Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Romana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 15081, komentáře < 7 dní: 527, komentářů celkem: 314139, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 116 návštěvník(ů)
a 8 uživatel(ů) online:

myslivec
Tetra
unshaken
Willy
JirkaB
Frantisek100
rosmano
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 715 997
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život církví: Má Bůh v neděli čas?
Vloženo Pondělí, 13. červen 2016 @ 09:52:25 CEST Vložil: Tomas

Zlatá perla poslal Nepřihlášený

Myslím, že tento níže uvedený komentář si zaslouží vlastní článek. Adventistický Bůh nemá - dle uživatele Mikima - v neděli čas, protože musí pracovat :-) I když Zlatá perla skončila někdy v druhé polovině  nultých let, přesto jde skutečně o perlový komentář pana Mikima. Nejde tedy o nominaci na již zrušenou cenu, ale jde o trefnou kategorii pro komentář takovéhoto formátu!


Cit.:



 
Příbuzné odkazy
· Více Zlatá perla
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Zlatá perla:
Nové číslo časopisu ZÁPAS O DUŠI odráží nebezpečí ekumenismu s ŘKC


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Má Bůh v neděli čas?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 111 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 13:53:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vzhledem k tomu, že jsem porušil své slovo a vstoupil do diskuze mimo téma článku, napíšu něco k tématu: Nejprve písma:

Sk15,19Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu, 20ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného a krve.

Sk21,24Ty vezmi s sebou, dej se očistit s nimi a zaplať za ně, aby si mohli dát oholit hlavu. A všichni poznají, že na tom, co se o tobě doslechli, nic není, nýbrž že i sám řádně žiješ, zachovávaje Zákon. 25 Pokud jde o pohany, kteří uvěřili, usoudili jsme a napsali jim, aby nic z toho nezachovávali kromě toho, že se mají vystříhat masa obětovaného modlám, krve, zardoušeného a smilstva.

Ga2,1Potom po čtrnácti letech jsem opět vystoupil do Jeruzaléma s Barnabášem a vzal jsem s sebou i Tita. 2Vystoupil jsem tam na základě zjevení a předložil jsem jim evangelium, které hlásám mezi pohany; předložil jsem je však v soukromí těm, kteří jsou uznáváni, abych snad neběžel nebo nebyl běžel nadarmo. 3Ale ani Titus, který byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen dát se obřezat, 4 jak to chtěli ti falešní bratři, vetřelci, kteří se tam vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. 5Ale těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepodřídili jsme se jim, aby vám zůstala pravda evangelia. 6Od těch, kteří něco znamenají -- na tom, jací kdysi byli, mi nezáleží, protože Bůh nepřijímá člověka podle významu jeho osoby -- ti uznávaní mně tedy nic dalšího neuložili. 7Naopak když uviděli, že mi bylo svěřeno evangelium pro neobřezané jako Petrovi pro obřezané -- 8neboť ten, který působil u Petra k apoštolství pro obřezané, působil i u mne k apoštolství pro pohany --; 9 když tedy poznali tu milost, která mi byla dána, podali Jakub, Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve, mně i Barnabášovi pravici na důkaz společenství, abychom my šli mezi pohany a oni mezi obřezané. 10Jen žádali, abychom pamatovali na jejich chudé, což jsem právě i já sám pilně činil. 11Ale když přišel Kéfas do Antiochie, postavil jsem se proti němu tváří v tvář, neboť si zasloužil odsouzení. 12Než totiž přišli někteří od Jakuba, jídával společně s pohany. Když však přišli, začal couvat a oddělovat se, protože se bál těch, kteří byli z obřezaných. 13A spolu s ním upadli do pokrytectví i ostatní Židé, takže i Barnabáš byl stržen jejich pokrytectvím. 14Když jsem však uviděl, že nejdou rovně podle pravdy evangelia, řekl jsem Kéfovi přede všemi: „Jestliže ty, ač jsi Žid, žiješ pohansky, a ne židovsky, jak to, že nutíš pohany, aby žili jako Židé?“ 15My jsme rodem Židé, a ne hříšníci z pohanů; 16 když však víme, že člověk není ospravedlňován ze skutků Zákona, nýbrž skrze víru v Ježíše Krista, i my jsme v Krista Ježíše uvěřili, abychom byli ospravedlněni z víry Kristovy, a ne ze skutků Zákona, protože ze skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk.

Nyní vysvětlení mé myšlenky. Apoštol Pavel hlásal evangelium o Ježíši Kristu pohanům o ospravedlnění pouhou vírou bez dodržování ustanovení Mojžíšova. Dostal se do sporu s uvěřivšími křesťany původem ze Židů ohledně obřízky a dodržování všech ustanovení Zákona. Na tzv. Jeruzalémském koncilu došlo k rozhodnutí křesťanů pocházejících ze Židů (tedy obřezaných), aby Pavel s Barnabášem hlásali své evangelium pouze mezi pohany, tj. neobřezanými z pohanů - nikoliv mezi obřezanými, ať Židy nebo Řeky a Petr, Jan, Jakub budou hlásat evangelium mezi obřezanými tj, Židy a proselity (helénistickými Židy). Dodržování Zákona bylo mezi pohany zmírněno na pouhé 4 (doporučené) požadavky kvůli obřezaným Židům, (aby snad nebylo evangelium v porouhání). Mezi těmito požadavky není ani dodržování dne odpočinku - šabatu ani obřízka. Tyto požadavky jsou zapsány ve Skutcích apoštolů, ovšem Galaťanům již při své obhajobě Pavel píše, že jemu i Barnabášovi nebylo nic z toho uloženo, jen to aby pamatovali na Jeruzalémské chudé. Pro křesťanské Židy tedy zjevně platilo, že Zákon mají dodržovat a bylo to mezi Petr, Janem, Jakubem a Pavlem s Barnabášem dojednáno a umluveno podáním rukou. Jenže Petr a i další Židé Zákon již porušovali, a zřejmě i Pavel, Barnabáš a další (Barnabáš i Jan Marek nakonec Pavla opustili), ač měli Zákon zachovávat. Když tedy byli vysláni zástupci z Jeruzaléma, aby zjednali nápravu, Pavel se proti nim postavil a napravující se Petra a Barnabáše obvinil z pokrytectví, a trval na tom že ani obřezaní Židé (či proselyté) nemusejí Zákon dodržovat. Petr porušil rozhodnutí rady a dohodu pravděpodobně také, neboť hlásal evangelium mezi pohany a ne obřezanými. ... Jak to nakonec dopadlo víte. Pavel byl obviněn z porušování Zákona, nakonec však se svým pojetím zvítězil a Jeruzalémská obec křesťanů zanikla. Rozšířilo se tedy pojetí evangelia, které mělo být šířeno pouze mezi pohany a nikoliv mezi Židy.

Nyní se šíří i opačné pojetí. Ač se tedy obhajuje tím, že je to požadavek nikoliv Zákona, ale Desatera. Ohledně tedy pohanů mají být dodrženy kvůli pohoršení Židů 4 požadavky, avšak nic nebrání dodržovat i jiné. Je v tomto svoboda pro pohany. Pokud by se však pohan rozhodl nechat se rituálně obřezat Židovskou obřízkou, zavazuje se tak dodržovat celý Mojžíšův Zákon se všemi ustanoveními. Stane se křesťanským proselytou - přičleněným pohanem k vyvolenému židovskému národu vyznávajícího Ježíše za Mesiáše. To by asi šlo dnes pouze provést u tzv. Mesiánských Židů. Ostatní zůstávají stále pohany (neobřezanými) vyznávající židovského Boha a Ježíše za jeho vyvoleného Mesiáše. Rituální dodržování šabatu pro pohany závazné není. Bez rituálního dodržování (tedy předpisů) šabatu není šabat zachovávaným šabatem i kdyby takový den oproštěný od přikázání o šabatu byl i zván šabatem, tj. sobotou - sedmým dnem odpočinku. Ale neděle nikdy nebude sobotou, a sedmý den bude vždy sedmého dne. Neděle prostě není náhradou soboty.



Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:32:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nyní se šíří i opačné pojetí. Ač se tedy obhajuje tím, že je to požadavek nikoliv Zákona, ale Desatera. Ohledně tedy pohanů mají být dodrženy kvůli pohoršení Židů 4 požadavky, avšak nic nebrání dodržovat i jiné. Je v tomto svoboda pro pohany. Pokud by se však pohan rozhodl nechat se rituálně obřezat Židovskou obřízkou, zavazuje se tak dodržovat celý Mojžíšův Zákon se všemi ustanoveními. Stane se křesťanským proselytou - přičleněným pohanem k vyvolenému židovskému národu vyznávajícího Ježíše za Mesiáše. To by asi šlo dnes pouze provést u tzv. Mesiánských Židů. Ostatní zůstávají stále pohany (neobřezanými) vyznávající židovského Boha a Ježíše za jeho vyvoleného Mesiáše. Rituální dodržování šabatu pro pohany závazné není. Bez rituálního dodržování (tedy předpisů) šabatu není šabat zachovávaným šabatem i kdyby takový den oproštěný od přikázání o šabatu byl i zván šabatem, tj. sobotou - sedmým dnem odpočinku. Ale neděle nikdy nebude sobotou, a sedmý den bude vždy sedmého dne. Neděle prostě není náhradou soboty.



1 Korintským 7:18  Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.



19  Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.



20  Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.



Jak vidíš ap. Pavel říká, že nezáleží na tom kdo je nebo není obřezán, ale záleží na zachovávání přikázáních Božích, takže i na sobotě a proto je závazná i pro pohany. Každý kdo je zachovává a má víru Ježíšovu je blahoslavený, to ti nic neříká? Mě ano. A podle toho se řídím:




[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.



[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města. 


]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:57:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky, za tvůj názor, mikime.


Celá potíž je v tom, že apoštol Pavel vůbec nerespektoval dohodu a ustanovení Jeruzalémského sněmu. Obracel se do končin na území helénistických Židů, ač proklamoval, že kvůli toho, že Židé nepřijali jeho evangelium, které prý jim mělo být hlásáno jako prvním, obrací se k pohanům. Jak bývalo jeho zvykem, vždy prvně v sobotu vkročil do synagogy a tam hlásal své evangelium o Kristu a učil. Kdyby býval alespoň založil jeden jediný sbor čistě z pohanů, ale to se nikdy nestalo. Korintští byli Židé a proselyté, uvěřili Pavlovi a přicházeli mezi ně pohané. Dodržování Zákona bylo i v tom, že Židé se neměli rituálně znečistit stolováním (tedy to nejužžší společenství) s pohany. Jenže Pavel toto svým evangeliem rušil. Tak se ze židovské synagogy stalo pod vlivem Pavlova učení smíšené společenství Židů (včetně proselytů) a pohanů. Pohané přistupující ke společenství Izraele, tedy ti co se měli stát proselyty, již obřízku Zákona nechtěli podstupovat, (že asi postačí křest bez obřízky). Když tedy docházeli z Jakubova sboru a napravovali Židy a proselyty, že obřízka je závazná, tehdy Pavel opravdu napsal, že obřízka ani neobřízka nic neznamenají, ale dodržování Božích přikázání. Jeruzalémský sněm rozhodně na pohany nekladl žádné další povinnosti než ony 4, tedy ani obřízku, skrze kterou se činil závazek dodržování všech přikázání Mojžíšova Zákona. Tedy ono Pavlovo vyjádření, co zmiňuješ, se podle mého netýkalo pouze desatera, ale celého Zákona.


Jinak naprosto souhlasím s jednoznačnou logikou, že nemůže být zrušen požadavek Desatera, tedy např. nezabiješ. To je nejen nelogické, ale přímo absurdní. A proto také by měl platit jako sedmý den odpočinku sobota. Ovšem mám potíž přijmout, že židovský rituální šabat je oním dnem odpočinku. Jistě jde o stejný den, ovšem židovský šabat i ze Zákona má dost přikázání Mojžíšových přikázání. A ta Ježíš rozhodně nerušil, ovšem nebyla závazná pro pohany, ale pro Židy - obřezané - Izraelský národ a konvertity do tohoto národa přistoupivší se závazkem při obřízce. Jedním z těchto přikázání bylo (je), že se bude konat bohoslužebné shromáždění v tento den. A Desatero v knize Exodu (považuji za platné pro všechny národy), a Desatero v Deuteronomium (považuji za platné jen pro Židy) se liší v přikázání o sobotě.


To je mé vysvětlení (nikoliv založené na pár verších bez kontextu). Jen můj názor. Snad bude případná diskuze probíhat v mírném duchu a zúčastním se ji.


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:32:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Jeruzalémský sněm rozhodně na pohany nekladl žádné další povinnosti než ony 4, tedy ani obřízku, skrze kterou se činil závazek dodržování všech přikázání Mojžíšova Zákona. Tedy ono Pavlovo vyjádření, co zmiňuješ, se podle mého netýkalo pouze desatera, ale celého Zákona.

Nemyslím si, že by na ně nekladl žádné další povinnosti než ony 4, protože apoštolové četli a vyučovali i nadále Zákon Mojžíšův v synagogách, kde přece chodili v sobotu i pohané ne? Ty 4 povinnosti asi nejčastěji překračovali, proto jim byli znovu více zdůrazněny, jiný důvod nevidím.

Jediné co Ap. Pavel neučil byly ustanovení o obětech, k těm již nebyl důvod, další věci z Moj. Zákona ale učil a sám jim i nadále věřil.


[KB1613] Sk 15:21 Nebo Mojžíš od dávních věků má po městech, kdo by jej kázal, poněvadž v školách na každou sobotu čítán bývá. 


[KB1613] Sk 17:26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,

[NBK] Sk 18:4 Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky

[KB1613] Sk 24:14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích.

[KB1613] Sk 28:23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera

...Jinak naprosto souhlasím s jednoznačnou logikou, že nemůže být zrušen požadavek Desatera, tedy např. nezabiješ. To je nejen nelogické, ale přímo absurdní. A proto také by měl platit jako sedmý den odpočinku sobota. Ovšem mám potíž přijmout, že židovský rituální šabat je oním dnem odpočinku. 
Týden se od stvoření země nezměnil a sedmý den je od té doby nazván Sabbatem a tento Sabbat je po celou dobu sobota a tato sobota je po celou dobu vždy sedmým dnem týdne nejen v Izraeli, ale i v dalších zemí jak jsem zde již uvedl podle světového kalendáře. A proto nemám sebemenší pochyby, který den je den sedmý. Kdyby někdy sedmý den v Izraeli nebyl v sobotu, pak bych ty pochyby možná měl, ale nic takového nebylo. 

...Jedním z těchto přikázání bylo (je), že se bude konat bohoslužebné shromáždění v tento den.  Pokud i pohané (nikoliv proselyté) měli v sobotu bohoslužebné shromáždění, protože o jiném dnu pravidelného shromáždění prvních křesťanů není zmínka, pak je to směrnice i pro nás.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 22:43:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, mikime, 
o tom, že na pohany nebyly kladeny žádné (další) požadavky je psáno ve Sk15 a 21. 
Kdyby Pavel učil Zákon a jednal podle něho, nebyl by obžalován Radou a odsouzen (v nepřítomnosti). Nikdo by na něho nežaloval. Vyučoval jednoznačně proti obřízce a tím proti dodržování Zákona a to v synagogách. Ani Židé se podle něho nemuseli obřezávat a dodržovat Zákon. Prohlašoval Zákon s jeho ustanoveními za zrušený v Kristu. Dokonce snad přivedl neobřezané do chrámu podle obvinění. Odkazy, co jsi uvedl vůbec nehovoří o jeho učení pohanů Zákonu. Přesvědčoval o svém evangeliu a dokazoval Ježíše Židům a Řekům v synagogách. Tedy proselytům Řekům.

Nařízení o bohoslužebných shromážděních byla jednoznačně smluvně dána Izraeli nikoliv pohanům. Kdo se chtěl přidružit k vyvolenému Izraeli, musel se nechat obřezat a tak byl zavázán smluvně k dodržování Zákona. Pohanům nemělo být bráněno a byl pro ně Zákon nezávazný, ovšem nemohli se stát Izraelem pokud se nenechali rituálně pokřtít s obřízkou.  Nemohu tedy souhlasit, ale respektuji.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 14. červen 2016 @ 09:59:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
... Odkazy, co jsi uvedl vůbec nehovoří o jeho učení pohanů Zákonu. Přesvědčoval o svém evangeliu a dokazoval Ježíše Židům a Řekům v synagogách. Tedy proselytům Řekům.

dokaž to, že to byli zrovna proselyté řekové, podle tohoto verše to byli jen pohané, kteří nebyli v židovské škole spolu se židy, teprve další sobotu se sešli všichni možná všichni, židé, proselyté a pohané:

Skutky apoštolské 13:40  Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
41  Vizte potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
42  A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43  A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44  V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.



...Kdyby Pavel učil Zákon a jednal podle něho, nebyl by obžalován Radou a odsouzen (v nepřítomnosti).

Pavel vždy učil a jednal podle Zákona (a zejména pode toho toho Božího - Desatera přikázání)

[KB1613] Sk 24:14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích,


[KB1613] Ř 7:12 A tak zákon zajisté jest svatý, a přikázaní svaté i spravedlivé a dobré.


[NBK06] Ř 7:22 Ve svém nitru radostně souhlasím s Božím Zákonem,

 
Nevěří, že by ap. Pavel jedny (Židy) vyučoval z Mojžíšova zákona a druhé (pohany) nikdy nevyučoval z Mojžíšova zákona, to by v tom On jako ctitel Zákona měl pěkný chaos a zmatek nemyslíš. Jedněm by vykládal jak je zákon platný (mimo některé části, které už nepovažoval za platné jako i obřízku a odváděl od ní i židy), a druhým, že zákon už vůbec nepotřebují? To je pěkná blbost.



...Prohlašoval Zákon s jeho ustanoveními za zrušený v Kristu.

jo a který Zákon takto prohlašoval? Jen ta ustanovení týkající se obětí, nikoli celý Mojžíšův Zákon, protože celý Mojžíšův Zákon Kristus nikdy nezrušil přibitím na kříž jak víme z Písma.



...Nařízení o bohoslužebných shromážděních byla jednoznačně smluvně dána Izraeli nikoliv pohanům.

A proč se tedy všichni apoštolové scházeli pravidelně v soboty? Proč takto šli všem příkladem? Proč jim apoštolové neříkali, můžete se jako pohané scházet kdy chcete my to respektujeme?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:05:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, nechtěl jsem se tady bít a přít skrze ukazování a kopírování Písem. Myslel jsem, že postačí je pozorně číst.


Tedy důkaz:


Sk13,14Od Perge šli dál a dorazili do Pisidské Antiochie. V sobotní den vešli do synagogy a posadili se. 15Po čtení ze Zákona a Proroků jim představení synagogy vzkázali: „Muži bratři, máte-li nějaké slovo povzbuzení pro lid, mluvte.“ 16Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: „Muži Izraelci a vy, kdo se bojíte Boha, poslyšte! 17 Bůh tohoto izraelského lidu si vyvolil naše otce, vyvýšil tento lid během pobytu v egyptské zemi a vyvedl je z ní vztaženou paží; 18po dobu asi čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti, 19a když vyhladil sedm národů v kanaánské zemi, dal jim jejich zemi za dědictví; 20 to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával soudce až do proroka Samuele. 21Pak žádali o krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova,na čtyřicet let. 22A když ho odstranil, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: ‚Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli. ‘ 23Z jeho semene přivedl Bůh Izraeli podle zaslíbení zachránce, Ježíše. 24 Před jeho příchodem Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele. 25A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: ‚Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou.‘“ 26„Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo této záchrany. 27Neboť obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho nepoznali, odsoudili ho, a tak naplnili slova Proroků, která se čtou každou sobotu. 28A ačkoli na něm nenalezli žádný důvod pro trest smrti, žádali Piláta, aby byl popraven. 29Když dokonali všechno, co je o něm napsáno, sňali jej z dřeva a položili do hrobu. 30Ale Bůh ho probudil z mrtvých 31a on se po mnoho dní zjevoval těm, kteří s ním vystoupili z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní jeho svědky před lidem. 32A my vám hlásáme radostnou zvěst, že to zaslíbení, které dostali naši otcové, 33 splnil Bůh nám, jejich dětem, když vzkřísil z mrtvýchJežíše, jak je to i napsáno v druhém Žalmu: ‚Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘ 34A to, že jej vzkřísil z mrtvých, aby se již více nenavracel do zkázy, řekl takto: ‚ Dám vám svaté a věrné věci Davidovy.‘ 35Proto i na jiném místě praví: ‚Nedáš svému Svatému uvidět zkázu.‘ 36David totiž, když posloužil vlastnímu pokolení Boží vůlí, usnul, byl připojen ke svým otcům a uviděl zkázu. 37Ten však, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých, neuviděl zkázu. 38Budiž vám tedy známo, muži bratři, že skrze něho se vám zvěstuje odpuštění hříchů. Od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni v zákoně Mojžíšově, 39je v něm ospravedlňován každý, kdo věří. 40Střezte se proto, aby na vás nepřišlo to, co je řečeno v Prorocích: 41‚Pohleďte tedy vy, kteří mnou pohrdáte, užasněte a zmizte, protože já ve vašich dnech učiním skutek, skutek, jemuž jistě neuvěříte, když vám o něm bude někdo vypravovat.‘ “ 42 Když vycházeli ze synagogy, prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu. 43 Když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí z Židů a zbožných proselytů se vydali za Pavlem a Barnabášem, kteří s nimi mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti. 44Příští sobotu se shromáždilo téměř celé město, aby vyslechlo Pánovo slovo. (pozn. nikoliv v synagoze!) 45 Když Židé uviděli zástupy, byli naplněni žárlivostí a začali tomu, co Pavel říkal, odporovat a rouhat se. 46Pavel a Barnabáš směle řekli: „Vám mělo být hlásáno Boží slovo nejprve. Protože je odmítáte a nepovažujete se za hodné věčného života, hle, obracíme se k pohanům. 47Neboť tak nám nařídil Pán: ‚ Ustanovil jsem tě za světlo pohanům, abys byl k záchraně až na konec země.‘ “48 Když to pohané slyšeli, radovali se a oslavovali Pánovo slovo a uvěřili všichni, kteří byli určeni k věčnému životu. 49A Pánovo slovo se šířilo po celé krajině.



K dalšímu - další komentář.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 14. červen 2016 @ 16:55:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Můžu se zeptat co to máš za falešný překlad Bible?


 42 Když vycházeli ze synagogy, prosili je, aby jim o tom pověděli i příští sobotu.

Kde zmizelo slovo "pohané"? Kdo si dovolil to vymazat ve většině českých Biblí? Všichni ti používají k překladům NZ v moderních biblích posraný řecký překlad od Westcotta-Horta nebo od Tischendorfa, kteří čerpali hlavně ze Sinajského a Vatikánského kodexu-neúplných a chybných řeckých překladů napsaných a ovlivněných Egyptem v Alexandrii. V Textu receptu to je uvedeno a Textus receptus byť není 100% souhlasí s 90% nálezy řeckého textu či jen fragmentů, zatímco SK a VK s nimi nesouhlasí kvůli mnoha vynechaným slovům, celým veršům a nebo naopak přidaným veršům i slovům rukou kdoví kterého čerta.


A za druhé ze Synagógy tak jak je v KJV uvedeno správně vycházeli hlavně židé (nikoliv pohané! Ti byli venku a možná něco zaslechli a chtěli, aby jim to řekli znovu)


[KB1613] Sk 13:42 A když vycházeli ze školy Židovské, prosili pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova




[CSP] Sk 13:42 sKdyž svycházeli [ze synagogy], prosili je,t26 saby jim o rtomt27 spověděli i příští sobotu.a  t26 var.: + pohané t27 ř.: ty výroky a  

[KJV+] Act 13:42 And when the Jews were gone out of the synagogue, the Gentiles besought that these words might be preached to them the next sabbath.(the next…: Gr. in the week between, or, in the sabbath between)


[AKJ] Act 13:42 And when the Jews were gone out of the synagogue, the Gentiles sought that these words might be preached to them the next sabbath.

[WTNT] Act 13:42 When the jews were gone out of the Synagogue, the gentiles besought them that they would preach the word of god to them between the saboth days.


[TR+] Act 13:42 exiontwn de ek thj sunagwghj twn ioudaiwn parekaloun ta eqnh eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata tauta


[BYZ+] Act 13:42 exiontwn de ek thj sunagwghj twn ioudaiwn parekaloun ta eqnh eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata ÎtautaĐ


[IGNT] Act 13:42 exiontwn deBUT HAVING DEPARTED ekFROM thjTHE sunagwghjSYNAGOGUE twnTHE ioudaiwnJEWS, parekalounBESOUGHT taTHE eqnhGENTILES eijON toTHE metaxuNEXT sabbatonSABBATH lalhqhnaiTO BE SPOKEN autoij taTO THEM rhmataTHESE tautaWORDS.


[TISGNT+] Act 13:42 Exiontōn de autōn parekaloun eis to metaxu sabbaton lalēthēnai autois ta rēmata tauta 

[WH+] Act 13:42 exiontwn de autwn parekaloun eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata tauta(Řečtinu jsem měl ve Wordu v minulém PC teď ji nemám, a nevím jak ji tam dostat, zatím se mi to nepodařilo...)

Další vysvětlení:Vynecháním „A když Židé vycházeli“ …, mohli ti, co tam byli, vycházet ze synagógy, v kterýkoliv jiný den než v sobotu. Ale tím, že vycházeli Židé (mezi kterými byli i Pavel a Barnabáš, jak je řečeno i v dalším verši), tak to muselo být určitě v sobotu. Jakmile je slovo Židé odstraněno, mohlo se to odehrát v jiný den a mohlo by to být i nějaké např. „ekumenické“ shromáždění…(Proffesor Walter J. Veith, video Změna Božího Slova, Changing the Word, 2004)

Skutky apoštolské 13:43  A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:24:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevěří, že by ap. Pavel jedny (Židy) vyučoval z Mojžíšova zákona a druhé (pohany) nikdy nevyučoval z Mojžíšova zákona, to by v tom On jako ctitel Zákona měl pěkný chaos a zmatek nemyslíš. Jedněm by vykládal jak je zákon platný (mimo některé části, které už nepovažoval za platné jako i obřízku a odváděl od ní i židy), a druhým, že zákon už vůbec nepotřebují? To je pěkná blbost.


Věřit tomu nemusíš, je to jen náš názorový střet. Zkus si srovnat a pozorně přečíst, co Pavel psala co se dělo na Jeruzalémském sněmu. Jinak apoštolové byli Židé z Židů (včetně Pavla). Ani by je nenapadlo se scházet v jiný den než sobotní a v další svátky. A také se vyhýbali nekošer stravě a původně i stolování s věřícími pohany, což ukazuje chování Petrovo.


Ga3,10Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.‘  19K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka.  23Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena, 24takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. 25 Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.



Ef2,11Proto pamatujte, že vy, kdysi pohané tělem, kteří jste byli nazýváni neobřízka těmi, kdo si říkali obřízka --ta byla lidskou rukou činěna na těle --, 12že jste byli v tom čase bez Krista, odcizeni společenství Izraele, bez účasti na smlouvách zaslíbení, bez naděje a bez Boha na světě13Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteří jste byli kdysi daleko, stali jste se blízkými v krvi Kristově.14Neboť on je náš pokoj; on oboje učinil jedním a zbořil rozdělující hradbu, ve svém těle zrušil nepřátelství -15 Zákon s jeho příkazy a ustanoveními --, aby v sobě z těch dvou stvořil jednoho nového člověka, učinil pokoj 16a oba dva usmířil s Bohem v jednom těle skrze kříž, v němž zabil to nepřátelství. 17Přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, a pokoj těm, kteří byli blízko, 18neboť skrze něho jedni i druzí máme přístup k Otci v jednom Duchu. 19Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny;

Ga2,3Ale ani Titus, který byl se mnou a je Řek, nebyl přinucen dát se obřezat4 jak to chtěli ti falešní bratři, vetřelci, kteří se tam vloudili, aby vyšpehovali naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, a aby nás zotročili. 5Ale těm jsme ani na chvíli neustoupili a nepodřídili jsme se jim, aby vám zůstala pravda evangelia. 6Od těch, kteří něco znamenají -- na tom, jací kdysi byli, mi nezáleží, protože Bůh nepřijímá člověka podle významu jeho osoby -- ti uznávaní mně tedy nic dalšího neuložili7Naopak když uviděli, že mi bylo svěřeno evangelium pro neobřezané jako Petrovi pro obřezané -- 8neboť ten, který působil u Petra k apoštolství pro obřezané, působil i u mne k apoštolství pro pohany --; 9 když tedy poznali tu milost, která mi byla dána, podali Jakub, Kéfas a Jan, kteří byli uznáváni za sloupy církve, mně i Barnabášovi pravici na důkaz společenství, abychom my šli mezi pohany a oni mezi obřezané.
Ga5,1 K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví2Hle, já, Pavel, vám pravím, že dáváte-li se obřezávat, Kristus vám nic neprospěje. 3A znova dosvědčuji každému člověku, který se dává obřezat, že je povinen zachovat celý Zákon4Zbavili jste se Krista, vy, kteří hledáte ospravedlnění v Zákoně; vypadli jste z milosti.
11Bratři, jestliže dosud hlásám obřízku, proč jsem ještě pronásledován? Pak by se ztratilo pohoršení kříže12Ti, kdo vás znepokojují obřízkou, ať se třeba i vyklestí. 13Byli jste přece povoláni do svobody, bratři. Jen aby se vám ta svoboda nestala záminkou pro tělo. Vy však skrze lásku služte jedni druhým. 14Neboť celý Zákon je naplněn v jednom slovu: ‚ Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ 
Ř10,4Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. 5Mojžíš píše o spravedlnosti, která jezaložena na Zákonu: ‚Člověk, který je bude činit, bude v nich živ.‘ 6Avšak spravedlnost založená na víře mluví takto: ‚Neříkej si ve svém srdci: kdo vystoupí do nebe?‘ -- to je jako přivést Krista dolů -- 7nebo: ‚kdo sestoupí do propasti?‘ -- to je jako vyvést Krista z mrtvých.8Ale co praví? ‚Blízko tebe je to slovo, ve tvých ústech a ve tvém srdci;‘ je to slovo víry, které hlásáme: 9Vyznáš-li svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš zachráněn. 10Srdcem se věří k spravedlnosti a ústy se vyznává k záchraně,11neboť Písmo praví: ‚Každý, kdo v něho věří, nebude zahanben.‘ 12Není rozdílu mezi Židem a Řekem: Vždyť nade všemi je týž Pán, štědrý ke všem, kdo ho vzývají, 13neboť ‚každý, kdo by vzýval Pánovo jméno, bude zachráněn.‘ 
Sk15,4 Když přišli do Jeruzaléma, byli přijati církví, apoštoly a staršími a oznámili, co všechno s nimi Bůh učinil. 5Tu povstali někteří, kteří uvěřili ze strany farizeů, a říkali, že se pohané musí obřezávat a musí se jim nařizovat, aby zachovávali Mojžíšův zákon. 6Apoštolové a starší se shromáždili, aby tu věc prozkoumali. 7 Když došlo k velkému sporu, povstal Petr a řekl jim: „Muži bratři, víte, že si mě Bůh odedávna mezi vámi vyvolil, aby skrze má ústa pohané uslyšeli slovo evangelia a uvěřili. 8A Bůh, jenž zná lidská srdce, jim vydal svědectví, když jim dal Ducha Svatého tak jako i nám 9a neučinil žádného rozdílu mezi námi a jimi, když vírou očistil jejich srdce. 10Proč tedy nyní pokoušíte Boha a chcete vložit na šíji učedníků jho, které nebyli schopni unést ani naši otcové ani my? 11Ale věříme, že jsme zachráněni milostí Pána Ježíše stejně jako oni. “ 12Celé shromáždění utichlo a poslouchalo Barnabáše a Pavla, kteří podrobně vypravovali, jaká znamení a divy učinil Bůh skrze ně mezi pohany. 13Když domluvili, řekl Jakub: „Muži bratři, poslyšte mne! 14Šimon pověděl, jak se Bůh předem postaral, aby z pohanů vybral lid pro své jméno. 15A s tím se shodují slova proroků, neboť je napsáno: 16‚Potom se vrátím a znovu postavím Davidův zbořený stánek, jeho trosky znovu vystavím a vztyčím jej, 17aby iostatní lidé horlivě hledali Pána, všechny národy, nad nimiž je vzýváno moje jméno, praví Pán, ten, který toto činí. 18Známé jsou Bohu jeho skutky od pradávna.‘ 19Proto soudím, abychom nedělali potíže těm, kteří se z pohanů obracejí k Bohu, 20ale napsali jim, aby se zdržovali toho, co bylo poskvrněno modloslužbou, smilstva, zardoušeného a krve. 21Neboť Mojžíš má ode dávných pokolení v každém městě své hlasatele v synagogách, kde bývá čten každou sobotu.“ 22Potom apoštolové a starší s celou církví usoudili, že s Pavlem a Barnabášem pošlou do Antiochie muže, které mezi sebou vybrali. Poslali Judu zvaného Barsabáš a Silase, přední muže mezi bratřími. 23Po nich poslali tento list: „Apoštolové a starší, vaši bratři, bratřím z pohanů v Antiochii, Sýrii a Kilikii pozdrav. 24Doslechli jsme se, že vás někteří, kteří vyšli z nás, zneklidnili svými slovy a zmátli vaše duše, když říkali, že je třeba dát se obřezat a zachovávat Zákon, ačkolivjsme jim to nenařídili. 25Došli jsme k jednomyslnosti a usoudili jsme, že vybereme muže, které k vám pošleme s našimi milovanými Barnabášem a Pavlem, 26lidmi, kteří nasadili svůj život pro jméno našeho Pána Ježíše Krista. 27 Posíláme tedy Judu a Silase a oni vámtotéž oznámí ústně. 28Neboť tak usoudil Duch Svatý i my, že nebudeme na vás klást žádné jiné břemeno než tyto nezbytnosti:29zdržovat se masa obětovaného modlám, krve, masa zardoušených zvířat a smilstva. Jestliže se těchto věcí budete chránit, dobře uděláte. Buďte zdrávi.“ 30Byli tedy propuštěni a sestoupili do Antiochie; tam shromáždili množství věřících a odevzdali jim dopis. 31Kdyžjej přečetli, zaradovali se z toho povzbuzení. 






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 14. červen 2016 @ 17:09:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady ap. Pavel jednoznačně mluví ve všech Tebou zmíněných verších o Zákonu Mojžíšovém, který "byl přidán, či "byl proti nám", nikoliv o přikázáních Desatera, které platí dodnes (jsou to ta přikázání, které byly od počátku, kdy je Hospodin vyhlásil, jak potvrzuji apoštolové a od počátku bylo pouze Desatero, Mojžíšův Zákon byl přidán právě proto, že židé nedodržovali ono Desatero). 

Přikázání o sobotě možná jako první z 10, ale znali všichni židé i proselyté co šli s nimi mnohem dříve od Boha na poušti, který je učil, který den mají zachovávat a že v tento den nebude padat manna. I Mojžíš, když šel dolů ze Sinaje první o čem se zmínil bylo o sobotě. Takže byla v očích Hospodinových velmi významná.

A v celém NZ je mnohem více veršů, které potvrzuji neměnnost přikázání. Píše o tom Petr, Jakub, Jan nejbližší Ježíšovi učedníci, které je třeba brát ze všech apoštolů nejvážněji narozdíl od ap. Pavla, který Ježíše nikdy osobně nepoznal. a často je ho těžké pochopit co tím či oným chtěl říct.


Každopádně se nejen židé, ale i pohané scházeli v sobotu a to je pro nás nejdůležitější zjištění z Písma. Ale samotní pohané pro nás nejsou důležití, nejdůležitější je, že se Ježíš a apoštolové scházeli v synagogách, u řeky či kdekoliv jinde vždy v sobotu!




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 16:50:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Mikime,


apoštol Pavel nepsal o jiném Zákonu, než o jednom jediném, který byl přidán k Abrahámovské smlouvě - zaslíbení daném Abrahámovi (+ jeho potomkům) a jeho Potomku (+ jeho potomkům) sž po 430 letech. A desatero nebylo jindy vydáno než až po 430 letech od tohoto zaslíbení a vydáno nakonec skrze Mojžíše. Pro Židy je Tóra = Mojžíšův Zákon, jehož součástí a počátkem ustanovení je právě desatero a ostatní přikázání z něho jsou vycházející. Desatero (a v něm celý Zákon) bylo vyřčeno a předáno Mojžíšovi a starším lidu třetího měsíce poté ve stejný den, co vyšli z Egypta. Dříve bylo ústně předáno, než bylo napsáno na kamenné desky. Pouhopouhé dva měsíce po útěku z Egypta. Od kapitoly 14. Exodu do 19., kdy byla vydána ústní Tóra (Desatero s přikázáními) uběhly pouhopouhé 2 měsíce a jen cca 15 dní poté, co Bůh seslal na poušti prvně křepelky a manu, a od této doby lze počítat dny od prvního až do až do sedmého - soboty. Tehdy byla Izraeli dána první (každotýdenní) sobota, první den odpočinutí, kdy měli na poušti odpočinout z Božího rozhodnutí, kdy jim byl darován den odpočinutí a Bůh nesesílal své pokrmy z nebe (odpočinul také). Ve 12. kapitole Exodu se nejedná o každotýdenní šabat - poznámka. Samotné přikázání o sobotě přišlo až vydáním Desatera Zákona a až o něco později přikázání o svatém shromáždění Izraele toho dne, ač se dá klidně považovat za den přikázání o svatém shromáždění sedmého dne den vyhlášení Desatera Zákona. Svaté shromáždění však mohlo nastat pravděpodobně až vybudováním Boží svatyně. Mojžíšův Zákon nebyl přidán Izraeli kvůli nedodržování Desatera, Desatero samo je Zákonem a další Mojžíšova ustanovení jsou přikázání Zákona, Deset Božích slov Zákona a dalších na 600 přikázání ohledně Desatera - samotného Zákona. Bez Desatera Zákona nejsou jeho přikázání - Desatero je samo podstatou Zákona - Zákon sám. Tak jak to rozlišuješ ty, ani Židé nerozlišují. Ale přít se s tebou nebudu a nemíním. Přikázání o slavnostním (svatém) shromažďování v sobotní den byla dána Izraeli, stejně jako ostatní slavnostní dny - soboty a jako smlouva věčná mezi Izraelem a Bohem. Nikoliv pro pohany.



Apoštolové a starší Jeruzalémské křesťanské obce, stejně jako Pavel a Židé a proselyté v diaspoře se samozřejmě scházeli o sobotách a nikdy by je nenapadlo přemístit bohoslužebné sobotní shromáždění na neděli, tedy první den týdne. Ovšem oni byli Židy, kulticky a obřadně obřízkou (+křtem proselytů) smluvně zasvěcenými do obecenství Izraele s Bohem. Ty nejsi Žid, jsi pohan, který se obrací přes Mesiáše k Bohu Izraele a to bez kultické obřízky, obřízkou srdce a skrze víru. Jsi vázán pouhou vírou k Bohu a nikoliv vírou + kultickým závazkem a smlouvou Mojžíšovskou skrze Zákon (tedy Desatero). Samotní uvěřivší pohané v Mesiáše Božího (křesťané, kristovci) jsou právě pro tebe důležití a ne Židé (i Mesiánští věřící v Ježíše jako Mesiáše - Krista). Uvědom si to. Nicméně, chceš-li dodržovat sobotu - šabat a mít v něm shromáždění, činíš dobře. Ale nutit křesťanům z pohanů sobotu jako závaznou pro shromažďování Izraele ne. Pro pohany je důležité, aby plnili to, co Zákon vyžaduje a ne co Zákon přikazuje.



I tobě děkuji za debatu, ač si nejsme zcela ve shodě. Svým pojetím a dodržováním soboty - shromážděním věřících z pohanů v Krista Ježíše rozhodně nic nezkazíš, (spíše naopak). Jen ať světíš tak, aby naplnil o šabatu to, co Bůh po člověku vyžaduje před obětí. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 17. červen 2016 @ 00:46:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj,


...A desatero nebylo jindy vydáno než až po 430 letech od tohoto zaslíbení a vydáno nakonec skrze Mojžíše. 

To je jen Tvá spekulace, protože Abraham již toto Desatero mohl znát a nejspíš i znal, stejně tak před ním i Kain věděl, že nemá zabíjet a že je to hřích.


Mojžíšův zákon není nikdy přirovnáván k věčnému morálnímu zákonu, který byl v platnosti od samého počátku lidské historie. Ačkoliv bylo zapsáno až na hoře Sinaj, bylo desatero chápáno a ctěno nejdávnějšími patriarchy. Dokonce Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!

[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

Další biblický důkaz je, že přikázání a další ustanovení a zákony již platily v době Abraháma, který je zachovával! Je zcela zřejmé, že onen zákon, který Abraham věrně zachovával, nebyl zákon Mojžíšův, protože ten byl vydán až o 430 let později. A z toho logicky plyne, že součástí přikázání daných Abrahamovi bylo nebo mohlo být i ustanovení o odpočinutí – sobotě, i když to Bible nikde více neupřesňuje. Taky se nezdá možné, aby bohabojný Abraham nebyl obeznámený se základními výnosy o dobrém a zlém obsaženými v desateru přikázání.

 [KB1613] Gn 26:5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých. (mishmarti mitzvotai hhukotai vetorotai, Transliterated Biblia Hebraica-EN)

Josef ukázal, že si byl vědom závaznosti téhož přikázání jako Abraham, když řekl Potífarově ženě:
[NBK] Gn 39:9 [Sám] není v tomto domě větší než já, neodepřel mi nic kromě tebe, poněvadž jsi jeho manželka. Jak bych tedy mohl spáchat tak velikou hanebnost a zhřešit proti Bohu?"
Věděl, že cizoložství je hřích, i když vydání desatera na hoře Sinaj bylo hudbou vzdálené budoucnosti. Opět je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!  
...a vydáno nakonec skrze Mojžíše:
No to je blud to musíš sám uznat, Mojžíš žádné Desatero nikdy nevydal a pouze je vlastními slovy a ještě zkráceně a až mnohem později než jiné ceremoniální zákony napsal do Knihy Mojžíšovy a smíchal ho dalšími ceremoniálnímí zákony a začal jako první SOBOTOU, zvláštní, že?:Uvádím na Granu už asi po desáté:
[KB1613] Lv 19:3 Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš. (4. a 5. přikázání), (…veet-shabetotai…)


[KB1613] Lv 19:4 Neobracejte se k modlám, a bohů litých nedělejte sobě: Já jsem Hospodin Bůh váš. (2. přikázání)


[KB1613] Lv 19:5 A když obětovati budete oběti pokojné Hospodinu, z dobré vůle své obětovati budete je.(další verše, které nepatří k Desateru a se kterým jsou zde promíchané, hovoří o obětech, o sklizni, o oblékání, o kněžích, o spiritistických médiích, o pohanech apod. jsou to verše např. Lv 19X9, 19, 22, 23, 31, 34 atd).


[KB1613] Lv 19:11 Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého. (9. přikázání)


[KB1613] Lv 19:12 Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž kdo poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin. (3. přikázání)


[KB1613] Lv 19:13 Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra. (8. přikázání)


[KB1613] Lv 19:17 Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu. (6. přikázání)


[KB1613] Lv 19:18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.


[KB1613] Lv 19:29 Nepoškvrňuj dcery své, dopouštěje smilniti jí, aby země nesmilnila a nebyla naplněna nešlechetností. (7. Přikázání)


[KB1613] Lv 19:30 Sobot mých ostříhati budete, a svatyně mé báti se budete: Já jsem Hospodin. (4. přikázání), (et-shabetotai…)


[KB1613] Lv 19:32 Před člověkem šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, nebo já jsem Hospodin. (1. přikázání)


[KB1613] Lv 19:35 Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře. (10. přikázání)


...Pro Židy je Tóra = Mojžíšův Zákon, jehož součástí a počátkem ustanovení je právě desatero a ostatní přikázání z něho jsou vycházející.
Dokaž z Písma, že Desatero bylo to první co zapsal Mojžíš do své knihy a ještě úplně přesně tak jak ho Bůh vyhlásil svým silným hlasem židům a pohanům-proselytům, kteří šli s nimi a které všichni slyšeli. Napiš verše, kde je to přímo takto uvedeno! Můžu tě jen upozornit, že to nikdo v Písmu ještě nenašel.

...Desatero (a v něm celý Zákon) bylo vyřčeno a předáno Mojžíšovi a starším lidu třetího měsíce poté ve stejný den, co vyšli z Egypta. Dříve bylo ústně předáno, než bylo napsáno na kamenné desky. Pouhopouhé dva měsíce po útěku z Egypta. Od kapitoly 14. Exodu do 19., kdy byla vydána ústní Tóra (Desatero s přikázáními) uběhly pouhopouhé 2 měsíce a jen cca 15 dní poté, co Bůh seslal na poušti prvně křepelky a manu, a od této doby lze počítat dny od prvního až do až do sedmého - soboty. Tehdy byla Izraeli dána první (každotýdenní) sobota, první den odpočinutí, kdy měli na poušti odpočinout z Božího rozhodnutí, kdy jim byl darován den odpočinutí a Bůh nesesílal své pokrmy z nebe (odpočinul také). Ve 12. kapitole Exodu se nejedná o každotýdenní šabat - poznámka. 
Ve 12. kapitole Exodu sice není jednoznačné, zda se jedná o pravidelný týdenní sabat, ale je jednoznačné, že v 7 den nemají pracovat čili je to zkráceně či zjednodušeně úplně stejné vyjádření každodenního sabatu jako ve 4 přikázání Desatera, nevidím žádný velký rozdíl....Desatero ( a v něm celý zákon)...no to je zcela špatné vyjádření, co je míněno tím celým zákonem? Zákon Mojžíšův v Knize Zákona? A předáno? Kde se píše o tom, že Bůh vyhlásil Desatero a pak ho ještě předal Mojžíšovi a ten ho rychle napsal do knihy Zákona ještě předtím, než ho Bůh vlastním prstem napsal na kamenné desky?Celý Mojžíšův Zákon rozhodně nebyl vyřčen celý napoprvé Mojžíšovi, ale byl psán na několikrát, i na Sinaji byl Mojžíš kvůli tomu z Bohem několikrát cca 2-3x.


... Samotné přikázání o sobotě přišlo až vydáním Desatera Zákona a až o něco později přikázání o svatém shromáždění Izraele toho dne, ač se dá klidně považovat za den přikázání o svatém shromáždění sedmého dne den vyhlášení Desatera Zákona.

Zde Hospodin hovoří o zákoně, jehož součásti je i pravidelná slavnost Hospodinova dne sedmého neboli odpočinutí soboty svaté! A to vše ještě před Sinajem!
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude. (…hayelekh betorati…)

Poprvé se, kdy se v Bibli KB1613 použije přímo slovo SOBOTA (šabbat)
O šabatu - dnu odpočinutí - mluvil k Izraelcům Bůh na poušti již před sepsáním Desatera…Lid Izraele tak o sobotě věděl dříve, než přišel k Sinaji.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).

[KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).


[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).


[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
Ještě nebylo vydáno Desatero a už židé a pohané-proselyté věděli, že je sobota  je den odpočinutí Hospodina a vždy je Hospodin upozornil kdy to bude (den sedmý). Takže samotné přikázání o sobotě rozhodně nepřišlo až s vydáním Desatera, ale již dříve. Jestli to byly 2-3 měsíce nebo rok nevím, to je totiž úplně jedno. Sobota byla dána všem zúčastněným před Desaterem  a to nelze nijak popřít. A bylo tam i mnoho lidu jiného, kteří vyšli se židy z Egypta, čili nejspíš pohané-proselyté.

...Mojžíšův Zákon nebyl přidán Izraeli kvůli nedodržování Desatera, Desatero samo je Zákonem a další Mojžíšova ustanovení jsou přikázání Zákona, Deset Božích slov Zákona a dalších na 600 přikázání ohledně Desatera - samotného Zákona. Bez Desatera Zákona nejsou jeho přikázání - Desatero je samo podstatou Zákona - Zákon sám. Tak jak to rozlišuješ ty, ani Židé nerozlišují.
Obřadní zákony a slavnostní dny byly dány až poté, co do světa vstoupil hřích. Přidané obětní zákony a ustanovení Ježíš přibil na kříž a tím je svou smrtí zrušil. Mohl si je dovolit zrušit, protože to jsou zákony, které On sám dal Mojžíšovi, aby ukazovaly na Krista, aby nám ho pomohli identifikovat. Tyto obřadní (ceremoniální) a justiční + další civilní zákony a přikázání, jejichž součástí byli i některé další znovu (víckrát) zmíněné dosud platící morální zákony, byly stínem kříže, stínem věcí budoucích, především přinášené oběti poukazovaly na Kristovu smrt.
Zatímco přestoupení Desatera je hřích, přestoupení Mojžíšova zákona není hřích.
Zatímco Desatero bylo umístěno uvnitř truhly smlouvy, Kniha Mojžíšova zákona byla umístěna vedle truhly smluvy.
Obřadní zákony dávaly Izraelcům pokyny o spletitých a rozmanitých služebních povinnostech áronského kněžství. Tyto obřadní zákony, které byly považovány proti lidem byly zrušeny jak ve své funkci, tak ve svém používání (Kol. 2x14). Kletby a soudy tohoto zákona, které vynášejí tresty za přestoupení, naprosto chybí v Desateru. Soudní část začíná v Ex 21,2 a zabývá se spory mezi lidmi a následnými tresty pro viníka. Ceremoniální část začíná v Ex 25,1 a řídí náboženský život Izraele. Mojžíšův zákon byl jen přechodný, měl svůj počátek, průběh i konec, a byl zaveden Bohem jen proto, že panoval hřích, a měl smířit hřích a přestoupení. Mojžíš jej přijal vnuknutím od Boha a zapsal do knihy.
Obětní řád byl zaveden, aby „člověk obětoval dary i oběti za hříchy (Žid 5x1). Tzn., že tento řád a kněžství byly zavedeny, když byl přestoupen zákon Boží (Desatero), který zavrhuje hřích, a proto měl být opatřen obrazný lék. Předepsané obřady a oběti poukazovaly na naplnění zaslíbení, že Bůh opatří v Kristu zástupce, který zemře místo hříšníka za jeho hříchy. A takto Kristus plně obhájí Otcův zákon. Když přešlo kněžství z rodu Árona na Krista, byl zrušen celkový obřadní zákon kněžství. Chrámová opona se roztrhla na dvě části, když Kristus zemřel na kříži. To naznačovalo, že ustal celý pozemský obřadní řád. Stín byl vystřídán podstatou a musel ustoupit. Obřadní zákon byl naplněn, realita získala novou podobu. Ostatní civilní zákony už nejsou zapotřebí, protože církev už není národem. Po ukřižování by bylo bývalo popření víry v Krista, bylo-li by ještě obětováno, neboť prolitou smírčí krev nebylo již třeba zobrazovat obřady. Židé ovšem pokračovali i po ukřižování ve svých obřadech a stínových službách, ale jen proto, že zavrhli Mesiáše, jenž byl tím symbolizován, a dodnes očekávají jiného. Jejich obětní služba se rychle stala prázdnou formou a brzy bylo zjevné, že sláva pominula a chrám zůstal pustý.

...Ovšem oni byli Židy, kulticky a obřadně obřízkou (+křtem proselytů) smluvně zasvěcenými do obecenství Izraele s Bohem. Ty nejsi Žid, jsi pohan, který se obrací přes Mesiáše k Bohu Izraele a to bez kultické obřízky, obřízkou srdce a skrze víru. Jsi vázán pouhou vírou k Bohu a nikoliv vírou + kultickým závazkem a smlouvou Mojžíšovskou skrze Zákon (tedy Desatero). Samotní uvěřivší pohané v Mesiáše Božího (křesťané, kristovci) jsou právě pro tebe důležití a ne Židé (i Mesiánští věřící v Ježíše jako Mesiáše - Krista). Uvědom si to. 
Jenže všichni apoštolové píšou v NZ, že Desatero, které je spojeno s Láskou a soudem, budeme jím souzeni!, musíme dodržovat až do 2 příchodu Ježíše Krista a máme mí stejnou víru jako měl On a i apoštolové či první křesťané a to hodlám podle Písma rozhodně dodržet. Samotni uvěřivší pohané ani židé pro mne nejsou až tak důležití, ani jedni ani druzí, důležitý je jen Ježíš a apoštolové a jejich životy, kterými nám dávali příklad. Uvěřivši pohané už začali do pravé víry přimichávat bludy a uý za doby ap. Pavla, proto jsou pro mne méně věrohodní.

[KB1613] 1 J 2:3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme.

[NBK] 1J 2:4 Kdo říká: "Znám ho," a nezachovává jeho přikázání, je lhář a není v něm pravda.

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele.

[KB1613] Jk 1:25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

[KB1613] Jk 2:8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.


[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.


[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte. Ať se nám neztratí ze zřetele jasná pravda, která je obsažená v těchto verších. Toto je ten zákon, podle kterého budeme souzeni! Jakub nezanechává prostor pro pochybnosti o tom, o jaký zákon se jedná. Cituje dvě z desatera přikázání. A všimněte si, jak definuje tento zákon jako celek. Konstatuje, že jsme odpovědní za zachovávání celého zákona. A kolik přikázání je obsaženo v „celém zákoně“? Deset! Čeho se dopustíme, když porušíme jediné z těchto deseti? Jakub jasně odpovídá – přestoupíme zákon. A právě tak je hřích charakterizován v Bibli (1 J 3x4). Boží zákon je měřítkem pro občany jeho království a chování člověka k tomuto zákonu rozhoduje, bude-li Bohem přijat, anebo zavržen.


[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní. 

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.
Těžkých není právě jenom těch 10, takže je jasné, že se zde nemluví o 613 přikázáních a ustanoveních z Knihy Mojžíšovy. Přikázání Desatera nejsou také ani jednou v Písmu nazvána ustanoveními.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města

ctrl c a ctrl v mi jde fakt dobře...

...Ale nutit křesťanům z pohanů sobotu jako závaznou pro shromažďování Izraele ne. Pro pohany je důležité, aby plnili to, co Zákon vyžaduje a ne co Zákon přikazuje.
Pokud věříš Ježíši a apoštolům Janu, Jakubovi a Petrovi, jejichž slova platí pro všechny, židy i pohany, budeš dobrovolně sobotu zachovávat a dodržovat k tomu dalších 9 přikázání (což určitě děláš), pokud ne je to Tvůj problém a nebudeš Blahoslavený a možná se ani nedostaneš do nebe a tam ke dřevu života. To vše neříkám já, ale Písmo. Vyber si sám.
Já jsem si už vybral 100% Biblickou Pravdu!


]


Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:21:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
řkatolický Bezejmenný Honzo,

Napiš nám, kde nás Bůh Otec, Ježíš Kristus nebo apoštolové učí, že se máme scházet v pohanskou neděli, a že je tento den boha slunce požehnaný a posvěcený samotným Bohem a že jej v tento den máme slavit?


Konstantinův nedělní zákon zní: Ať během ctihodného Dne Slunce úřady a lidé žijící ve městech odpočívají a ať jsou všechny dílny a obchody zavřené. Avšak na venkově se mohou zemědělci dál zabývat svou obživou.Církev následovala Konstantinův zákon na koncilu v Laodiceji v r. 364. Byl vydán první nedělní náboženský zákon. 29.kánon ustanovil, že křesťané by měli světit neděli, a pokud to je možné, neměli by v tento den pracovat, neměli by být nečinní v sobotu, ale v tento den by měli pracovat.Roku 538, který vyznačuje začátek vlády církve ve světě, byl vydán ještě tvrdší zákon. 28.kánon koncilu říká, že v neděli by dokonce měla být odložena práce zemědělců, aby to lidem nebránilo v účasti na bohoslužbách.http://www.znamenicasu.cz/den-odpocinku-sobota-nebo-nedele/

http://www.sedmydensobota.cz/co-bychom-meli-vedet-o-nedeli-a-dni-pane/



Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:30:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rač se podívat pod příslušný příspěvek, zde je řeč o nečem jiném :-)




]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:38:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
všechno spolu souvisí!

...Adventistický Bůh nemá - dle uživatele Mikima - v neděli čas, protože musí pracovat :-)


[KB1613] Gn 2:2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělala odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.  

Jan 5:17  Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.




Židům 4:3  Neboť do odpočinutí vcházíme jen my, kdo jsme uvěřili, jak bylo řečeno: `Přísahal jsem ve svém hněvu: Do mého odpočinutí nevejdou!´ To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět.
Kde je v Písmu napsáno, že Bůh odpočívá v neděli? Kde je napsáno, že si na nás Bůh v neděli vyhradil alespoň nějaký čas? A že máme stejně jako on v neděli odpočívat?
Nikde!  


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:16:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A proč by sedmý den byl ten den, který si stanovil sám Mojžíš? Mojžíš musel stanovit den číslo jedna. Tady je důležité, abychom po šesti dnech si našli čas na odpočinek a na Boha. Sobota je sedmý den, Den odpočinku. Důležité je číslo sedm.

A nikdy Pán Ježíš tento den nepovýšil na jiná přikázání.  Vy jste ze soboty udělali Den svého povýšení nad ostatní církve, Den vlastní pýchy. Bůh žehná každý den. A žehná i v neděli, když tam babičky, které podle Tebe s*****í, jdou poděkovat Bohu. Styď se za svoji pýchu. Děláš ostudu své sektě!!!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:33:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...A proč by sedmý den byl ten den, který si stanovil sám Mojžíš? Mojžíš musel stanovit den číslo jedna. 


no to je fakt PERLA, kterou tady ještě nikdo nenapsal...


Kde jsi přišel na to, že sedmý den stanovil Mojžíš? Na to jsi sám přišel z tohoto verše?


[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.  


přidám ještě další Hospodinové výroky:

[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…)
Jak vidíš tento den stanovil Hospodin, nikoliv Mojžíš!
...A nikdy Pán Ježíš tento den nepovýšil na jiná přikázání. 
Já snad někde píšu, že ano? Je to čtvrté přikázání a přesně tak ho beru i já podle pořadí důležitosti...
...Vy jste ze soboty udělali Den svého povýšení nad ostatní církve, Den vlastní pýchy. Bůh žehná každý den. A žehná i v neděli, když tam babičky, které podle Tebe s*****í, jdou poděkovat Bohu. Styď se za svoji pýchu. Děláš ostudu své sektě!!!
To může napsat jedině naprostý blb. Kde je v Písmu napsáno, že Bůh žehná v neděli nebo každý den? Neděláš tak náhodou spíše ty tvojím falešným výkladem ostudu sám sobě před Bohem? A z Boha lháře?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:04:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vůbec jsi neodpověděl  a mlžíš!!! Typické pro sekty!!!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:14:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A kdo jim učil den číslo 1? Od čeho počítali den 1? Jak poznali, že je to šestý den a zítra bude sedmý? Kde je začátek? Jen  mlžíš??? A co světili v Egyptě a co světil Abraham  a Noe? Vůbec neumíš odpovědět  a budeš mne nazývat blbem?

A proč EGW si nevšimne ve vidění Pána Ježíše? To je jasný důkaz, že jeho milost vůbec neznala a je falešnou prorokyní i falešným učitelem. A proč má ve svých knihách bludy a chyby, když je tak dokonalá: Vymýšlí si nesmysly. Mazaná prorokyně  a otázkou je , komu slouží. Já z Boha lháře nedělám, já chci znát pravdu  a vy adventisté ji nemáte!!!!!!



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 17:24:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A kdo jim učil den číslo 1? Od čeho počítali den 1?

Asi Bůh ne? Od čeho počítali den 1? Od stvoření země, kdy byl tento den nazván prvním! A pokud nevěděli, Bůh jim vždy oznámil např. zítra bude den sedmý, takže podle toho museli vědět, že další den je den první, druhý atd. Jestli měli nějaký kalendář nevím, to pro mně není vůbec důležité.

...A co světili v Egyptě a co světil Abraham  a Noe?

Proč dáváš takové hloupé otázky, když víš, že v nich v Písmu není žádná odpověd? Zeptej se Boha, já nejsem vševědoucí!


Furt dokola se ptáš a proč a proč a proč, ty jsi horší než malé děcko...


]


Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 11:19:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-) Nejmíň času má určitě v pátek, protože i Ježíš na kříži volal: "Bože můj, proč jsi mne opustil?"



Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 12:44:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vtipná poznámka k tématu. :-) Vtip jsem již slyšel.

Říkal jsem si, že toužím GS opustit a napsal jsem to. Nyní to poruším. Dokonce mimo téma. Zajímá mě důvod nebo příčina této Ježíšovy otázky vykřičené (zvolané) na kříži (a věřím, že jistě zcela v lidském zoufalství a bolesti).

Ježíš zvolal k Bohu "PROČ"?! Nevěděl, proč ho jeho Bůh opustil, ale zřejmě věděl, že ho Bůh opustil. Po odpovědi na tuto Ježíšovu otázku se ale neptám. Nevěděl-li to on, (jako Bůh pro jedny / jako Boží Pomazaný služebník - člověk - pro mne), těžko předpokládat, že bychom měli vědět více, a to i než Ježíš před ukřižováním.

Byl Ježíš překvapen? Proč byl překvapen? Nemyslím si, že by v této situaci hrál nějakou hru a zvolal tuto až výčitku, zklamání, je-li to provokativní tak zmarnění, údiv nebo podiv mi k této situaci rozhodně nesedí. Očekával, že jej Bůh neopustí ani na kříži před smrtí? Ale proč? Kdyby jej Bůh neopustil, mohl by vůbec zemřít? A pokud Ježíš věděl, že přišla jeho poslední hodina, a že měl zemřít, (i podle proroctví o mírovém Mesiáši by to měl vědět), nač takové zvolání marnosti (zklamání, výčitky) k Bohu?

Pokud, momonko, znáš odpověď nebo někdo jiný, ač se omlouvám - je to mimo téma článku, prosím o odpověď. Zajímá mne ale vysvětlení z písem a ne věroučné domněnky. Nevíte-li, a může být, že tento výkřik (dotaz) má být nezodpovězen, pak proč byl vůbec zaznamenán a do písem zapsán? Případné odpovědi si rád přečtu.


]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:06:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Očekával, že jej Bůh neopustí ani na kříži před smrtí? Ale proč? Kdyby jej Bůh neopustil, mohl by vůbec zemřít? A pokud Ježíš věděl, že přišla jeho poslední hodina, a že měl zemřít, (i podle proroctví o mírovém Mesiáši by to měl vědět), nač takové zvolání marnosti (zklamání, výčitky) k Bohu?


Těžká otázka, ale chtěl opravdu Ježíš jako člověk umřít? Přišel snad na tuto zemi s hlavním cílem za nás zemřít? Písmo a sám Ježíš potvrzuje, že hlavním důvodem proč přišel bylo nás učit a také kazit skutky ďáblovy, o umírání on sám nemluvil nic, ale jistě znal SZ proroctví, že bude muset zemřít, protože byl člověk jako my s našími lidskými sklony, rozhodně umřít nechtěl, který normální člověk chce dobrovolně umřít, že? Navíc nezemřel "dobrovolně", ale byl židy zavražděn a byl nevinný. Proto i jeho modlitba v Getsemane je o tom, že se mu nechce umírat, ale ať se "Tvá vůle Otče stane". Věděl ale také, že po třech dnech vstane a to bylo zřejmě jako člověku jeho jedinou nadějí. Ale nic se neděje náhodou a byl již vybrán před založením světa jako beránek, otázka, zda si to jako člověk Ježíš uvědomoval, že byl takto předzvěděn...


1 Petrův 1:18  Vědouce, že ne těmi porušitelnými věcmi, stříbrem nebo zlatem, vykoupeni jste z marného vašeho obcování podle ustanovení otců,

19  Ale drahou krví jakožto Beránka nevinného a neposkvrněného, Krista,

20  Předzvěděného zajisté před ustanovením světa, zjeveného pak v časích posledních pro vás,

21  Kteříž skrze něho věříte v Boha, jenž jej vzkřísil z mrtvých, a dal jemu slávu, tak aby víra vaše a naděje byla v Bohu.




]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:16:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji, mikime, za tvůj názor.


Trochu budu oponovat v tom, že Ježíš nevěděl, že má umřít. Mluvil o tom, že bude zabit a třetího dne vstane. Tedy věděl, že zemře násilnou smrtí, jak bylo i prorokováno. Že umřít netoužil je zřejmé z jeho modlitby v Getsemane. Že se rozhodl podvolit Boží vůli, tedy tomu co se mělo stát také a z toho je zřejmé že vydal zcela dobrovolně - naznačuje to i jeho jednání při jeho zatčení. Tedy rozhodl se dobrovolně nikoliv nedobrovolně. Ale proč takový zmar či zklamání, že ho Bůh opustil? Vždyť jasně věděl, že bude zabit a vzkříšen. Pokud to byl predestinační Bůh - Syn, který vše věděl a znal předem, pak jak to že toto nevěděl a zjevně asi očekával něco jiného a neviděl a neznal důvod toho, proč ho Bůh opustil. Pokud tedy Ježíš byl vyprázdněn zcela svého predestanačního vědomí, že si neuvědomoval jako člověk ani to, že byl předzvěděn k Mesiášství (tedy až k smrti zabitím a ke vzkříšení), jak tedy si mohl uvědomovat, že je Boží predestinační Syn, tedy Bůh, že se pro to narodil a přišel na svět (tedy věděl, že k tomu byl předzvěděn) atd. atd. Ale ani tak o toto mi v této diskuzi nejde, zde se prostě neshodneme - Bůh opouští Boha? Má otázka je, co Ježíš očekával, když byl zjevně "vykolejen" z toho, že ho jeho Bůh opustil? Tato otázka se týká spíše Mesiášství samotného, bych řekl. Do té doby byl Bůh stále s ním a vždy ho slyšel a vyslyšel. Na kříži ho opustil. Co očekával Ježíš tím, že Bůh s ním zůstane i této jeho poslední hodince na kříži? Rozumíš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:46:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Ale proč takový zmar či zklamání, že ho Bůh opustil? Vždyť jasně věděl, že bude zabit a vzkříšen.

podle mně u něj převládalo v tu chvíli ze 100% člověčentsví (přirozenost), a který normální člověk by v tu chvíli neřekl to samé?


Na kříži ho opustil. Co očekával Ježíš tím, že Bůh s ním zůstane i této jeho poslední hodince na kříži? Rozumíš?

rozumím, ale neumím přesně odpovědět, každopádně jeho lidská přirozenost mu bránila, aby umřel, to samé i ty, kdybys měl být neprávem ukřižovaný a visel přibitý na kříži, a i kdybys věděl, že budeš možná vzkříšen (jako člověk který pochybuje), nebyl by jsi snad osobně v Bohu zklamán, že tě ještě nenechal nějakou dobu ostatní učit a přesvědčovat?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:15:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
podle mně u něj převládalo v tu chvíli ze 100% člověčentsví (přirozenost), a který normální člověk by v tu chvíli neřekl to samé?



To mi přijde divné, že by v Ježíši jednou převládal člověk (lidství) nad Bohem (božstvím). To mi přijde spíše vysvětlitelnější, že do té doby byl s člověkem Ježíšem Bůh a na kříži člověka Ježíše Bůh opustil. Pokud byla Ježíšova přirozenost boholidská, pak nemohlo převládat jednou to či ono. Silný Bůh v době, kdy mu smrt nehrozila a slabý člověk tehdy, když už bylo jasné, že bude zabit? To mi na Ježíše vznáší pohanu. 



rozumím, ale neumím přesně odpovědět, každopádně jeho lidská přirozenost mu bránila, aby umřel, to samé i ty, kdybys měl být neprávem ukřižovaný a visel přibitý na kříži, a i kdybys věděl, že budeš možná vzkříšen (jako člověk který pochybuje), nebyl by jsi snad osobně v Bohu zklamán, že tě ještě nenechal nějakou dobu ostatní učit a přesvědčovat?


No právě, já jsem člověk. Ale Bůh - Syn, co pochybuje o svém Bohu - Otci, že ho vzkřísí, který věděl, proč jde na svět, co má vykonat, že má zemřít, a že bude vzkříšen? Mít to vědomí jako bůh, a že se i vlastní mocí vzkřísím, fakt bych byl i velice silný člověk a všemu tomu bych se jen smál. Navíc bych věděl zcela jasně, co dělám, proč to dělám, a nežádal bych aby ten kalich byl ode mne vzat, kdyby to bylo jen možné, protože bych věděl, že to možné rozhodně není.


Ale zpět k té mé otázce. Co očekával Ježíš, když byl tak "překvapen neočekávaným" opuštěním jeho Bohem? Myslím, že nic není v Písmu nadarmo zapsáno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:40:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Pokud byla Ježíšova přirozenost boholidská, pak nemohlo převládat jednou to či ono.

Jeho přirozenost nebyla nikdy boholidská, ale jen čistě lidská, Ježíš se nenarodil jako bohočlověk, ale jako člověk, který má Boží původ, kdyby se narodil jako bohočlověk, pak by nepotřeboval k ničemu pomoc svého Otce, ale vše by dělal sám, uzdravoval by sám. A víme, že sám nemohl udělat nic, ale vše vždy dělal Otec skrze něho.


... Mít to vědomí jako bůh, a že se i vlastní mocí vzkřísím, fakt bych byl i velice silný člověk a všemu tomu bych se jen smál.

Jenže Ježíš se sám nevzkřísil, ale vzkřísil ho Bůh jak je v Písmu napsáno.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 18:25:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšu z mobilu, tedy zkráceně.

Ježíšova přirozenost. Obávám se, že někteří jiní než já nebudou s tebou souhlasit, ač tedy věříš asi stejně jako oni, že Ježíš jako predistanační Bůh Syn existoval před svým lidstvím. Boží původ. Proti tomu nejsem. Takě věřím, že byl počat z Ducha svatého, ovšem mužem Josefem ze semene Davidova. Ale opět opakuji, že na toto jsem se neptal.

Vzkříšení Ježíšovo. Tady se obávám, že církve učí i jinak než ty a to podle mystiky Jana - J2,19-21  J10,17-18.  Znovu však opakuji, o toto mi v otázkou nešlo.

Rozumím i jak jsi psal, že mi mou otázku zodpovědět numíš a já to beru za upřímné a dobré jednání. Dobře se mi diskutovalo. Děkuji mikime.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Úterý, 14. červen 2016 @ 21:01:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš Syn Boha, Slovo dříve byl než Abraham. Na počátku bylo Slovo a to bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. Slovo se stalo tělem. Ježíš Syn Boha k nám na zemi svým narozením PŘIŠEL (odněkud), a ne že začal svým narozením existovat jako my všichni. Boží Syn existoval dávno před tím, než na sebe přijal lidství. Přijal lidství poškozené hříchem. Vina na něm nebyla nalezená. Vzal naše viny na sebe. 
Bůh nemůže zemřít. Otec a Syn jsou jedno. Kdo vidí Syna, ten vidí i Otce. Aby Syn Boha mohl na kříži vůbec zemřít, aby se z Něho stal obyčejný smrtelník, musel v posledním okamžiku svému Otci odevzdat i své božství. Na ten krátký okamžik to byl jenom obyčejný smrtelný člověk, tak jako my všichni. Ježíš volá Otce. Proč si mne opustil? V této pro něj doposud nepoznané a absolutní opuštěnosti si uvědomuje, že musí Otci odevzdat úplně všechno, že musí být poslušný až k smrti, že proto aby mohl zemřít, se musí stát smrtelným člověkem. Syn Boha odevzdává své božství Otci, což potvrzuje slovy, dokonáno jest. Nemá již nic, nemá již nic co by pro nás obětoval, nemá již nic co by pro nás ztratil. Odevzdal všechno, odevzdal se absolutně, a proto byl, je a bude hodný následování. 
Nakonec již jenom jako prostý a umírající člověk bez božské moci odevzdaně dodává, Otče do tvých rukou poroučím svého ducha. Po těch slovech skonal..

Slovo se stalo tělem a Dokonáno jest, jsou dvě významné duchovní mety. Bůh se stal pozemským člověkem a Bůh přestal být pozemským člověkem. Nyní už je člověkem nebeským, a stále je Synem Boha.


]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Pondělí, 13. červen 2016 @ 20:10:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemohla by otázka také znít třeba: Proč nebylo zapsáno pokračování? Možná proto, že byl čas utrpení ukrácen a my tak neslyšeli, že Pán citoval jen Žalm 22?
Nešlo tedy o pouhou citaci žalmu,kdy Pán prožíval utrpení a bojoval? Vzpomněl si na Davidův žalm... Něco podobného prožíval Karel na konci života, než zabraly léky, tak byl chvíli ve stavu, kdy byl blízký zlořečit Bohu. Blízký, nezlořečil, ale volal a stěžoval si proč jej Bůh opustil a proč jej trápí...trvalo to skoro celou noc ... a pak uviděl, že tomu tak není, že Otec jej neopustil ani v nemocnici, ani v bolestech...
Ale teologický výklad neposkytnu, na něj nemám a neřeknu takto přesně to je, nevím jak to přesně je, ale přijde mi, že Pán Ježíš klidně mohl jen se modlit Žalm 22. Tak jako bráška Karel.



]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 21:02:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jirko díky za tenhle příspěvek.


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 22:55:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvé vysvětlení, Jirko, přijímám za dobré a pravděpodobné. Je to důkaz Mesiášství. Přesto si ale myslím, že šlo o skutečný výkřik marnosti a bolesti a vnímaného poznání z opuštěnosti Bohem a nikoliv naplánovaný citát. Vzpomenutý v bolestech a vyřčený jistě ano. Nevěděl ten, co vše předem znal, že se stane to, že bude opuštěn Bohem jako člověk? Asi věděl. Ale co očekával, že tak bolestně vykřikl? O teologický výklad mi ani nešlo. Alectvůj se mi zdá dobrý i správný a z písma teologický. :-) Děkuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 14. červen 2016 @ 21:36:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře, možná ten výkřik obsahuje oba prvky. Nezapomeň, že naše lidská kauzalita není jediná. Proto myslím, že klidně výkřik mohl obsahovat a obsahoval obojí. I výkřik bolesti, neplánovaný, ale i zároveň plán. Víš, já mám ten problém, že mi ty věci nepřichází protichůdné, V mém myšlení a chápání se doplňují. Víš svědectví od Karla bylo také o pravé bolesti, pocitu zatracení, opuštění Bohem, v tu chvíli kdy volal, ale po několika hodinách tam byla naděje. U Karla byl rozdíl několika hodin. Já osobní svědectví takové váhy nemám, ale zažívám někdy pocit marnosti, jak říkáš bluesové dny, v tu chvíli bych se klidně hádal, že Bůh není, nebo spíše, že mne opustil, či jej já neznám... a někdy nějaká taková myšlenka v hlavě ani nestačí doznít a rozeznávám ji jako lež a pokračuji vděčností Pánu. Je tam rozdíl minuta, se*****a, tisícina... nevím. V tomto smyslu to moje stěžování není plánované, ale vracím se na Písmo, vzpomenu si na oblak svědků,...a přechází to do druhé fáze, vděčnosti, uvědomění.
Takže věřím, že očekával, ale zároveň byl překvapen. Je to jak s tím kamenem. Je to stejný druh otázky a odpovědi, Dokáže Bůh stvořit kámen co neuzvedne? Je pak všemocný když jej nestvoří nebo když jej neuzvedne. Já věřím, že dokáže a že jej uzvedne. A nevnímám žádný protimluv. V tomto jsem takovej jednoduchej..

Slova do písku,
osobně si myslím, že tam nepsal "nic" a přijde mi málo pravděpodobné, že by tam psal něco o chybějícím muži. Pokud to má Willy od Pána, nejsem schopen rozsoudit. Osobně se trochu té jistotě divím. Osobně vnímám, že není vůbec předmětem svědectví a není vůbec důležité co tam Pán psal. Kdyby to důležité bylo, tak by to bylo v Písmu, případně by byla vidět reakce lidí co tam byli na to důležité slovo. Jedna reakce tam je vidět, Dotírali, dotírali, tlačili a chtěli mermomocí Pána dostat.... to je tam velmi zřetelné. A myslím si, že to je důvod, proč si Pán psal do písku, Cokoliv. Převedu na psychologii, trochu pokerová hra. Pán věděl velmi dobře, že jde o léčku. Buď obvinění z porušení Mojžíše, nebo výzva k trestu smrti, který směli dělat jen Římané. Pozor Petře, máš pravdu, že nesměli, ale jen tehdy, kdy se jim to hodilo do krámu. Tzn, nyní u cizoložnice a pak u Piláta... u Štěpána problém neměli, neměli jiní problém ani v jiných římských koloniích... toto byla jen podlá léčka ze strany elity. Pán se měl diskreditovat a odsoudit sám. To byl jasný cíl, a Pán jej viděl a znal jej. Stejně jak s mincí... Píše do písku. V žij se do situace, dav, obžaloba, falešné pokrytecké mistře, my jsme hloupí, my zákonu nerozumíme, ale ty jsi přeci někdo, ty rozhodni... a on si píše do písku....  není v tom jasná odpověď? Pro mne ano a křičí. Vy mne neuznáváte, sami jste na stolici mojžíšově proč se ptáte mně? Proč jste ji přivedli za mnou? Já jsem nepřišel soudit, vy jste ji nepřivedli pro spravedlivý soud, ale pro zlou léčku. Reakce to ukazují, dotírají a pak... geniální odpověď, kdo jsi bez viny první hoď kamenem, najednou odpovědnost vrací zpět, ....
Ještě k slovu nic, myslím, že každý z nás při manipulativním jednání, těžkém si někdy čmáral tužkou na papír a přitom bojoval svůj vnitřní boj... prostě jen psal do písku, aby pro odpověď byla správný čas...
Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 11:03:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Krásně napsáno
Proč Pán Ježíš prožíval zoufalství  z opuštění od Otce? Protože to byla oběť doopravdy se vším všudy. Prožíval to, co prožívá i člověk na konci sil. Je to realita a důkaz, že to není lidský výmysl a divadélko na city. Pán Ježíš trpěl plně a doopravdy. Na rozdíl od nás nemusel. Stačilo říci Stop!! Za tyhle hříšníky trpět  a obětovat se nebudu. Ale on to pro  mne, pro nás neudělal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 16:24:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, Ježíše na kříži Bůh opustil. Pokud (by i) volal k Bohu podle Ž22,25, Bůh ho nevyslyšel. Žádné stop! říci nemohl - Bůh ho opustil, nevyslyšel by ho - hříšníky (prokleté) Bůh neslyší.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 18:04:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To máš asi pravdu, ale rozhodně tu moc se zbavit utrpení měl i v době, kdy se mu posmívali. Ano, neměl ji však v okamžiku smrti. Tady pocítil opuštění a duchovní bolest.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 18:32:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku, Ježíš takovou moc nikdy neměl. Jeho království nebylo z tohoto světa. Kdyby bylo, nikdy by nebyl vydán Židům ani pohanům na smrt. Ježíš se mohl vyhnout smrti jedině tak, že by zapřel sám sebe, tedy to co žil a mluvil a učil nebo kdyby utekl. A měl moc se vydat na smrt. A to také udělal. Ale jinou moc neměl. Byl vydán Bohem do rukou Židů i pohanů. Jim dal Bůh moc nad Ježíšem, aby ho vydali na smrt a zabili. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 14. červen 2016 @ 21:43:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím Petře, on tu moc podle mne i měl. Vezmi si zatčení. odpověděl já jsem a ti co ho přišli zatknout padli. Podle mého názoru to byla božská moc, před božskou mocí padli na zem, teprve po druhé výzvě, kdy Pán svolil, jsou schopni provést zatčení.
A takových situací je v Písmu několik, Myslím v Kafarnau? Pán rozdurdí židy v synagoze a ven s ním za město, na skálu a šup s ním dolů, .... a najednou čteme jednoduchou větu, on prošel jejich středem a odešel... zkus to Petře bez božské moci. Zkus rozzuřit a dav a pak jen tak projít jeho středem, středem davu, který chce jediné, zabít tě... letěl by jsi ze skály dřív než počteš do pěti... tam byla božská moc a v Getsemane je vidět, že ji ovládal Pán. Ano Bůh jej vydal, ale je vidět, že i Pán to řídil. Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Středa, 15. červen 2016 @ 15:30:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mohl požádat i o několik legií andělů...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 08:19:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jirko, ty moc dobře o mně víš, že já nečtu náboženskýma očima, když prostě nechci. A tobě brát iluzionistické náboženské představy nechci. Písmo ukrývá, skrývá před maličkými a zjevuje moudrým. Mluví v obrazech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 16:50:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím, jestli ten přebrept něco znamená (podle Grega zcela jistě ano), ale je to přesně obráceně, Péťo - zjevuje maličkým, ukrývá před moudrými...Kdo chce být moudrým, ať se napřed stane bláznem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 18:27:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, je to přebrept, momonko. Znamená jasný omyl v mém vyjádření. Smysl jsi ale vystihla, víš to? Pro mnohé jsem zde naprostý blázen. :-) 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 20:41:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Inu jsi zřejmě na dobré cestě:-) ...pokus o vtip, hlavně to neber jako lichotku, nemám v úmyslu Tě ukolébat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 22:10:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lichotka je vtipná. Z kolébání bych mohl mít k tomu ještě mořskou nemoc a veškerý ten obsah, co màm v žaludku, by mohl jít ze mne naráz ven. Momonko, jsem Tele s telecími zvratky a výkaly, už mě dobře znáte. ;-) Zákulisní šuškání ... Proč? K čemu to? Zklamán. Jsem Tele, né Péťa ani Petr. Nepotřebuji jinými upravovat svou tvář před tebou. :-(


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 17. červen 2016 @ 06:52:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-) Tak trochu jsem se na to vyspal, ale dospěl jsem podle osobní neblahé životní zkušenosti k rozhodnutí, že kde jsou lidé, co mají nutkavou potřebu vyzvídat cosi o druhém přes jiného a dotazovat se na to, proč toho či onoho považuje za bratra i přes jeho názory a jiného ne, ač má stejné názory a přitom může mít chování jakékoliv, tam já svou osobní přítomností být nemusím. Ani se stranou, co se ptala, ani s tou, co odpovídala. Vlastně jsi ani tak moc nezklamala, Momonko. Na GS dnes končím. 
Přes to vše, pár dobrých a upřímných - přímých lidiček jsem zde zaznamenal. 
Mějte se rádi a buďte sBohem. Tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pátek, 17. červen 2016 @ 16:15:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To víš, lidé jsou různí. Někdo sem chodí si krátit čas, někdo prezentovat svoje názory a učení, někdo si potřebuje jen popovídat, nebo si ulevit, no a jakmile vypnou PC, tak ani neví, s kým se dneska vůbec bavili a život tamtoho je vlastně ani nezajímá, je jim ukradený jako to, co sem napsal. Já to tak třeba nemám. Ale tím Tě nebudu zatěžovat. Ty jsi spíš přes ty černo-bílé zkratky a zase by sis něco vyložil jinak, po telecímu. Není nic, čeho bych měla litovat nebo se kvůli teleti cítit provinile. Měj se tedy dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Neděle, 19. červen 2016 @ 02:59:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Áha. Momomka skrývá a lže. Vyptává se a doptává mimo GS jiných uživatelů, jak mohou považovat za bratra tele, ale myslivce ne. Životy druhých nejsou Momonce ukradené. Někdo na GS codí z toho a jiného důvodu. Momon chodí na GS, aby s jinými uživateli mimo GS rozebírala, kdo jaký je. Jsi falešnice Momon. A drbeš ráda s druhými podobnými tobě o jiných. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli č (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 19. červen 2016 @ 11:34:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten tvůj kámoš naiva,
přiznal se ti u piva.
Že na srdci mu ležíš stále,
žes od Pána dále, dále.

A starost o Tebe že měli?
Ech, vždyť na tele přitom zřeli.
Co bučí v chlévu plném much,
co dýchá zasmrádnutý vzduch.

I Momonka ta skvělá žena,
i ta o Tebe starost měla.
Máš vůči ní velký dluh.
Nepočítej s tím,
že dýchat bude stejný vzduch.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v nedě (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Neděle, 19. červen 2016 @ 17:59:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten můj 'kámoš', jednal jako naiva, co na drby Momonky skočil s ní u piva.
Momonce nic nedlužím. Se zájmem o to, kdo je či není  komu a proč 'bratr v Kristu', doptává se jiných.
Tele nestará se slovy u piva (nepiji pivo, hostince jako Myslivec nenavštěvuji) o jiné. O ty, o které se stará, bohapustými slovy nepečuje. 
Taková 'starostlivost' je pro Tele drbáním, tlacháním, pomluvou. A 'kámoš' skočil Momonce na lep. Stará se, stará, o sebe sama a to, jak by si svůj názor obhájila, že sprosťákovi a hulvátovi  nemůže být Tele bratrem v Kristu. 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli č (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 21. červen 2016 @ 22:10:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem nevěděla, že jsi tu ještě...

Něco podobného mi už psal pozorovatelnik... No, chlapci, když myslíte, můžete si i podat ručku:-) Že mě tele považuje za falešnici? A co já s tím? Já mám na rozdíl od telete svědomí čisté. Nemám potřebu mlžit. Vše, co jsem o teleti psala Jirkovi, bych napsala i teleti, kdyby s teletem byla rozumná řeč. Jenže tele je úskočné a rádo kličky a na tohle já teleti kašlu. A na Jirku se nemáš důvod hněvat, nic neprovedl, oslovila jsem ho první já. Má Tě rád, moc rád.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v nedě (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 21. červen 2016 @ 23:07:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V souvislosti s tím jsem si ještě vzpomněla na jednu událost, kdy jsi pátral na netu, kdo je Alex Hykaru... bez jejího vědomí a svolení... hmmm... pěknej průšvih z toho byl... Co Tě tenkrát k tomu vedlo? Obviňuješ mě z něčeho, co sám děláš a za špatné to zřejmě nemáš, takže mnoho povyku pro nic.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 00:36:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V souvislosti s tím jsem si ještě vzpomněla na jednu událost, kdy jsi pátral na netu, kdo je Alex Hykaru... bez jejího vědomí a svolení... hmmm... pěknej průšvih z toho byl...      To je pravda. Mám v živé paměti. Byl z toho opravdu můj průšvih. Alex mi to po právu vyčetl, já se omluvil, ale omluva přišla určitě pozdě. Bylo mi to vyčteno ještě Karlsem, s dotazem, že bych tedy také měl zveřejnit své soukromí, jméno, zaměstnání, bydliště, koníčky … Na to jsem to vše o sobě okamžitě zveřejnil. Považoval jsem onu výtku i zveřejnění za správné. Tohle je však rozdíl mezi Vámi a mnou. Když se Alex optala, odkud ty informace mám, nemlžil jsem a otevřeně jsem to doznal a napsal odkud.  
Co Tě tenkrát k tomu vedlo?       Vedlo mne k tomu to, že Alexův styl psaní byl trochu ženský, vyjadřování i víra byla jiná, než co jsem kdy znal a chtěl jsem vědět více. Hledal jsem tedy, zda existuje nějaké takové vyznání, nenašel a zpětně jsem nalezl, že mi v jednom komentáři napsal celý nick, co používá na internetu. Tak jsem to zkusil ve vyhledávači. Pojal to za mé zlé jednání a já to uznal, omluvil se. Ublížit jsem mu nechtěl, ale naprosto ublížil. Nedivím se, že omluvu nepřijal a zlobil se na mne.  
Obviňuješ mě z něčeho, co sám děláš a za špatné to zřejmě nemáš, takže mnoho povyku pro nic.       Jistě mnoho povyku pro nic. Tele dělá něco, co zřejmě „za špatné ani nemělo“. Já se však ani nedotazoval jiného na to, co si o Alex myslí, a za co ho kdo má a jaký je a jestli je pro někoho bratrem. Nevznesl jsem ani dotaz na to, zda Alex zná Willy.

Vinšuji Vám požehnaná léta a život ve zdraví.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 15:54:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hezký příběh. Chtěl jsi prostě vědět více... a dostal přes kopýtka. Já to mám vcelku podobné, avšak určité odlišnosti tady jsou, jako třeba motivace. Myslím, že ptát se Jirky, co si kdo myslí (ačkoliv na tohle jsem se ho neptala) a kdo je vůbec tele s tak podivnou vírou, už nemusím. Tvoje poslední komentáře jsou natolik upřímné, že už to ani není třeba. Dokonce ty nejupřímnější, jaké jsem zde od telete kdy četla. Konečně se projevilo to pravé tele, jaké skutečně je, protože jeho svatouškovskou masku jsem mu moc nebaštila...

Nevznesl jsem ani dotaz na to, zda Alex zná Willy.

To bude nejspíš narážka na mne. My, co máme ty fejsbůčky a v přátelích několik uživatelů GS (včetně Willyho), jsme na to prostě nějakým způsobem přišli a neptali se, zda Willy Alex zná, nýbrž smysl toho byl, o co tady jde, protože se mi to nelíbilo ani trochu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v nedě (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 00:27:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem nevěděla, že jsi tu ještě...       No, jsem tu ještě. Ještě ano.

Něco podobného mi už psal pozorovatelnik... No, chlapci, když myslíte, můžete si i podat ručku:-)       Podobnost tu jistá je.
  Že mě tele považuje za falešnici? A co já s tím?       Určitě nic.

Já mám na rozdíl od telete svědomí čisté. Nemám potřebu mlžit. Vše, co jsem o teleti psala Jirkovi, bych napsala i teleti, kdyby s teletem byla rozumná řeč. Jenže tele je úskočné a rádo kličky a na tohle já teleti kašlu.       Děkuji za upřímnost. A co já s tím? Naprosto nic.  
A na Jirku se nemáš důvod hněvat, nic neprovedl, oslovila jsem ho první já. Má Tě rád, moc rád.       Jirka mě má rád a já si to uvědomuji. Vím, že jste ho po dlouhé době oslovila, aby jste se ho na mne dotázala a také na jeho úsudek o mně. Reagoval jsem mu na to a nebudu se Vám svěřovat jak. Třeba si opět spolu o tom povykládáte.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 15:58:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemusíš se již svěřovat, mi to takhle bohatě stačí. Jen jedna otázka - to vykání to má být jako co? Nějaká nová telecí póza? Nebo mi tele tím dává najevo, jak hluboce mnou pohrdá?:-D Já jen, že mi to přišlo přinejmenším vtipné:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bů (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 16:43:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistěže póza - zaujal jsem neosobní postoj - v odstupu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: M (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 23. červen 2016 @ 19:12:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A děláš to často? Odstup vůči mé maličkosti totiž u Tebe vnímám snad od samého začátku, byť se mi nedávno na chvíli zdálo, že je to lepší... Nicméně ono by se to mohlo obejít i bez divadélka - prostě stačí mi nic nepsat, nakonec jsi to už několikrát řekněme sliboval...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 24. červen 2016 @ 00:10:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vnímáš ... 
Poslechnu tě ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 18:33:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady s tebou plně nesouhlasím. Vím, že si myslíš, že nečteš náboženským a očima, když nechceš. To to věřím, a nemohu nic namítnout. Ovšem některé tvoje výklady vychází také z náboženského pohledu, ale jiného náboženského pohledu než většiny lidí. Víš, byl jsi to ty nebo Cizinec, co jste ukazovali Pozorovatelníkovi, že ateismus je "náboženství". Nebo sám před s sebou předpokládáš, že tvůj výklad je historický bez náboženského předporozumění? Nebo, že směr kterým se ve výkladu ubíráš se oddaluje od předporozumnění k vyšší objektivitě? 
Já v tomto příspěvku jen chtěl ukázat, že projít jen tak středem rozzuřeného davu, který chce jediné, tě zabít, vyžaduje určité nadpřirozeno, že lidé kapitulovali, před Pánem i v Getsemane, dokud sám nedal souhlas. Sám, ne Otec. Tyto místa v Písmu jsou a nejsou o náboženském pohledu. Ano, můžeš říci, že se tam již dostali zkresleně jako náboženský pohled, tedy jestli Písmo je svědectví o Kristu nebo náboženské svědectví o Kristu, a my tedy musíme jít více do historie. 
Vím, že nikomu nechceš brát iluzionistické představy, vím že není tvým cílem hlásat nové náboženství, že chceš jen poznávat a následovat Pána takového jaký je, či jaký byl ve skutečnosti. To je dobrý cíl. Následovat Pána je vždy dobrý cíl.
Uvědom si Petře i složitost problému. Již použití termínu iluzionistické představy v sobě obsahuje určité rozsouzení. Vím, že by jsi to tak neřekl a že jsi to tak ani nemyslel (myslím si, že jsi to tak nemyslel). ale z "druhé strany" to může vypadat úplně stejně, mé představy vypadají jako iluzionistické, tvoje mohu nazvat kriticko-teologické, což je zase jen jiná forma iluze. Já mám iluzi náboženskou, ty máš iluzi historicky vědeckou.
Věříš jak věříš a to mým slovem změnit nejde a asi ani nechci, aby se to mým slovem měnilo. Budu upřímný, ty to víš, jakého Petra bych si přál, ale to není tolik důležité. Důležité je jakého Petra chce mít Pán. A tak se za tebe budu modlit, ne za změnu jako já, ale za to, aby jsi byl takový jak chce Pán a abychom se všichni jednou sešli. Otče tvá vůle se staň. Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 19:30:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji, Jirko, za tvá slova. Že se mnou v drtivé většině mých názorů nesouhlasíš, víme dobře oba. Také mně i lépe znáš než jiní, a nemělo by pro tebe být příliš překvapující, že v některých diskuzích používám některá slova, která "provokují", "burcují", ale také i "evokují".  Já jsem věřící v Boha, z tohoto pohledu jsou má pojetí víry zcela jednoznačně dotýkající se víry v Boha. Zde na GS slovo "náboženství" provokuje a také evokuje jisté představy. A já tedy použiji jiné - POVĚRČIVOST.


Jirko, projití rozzuřeným davem i to, že se nakonec sám vydal chrámové stráži bez boje, který sám svým zásahem zastavil, mohu vysvětlit jednoduchým způsobem i z oněch Písem, se znalostí toho, kým a ke komu se řadili učedníci - apoštolové. Nebudu to zde rozebírat ani s tebou. Promiň. Jen - já psal, že Ježíš měl tu moc zavčas utéci nebo i odvolat, ale že se rozhodl se vydat. A od té doby, co ho zajali, už neměl tu moc. Vydal se a byl Bohem vydán. Jinak, Jirko, historicky-vědecká víra? Co to je?


Jinak jsem ti soukromě psal. Tam mi můžeš soukromě napsat, co máš osobně ke mně na srdci. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 22:51:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Františku,
 Jako Bůh tu moc určitě měl ale jako člověk prožil vše, co člověka může potkat -  nejprve slávu a ovace na oslátku, pak zradu, úzkost v Getsemanské zahradě, zatracení od lidí,  propusť Barabáše, potom ukřižuj a nakonec samotu a opuštění na kříži a jeho výkřik Bože můj proč si mě opusti - však podobné situace zažíváme taky a podobně uvažujeme. Na konci těchto událostí je však JEHO slavné vzkříšení a to by mělo být naší nadějí v tom co prožíváme.
H.


]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 21:50:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zajímá mne ale vysvětlení z písem a ne věroučné domněnky.

A co když Ti poskytnu jen věroučnou domněnku na základě (vysvětlení) Písma? Já nejsem jako Ty a nemám potřebu vylívat s vaničkou i dítě, abych si mohla napustit novou. Klasický výklad se myslím odvolává na verš: "Zlořečený každý, kdož visí na dřevě." Což ovšem nevysvětluje Ježíšovu otázku: PROČ? Zapomněl na to a byl tím zaskočen? Na co může člověk, resp. Syn člověka, myslet ve smrtelné agónii? Může to být i tak, jak psal Jirka, že se naplnila slova Žalmu 22.

Nevíte-li, a může být, že tento výkřik (dotaz) má být nezodpovězen, pak proč byl vůbec zaznamenán a do písem zapsán?

To je stejné, jako když Ježíš psal prstem do písku, když chtěli kamenovat cizoložnici. Taky nikdo neví, co tam psal a můžeš si domyslit cokoliv, tak proč to tam ten Jan zmínil...


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 22:18:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky nikdo neví, co tam psal a můžeš si domyslit cokoliv, tak proč to tam ten Jan zmínil...

Momonko, já vím, co tam psal. Zeptal jsem se a Pán mi odpověděl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:29:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jestli teď myslíš to co já, tak si pamatuju, jak jsi o tom jednou psal. Je to pravděpodobné a lze to doložit i Písmem. (LV 20,10)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 14:13:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, už jsem o tom psal a díky za doložení Písmem. :-) 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 14:41:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Psal, psal, takové zajímavosti se dobře pamatujou:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 15:00:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To věřím, zvláště tobě jako ženě, že? :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 20:12:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jasně:-) Proč by měly dycky všecko odskákat jen ženský?:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 14:45:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkná spekulace. Nepravdivá. Předvedení cizoložnice byla zkouška Ježíše farizeji a saduceji, aby ho mohli obžalovat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 15:03:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkná spekulace. Nepravdivá. Co tím máš konkrétně na mysli, Petře? Co je nepravdivá spekulace?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 15:50:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, proč si myslíš, že Ježíš neřekl, že je hodna smrti a že farizejové a saducejové cizoložnici nekamenovali? Kvůli Lv20,10?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 16:46:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Peťo, nejsem povolán ke sdělování svých myšlenek ani Pán Ježíš nebyl. Slova, která mluvil, Mu dal Otec stejně jako skutky, protože žil skrze Otce, aby činil Jeho vůli. To, o čem se zmiňovala Momonka, se týkalo toho, co psal Ježíš do písku. Podle Zákona a jeho záznamu v Lv 20:10 měl být usmrcen cizoložník i cizoložnice. Jak to, že učitelé Zákona a farizeové přivedli jen tu ženu, která byla podle jejich vlastních slov při cizoložství přistižena. Neznamenalo to snad, že měli přivést oba? A toho se také týkalo to, co psal Pán Ježíš do písku. 
Pán Ježíš nepřinesl Zákon (ten byl dán skrze Mojžíše), ale skrze Ježíše Krista se stala milost a pravda. Pán Ježíš přece nepřišel soudit, nýbrž zachránit. Jeho odpověď se tudíž netýkala toho, je-li nebo není hodna smrti, ale měla se dotknout jejich svědomí. Byli horlivými zastánci Zákona a sami jej nezachovali, když přivedli jen ženu. Čekali, že Pán Ježíš řekne něco ve smyslu nekamenovat, čímž by jim dal příležitost ho obžalovat z nedodržení Zákona tak, jako Jej jindy obviňovali, že nedodržuje sobotu. Ale Pán jim nastavil zrcadlo a když se v něm viděli, uvědomili si, že nemají právo soudit ani cizoložnici ani Pána.  

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 17:50:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, jak jsem psal spekukace a nepravdivá. V Izraeli se v té době nekamenovalo. Cizoložnice byla přivedena před Ježíše nikoliv kvůli svému hříchu, ale aby Ježíše mohli obžalovat. To byl pravý důvod předvedení cizoložnice. Ježíše k odsouzení ciziložnice nepotřebovali. Mohli ji ukamenovat bez něho. Čekali na jeho vyjádření, ať by bylo pro ně kladné nebo záporné. Věděli, že nemohou nikoho ukamenovat. Ježíš je převezl. Kdyby Ježíš psal do písku, přečetli by si, co psal a nemusel by vůbec nic říkat, ale oni zjevně nic nepřečetli. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 18:14:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nepsal jsem ani spekulace ani nepravdu. To ty píšeš svoje myšlenky, maje za to, že já činím totéž, což je omyl. Píšeš to, jak tomu rozumíš svou vlastní myslí podle tvého porozumění a ne podle Ducha pravdy, což já nedělám. Jako nepravdivou spekulaci bych tedy mohl posoudit to, co jsi napsal ty, ale já to neudělám. Není to důležité. Chybuješ v mnohem důležitějších, řekl bych životně důležitých věcech. To by ti mělo vadit mnohem víc.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 18:49:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jasně, Willy. A nenadlo tě, že ona cizoložnice mohla zcizoložit s Římanem? A ty nevíš, že Židé v té době nesměli nikoho zabít, i kdyby ho odsoudili k smrti? Navíc toto je i v Písmu. Tvá mystika (jak to jinak nazvat) stojí na vodě a ne na Písmu. Ježíš mohl být obviněn za burcování lidu proti zákonům Říma, anebo proti nařízením Mojžíšova Zákona. Za nerespektování zákonů Říma by byl odsouzen na smrt, že burcuje lid proti Římu, (což nakonec i byl), a na druhé straně by byl hoden smrti podle Mojžíšova Zákona, prohlášen za bludaře, ale nemohli by jej Židé zabít. Ježíš tedy čelil většímu nebezpečí, kdyby jim řekl, že ji mají kamenovat. A pěkně vychytralou odpovědí je dostal do úzkých. Mojžíšův Zákon potvrdil, ale odpovědnost přenesl na ně. Byli zahanbeni jeho moudrostí. Tak se vytratili žalobci (svědci) a Ježíš cizoložnici neodsoudil (beze svědků nemohl být podle Mojžíšova zákona nikdo odsouzen a svědkové měli první házet kamením).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 19:26:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A nenadlo tě, že ona cizoložnice mohla zcizoložit s Římanem? 

Ne, to mě nenapadlo. A je zvláštní, že se tu dopouštíš téhož, z čeho jsi obvinil mě a vůbec ti to nevadí. Mě nepravdivé spekulace nenapadají.

Tvá mystika (jak to jinak nazvat) stojí na vodě a ne na Písmu.

Co to je "Tvá mystika"? Uvedl jsem místa Písma, která to, co jsem napsal, podporují. Ty jsi na podporu svých tvrzení neuvedl jediné. I když připouštím, že něco z toho, cos napsal, mohlo tak skutečně být a dala by se pro to najít i příslušná místa v Písmu, ale je to mnohem více "na vodě", než to, co jsem napsal.

No nic. Je to vskutku tak okrajové téma, že už nemá smysl se jím dále zabývat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 19:55:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zvláštní, že tě nic takového nenapadlo. Když jsem kdysi prvně toto slyšel (i to, že všichni byli cizoložníci nebo s ní zcizoložili) napadlo mne to ihned. Snažím se rozsuzovat a posuzuvat ze všech stran pro a proti. A tvůj výklad z 'Ducha' zjevený 'Pánem v řeči, když ses na to ptal' je prostě na vodě bez důkazu.
Jinak ten mnou zastávaný zastávají zjevně i překladatelé bible (ČPS). K tvé mystice ti dala verš Momonka (je uveden v překladech jak odkaz). Pokud čteš bibli, pak bys měl i znát, proč Židé trvali na tom, aby Ježíše Pilát odsoudil k smrti kříže, ač sám na něm vinu neshledal. A měl bys znát, i obvinění Židů před Pilátem, čímž ho donutili k vydání Ježíše na smrt. Židé se několikrát pokoušeli o to samé - například s mincí s vyobrazením císaře. Proč bych kopíroval Písma, bibli máš. O podpoře tvého 'zjevení' v Písmu nic nenalézám. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 15:07:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je spíš na Willyho, já nevím, co Ježíš psal do písku. Každý názor ohledně toho je spekulace, jen může být jedna lepší, věrohodnější než jiná.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 16:03:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Promiň, zdálo se mi, že si to také tak vykládáš podle LV20,10. A co myslíš ty, proč Ježíš nepotvrdil slova Lv20,10 a proč se raději farizejové se saduceji vytratili. Chtěli Ježíše načapat, aby ho obvinili. Z čehopak, kdyby řekl, že je podle Lv20,10 hodna smrti, protože zcizoložila? Ježíš byl vychytralejší než oni.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 20:31:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já nemám lepší výklad o tom, co mohl Ježíš psát do písku. Willy prostě na GS kdysi psal, že Ježíš do písku napsal: A kde máte toho chlapa? Přiznám se, že tahle souvislost s Lv 20,10 mě předtím nenapadla a zdálo se mi to pravděpodobné. Ovšem to je Willyho soukromý výklad, s nímž můžeš klidně nesouhlasit a já s ním i klidně souhlasím. Ježíš nepotvrdil Lv 20,10 jednoduše proto (a to i kdyby tam přivedli oba hříšníky v souladu se Zákonem), že skrze Něj se stala milost a pravda. Proč se žalobci vytratili, tam napsáno je - obvinilo je jejich svědomí, evidentně taky někdy zcizoložili či provedli něco, za co se kamenovalo, a uvědomili si to. O Ježíši bych neřekla, že byl vychytralejší - to má pejorativní nádech, vychytralý je ďábel, Ježíš byl/je moudrý, neřku-li, že On je Moudrost sama, ta která byla u Boha na počátku... (ale to je jen moje osobní poznámka na okraj ohledně sémantiky slova, které jsi použil)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 10:01:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj momonko. Děkuji za přispění tvého názoru. Neberu ti ho.



Nechci se přít, ač to tak vypadá. Nabízím pouze alternativní reálný výklad příběhu, nepředstavovaný jako "pravé Duchem poznané a Ježíšem osobně řečené poznání" toho, co Ježíš psal v chrámu na zem. Co Ježíš prstem psal na zem, také nevím, a je-li zaznamenáno pouze to, že si jen podřepl a psal prstem na zem jak po té, co byl dotázán, tak po té, co odpověděl a žalobci odcházeli, pak se neptám po tom, co že to psal, ale proč tak jednal. A je-li dokonce napsáno, že to farizejové a zákoníci učinili proto, aby ho mohli obžalovat, pak je úplně jedno, jestli by přivedli oba provinilce nebo jen jednoho. Odpověď Ježíšova musela být "vychytralejší" než lež lest jeho protivníků, kteří mu usilovali o život.


Narozdíl od tebe si myslím jednoznačně, že Ježíš LV20,10 potvrdil. Narozdíl od tebe vím, že co je psáno o svědomí farizejů je pozdní dodatek řeckých méně důležitých přepisů, tedy jakýsi "církevní" dodatek. U význačných rukopisů tento dodatek chybí a mnohé české překlady jej vůbec neuvádějí. Také vím, co to znamená "starší" mezi farizeji a saduceji. Ale to už opravdu na okraj. Máš svůj způsob porozumění a já svůj.


Ke tvé okrajové poznámce o "vychytralosti". Je-li to pro tebe pejorativní, mohl bych použít jiná slova, třeba: mazanost, lstivost, rafinovanost ... nebo prostě vyjádření, že vychytralé nachytal na jejich vychytralost, lstivé polapil do jejich vlastní léčky ... tak je to přeci psáno i o Bohu a psal to Pavel, že moudré tohoto světa nachytá v jejich chytráctví. Je tedy vychytralejší nad zchytralé. A Ježíš toto předvedl několikrát. Například ohledně nachytávky s mincí, nebo je nachytal otázkou ohledně toho, kým je a kým je pro ně Jan Křtitel. 


Ježíš v tomto příběhu jednoduše nachytal farizeje a saduceje v jejich vlastním chytráctví a polapil je do jejich vlastní léčky. Pointou příběhu rozhodně není to, co Ježíš psal prstem na zem. Mimochodem - nikoliv do písku, ale na zem v chrámu. Ani pro evangelistu nebylo důležité zaznamenat, co Ježíš psal, protože to jednoduše nevěděl a ani farizeové a zákoníci nic takového neviděli a nepřečetli si, ač všichni stáli u Ježíše, a protože nic takového, co naznačuje Willy, nebylo ani psáno do písku. Ale tohle je jen mé realistické pojetí, ne vaše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 17:16:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš Lv 20,10 potvrdil i nepotvrdil zároveň. Lv nepředpokládal morální bezúhonnost žalobce. Lv řeší jen zjevný hřích toho, který byl při něm načapán. Opatrným mohlo projít cokoliv. Ježíš určitě vyznával, že odplatou za hřích je smrt, jenže jeho apel na svědomí žalobců jim vzal vítr z plachet. Píšeš něco o církevním dodatku, který podle Tebe není snad správný? Nebo proč je pro Tebe důležité mě na to upozornit? Proč se tedy sebrali a odešli?
K té "vychytralosti": slova jako vychytralý, lstivý, mazaný... pro mne mají význam určité morální závadnosti toho, kterého mají charakterizovat. Vychytralí jsou třeba šmejdi, co okrádají důchodce na předváděčkách. Zkrátka slova mívají určité zabarvení a k jistým situacím mi nesedí, ale není to zas tak důležité.
Ano, Ježíš psal na zem (když jsem to uvedla, tak mi před očima proběhla scéna z nějakého filmu, kde je na zemi písek - tak jsem tam bezděky přimotala písek) a není to pointou příběhu, ačkoliv k němu neodmyslitelně patří. Mne jen kdysi zaujal Willyho výklad a holt mi utkvěl v paměti jako další rozměr příběhu (asi kvůli oné ženské soudržnosti:-)). Nelpím na něm a ani dál nepátrám po jiných výkladech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 17:52:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Momonko, já tě ani o svém výkladu nepřesvědčuji, jen ti ho vysvětluji. Proč mám Willyho výklad za naprostou spekulaci, jsem snad už ozřejmil.



Já si ani nemyslím, že Ježíš apeloval na svědomí těch, kdo přivedli onu ženu, jako spíše že prohlédl jejich lest a chytil je do jejich vlastní pasti.



Ohledně použití slova vychytralost - že byl Ježíš vychytralejší nad ty vychytralé, tě už přesvědčovat nebudu, když to má pro tebe negativní náboj morálky.



Píšeš něco o církevním dodatku, který podle Tebe není snad správný? Nebo proč je pro Tebe důležité mě na to upozornit? Proč se tedy sebrali a odešli?    Církevní dodatek je prostě dodatek, který vůbec není v původních rukopisech. Pak se hold stane, že třeba i dodatky ke vzkříšení nebo vstání "z mrtvých" v evangeliích Matouše a Marka zavádějí. Svoje pojetí příběhu jsem ti přeci několikrát vysvětlil. Ježíš měl na výběr se buď provinit proti Mojžíšovu Zákonu nebo proti Císařským zákonům. Židé nesměli na území ve správě Říma nikoho na ulici zabít a ani popravit bez rozhodnutí protektora. A Ježíš je svou odpovědí vystavil do pozice těch, kdo by se provinili proti Římu. Rozumíš?



Jinak už této debaty zanechejme.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 21:09:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím, ale nesouhlasím se vším.

Ohledně použití slova vychytralost - že byl Ježíš vychytralejší nad ty vychytralé, tě už přesvědčovat nebudu, když to má pro tebe negativní náboj morálky.

Zpětně jsem si vzpomněla na jeden veršík - totiž že "v jeho ústech se nenašla lest".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 18:28:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Momonko, nevím, jestli si po přečtení telecí odpovědi na tento svůj příspěvek uvědomíš nebezpečí, které v sobě skrývá, tak tě na to nebezpečí (zatím nekonkrétně) raději upozorňuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 21:13:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky, Willy, za upozornění; nebezpečí si uvědomuji (je to podobné jako kdysi s nematemne nebo nulou, jen o něco zrádnější...), jen nevím, co máš konkrétně na mysli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 21:32:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
nebezpečí si uvědomuji ..., jen nevím, co máš konkrétně na mysli.

Pro tuto chvíli nevadí, že nevíš konkrétně, co mám na mysli. Šlo mě jen o to uvědomění si obecně.


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 13. červen 2016 @ 23:15:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj. Předně díky za ústrk. Toto už nemíním více komentovat.
Dt21,23 se vztahuje k pohřbu zlořečeného tentýž den, aby zlořečení (tedy důvod hněvu Hospodina) nezůstalo v božím lidu do dtuhého dne. 
Ž22 mi pasuje.

Výklady o tom, co mohl psát Ježíš do písku znám. Zajímá mě, (protivě), proč to nikoho z přítomných tolik nezaujalo a číst uměli.
Ale jistě na kříži se nemuselo jednat o více, než o důkaz jeho Mesiášství v Božím Synovství až na smrt kříže.

Díky za odpověď.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 14. červen 2016 @ 00:20:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sobota/ Neděle.... je to snad podstatné ??? Je třeba obnovit apoštolství a chystat cestu našemu pánu. Důležité je Ježíšovo učení, hádáte se tu jak Farizejci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:28:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Farizejové ti vadí, viď. Asi nad nimi ohrnuješ nos. Díky nim znáš víru ve vzkříšení z mrtvých ... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:33:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Předně díky za ústrk.

Rádo se stalo:-) Ústrk za ústrk.

Mně šlo spíše o to, že na Dt 21,23 se odvolává ap. Pavel v listu Galatským: "Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás."


]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 15. červen 2016 @ 19:26:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tele: proč ne rovnou pochybnost?


]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 08:40:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pochybnosti měl Ježíš při modlitbě v Getsemane. Jenže na kříži už nešlo jen o pochybnost. Bylo to skutečné bolestné utrpení a zklamání. Skutečný výkřik toho všeho a ne žádná hříčka se znalostí Písem o Mesiáši. A on očekával, že se Ž22 vyplní zcela. A ti pod křížem se mu vysmívali na základě stejného Písma.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 17. červen 2016 @ 13:00:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš měl v Getsemane pochybnosti? A na to si přišel jak ariáne? Ježíš mimo jakoukoliv pochybnost vydržel svou přípravu v modlitbách na nastávající hrozné události. Který z jeho spících učedníků by měl takovou drzost jako ty říct mu "mistře ty pochybuješ"? Tomu se říká otázka na facku. Učedníci nechají mistra samotného, ten je stále budí, oni se na Něho vyfláknout a klidně spí. Kristus zůstal na vše sám, a ještě se modlí i za ně. A ty bys ty tele vstal z pelecha, protáhl svůj hřbet, zívl a Krista se zeptal, mistře ty pochybuješ??

Na kříži už nešlo jen o pochybnost, ale o zklamání? O zklamání z čeho?

Ježíš na kříži mimo jakoukoliv pochybnost ujišťuje lotra, že s ním bude v ráji. To se ti zdá jako pochybnost?! V beznadějné situaci kdy je Ježíš na kříži, ještě dává naději lotrovi. To je podle tebe pochybnost?  Ježíš věděl co Ho čeká. Je však rozdíl vědět, a zažít. 
 
Pod křížem se mu nevysmívali na základě Písma, vysmívali se mu na základě špatně pochopeného Písma. Ti byli stejní jako ty. Taky sis taky upravil Písmo dle svých ariánských choutek, a ještě máš tu drzost připisovat Kristovi tebou vymyšlené pochybnosti a zklamání, a popírat Kristovo božství.

Když někdo propaguje modloslužbu, tak je to špatné, ale když někdo tak jako ty vnáší do víry rakovinu, je to moc zlé, moc.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Sobota, 18. červen 2016 @ 14:47:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Honem na ozářky a chemoterapii 🍺


]


Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 11:45:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já nemám s tím článkem nic společného, aby mne pak Mikim neobvinil, že jsem autor.

Osobně se domnívám, že důležité je pořadí sedm.

Už jsem mikinovi odpověděl tohle:


 

To je ta adventistická hnusná pýcha.

 

Jaký den slavili Adam a Eva po vyhnání z ráje?

 

Jaký den světil Noe, Abraham a jeho potomci a pak židé v Egyptě?

 

O tom jsem se v Bibli nic nedočetl.

 

Sobota je den odpočinku, tak se dá toto slovo přeložit. A byl to Mojžíš, který musel stanovit nějaký výchozí den pro první den v týdnu. Tady je důležité číslo sedm a den odpočinku po šesti dnech.

 

Důležitý je pak také obsah dne odpočinku. Zda je to den pohody, modliteb a studia Božího Slova, den radosti pro celou rodinu i pro bližní. A to může být i neděle. I tam Bůh žehná. Katolíkům i evangelíkům. To jen vy se chcete něčím odlišit a chlubit tím, jak trpíte pro sobotu. Je to mazaný tah Satana odvést věřícího člověka od Pána Ježíše. Tomu složila i vaše EGW, která určovala, co se  smí  a nesmí v sobotu. Udělali jste ze soboty den utrpení, kdy si děti nesmí ani utrhnou jahodu ze záhonu, kdy se nesmí to a to a to. Máte seznam nepsaných zákazů. Kritizujete lidi, kteří v sobotu slouží tam, kde prostě služba musí být,  a kterou i vy sami potřebujete. Ze sobotu jste udělali jho.

 

Jste pokrytci, o kterých říká Pán Ježíš běda, běda.

 

Je mi líto těch mnoha lidí, co u vás trpí. Nedivím se tomu, že se rozpadají rodiny a mnozí jsou vnitřně nešťastní. Milost Boží je vám nějak cizí. Ale Zákon není všechno. Zákon je dobrý, ale skrze slepé dodržování se nezachrání nikdo.

 

Potřebovali byste reformu a přehodnotit vaši EGW.

 

Mikin odpověděl:


Jaký den světil Noe, Abraham a jeho potomci a pak židé v Egyptě?

 

Já věřím, že sobotu, pokud Abraham znal všechny přikázání od Boha, bylo by těžké uvěřit, že by tam nebylo i to o sobotě.

 

Ale to je úplně jedno, protože já se řídím hlavně tím, co dodržoval Ježíš a apoštolové a to byla vždy jen sobota!

 

 

... A to může být i neděle. I tam Bůh žehná. Katolíkům i evangelíkům. 

 

Tomu nevěřím, to je jen tvůj lidský výmysl, Bůh v neděli v den slunce nikdy nežehná...

 

Kdyby byla sobota tak důležitá a ze všech přikázání to nejdůležitější, proč by to Pán Ježíš jasně nezdůraznil?? První apoštolové byli židé a tak neměli důvod světit neděli. Proč by to měnili?

Ano. Došlo k záměně , ale proč?  Nebyl důvodem odpor k židům a snaha pomoci víře v Boha u pohanů, kde světili den Slunce? Změnila se tím snad náplň sedmého dne? Uctívali lidé Slunce anebo Pána Ježíše a jeho vzkříšení? V ruském jazyce je pro neděli výraz vzkříšení.

 

Bazíruje Pán Ježíš a Bůh na dni, který si zvolili jako sedmý den židé anebo toleruje za sedmý den den jiný? Důležité je pořadí sedm!! Sedmý  den je den odpočinku.

 

Toto učení, co zastává mikin, vychází z EGW. Ta ve vidění viděla svatyni v nebesích a desky zákona. Nevím, jak přišla na to, že na jedné stránce jsou čtyři a na další šest přikázání. Nikde v Bibli tohle není. Navíc desky Zákona, kde bylo popsáno Desatero, byly popsány z obou stran, tedy čtyři stránky. Co tedy viděla EGW? Je to jen její vize, její fantazie. U uměla snad jazyk, v němž desky byly napsány??

 

Ona vidí svítící přikázání o sobotě a z toho vyvodí závěr o chybě, které se dopustila její dřívější sekta, které nevyšlo proroctví o konci světa.

 

Bohužel takovými způsoby vzniká sektářství, kdy lidé uvěří různým bludům a podvodům.

 

Přesto mám adventisty rád  a mnohých si vážím stejně jako v jiných církvích či sektách.

 

Jenže, kde je pravda a co je pravda?

 

Jak odpověděl Pilát Ježíšovi:

 

·   37Pilát mu řekl: „Jsi tedy přece král?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám říkáš, že jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“

·   38Pilát mu řekl: „Co je pravda?“ Po těch slovech vyšel opět k Židům a řekl jim: „Já na něm žádnou vinu nenalézám.

 

Za pár let spáchal sebevraždu. A byl tak blízko pravdy.

 

  • 1„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
  • 2V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
  • 3A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
  • 4A cestu, kam jdu, znáte.“
  • 5Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
  • 6Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
 

 

 

 

 




Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:16:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Bazíruje Pán Ježíš a Bůh na dni, který si zvolili jako sedmý den židé anebo toleruje za sedmý den den jiný? Důležité je pořadí sedm!! Sedmý  den je den odpočinku.


Kde se v Písmu mluví, že židé si sami zvolili sobotu jako sedmý den? Kde se píše, že toleruje k uctívání jiná den než sobotu?


...Toto učení, co zastává mikin, vychází z EGW. Ta ve vidění viděla svatyni v nebesích a desky zákona. Nevím, jak přišla na to, že na jedné stránce jsou čtyři a na další šest přikázání. Nikde v Bibli tohle není. Navíc desky Zákona, kde bylo popsáno Desatero, byly popsány z obou stran, tedy čtyři stránky. Co tedy viděla EGW? Je to jen její vize, její fantazie. U uměla snad jazyk, v němž desky byly napsány??


Kde jsem se kdy zmínil o tom, že máme světit sobotu podle EGW a co k tomu napsala? Kde a Kdy? Upřesni jinak jsi obyčejný lhář jak je u Tebe zvykem.

Vůbec přece není důležité, zda EGW viděla desky popsané z jedné strany a v jakém jazyce, Ježíš mohl klidně zařídit, aby tomu v tu chvíli rozuměla, pokud to bylo popsáno hebrejsky nebo ji to mohl klidně ukázat popsané anglicky, ale to je úplně jedno, důležité není na kolika stranách desek to bylo popsáno, ale důležitý je obsah Desatera! A ten se nezměnil.



...Ona vidí svítící přikázání o sobotě a z toho vyvodí závěr o chybě, které se dopustila její dřívější sekta, které nevyšlo proroctví o konci světa.

to jsi napsal úplný nesmysl...

Co má 4. přikázání společného s tím co se mělo stát v roce 1844? Nic! Navíc sobotu začali světit až později, nikoliv v roce 1844.


Takže jsi se svými falešnými výklady neustále mimo!



]


Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:08:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z čeho tedy vycházíš, když to není vaše EGW? Je vidět, že sám máš informací o vaší prorokyni málo. Bohužel, pokud budou adventisté stavět na EGW, pak je to jen sekta. Sekta, která ovládá lidi. Je mi líto těch mnoha hodných lidí, co naletěli fanatikům Tvého typu. Ale znám takové, takže se nedivím. Tak se stává v každé sektě, kde se uvěří falešným vůdcům  a prorokům.

Pán Ježíš žádné přikázání nepovýšil jako ona. Pán Ježíš neuděl z žádného přikázání Boží pečeť jako ona. Věř si jejím bludům, ostatně takoví bludaři  a falešní proroci jsou předpovězeni.

·  2. Petrův 2, 1V Božím lidu bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu.

 

A bohužel to učíte vy. Sobota je základ a větší než Pán Ježíš. Vyšachovali jste Boží milost a nahradili Zákonem.



]


Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:49:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
jako obvykle jsi zcela mimo a stal se z Tebe prvotřídní lhář...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:01:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak se vymáčkni  a řekni! Co je pro vás důležitější? Milost Pána Ježíše nebo zákonická sobota? Já tam u vás vidím tu zákonickou sobotu bez lásky k bližnímu!!!!!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 17:17:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obojí stejně, Milost je dar, který obdržím při 2PJK a bez které nemohu být spasený a dodržování Desatera je činění Boží vůle, když jsem jej Ježíše přijal jako svého osobního Spasitele. Oboji spolu souvisí. Nelze jen přijat milost a nebýt poslušný a nečinit boží vůli včetně dodržování Desatera, protože Boží vůle toho obsahuje mnohem více.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 13. červen 2016 @ 19:04:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ta pravda není o sobotě. Ta je o Pánu Ježíši. A Pán Ježíš zdůrazňuje falešné učitele a proroky, na které si máme dát pozor. Nevaruje před nedělí. A takovým falešným učitelem je vaše EGW. Ona vypíchla židovský den odpočinku jako pečeť a učí další nesmysly včetně toho, co jíst, jak se oblékat, jak trávit v sobotu den atd. Toto Pán Ježíš neučil, ale varuje před falešnými učiteli  a vůdci. To, jak strašlivě praktikujete sobotu, je důkazem o vašem sektářství a o tom, že jste vyšachovali Pána Ježíše. Vy neznáte Boží milost a neučíte o ní. Vy zdůrazňujete jen a jen sobotu a varujete před šelmou, kterou je papež a neděle. Strašíte lidi druhým příchodem JK, abyste je mohli získávat a ovládat. To je typicky sektářské!!! Čím více studuji spisy EGW, tím více se mi hnusí. Je to mazaná a satanská past, jak lidi vzdálit od Ježíše.Poslušný Bohu je více než sobota, ze které jste udělali jho  a bič na lidi a prostředek vaší pýchy a chlubení se.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Úterý, 14. červen 2016 @ 07:02:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale to je strašný omyl! Oni lidi 2. příchodem nestraší. Oni se na příchod Pána těší. Co mě zarazilo, kolik křesťanů se ho bojí a bojí se i smrti. Tady něco není v pořádku. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 10:56:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdo se těší? Akorát staří a nemocní lidé  a já se jim nedivím. Je to jediná naděje, kdy končí jejich pozemské utrpení. Ale představ si mladého člověka, který se zamiloval. Nebo mladou maminku, která má právě svoje zlatíčko v náručí. A co slyšíš od adventistů  a jim podobných. Přijde velké utrpení a bolesti apod. A jak bude vypadat nebe? Tam se nikdo nežení, tam snad ani není láska, tam se nerodí ani neumírá a vypadá to tam asi jak v Dubaji. Samé paláce ze zlata, kříšťálu apod. Vždycky mne jako kluka naštvaly ty staré adventistické babičky, které říkávaly :Už aby to bylo, už aby přišel Pán Ježíš apod. To musí mladého člověka zabolet. To opravdu nikoho neláká a spíše děsí!!! Možná tohle je ta satanská taktika takto lidem líčit nebe a příchod Pána Ježíše. A do toho strašení tím, že nedodržuješ sobotu, tak jsi ztracen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 14. červen 2016 @ 13:36:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A to si představ, že na věčnosti budeš třeba dělat sloup v Božím chrámu a už nikdy nevyjdeš ven! ;-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Úterý, 14. červen 2016 @ 15:49:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale ta krize bude jen dočasná. A spěje k ní tak, či onak. A ja se taky necítím být tak stará a nemocná a mám vedle sebe zlatíčko, kterému přeju krásnou budoucnost. Oko nevidělo, ucho neslyšelo, co pro nás Pán má připraveno. Mysli i na ty ztrápené a vyčerpané každodenním stresem nebo sužované válkou na Bl. Vých. Nezaměstnané mladé nebo co dělají za pár šupů a bez perspektivy. Raduju se z každého dne a zároveň se těším na příchod Spasitele. Ani sobota, to přeci nenį žádný bubák. Udělás si pohodovou sobotu. Vsadím se, že je u adventistů i spousta mladých, kteří se těší a svět vidí takový jaký je. No ale dík za upřímnost. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 17:44:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak si můžeš udělat pohodovou sobotu? Vždyť nesmíš vůbec pracovat. Chceš si odpočinout prací na zahrádce, běda. Chceš se dívat na fotbal, špatné, chceš si jít něco koupit, špatné, chceš si přečíst jinou knihu než náboženskou, špatné. Vyšla Ti ve směnném provozu služba v sobotu, špatné atd. Vždyť to je den utrpení a žádného odpočinku. Musíš čekat až do západu slunce. To je ten zákonický styl svěcení. Světíš sobotu kvůli své záchraně a bez ohledu na druhé. A kdo pracuje v sobotu ve službách, je špatný věřící. Leda zadarmo. Je to jen stress a stress a samé výčitky, zda jsem to či ono neudělal špatně a nepostihne mne Boží trest. Dobře, že mi ten kazatel kdysi jasně ukázal, co znamená dodržovat sobotu. Vykašlat se na všechny kolem. Je to život bez empatie plný sobectví.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Středa, 15. červen 2016 @ 10:41:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale kdepak, nemusím. O tom, co smím a nesmím rozhoduju sama. Navíc, hodnotím u všeho stránky pozitivní i negativní a pak se rozhoduju. Kdybych viděla jen to dobré, tak většinou vidím jen to co chci. Manžel mi vytýká, že se ptám vždycky na názor a často pak udělám opačné rozhodnutí. Františku, ale zeptám se s prominutím, nejsi příliš zaujatý vůči adventistům. No a také vůči mikim? Pořád čtu o nějakých babičkách. Mně by případný zápach vůbec nevadil. Staří a nemocní za to skutečně nemohou a ani se mi to nechce rozebírat. Fakt je, že některé se chovají tak, že nikdo z mladých jejich přítomnost nevyhledává. Mám na mysli pokrytectví a pomluvy. Na takové nešvary by se měli duchovní zaměřit v kázání nebo brzy nebudou mít komu kázat. Vlastně, možná jim to ani vadit nebude. Stanou se teď správci lesů, rybníků atd. a zaměří se na pytláky třeba. Ne ne nebudu se rozepisovat, nebo to špatně dopadne. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Středa, 15. červen 2016 @ 13:04:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děláš to dobře, bohužel u adventistů často rozhoduje něco jiného. Třeba tradice či to, co chtějí fanatici. Ano, vůči mikinovi jsem zaujatý, protože nesnáším zákonický fanatismus. Vůči adventistům bych nechtěl být zaujatý. je tam dost dobrých lidí, kteří ale musí držet pusu  a krok s tím, co jim nařizují vůdci.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Čtvrtek, 16. červen 2016 @ 01:02:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale to máš všude, kde jsou lidi. Nemohu posoudit, jak je to konkrétně u adventistů, když žádné osobně neznám. Poslouchám příležitostně ty přednášky při práci. Číst momentálně nestíhám. Marek Riečan- doporučuji! Moc pěkné. Jinak, žádné obavy. Nejsem stádový typ, tak ani vůdce nevyhledávám, kromě Toho v nebi. Nic proti autoritám, ale lidi v davu přestavají používat vlastní hlavu a zpohodlní. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Má Bůh v neděli čas? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 19. červen 2016 @ 10:30:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, jo Lemo. Čím blíže Bohu, tím dále od tupě bučíciho stáda. Davové manipulace jsou nejrozšířenější právě na náboženských setkáních. Bože chraň. Hledajícím je na místo Boha podsunutý lidský vůdce, za užití příjemných prožitků z davové psychózy. Kristovci je něco takového z hloubi duše odporné. Společenství církve Krista, to ano, ale organizované Duchem, a ne davovými manipulátory.


]


Stránka vygenerována za: 1.58 sekundy