke smýšlení a jednání podle micvot Tóry. Však také máme žít tak, jak žil Ješua ha-Mašiach. A On Tóru  svým životem naplnil a neprovinil se proti jediné z micvot. (okrajovou Poznámkou: v Ez18 kap. Překládají většinou jiné překlady „stvořte si, pořiďte si, učiňte si (sobě) nové srdce a nového ducha“.) Změna se nedostaví bez lidské iniciativy, bez lidského jednání, bez snahy o změnu svého smýšlení a jednání. Návrat k B-hu nespočívá v planých slovech, v plané „lítosti“, ale ve skutečném upřímném jednání podle Tóry (pro jiné B-žích slov Jeho vůle), aby ji člověk činil, tohle přeci víš. Jen tak může člověk „obdržet“ nové srdce a nového ducha, bude-li naslouchat přikázáním Ha-Šem a plnit je ve svém životě – tedy je žít a žít jimi. A kdo vyznává Ješuu za ha-Mašiacha, bude žít tak, jak žil On. Mít „pouhý“ soucit se strádajícími v jejich nouzi a přitom mít sevřené dlaně nepostačuje, naopak to svědčí o kamenném zatvrzelém srdci člověka, co se ráno podívá sobě tváří v tvář do zrcadla a když poodejde, zapomene, jak vypadá. …  Jen pouhá slova, jsou nic, jen slova bez prokázaného milosrdenství, která svědčí proti člověku dvojí tváře. Nezačne-li člověk jednat tak, jak byl stvořen – jako přímý, protože z celého pozemského tvorstva tak byl člověk jako jediný učiněn vzpřímený, nenarovná se a neobdrží ono upřímné čisté nové srdce a nového ducha. Onu obřízku duchem od předkožky svého srdce má člověk ve své moci skrze víru, avšak nikoliv jalovou, nikoliv tu ve vyprázdněných slovech. Kolikrát jsem se jen já dříve modlil, aby mi B-h skrze Ješuu stvořil to nové srdce a nového ducha … prosil jsem ho, aby mne učinil lepším, dal mi novou příležitost a pak jistě budu žít správně … a nic se nestalo, naprosto nic, … dokud jsem nezačal jednat. Ale tohle ty asi znáš … dokud svůj život nevložíš do slov B-žích, nepromění se tvé srdce, snad jen povrchně překryje „svatou předkožkou“ nebo „omyje se nádoba zvenčí, ale uvnitř nános špíny“, „vyleštěná skříň zvenčí pro návštěvu, ale vevnitř chaos a nepořádek“ …

Ale nebýt B-ží Tóry, B-žích slov výzvy, kdo by se měnil, kdo by byl usvědčen? A kdo by se cítil být usvědčen, nebýt špatného svědomí? A kdo by měl špatné svědomí, vůči komu, nemiloval by ho? A jak by mohl milovat svého nepřítele, nebyl –li by přemožen láskou k němu? A my jsme B-ha nemilovali dříve, ale On nás, proto ho milujeme. I kvůli milovaným lidem se člověk změní a přestává činit to, co se mu nelíbí a chce a dělá to, čím mu působí radost. Miluje mne manželka, milují mne rodičové, mé děti … změní své myšlení, snaží se vcítit, porozumět, vyhovět, … a předně jim důvěřuje, že to, co mu říkají, myslí s ním jen dobře, k dobrému. Jak jednám a stavím se k druhým a zejména k B-hu, to vše má zároveň vliv na to, jaké bude mé srdce, nejen jaké je … ale jaké i bude. Nelétám v oblacích, vím, že cokoliv činím druhému, činím sám sobě. Kdybych nechtěl činit dobro sobě, neučinil bych ho pro druhé. Byl bych nezúčastněně účasten a nečinil bych tak z lásky, z „masitého“ srdce, ze sebou poznaného dobra. Co činím, činím, že to chci já sám. A že to chci já sám, není zlé jen tehdy, chci-li to i zároveň pro druhého. A vím, že cokoliv dobrého činím druhému, prospívám tím zároveň i sobě. Opravdová změna srdce vyžaduje zjevnou lidskou iniciativu, a podněty k tomu dává B-h. Podněty, které člověk buď přijímá nebo odmítá. Boží slovo není bez skutku, a to lidské slovo „víry“ také nemá být jalové. Má být reálné a tvořivé. Znáš to – víra beze skutku je „mrtvá“. No a skutek „bez víry“ … ten je neupřímný, nikoliv z ochotného srdce, ale z povinnosti, z donucení.

Jsme to, co jíme. Můžeme „jíst“ Tóru a tak z ní žít. A Ješua je „Živá Tóra“.  Nestačí mít Tóru vyrytou na kamenných deskách svého srdce, ale je nutné ji žít tšuvou, pokání žít. Věříme, že ještě když jsme byli B-žími nepřáteli, ještě dříve než jsme ho milovali, B-h nás miloval. Ještě dříve než jsme byli usmířeni s B-hem, Ješua za nás dal svůj život. Stejně máme žít i my. A znovu v té věci připomínám slova Šaulova z Ř10, která použil od Mošeho z Dt30. Spravedlnost založená na víře nečeká na to, až toho budeš schopen, až někdo způsobí, že toho budeš schopen. Že až budeš spravedlivý, pak teprve budeš jednat spravedlivě. Nám přeci patří ty věci zjevné, abychom plnili B-ží vůli a žili ji. Skryté věci pak patří Ha-Šem.

Pokud jsi to dočetl až do konce, a porozuměl jsi mi, pak snad i víš, proč říkám, že se člověk má snažit o svou změnu a proměnu podle B-žího srdce. A nedojde k tomu, pokud nezmění své jednání. Až tehdy se změní i jeho uvažování, chceš-li - jeho srdce a duch …. A bude jednat správně …

K "jazykům" ... zašlu odpověď zvlášť ....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 21. prosinec 2016 @ 09:02:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Petře.

  Také mne nezajímají teoretické zkušenosti bez praxe. 

  Ano, znám to, že svými modlitbami si člověk své srdce nezmění, byť by byly sebeupřímnější a srdceryvnější. Stejně tak ale znám to, že si člověk nezmění svoje srdce almužnami, natožpak posty, a to i když se dost snaží. Proto jsem o tom psal a proto se oka ptal na téma článku a zajímalo mne, o čem píše a ještě boldem.

  Pouhá lidská slova nejsou nic. 

  Boží slova ale nejsou "pouhá", mají moc, která proměňuje život lidí a proměňují i srdce člověka. Boží slovo není prázdné, není bez skutku, podle toho se také to Boží slovo pozná. Když člověk potká to Boží slovo, tak ho buď přijme a žije, nebo ho odmítne. 

  Když je nějaké slovo a "víra" bez milosrdenství, je to obvykle prázné náboženství. Ale ještě horší bývá "milosrdenství", které si na potřebných dělá svůj business ve stylu "použiju slabost a bezmoc druhého abych se já na něm dostal do nebe". "Skutek bez víry" naopak vůbec nemusí být nutně neupřímný, znám poměrně dost lidí, kteří nejsou nijak "věřící" a přesto dělají celkem dost upřímných a dobrých skutků. Určitě znám více "nevěřících" co konají dobré skutky než "věřících". A na rozdíl od těch "věřících" konají ti "nevěřící" dobré skutky často nezištně, protože tím, že nemají potřebu sloužit své víře a svému prospěchu, tak dělají dobré skutky ze srdce.

  K Tóře: Četl jsme tóru v době, kdy jsem nebyl křesťanem a nijak mne neusvědčovala. Ani mi tehdy moc neříkala, psal jsem o tom. Zdá se že i v době Ježíše byli lidé, kteří četli i poslouchali tóru poctivě a k milosrdenství, k pokání, či k usvědčení jim to nepomohlo, není tedy moje zkušenost úplně ojedinělá. Nepomohla jim ani k návratu k Bohu. To, co jsem nutně potřeboval (nejen) k tóře aby mi byla k užitku, bylo to "exousia", o které tu občas píšu. Tu jsem neměl bez externí pomoci a nebyl jsem schopen si jí sám vyrobit přes veškerou svou snahu. Je fakt, že jsem se nesnažil dlouho, jen pár let. Ale četl jsem svědectví lidí, kteří to nebyli schopni udělat ani mnohonásobně delší prací.

  Návrat k Bohu nespočívá v jednání podle tóry. Pokud by to tak bylo, byl by Ježíš na zemi zbytečně.


  Dočetl jsem až do konce.

  Jestli tě dobře chápu, podařilo se ti tvými skutky a snažením změnit tvé srdce, proto to píšeš? Pokud ano, dokázal bys popsat co konkrétně jsi dokázal změnit?

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 21. prosinec 2016 @ 17:49:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Šalom, Tondo, 

Boží slova ale nejsou "pouhá", mají moc, která proměňuje život lidí a proměňují i srdce člověka. Boží slovo není prázdné, není bez skutku, podle toho se také to Boží slovo pozná. Když člověk potká to Boží slovo, tak ho buď přijme a žije, nebo ho odmítne. 

Tak nevím, Tondo. Je docela dost těch, co B-ží slovo slyšeli i několikráte a nic, dokonce se ještě více zatvrzují. To B-ží slovo u nich nemá žádnou moc a když, tak jen k zatvrzení. Jiní zůstávají naprosto chladní. Jiní sice uznávají, ale život se jim nemění. B-ží slovo má vskutku moc, která proměňuje život lidí a srdce člověka jen u těch, u kterých je zaseto do dobré dostatečně zorané půdy před setbou. Jak se B-ží slovo potkává nevím, asi myslíš, slyšením či četbou. A s mnohými to nedělá naprosto nic. Proč tedy ta selekce lidí? Někteří přijmou B-ží slovo s radostí a nesou úrodu, jiní s odporem brojí proti němu, jiní jsou naprosto chladní, a u jiných žádná úroda. Kdyby B-ží slovo mělo tu naprostou moc k proměně člověka, člověk by uslyšel a stala by se ta proměna. Jakpak se to stalo, že ti kamenného srdce, zůstali kamenní a ti masitého srdce byli masití? Jak to, že dříve, než bylo slovo zaséváno, půda byla zorána?  
Když je nějaké slovo a "víra" bez milosrdenství, je to obvykle prázné náboženství. Ale ještě horší bývá "milosrdenství", které si na potřebných dělá svůj business ve stylu "použiju slabost a bezmoc druhého abych se já na něm dostal do nebe".

Hrozné myšlení … odkud jsi ho vzal?

 "Skutek bez víry" naopak vůbec nemusí být nutně neupřímný, znám poměrně dost lidí, kteří nejsou nijak "věřící" a přesto dělají celkem dost upřímných a dobrých skutků. Určitě znám více "nevěřících" co konají dobré skutky než "věřících".

A proč si myslíš, že ti ateisté nevěří tomu, co dělají pro druhé?

A na rozdíl od těch "věřících" konají ti "nevěřící" dobré skutky často nezištně, protože tím, že nemají potřebu sloužit své víře a svému prospěchu, tak dělají dobré skutky ze srdce.

Tohle je opět hrozné myšlení … odkud to máš? Není to nic proti tobě, ale tohle jsem ani z úst židů neslyšel. Vlastně ani charismatiků, ani u evangelíků a ani od katolíků, co je znám. Nic takového jsem ještě u nikoho neslyšel. Pro židy je to opovrženíhodné modlářství. Nezabýváme se ani odměnami v nebi či na zemi, ač věříme B-hu, že neponechá nikoho bez odplaty, ať už tady na zemi nebo v nebi. Život s B-hem je tou jedinou věčně zůstávající odměnou, po které my toužíme a líbit se mu právě ze srdce. Nepokládáme se ani za rovné B-hu, a neděláme se ani lepšími, abychom si mysleli, že vše děláme jaksi jen naprosto nezištně pro druhé.  

To, co jsem nutně potřeboval (nejen) k tóře aby mi byla k užitku, bylo to "exousia", o které tu občas píšu. Tu jsem neměl bez externí pomoci a nebyl jsem schopen si jí sám vyrobit přes veškerou svou snahu. Je fakt, že jsem se nesnažil dlouho, jen pár let. Ale četl jsem svědectví lidí, kteří to nebyli schopni udělat ani mnohonásobně delší prací.

Promiň, Tondo, ale opět: tohle nedokážu pochopit. A by ti byla Tóra k užitku? Už jsem si zvykl, že jsi psal o tom, jak je fajn mít v šestém roce dostatek vyděláno na ten sedmý a spočinout, že přikázání o nečistých zvířatech máš za dietní stravu, ale Tóra k užitku? Proč ji prostě nežít? Má ti být životem, jako ta Živá Tóra – Ješua – máš ho žít. Tóra není o činění skutků, ale o životě z (v) ní. Je o vztahu mezi člověkem a B-hem. Dílo Tóry (Zákona) je o životě. Dnes máš to nové srdce a nového ducha a B-ží slovo napsané v něm. Co schází tedy křesťanům k tomu, aby ho vskutku ve svých životech žili? Ta moc? Potřebuješ mít k životu s B-hem tu moc? Nikdy jsem ji k tomu nepotřeboval, abych žil to, co říká Písmo. Jen to slovo - víry, které nikdy ode mne nebylo daleko a bylo vždy v mých ústech a v mém srdci, abych si neříkal, že potřebuji zázrak, něco co vypůsobí, že toho budu schopen činit, vyvádět Krista z mrtvých a snášet ho k sobě z nebe.

  Návrat k Bohu nespočívá v jednání podle tóry. Pokud by to tak bylo, byl by Ježíš na zemi zbytečně.

Návrat k B-hu nespočívá v jednání podle Tóry …. No samozřejmě, že nikoliv. Spočívá ve vztahu s B-hem. A Tóra je o vztahu s B-hem a s lidmi. A jak to žít? No jako Ješua. Nevím, jsem asi na jiné koleji … 

  Jestli tě dobře chápu, podařilo se ti tvými skutky a snažením změnit tvé srdce, proto to píšeš? Pokud ano, dokázal bys popsat co konkrétně jsi dokázal změnit?

Ale kdes na to přišel. Slepice nebo vejce. No odpověděl jsem v předchozím příspěvku. Ale jinak: přestal jsem krást, lhát, být vzpurný vůči rodičům, být nevěrný onanií své ženě, opíjet se, kouřit, odplácet zlým, … to všechno se nestalo proto, že bych byl sám o sobě dobrým. A že jsem s tím přestal, mne ještě neproměnilo. Dobré věci činím proto, (a ty nedobré ne), aby se lidem se mnou žilo lépe. No a mně s nimi samozřejmě také. Žiji s lidmi a B-hem, ne pro ty skutky, ale pro život s lidmi a B-hem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 21. prosinec 2016 @ 19:49:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

cituji:A na rozdíl od těch "věřících" konají ti "nevěřící" dobré skutky často nezištně, protože tím, že nemají potřebu sloužit své víře a svému prospěchu, tak dělají dobré skutky ze srdce.

Tohle je opět hrozné myšlení … odkud to máš? Není to nic proti tobě, ale tohle jsem ani z úst židů neslyšel. Vlastně ani charismatiků, ani u evangelíků a ani od katolíků, co je znám. Nic takového jsem ještě u nikoho neslyšel. Pro židy je to opovrženíhodné modlářství.

Mne třeba zaujal tento reklamní baner: Darujte druhým pomoc, sobě dobrý pocit. Je to reklamní baner na církevní charitativní organizaci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 21. prosinec 2016 @ 21:38:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Jirko,
nevím, proti tomuhle zrovna nemám nic. Ty nemáš dobrý pocit z toho, když někoho obdaruješ? Vždy jsem ho měl. Kdybych z toho dobrý pocit neměl, asi bych obdarovával z nedobrých úmyslů nebo z neochotného srdce ... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 21. prosinec 2016 @ 23:12:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, nakonec mám z pomoci dobrý pocit, i když je to trochu silné vyjádření. Možné ne až tak z pomoci, ale z toho, že pomoc pomohla něco vyřešit. Jsem asi rád z výsledku. Nemám z pomoci negativní pocit to vím, ale pokud druhému pomáhám, tak žádný pocit neřeším. Někdy jsem nejistý, když nejsem si jistý co je pomoc. Rozhoduji se. Nemám to tak, že to přichází samo a nerozhoduji se jak.
Ale nerozhoduji se pomoci pro nějaký pocit, pro odplatu, pomoci většinou chci pro tu potřebu co vidím. Proto se mi to spojení asi nelíbí, tedy spojení Darujte druhým pomoc, sobě dobrý pocit. Zní mi výměnným způsobem, kupte si darem dobrý pocit.  A asi taky proto, že vím, že (ne)uvedená organizace z vybraných peněz někdy druhým vlastně nepomáhá. Dárci mají dobrý pocit, to ano, akorát na základě daru, který není pomocí. Ale je pravda, že ten druhý důvod je příliš specifický a není objektivní vzhledem k "obecnému citovanému výroku". Jenže pro mne není obecným výrokem, jelikož je reklamním banerem.
Obecně nemohu říci, že bych za dar měl vždy dobrý pocit. To určitě nemám, ale nebyly tam nedobré úmysly, ani neochotné srdce. Asi nejviditelnější to u mne je při daru, který napravuje důsledek hříchu obdarovaného člověka (nejde o krmení hříchu). Tam jsem snad dobrý pocit nikdy neměl, ale budu se radovat, pokud za třeba několik let se ukáže, že to byla pomoc, že dotyčný človíček nad hříchem zvítězil a byl uzdraven. Pak budu mít dobrý pocit, ale ne z toho daru, ale z toho že byl uzdraven člověk.
Podporuji jednu neziskovku, ke které mám důvěru. když o tom přemýšlím, tak myslím, že nemám dobrý pocit, ani negativní, spíš žádný. Měl jsem "nadbytek", tak jsem se rád podělil, věřím, že můj nadbytek pomůže něčímu nedostatku. Jestli skutečnost, že jsem to rád udělal, znamená dobrý pocit, tak pak jo, ale asi to nenazvu dobrým pocitem. Udělal jsem to, jelikož to tak učí i Pán, ukazuje to i praktický život bratří zaznamenaný v Písmu. Můžeš říci, že jsem pokrytec, že to dělám jen z poslušnosti, že to není pravé.. že to musí jít nějak samo. Pro mne dar cizím lidem nebyl přirozený, toto moje zlo uvnitř mi zjevil Pán skrze svědectví bratří, a já jej odvrhl a činím co se líbí Pánu, tedy doufám. Ale nemám z toho pocit, já to pro něj (pocit) nedělám, dělám to nějak pro Pána, ale ne pro odměnu. Ne pro skutek, ale ne bez skutku.
Být členem ŘKC, schvalovat její učení, tak jsem možná nyní na pranýři vedle Oka. Nebylo a není to u mne totiž tak, že jsem se pomodlil, ráno probudil a měl najednou srdce "masité". Nebo nevím co to znamená. prostě jsem se probudil, řekl Pane odpusť mi, toto jsem v životě činil, já dál toto nechci a nedělal jsem to, někdy i dva dny. (to je vtip, ale nebylo to vždy tak, že najednou jen modrá obloha). Někdy to nebyly ani ty dva dny, některé věci zmizely nadobro, některé se chtějí vracet.. a pak najednou zjistím, že v tomto koutě mám ještě pěkný svinčík (kus kamenného srdce?) A tak začnu i tam, někdy hned napořád, někdy ne...
Možná jsem uvěřil nějak špatně, když neproběhla "dokonalá" výměna. Ale jinak zatím neumím věřit. A přitom věřím, že jsem smířen s Bohem, že svojí pílí si nic nezasluhuji, ale vynakládám svoji snažnost. Ne pro ten skutek, ne pro zasloužení si spásy, ne pro splacení dluhu, ale nevím jak to říci, protože tak jenom nějak chci se i se nechat proměňovat...
Když to čtu tak ten text je trochu zmatený, ale snad v něm najdeš odpověď..
Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 22. prosinec 2016 @ 00:18:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Jirko.

  Přečetl jsem si to tedy taky, byť jsi to psal Petrovi. Zmatené mi to nepřipadá, naopak ti moc dobře rozumím a napsal jsi to moc hezky. Až na drobné detaily prožívám věci podobně, jak píšeš.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 22. prosinec 2016 @ 11:40:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Šalom, Jirko,

nemyslím, že bys psal zmateně a rozumím tomu, že jsi to napsal právě tak -ze svého pokorného srdce. Nemyslím, že bys byl pokrytec, naopak. Nedávno tady byla podobná krátká diskuze. Já B-hu děkuji a přeji B-ží požehnání všem, kdo nějak pomáhají a přispívají a je mi jedno z jakých motivů a kolik, jsem rád za každý drobt, co spadne ze stolu těch, kdo mají hostinu. A tohle zase můžou mít jiní za hloupost, falešnost, pokrytectví. Nevím. Ale jsem za to rád, i z toho důvodu, že u sebe vnímám nedostatečnost, a i za ten pocit nedostatečnosti jsem rád, protože se mi stává motivačním faktorem, abych nezůstal nečinný. Věřím však B-hu, Otci, že je dobrý a odplácí dobrými dary dary těm, kdo jednají v dobrém a nepohrdám jeho dary a požehnáními, které lidem zaslíbil, když budou jednat dobře. Proto mám to vědomí o Něm, že cokoliv dobrého učiním, nezůstane u Něho bez odměny. Nechci se dělat lepším, že cokoliv učiním dobrého druhým, není i mou zásluhou, za kterou mohu očekávat B-ží odměnu, kterou mi B-h jistě odplatí svým časem podle své štědrosti, buď již zde na zemi, nebo v nebi. A cokoliv jsem učinil zlého, odplatí mi B-h podle svého milosrdenství, nechám-li se napravit a budu-li se snažit napravit i to, co jsem pokazil – tedy chtít i splatit či vyrovnat svůj dluh. A nemyslím si o sobě, že jsem jako B-h tak dobrý, že co činím dobrého, činím proto, že jsem naprosto jen dobrý a nečiním tak i proto, abych byl spasen a byl nalezen v B-žích očích spravedlivým – nikoliv proto, že bych se měl sám za spravedlivého, ale proto, abych se mu líbil a On mne shledal ve svých očích spravedlivým, a nikoliv pro ty skutky, protože on mé srdce zkoumá a zná mne lépe, než já sebe sám. Prot