Nyní se šíří i opačné pojetí. Ač se tedy obhajuje tím, že je to požadavek nikoliv Zákona, ale Desatera. Ohledně tedy pohanů mají být dodrženy kvůli pohoršení Židů 4 požadavky, avšak nic nebrání dodržovat i jiné. Je v tomto svoboda pro pohany. Pokud by se však pohan rozhodl nechat se rituálně obřezat Židovskou obřízkou, zavazuje se tak dodržovat celý Mojžíšův Zákon se všemi ustanoveními. Stane se křesťanským proselytou - přičleněným pohanem k vyvolenému židovskému národu vyznávajícího Ježíše za Mesiáše. To by asi šlo dnes pouze provést u tzv. Mesiánských Židů. Ostatní zůstávají stále pohany (neobřezanými) vyznávající židovského Boha a Ježíše za jeho vyvoleného Mesiáše. Rituální dodržování šabatu pro pohany závazné není. Bez rituálního dodržování (tedy předpisů) šabatu není šabat zachovávaným šabatem i kdyby takový den oproštěný od přikázání o šabatu byl i zván šabatem, tj. sobotou - sedmým dnem odpočinku. Ale neděle nikdy nebude sobotou, a sedmý den bude vždy sedmého dne. Neděle prostě není náhradou soboty.

1 Korintským 7:18  Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města. 

Celá potíž je v tom, že apoštol Pavel vůbec nerespektoval dohodu a ustanovení Jeruzalémského sněmu. Obracel se do končin na území helénistických Židů, ač proklamoval, že kvůli toho, že Židé nepřijali jeho evangelium, které prý jim mělo být hlásáno jako prvním, obrací se k pohanům. Jak bývalo jeho zvykem, vždy prvně v sobotu vkročil do synagogy a tam hlásal své evangelium o Kristu a učil. Kdyby býval alespoň založil jeden jediný sbor čistě z pohanů, ale to se nikdy nestalo. Korintští byli Židé a proselyté, uvěřili Pavlovi a přicházeli mezi ně pohané. Dodržování Zákona bylo i v tom, že Židé se neměli rituálně znečistit stolováním (tedy to nejužžší společenství) s pohany. Jenže Pavel toto svým evangeliem rušil. Tak se ze židovské synagogy stalo pod vlivem Pavlova učení smíšené společenství Židů (včetně proselytů) a pohanů. Pohané přistupující ke společenství Izraele, tedy ti co se měli stát proselyty, již obřízku Zákona nechtěli podstupovat, (že asi postačí křest bez obřízky). Když tedy docházeli z Jakubova sboru a napravovali Židy a proselyty, že obřízka je závazná, tehdy Pavel opravdu napsal, že obřízka ani neobřízka nic neznamenají, ale dodržování Božích přikázání. Jeruzalémský sněm rozhodně na pohany nekladl žádné další povinnosti než ony 4, tedy ani obřízku, skrze kterou se činil závazek dodržování všech přikázání Mojžíšova Zákona. Tedy ono Pavlovo vyjádření, co zmiňuješ, se podle mého netýkalo pouze desatera, ale celého Zákona.

Jinak naprosto souhlasím s jednoznačnou logikou, že nemůže být zrušen požadavek Desatera, tedy např. nezabiješ. To je nejen nelogické, ale přímo absurdní. A proto také by měl platit jako sedmý den odpočinku sobota. Ovšem mám potíž přijmout, že židovský rituální šabat je oním dnem odpočinku. Jistě jde o stejný den, ovšem židovský šabat i ze Zákona má dost přikázání Mojžíšových přikázání. A ta Ježíš rozhodně nerušil, ovšem nebyla závazná pro pohany, ale pro Židy - obřezané - Izraelský národ a konvertity do tohoto národa přistoupivší se závazkem při obřízce. Jedním z těchto přikázání bylo (je), že se bude konat bohoslužebné shromáždění v tento den. A Desatero v knize Exodu (považuji za platné pro všechny národy), a Desatero v Deuteronomium (považuji za platné jen pro Židy) se liší v přikázání o sobotě.

To je mé vysvětlení (nikoliv založené na pár verších bez kontextu). Jen můj názor. Snad bude případná diskuze probíhat v mírném duchu a zúčastním se ji.

[KB1613] Sk 17:26 A učinil z jedné krve všecko lidské pokolení, aby přebývalo na tváři vší země, vyměřiv jim uložené časy a cíle přebývání jejich,

[NBK] Sk 18:4 Každou sobotu však promlouval v synagoze a přesvědčoval Židy i Řeky. 

[KB1613] Sk 24:14 Ale totoť před tebou vyznávám, že podlé té cesty, kterouž nazývají kacířstvím, tak sloužím Bohu otců, věře všemu, cožkoli psáno jest v zákoně a v prorocích.

[KB1613] Sk 28:23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera. 

...Jinak naprosto souhlasím s jednoznačnou logikou, že nemůže být zrušen požadavek Desatera, tedy např. nezabiješ. To je nejen nelogické, ale přímo absurdní. A proto také by měl platit jako sedmý den odpočinku sobota. Ovšem mám potíž přijmout, že židovský rituální šabat je oním dnem odpočinku. 
Týden se od stvoření země nezměnil a sedmý den je od té doby nazván Sabbatem a tento Sabbat je po celou dobu sobota a tato sobota je po celou dobu vždy sedmým dnem týdne nejen v Izraeli, ale i v dalších zemí jak jsem zde již uvedl podle světového kalendáře. A proto nemám sebemenší pochyby, který den je den sedmý. Kdyby někdy sedmý den v Izraeli nebyl v sobotu, pak bych ty pochyby možná měl, ale nic takového nebylo. 

...Jedním z těchto přikázání bylo (je), že se bude konat bohoslužebné shromáždění v tento den.  Pokud i pohané (nikoliv proselyté) měli v sobotu bohoslužebné shromáždění, protože o jiném dnu pravidelného shromáždění prvních křesťanů není zmínka, pak je to směrnice i pro nás.

o tom, že na pohany nebyly kladeny žádné (další) požadavky je psáno ve Sk15 a 21. 

Kdyby Pavel učil Zákon a jednal podle něho, nebyl by obžalován Radou a odsouzen (v nepřítomnosti). Nikdo by na něho nežaloval. Vyučoval jednoznačně proti obřízce a tím proti dodržování Zákona a to v synagogách. Ani Židé se podle něho nemuseli obřezávat a dodržovat Zákon. Prohlašoval Zákon s jeho ustanoveními za zrušený v Kristu. Dokonce snad přivedl neobřezané do chrámu podle obvinění. Odkazy, co jsi uvedl vůbec nehovoří o jeho učení pohanů Zákonu. Přesvědčoval o svém evangeliu a dokazoval Ježíše Židům a Řekům v synagogách. Tedy proselytům Řekům.

Nařízení o bohoslužebných shromážděních byla jednoznačně smluvně dána Izraeli nikoliv pohanům. Kdo se chtěl přidružit k vyvolenému Izraeli, musel se nechat obřezat a tak byl zavázán smluvně k dodržování Zákona. Pohanům nemělo být bráněno a byl pro ně Zákon nezávazný, ovšem nemohli se stát Izraelem pokud se nenechali rituálně pokřtít s obřízkou.  Nemohu tedy souhlasit, ale respektuji.

dokaž to, že to byli zrovna proselyté řekové, podle tohoto verše to byli jen pohané, kteří nebyli v židovské škole spolu se židy, teprve další sobotu se sešli všichni možná všichni, židé, proselyté a pohané:

Tedy důkaz:

K dalšímu - další komentář.

[CSP] Sk 13:42 sKdyž svycházeli [ze synagogy], prosili je,t26 saby jim o rtomt27 spověděli i příští sobotu.a  t26 var.: + pohané t27 ř.: ty výroky a  

[KJV+] Act 13:42 And when the Jews were gone out of the synagogue, the Gentiles besought that these words might be preached to them the next sabbath.(the next…: Gr. in the week between, or, in the sabbath between)


[AKJ] Act 13:42 And when the Jews were gone out of the synagogue, the Gentiles sought that these words might be preached to them the next sabbath.

[WTNT] Act 13:42 When the jews were gone out of the Synagogue, the gentiles besought them that they would preach the word of god to them between the saboth days.


[TR+] Act 13:42 exiontwn de ek thj sunagwghj twn ioudaiwn parekaloun ta eqnh eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata tauta


[BYZ+] Act 13:42 exiontwn de ek thj sunagwghj twn ioudaiwn parekaloun ta eqnh eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata ÎtautaĐ


[IGNT] Act 13:42 exiontwn deBUT HAVING DEPARTED ekFROM thjTHE sunagwghjSYNAGOGUE twnTHE ioudaiwnJEWS, parekalounBESOUGHT taTHE eqnhGENTILES eijON toTHE metaxuNEXT sabbatonSABBATH lalhqhnaiTO BE SPOKEN autoij taTO THEM rhmataTHESE tautaWORDS.


[TISGNT+] Act 13:42 Exiontōn de autōn parekaloun eis to metaxu sabbaton lalēthēnai autois ta rēmata tauta 

[WH+] Act 13:42 exiontwn de autwn parekaloun eij to metaxu sabbaton lalhqhnai autoij ta rhmata tauta(Řečtinu jsem měl ve Wordu v minulém PC teď ji nemám, a nevím jak ji tam dostat, zatím se mi to nepodařilo...)

Další vysvětlení:Vynecháním „A když Židé vycházeli“ …, mohli ti, co tam byli, vycházet ze synagógy, v kterýkoliv jiný den než v sobotu. Ale tím, že vycházeli Židé (mezi kterými byli i Pavel a Barnabáš, jak je řečeno i v dalším verši), tak to muselo být určitě v sobotu. Jakmile je slovo Židé odstraněno, mohlo se to odehrát v jiný den a mohlo by to být i nějaké např. „ekumenické“ shromáždění…(Proffesor Walter J. Veith, video Změna Božího Slova, Changing the Word, 2004)

Skutky apoštolské 13:43  A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.

Věřit tomu nemusíš, je to jen náš názorový střet. Zkus si srovnat a pozorně přečíst, co Pavel psala co se dělo na Jeruzalémském sněmu. Jinak apoštolové byli Židé z Židů (včetně Pavla). Ani by je nenapadlo se scházet v jiný den než sobotní a v další svátky. A také se vyhýbali nekošer stravě a původně i stolování s věřícími pohany, což ukazuje chování Petrovo.

Ga3,10Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize Zákona, aby to činil.‘  19K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišel potomek, kterému bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly rukou prostředníka.  23Dokud nepřišla víra, byli jsme hlídáni pod Zákonem, uzavíráni pro víru, která měla být zjevena, 24takže se Zákon stal naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. 25 Když však přišla víra, nejsme již podřízeni vychovateli.

apoštol Pavel nepsal o jiném Zákonu, než o jednom jediném, který byl přidán k Abrahámovské smlouvě - zaslíbení daném Abrahámovi (+ jeho potomkům) a jeho Potomku (+ jeho potomkům) sž po 430 letech. A desatero nebylo jindy vydáno než až po 430 letech od tohoto zaslíbení a vydáno nakonec skrze Mojžíše. Pro Židy je Tóra = Mojžíšův Zákon, jehož součástí a počátkem ustanovení je právě desatero a ostatní přikázání z něho jsou vycházející. Desatero (a v něm celý Zákon) bylo vyřčeno a předáno Mojžíšovi a starším lidu třetího měsíce poté ve stejný den, co vyšli z Egypta. Dříve bylo ústně předáno, než bylo napsáno na kamenné desky. Pouhopouhé dva měsíce po útěku z Egypta. Od kapitoly 14. Exodu do 19., kdy byla vydána ústní Tóra (Desatero s přikázáními) uběhly pouhopouhé 2 měsíce a jen cca 15 dní poté, co Bůh seslal na poušti prvně křepelky a manu, a od této doby lze počítat dny od prvního až do až do sedmého - soboty. Tehdy byla Izraeli dána první (každotýdenní) sobota, první den odpočinutí, kdy měli na poušti odpočinout z Božího rozhodnutí, kdy jim byl darován den odpočinutí a Bůh nesesílal své pokrmy z nebe (odpočinul také). Ve 12. kapitole Exodu se nejedná o každotýdenní šabat - poznámka. Samotné přikázání o sobotě přišlo až vydáním Desatera Zákona a až o něco později přikázání o svatém shromáždění Izraele toho dne, ač se dá klidně považovat za den přikázání o svatém shromáždění sedmého dne den vyhlášení Desatera Zákona. Svaté shromáždění však mohlo nastat pravděpodobně až vybudováním Boží svatyně. Mojžíšův Zákon nebyl přidán Izraeli kvůli nedodržování Desatera, Desatero samo je Zákonem a další Mojžíšova ustanovení jsou přikázání Zákona, Deset Božích slov Zákona a dalších na 600 přikázání ohledně Desatera - samotného Zákona. Bez Desatera Zákona nejsou jeho přikázání - Desatero je samo podstatou Zákona - Zákon sám. Tak jak to rozlišuješ ty, ani Židé nerozlišují. Ale přít se s tebou nebudu a nemíním. Přikázání o slavnostním (svatém) shromažďování v sobotní den byla dána Izraeli, stejně jako ostatní slavnostní dny - soboty a jako smlouva věčná mezi Izraelem a Bohem. Nikoliv pro pohany.

Apoštolové a starší Jeruzalémské křesťanské obce, stejně jako Pavel a Židé a proselyté v diaspoře se samozřejmě scházeli o sobotách a nikdy by je nenapadlo přemístit bohoslužebné sobotní shromáždění na neděli, tedy první den týdne. Ovšem oni byli Židy, kulticky a obřadně obřízkou (+křtem proselytů) smluvně zasvěcenými do obecenství Izraele s Bohem. Ty nejsi Žid, jsi pohan, který se obrací přes Mesiáše k Bohu Izraele a to bez kultické obřízky, obřízkou srdce a skrze víru. Jsi vázán pouhou vírou k Bohu a nikoliv vírou + kultickým závazkem a smlouvou Mojžíšovskou skrze Zákon (tedy Desatero). Samotní uvěřivší pohané v Mesiáše Božího (křesťané, kristovci) jsou právě pro tebe důležití a ne Židé (i Mesiánští věřící v Ježíše jako Mesiáše - Krista). Uvědom si to. Nicméně, chceš-li dodržovat sobotu - šabat a mít v něm shromáždění, činíš dobře. Ale nutit křesťanům z pohanů sobotu jako závaznou pro shromažďování Izraele ne. Pro pohany je důležité, aby plnili to, co Zákon vyžaduje a ne co Zákon přikazuje.

I tobě děkuji za debatu, ač si nejsme zcela ve shodě. Svým pojetím a dodržováním soboty - shromážděním věřících z pohanů v Krista Ježíše rozhodně nic nezkazíš, (spíše naopak). Jen ať světíš tak, aby naplnil o šabatu to, co Bůh po člověku vyžaduje před obětí. 

Ahoj,

Mojžíšův zákon není nikdy přirovnáván k věčnému morálnímu zákonu, který byl v platnosti od samého počátku lidské historie. Ačkoliv bylo zapsáno až na hoře Sinaj, bylo desatero chápáno a ctěno nejdávnějšími patriarchy. Dokonce Kain (prvorozený syn Adama a Evy) věděl, že zabití je hřích. Když se chystal ke svému činu, Bůh mu řekl, že „hřích ve dveřích leží“. Boží hlas promluvil ke Kainovi o hříchu ležícím ve dveřích kvůli jeho plánu zabít Ábela, což je přestoupení jednoho z deseti přikázání. To je absolutní důkaz toho, že morální zákon byl v platnosti už v tak dávné minulosti. Je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!

[KB1613] Gn 4:7 Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

Další biblický důkaz je, že přikázání a další ustanovení a zákony již platily v době Abraháma, který je zachovával! Je zcela zřejmé, že onen zákon, který Abraham věrně zachovával, nebyl zákon Mojžíšův, protože ten byl vydán až o 430 let později. A z toho logicky plyne, že součástí přikázání daných Abrahamovi bylo nebo mohlo být i ustanovení o odpočinutí – sobotě, i když to Bible nikde více neupřesňuje. Taky se nezdá možné, aby bohabojný Abraham nebyl obeznámený se základními výnosy o dobrém a zlém obsaženými v desateru přikázání.

 [KB1613] Gn 26:5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostříhal nařízení mých, přikázaní mých, ustanovení mých a zákonů mých. (mishmarti mitzvotai hhukotai vetorotai, Transliterated Biblia Hebraica-EN)

Josef ukázal, že si byl vědom závaznosti téhož přikázání jako Abraham, když řekl Potífarově ženě:
[NBK] Gn 39:9 [Sám] není v tomto domě větší než já, neodepřel mi nic kromě tebe, poněvadž jsi jeho manželka. Jak bych tedy mohl spáchat tak velikou hanebnost a zhřešit proti Bohu?"
Věděl, že cizoložství je hřích, i když vydání desatera na hoře Sinaj bylo hudbou vzdálené budoucnosti. Opět je nemožné, aby hřích existoval tam, kde není zákon!  
...a vydáno nakonec skrze Mojžíše:
No to je blud to musíš sám uznat, Mojžíš žádné Desatero nikdy nevydal a pouze je vlastními slovy a ještě zkráceně a až mnohem později než jiné ceremoniální zákony napsal do Knihy Mojžíšovy a smíchal ho dalšími ceremoniálnímí zákony a začal jako první SOBOTOU, zvláštní, že?:Uvádím na Granu už asi po desáté:
[KB1613] Lv 19:3 Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš. (4. a 5. přikázání), (…veet-shabetotai…)


[KB1613] Lv 19:4 Neobracejte se k modlám, a bohů litých nedělejte sobě: Já jsem Hospodin Bůh váš. (2. přikázání)


[KB1613] Lv 19:5 A když obětovati budete oběti pokojné Hospodinu, z dobré vůle své obětovati budete je.(další verše, které nepatří k Desateru a se kterým jsou zde promíchané, hovoří o obětech, o sklizni, o oblékání, o kněžích, o spiritistických médiích, o pohanech apod. jsou to verše např. Lv 19X9, 19, 22, 23, 31, 34 atd).


[KB1613] Lv 19:11 Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého. (9. přikázání)


[KB1613] Lv 19:12 Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž kdo poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin. (3. přikázání)


[KB1613] Lv 19:13 Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš ho. Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra. (8. přikázání)


[KB1613] Lv 19:17 Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu. (6. přikázání)


[KB1613] Lv 19:18 Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš hněvu proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.


[KB1613] Lv 19:29 Nepoškvrňuj dcery své, dopouštěje smilniti jí, aby země nesmilnila a nebyla naplněna nešlechetností. (7. Přikázání)


[KB1613] Lv 19:30 Sobot mých ostříhati budete, a svatyně mé báti se budete: Já jsem Hospodin. (4. přikázání), (et-shabetotai…)


[KB1613] Lv 19:32 Před člověkem šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, nebo já jsem Hospodin. (1. přikázání)


[KB1613] Lv 19:35 Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře. (10. přikázání)


...Pro Židy je Tóra = Mojžíšův Zákon, jehož součástí a počátkem ustanovení je právě desatero a ostatní přikázání z něho jsou vycházející.
Dokaž z Písma, že Desatero bylo to první co zapsal Mojžíš do své knihy a ještě úplně přesně tak jak ho Bůh vyhlásil svým silným hlasem židům a pohanům-proselytům, kteří šli s nimi a které všichni slyšeli. Napiš verše, kde je to přímo takto uvedeno! Můžu tě jen upozornit, že to nikdo v Písmu ještě nenašel.

...Desatero (a v něm celý Zákon) bylo vyřčeno a předáno Mojžíšovi a starším lidu třetího měsíce poté ve stejný den, co vyšli z Egypta. Dříve bylo ústně předáno, než bylo napsáno na kamenné desky. Pouhopouhé dva měsíce po útěku z Egypta. Od kapitoly 14. Exodu do 19., kdy byla vydána ústní Tóra (Desatero s přikázáními) uběhly pouhopouhé 2 měsíce a jen cca 15 dní poté, co Bůh seslal na poušti prvně křepelky a manu, a od této doby lze počítat dny od prvního až do až do sedmého - soboty. Tehdy byla Izraeli dána první (každotýdenní) sobota, první den odpočinutí, kdy měli na poušti odpočinout z Božího rozhodnutí, kdy jim byl darován den odpočinutí a Bůh nesesílal své pokrmy z nebe (odpočinul také). Ve 12. kapitole Exodu se nejedná o každotýdenní šabat - poznámka. 
Ve 12. kapitole Exodu sice není jednoznačné, zda se jedná o pravidelný týdenní sabat, ale je jednoznačné, že v 7 den nemají pracovat čili je to zkráceně či zjednodušeně úplně stejné vyjádření každodenního sabatu jako ve 4 přikázání Desatera, nevidím žádný velký rozdíl....Desatero ( a v něm celý zákon)...no to je zcela špatné vyjádření, co je míněno tím celým zákonem? Zákon Mojžíšův v Knize Zákona? A předáno? Kde se píše o tom, že Bůh vyhlásil Desatero a pak ho ještě předal Mojžíšovi a ten ho rychle napsal do knihy Zákona ještě předtím, než ho Bůh vlastním prstem napsal na kamenné desky?Celý Mojžíšův Zákon rozhodně nebyl vyřčen celý napoprvé Mojžíšovi, ale byl psán na několikrát, i na Sinaji byl Mojžíš kvůli tomu z Bohem několikrát cca 2-3x.


... Samotné přikázání o sobotě přišlo až vydáním Desatera Zákona a až o něco později přikázání o svatém shromáždění Izraele toho dne, ač se dá klidně považovat za den přikázání o svatém shromáždění sedmého dne den vyhlášení Desatera Zákona.

Zde Hospodin hovoří o zákoně, jehož součásti je i pravidelná slavnost Hospodinova dne sedmého neboli odpočinutí soboty svaté! A to vše ještě před Sinajem!
[KB1613] Ex 16:4 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, já dám vám chleba s nebe jako déšť, a vycházeti bude lid a sbírati, což by postačilo na každý den, abych ho zkusil, bude-li choditi v zákoně mém, či nebude. (…hayelekh betorati…)

Poprvé se, kdy se v Bibli KB1613 použije přímo slovo SOBOTA (šabbat)
O šabatu - dnu odpočinutí - mluvil k Izraelcům Bůh na poušti již před sepsáním Desatera…Lid Izraele tak o sobotě věděl dříve, než přišel k Sinaji.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).

[KB1613] Ex 16:25 I řekl Mojžíš: Jeztež to dnes, poněvadž sobota jest dnes Hospodinu; dnes toho nenaleznete na poli. (…shabat…).


[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).


[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.
Ještě nebylo vydáno Desatero a už židé a pohané-proselyté věděli, že je sobota  je den odpočinutí Hospodina a vždy je Hospodin upozornil kdy to bude (den sedmý). Takže samotné přikázání o sobotě rozhodně nepřišlo až s vydáním Desatera, ale již dříve. Jestli to byly 2-3 měsíce nebo rok nevím, to je totiž úplně jedno. Sobota byla dána všem zúčastněným před Desaterem  a to nelze nijak popřít. A bylo tam i mnoho lidu jiného, kteří vyšli se židy z Egypta, čili nejspíš pohané-proselyté.

...Mojžíšův Zákon nebyl přidán Izraeli kvůli nedodržování Desatera, Desatero samo je Zákonem a další Mojžíšova ustanovení jsou přikázání Zákona, Deset Božích slov Zákona a dalších na 600 přikázání ohledně Desatera - samotného Zákona. Bez Desatera Zákona nejsou jeho přikázání - Desatero je samo podstatou Zákona - Zákon sám. Tak jak to rozlišuješ ty, ani Židé nerozlišují.
Obřadní zákony a slavnostní dny byly dány až poté, co do světa vstoupil hřích. Přidané obětní zákony a ustanovení Ježíš přibil na kříž a tím je svou smrtí zrušil. Mohl si je dovolit zrušit, protože to jsou zákony, které On sám dal Mojžíšovi, aby ukazovaly na Krista, aby nám ho pomohli identifikovat. Tyto obřadní (ceremoniální) a justiční + další civilní zákony a přikázání, jejichž součástí byli i některé další znovu (víckrát) zmíněné dosud platící morální zákony, byly stínem kříže, stínem věcí budoucích, především přinášené oběti poukazovaly na Kristovu smrt.
Zatímco přestoupení Desatera je hřích, přestoupení Mojžíšova zákona není hřích.
Zatímco Desatero bylo umístěno uvnitř truhly smlouvy, Kniha Mojžíšova zákona byla umístěna vedle truhly smluvy.
Obřadní zákony dávaly Izraelcům pokyny o spletitých a rozmanitých služebních povinnostech áronského kněžství. Tyto obřadní zákony, které byly považovány „proti lidem“ byly zrušeny jak ve své funkci, tak ve svém používání (Kol. 2x14). Kletby a soudy tohoto zákona, které vynášejí tresty za přestoupení, naprosto chybí v Desateru. Soudní část začíná v Ex 21,2 a zabývá se spory mezi lidmi a následnými tresty pro viníka. Ceremoniální část začíná v Ex 25,1 a řídí náboženský život Izraele. Mojžíšův zákon byl jen přechodný, měl svůj počátek, průběh i konec, a byl zaveden Bohem jen proto, že panoval hřích, a měl smířit hřích a přestoupení. Mojžíš jej přijal vnuknutím od Boha a zapsal do knihy.
Obětní řád byl zaveden, aby „člověk obětoval dary i oběti za hříchy (Žid 5x1). Tzn., že tento řád a kněžství byly zavedeny, když byl přestoupen zákon Boží (Desatero), který zavrhuje hřích, a proto měl být opatřen obrazný lék. Předepsané obřady a oběti poukazovaly na naplnění zaslíbení, že Bůh opatří v Kristu zástupce, který zemře místo hříšníka za jeho hříchy. A takto Kristus plně obhájí Otcův zákon. Když přešlo kněžství z rodu Árona na Krista, byl zrušen celkový obřadní zákon kněžství. Chrámová opona se roztrhla na dvě části, když Kristus zemřel na kříži. To naznačovalo, že ustal celý pozemský obřadní řád. Stín byl vystřídán podstatou a musel ustoupit. Obřadní zákon byl naplněn, realita získala novou podobu. Ostatní civilní zákony už nejsou zapotřebí, protože církev už není národem. Po ukřižování by bylo bývalo popření víry v Krista, bylo-li by ještě obětováno, neboť prolitou smírčí krev nebylo již třeba zobrazovat obřady. Židé ovšem pokračovali i po ukřižování ve svých obřadech a stínových službách, ale jen proto, že zavrhli Mesiáše, jenž byl tím symbolizován, a dodnes očekávají jiného. Jejich obětní služba se rychle stala prázdnou formou a brzy bylo zjevné, že sláva pominula a chrám zůstal pustý.

...Ovšem oni byli Židy, kulticky a obřadně obřízkou (+křtem proselytů) smluvně zasvěcenými do obecenství Izraele s Bohem. Ty nejsi Žid, jsi pohan, který se obrací přes Mesiáše k Bohu Izraele a to bez kultické obřízky, obřízkou srdce a skrze víru. Jsi vázán pouhou vírou k Bohu a nikoliv vírou + kultickým závazkem a smlouvou Mojžíšovskou skrze Zákon (tedy Desatero). Samotní uvěřivší pohané v Mesiáše Božího (křesťané, kristovci) jsou právě pro tebe důležití a ne Židé (i Mesiánští věřící v Ježíše jako Mesiáše - Krista). Uvědom si to. 
Jenže všichni apoštolové píšou v NZ, že Desatero, které je spojeno s Láskou a soudem, budeme jím souzeni!, musíme dodržovat až do 2 příchodu Ježíše Krista a máme mí stejnou víru jako měl On a i apoštolové či první křesťané a to hodlám podle Písma rozhodně dodržet. Samotni uvěřivší pohané ani židé pro mne nejsou až tak důležití, ani jedni ani druzí, důležitý je jen Ježíš a apoštolové a jejich životy, kterými nám dávali příklad. Uvěřivši pohané už začali do pravé víry přimichávat bludy a uý za doby ap. Pavla, proto jsou pro mne méně věrohodní.

[KB1613] 1 J 2:3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázaní jeho ostříháme.

[NBK] 1J 2:4 Kdo říká: "Znám ho," a nezachovává jeho přikázání, je lhář a není v něm pravda.

[KB1613] 1 J 2:5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.

[CEP2001] 1 J 2:6 Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.

[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

[KB1613] 2 P 3:2 Abyste pamatovali na slova předpověděná od svatých proroků, a na přikázaní vydané od nás apoštolů Pána a spasitele.

[KB1613] Jk 1:25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

[KB1613] Jk 2:8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.


[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.


[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte. Ať se nám neztratí ze zřetele jasná pravda, která je obsažená v těchto verších. Toto je ten zákon, podle kterého budeme souzeni! Jakub nezanechává prostor pro pochybnosti o tom, o jaký zákon se jedná. Cituje dvě z desatera přikázání. A všimněte si, jak definuje tento zákon jako celek. Konstatuje, že jsme odpovědní za zachovávání celého zákona. A kolik přikázání je obsaženo v „celém zákoně“? Deset! Čeho se dopustíme, když porušíme jediné z těchto deseti? Jakub jasně odpovídá – přestoupíme zákon. A právě tak je hřích charakterizován v Bibli (1 J 3x4). Boží zákon je měřítkem pro občany jeho království a chování člověka k tomuto zákonu rozhoduje, bude-li Bohem přijat, anebo zavržen.


[KB1613] 2 P 2:21 Lépe by zajisté jim bylo nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázaní. 

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.
Těžkých není právě jenom těch 10, takže je jasné, že se zde nemluví o 613 přikázáních a ustanoveních z Knihy Mojžíšovy. Přikázání Desatera nejsou také ani jednou v Písmu nazvána ustanoveními.

[KB1613] 2 J 1:4 Zradoval jsem se velmi, že jsem nalezl některé z synů tvých, an chodí v pravdě, jakož jsme přikázaní vzali od Otce.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.

[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města. 

ctrl c a ctrl v mi jde fakt dobře...

...Ale nutit křesťanům z pohanů sobotu jako závaznou pro shromažďování Izraele ne. Pro pohany je důležité, aby plnili to, co Zákon vyžaduje a ne co Zákon přikazuje.
Pokud věříš Ježíši a apoštolům Janu, Jakubovi a Petrovi, jejichž slova platí pro všechny, židy i pohany, budeš dobrovolně sobotu zachovávat a dodržovat k tomu dalších 9 přikázání (což určitě děláš), pokud ne je to Tvůj problém a nebudeš Blahoslavený a možná se ani nedostaneš do nebe a tam ke dřevu života. To vše neříkám já, ale Písmo. Vyber si sám.
Já jsem si už vybral 100% Biblickou Pravdu!

...Adventistický Bůh nemá - dle uživatele Mikima - v neděli čas, protože musí pracovat :-)

[KB1613] Gn 2:2 A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal; a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž byl dělal.

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.  

Jan 5:17  Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

Židům 4:3  Neboť do odpočinutí vcházíme jen my, kdo jsme uvěřili, jak bylo řečeno: `Přísahal jsem ve svém hněvu: Do mého odpočinutí nevejdou!´ To řekl Bůh, ač jeho odpočinutí trvá od chvíle, kdy stvořil svět.
Kde je v Písmu napsáno, že Bůh odpočívá v neděli? Kde je napsáno, že si na nás Bůh v neděli vyhradil alespoň nějaký čas? A že máme stejně jako on v neděli odpočívat?
Nikde!  

A proč by sedmý den byl ten den, který si stanovil sám Mojžíš? Mojžíš musel stanovit den číslo jedna. Tady je důležité, abychom po šesti dnech si našli čas na odpočinek a na Boha. Sobota je sedmý den, Den odpočinku. Důležité je číslo sedm.

A nikdy Pán Ježíš tento den nepovýšil na jiná přikázání.  Vy jste ze soboty udělali Den svého povýšení nad ostatní církve, Den vlastní pýchy. Bůh žehná každý den. A žehná i v neděli, když tam babičky, které podle Tebe s*****í, jdou poděkovat Bohu. Styď se za svoji pýchu. Děláš ostudu své sektě!!!

Kde jsi přišel na to, že sedmý den stanovil Mojžíš? Na to jsi sám přišel z tohoto verše?

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra.  

přidám ještě další Hospodinové výroky:

[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…)
Jak vidíš tento den stanovil Hospodin, nikoliv Mojžíš!
...A nikdy Pán Ježíš tento den nepovýšil na jiná přikázání. 
Já snad někde píšu, že ano? Je to čtvrté přikázání a přesně tak ho beru i já podle pořadí důležitosti...
...Vy jste ze soboty udělali Den svého povýšení nad ostatní církve, Den vlastní pýchy. Bůh žehná každý den. A žehná i v neděli, když tam babičky, které podle Tebe s*****í, jdou poděkovat Bohu. Styď se za svoji pýchu. Děláš ostudu své sektě!!!
To může napsat jedině naprostý blb. Kde je v Písmu napsáno, že Bůh žehná v neděli nebo každý den? Neděláš tak náhodou spíše ty tvojím falešným výkladem ostudu sám sobě před Bohem? A z Boha lháře?

Vůbec jsi neodpověděl  a mlžíš!!! Typické pro sekty!!!

A kdo jim učil den číslo 1? Od čeho počítali den 1? Jak poznali, že je to šestý den a zítra bude sedmý? Kde je začátek? Jen  mlžíš??? A co světili v Egyptě a co světil Abraham  a Noe? Vůbec neumíš odpovědět  a budeš mne nazývat blbem?

A proč EGW si nevšimne ve vidění Pána Ježíše? To je jasný důkaz, že jeho milost vůbec neznala a je falešnou prorokyní i falešným učitelem. A proč má ve svých knihách bludy a chyby, když je tak dokonalá: Vymýšlí si nesmysly. Mazaná prorokyně  a otázkou je , komu slouží. Já z Boha lháře nedělám, já chci znát pravdu  a vy adventisté ji nemáte!!!!!!

Asi Bůh ne? Od čeho počítali den 1? Od stvoření země, kdy byl tento den nazván prvním! A pokud nevěděli, Bůh jim vždy oznámil např. zítra bude den sedmý, takže podle toho museli vědět, že další den je den první, druhý atd. Jestli měli nějaký kalendář nevím, to pro mně není vůbec důležité.

...A co světili v Egyptě a co světil Abraham  a Noe?

Proč dáváš takové hloupé otázky, když víš, že v nich v Písmu není žádná odpověd? Zeptej se Boha, já nejsem vševědoucí!

Furt dokola se ptáš a proč a proč a proč, ty jsi horší než malé děcko...

Těžká otázka, ale chtěl opravdu Ježíš jako člověk umřít? Přišel snad na tuto zemi s hlavním cílem za nás zemřít? Písmo a sám Ježíš potvrzuje, že hlavním důvodem proč přišel bylo nás učit a také kazit skutky ďáblovy, o umírání on sám nemluvil nic, ale jistě znal SZ proroctví, že bude muset zemřít, protože byl člověk jako my s našími lidskými sklony, rozhodně umřít nechtěl, který normální člověk chce dobrovolně umřít, že? Navíc nezemřel "dobrovolně", ale byl židy zavražděn a byl nevinný. Proto i jeho modlitba v Getsemane je o tom, že se mu nechce umírat, ale ať se "Tvá vůle Otče stane". Věděl ale také, že po třech dnech vstane a to bylo zřejmě jako člověku jeho jedinou nadějí. Ale nic se neděje náhodou a byl již vybrán před založením světa jako beránek, otázka, zda si to jako člověk Ježíš uvědomoval, že byl takto předzvěděn...

Trochu budu oponovat v tom, že Ježíš nevěděl, že má umřít. Mluvil o tom, že bude zabit a třetího dne vstane. Tedy věděl, že zemře násilnou smrtí, jak bylo i prorokováno. Že umřít netoužil je zřejmé z jeho modlitby v Getsemane. Že se rozhodl podvolit Boží vůli, tedy tomu co se mělo stát také a z toho je zřejmé že vydal zcela dobrovolně - naznačuje to i jeho jednání při jeho zatčení. Tedy rozhodl se dobrovolně nikoliv nedobrovolně. Ale proč takový zmar či zklamání, že ho Bůh opustil? Vždyť jasně věděl, že bude zabit a vzkříšen. Pokud to byl predestinační Bůh - Syn, který vše věděl a znal předem, pak jak to že toto nevěděl a zjevně asi očekával něco jiného a neviděl a neznal důvod toho, proč ho Bůh opustil. Pokud tedy Ježíš byl vyprázdněn zcela svého predestanačního vědomí, že si neuvědomoval jako člověk ani to, že byl předzvěděn k Mesiášství (tedy až k smrti zabitím a ke vzkříšení), jak tedy si mohl uvědomovat, že je Boží predestinační Syn, tedy Bůh, že se pro to narodil a přišel na svět (tedy věděl, že k tomu byl předzvěděn) atd. atd. Ale ani tak o toto mi v této diskuzi nejde, zde se prostě neshodneme - Bůh opouští Boha? Má otázka je, co Ježíš očekával, když byl zjevně "vykolejen" z toho, že ho jeho Bůh opustil? Tato otázka se týká spíše Mesiášství samotného, bych řekl. Do té doby byl Bůh stále s ním a vždy ho slyšel a vyslyšel. Na kříži ho opustil. Co očekával Ježíš tím, že Bůh s ním zůstane i této jeho poslední hodince na kříži? Rozumíš?

...Ale proč takový zmar či zklamání, že ho Bůh opustil? Vždyť jasně věděl, že bude zabit a vzkříšen.

podle mně u něj převládalo v tu chvíli ze 100% člověčentsví (přirozenost), a který normální člověk by v tu chvíli neřekl to samé?

rozumím, ale neumím přesně odpovědět, každopádně jeho lidská přirozenost mu bránila, aby umřel, to samé i ty, kdybys měl být neprávem ukřižovaný a visel přibitý na kříži, a i kdybys věděl, že budeš možná vzkříšen (jako člověk který pochybuje), nebyl by jsi snad osobně v Bohu zklamán, že tě ještě nenechal nějakou dobu ostatní učit a přesvědčovat?

To mi přijde divné, že by v Ježíši jednou převládal člověk (lidství) nad Bohem (božstvím). To mi přijde spíše vysvětlitelnější, že do té doby byl s člověkem Ježíšem Bůh a na kříži člověka Ježíše Bůh opustil. Pokud byla Ježíšova přirozenost boholidská, pak nemohlo převládat jednou to či ono. Silný Bůh v době, kdy mu smrt nehrozila a slabý člověk tehdy, když už bylo jasné, že bude zabit? To mi na Ježíše vznáší pohanu. 

No právě, já jsem člověk. Ale Bůh - Syn, co pochybuje o svém Bohu - Otci, že ho vzkřísí, který věděl, proč jde na svět, co má vykonat, že má zemřít, a že bude vzkříšen? Mít to vědomí jako bůh, a že se i vlastní mocí vzkřísím, fakt bych byl i velice silný člověk a všemu tomu bych se jen smál. Navíc bych věděl zcela jasně, co dělám, proč to dělám, a nežádal bych aby ten kalich byl ode mne vzat, kdyby to bylo jen možné, protože bych věděl, že to možné rozhodně není.

Ale zpět k té mé otázce. Co očekával Ježíš, když byl tak "překvapen neočekávaným" opuštěním jeho Bohem? Myslím, že nic není v Písmu nadarmo zapsáno.

Jeho přirozenost nebyla nikdy boholidská, ale jen čistě lidská, Ježíš se nenarodil jako bohočlověk, ale jako člověk, který má Boží původ, kdyby se narodil jako bohočlověk, pak by nepotřeboval k ničemu pomoc svého Otce, ale vše by dělal sám, uzdravoval by sám. A víme, že sám nemohl udělat nic, ale vše vždy dělal Otec skrze něho.

... Mít to vědomí jako bůh, a že se i vlastní mocí vzkřísím, fakt bych byl i velice silný člověk a všemu tomu bych se jen smál.

Jenže Ježíš se sám nevzkřísil, ale vzkřísil ho Bůh jak je v Písmu napsáno.

Ježíšova přirozenost. Obávám se, že někteří jiní než já nebudou s tebou souhlasit, ač tedy věříš asi stejně jako oni, že Ježíš jako predistanační Bůh Syn existoval před svým lidstvím. Boží původ. Proti tomu nejsem. Takě věřím, že byl počat z Ducha svatého, ovšem mužem Josefem ze semene Davidova. Ale opět opakuji, že na toto jsem se neptal.

Vzkříšení Ježíšovo. Tady se obávám, že církve učí i jinak než ty a to podle mystiky Jana - J2,19-21  J10,17-18.  Znovu však opakuji, o toto mi v otázkou nešlo.

Rozumím i jak jsi psal, že mi mou otázku zodpovědět numíš a já to beru za upřímné a dobré jednání. Dobře se mi diskutovalo. Děkuji mikime.

Přes to vše, pár dobrých a upřímných - přímých lidiček jsem zde zaznamenal. 

Mějte se rádi a buďte sBohem. Tele

Momonce nic nedlužím. Se zájmem o to, kdo je či není  komu a proč 'bratr v Kristu', doptává se jiných.

Tele nestará se slovy u piva (nepiji pivo, hostince jako Myslivec nenavštěvuji) o jiné. O ty, o které se stará, bohapustými slovy nepečuje. 

Taková 'starostlivost' je pro Tele drbáním, tlacháním, pomluvou. A 'kámoš' skočil Momonce na lep. Stará se, stará, o sebe sama a to, jak by si svůj názor obhájila, že sprosťákovi a hulvátovi  nemůže být Tele bratrem v Kristu. 

Poslechnu tě ...

Jirko, projití rozzuřeným davem i to, že se nakonec sám vydal chrámové stráži bez boje, který sám svým zásahem zastavil, mohu vysvětlit jednoduchým způsobem i z oněch Písem, se znalostí toho, kým a ke komu se řadili učedníci - apoštolové. Nebudu to zde rozebírat ani s tebou. Promiň. Jen - já psal, že Ježíš měl tu moc zavčas utéci nebo i odvolat, ale že se rozhodl se vydat. A od té doby, co ho zajali, už neměl tu moc. Vydal se a byl Bohem vydán. Jinak, Jirko, historicky-vědecká víra? Co to je?

Jinak jsem ti soukromě psal. Tam mi můžeš soukromě napsat, co máš osobně ke mně na srdci. 

Momonko, já vím, co tam psal. Zeptal jsem se a Pán mi odpověděl.

Pán Ježíš nepřinesl Zákon (ten byl dán skrze Mojžíše), ale skrze Ježíše Krista se stala milost a pravda. Pán Ježíš přece nepřišel soudit, nýbrž zachránit. Jeho odpověď se tudíž netýkala toho, je-li nebo není hodna smrti, ale měla se dotknout jejich svědomí. Byli horlivými zastánci Zákona a sami jej nezachovali, když přivedli jen ženu. Čekali, že Pán Ježíš řekne něco ve smyslu nekamenovat, čímž by jim dal příležitost ho obžalovat z nedodržení Zákona tak, jako Jej jindy obviňovali, že nedodržuje sobotu. Ale Pán jim nastavil zrcadlo a když se v něm viděli, uvědomili si, že nemají právo soudit ani cizoložnici ani Pána.  

Tož tak.

Ne, to mě nenapadlo. A je zvláštní, že se tu dopouštíš téhož, z čeho jsi obvinil mě a vůbec ti to nevadí. Mě nepravdivé spekulace nenapadají.

Co to je "Tvá mystika"? Uvedl jsem místa Písma, která to, co jsem napsal, podporují. Ty jsi na podporu svých tvrzení neuvedl jediné. I když připouštím, že něco z toho, cos napsal, mohlo tak skutečně být a dala by se pro to najít i příslušná místa v Písmu, ale je to mnohem více "na vodě", než to, co jsem napsal.

No nic. Je to vskutku tak okrajové téma, že už nemá smysl se jím dále zabývat.

Jinak ten mnou zastávaný zastávají zjevně i překladatelé bible (ČPS). K tvé mystice ti dala verš Momonka (je uveden v překladech jak odkaz). Pokud čteš bibli, pak bys měl i znát, proč Židé trvali na tom, aby Ježíše Pilát odsoudil k smrti kříže, ač sám na něm vinu neshledal. A měl bys znát, i obvinění Židů před Pilátem, čímž ho donutili k vydání Ježíše na smrt. Židé se několikrát pokoušeli o to samé - například s mincí s vyobrazením císaře. Proč bych kopíroval Písma, bibli máš. O podpoře tvého 'zjevení' v Písmu nic nenalézám. 

Nechci se přít, ač to tak vypadá. Nabízím pouze alternativní reálný výklad příběhu, nepředstavovaný jako "pravé Duchem poznané a Ježíšem osobně řečené poznání" toho, co Ježíš psal v chrámu na zem. Co Ježíš prstem psal na zem, také nevím, a je-li zaznamenáno pouze to, že si jen podřepl a psal prstem na zem jak po té, co byl dotázán, tak po té, co odpověděl a žalobci odcházeli, pak se neptám po tom, co že to psal, ale proč tak jednal. A je-li dokonce napsáno, že to farizejové a zákoníci učinili proto, aby ho mohli obžalovat, pak je úplně jedno, jestli by přivedli oba provinilce nebo jen jednoho. Odpověď Ježíšova musela být "vychytralejší" než lež lest jeho protivníků, kteří mu usilovali o život.

Narozdíl od tebe si myslím jednoznačně, že Ježíš LV20,10 potvrdil. Narozdíl od tebe vím, že co je psáno o svědomí farizejů je pozdní dodatek řeckých méně důležitých přepisů, tedy jakýsi "církevní" dodatek. U význačných rukopisů tento dodatek chybí a mnohé české překlady jej vůbec neuvádějí. Také vím, co to znamená "starší" mezi farizeji a saduceji. Ale to už opravdu na okraj. Máš svůj způsob porozumění a já svůj.

Ke tvé okrajové poznámce o "vychytralosti". Je-li to pro tebe pejorativní, mohl bych použít jiná slova, třeba: mazanost, lstivost, rafinovanost ... nebo prostě vyjádření, že vychytralé nachytal na jejich vychytralost, lstivé polapil do jejich vlastní léčky ... tak je to přeci psáno i o Bohu a psal to Pavel, že moudré tohoto světa nachytá v jejich chytráctví. Je tedy vychytralejší nad zchytralé. A Ježíš toto předvedl několikrát. Například ohledně nachytávky s mincí, nebo je nachytal otázkou ohledně toho, kým je a kým je pro ně Jan Křtitel. 

Ježíš v tomto příběhu jednoduše nachytal farizeje a saduceje v jejich vlastním chytráctví a polapil je do jejich vlastní léčky. Pointou příběhu rozhodně není to, co Ježíš psal prstem na zem. Mimochodem - nikoliv do písku, ale na zem v chrámu. Ani pro evangelistu nebylo důležité zaznamenat, co Ježíš psal, protože to jednoduše nevěděl a ani farizeové a zákoníci nic takového neviděli a nepřečetli si, ač všichni stáli u Ježíše, a protože nic takového, co naznačuje Willy, nebylo ani psáno do písku. Ale tohle je jen mé realistické pojetí, ne vaše.

Já si ani nemyslím, že Ježíš apeloval na svědomí těch, kdo přivedli onu ženu, jako spíše že prohlédl jejich lest a chytil je do jejich vlastní pasti.

Ohledně použití slova vychytralost - že byl Ježíš vychytralejší nad ty vychytralé, tě už přesvědčovat nebudu, když to má pro tebe negativní náboj morálky.

Píšeš něco o církevním dodatku, který podle Tebe není snad správný? Nebo proč je pro Tebe důležité mě na to upozornit? Proč se tedy sebrali a odešli?    Církevní dodatek je prostě dodatek, který vůbec není v původních rukopisech. Pak se hold stane, že třeba i dodatky ke vzkříšení nebo vstání "z mrtvých" v evangeliích Matouše a Marka zavádějí. Svoje pojetí příběhu jsem ti přeci několikrát vysvětlil. Ježíš měl na výběr se buď provinit proti Mojžíšovu Zákonu nebo proti Císařským zákonům. Židé nesměli na území ve správě Říma nikoho na ulici zabít a ani popravit bez rozhodnutí protektora. A Ježíš je svou odpovědí vystavil do pozice těch, kdo by se provinili proti Římu. Rozumíš?

Jinak už této debaty zanechejme.

Pro tuto chvíli nevadí, že nevíš konkrétně, co mám na mysli. Šlo mě jen o to uvědomění si obecně.

Dt21,23 se vztahuje k pohřbu zlořečeného tentýž den, aby zlořečení (tedy důvod hněvu Hospodina) nezůstalo v božím lidu do dtuhého dne. 

Ž22 mi pasuje.

Ale jistě na kříži se nemuselo jednat o více, než o důkaz jeho Mesiášství v Božím Synovství až na smrt kříže.

Díky za odpověď.

...Ona vidí svítící přikázání o sobotě a z toho vyvodí závěr o chybě, které se dopustila její dřívější sekta, které nevyšlo proroctví o konci světa.