Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Hana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15274, komentáře < 7 dní: 364, komentářů celkem: 330597, adminů: 60, uživatelů: 4852  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 138 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Willy
JirkaB

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Dva mýty o festivalu UNITED
·EXISTUJE SPASENÍ V JUDAISMU?
·Politicky nekorektně o Američanech, jejich víře a lžích
·Obnova ´´tradiční rodiny´´?
·Praha zažila další Den pro rodinu
·Pochod pro rodinu 2018
·Zpravodaj Bratrské jednoty baptistů - 03/2018
·Byl jsem uprchlík a neujali jste se mne…
·Posun křesťanských církví v nahlížení na islám během čtvrt století v ČR
·Pravé a Falešné Evangelium

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
95 155 170
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Martin Luther o sedmém dni
Vloženo Pátek, 10. červen 2016 @ 00:53:01 CEST Vložil: Tomas

Studijní materiály poslal Nepřihlášený

„Pamätaj na sviatočný deň, aby si ho svätil!" Sviatočný deň má meno z hebrejského sabbath; to vlastne znamená odpočívať, to jest nepracovať; preto hovorievame „sviatkovať" alebo „svätiť deň sviatočný". Boh oddelil v Starej zmluve siedmy deň a ustanovil ho za sviatok a prikázal ho svätiť viac ako ostatné. Toto prikázanie v zmysle zovňajšieho odpočívania je dané iba Židom, aby zanechali telesnú prácu a odpočívali, aby si aj ľudia aj dobytok načerpali nových síl a ustavičnou prácou neoslabli.

Toto však neskôr veľmi zúžili a hrubo zneužívali, takže sa aj pri Kristovi pohoršovali a nemohli zniesť takú prácu, ktorú oni sami v ten deň konali, ako čítame v evanjeliu; akoby zachovávaním prikázania bolo, keď sa nekoná nijaká zovňajšia práca. Ale toto nebolo jeho zmyslom. Jeho zmyslom bolo, aby sa sviatočný a nedeľný deň svätil, ako počujeme. Preto sa toto prikázanie nevzťahuje na nás kresťanov v tomto zovňajšom, hrubom zmysle; lebo je to celkom zovňajšia vec, ako aj ostatné ustanovenie Starej zmluvy o zovňajších obradoch, osobách, časoch a miestach; od toho všetkého Kristus oslobodil. Ale aby sme pre pospolitý ľud dali kresťanský zmysel tomu, čo Boh žiada od nás v tomto prikázaní, zachovaj si, že my sviatočné dni nezachovávame kvôli vzdelaným a učeným kresťanom, pretože títo to nepotrebujú, ale predovšetkým z telesnej príčiny a potreby ako aj príroda učí a žiada pre pospolitý ľud, pre služobníkov a služobnice, aby si po celotýždennej robote, službe aspoň jeden deň mohli odpočinúť a okriať. 


Potom však najmä preto, aby v takýto sviatočný deň (keďže inokedy nemajú na to príležitosť), mali možnosť a čas ísť na služby Božie. Aby sa mohli zísť počúvať slovo Božie a uvažovať o ňom, ako aj oslavovať Boha, zaspievať si a pomodliť sa. 13 / 60 Toto však, hovorím, nie je viazané na určitý čas ako u Židov, že to musí byť práve v tento alebo onen deň; lebo ani jeden deň sám v sebe nie je lepší ako druhý. Má sa tak diať v každý deň. Keďže to však pospolitý ľud nemôže dodržiavať, treba oddeliť na to aspoň jeden deň v týždni. A keďže oddávna bola určená na to nedeľa, ostávame pri nej, aby bol jednotný poriadok a aby nik nespôsobil neporiadok zbytočnými novotami. 

Toto je teda jednoduchý zmysel tohto prikázania, keď sa už zachováva sviatočný deň, aby sa takýto sviatočný deň využil na učenie slova Božieho. A tak vlastným úradom tohto dňa je kazateľský úrad kvôli mládeži a pospolitému ľudu. Ale svätenie netreba tak prísne zachovávať, aby sa zakazovala práca, ktorú nemožno odložiť. Preto na otázku, čo znamená „sviatočný deň svätiť", odpovedz: Sviatočný deň svätiť znamená pokladať ho za svätý. Čo je to pokladať ho za svätý? Nič iné, ako sväte hovoriť, konať a žiť. Veď sám deň nepotrebuje svätenie, lebo je sám od seba ako svätý stvorený. Boh však žiada, aby tebe bol svätý. A tak skrze teba je svätý alebo nesvätý podľa toho, či konáš v ňom svätú vec alebo nesvätú. 

V čom záleží toto svätenie? Nie v tom, že sa sedí za pecou a nepracuje alebo že sa podperíme kvietkom alebo že si oblečieme svoje najlepšie šaty, ale v tom, — ako som už bol povedal — že sa zaoberáme Božím slovom a cvičíme sa v ňom. Nám kresťanom každý deň má byť sviatočným dňom, teda len sväté veci máme konať, to je každý deň zaoberať sa Božím slovom, mať ho v srdci a v ústach. Ale preto — ako som povedal, — že nemáme všetci voľno, musíme použiť v týždni niekoľko hodín pre mládež alebo aspoň jeden deň pre celú pospolitosť, aby sme sa len slovom Božím zaoberali a učili sa Desať Božích prikázaní. Vieru všeobecnú kresťanskú a Otčenáš a aby sme celý svoj život a svoje chovanie sa radili podľa Božieho slova. Ak tento deň uplynie v cvičení a vzdelávaní sa, vtedy sa zachováva opravdivý sviatočný deň; ak nie, tak sa nemôže menovať kresťanským sviatkom. Lebo odpočívať a zaháľať celkom dobre môžu aj nekresťania, ako to robí celá armáda našich duchovných, keď denne stoja v kostole, vyspevujú a prespevujú, ale nesvätia sviatočný deň, pretože ani nekážu, ani neučia slovo Božie, ale práve proti nemu učia a žijú. 

Veď slovo Božie je svätosť nad všetky svätosti, ba jediná, ktorú my kresťania známe a máme. Lebo keby sme mali kosti čo aj všetkých svätých alebo sväté a posvätené šaty na jednej kope. nič by nám to nepomohlo, pretože všetko toto je mŕtva vec, ktorá nikoho nemôže posvätiť. Ale slovo Božie je podklad, ktorý všetko posväcuje a ktorým sú aj sami svätí všetci posvätení. V ktorúkoľvek hodinu sa teda slovo Božie zvestuje, počúva, číta a o ňom sa uvažuje, vtedy je ním posvätená osoba, deň a výkon, nie zovňajším výkonom, ale slovom, ktoré nás všetkých posväcuje. Preto stále hovorím, že celý náš život a všetka práca musí sa diať v slove Božom, ak sa majú ľúbiť Bohu alebo sa volať svätými. Kde sa takto deje, tam sa toto prikázanie uskutočňuje a naplňuje. A naopak, keď sa nejaký obrad alebo výkon odbavuje bez slova Božieho, Boh ho nepokladá za svätý a čo by a akokoľvek blyšťal a skvel, čo by bol ovešaný samými pozostatkami svätých, ako napr. všetky vymyslené mníšske rády, ktoré neznajú slovo Božie a svätosť hľadajú vo svojich skutkoch. Preto si pamätaj, že sila a moc tohto prikázania nie je v odpočívaní alebo vo svätení, teda aby tento deň slúžil zvláštnym svätým cvičeniam. Veď iná práca a zamestnanie volajú sa svätým cvičením len vtedy, keď je človek vopred svätý. Tu sa však musí diať také dielo, ktoré samého človeka posväcuje. Toto, ako sme počuli, sa deje jedine slovom Božím a na to sú zariadené a ustanovené určité miesta, časy a osoby a celé zovňajšie služby Božie, aby sa to verejne konalo. 

Keďže tak veľmi záleží na slove Božom, že bez neho nie je svätý ani jeden sviatok, treba vedieť aj to, že Boh prísne dbá, aby sa toto prikázanie zachovávalo a že tresce všetkých, ktorí znevažujú Jeho slovo, nechcú ho poslúchať ani sa mu učiť a to najmä v čase na to určenom. A tak proti tomuto prikázaniu hrešia nielen tí, čo hrubým spôsobom zneužívajú a znesväcujú sviatok, ako napríklad tí, čo pre lakomstvo alebo ľahkomyseľnosť nepočúvajú slovo Božie alebo sa povaľujú po krčmách a sú spití a nažratí ako svine, ale aj tí, čo počúvajú slovo božie ako ktorúkoľvek inú rozprávku a len zo zvyku idú na kázeň a z nej odchádzajú, takže na konci roku vedia len toľko ako pred rokom. Veď až doposiaľ si mysleli, že dobre svätili, keď v nedeľu si vypočuli omšu alebo evanjelium, no, na slovo Božie sa nik nepýtal, lenže ho ani nik neučil, Teraz, i keď máme slovo Božie, neodstránili sa zneužitia; dávame si síce stále kázať a napomínať, ale počúvame ho nevážne a bezstarostne. Preto vedz, že nejde len o počúvanie slova Božieho, ale že sa ho máš naučiť a zachovávať. Nemysli si, že to závisí len od teba alebo že na tom neveľmi záleží, ale vedz. že je to Božie prikázanie a ty budeš vydávať počet z toho, ako si počúval Jeho slovo, ako si sa mu naučil a si ho vážil. 

Preto treba trestať aj namyslencov, ktorí si po jednej dvoch kázaniach myslia, že už sú tak nasýtení a preplnení slovom Božím, že ho už teraz dobre poznajú a nepotrebujú viac nijakého majstra. Veď práve toto je hriech, ktorý sa dosiaľ počítal medzi smrteľné hriechy a nazýva sa akédia, to je lenivosť a presýtenosť. Je to nebezpečná a škodlivá nákaza, ktorou diabol ošialil a oklamal mnohé srdcia, aby nás premohol a znova nebadane zbavil Božieho slova. Lebo daj si povedať: i keby si ho veľmi dobre poznal a bol si vo všetkom majstrom, predsa každý deň si v ríši diablovej, ktorý vo dne v noci číha, aby ťa prekvapil a zaštepil ti do srdca neveru a zlé myšlienky proti predošlým i proti všetkým prikázaniam. Preto slovo Božie vždy musíš mať v srdci, ústach a ušiach. Ak je však srdce lenivé a slovo Božie sa nekáže, diabol zaútočí a narobí škody prv, než sa nazdáme. A zas, kde ho vážne berú, poslúchajú a ním sa zaoberajú, tam má moc, že neodchádza bez úžitku, ale zakaždým vzbudí nový rozum, vôľu a myseľ a očistí srdce a myšlienky. Lebo slovo Božie nie je neúčinné ani mŕtve, ale účinné a živé. A keby nás k nemu nijaký zisk a osoh nelákal, predsa každého má to povzbudzovať, že zaháňa a na útek prinucuje diabla. Takto sa toto prikázanie zachováva a je to Bohu milšie ako všetky ostatné blýskavé pokrytecké skutky.

Velký katechismus

 
Příbuzné odkazy
· Více Studijní materiály
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Studijní materiály:
Plzeňská náboženská scéna III.


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Martin Luther o sedmém dni" | Přihlásit/Vytvořit účet | 65 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 12. červen 2016 @ 22:35:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Zajímavá motanice. To ovšem dost osvětluje situaci jeho následovníků.



Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pátek, 10. červen 2016 @ 10:12:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Vždycky si o svátečním dlouho schrupnu a relaxuju :).



Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Pondělí, 13. červen 2016 @ 14:07:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky mám sedmý den sobotu.


]


Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 10. červen 2016 @ 10:13:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tady je krásně vidět jak byl Luther mimo poznání o sobotním dni odpočinku, jak byl stále ovlivněn řk církví a jejími tradicemi namísto pravdou obsaženou v Písmu, tzn. Desateru v původním znění aj., např. vůbec nebere v úvahu, že se první křesťané scházeli pouze a jen v sobotu - viz apoštolové, a že Ježíš ani Otec sedmý den - sobotní den odpočinku nikdy nezměnil na první den - nedělní jak všichni víme a neexistuje pro to jediný důkaz. A už vůbec ne, že každý den je den odpočinku, v tom byl Luther opravdu úplně mimo a nebral vůbec v úvahu co se píše v Písmu o jeho zachovávání.



Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 11:47:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
,,že se první křesťané scházeli pouze a jen v sobotu - viz apoštolové...,,

... ap. Pavel bol výnimkou... pre neho boli všetky dni rovnaké:
Rímskym 14:5  Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý; iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). Len nech je každý úplne presvedčený o svojom.

pre Luthera bola dôležitá nedeľa... my v zbore sa stretávame v stredu o 18 00 hod... to je pre mňa ,,sobota,, alebo ,,nedeľa,, ?
 ja som ,,úplne presvedčený o svojom.,, že všetci adventisti by mali svätiť stredu od 18 00 hod do štvrtku 19 30 hod... tak...


]


Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 10. červen 2016 @ 13:21:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Rímskym 14:5  Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý; iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). Len nech je každý úplne presvedčený o svojom.


to je tak, jak někdo kdo nerozumí Bibli si ji vykládá po svém nebo po Lutherovi, ap. Pavel nebyl žádnou výjimkou ale světil sobotu stejně jako všichni první křesťané, tak jako židé a spolu s adventisty i přes 500 denominací po celém světě dodnes.

klidně ti to zkopíruji po třicáté...


Ř 14,5.6 dle kontextu odkazuje na postní dny a ne na soboty (Argumenty Dr. Desmonda Forda pro platnost soboty)

[KB1613] Ř 14:5 Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď.

[NBK] Ř 14:6 Kdo zachovává den, zachovává [ho] Pánu, a kdo ten den nezachovává, nezachovává [ho] Pánu. Kdo jí, jí Pánu, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, nejí Pánu a děkuje Bohu.
Všimněme si nejprve, o čem tento text nehovoří. V našem rozboru nám pomohou dvě otázky. Říká text něco o sobotě? Říká něco o bohoslužbě? Rozhodně ne! Pisatel se zmiňuje o děkování Bohu, ale ne o sobotě, ani o uctívání Boha. Proto by bylo nebezpečné vztahovat tento text na sobotu. Jakého dne se tedy verš týká? Jaký den hodnotí? Je to docela jednoduché. Pavel píše o tom, že člověk vyvyšuje jeden den nad druhý. Nehovoří o sobotě, o bohoslužbě ani o Božím přikázání – jenom o tom, jak sám člověk osobně hodnotí různé dny. Je zřejmé, že Pavel rozebírá lidské názory, ne božské přikázání psané Božím prstem na kamenné desky. První verš kapitoly nám nabízí klíč: Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech (Řím. 14x1). Pavel píše těm, kteří jsou ve víře „silní“, o těch, kteří jsou ve víře „slabí“. Těm silným ve víře vadí „nepřít se o názorech“, neposuzovat sporné záležitosti. Jedním z těchto rozdílů byla otázka jedení masa obětovaného modlám (1 Kor. 8). Většinu masa, které se prodávalo na trhu, obětoval nejprve prodávající modlám. Někteří úzkostliví židovští křesťané věřili, že jedení masa obětovaného modlám je stejně špatné jako samotné modlářství. Mnozí z nich se stali vegetariány, a to ne kvůli fyzickému zdraví, ale aby se vyhnuli duchovnímu znečištění. To se stalo předmětem sporu sborů v Římě. Kromě jedení masa někteří stále ještě věřili, že půsty mají význam pro spravedlnost člověka (Luk. 18x12). Tato skupina se v určité dny postila. Ty, kteří se v uvedené dny nepostili, posuzovali velmi přísněPavel píše: „Někdo rozlišuje dny…(Řím. 14x5) a také: Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu, a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.(Řím. 14x6). Někteří ze židovských křesťanů nepřestali zachovávat své dřívější postní dny. Jejich „víra byla slabá“. Podle sebe hodnotili ostatní a způsobovalo to rozdělení v církvi. K tomuto rozdělení docházelo na základě lidských názorů, nešlo o základní otázky učení. Apoštol Pavel se k tomu vyjadřuje přímo: „Jestliže se rozhodnete postit se, v pořádku, nikoho jiného však nesuďte, když jedná jinak než vy.“ Pavel měl především zájem o jednotlivce, kteří rozdělují církev ve věcech týkajících se lidských názorů, ne v záležitostech Božího zákona. Vzpomeňte si, jak energicky tvrdí: Zákon je tedy sám v sobě svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré (Řím. 7x12). Jasně uvádí: „Ze zákona pochází poznání hříchu“ a „hřích bych nepoznal, kdyby nebylo zákona“ (Řím. 3x20, 7x7). Potom dodává: To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne? Naopak, zákon potvrzujeme (Řím. 3x31). Pavlův názor na zákon je jasný. Je jisté, že ve 14. kapitole Římanům neodporuje všemu tomu, co v epištole předtím uvedl. /Mark A. Finley, Téměř zapomenutý den, str.90-92/.

takže Tvoje přesvědčení o jiném dni než o sobotě je zcela falešné a liché a nebiblické a hodné leda tak k odsouzení!!!


]


Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 14:17:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
to je tak, jak někdo kdo nerozumí Bibli si ji vykládá po svém nebo po Lutherovi...

no vykladať so bibliu podľa Ellen je čistá katastrofa, keďže Boh nikdy neformuloval učenie cez ženu... žeby bol adventizmus výnimkou??? 
------------------------------------------------------------------------------------------------
Pavel píše o tom, že člověk vyvyšuje jeden den nad druhý. Nehovoří o sobotě...

paráda... Pavel píše o všetkých dňoch v týždni, ale určite nemyslel sobotu, keďže adventistovi to nevyhovuje... výklad: všetky dni sú rovnaké, okrem soboty je majstrovským dielom zmanipulovaného textu...
--------------------------------------------------------------------------------------------

no a tu je ďalšia ukážka ako zmanipulovať biblický text... to môže skutočne len adventista siedmeha dňa...

Tato skupina se v určité dny postila. Ty, kteří se v uvedené dny nepostili, posuzovali velmi přísně

...spojiť sobotu s jedením mäsa, to je možné len a len výlučne u adventizmu... ak tento text vysvetlíš tak ako ho myslel Pavel, totiž v kontexte svedomia a jedenia mäsa, tak odrazu nevieš čo myslel s tým že všetky dni sú rovnaké... ale ak spojíš mäso so sobotou (čo Pavla ani vo sne nenapadlo) tak dosiahneš svoje... ach tá požehnaná Ellen...

P.S. teraz neviem či smiem v sobotu jesť mäso, alebo nie... dám si halušky...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 10. červen 2016 @ 16:10:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...no a tu je ďalšia ukážka ako zmanipulovať biblický text... to môže skutočne len adventista siedmeha dňa...


to není žádná manipulace, to je holý fakt, ale ty Bibli nevěříš a pokud ano vykládáš si ji podle sebe a k tomu ještě úplně blbě, takže si dělej v sobotu co chceš, když je ti biblická pravda úplně jedno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 17:24:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...určite sobotu nespojím s mäsom obetovaným modlám... za taký výklad by sa nehanbil ani mormon


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 10. červen 2016 @ 21:27:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vis satan vzdy utoci na pravdu. Zamysli se proc se tak propiraji adventistye vcetne jejich soboty a ne jine protestanske cirkve? Odpoved je jednoducha adventiste meji v necem pravdu neebudu rozebirat oficial i uceni adventistu ke kteremu mam vyhrady ale neco pravdy tam bude. Ty krestany ktere ma satan pod kontrolou tak na ty nema duvod utocit to si uvedom. Kazdej z nad ma rozum k tomu aby jej pouzival takze ja nerikam cemu mas verit to je tvoje vec ty se budes sam zasabe zodpovidat pred bohem.. Jenom pouzivej rozum ktery ti dal Buh.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 21:37:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zamysli se proc se tak propiraji adventistye vcetne jejich soboty a ne jine protestanske cirkve? ...

no protože sem vkladajú články a ľudia na ne reagujú... nech prestanú vkladať falošné články a zaručene nikto nebude na ne reagovať...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 11. červen 2016 @ 15:44:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...no protože sem vkladajú články a ľudia na ne reagujú... nech prestanú vkladať falošné články a zaručene nikto nebude na ne reagovať...

nelži, nikdo z adventistů tady nevkládá falešné články o adventistech, to děláš ty spíše jako nepříhlášený a pokud je to slovensky, tak je to více než pravděpodobné...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Sobota, 11. červen 2016 @ 21:53:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protoze v postate jsou poze dve zakladni verze evangelia jedno je o nedeli a druhe o sobote. Dnes vsichni protestante krom adventistu sveti nedeli. Jestli jsi to jeste nepochopil tak neni zadny rozdil mezi katolikem a protestantem co sveti nefeli. Je to slozitejsi protestanze svetici nedeli nebo kterykoli den tydne krome soboty jsou v podstaze katolici podlehajici autorite papeze. Ti protedtsnte si to ale neuvedomuji a nepripousteji ale v realu pro Boha jsou katolici.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 11. červen 2016 @ 15:43:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty jsi tak krásně mimo...


]


Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 10. červen 2016 @ 21:41:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uctivat Boha muzes kdykoliv. Ale uvedom si ze je pouze jeden den ktery Buh posvetil. Takze pokud uctivas Boha v den ktery posvetil muzes ocekavat ze v tento den budou tve modlidby mnohem spise vyslyseny nez v jine dny. Proc Buh jeden den vybral a posvetil nebudeme resit. Ale pokud je neco svate tak je to mnohem vice nez neco obycejne to bys mohl vedet. Uctivat Boha kazdy dem je dulezite ale v dem posveceny je to mnohem vice nez v ostatni dny o tom zkus premyslet proc Buh posvetil jeden den asi k tomu mel nejake duvody jinak by to neudelal. Bible nikde neuvadi ze by posvecrny den byl zrusen a dan na stejnou uroven jako ostatni dny v tydnu.


]


Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 22:08:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Bible nikde neuvadi ze by posvecrny den byl zrusen a dan na stejnou uroven jako ostatni dny v tydnu...

no konečne si napísal pravdu...
Boh skutočne nezrušil sobotu, ale k nej pridal 6 dní...tak ako máš mať spoločenstvo s Bohom v sobotu, tak ho máš mať každý deň... ak žiješ s Kristom v plnosti iba v sobotu a v utorok nie, tak to je bieda a úbohosť... alebo v stredu môžeš viac hrešiť, alebo viac žiť podľa tela?... myslíš že Boh bude rozlišovať medzi sobotou a piatkom?...
kresťan je povolaný žiť s Kristom v plnosti všetky dni... to len adventisti ťa klamú že v sobotu to je o niečom inam... Kristus dáva svoje odpočinutie po všetky dni...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 10. červen 2016 @ 23:15:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přemýšlej: proč dnes lide veměs volaji po tom aby jeden den tydne měli volno? Vemsi dnešní rodinu všichni mají povinnosti a kdy se má ta rodina sejít proč jsou určité tlaky na to aby jeden den v týdnu měli všichni volno? O tom že po tom volaji nejen křestanské organizace ale volaji po tom i odbory. Proč lide potřebují ten jeden den v tydnu mit volno no proto aby se mohla třeba sejit rodina. Člověk má své povinnosti každý a pokud se má sejít rodina tak je k tomu třeba jeden den volna pokud možno univerzálni den. Tedy stejný den pro všechny lidi třeba dnes propagována neděle. Ten den je určen k tomu aby se sešla rodina to znamená určité společenství lidí kteří k sobě mají blízko. Proč to lidé potřebují a chtějí???
S Bohem je to podobné i Buh má své starosti a povinnosti a právě proto Buh oddělil jeden den v týdnu v který nedělá své starosti a povinnosti stejně jako lidé a chce mít společenství s tebou se mnou atd. co je na tom k nepochopení že Buh jeden den v týdnu oddělil pro to aby Buh i jeho stvoření odložilo své staroti a Buh i stvoření trávili tento den ve společenství bez svých každodenních starostí a povinností jak lidských tak Božských.
Já si myslím že to je něco unikátního že i stvořitel tedy Buh osobně kvůli svému stvoření najde čas,  a  odloží vše aby se stvým stvořením trávil čas který by mohl jinak využít ale Buh se toho času dobrovolně vzdal proto aby byl s tebou se mnou s kymkoliv kdo o to stojí doopravdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 10. červen 2016 @ 23:41:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Buh osobně kvůli svému stvoření najde čas,  a  odloží vše aby se stvým stvořením trávil čas který by mohl jinak využít ale Buh se toho času dobrovolně vzdal proto aby byl s tebou se mnou s kymkoliv kdo o to stojí doopravdy.

máš chybné info. Boh stvoril čas, Boh stojí mimo čas, mimo sobotu a nedeľu... nie je závislý na čase...
Kresťan má Ducha sv. a cez neho je spojený stále s Bohom nie len v sobotu... plnosť spoločenstva je v Kristu nie v sobote...
všetkých 10 prikázaní Kristus naplnil a sprísnil...
nestačí necudzoložiť, ale žiadostivý pohľad je hriech - sprísnenie
nestačí nezabiť, ale stačí povedať,,hlupák,, a už si prestúpil prikázanie - sprísnenie
nestačí mať spoločenstvo v sobotu, ale každý deň v týždni - sprísnenie
Boh sobotu nezrušil, len pridal na spoločenstvo s ním všetky dni... preto apoštol hovorí že je ,,deň ako deň,,
ak máš v sobotu plné spoločenstvo s Bohom a v pondelok menšie, alebo žiadne, tak je to cesta do pekla... takýto život musí nutne a logicky viesť k zákoníctvu, pokrytectu, a neslobode, otroctvu, čoho živým príkladom sú adventisti... ak dáva pravý odpočinok a plné spoločenstvo Kristus, tak sobota sa natiahla na 7 dní... dni nemajú význam v Kristu je vždy sobota... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Sobota, 11. červen 2016 @ 15:55:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Boh sobotu nezrušil, len pridal na spoločenstvo s ním všetky dni... preto apoštol hovorí že je ,,deň ako deň,,


ha ha ha, vydedukovat z tohoto verše z´takovou hloupost, že Bůh přidal ostatní dni k sobotě a proto jsou všechny dny svaté to sis musel předtím dát hodně panáků na kuráž...


...ak máš v sobotu plné spoločenstvo s Bohom a v pondelok menšie, alebo žiadne, tak je to cesta do pekla...


Ne naopak, pokud v pondělí pracuješ a nemáš na Boha čas, který On ti nikdy pro ten den neurčil, aby jsi ho po celý pondělní den s ním měl, pak je to zcela v pořádku, dodržel jsi Desatero a jsi na cestě do nebe.


Pokud nechceš v neděli, pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek čili 6 dní pracovat a jen se flákat a nazývat všechny tyto dni svaté, pak jsi jednoznačně na cestě do pekla!


4. Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

Kde je zde napsáno či kdekoliv jinde v Písmu, že se sobota natáhla na 7 dní, a že máme mít neděli až pátek nepracovat a mít plné společenství s Kristem? Kde?

Nikde, protože je to jen váš luteránský výmysl a lež vedoucí všechny ostatní do pekla.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Sobota, 11. červen 2016 @ 18:13:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud nechceš v neděli, pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek čili 6 dní pracovat a jen se flákat a nazývat všechny tyto dni svaté, pak jsi jednoznačně na cestě do pekla!

...no neflákam ale pracujem... a často pracujem pre svojho blížneho a tým naplňam celý zákon včetne soboty...

Galatským 6:2  Jedni druhých bremená znášajte, a tak naplníte zákon Kristov.

...ak milujem blížneho v utorok a štvrtok, tak som naplnil všetky prikázanie, včetne soboty... ty ak sedíš v sobotnej škole a niekoho nemáš rád, tak ti je celá sobota k ničomu...

Galatským 5:14  Lebo jedno prikázanie obsahuje celý zákon (včetne soboty) v plnosti, ono: Milovať budeš blížneho svojho ako seba samého.


... miluj blížnych a máš celý týždeň sobotu...no ale to u adventistov neučia, to je na teba moc... ty si radšej stráž západ slnka, aby sa Pán Boh nehneval že si to prešvihol... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:57:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Galatským 5:14  Lebo jedno prikázanie obsahuje celý zákon (včetne soboty) v plnosti, ono: Milovať budeš blížneho svojho ako seba samého.


... miluj blížnych a máš celý týždeň sobotu...no ale to u adventistov neučia, to je na teba moc... ty si radšej stráž západ slnka, aby sa Pán Boh nehneval že si to prešvihol... 


...Miluj blížnych a máš celý týden sobotu je zcela falešné tvrzení, které nelze ani omylem vydedukovat z Gal. 5.14.
Sobota jako požehnaný a posvěcený den není jen o našem vztahu k bližním, ale hlavně o našem vztahu k Bohu. Náš vztah a milování bližních platí samozřejmě pro všechny dny i v sobotu, ale pouze sobota je svatým dnem odpočinku pro všechny bez výjimky, ostatní dny ani jeden není svatý a to ani omylem a jsou běžnými pracovními dny.. 

A slova ap. Pavla u Gal. 5.14 nepovažuji za úplně přesná, na prvním místě je pro mne zcela nepochybně slovo Pána Ježíš Krista, a nikoliv ap. Pavla:

[KB1613] Mt 22:36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?



[KB1613] Mt 22:37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.

[KB1613] Mt 22:38 To jest přední a veliké přikázaní.


[KB1613] Mt 22:39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. 


[KB1613] Mt 22:40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci. 

Většina lidí si neuvědomuje, že Ježíšova odpověď je přímou citací Starého zákona. Zákoník, který se ptal Ježíše, měl odpověď na svou otázku sám znát. Nebyl to student občanského zákona, ale posvátného, Božího zákona. Svůj život trávil studiem Písem Starého zákona. Proto Ježíš citoval shrnutí zákona tak, jak je uvedeno v 5 Moj. 6x5 stručně prohlašuje: Miluj Pána Boha svého celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A ve 3 Moj. 19x18 (poslední část) čteme:“…miluj svého bližního jako sebe samého“. Je jisté, že Ježíš nezaváděl nic nového!!! Kdybychom měli zákon vyjádřit jedním slovem, pak by to bylo slovo LÁSKA. Vyjádřeno dvěma výrazy: „miluj Boha“ a „miluj bližního“. Zákon deseti přikázání jednoduše shrnuje chování dokonale milujícího člověka. Proto Ježíš končí rozpravu v Matoušově evangeliu viz 22x40. Láska je naplněním, ne odstraněním zákona.(Řím. 13x10). Zákon zjevuje, jak se bude milující člověk chovat v konkrétních, běžných situacích. Láska není nějaký neurčitý, pomíjející, sentimentální pocit. Je to poslušná reakce na Boží vůli tak, jak je vyjádřena v zákoně. Láska věrně přijímá Boží zásady života, jak jsou vyjádřeny v deseti přikázáních. Láska vede vždy k poslušnosti, nikdy ne k neposlušnosti. Přesně to měl Ježíš na mysli, když nás nabádal v Jan 14x15: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání. /Mark. A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 84/



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 15:53:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Náš vztah a milování bližních platí samozřejmě pro všechny dny i v sobotu, ale pouze sobota je svatým dnem odpočinku pro všechny bez výjimky, ostatní dny ani jeden není svatý a to ani omylem a jsou běžnými pracovními dny.. 

otázka znie: ako najlepšie naplním zákon, to jest ,,sobotu,, ?
Božia odpoveď: láskou k Bohu a blížnemu... tým naplním komplet celý starý zákon...

odpoveď adventistu: tým že budem sedieť v sobotu v sobotnej škole... 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 16:00:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Božia odpoveď: láskou k Bohu a blížnemu... tým naplním komplet celý starý zákon.

ano samozřejmě ale podle Jeho Božích pravidel, nešel snad Ježíš a apoštolové v sobotu učit do synagógy? Uzdravoval Ježíš každou sobotu nebo jen někdy? Uzdravovali v sobotu apoštolové někdy někoho nebo se chodili modlit k řece?

...odpoveď adventistu: tým že budem sedieť v sobotu v sobotnej škole... 

ano to částečně správná odpověď...ale neznám žádného adventistu, který by takto odpověděl...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 16:29:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
mal Ježiš plné spoločenstvo so svojim Otcom stále, alebo to najplnšie prežíval len v sobotu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 22:58:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chodil Ježíš učit, kromě toho, že učil běžně i v jiný den než sobotu v přírodě, kde ho mohlo slyšet i několik tisíc lidí najednou, do synagóg či do škol každý den nebo jen a pouze v sobotu?

To nemá nic společného s tím, že měl plné spoločenstvo so svojim Otcom stále...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Neděle, 12. červen 2016 @ 08:18:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No a proč Ježíš říká: modlete se, ať se to nestane v zimě nebo v sobotu? Sobotě přikladal význam, že?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 12:10:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
... no keďže hovoril k židom a o Jeruzaleme, tak hovoril o sobote, kedy bol Jeruzalem naplnený ľuďmi... alebo mal hovoriť o piatku, kedy boli ulice Jeruzalema prázdne ???... hovoril totiž o pohrome ktorá sa sa v roku 70 aj stala... adventista z toho samozrejme pochopí, že máme dodržiavať sobotu... každá sekta má pevné a nemenné učenie a tomu prispôsobuje a manipuluje bibliu... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:04:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jelikož následuje věta ve smyslu neboť bude takové soužení, jaké nikdy nebylo a nebude, které bude muset být zkráceno, protože by nikdo nepřežil a mluví se tam o příchodu Krista, nemůže se myslet jen zkázu Jeruzaléma. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:42:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
nemůže se myslet jen zkázu Jeruzaléma... taky že môže...
učeníci s Ježišom sa dívali z olivovej hory na chrám a pýtajú sa na jeho druhý príchod, ktorý sa uskutoční v Jeruzaleme... preto im hovorí o sobote, keďže Jeruzalem bude aj pri jeho druhom príchode plný židov... aj dnes je Jeruzalem v sobotu ,,vyľudnené mesto,, ak by prišla nejaká nečakaná udalosť, tak každý žid má problém... veď majú určené aj kroky ktoré môžu urobiť v deň sobotný... adventisti nie sú až tak ďaleko, ale čo nie je, to môže byť...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:54:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidíš, IveneP, kam vede spekulace a implicitní výklad s vyvozením toho, co nebylo řečeno :
Moédlete se, aby příchod Mesiáše/Krista/tedy Mně Ježíše nebyl v sobotu..i když siučedníci, tj. židé spojovali konec světaq s koncem Jeruzaléma, byli v židovstvu výjimkou v tom, že oíni věřili jako jediní, že tí mesiášem je Ježíš / i když asi v tom okamžiku jim to nebylo zcela jasné /mluvil tedy k nim a následujícím křesťanům, nikoliv ke dnešním Židům, kterých budou zřejmě plné synagogy v sobotu i v poslední den, ale keMesiáši, návratu Ježíše, za jeho druhý příchod se nemodlí.Platí to teda pro křesťany, ne pro Židy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 10:07:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přece to říká židům, kteří v sobotu směli udělat jen pár kroků a to do chrámu. Útěkem by porušili svoje nesmyslné příkazy. Trochu je to i narážka na jejich zákonictví.


]


Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Neděle, 12. červen 2016 @ 08:13:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A také je vidět, že Luther neměl takové postavení a možnosti se dostat k informacím ohledně zavádění neděle do praxe. Jinak by netvrdil, že svěcení neděle bylo odedávna. Kupodivu ke změně nedošlo za dnů apoštolů, o tom by jistě byla v Písmu zmínka, ale pozvolna a mnohem později a např. nazaretští křesťané prý ještě ve 4. st. se této novotě bránili. Informace o postihu konzervativnįch křesťanů odmítajících zavedenou neděle existují a věrohodné. Nečetla jsem, že by je někdo zpochybňoval. Maximálně argumentem, že rkc stojí nad Pįsmem a může dělat úpravy, které jsou s Písmem v rozporu, protože stojí nad ním. Divné, ale s tím jsem se setkala. Kdybychom se přenesli do těch časů a byli toho svědky, byli bychom svědky rozchodu s tradicí? Byli. Tedy nejen s Písmem. 


]


Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 12. červen 2016 @ 12:57:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Luther neuznal sobotu, protože to byl vlastně katolík, který převzal část její theologie a protestoval proti poměrům v ŘKC a pro ni byl stejným sektářem, jako pro IvanaP adventisté.Kdyby se jednalo jen o sobotu, a vystačil si moudře jako IvanP se středou, byl by článek zde - nevíkme kým, protože se hrdinsky nepodepsal a nevíme ani proč  - vyčerpávajícím.Luther zřejmě nectil celý zákon daný a asi platný jen pro Židy, když vyzývá k zybíjení / Nzebiješ / , dnes bychom mohli říci ke genocidě, když hlásá, že všichni Židé by měli být vyhlazeni, spáleni a jejich popel zašlapán do bahna.Zatímco papež je zde nazýván spolupracovníkem nacistů, on byl často nazýván jejich inspirátorem. Zde vidímje, jak je možno jednu osobu současně zbožňovat a nazývat se hrdě pravověrným Luteránem a na druhé straně proklínat a nazývat ji sektářem nebo antisemitou a je jen otázka, zda je podobná diskuse hodna křesťana. protože ale  i na tomto webu se vyskytují domýšlivci, nazývající druhé sektáři, je třeba i jim připomenout, že nejsou o nic více, než polokatolickými následovníky svých učitelů toho, coé z polovginy převzal Luther a současně být vděčný všem reformátorům, kteří přišli po něm, kteří pokračovali tam, kde se on zastavil.Odsoudit ale Luthera stejně, jako EGW nebo Boží milost hlásajícího a nemilosrdného a krví poskvrněného Kalvína je od lidí, jako jsme my, kteří schovaní v anonymitě webu se nedokážeme ani přiznat ke svému jménu, natož do očí říci bratru to, co snese internet, je pokrytectví.každého z Božích služebníků - spíše lidí, kteří měli v božím pláni spasení nějaký úkol, je třeba si vážit, ale vědět, že to byli jen lidé. Pavel po sobě nezanechal Pavlisty, neznám žádné Barnabášovce ani Apolonovce, znám ale lidi, kteří se nazývají jmény svých učitelů a jestliže chce  takový IvanP kritizovat adventisty, tak ať kritizuje a nazývá je třeba sektáři, důležité je, jaký vztah mají k Bohu a jak je Bůh s tímto vztahem přijme. V určitém momentě je možno nepozorovaně přejít k urážkám Božích dětí na straně jedné i druhé.Bavit se o významu toho, nebo onoho / soboty / není možno odděleně, ale jen v kontextu celého zjevení. Ten, kdo nezná kontext zjevení, vychází jen z papouškování svých učitelů, nemůže být pro druhého partnerem, protože dva se nikdy nedohodnou. V kontextu celého zjevení věřím, že jsme bratři spaseni stejnou krví a stejnou obětí, pokřtěni ve stejné jménu a očekávající stejnou milost,. jen si mezi sebou nerozumíme, jsme neskutečně hloupí a domýšlivý na své částečné popznání a svalnatí a velkohubí ve svých prohlášeních za anonymitou webu.pro mně Luther není ničím víc, ani míň, než EGW neo  např Cizinec nebo oko nebo Willy. Jsou to lidé a s každým z nich má Bůh svůj osobní vztah a oni s ním a jestliže měli někteří z nich větší poznání, budou za ně voláni k větší odpovědnosti a že nebyli bez lidských chyb a nerozuměli všemu - ačkoliv to nikdo nechce vědět / ví to jen o protivnících / - je jasné.  pro Boha, pro Ježíše, se sobotou nebo bez soboty, se zákonem nebo bez něj, se musí rozhodnout každý sám a ndevalovat "vinu" nebo zodpovědnost za nikoho jiného, ani Luthera.


]


Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 13:50:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdravím monseku... vidím a čítam že mám tu dočinenia s kresťanským ,,slniečkárom,, kde platí hlavná doktrína: ,,ver si čo chceš, hlavné je že sa máme radi,,...relativizovať pravdu je účinná cesta do pekla... 
krásnym príkladom je napr.:
kritizovat adventisty, tak ať kritizuje a nazývá je třeba sektáři, důležité je, jaký vztah mají k Bohu a jak je Bůh s tímto vztahem přijme.
no jiste... Boh nikoho neuprednostňuje, ale že Mu je príjemný, kto v ktoromkoľvek národe sa Ho bojí a koná spravodlivo. Skutky 10:34 
Boh príma adventistov, luteránov, katolíkov... ale to neznamená zavrieť hubu a nehovoriť pravdu katolíkovi, luteránovi a adventistovi...

Ten, kdo nezná kontext zjevení, vychází jen z papouškování svých učitelů, nemůže být pro druhého partnerem, protože dva se nikdy nedohodnou. 
tak radšej zavrime oči a uši a nehovorme o svojej viere?

pro mně Luther není ničím víc, ani míň, než EGW ...
...no a pre mňa je Luther reformátor cirkvi, ktorý sa v mnohom mýlil ale priniesol základný princíp... najväčšou autoritou v cirkvi je písmo... pri všetkých jeho omyloch je to najdôležitejší objav v dejinách cirkvi... 
zakladaťeľka EGW bola pomätená ženská, plagiátorka, možno úprimná, ale scestná, ktorá zaviedla cirkev späť do zákona, otroctva a neslobody... alebo by som mal byť nábožensky korektný a myslieť si svoje a usmievať sa na adventistu???... alebo sa mám vzdať svojho presvedčenia a zachovať pokoj a jednotu na úkor svedomia a pravdy??? čo myslíš?

nie som slniečkár 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:29:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravím i Tebe, se kterým v mnohém souhlasím, avšak v tom v čem se lišíme, nemá cenu se přít. Známe se dlouho na to, aby naše "spory" dávaly naději k tomu, že se snaží jeden druhého pochopit.kdybych byl sluníčkářem v tom slova smyslu, který máš na mysli, asi bych se musel stydět a asi by mi bylo opravdu jedno, co je v Bibli napsáno a jak si to kdo vykládá. Mně to ale jedno není a proto setrvávám na tom, co napsáno je a ne na tom, co asi kdo domyslel, abych to od něj přijal.Zákonem, jeho dodržováním nebude nikdo spasen, ale jeho překračování je hříchem a hřích musí být buď potrestán smrtí, nebo odpuštěn milostí. Existence zákona- existence hříchu - vyvolává potřebu milosti, kterou přijímáme nezaslouženě a já jsem za ni vděčný tím, že se snažím žít tak, abych nehřešil podle svého svědomí tak, jak hříchu rozumím.. nikoliv proto, že bych měl zaručeno, že mi tato snaha zajistí spasení nebo to, že nikdoy nezhřeším, ale proto, že jsem písmu našel návod, který nebyl změněn, ale proto, že toho, kdo mi svou smrtí milost umožnil, miluji a vím, že jsem to byl já, kdo ho přibyl na kříž - nikoliv římský voják ani Židovský velekněz. Bylo dost mojich hříchů, ale je stejně veliká a ještě větší milost, která stojí naproti nim.. a co zbývá : můj vděk a láska.Pokud si vykládáš potřebu zákona tak, že byl přibit na kříž a neplatí a nebo že byl rozdělen na to, co platí a co už neplatí / proč například platí nadále zákaz klanět se modlám, věřit v jiné bohy... / , musíš si poctivě odpovědět na otázku co je hřích a je li bez zákona možný a je li bez hříchu potřebná mlost. a jedině Bůh může toto sloévo změnit.  Pro mně je autorem slova o spasení Bůh, nikoliv člověk, který ho navíc zformuloval i tak, že někdy je mu těžko rozumět/ tím míním Pavla a co bylo o něm napsáno /Mně nezajímá ten, kdo mně na Boží slovo upozornil / Pavel. Luther, EGW ani kazatel / i když jim mohu být vděčný.. mně zajímá, co je v Božím slově autorem - samým Bohem - napsáno a modlím se za tp, abych tomu porozuměl tak, aby mi to bylo k užitku a ke spasení.Ty zřejmě vycházíš ze stejného principu, že to uznávám, nejsem ještě sluníčkář.  Ty zřejmě vycházíš ze stejného principu, ale máš nastaveny jiné bariery přijatelnosti toho, co míníš, že je napsáno - já se držím toho, co je napsánoé a co není, to implicitně nevyvozuji - ty implicitně vyvozuješ rto, co napsáno není. Já se držím Božího slova, ty se držíš výkladů / i můj názor je výkladem /, které já považuji za vykonstruované z jiného kontextu /den jak den, soboty / . Nespoléhám na skutky zákona, ale nepodceňuji jeho překračování ani změnu nejmenšího přikázání, která je příčinou Božího prokletí. Přesto vím, že mohu být spasen jedině milostí, zůstanu li v Něm a on ve mně - každý den, nikoliv jen některý, jak píšeš.Tak jestli ten, kdo mně toto poukázal jako moudrčé / v mém případě EGW / je svůdcema falešným prorokem, tak se buď mýlím a nebo Ty oní víš jen z vyprávění a zatajili Ti, že ona není mým Spasitelem. Ty máš také svého učitele - Luithera a já jsem ti naznačil, že by ses mohl podívat i naněho jako na hříšníka prvního kalibru, ale tím Ti nenaznačuji, abys to dobré od něj zavrhnul.- I Ježíš nabádá k poslouchání farizeů - nikoliv k jejich napodobování.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 15:27:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...zakladaťeľka EGW bola pomätená ženská, plagiátorka, možno úprimná, ale scestná, ktorá zaviedla cirkev späť do zákona, otroctva a neslobody.

nelži o EGW, když o ni ve skutečnosti nic nevíš (kromě lží, které sis přečetl na internetu)...

EGW říkala o Písmu to samé co Luther, a kolik toho napsal Luther a kolik EGW, kdo z nich měl vidění od Boha, pouze EGW, která měla ve své době mnohonásobně více poznání než nějaký římskokatolický Luther...a to nemluvě kolik reformátorů a jiných s ním vedlo spory o to či ono.

EGW/Vítězství lásky Boží 424/GC 595/:

"Avšak Bůh bude mít na zemi lid, který považuje Bibli, a jen Bibli, za měřítko všeho učení a za základ všech reforem. Názory učenců, výsledky vědeckého bádání, vyznání víry a rozhodnutí církevních shromáždění, jež jsou tak četná a odlišná, jak četné a odlišné jsou církve, hlas většiny - nic z toho, ani všechno dohromady, nemůže být pokládáno za důkaz pro nebo proti kterémukoliv článku náboženské víry. Dříve, než příjmeme nějaké učení nebo nějaký předpis, měli bychom jako důkaz požadovat jasný výrok: "Tak praví Pán."





]


Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: lema v Neděle, 12. červen 2016 @ 13:56:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím. No míra poznání je u každého jiná. Podle toho budeme souzeni. Když dva dělají totéž, není to totéž. Budu tedy mluvit o sobě. Dospěla jsem k názoru, že sedmý den čili sobota patří mému Bohu. Naložím s ní, jak se sluší, ale rozhodně ne fanaticky. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 14:53:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dospěla jsem k názoru, že sedmý den čili sobota patří mému Bohu...

to rešpektujem a myslím že je to ok... ak máš siedmi deň vyhradený pre Boha, tak to Boh rešpektuje...

Niekto súdi, že jeden deň je viac ako druhý;  (ty tvrdíš že sobota je pre teba viac...rešpektujem... ok)
iný zas súdi, že všetky dni (sú rovnaké). (pre mňa sú všetky dni rovnocenné, všetky sú ,,sobotou,,)
Len nech je každý úplne presvedčený o svojom. Rímskym 14:5 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 12. červen 2016 @ 15:19:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby ti někdo řekl, že je Bůh jako bůh.. vše je rovnaké.. asi bys protestoval, protože je výlučnost Boha Hospodina deklarována ve stejném zákoně/desateru, jako sobota nebo nezabiješ / ani Žida, kterého rpach bys pak zašlapal do bahna dle Luthera / a já bych se za Tebe postavil.Chybuješ jen v jedné věci : v zásadní neznalosti záklaeních pojmů a kontextu Pavlových epištol. Někteřé křesťané z Židů trvali na tom, že křesˇané z pohanů musí nejprve být obřezáni, stát se Židy apak mohou být -zachovávaje celý židovský zákon - obrácenými křesťany. Avěak ceremoniál byl naplněn, přibit na rozdíl od mravního kodexu, který je neměnný, věčný a nepomijitelný dokud nebe a Země budou trvat.Sobota desatera není sobotopu židovského roku, ale sobotou šesti dní stv oření. Soboty, které představovaly svátky-předobraz, stím Krista, byly v době Pavlova obrácení již minulostí naplněnou osobou Krista. někteřé křesťané z židovstva ale tyto svátky ještě dodržovali v dobré vůli, což asi nebylo dlůe Pavla na škodu, protože Kristus není jako my, kteří se kvůli odlišnému názoru porubeme do krve odvolávaqje se na to, že Bůh je milosrdný / na rozdíl od nás, plných domýšlivosti na své "poznání" /


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 16:05:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 protože Kristus není jako my, kteří se kvůli odlišnému názoru porubeme do krve...

ak by išlo len o odlišný názor, tak na to kašlem... je to vec svedomia... niekto má vyhradený čas v sobotu, niekto v nedeľu a ja sa stretávam na modlitbách a spoločenstve každú stredu o 18 00 hod.
ak sa niekto zavrie v sobotu do modlitebne, tak nič proti tomu... problém je ak niekto židovskú sobotu vyhlási za ,,pečať.. spasenia a spojí svätenie soboty so spásou človeka... rozdelí svet na tých ktorí dodržiavajú sobotu a tých ostatných... záchrana človeka potom spočíva na dodržaní sobotných hodín... (eskimáci počas polárnych nocí a dní majú sobotu pol roka)
preto je adventizmus nebezpečná sekta ktorá vedie od Krista naspäť k starému zákonu... do otroctva...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: monsek v Neděle, 12. červen 2016 @ 17:35:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sobota opravdu není o tom, že se někdo zavře do modlitebny.. já například jdu mezi lidi, neopakuji lidem, kteří něco vědí to, co už vědí, ale jdu k těm, co nevědí nic. Do sboru/modlitebny jdu pro radost ze společenství s lidmi, které mám rád a oni mají rádi mně. Jdu pro posilu a posilnit...Nemám nic proti tomu, když se někdo schází ve středu - i my se scházíme a Eskymáci ani časový posun mezi mými dvěma působišti mi problém nedělá. Hledat vysvětlení, ospravedlnění v podobné logice jen odvádí od toho, co chci. A já se musím rozhodnout, co chci - buď poslouchat Boha a nebo hlwedat vysvětlení proč nemusím. Těch vysvětlení proč a proti najdu dost, ale ty píšeš správně o svědomí, které mně říká, že si nesmím věci upravovat tak, jak se někomu líbí, ale spolehnout se na bto, co bylo dáno.Adventismus není problém soboty - tou se jen liší od ostatních církví a proto je viditelným znamením tím neviditelným může být jakýkoliv hřích, který pácháš tajně a není lidmi vidět. Adventismus je o poslušnosti Slova Božího, jehož součástí věříme je zákon - stejně jako Slovo Boží svatý a neměnný. Zákon není vrcho/vyvrcholením vztahu s Bohem, tím je láska a láska implikuje poslušnost - nikoliv všetečnost. V tom slova smyslu se ten, kdo Slovo Boží  - a tedy i zákon včetně milování Boha a bližního / ale nikoliv lze milovat a překračovat / odlišuje ...  Sobotní hodiny jsou jiné zde a jiné v Americe a Eskymáci je mají posunuté... já jsem se nerozhodoval podle hodin, ale podle toho, koho budu poslouchat.. lépe je poslouchat Boha a ty holt posloucháš člověka, který se chlubí mocí zákon změnit a také to tak udělal. Tím na sebe vzal prokletí vyslovené samotným Spasitelem a někteří tak dokonce i učí.Nic proti poledníkům a světovému rozdělení časových pásem na kulaté zemi, zde se jedná o poslušnost jedné nebo druhé autority a nebo o chytračení protestantů, kteří katolíky nenávidí, autoritu nejprve přijali / viz Luther / a pak zpochybnili - ve tvém případě na středu.Pro mně je sobota znamením toho, že má autorita je Bůh, nebudu mít žádného Boha před ním a nebudu se mu klanět - ani přijímat jeho autoritu a neděle je pro mně ovocem falešné autority - myslím, že můj postoj Bůh přijme a uzná za upřímný, i když se budu mýlit a mé svěcení soboty nezapočítá ani EGW, ale jen mému vztahu s ním. A já ho miluji tak, že je mi jeho rada přednější, než theologická doktrína - ot to slovo, tu radu, nikdy nezměnil. Znamení zvláštního Božího lidu by měla být poslušnost z lásky - a tím vnitřním znamením mezi ním a bohem, se zabývat nemusíš, to je intimní záležitost mezi člověkem a Bohem, tomu ty, ani já neporozumíme.Jsou li adventisté sektou, dokonce nebezpečnou, ať rozhodne každý sám podle vztahu k Bohu a jeho vůli vyjádřené slovem, ale i vlivem Ducha Svatého v nás, v Tobě, mně a každém, kdo upřímně věří. Vést někoho zpět k zákonu, je nesmysl - nebezpečí je vést člověka od Boha, od zákona a zpochybněním zákona zpochybnit hřích, který by bez zákona nebyl hříchem a nutnost milosti i oběť Kristovu.  Možná se většina lidí shodne na tom, že jsme sektou, ale Bůh ví, že neměníme a nerušíme ani slovíčko z jeho zákona, který obsahuje i tu sobotu, a faktem zůstane, že tím, kdo tak učí jsi i TY a měl by ses nad tím zamyslet. Jinak, je mi jedno, jestli miluješ Boha ve středu nebo v pátek či sobotu, věřím, že pořád.. schází Ti ale moudrost porozumět, která bije a místo útoků proti kartolíkmk se raději zamysli nad tím, co jsi od nich přijal. Jsi sice horlivý, ale horlíš písem neznaje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 18:37:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná se většina lidí shodne na tom, že jsme sektou, ale Bůh ví, že neměníme a nerušíme ani slovíčko z jeho zákona, který obsahuje i tu sobotu, a faktem zůstane, že tím, kdo tak učí jsi i TY a měl by ses nad tím zamyslet...

to si moc fandíš... opak je presne pravdou... Každá odchýlka od písma má nutný dôsledok falošnú doktrínu...
prvou odchýlkou adventizmu je samotný fakt že ženská sformulovala nové učenie... Boh nikdy neformuluje učenie cez ženu... nikdy...
to je začiatok bludu... z toho pramení množstvo odchýlok a démonických učení... všetko ostatné je len dôsledok falošnej prorokyne... bludy ako že Ježiš vstúpil v roku 1844 do svatyne svatých, rozdelenie nedeliteľného starého zákona na morálny a ceremoniálny zákon, až po blud že namiesto pečati Ducha sv. má adventizmus pečať soboty, čisté a nečisté jedlá.... - to všetko má spoločného menovateľa, odklon od písma... je až komické ako adventisti vysvetľujú nový zákon starým a nie naopak... 
adventistou poznám veľmi dobre... majú modlitebňu na vedľajšej ulici... roky sme robili spolu rôzne akcie... všetko to vedie do závislosti,  do zákonníctva, do neslobody a otroctva... ďalším znakom sekty je že často musí meniť učenie... tak to je aj z adventizmom... ja ako lutherán nemám problém s tým že Luther sa v mnohom mýlil... Dnes sa mnoho z jeho učenia už neučí... Luther nie je norma a preto mám slobody veci meniť... To v čom sa Luther nemýlil bol fakt, že poukázal na to že najväčšia autorita v cirkvi a tou je písmo... ak dokáže adventizmus niečo zmeniť na učení Ellen tak to bude revolúcia... lenže väčšinou falošné učenie má dosah na množstvo článkou v učení... a ak zmeníš jednu doktrínu, tak s ňou padne celé učenie... adventizmus stojí a padá ako celok... Lutheranizmus nikoli... najlepšie sa to vysvetlí na RKC... ak tam zrušíš kňažstvo, tak musíš zrušiť aj obetu, ak zrušíš obetu (omšu), tak musíš zrušiť ,,oplatkovú dogmu,, o ,,prijímaní Krista,, ak v oplatke nie je kristus, tak musíš zrušiť adoráciu... atď... s jedným bludom padajú ďalšie... tak je to aj s adventizmom...



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 23:24:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...prvou odchýlkou adventizmu je samotný fakt že ženská sformulovala nové učenie... Boh nikdy neformuluje učenie cez ženu... nikdy...

To je jasná lež, Monsek ti to už jednou napsal, EGW byla jen jedním ze zakladatelů církve, ona si tu církev sama nevymyslela ani její učení sama nezformulovala, je vidět, že o založení církve nic nevíš.

A Bůh si i ženy používá a použival i v minulosti jako prorokyně, učitelky či dnes občas i dokonce jako laické kazatelky (jakou byla i EGW po smrti svého manžela), nikoliv, ale jako vysvěcené kazatelky či starší sboru. Normální adventisté jsou zásadně proti tomu, aby ženy byly vysvěcené kazatelky či starší sboru, můžeš si to prostudovat zde co ženy mohou a co ne v církvi, je to od dvou autorů, poslední kázání je tam i slovensky:

[www.zrajedoraje.cz]


...všetko ostatné je len dôsledok falošnej prorokyne...

opak je pravdou EGW byla a je naprosto pravou prorokyní nebo spíše poslem Božím o čemž se přesvědčili všichni kdo byli přítomní u jejich vidění, 100% toto splňuje podle Písma, narozdíl od jiných falešných proroků.


...bludy ako že Ježiš vstúpil v roku 1844 do svatyne svatých,

Studuj Ivane:

Služba Velekněze v prostoru a čase

„Takového máme nejvyššího kněze, kterýž se posadil na pravici trůnu velebnosti v nebesích, služebník jsa svatyně a pravého toho stánku, kterýž Pán vzdělal a ne člověk.“(Žid. 8x1-2)
Nepřátelé adventistické teologie se pokoušejí slovo „ta hagia“ překládat pojmem „svatyně svatých“, protože stojí v množném čísle. Říkají, že kdyby se tu jednalo o první oddělení svatyně – toto slovo by muselo být použito v jednotném čísle. Avšak nejlepší znalci biblické řečtiny, jako Schirlitz, Bauer, Knoch a Rienecke jsou jiného názoru. Překládají toto v jiných jazycích dodnes sporné slovo jako „svatyně“.
Čeština v tomto případě zde vykazuje vzácný fenomén. Ona totiž jediná tento výraz používá k označení celé svatyně a také jako na oslovení jen jejího prvního oddělení, přesně v souladu s řeckým Novým zákonem. Tím pádem odpadá v českých zemích problematické řešení sporu kolem „ta hagia“, jak se tato otázka jinde vyvinula v palčivý spor. Knoch vidí v „ta hagia“ ani ne tak množné číslo, jako spíše složeninu, jež je nutno překládat pomoci termínu „svatá(místa)“. Pouze u Žid 9x2 překládá zcela správně, jako všichni ostatní novější překladatelé výraz „ta hagia“ jako „svatyně“ a míní tím shodně s pisatelem epištoly k Židům prvé oddělení Božího svatostánku.
Chceme-li se striktně držet pisatele listu k Židům, pak musíme na základě verše Žid 9x2 přijímat skutečnost, že Pán Ježíš při svém návratu k nebeskému Otci musel nejprve
projít službou v prvním oddělení nebeské svatyně. Toto tvrzení je nevyvratitelné a každopádně správné.
Výše uvedení překladatelé slova Božího, jakož i překladatel Menge ve svém revidovaném vydání Bible, překládají slovo „ta hagia“ ve verších Žid 9x12.24, docela prostě jako „svatyně“ („svátost“). Ovšem, jak již bylo řečeno, cesta do svatyně svatých vedla skrze oponu svatyně, prvního oddělení stánku. To, že Pán Ježíš Kristus, náš Spasitel a Velekněz skutečně prodléval v prvém oddělení nebeské svatyně a tam plnil svou službu, vysvítá zcela logicky a bez námitek ze Žid 6x19-20:
[KB1613] Žd 6:19 Kterouž máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,
[KB1613] Žd 6:20 Kdežto předchůdce pro nás všel Ježíš, jsa učiněn podlé řádu Melchisedechova nejvyšším knězem biskupem na věky.
V Rieneckově „klíči k NZ“ str. 531 se můžeme dočíst, že se zde jedná o první oponu, která visela nad vchodem do prvního oddělení svatyně, poněvadž slovo opona je zde v jednotném čísle. V Žid 9x3 je opona do svatyně svatých označena řeckým „katapetasma“, spolu s odpovídající číslovkou, zatímco opona do svatyně (1. Oddělení) u Žid 6x19 je pojmenována „katapetasmatos“ bez jakékoliv určující číslovky, což je dostatečně výstižné.
Pokud by se někdo pokoušel dokázat, že Pán Ježíš jakožto Velekněz vstoupil již před rokem 1844 do svatyně svatých, pak by takový důkaz neměl žádný vliv na učení našich adventních průkopníků týkajícího se roku 1844.
Za účelem plnění své zvláštní úřední povinnosti (Jom Kippur) směl velekněz vstoupit ve SZ pouze jednou do roka do svatyně svatých, ale bylo to skutečně všechno? Nebo snad nevstupoval Áron a jeho synové do svatyně svatých pokaždé, když se tábor Izraelitů rušil a stěhoval na jiné místo, aby tam byl opět postaven? Tak to nařídil sám Bůh za účelem přípravy truhly smlouvy pro přepravu, nebo k jejímu opětnému postavení a uložení ve svatyni svatých na dalším novém místě. (4 Moj. 4x4-6.15.17-20)
Pán Ježíš, Syn Boha Živého a náš Velekněz disponuje jistě volným právem pohybovat se svobodně v celém prostoru Universa. Pán Ježíš se jistě může podle své dobré vůle a se souhlasem svého nebeského Otce, kdykoliv dostavit do svatyně, svatyně svatých a také na nádvoří svatyně, tj. na naší zemi (Skut. 9x3-6).
EGW, pisatelka Ducha prorockého dodává k tomuto: „Viděla jsem, jak Pán Ježíš slouží v obou odděleních svatyně“ (EW. 253).
Z doposud učiněných závěrů zcela zřetelně vyplývá následující:
a) Rozhodně nemáme právo tvrdit, že náš Velekněz je stále upoután na jedno jediné místo.
b) Ani biblickou zvěstí nelze doložit, že by Pán Ježíš po svém návratu ke svému nebeskému Otci vykonával svoji službu ihned ve svatyni svatých při nebeské truhle smlouvy. Je také logickým způsobem nemyslitelné, že Pán Ježíš tak jak si to mnozí představují od r. 31 n. l. až do dnešního dne nepřetržitě setrvává u truhly smlouvy ve druhém oddělení nebeského svatostánku.
c) Nejlepší znalci biblické řečtiny (Schirlitz, Bauer, Rienecke, atd.) překládají slovo „ta hagia“ slovem svatyně, a jen z daných okolností můžeme poznat, zda se od případu k případu jedná o svatyni jako celek, nebo jen o první oddělení svatostánku (Žid 9x2.12) tak jak to také pisatel epištoly k Židům ve skutečnosti mínil.
Když velekněz jednou v roce vešel do svatyně svatých, tedy lze považovat za jeho každodenní místo svatyni (prvé oddělení), kde zpravidla stojí sedmiramenný svícen.
[KB1613] Zj 1:9 Já Jan, i bratr váš, i spoluúčastník v ssoužení, i v království, i v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a pro svědectví Ježíše Krista.
[KB1613] Zj 1:12 I obrátil jsem se, abych viděl ten hlas, kterýž mluvil se mnou, a obrátiv se, uzřel jsem sedm svícnů zlatých,
[KB1613] Zj 1:13 A u prostřed těch sedmi svícnů podobného Synu člověka, oblečeného v dlouhé roucho, a přepásaného na prsech pasem zlatým.
Toto vidění měl Jan ještě před změnou století, a přesto ještě v té době vykonával Pán Ježíš svoji velekněžskou službu mezi sedmi zlatými svícny v prvním oddělení svatyně. Doba ukončení Jeho služby ve svatyni (1. oddělení) a Jeho přechod do svatyně svatých ležela ještě v daleké budoucnosti. „Vyšetřující soud (tříbící rozhodnutí) měl totiž započít teprve na konci 2300 večerů a jiter v roce 1844.
Služba pravého Velekněze ve svatyni – prvém oddělení nebeské svatyně od r. 31 do r. 1844
Zrádcové trojandělského poselství se domnívají, že s celou určitostí vědí, že Pán Ježíš při svém nanebevztoupení vešel bezprostředně do svatyně svatých, aby se tam posadil ihned a provždy vedle svého Otce na trůn. Pod tímto trůnem rozumějí trůn milosti nad nebeskou truhlou smlouvy. Sestra White naproti tomu ve svých viděních viděla Pána Ježíše sedět společně s nebeským Otcem na trůnu ve svatyni (1 oddělení) u křišťálového moře. (EW s. 250-253, Zkuš. a vidění s. 42-45, 54-56)
Zde se jedná o objasnění dosud málo prozkoumané tématiky, která nám může přinést odpovídající množství světla, pro řešení závažného problému.
Budeme-li důkladně zkoumat Písmo, tehdy shledáme, že nám nikdo nemůže lépe osvětlit tento sporný problém, než apoštol Jan ve své Apokalypse. Příslušníci odpadlického směru jsou proto ochotni jít tak daleko, že po odvrhnutí SZ, chtějí zlikvidovat také i Zjevení Janovo. Potom jim ovšem zůstane jenom to, co dnešní církevní Babylon, tj. Řím a ekumena vydávají za evangelium Kristovo. Trojandělské poselství a jiné pravdy adventního hnutí jsou toho času ohroženy temnotou pseudovědecké teologické nevědomosti. Mnozí dnes žel nastoupili svévolnou cestu Kainovu, na jejímž konci však čeká druhá smrt.
My ale chceme vycházet ze základu Pána Ježíše Krista a apoštolů a svěřit naše vedení slovu Božímu (Jan 5x39, 1 Tes. 5x19-21). Budeme proto kráčet ve šlépějích apoštola Jana, jemuž jedině bylo umožněno následovat Pána Ježíše ve svém velikém vidění až k trůnu Všemohoucího a vidět a poznat tam mnoho důležitých věcí.
„Co vidíš, piš do knihy“, bylo řečeno milovanému učedníkovi na ostrově Pathmos ihned na začátku vidění (Apokalypsy). Když se pak otočil, aby se podíval, kdo s ním hovoří, spatřil, Jak Pán Ježíš podle velekněžského obyčeje bdí nad kněžskou službou v prvém oddělení svatyně (Zj. 1x12.13, 3Moj 13x1.2, 15x1). „Světlo světa“ bylo právě zaměstnáno tím, aby upravilo správný svit sedmi svícnů v prvém oddělení nebeské svatyně. Dále se domníváme, že Pán Ježíš všechny „svícny“ (všech sedm církevních období) obdařil poučením, výtkami a výstrahami, ale také útěchou a povzbuzením. Ačkoliv Pán Ježíš má od roku 1844 co dělat i ve svatyni svatých, jakožto Přímluvce při vyšetřujícím soudu, přesto je nadále zaměstnán tím, aby napravil a usměrnil světlo posledního svícnu v prvém oddělení – Laodiceji, a přivedl jej k plnému jasu.
Knot této poslední svědkyně a strážkyně Boží pravdy je z části zuhelnatělý a neschopný sám doplnit své světlo novým olejem Ducha svatého. Proto je zapotřebí vyčistit církev a její svícen naplnit plnou dávkou nebeského oleje. Pán Ježíš činí všechno, aby skrze věrné posly sdělil své usínající a nevěrné církvi celou pravdu přímo do očí. Pomoci světla daného Bohem vyvoleným kazatelům a reformátorům, usměrňuje Spasitel a Velekněz svůj lid na zemi a vede jej k upřímnému pokání. Pomocí slov, trestu a dobře míněných rad se pokouší vyvést nás z atmosféry duchovní vlažnosti a uvést do probuzení duchovního života. Pochopíme-li dobře význam sedmi svícnů, tehdy poznáme mnohem lépe činnost našeho Pána a Spasitele v nebesích od roku 31 do roku 1844, a také v dnešní době.
Pán Ježíš náš Velekněz je Ten, kdo každou epochu církevních dějin zabezpečil přiměřeným dílem světla a moci Boží. Ten, kdo drží osud evangelia pevně ve svých rukou, kdo povolává hlasatele času a reformátory, vychovává je a zplnomocňuje. V neposlední míře bdí božský Velekněz také nad správou a tříbením pohanských národů (7 troubení) jako též od Boží správy odpadlých křesťanských církví (7 pečetí), aby je s pomocí Ducha svatého přivedl k vážnému přemýšlení o dosažení věčného života. Tak jako služba Áronova během roku v prvém oddělení svatyně nespočívala pouze v obsluhování stolu s chleby předložení, svícnu a oltáře kadění, ale zahrnovala také lékařskou péči o lid s diagnostikou, terapií a zvláštními lékařskými nařízeními (karantény), tak také Pán Ježíš jako Velekněz na nebi a velký Lékař svého lidu na zemi má dostatek práce „v obou odděleních nebeské svatyně“.
„Viděla jsem, že Pán Ježíš konal služby v obou odděleních nebeské svatyně“ (EW253). Jakožto přicházející Král a Soudce již po staletí vede a řídí Pán Ježíš osudy všech pozemských národů. Zejména musí zabraňovat stále častějším útokům satanovým, který po celou tu dobu intrikami a mnohými démonickými podvody se pokouší o to, aby nevěstě Kristově za všech okolností zhasl její lampu a svedl ji na cestu k druhé smrti.



První oddělení nebeské svatyně

Své první prorocké poselství, dané nám skrze apoštola Jana, končí jediný pravý Velekněz, zatímco ještě byl mezi sedmi svícny v prvním oddělení nebeské svatyně, těmito slovy:
[KB1613] Zj 3:21 Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.
Z těchto slov poznáváme, že Ježíš, jak to sdělil apoštolu Janovi před sedmi svícny nebeské svatyně, usedl tam spolu s nebeským Otcem na nějakém trůnu. Slova „A sedím s Otcem svým na trůnu jeho“, jsou vyřknuta z gramatického hlediska v přítomném čase. Co to tedy byl za trůn, který viděl apoštol Jan a EGW v prvém oddělení nebeské svatyně?
Na počátku druhé části velikého vidění na Pathmu, hovoří Pán Ježíš s Janem stále ještě z téhož místa ve svatyni, kde se mu ukázal na začátku před sedmi svícny. Pán Ježíš při svém návratu ke svému nebeskému Otci nechal dokořán otevřené dveře prvního oddělení nebeské svatyně. Tyto dveře představují dokořán otevřené dveře Jeho milosti pro kající hříšníky. Ježíš vyzval svého apoštola, aby Jej následoval skrze tyto otevřené dveře do prvního oddělení nebeské svatyně, a Jan to ve svém vidění také učinil (Zj. 4x1). Po delším prodlení v tomto obrovitém prostoru, prorok rozpoznal rovněž i zlatý oltář zápalů, stojící v prvém oddělení u druhých dveří vedoucích do svatyně svatých. Takto se místo ve kterém Pán Ježíš ve svém velekněžském úřadu sloužil od roku 31 do roku 1844 n. l. dá ještě zřetelněji identifikovat jako první oddělení nebeské svatyně (Zj. 6x9, 8x2-5).
Jan tam také spatřil velký bílý trůn s ohnivými koly, jako kdysi Daniel a později sestra Whiteová (Zj. 6x9, 4x2.3, 20x11.12, Dan. 7x9,10.13). Na tomto trůně seděl Všemohoucí Král králů – Otec, pravý a živý Bůh a Pán celého Universa ve svém plném majestátu. Hlubší studium vede k poznání, že tento trůn Boží, který je obklopen 24 trůny starců, tvoří vlastně polooválné sedadlo, na jehož vnitřní straně, vždy po dvou na každém konci trůnu, stojí cherubové. Uprostřed tohoto polooválu, přímo před svým nebeským Otcem, spatřil Jan stojícího Pána Ježíše, Spasitele světa, aby od nejvyššího Správce všehomíra získal potvrzení pro svůj úřad Velekněze a vévody andělů světla (Zj. 12x7).
Před velkým bílým trůnem nejvyššího Vládce vesmíru viděl apod. Jan křišťálové moře. V přední části křišťálového moře (místa pro největší shromáždění všech bytostí celého Universa) stál velký bílý trůn „Starého dnů“ a kolem stolice 24 starců. Veliké slavnosti potvrzení Pána Ježíše v Jeho vysokých úřadech se zúčastnilo 101 milionů věrných andělů Božích. Později pak apoštol Jan spatřil nespočetné množství spasených všech věků počínaje od Adama, kteří stáli na křišťálovém moři, aby vzdávali chválu živému Bohu a Jeho neskonale nádhernému Synu. Přinášeli trojjedinému Bohu díkuvzdání za zmrtvýchvstání a proměnění (Zj. 4x4-8, 5x11, 7x9-17).
Proč jsou všechny tyto věci uvedeny v Bibli? Ne snad kvůli tomu, abychom si mohli učinit představu o Bohu a Jeho velikosti a velebnosti, jakož i o vzhledu a rozměrech nebeského chrámu? A proč tedy protivníci pravdy Boží pokyvují nedůvěřivě hlavami, jakmile přijde řeč na ohnivé vozy, o nichž je zmínka ve spisech Ducha prorockého, a kterých je třeba použít, chce-li se někdo dostat z jednoho oddělení svatyně do druhého. Říkají: „Vždyť přece sestra Whiteová ve svých viděních překonala vzdálenosti z prvního oddělení přes oponu do druhého oddělení nebeské svatyně jedním lidským krokem.“ V tom spatřují nepřekonatelný rozpor a živí tím svoji nedůvěru. „Svědectví sestry Whiteové si protiřečí“, poznamenávají bezradně. Ovšem my chceme s pomocí Boží pokračovat v našem studiu a tak poznáme, zda toto saducejské pochybování má své opodstatnění.



„Ohniví koně“ Boží z hlediska nepochopitelných dálek nebeské svatyně

[KB1613] Zj 11:1 I dána mi třtina, podobná prutu, a postavil se tu anděl, řka: Vstaň, a změř chrám Boží, i oltář, i ty, kteříž se modlí v něm.
O úspěchu či neúspěchu při uposlechnutí tohoto pokynu Janem, nám Bible svědectví nedává. Jak však asi musel býti velký prostor prvního oddělení svatyně, jestliže se tam vešlo 101 milionů andělů a ještě nespočetné množství vykoupených všech dob. Nebo snad v tomto případě neselhává veškerá lidská matematika a geometrie? Museli bychom tedy přijmout za platné, že Jan zcela ohromen množstvím těch, kdož se modlí v prvém oddělení svatyně a kteří vytvářeli obrovitě se rozprostírající shluky, nesplnil svůj úkol, jakožto úkol pro něj nesplnitelný a neřešitelný.
Písmo svaté a také spisy Ducha prorockého nám podávají zprávu o čtyřech různých druzích svatyň pravého živého Boha.
První z nich byla Mojžíšovi předvedena na hoře jako vzor, jako jakási maketa skutečné svatyně Boží v nebesích. Právě tuto maketu navštívila sestra Whiteová v jednom ze svých prvních vidění za doprovodu Pána Ježíše Krista (EW 32). V tomto případě skutečně mohla přejít jedním lidským krokem z jednoho oddělení svatyně do druhého.
O druhém Božím chrámu hovoří Bible jako o svatyni udělané podle pokynů daných Mojžíšovi zde na zemi. Pozemští kněží zajišťovali službu ve svatyni, jakožto napodobení (předobrazu – makety) nebeské svatyně podle Božího plánu. Neboť Pán pravil Mojžíšovi: „Hlediž, abys udělal vše podle podobenství tohoto, kteréž tobě ukázáno bylo na hoře.“ (2 Moj. 25x40, Žid. 8x5).
Jako třetí pak známe ze Svědectví EGW chrám Boží, který se nalézá mimo Nový Jeruzalém na Nové zemi. Je tedy zapotřebí dobře rozlišovat mezi chrámem, který se nachází uvnitř Božího města v nebi a mezi chrámem, který byl ukázán Mojžíšovi i sestře Whiteové (EW 32), a mezi chrámem, který se nachází zevně Nového Jeruzaléma na hoře Sionu (EW 19), a za čtvrté mezi obrovitým a nepředstavitelně rozlehlým nádherným chrámem Božím, který navštívil ve vidění ap. Jan, jak již o něm dříve byla zmínka.
Když se kdysi procházel prorok a kněz Boží Ezechiel v době babylonského zajetí na březích řeky Chebar (asi r. 539 př. n. l.), spatřil náhle jakoby se nebe otevřelo a vstříc mu zavanul prudký vítr. Zahlédl zářící oblak, v němž uviděl náhle „ohnivý vůz“, jaký byl již dříve pozorován, např. během událostí s Eliášem a Elizeem (Ez. 1x1-4)
[KB1613] 2Kr 2:11 Takž stalo se, že když předce jdouce, rozmlouvali, aj, vůz ohnivý a koni ohniví rozdělili je na různo. I vstoupil Eliáš u vichru do nebe.
[KB1613] 2Kr 2:12 To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.
Když Syřané oblehli Dotain, kde byl Elizeus právě hostem, vzbudil jej ráno jeho služebník a celý ustrašený hlásil, že město je kolem dokola obklopeno nepřítelem. Tentokrát se modlil Elizeus: „Pane, otevři oči jeho“ a pak pravil ulekanému služebníku: :Neboj se, protože s námi je jich mnohem více než s nimi. Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou ohnivých koní a vozů“ (2 Kr. 6x15.17)
V těchto ohnivých vozech byli tehdy andělé Boží, kteří na základě Elizeovy modlitby přispěchali Izraelitům na pomoc. Podívejme se tedy dále, co vypráví Ezechiel o těchto tajemných „ohnivých koních“.
Několik století potom, z přibližujícího se zářícího oblaku spatřil Ezechiel nejprve vyšlehnout malé, avšak velmi prudké blesky. Když se pak vůz přiblížil, vypadal jako obrovitá otevřená mušle, jejíž horní část – horní víko vypadalo jako miniaturní nebeská klenba. Pod tím stáli okolo prudkého jasného ohně čtyři cherubové, kteří měli každý po čtyřech křídlech a čtyřech obličejích. A když stáli na místě jim určeném, zády k onomu ohni, dotýkali se navzájem horními špičkami křídel, která měli vodorovně roztažena. Spodními křídly pak zakrývali svá těla. Křídla těchto Božích andělů byla stále v pohybu a zdálo se, jakoby jimi řídili nebeské vozidlo. Vedle každého cherubína se nacházelo také dvojité kolo („kolo v kole“), jež se při letu pohybovala a působila velmi silný a prudký vichr (rotovala).
Podstatné, co lze ještě dodat k těmto ohnivým vozům je, že Ezechiel viděl nad „nebeskou klenbou“ tohoto vozu trůn, a na něm sedící postavu živého a pravého Boha, podobného Synu člověka. Krátce řečeno, Ezechiel ve svém vidění, jako kdysi Mojžíš a apoštol Jan, uzřel majestát Boží na jeho trunním, resp. na Jeho cestovním voze. Proč by tedy nemohla i sestra Whiteová ve svých viděních, týkajících se nebeské svatyně vidět podobné obrazy? Také všichni ti, kteří se nyní posvěcují a připravují pro Novou zem, budou smět po svém proměnění spolu se vzkříšenými spravedlivými nastoupit do pro nás možná dnes nepředstavitelného obrovského létajícího nebeského „vozu“ (vesmírného plavidla) a podniknout cestu ke křišťálovému moři.

Abychom se nyní ještě více přiblížili probírané tématice, je třeba vědět, že Písmo svaté hovoří o třech různých trůnech Božích:
1. Veliký bílý trůn na křišťálovém moři, který viděl Daniel, Jan a EGW ve svých viděních. (Dan. 7x9.10.13, Zj. 4x2.9, 20x11, EW 55).
2. Trunní vůz Pána Ježíše pozorovaný Ezechielem, Danielem, Janem a jinými svědky (Ez 1x10, Zj. 14x14, Dan. 7x13, Mat. 19x28, 25x31, Žid. 1x8). Mezi trunním vozem Všemohoucího a mezi trunním vozem přicházejícího Pána Ježíše, jakožto Krále králů, je zřetelný rozdíl. Zatímco o trůnu Pána Ježíše se dovídáme, že je obsluhován čtyřmi cherubíny, z nichž každý má čtyři křídla, a síla tohoto vozu spočívá v kolech o jejichž energii Ezechiel hovoří jakožto o „vichru“, apoštol Jan mluví o trůnu Nejvyššího jako o mnohem větším, obsluhovaném čtyřmi cherubíny se šesti křídly (tedy serafíny). Energie kol tohoto vozu je definována jako „planoucí oheň“. (Ez. 1x6.10.13, Dan. 7x9b, Zj. 4x6)
3. V nebeské svatyni existuje kromě právě popsaného velikého bělostného konferenčního trůnu prvního oddělení svatyně, odkud vycházejí úradky Boží, Jeho pokyny a příkazy andělům, ještě mnohem slavnější a krásnější trůn milosti nad deskami Desatera ve svatyni svatých. (Žid. 9x4.5, 4x16). V pozemské svatyni byl tento trůn milosti nazván „kapporat“ – slitovnicí se zlatými cherubíny. Podle židovské tradice se v této pozemské svatyni nad „kapporatem“ občas zjevovala přítomnost Boží v podobě mocného jasného světla „Šekinah“. Tato skutečnost poukazuje mimo jiné i na to, že Všemohoucí v nebeské svatyni svatých není vázán na svůj trůn milosti, po nepřetržité věky, jak si to občas mnozí představují (1 Sam. 4x4, 2 Sam. 6x2, Žalm 80x2).
Plnější poznání skutečnosti o dvou trůnech v nebeském chrámu nás vede ke dvěma důležitým závěrům:
A) Nepolepšitelní, kteří nechtějí nic vědět o Bohu a Jeho smyslu pro spravedlnost a Jeho lásce, kteří přehlížejí a nedbají Desatera, nemohou být souzeni před trůnem milosti Nejvyššího ve druhém oddělení – svatyně svatých. To je totiž místo naprostého omilostnění, a toto omilostnění nepřichází v úvahu pro nekající hříšníky. Oni odmítají jakékoliv pokání a nápravu a jednou provždy se rozhodli pro neposlušnost vůči Bohu. Od dob Adamových je před velkým bělostným trůnem prvního oddělení v přítomnosti Božího majestátu pověřenými anděly veden záznam o jednom každém člověku na zemi, o jeho činech a chování. Ti, kteří vítězí nad hříšnou přirozeností a překonávají sklony ke zlému, kteří si pokáním získávají plnou milost Boží a nakonec překonají i temnosti satana, jsou zaznamenáni Pánem Ježíšem a Jeho anděly do knihy života.
B) V průběhu vyšetřujícího soudu jsou od roku 1844 jména, která se ještě nacházejí v knize života, naším Přímluvcem, Pánem Ježíšem přinášena před nejvyššího Soudce, který dlí ve svatyni svatých na trůnu milosti. K přímluvě Pána Ježíše se připojuje „lkaními nevypravitelnými“ Duch svatý. Tento soud spojený dosud s milostí Boží dojde v nejbližší době i na nás a na naše milé. Ale také i my můžeme plným posvěcením se a s nejvroucnější motlitbou dotknout se této pro nás tak osudové události. Pak nebudeme muset, tak jako přestupníci zákona lásky a Božího Dekalogu (Žid. 8x10) během milénia stanout před bělostnou soudcovskou stolicí Nejvyššího (Jan 5x24, Jak. 2x13, 1 Petr. 4x17). Před touto stolicí už potom nebude milosti pro zkroušené hříšníky a opožděné kajícníky.
Nepolepšitelní budou souzeni z bílého majestátního trůnu Božího, který se nachází v prvním oddělení svatyně, na který Bůh opět usedne po uplynutí doby milosti a milénia. S úděsem budou sledovat na obloze živé panorama ve kterém poznají své vlastní hříchy a viny. Zatímco Pán Ježíš bude v klidu se svými věrnými v Novém Jeruzalémě, nevěrní budou s úzkostí a děsem sledovat svoji sebejistou a neplodnou minulost a všechno to, co ve svém životě zapříčinili, v živém panoramatu na obloze, jakoby na „obrazovce nebeské televize“. Potom spadne od bílého trůnu Nejvyššího oheň a síra. To bude odměna za bezbožnost – druhá smrt.
Avšak vraťme se k vyšetřujícímu soudu, který nejprve oddělí zrno od plév:
„Viděla jsem, jak Nebeský Otec povstal ze svého trůnu (v nebeské svatyni v prvním oddělení) a odebral se v ohnivém voze do druhého oddělení (svatyně svatých) za (druhou) oponu, aby se tam posadil (Dan. 7x9). Potom Ježíš povstal z trůnu (který se nacházel v prvním oddělení svatyně)…když opustil trůn a poněkud poodešel, přijel oblakový vůz s ohnivými koly (tedy ohnivý vůz nebeského Otce se vrátil, aby odvezl Syna Božího – Dan 7x9b), obklopený anděly. Ježíš nastoupil a byl vezen do svatyně svatých, kde již seděl Otec. Potom jsem spatřila stát Pána Ježíše jako Velekněze před Otcem.“ (EW 55)
Vidíme tedy, že mezi slovem Bible a svědectvím Ducha prorockého, jak je zaznamenala služebnice Páně sestra Whiteová, není žádného rozporu. Avšak mnozí odpadlíci, zlehčují učení vztahující se na nebeskou svatyni a zlomyslně o něm hovoří jako o „nebeském zeměpisu“, který pro nás údajně nemá žádnou cenu. Ztratili trpělivost a s ní i podíl na trojandělském poselství (Zj. 14x12). Rovněž nechtějí věřit, že Duch prorocký je i dnes aktivní v církvi Boží (Zj. 12x17). O sestře Whiteové se mluví ironicky, že ona byla „Duchem prorockým“, ačkoliv tomu tak není.



...rozdelenie nedeliteľného starého zákona na morálny a ceremoniálny zákon


Když umíš číst Písmo a nejsi slepý:


Všimněte si prosím, jak Mojžíš jasně oddělil desatero přikázání:[CEP2001] Dt 4:12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohněSlyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli;slyšeli jste jen hlas.  [CEP2001] Dt 4:13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovatdesatero přikázání(d), a napsal je na dvě kamenné desky(d) Dosl.: slov    [CEP2001] Dt 4:14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit. 

[KB1613] Joz 22:5 Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákonkterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou. 

[KB1613] 2 Kr 21:8 Aniž více dopustím, aby se pohnula noha Izraele z země, kterouž jsem dal otcům jejich, jen toliko budou-li skutečně ostříhati všeho, což jsem jim přikázala všeho zákonakterýž jim vydal Mojžíš služebník můj. 

[KB1613] Da 9:11 Nýbrž všickni Izraelští přestoupili zákon tvůj a odvrátili se, aby neposlouchali hlasu tvého; protož vylito jest na nás to prokletí a klatba, kteráž jest zapsána v zákoně Mojžíše služebníka Božího, nebo jsme zhřešili proti němu.
Znovu vidíme „tvůj zákon“ (Boží) a „zákon Mojžíšův“. Tentokrát je poukázáno na to, že se od sebe liší svým obsahem.V desateru přikázání, které napsal Bůh, nejsou zaznamenány žádné kletby, ale zákon, který napsal Mojžíš, obsahujespoustu takovýchto kleteb a soudů.

a tak by se dalo pokračovat ve vysvětlování prý bludů...


]


Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: fallkniven_f1 v Pátek, 10. červen 2016 @ 12:38:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Má pravdu chlapec, je potřeba světit sedmý den, jak nám říká Bible, tudíž neděli - "šest dní pracovat budeš (po - pá + sobota) a sedmý den (neděle) spočineš".



Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pátek, 10. červen 2016 @ 13:35:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
a sedmý den je který?

SOBOTA, to snad nevíš? O neděli jako sedmém dni v Bibli není ani jediné slůvko, takže tak jak to vykládáš je to jen tvůj vlastní falešný výklad.

Sobota je dodnes 7 den v Izraeli (kde se tento den dodnes nezměnil), ale i jinde ve světě např. USA, Kanadě, Velké Británii, Novém Zélandu, Indii, Brazílii, Nikaragui aj. I u nás byla až do roku +- 195X.

Tady si můžeš projet všechny země světa a jejich dnešní kalendář:

  Poprvé se, kdy se v Bibli KB1613 použije přímo slovo SOBOTA (šabbat) O šabatu - dnu odpočinutí - mluvil k Izraelcům Bůh na poušti již před sepsáním Desatera…Lid Izraele tak o sobotě věděl dříve, než přišel k Sinaji.
[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…).
[KB1613] Ex 16:26 Po šest dní budete to sbírávati, den pak sedmý sobota jest; nebude bývati manny v ní. (…shabat…).
[KB1613] Ex 16:27 Stalo se pak dne sedmého, že vyšli někteří z lidu sbírat, a nenašli.


]


Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 10. červen 2016 @ 21:31:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud jsi jeste v m aterske skolce tak tady nerozumuj. Kazdej normalni clovek co apsolvoval zakladni skolu vi ze jeste pred ca. 100lety bylo v ceskem kalendari u edeno jako sedmy den tydne sobota. Tak se vrat na zakladku a nediskutuj s Biblickymi vodborniky co tady vetsinou jsou.


]


Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Sobota, 11. červen 2016 @ 21:03:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já bych řekl, že fallkniven_f1 má pravdu ale pokud si myslíte něco jiného, je to vaše věc a není potřeba jej proto urážet, shazujete tím jen sebe a svou církev. K dospělosti ve víře patří i tolerance . . .
H.


]


Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Sobota, 11. červen 2016 @ 21:43:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kde v Bibli je psano ze sedmy den tydne je nedele? Pokud tohle nekdo napise tak necetl bibli a dela borce ze tomu rozumi. Takovych borcu jsou mraky maji prilis velky ego a delaji se chytri. Tak at radeji drzi hubu kdyz Bibli ani necetli. 
Pokud se tyce Evangelia a pravdy byl jezis tolerantni k zidovskym ucitelu delal v uceni co hlasal kompromisy? Nic takoveho Jezis nedelal. Pokud se nekdo ohani Bibli tak at pise co je v Bibli napsano a nepise nesmysly. Pokud s nim souhlasis tak dej verse kde je nedele oznacena jako sedny den tydne. Ja na sobotu dam stovky versu. A pokud svou viru zakladas na Bibli tak bys tu Bibli mel cist a nevkladat do toho lidske myslenky. Bible jasne rika ze sedmy den je sobota a je Bohem posvecena. A pokud nedokazes pochopit to co znamena ze Buh neco posveti tak se vrat na prvni stupen zakladky v pochipeni evangelia. Je to tvrdy ale evangelium je pouze jedno a Buh kompromisy nedela


]


Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Neděle, 12. červen 2016 @ 13:08:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už apoštolové se scházeli první den po sobotě, jak je psáno. Ježiš také nebral sobotu příliš zákonicky a měl s tím mezi židy problémy - i o tom je psáno.

Smyslem volnéno dne v týdnu je, aby si člověk udělal čas na Boha a také na sebe. Šest dní budeš pracovat ale sedmý den odpočineš.

Z Písma můžeš udělat slovo pro život ale také tvrdý zákoník - jak už Ježíš řešil ve své době.  Je na každém z nás co si kdo vybere.

Slav sobotu ale nenapadej ty kteří slaví neděli  neboť v ten den oslavujeme našeho Boha.

H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 15:45:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Už apoštolové se scházeli první den po sobotě, jak je psáno. Ježiš také nebral sobotu příliš zákonicky a měl s tím mezi židy problémy - i o tom je psáno. 


Apoštolové se sešli první v sobotu večer na začátku prvního dne týdne jenom proto, že ap. Pavel musel odjet, nikoliv proto, aby se tak scházeli každý týden, o čemž není v Písmu jediná další zmínka Bezejmenný Honzo. 

Ježíš bral sobotu přísně zákonicky dle Desatera přikázání a nikdy v sobotu fyzicky nepracoval (uzdravování ani trhání obilí není fyzická práce, a navíc skrze něj uzdravoval sám Bůh Otec). Ježíš správně nedodržoval dalších 39 židovských výmyslů, které si pro to co mají nebo nemají v sobotu dělat sami židé vymysleli.


...Slav sobotu ale nenapadej ty kteří slaví neděli  neboť v ten den oslavujeme našeho Boha.


To samozřejmě můžete, ale v neděli s Vámi opravdový Bůh Otec nebude a není ve skutečnosti nikdy přítomen, protože v tento den On už dávno zase pracuje, tvoří vesmíry apod. Pouze v sobotu, kterou si k tomu On sám vyhradil, požehnal a posvětil si na nás Bůh udělá celý den čas (to samozřejmě neznamená, že naše modlitby v jiné dny nevyslýchá nebo nás neslyší). 

Takže v neděli oslavujete Vašeho Boha úplně zbytečně, protože na Vás nemá ve skutečnosti čas. Jediný "bůh", který si na Vás udělá v neděli čas a kterého ve skutečnosti oslavujete je satan nebo jeho pozemský sluha antikrist pápa.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 16:10:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...takže Boh ktorý je mimo času a ktorý stvoril čas nemá na kresťanov v nedeľu čas... lebo musí pracovať a tvoriť ďalšie vesmíry...

...ty brďo !!!!! tak tento poznatok musím v soboty zaniesť do adventistickej modlitebni, ktorá je hneď na vedľajšej ulici kde bývam... jestli pad Boh dokáže v nedeľu vypočuť moju modlitbu, keď je tak vyťažený... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 16:22:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
modlitby Bůh jistě slyší každý den (doplním 24h denně), to jsem ti napsal v minulém komentáři, pokud by sis ho vůbec přečetl...
Ale nic se nemění na tom, že pro nás si Bůh vyvolil pouze sobotu, kdy se s námi chce setkávat. O jiném dni v Písmu není jediná zmínka, ale pokud je Luther jeho lež o neděli pro Tebe přednější než co je v Písmu, pak je to jen Tvůj problém...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Neděle, 12. červen 2016 @ 18:06:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježiš sa stretával s Otcom v sobotu, alebo mal s ním spoločenstvo vždy... ? Mal Otec nebeský vyhradený čas pre svojho Syna v sobotu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 23:42:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Ježiš sa stretával s Otcom v sobotu, alebo mal s ním spoločenstvo vždy... ?

Na modlitbách se Ježíš stretával s Otcom kdykoliv i v sobotu, chodil Ježí učit a číst z Tóry do synagogy v jiný den než v sobotu?


...Mal Otec nebeský vyhradený čas pre svojho Syna v sobotu?

Zcela jistě nebo spíše 100% a nejen pro "svojho Syna", ale pro všechny, kteří jej v tento den oslavovali a ctili a učili se z Otcových slov v Tóře a samozřejmě i od slov Ježíše Krista v tento svatý den.


[KB1613] Ex 13:6 Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova.

[KB1613] Ex 16:23 Kterýžto řekl jim: Toť jest, což mluvil Hospodin: Odpočinutí soboty svaté Hospodinu bude zítra. Což byste měli péci, pecte, a což byste vařiti měli, vařte dnes; což pak koli zbude, nechte sobě a schovejte to k jitru. (…shabaton shabat-kodesh…)

[KB1613] Ex 20:8 Pomni na den sobotní, abys jej světil. (…hashabat…)

[KB1613] Ex 20:10 Ale dne sedmého odpočinutí jest Hospodina Boha tvého. Nebudeš dělati žádného díla, ty i syn tvůj i dcera tvá, služebník tvůj i děvka tvá, hovado tvé i příchozí, kterýž jest v branách tvých. (shabat lADONAI, TBH-EN)
Jak vidíš sám Hospodin v tento sedmý den odpočívá od chvíle kdy stvořil svět a chce, abychom v tento den odpočívali také.

[KB1613] Ex 20:11 Nebo v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všecko, což v nich jest, a odpočinul dne sedmého; protož požehnal Hospodin dne sobotního, a posvětil ho.

[KB1613] Ex 23:12 Šest dní budeš dělati díla svá, dne pak sedmého přestaneš, aby odpočinul vůl tvůj i osel tvůj, a oddechl syn děvky tvé i příchozí.

[KB1613] Lv 16:31 Sobota odpočinutí bude vám, a ponižovati budete duší svých ustanovením věčným. (shabat shabaton hi lakhem veinitem et-nafshotekhem hhukat olam)

[KB1613] Lv 23:4 Protož tyto jsou slavnosti Hospodinovy, shromáždění svatá, kteréž slaviti budete v časy jich určité:

[KB1613] Lv 23:8 Ale obětovati budete obět ohnivou Hospodinu za sedm dní. Dne také sedmého sbor svatý bude; žádného díla robotného nebudete dělati.

[KB1613] Mk 6:2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?

[KB1613] L 4:16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podlé obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.

[KB1613] L 4:31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a učil je ve dny sobotní


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Neděle, 12. červen 2016 @ 20:52:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To samozřejmě můžete, ale v neděli s Vámi opravdový Bůh Otec nebude a není ve skutečnosti nikdy přítomen, protože v tento den On už dávno zase pracuje, tvoří vesmíry apod. Pouze v sobotu, kterou si k tomu On sám vyhradil, požehnal a posvětil si na nás Bůh udělá celý den čas (to samozřejmě neznamená, že naše modlitby v jiné dny nevyslýchá nebo nás neslyší).

Jsi si tím jistý - možná ty osobně ano ale stále jsi jen mikim - Bůh je nesrovnatelně výše a Jeho myšlení není tvoje - jak je v Písmu.



Takže v neděli oslavujete Vašeho Boha úplně zbytečně, protože na Vás nemá ve skutečnosti čas. Jediný "bůh", který si na Vás udělá v neděli čas a kterého ve skutečnosti oslavujete je satan nebo jeho pozemský sluha antikrist pápa.

Vysvětli mi prosím, kde bereš tuhle jistotu o zbytečné oslavě, s Písma to určitě není a s tím satanem bych se na tvém místě také mírnil a zpytoval své svědomí. Satan má různé cesty a samolibost či jak to nazvat je jedna z nich, pokud víš co to v tomto kontextu znamená a upřímně řečeno může se týkat i mě.
 
Nevím jak ty ale já se snažím oslavovat Boha každý den, nepotřebuji k tomu jen neděli.

Nepřipadá ti opravdu hloupé nebo úsměvné, že lidé kteří vyznávají Krista se vzájemně obviňují z vlivu Satana? Řekl bych, že právě ona nesnášenlivost a obviňování je dílo Satana - slavení soboty či neděle v tomto srovnání není tak podstatné.

Ještě něco, prosím řekni mi jako adventista, v čem vidíš podstatu, smysl slavení soboty?  Otázka není o tom, zda sobota nebo neděle.

No a co s apoštolové kteří se scházeli pravidelně první den po sobotě, (v neděli) také byli pod vlivem Satana ?

H.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 12. červen 2016 @ 21:49:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apostolove se schazeli i v jine dny nez nedele ale to neni podstatne. Dulezite je v ktery den kazali v synagogach v tento den i uctivali Boha ale ja nectu ze by kazali o nedelich ale o sobotach to je psano.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Neděle, 12. červen 2016 @ 23:59:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Vysvětli mi prosím, kde bereš tuhle jistotu o zbytečné oslavě, s Písma to určitě není 

a kde je napsáno v Písmu, že Bůh je přítomen v neděli ve Vašem kostele, když Bůh odpočívá a udělal si čas pro člověka výhradně v sobotu? A naopak je psáno, že Bůh až dosud pracuje a také, že odpočívá od doby kdy stvořil svět. Copak nevíš, že neděle byla po celou dobu ještě za vlády Konstantina dnem boha slunce? Než ji pak Konstantin pokřesťantštil, aby se pomstil všem Kristovým následovníkům i židům a jejich sobotě? A kdo je bůh slunce? Satan! 
Už jsi zapomněl jak k tomu přechodu ze soboty na neděli došlo?
tak studuj:




...Nevím jak ty ale já se snažím oslavovat Boha každý den, nepotřebuji k tomu jen neděli. 

No pokud nechodíš do práce, budiž, můžeš si slavit kolik chceš, my ostatní ale chodíme do práce a na stejné slavení jako je to tvoje nemáme čas, proto nám Bůh vyhradil k tomuto sobotu.


...Ještě něco, prosím řekni mi jako adventista, v čem vidíš podstatu, smysl slavení soboty?  

V tom, že všichni přestanou pracovat podle Desatera v Písmu, stejně jako nepracuje Bůh a sejdou se, aby spolu mohli studovat Písmo a oslavovat Boha, protože v jiné dny kdy pracují na to nemají tolik času. Stejně tak máte zakázáno svou církví pracovat v neděli i Vy katolíci.


...No a co s apoštolové kteří se scházeli pravidelně první den po sobotě, (v neděli) také byli pod vlivem Satana ?

 To slůvko "pravidelně sis jednoduše vymyslel"

Apoštolové se sešli jen 1x v první den týdne vyjímečně, kvůli Pavlovi, jinak se scházeli pravidelně hlavně v sobotu podle Písma


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 09:40:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No pokud nechodíš do práce, budiž, můžeš si slavit kolik chceš, my ostatní ale chodíme do práce a na stejné slavení jako je to tvoje nemáme čas, proto nám Bůh vyhradil k tomuto sobotu.

Boha lze oslavovat právě tím co děláš, když to děláš dobře :-)

Slunce také může být dobrým symbolem vzkříšeného Krista,   pro tebe však Satana.

Apoštolové se sešli jen 1x v první den týdne vyjímečně, kvůli Pavlovi, jinak se scházeli pravidelně hlavně v sobotu podle Písma

Apoštol Pavel se k nim připojil až později - tak jen tak na okraj.

Nemám nic proti slavení sobotu, pokud to některým vyhovuje v jejich výkladu, Kristus vstal z mrtvých v neděli a to je pro mě dostatečný důvod.
Oba se však v onen den scházíme k četbě Písma a oslavě Boha. Den volna také slouží k tomu aby se člověk dokázal zastavit, odpočinout si a zamyslet se na sebou. Třeba v souvislosti co dnes slyšel v Písmu ale i jinak.

H.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 15:00:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Slunce také může být dobrým symbolem vzkříšeného Krista,   pro tebe však Satana.



...Kristus vstal z mrtvých v neděli a to je pro mě dostatečný důvod. 

Kristus vstal z mrtvých v sobotu večer po skončení soboty dne. Jestli už vyšla první hvězda a tím začala neděle z Písma nevíme. 100% víme, že nevstal v neděli až ve dne - ráno, to už totiž v hrobě nebyl. Takže pokud slavíte neděli, měli byste ji začít slavit správně v sobotu večer, kdy Ježíš vstal mrtvých. Ale Vy vlastně máte mši každý den a často i v sobotu večer...


...Oba se však v onen den scházíme k četbě Písma a oslavě Boha. Den volna také slouží k tomu aby se člověk dokázal zastavit, odpočinout si a zamyslet se na sebou. Třeba v souvislosti co dnes slyšel v Písmu ale i jinak.

Souhlasím, otázkou je zda tu Vaši nedělní oslavu Bůh přijímá, možná atmosféra, kterou při tom zažíváte, Vaším citům říká ano, ale opak může být pravdou, nemám nic osobně proti těm kdo se v neděli sejdou, otázka je, zda to takto chce a souhlasí s tím Bůh. Vy jste mu vlastně předělali den, který On určil na svůj den, který jste si určili Vy, a to se mu asi líbit nemůže.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 12. červen 2016 @ 22:44:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak můžeš psát, že svěcením neděle věřící oslavuji Satana? Židé světili sobotu  a jak dopadli?

To je ta adventistická hnusná pýcha.

Jaký den slavili Adam a Eva po vyhnání z ráje?

Jaký den světil Noe, Abraham a jeho potomci a pak židé v Egyptě?

O tom jsem se v Bibli nic nedočetl.

Sobota je den odpočinku, tak se dá toto slovo přeložit. A byl to Mojžíš, který musel stanovit nějaký výchozí den pro první den v týdnu. Tady je důležité číslo sedm a den odpočinku po šesti dnech.

Důležitý je pak také obsah dne odpočinku. Zda je to den pohody, modliteb a studia Božího Slova, den radosti pro celou rodinu i pro bližní. A to může být i neděle. I tam Bůh žehná. Katolíkům i evangelíkům. To jen vy se chcete něčím odlišit a chlubit tím, jak trpíte pro sobotu. Je to mazaný tah Satana odvést věřícího člověka od Pána Ježíše. Tomu složila i vaše EGW, která určovala, co se  smí  a nesmí v sobotu. Udělali jste ze soboty den utrpení, kdy si děti nesmí ani utrhnou jahodu ze záhonu, kdy se nesmí to a to a to. Máte seznam nepsaných zákazů. Kritizujete lidi, kteří v sobotu slouží tam, kde prostě služba musí být,  a kterou i vy sami potřebujete. Ze sobotu jste udělali jho.

Jste pokrytci, o kterých říká Pán Ježíš běda, běda.

Je mi líto těch mnoha lidí, co u vás trpí. Nedivím se tomu, že se rozpadají rodiny a mnozí jsou vnitřně nešťastní. Milost Boží je vám nějak cizí. Ale Zákon není všechno. Zákon je dobrý, ale skrze slepé dodržování se nezachrání nikdo.

Potřebovali byste reformu a přehodnotit vaši EGW.

 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 00:05:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Jaký den slavili Adam a Eva po vyhnání z ráje?

Jaký den světil Noe, Abraham a jeho potomci a pak židé v Egyptě?

Já věřím, že sobotu, pokud Abraham znal všechny přikázání od Boha, bylo by těžké uvěřit, že by tam nebylo i to o sobotě.

Ale to je úplně jedno, protože já se řídím hlavně tím, co dodržoval Ježíš a apoštolové a to byla vždy jen sobota!


... A to může být i neděle. I tam Bůh žehná. Katolíkům i evangelíkům. 

Tomu nevěřím, to je jen tvůj lidský výmysl, Bůh v neděli v den slunce nikdy nežehná...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: noname (Honza610@centrum.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 13:52:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Tomu nevěřím, to je jen tvůj lidský výmysl, Bůh v neděli v den slunce nikdy nežehná..."

Je jen tvou věcí čemu věříš a čemu ne, slavení soboty je tvá věc, většina křesťanů však slaví neděli. Z mého pohledu nedělám rozdíl mezi lidmi slavícími sobotu či neděli.

Myslím, že tímto můžeme debatu tomuto tématu ukončit.

Honza.

A jestli ti to udělá radost, tak kvůli tobě si nick měnit nebudu. :-))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Pondělí, 13. červen 2016 @ 16:34:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...většina křesťanů však slaví neděli. 

jo ale ze zvyku (tradice) a ne podle Písma a já mám radši Písmo než lidské tradice...

takže tak...

jinak proti Tobě osobně nic nemám, ale Pravdu vycházející z Písma budu vždy bránit...

Maro.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 13. červen 2016 @ 04:58:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ja nechci nikoho napadat. Ale pokud nekdo tvrdi ze jeho vira se zaklada na Bibli a nazyva toho koho uctiva Jezis tak branim pravdu. Nikdo ti nebrani svetit nedeli ale v tom pripade sveho boha nenazybej Jezis ale vyber si treba jmeno budha atd. Jezis jasne varoval ze povstanou falesni kristi co se budou nazyvat jeho jmenem. Tak bud uprimnej a nazyvej sveho boha jinym jmenem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Martin Luther o sedmém dni (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Úterý, 14. červen 2016 @ 17:01:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš nikdy nevaroval před svěcením sedmého dne jako dne odpočinku, ale před falešnými proroky. Jakou  máš jistotu, že EGW není falešným prorokem? A jak můžeš tvrdit, že , kdo světí sobotu, nepatří Kristu? Spíše EGW je ten, kdo vyšachoval Ježíše  a udělal ze soboty prostředek pro měření jakési lidské výkonnosti víry. Já vím, co adventismus také dokáže, a znám jejich fanatismus ohledně soboty a dalších jevů. Kdyby byla sobota tak požehnaná, proč židé v sobotu plánují vraždu Ježíše  a jiné špatné věci? Proč jim vadí, že Ježíš sobotu porušuje  a léčí i v případech, kdy to mohlo počkat na další den apod.? Proč by měl ten, kdo v neděli jde do kostela či shromáždění, nazývat svého Boha jinak? Neděle není znakem šelmy. Šelmou je možná EGW, která mazaně a rafinovaně odvádí věřící od Pána Ježíše k sobotě a k zákonictví. Která, chce věřící přesvědčit, že Boží milost je zbytečná, že to sami dobře zvládnou bez pomoci Boží i milosti. Prostě to splní na 99,9%. Čím víc studuji EGW, tím více se děsím toho, k čemu vede  věřící. Sobota není pečetí spasení ani projevem maximální a věrné poslušnosti, ale projevem zákonictví jako u židů a tam to nic nepřineslo. Je to jen způsob povýšit se nad ostatní a měřit svoji víru,Jinak mnozí adventisté jsou hodní lidé, pokud nepodlehli zákonictví. Fanatiků, kteří znají jen Zákon je tam ale dost a to je škoda.


]


Stránka vygenerována za: 0.67 sekundy