Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Emílie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15084, komentáře < 7 dní: 674, komentářů celkem: 314699, adminů: 60, uživatelů: 4812  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 110 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví má nové předsednictvo
·Spiritualita žitá v rodině
·Recenze: Homosexuální láska
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 791 028
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Hledání: Ježíšova puberta
Vloženo Úterý, 19. leden 2016 @ 09:56:44 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal pozorovatelnik

Byla vůbec?  

V prvé řadě puberta jako pojem se v Bibli nevyskytuje vůbec. Bible hovoří o dětech (buďte jako děti), dále hovoří o dospělosti a stáří. Ale dospívání jako by neexistovalo. Přitom je to nesmírně důležité období v životě člověka. Rozmělněné, rozostřené dětské já se mění v procesu sebeuvědomění, individualizace na ohraničené, úzce a silně prožívané já. Nastávají ty nejprudší změny jak v oblasti psychiky, tak významné tělesné změny. Taková přeměna pak už nikdy v životě nemá obdoby. Je to nevyhnutelný biologický proces. 


Bible zachycuje z Ježíšova raného období pouze jednu příhodu, kdy jako 12 letý poučoval některé židy v synagoze. Zajímal se o náboženské věci. To je poněkud netypický projev puberty. Ale můžeme říct, že to je u chlapce ještě spíše předpubertální období, největší změny přicházejí později. Mezi 13-17 léty. Těmito změnami musel projít i Ježíš. Musela se mu zvětšit varlata, spustit tvorba spermií a nastartovat pohlavní pud. Zřejmě si začal uvědomovat i nějakou sexuální orientaci. O tom ale Bible nic neříká. Zřejmě se to příliš nehodí do krámu. Stejně jako v Bibli zcela chybí období do 30 let Ježíšova života. Přitom musel něco dělat, něco si myslet a nějak komunikovat s okolím. Mě by to velmi zajímalo. Když slyším o následování Krista, myslí se tím následování jeho období 30 - 33. Ale proč nenásledovat období 18 - 30? Co tam bylo tak tajemného? Nebo to byla jen nudná všední šeď? Aha, ale proč nenásledovat tu šeď, ale následovat jen to 30 -33? 

Bible se nezajímá o pravdu. Bible je pouze sumářem ideologického boje. Co se nehodí, je škrtnuto. Přefiltrované, zpracované. Pokud jsem poctivý a píšu životopis člověka, tak beru rok po roku a zapisuji jednotlivé události. Každý rok má pro život člověka svůj význam. Včetně let puberty. 

Proběhla tedy například regulérní puberta u Ježíše? Všichni si pamatujete na to období, kdy jste byli s vrstevníky a někdo řekl něco a všichni se tomu strašně smáli. To je dost typické, že puberťákovi přijde všechno směšné. Střídají se nálady, pocity. Než se celý neurohumorální systém stabilizuje. Prošel tím i Ježíš? Pokud ne, tak nemůže sloužit jako vzor pro člověka. 



 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Ježíšova puberta" | Přihlásit/Vytvořit účet | 43 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vacant v Úterý, 19. leden 2016 @ 13:27:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
U chudých lidí kteří žijí přirozeně na venkově a rodina si společně vydělává rukama na denní chléb se puberta moc neprojevuje ani dneska.



Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 14:00:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže chudému zůstanou dětská varlátka a mikropenis až do dospělosti. No ty jsi hlavička... A psychicky má stále rozmělněné dětské já... 


]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Středa, 20. leden 2016 @ 10:26:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
„Dieťatko však rástlo a mocnelo, plné múdrosti, a milosť Božia spočívala na ňom“ (Luk 2,40).


]


Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 11:42:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otázka: Osobo, neviděla jste tudy jít dvě děti?
Odpověď: "Pleju len..."


]


Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 14:43:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Píšeš pozorovatelniku: Bible se nezajímá o pravdu. Bible je pouze sumářem ideologického boje. Co se nehodí, je škrtnuto.

Promiň, člověče, ale ty jsi nejspíš komunista... :-) S takovou argumentací přišli naši komunističtí přátelé.


Já zopakuji, co jsem už napsal k jinému článku:


Bible je pravdivá ve výpovědích o Bohu, o hříšnosti člověka a o možnosti navázat vztah každého pozemšťana s živým Bohem. V tomto ohledu je určitě Bible autentická, v tomto ohledu se zajisté můžeme na biblické texty spolehnout.

Avšak pokud jde o poznatky kupříkladu z přírodních věd, měli bychom mít na paměti, že je Bible poplatná myšlení, vzdělání a kultuře svatopisců, kteří Bibli sepisovali a redigovali před tisíci lety.

A speciálně pro pozorovatelnika - o Ježíšově pubertě se nedozvídáme zhola nic, protože je to nepodstatné téma pro naší spásu.





Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 14:56:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co kdyby se ukázalo, že Ježíš neprošel standardní pubertou, měl celý život snížené, nebo takřka nulové libido, takže pak zcela lehce řekl, že kdo jen chtivě pohledí na ženu, už zhřešil ve svém srdci... Pro mě je dost podstatné, zda byl Ježíš asexuál nebo zda měl nějakou orientaci. 

A pokud jsi četl článek, tak mě zajímá i období do 30 let. To není jen puberta. Ale dalších 12 let dospělosti. 18 - 30. To je dost dlouhá doby, nemyslíš? V té době počet zázraků a veřejných kázání = 0 ? Dlouhých 12 let se vůbec nic nedělo, ačkoli byl Syn Boží? Nebo byl Synem Božím jen v období 30 - 33? To přece těžko. Byl jim pořád. Tak pokud byl pořád, tak by mě to pořád zajímalo. Proč tam v Bibli není? 


]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 15:00:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No dobře, proč nemají lidi dvě hlavy, 7 očí a čtyři nohy a šest rukou? Proč obloha není žlutá a slunce fialový a proč není ve vzduchu namísto CO2 například sirovodík, proč tráva není modrá, ale zelená, proč to tak není?

V těchto mých otázkách je i odpověď na tvůj dotaz.


]


Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 15:20:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když bude někdo chtít napsat poctivě můj životopis, budu trvat na tom, aby nepřeskočil žádný rok. Nic se do záchodu splachovat nebude. Ta léta jsem žil a měla svůj smysl. Když budu popisovat život někoho, koho znám, budu postupovat stejně. Tedy přesně, důsledně. 

Ježíš žil život světce jen 30 - 33, a předtím odpočíval? Nebo se nijak neprojevoval (což mi připadá nemožné, vždyť to v něm muselo být už předtím, nikdo neprocitne ze dne na den, nestane se člověkem, specifickou individualitou až ve 30 letech. Je to velmi podivné. Už jen s ohledem na to, že člověk má následovat Krista celý život a nemá žádné odpočívací období. Na člověka jsou kladeny nároky nejen 3 roky v životě. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 15:48:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když bude někdo chtít napsat poctivě můj životopis, budu trvat na tom, aby nepřeskočil žádný rok.

No jo, ale Bible není životopis Ježíše Krista, ten životopis (respektive část životopisu) je v Novém zákoně obsažený. Ale chtít, aby se věci děly tak, jak chcí já - je prostě nemožné. Mně se taky plno věcí zdá divných atd. ale přijímám to jako fakt.

Podle mě bylo na Ježíše naloženo tolik, že by to nikdo z lidí neunesl. Proto tři roky jeho života vydaly za tisíce let ostatních lidí.
Zřejmě prožíval i další pokušení, třeba ze strany žen, nebo cokoliv, co ani není zmíněno v Bibli.

Pro mě je třeba otázka, zda uzdravoval všechny, nebo byli v jeho době někteří, kteří uzdraveni nebyli. Nejspíš uzdravoval všechny, nebo téměř všechny, ale byli tací, kteří nebyli uzdraveni - a já mám otázku proč? Protože odpověď je pro mě odpovědí, proč nejsou uzdravování i mnozí věřící v dnešní době.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 16:27:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přál bych si, aby uzdravil aspoň jednoho. Nebo jinak to řeknu: S ohledem na to, že všechno, co mi bylo dosud předkládáno jako zázrak, nebylo prokazatelné, nebo to byl přímo fejk, tak musím posbírat hodně sil, abych věřil, že před 2000 lety to neudělali taky tak. Ti, co sepsali Bibli. Respektive jednodlivé díly. Ačkoli každý oddíl psal někdo jiný, musím věřit, že psal pravdu a nic než pravdu. Přitom vím, jací lidi jsou, jak si přibarvují upravují, ba přímo vymýšlejí. Ale buďiž. Před 2000 lety existovala vybraná hrstka lidí, co po mnoha desetiletích od toho, co se události staly, dokázala popsat přesně události ze života Ježíše a apoštolů. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 17:04:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No přesně tak - naše víra přece není jenom v Boha, ale také se nějakým způsobem opírá o lidí - vždyť my jsme přeci uvěřili v Boha, ale na základě zvěstování Evangelia skrze toho křesťana.

Takže jsme také nějaké způsobem museli uvěřit i jemu, že to s čím za námi příchází je autentické. Podobným způsobem napsal článek prof. Heller. Na prvním místě však věříme v Boha a Bohu, (na druhém místě) ale také v to, že lidé, kteří sepisovali Bibli, tak činili se stejnou vírou máme i my. (věříme tedy i nějakým způsobem v ně, nebo reskepktive v upřímnost a čistotu jejich záměru)

Naše víra je vírou v Boha, to především a na prvním místě, ale pokud jde o svaté texty Bible, věřím i v to, že lidi, kteří je sepisovali věřili v Boha jako my a že vše, co dělali pro Boha ohledně svatých textů - dělali a konali ve svaté bázni.

Ano, všichni sjme porušení, ale když zvěstuješ Evangelium, děláš to i přes to, že jsi třeba zrovna den před tím zhřešil. Myslím se tím poselství Boha k člověk nekazí...

Slyšel jsem dokonce zajímavý případ, kdy pravoslavný kněz zvěstoval Evangelium a lidé se skze jeho službu obraceli k Bohu - stávali se křesťané, ač byl tento pravoslavný pop neobrácený.... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 17:13:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pochopitelně máš nárok nedůvěřovat svatopiscům - víra je přeci akt svobodné volby... na to máš nárok. Ale taková víra, která nepočítá s člověk v Božím záměru, taková víra je obtížná právě v tom hledání - kdo byl tehdy autentický, kdo si vymýšlel a nakolik si vymýšlel...

Já věřím v Bohu i v čistotu záměru svatopisců, i kdyby se nakonec ukázalo, že svatá Písma prošla desetkrát redakcí... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 19. leden 2016 @ 17:25:09 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nakonec i naše služba je na prvním místě službou Bohu, na druhém místě službou bratřím v církvi. Podobně to činili i svatopisci - sloužili Bohu a pak také nám. Nemám problém věřit v jejich upřímnost, s kterou byli vydávání na smrt, kdy nezapřeli víru v Bohu, kdy prokázali věrnost Bohu - že i jejich služba nám - ostatním křesťanům byla v tomtéž Duchu.... se stejným sebeobětováním.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 17:34:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš, co je největší paradox? Když mě křesťané stírají, že prý moc bažím po zázracích a že to jde i bez toho. Ale jak už jsem předložil, aby tolik rozdílných autorů tolik desetiletí po událostech byli schopni přesně a po pravdě popisovat události - to je vysvětlitelné leda nadpřirozeným zásahem Boha. Tedy i sepsání Bible je zázrakem. Oni mě krmí od počátku do konce zázraky a tvrdí mi, že prý já jsem ten, co je vyhledává... 

Křesťané si opravdu nevidí do pusy. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 19:13:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A Bůh je přece taky nadpřirozená bytost, Duch svatý taky a když mám křesťanům cokoli věřit, tak to znamená od prvního okamžiku se vydat do říše nadpřirozena. Ťukám si fakt na čelo, že jsem si kdy nechal líbit obvinění z toho, že prý hledám nadpřirozené věci... Křesťané jsou ti, co nadpřirozeno nabízejí, jakmile mi zazvoní na dveře bytu. 

Poselství křesťanů zní takto:
Nadpřirozený Bůh nadpřirozeným způsobem nechal sepsat nadpřirozenou knihu, která nadpřirozeným způsobem vede člověka k nadpřirozené spáse v nadpřirozeném nebi. Tato kniha je na rozdíl od všech jiných knih 100% pravdivá. Bible popisuje samé nadpřirozené kousky, které dělal Ježíš, aby pak nakonec nadpřirozeně vstal z mrtvých. Kdo tomu uvěří, bude mu dán nadpřirozený Duch svatý, který ho nadpřirozeně povede životem, a po smrti skončí v nadpřirozeném nebi. 

Bravo! A já jsem ten, co prý hledal nadpřirozeno a křesťané se museli bránit suchou logikou a fakty... 

Aha....


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 18:44:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Podle mě bylo na Ježíše naloženo tolik, že by to nikdo z lidí neunesl. Proto tři roky jeho života vydaly za tisíce let ostatních lidí"


Promiň, ale to je jen tvá nábožná představa. Z mého pohledu patetická. V Bibli taková věta není. A je to logický nonsens, protože mnoho lidí žije podstatně náročnější životy, jak po zdravotní stránce, tak po stránce pronásledování a musejí je snášet delší dobu. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 20:41:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mimochodem to není tvoje původní představa. I když jsi napsal podle mě. To jsem už slyšel dříve od křesťanů. Křesťané jsou borci v tvoření mýtů...


]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Středa, 20. leden 2016 @ 08:40:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Standardní puberta...a nosil Ježíž slipy nebo trenky či na ostro?
O jeho výchově matkou či otcem ani ťuk, ve 13 letech se prej stávali židé muži, mohli se ženit mohli rozmlouvat v synagogách,mohli před "naší pubertou" tvrdě makat, mohli sexuálně uspokojovat své půdy,scizoložit mohli jen v cizím manželství,ve svém mohli mít více žen...
Mně se prostě nejeví jejich puberta jako ta naše...děti( dívky i chlapci) společně ve školce,škole,venku,pořád spolu. Otec v židovské rodině byl za boha...a tak mu jistě vysvětlil že sexuální půd je boží dar,a množení se povinnost!




]


Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Ingmar v Úterý, 19. leden 2016 @ 18:39:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ona se Bible o pravdu zajímá, ale o jinou, než bychom v ní možná chtěli hledat. Evangelium není Ježíšův životopis, jak bychom ho psali dneska my. Je to vyznání, které se na osobě Ježíše snaží popsat to, co se on snažil popsat svým jednáním, totiž Boží charakter. Období puberty pro tento záměr zřejmě nebylo pro autora podstatné. Třeba se tam taky nedozvíš, v jakém věku se naučil chodit a mluvit. Je to jedno.
Všimni si taky třeba, že jen Jan ten "životopis", nebo jeho o málo více než dvouletý výřez, jako jediný píše chronologicky, kdežto synoptici ho píšou tématicky a s chronologií to u nich nemá nic společného. Já teď čtu Matouše a tam máš třeba celou kapitolu jen podobenství, jen uzdravování, jen odpovědi odpůrcům... Pokud jsi příznivcem Bible jako kamerového záznamu událostí, nechci Ti to brát, ale na základě tohohle tématického pozorování jsem u nějakého autora, tuším to byl Marcus Borg, četl, že událost, které se pak začalo říkat Kázání na hoře, se historicky nestala. Vznikla až na papíře právě tím tématickým sdružováním jednotlivých epizod Ježíšova života. Což neznamená, že to, co se v něm píše, není pravda, nebo že to Ježíš neučil. Je to pravda, učil, ale pravděpodobně to neřekl takhle najednou a pohromadě.
Souhlasím, přefiltrované, zpracované, ale s určitým záměrem a s tím záměrem se ztotožňuju. Ty ne?



Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 19:01:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za příspěvek, protože píšeš k věci. 


Evangelium není Ježíšův životopis, jak bychom ho psali dneska my. Je to vyznání, které se na osobě Ježíše snaží popsat to, co se on snažil popsat svým jednáním, totiž Boží charakter.

Budiž. 

Období puberty pro tento záměr zřejmě nebylo pro autora podstatné. Třeba se tam taky nedozvíš, v jakém věku se naučil chodit a mluvit. Je to jedno.

Tak to jedno není. Zda chodím nebo nechodím nemá žádný význam v morální rovině, nehraje to žádnou roli při spáse. Naproti tomu sexualita hraje zásadní roli. O sexu a především jeho regulaci je celá Bible. Od začátku až do konce. Tedy o regulaci pohlavního pudu ve smyslu potlačení. A to se Ježíšovi, zdá se, podařilo. A docela snadno, jak vyplývá z jeho textu, že stačí jen pohledět chtivě na ženu a už jsi zhřešil. On to nikdy neudělal a mě by zajímal ten důvod. Páč z reálného života vím, že takový člověk neexistuje. Dokonce ani asexuálové nejsou asexuální ve smyslu 0% z pohlavního pudu průměrného člověka. I kastrovaní lidi nějaký zbytkový pohlavní pud mají. Je mi to celé podezřelé. Zajímala by mě, zda měl Ježíš nějakou sexuální orientaci. Dosud jsem nepoznal člověka, který by neměl žádnou sexuální orientaci. 

událost, které se pak začalo říkat Kázání na hoře, se historicky nestala. Vznikla až na papíře právě tím tématickým sdružováním jednotlivých epizod Ježíšova života. Což neznamená, že to, co se v něm píše, není pravda, nebo že to Ježíš neučil. Je to pravda, učil, ale pravděpodobně to neřekl takhle najednou a pohromadě.
Souhlasím, přefiltrované, zpracované, ale s určitým záměrem a s tím záměrem se ztotožňuju. Ty ne?


Já ne. Už jsem to tu psal vícekrát. Pro mě je důležitější pravda než víra. Pro spoustu lidí je důležitější víra než pravda. Pokud bych zjistil, že to je fake, nemělo by to pro mě cenu. Proč bych měl svůj život dramaticky měnit podle něčeho, co je napůl nebo zcela smyšlené? Pokud to jen seskládali jinak, ale obsah nepozměnili, tak to by nebyl problém. Ale já u toho nebyl, nemohu si to ověřit. Musím věřit zázraku, že Bůh to zázračně vedl a zapsalo se to přesně a bez chyby. 



]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Ingmar v Úterý, 19. leden 2016 @ 22:05:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Občas se tu píše o různých katolických, dejme tomu, pověrách, nebo korektněji řečeno, folklóru. A redukce morálky na sexualitu je zase folklórem protestantským. Chápu, že je to pro Tebe závažné téma - jak jsem tu už tuším psal, mám přístup k biblickému komentáři pro homosexuály, ale pro heterosexuály (aspoň doufám :-)) nic takového dosud nevyšlo. Čili chápu, že se Ti to tak může z Tvé perspektivy jevit, ale sexualita v Bibli sice zmíněna je, ale zásadní roli tam nehraje. Je to tam jedna z řady různých věcí na pozadí. A do Ježíšova příběhu byly vybrány věci, které tehdejším autorům přišly pro tehdejší čtenáře podstatné. A sexualita tím sítem (bohužel pro Tebe) zkrátka neprošla. Mimochodem, věřím, že jestliže se o něčem v Bibli nepíše, neznamená to nutně, že to neexistovalo. Ale zkrátka to patří mezi otázky, které si klást sice můžeme, ale Bible, samotný její text, nám na ně neodpoví. Nebo jinak, zase poneguju trochu protestantský folklór: V Bibli nenalezneme odpověď na každou otázku :-) Je to složitější, v Bibli se můžeme seznámit s Bohem, navázat s ním vztah, který pak už může žít vlastním životem (i když přikrmovat ho dál četbou Bible považuji za více než prospěšné) a k některým odpovědím třeba díky tomu vztahu časem dojdu. Ale jde o to neupínat se jen na ten text. Není to slovník veršů - odpovědí na cokoli, je to vyznání, které vybízí k následování.
Ad víra: Pokud nejde o víru jako důvěru, jako vztah, ale jako "víru, že", tak tu beru jako nutné zlo. Nutné proto, že mi zbylo po vyčerpání všech možností, jak něco uchopit jinak.
Ad pravda: A není pravda i jiná než historická? Co třeba pohádka o Budulínkovi? Co je jejím poselstvím? No přece, že děti samy doma ponechané nemají otevírat cizím. Je ta pohádka pravdivá? No jasně. Ale pokud by se někde objevila zpráva, že byla nalezena liščí nora s kosterními zbytky prokazatelně patřícími Budulínkovi a zbytky hrášku, tu pravdivost té pohádky to přece vůbec neovlivní. Ta se nevypráví proto, že se to stalo, ale kvůli tomu ponaučení. Ani v dějinách Izraele se tolik křesťanů nevrtá proto, že by měli takový zájem o dějiny starověkých národů. Zeptej se jich třeba na dějiny Egypta, většinou o nich nebudou vědět ani zlomek toho, co znají z Bible o Izraeli. Tak pro si je čtou? Kvůli dějinám Izraele? Ne, kvůli tomu poselství, které je za nimi. A to prosím bez ohledu na jejich historickou přesnost. Neříkám, že tam není, říkám, že není podstatná. Ano, Bůh to zázračně vedl, ale nedával lidem do úst slova a poněkud hereticky věřím, že většinou ani ne přímo myšlenky. Věřím, že Bůh inspiroval pisatele Bible spíš svou samotnou existencí a přítomností. Cheš-li, tak podobně, jako třeba rozkvetlá louka inspiruje básníka k napsání básně. Mimochodem, o anatomii brouků se v ní mnoho nepoučíš, jestli víš, kam mířím. Čili Bible poskytuje věrný obraz Božího charakteru. Nemusí ale nutně poskytovat věrný obraz o čemkoli, co se nám zamane. Třeba o Ježíšově sexualitě, o původu jeho Y chromozómu, nebo třeba o ekonomickém rozkvětu Izraele za vlády krále Omrího (který je tam hodnocen jako špatný, ale prý je z toho období právě proto, že z ekonomického hlediska spravoval Izrael velmi úspěšně, je jako jediný zmíněn v historických pramenech sousedních národů, teď si nevzpomínám, jestli egyptských nebo babylonských).
Přátelská rada, pokud Ti jde o to, jak se vypořádávali v Novém zákoně se sexualitou, vzdej to s Ježíšem, tam nic nenajdeš, ale spíš zkus věnovat pozornost apoštolu Pavlovi, tam budeš úspěšnější. Slyšel jsem, že pan docent Jiří Beneš (řekl bych ne úplně ortodoxní adventista sedmého dne) na téma sexuální orientace apoštola Pavla kdysi napsal kázání. Bohužel jsem neměl čest ho slyšet.
A na závěr veselá a povzbudivá otázka k diskuzi, opět se budu trochu navážet do protestantského folklóru: Nemáš dojem, že navzdory folklóru závažněji hřešíme spíš tím, co neděláme a měli bychom, než naopak?
Já se na to dívám z perspektivy věčnosti, kdy bude lidská sexualita zapomenuta a spíš si budeme vyčítat - ano, my sami sobě nikdo jiný - co jsme udělat měli a mohli, ale jaksi se na to nedostalo... Pardon, jsem drobátko mystik... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 08:03:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A redukce morálky na sexualitu je zase folklórem protestantským. Chápu, že je to pro Tebe závažné téma 

 Nejsem žádný exotek, co by vyžadoval něco mimořádného. Sexualita se týká každého a redukci sexuality chce Bible po každém člověku. Po některých lidech redukci až na 0. 

 Čili chápu, že se Ti to tak může z Tvé perspektivy jevit, ale sexualita v Bibli sice zmíněna je, ale zásadní roli tam nehraje. 

Asi máme každý jinou Bibli. Moje Bible je o omezování sexu od začátku až do konce. Tohle nesmíš, tohle ne a tohle taky ne. A co je ti dovoleno? Číst si Bibli.... A co je v ní napsáno? Že nesmím sexovat. A Co teda mám dělat? Čist Bibli. A co je v ní napsáno? Že nesmím sexovat. A co teda mám dělat? Číst Bibli....

Je to složitější, v Bibli se můžeme seznámit s Bohem, navázat s ním vztah, který pak už může žít vlastním životem (i když přikrmovat ho dál četbou Bible považuji za více než prospěšné) a k některým odpovědím třeba díky tomu vztahu časem dojdu

Realitou je, že žádný jiný Bůh mimo toho, který se popisuje v Bibli, není. Boha si musíš vyrobit ve své mysli četbou Bible. Jinak neexistuje. Pokud komunikuješ s Bohem, komunikuješ pouze s představou Boha, kterou sis vyrobil ve své hlavě už dříve čtením Bible a dalších náboženských knih. Představu Boha jsi dále získal podle popisu dalších křesťanů. 

Přátelská rada, pokud Ti jde o to, jak se vypořádávali v Novém zákoně se sexualitou, vzdej to s Ježíšem, tam nic nenajdeš, ale spíš zkus věnovat pozornost apoštolu Pavlovi, tam budeš úspěšnější.

Ano, o Pavlovi jsem tady už psal hlavní článek. Jmenuje se Pavlovy speciality.

A na závěr veselá a povzbudivá otázka k diskuzi, opět se budu trochu navážet do protestantského folklóru: Nemáš dojem, že navzdory folklóru závažněji hřešíme spíš tím, co neděláme a měli bychom, než naopak?

Já na dojmy nedám. Co tedy máme, máš, mám dělat? Tys dostal nějaké instrukce? Od koho? Kdy? 

Já se na to dívám z perspektivy věčnosti, kdy bude lidská sexualita zapomenuta a spíš si budeme vyčítat - ano, my sami sobě nikdo jiný - co jsme udělat měli a mohli, ale jaksi se na to nedostalo... Pardon, jsem drobátko mystik... :-)


Ale varlata a penis máš mezi nohama taky. Nebo se pletu? 






]


Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Ingmar v Středa, 20. leden 2016 @ 21:50:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, v určitém věku se týká každého, ale asi jde o to, jak velké místo má proporcionálně v jeho životě. Já jsem normálně ženatý, děti už jsou všechny na světě, svůj prapůvodní účel tedy splnila a dál je to pěkná součást života, ale člověk žije pro celou spoustu jiných věcí.
Redukci snad ne, spíš usměrnění. Každopádně věřím, že nás Bůh neposuzuje všechny stejně, ale zohledňuje to, s čím jsme se do světa dostali. Ale konkrétní věci, kdybys chtěl příklad, bych rozvedl spíš v mailu mezi čtyřma očima.
Ne, Bibli máme celkem podobnou :-) Jde jen o to, co v ní hledáme. Umím si představit člověka, který v ní bude hledat a zdůrazňovat třeba jídelní omezení a předpisy a tvrdit, že Bible je celá o jídle. Třeba. Ona je Bible celá o spoustě věcí. Ale snažím se Tě pochopit. Znám člověka, který nikdy nebyl ženatý a má s tím problémy a když přijde řeč na Bibli, klade důraz na podobné věci jako Ty a jakoby hledal od ostatních schválení pro to, jak si s tím radí. I tohle myslím, že Bůh vidí, ví a zohledňuje, že je v jiné pozici, než kdyby mu podařilo najít stálou partnerku - má to těžší.

Realitou je, že žádný jiný Bůh mimo toho, který se popisuje v Bibli, není. Boha si musíš vyrobit ve své mysli četbou Bible. Jinak neexistuje. Pokud komunikuješ s Bohem, komunikuješ pouze s představou Boha, kterou sis vyrobil ve své hlavě už dříve čtením Bible a dalších náboženských knih. Představu Boha jsi dále získal podle popisu dalších křesťanů. 

Upřímně řečeno, takovouhle myšlenku bych od Tebe nečekal. Jeden z důvodů, proč nás kvakery nepovažuju za protestanty je zásada Sola Scriptura. Neodmítáme ji pro její původní význam - domýšlím se, že se jí chtělo říct, že co se týče církevního učení a organizace, je závazné jen to, co je v Bibli - ale kvůli tomu, v co se časem zvrhla. Tedy v to, že co není v Bibli, neexistuje. Zatím za nevíc do očí bijící příklad extrémizmu v téhle oblasti jsem považoval zákaz brambor v Anglii poté, co se dostaly z Nového světa do Evropy. Tenkrát to zdůvodňovali tím, že se o nich nezmiňuje Bible. Tobě se ho podařilo překonat :-)

Ne, Bůh tu byl a je zcela nezávisle na Bibli. Bible je jen malým odrazem jeho charakteru, pořízeným jedním z mnoha národů světa v omezeném úseku jeho dějin. Jak myslíš, že Boha vnímali lidé před napsáním Bible? Já myslím, že jim vůbec nechyběla, nebyli totiž odkojeni chybným chápání Sola Scriptury. Už na začátku své křesťanské éry jsem si všiml, že mě zvlášť přitahuje ve Starém zákoně období patriarchů. Oni znali boha, žili s ním, ale žádný psaný text k tomu tenkrát neměli. Ani psané příkazy, ty byly sepsány až později. I křesťané na počátku církve žili pár desítek let bez psaných evangelií a zbytku Nového zákona. Měli živou zkušenost s Ježíšem nebo s těmi, které ovlivnil.

 I já jsem nejdřív uvěřil - Boží existence mi zapadla do mé tehdejší životní zkušenosti, začalo mi to dávat smysl, a pak teprve jsem se chtěl dovědět víc, tak jsem začal číst Bibli. Snad by to šlo i bez ní, ale uznávám, hůř.
Co dělat? Co třeba dělat ze světa, ve kterém žijeme, trochu příjemnější místo k životu. Vylepšovat vztahy mezi lidmi, péče o místo, kde žijeme, napravování aspoň toho, co je v našich silách. Já se třeba snažím učit děti bavit se i jinými věcmi než těmi, ve kterých jsou baterie (vedu kroužek deskových her). Kdo mi to řekl? Bůh mě k tomu inspiroval. Ale neboj, hlasy neslyším :-) Inspiroval podobně, jako věřím, že inspiroval pisatele Bible, svou existencí a přítomností.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 23:44:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Redukci snad ne, spíš usměrnění.

Jak u koho. V mém případě se po mně chce absolutní nula. 

Každopádně věřím, že nás Bůh neposuzuje všechny stejně, ale zohledňuje to, s čím jsme se do světa dostali. Ale konkrétní věci, kdybys chtěl příklad, bych rozvedl spíš v mailu mezi čtyřma očima.

Také doufám, že Bůh neměří všech současných 7 miliard lidí podle jednoho metru vyrobeného před tisíci lety několika židy...
 mailovou adresu na mě máš. 


]


Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: xb v Středa, 20. leden 2016 @ 04:14:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Člověk je z Matouše a Lukáše zvyklý, že text není uspořádán příliš chronologicky, a tak když čte Marka, nahlíží na něho stejně. Přitom Marek je chronologičtější.

Jan umísťuje vyčištění chrámu na začátek, načež se až po J 3,2 volně inspiruje tím, co po vyčištění chrámu mají synoptici - podrobněji viz http://www.quantum-mechanics.eu/O_puvodu_evangelii.html


]


Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Úterý, 19. leden 2016 @ 21:58:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš byl na zemi především člověk a nikoliv Bůh, takže si těžko umím představit, že by jako člověk vůbec pravidelně a minimálně v pubertě nemasturboval stejně jako ostatní učedníci nebo že by byl celý život panic. Někde jsem se dočetl, že byl dokonce prý ženatý od 18-27 let a manželka mu potom umřela na nějakou nemoc a Bůh si nepřál, aby ji vyléčil či vzkřísil. Ale asi nemohl, protože veškerou moc k uzdravování a vzkříšení mu dával podle svého uvážení vždy postupně Otec, takže tuto moc neměl nejspíš nepřetržitě po celou dobu co byl na zemi. To jsou jeho soukromé věci, které my jako křesťané nepotřebujeme vědět, resp. nám to ke spasení nijak stejně nepomůže. A jestli třeba i vyváděl s ostatními v pubertě nějaké lumpárny a byl pěkné kvítko, je pochopitelné, že se Bůh Otec postaral, aby to v Písmu raději nebylo uvedené. Pak také hodně prý cestoval, dokonce je zdokumentováno, že byl až v Indii, než ho Otec povolal ve 30 ke službě.



Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Úterý, 19. leden 2016 @ 23:01:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježíš byl na zemi především člověk a nikoliv Bůh, takže si těžko umím představit, že by jako člověk vůbec pravidelně a minimálně v pubertě nemasturboval stejně jako ostatní učedníci nebo že by byl celý život panic. 

No, mělo to být jasně napsáno, aby nevznikaly spekulace. Já si spíše myslím, že nemasturboval nikdy v životě, ale taky si myslím, že na běžného člověka nemohou být kladeny takové nároky, když nemá k tomu takové uschopnění, jako měl Ježíš. Prostě nejde závodit s někým, kdo má výhodu už na startu....

Někde jsem se dočetl, že byl dokonce prý ženatý od 18-27 let a manželka mu potom umřela na nějakou nemoc a Bůh si nepřál, aby ji vyléčil či vzkřísil. 

Tomu nevěřím. Pokud je to pravda, bylo by trestuhodné, že tak důležité informace evangelisté a zapisovači opomněli, či zatajili. 

Ale asi nemohl, protože veškerou moc k uzdravování a vzkříšení mu dával podle svého uvážení vždy postupně Otec, takže tuto moc neměl nejspíš nepřetržitě po celou dobu co byl na zemi. 

V Bibli se píše, že měl moc od Ducha svatého. 

To jsou jeho soukromé věci, které my jako křesťané nepotřebujeme vědět, resp. nám to ke spasení nijak stejně nepomůže.

Každému by se mělo dostat těch informací, které potřebuje, které žádá. Nic se nemá tajit. Jakmile se něco tají, jdu pryč od toho. 

A jestli třeba i vyváděl s ostatními v pubertě nějaké lumpárny a byl pěkné kvítko, je pochopitelné, že se Bůh Otec postaral, aby to v Písmu raději nebylo uvedené.

Je psáno, že neudělal žádný hřích. Takže ani lumpárny. Ovšem v dnešním kolektivu jsou příliš slušné děti za podivíny. Jestli to bylo tehdy normální, netuším. 

Pak také hodně prý cestoval, dokonce je zdokumentováno, že byl až v Indii.

Tak to mi dej odkaz, když je to zdokumentováno.




]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Středa, 20. leden 2016 @ 13:34:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
... Já si spíše myslím, že nemasturboval nikdy v životě, ale taky si myslím, že na běžného člověka nemohou být kladeny takové nároky, když nemá k tomu takové uschopnění, jako měl Ježíš. 

Vzhledem k tomu, že podle Bible masturbace není hřích(alespoň se o tom v Písmě nikde nepíše), takže proč by nemohl, že? Ježíš byl ze 100% člověk a pokud mu Otec předal moc k  uzdravování tak mohl uzdravovat s Jeho mocí, případně byl 100% člověk a 100% Bůh, a sám Bůh skrze něho dělal zázraky:

Jan 13x13: Nazýváte mne Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.

Filipským 2x6-8: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl. 7  nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka 8  se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
Skutky 2x22: Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte.
Skutky 10x38: Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním.

...Každému by se mělo dostat těch informací, které potřebuje, které žádá. Nic se nemá tajit. Jakmile se něco tají, jdu pryč od toho. 
nemusíme vědět všechno a hned, vše se dozvíme postupně až příjde čas...
...Je psáno, že neudělal žádný hřích. Takže ani lumpárny. Ovšem v dnešním kolektivu jsou příliš slušné děti za podivíny. Jestli to bylo tehdy normální, netuším. 
když někoho třeba poškádlil nebo polil vodou apod, tak to zcela jistě nebyl hřích...spíš tak nějak jsem to myslel..., že by Ježíš byl jen celý život vážný a nikdy se nesmál, tak samozřejmě tomu absolutně nevěřím.
...Tak to mi dej odkaz, když je to zdokumentováno.
na každém šprochu, pravdy trochu...ale asi to hudou blbosti...
http://www.esoterikweb.cz/clanky-nahled.php?id=1000









]


Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 13:52:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V článku, co jsi dal na něj odkaz se píše:"V celem Kasmiru a zejmena Ladaku byl velmi znamy pribeh o svatem Issovi,svetci zidovseho puvodu, ktery mel jizvy na rukou a nohou od hrebu. Prisel pesky se svou matkou ktera zemrela v Pakistanu a dodnes je tam jeji hrobka.Jmenovala se Marie.H"

Ale ty píšeš: 

Pak také hodně prý cestoval, dokonce je zdokumentováno, že byl až v Indii, než ho Otec povolal ve 30 ke službě.


Jak mohl Ježíš ve věku do 30 cestovat do Indie s jizvami na rukách a nohách od hřebů, když ukřižován byl až v jeho 33 letech věku? To jako měl jizvy na těle už preventivně dopředu? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Středa, 20. leden 2016 @ 22:57:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Pak také hodně prý cestoval, dokonce je zdokumentováno, že byl až v Indii, než ho Otec povolal ve 30 ke službě.

to jsem napsal jen tak, nepamatoval jsem si to přesně jak to bylo, když jsem to kdysi někde četl...,

klidně se tam v Indii tedy po svém vzkříšení mohl na chvíli objevit, jestli je to pravda některým z nás co budou spasení zcela jistě jednou objasní...




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 23:32:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo, řekl jsi to jen tak. S nepřesností. Nemám ti to za zlé a nebudu se ti vysmívat. Každý se může splést. Ale ukazují se mi tady opět dvě věci. Abych nevěřil křesťanům ve všem. co mi říkají, to za prvé a za další to ve mně budí podezření, že se nedá vyloučit, že stejně omylní lidé psali Bibli... 

Omylní lidé (křesťané) mi povídají, že tu existuje jedna kniha, kterou psali jenom lidé (a lidé jsou omylní, jak jsme si před chvíli dokázali), ovšem tito omylní křesťané trvají na tom, že ačkoli Bibli psali omylní lidi, je neomylná. Hm. Prostě zázrak. To je asi úplně největší zázrak ze všech zázraků, co jsem zatím slyšel...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Čtvrtek, 21. leden 2016 @ 00:18:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
omylní lidé, kteří byli obrácení a znovuzrození psali neomylnou Bibli pod vlivem neomylného Božího Ducha...


2 Timoteovi 3:16  Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti,


Jakubův 4:5  Anebo si myslíte, že Písmo mluví naprázdno? Copak Duch, který v nás přebývá, vede k nevraživosti?


Buď Bibli věříš nebo ne, napsali to před 2000 léty, tak to dnes nemusíme dobře chápat, dnes by to jistě napsali možná srozumitelněji...


Římanům 10:11  Vždyť Písmo říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame."


Věř Písmu, nevěř lidským řk. , charismatickým, pravoslavným aj. výmyslům a tradicím a nemůžeš dopadnout nikdy špatně...


A co se ti moc v Písmu nezdá, že by toho byl Bůh schopen nebo nebyl, hoď za hlavu, jednou se vysvětlení dočkáš, pokud budeš spasený...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Čtvrtek, 21. leden 2016 @ 00:44:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemám problém s tím věřit, čeho je Bůh schopen. Ve smyslu síly, moci. Klidně věřím, že rozevřel Rudé moře, aby izraelité přešli na druhý břeh. Klidně věřím, že zastavil pohyb zeměkoule, aby prodloužil den. Ostatně Bůh je zřejmě stvořitelem vesmíru, ne? Mám problém v jiné oblasti. Tedy že se některé události vůbec nestaly, nebo se staly jinak. A za další že tam je nános lidského a je to kombinované s Božím. 

Vždyť Písmo říká: "Kdokoli v něj věří, se jistě nezklame."

Nemohu potvrdit. Zklamán jsem byl tolikrát, že se divím, že tu ještě sedím na GS.


omylní lidé, kteří byli obrácení a znovuzrození psali neomylnou Bibli pod vlivem neomylného Božího Ducha...
Věř Písmu, nevěř lidským řk. , charismatickým, pravoslavným aj. výmyslům a tradicím a nemůžeš dopadnout nikdy špatně...

Radí mi omylný člověk, co si plete před  30 a po 33 ... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: zeryk v Čtvrtek, 21. leden 2016 @ 08:27:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..ale, ale, neomylná bible? ..neomylný papež?
...a svůj zákon napíši do jejich nitra, a nebudou muset učit jeden druhého... Ha! Mám tě..


]


Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Středa, 20. leden 2016 @ 08:59:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozorovatelniku, ty hledáš historického Ježíše, například zde viz:

Historický Ježíš

https://cs.wikipedia.org/wiki/Historick%C3%BD_Je%C5%BE%C3%AD%C5%A1

Přiznám se, že problematika je dost těžká, já se v tomhle neorientuju, to říkám rovnou....



Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Středa, 20. leden 2016 @ 09:01:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nakonec mě to moc nezajímá (přiznávám), jestli se někdo chce vrhnout na studium v tomhle smyslu, je to jeho věc, ale pro mě hledání historického Ježíše sice je součástí biblických studií, ale já raději budu číst zajímavé výklady, než se pídit po tom, jaký byl Ježíš mimo záznamy Evangelií...


]


Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Středa, 20. leden 2016 @ 10:05:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježišovo detstvoJežiš prežíval svoje detstvo i mladosť v malej kopcovitej dedinke. Nebolo na zemi miesto, ktorému by jeho prítomnosť nebola poctou. Jeho návšteva by bola vyznamenaním aj pre kráľovské paláce. On však obišiel domy boháčov, vládne dvory i známe strediská vzdelanosti a zostal v zapadnutom a opovrhovanom Nazarete.Stručný záznam o jeho mladosti je pozoruhodný svojím významom: „Dieťatko však rástlo a mocnelo, plné múdrosti, a milosť Božia spočívala na ňom“ (Luk 2,40). Na výslní lásky svojho Otca Ježiš „prospieval múdrosťou, vekom a milosťou u Boha aj u ľudí“ (Luk 2,52). Na svoj vek bol mimoriadne duševne čulý a bystrý, rozvážny a múdry. Mal ušľachtilo vyvážený charakter. Jeho duševné a telesné schopnosti sa rozvíjali podľa zákonitostí detského veku.Ako dieťa bol Ježiš neobyčajne vľúdny. Jeho rúčky boli vždy pohotové ochotne poslúžiť iným. Prejavoval bezmedznú trpezlivosť (68) a neúchylnú vernosť. Jeho život pri všetkej neochvejnej zásadovosti zdobil pôvab nesebeckej láskavosti.Ježišova matka bedlivo sledovala rozvoj jeho duševných a telesných schopností a v povahe dieťaťa postrehla pečať dokonalosti. S radosťou povzbudzovala túto bystrú a vnímavú myseľ. Pod múdrym vedením Ducha Svätého vedela svoje úsilie prispôsobiť nebeskému vplyvu pri rozvoji tohto dieťaťa, ktoré za Otca pokladalo len Boha.Verní Izraelci od prvopočiatku venovali mnoho pozornosti výchove mládeže. Pán Boh prikázal, aby rodičia poúčali svoje deti už od najútlejšieho veku o jeho dobrote a majestáte, ako sa javí obzvlášť v jeho zákone a vo svedectve izraelských dejín. Vnímavej mysli sa mal prispôsobiť spev, modlitba i napomenutia Písma. Otcovia a matky mali poúčať svoje deti, že Boží zákon je výrazom Božieho charakteru a prijatím zásad tohto zákona do srdca sa v mysli a duši človeka utvára Boží obraz. Vyučovalo sa ponajviac ústne, no mládež sa učila čítať aj hebrejské spisy a z pergamenových zvitkov poznávala obsah Starej zmluvy.Obce a mestá, ktoré v Kristovej dobe zanedbávali náboženskú výchovu mládeže, boli pokladané za Bohom zlorečené. Výchova však sformálnela. Tradícia veľkou mierou nahrádzala Písmo. Pravá výchova mala mladých ľudí viesť k tomu, „aby hľadali Boha, či by ho (39) azda nenahmatali a nenašli“ (Sk 17,27). Židovským učiteľom šlo predovšetkým o obrady. Žiakovu myseľ zaťažovali bezcenné podrobnosti, ktoré nemajú nijaký význam pre vyššiu, nebeskú školu. Skúsenosť získaná osobným prijatím Božieho slova nenašla miesto vo vtedajšom výc*****m systéme. Žiaci zaujatí množstvom podružných poznatkov nenachádzali pokojné chvíle pre spoločenstvo s Bohom. Nepočuli Boží hlas oslovujúci srdce. V túžbe po poznaní strácali zo zreteľa samotný Zdroj múdrosti. V bohoslužbe sa zanedbávalo to najpodstatnejšie. Zásady Božieho zákona zostávali zatemnené. To, čo sa pokladalo za vrchol vzdelania, bolo vlastne najväčšou prekážkou skutočného rozvoja. Rabínska výchova ubíjala duchovné schopnosti mládeže. Ochromovala myslenie a obmedzovala rozhľad. (69)Ježiš nezískal svoje vzdelanie v synagogálnych školách. Prvým učiteľom mu bola matka. Z jej úst a z prorockých zvitkov sa dozvedal o nebeských veciach. To, čo pred svojím vtelením sám povedal Mojžišovi v záujme Izraela, učil sa teraz od svojej matky. Nielen v detstve, ale ani vo veku dospievania nechodil do rabínskych škôl. Nepotreboval vzdelanie z tohto zdroja, lebo učiteľom mu bol sám Boh.Z otázky vyslovenej počas Spasiteľovho pôsobenia: „Ako zná tento Písma, keď sa neučil?“ (Ján 7,15) nijako nevyplýva, že by Ježiš nevedel čítať, ale že nedostal rabínsku výchovu. Keďže svoje poznanie získaval podobne ako my, jeho dôkladná znalosť Písma svedčí o veľkom záujme o Božie slovo už v ranom veku. Otvorenú mal aj veľkú knižnicu Božieho stvorenia. Ten, ktorý pred svojím vtelením stvoril všetky veci, zaujímal sa teraz o to, čo sám vlastnoručne napísal na zem, more a oblohu. Bez akejkoľvek hriešnej záťaže svetských prístupov zbieral zásoby hlbokého poznania z prírody. Skúmal život rastlín, zvierat i život človeka. Od útlej mladosti sledoval jediný cieľ: žiť pre blaho iných. Zdroje videl v prírode; pri skúmaní života rastlín a zvierat nachádzal nové východiská a možnosti. Z toho, čo videl, snažil sa stále odvodiť príklady na objasnenie Božích životodarných výrokov. Podobenstvá, ktorými za svojho pôsobenia tak rád spríkladňoval svoje naučenia o pravde, svedčia o tom, ako pohotovo vnímal vplyvy prírody a ako získaval duchovné poznanie z každodenného života.Pri skúmaní príčin vecí Ježiš poznával nerozlučnosť Božieho slova a Božích činov. Sprevádzali ho nebeské bytosti a on rád premýšľal a rozprával o tom, čo je sväté. Od samých začiatkov rozumového chápania neprestal duchovne rásť v milosti a poznávaní pravdy.Každé dieťa môže nadobúdať poznanie, ako ho získaval Ježiš. V snahe poznať nášho nebeského Otca z jeho Slova budeme (40) v blízkosti nebeských anjelov, myseľ sa posilní, povaha zjemní a zušľachtí. Budeme bližšie svojmu Spasiteľovi. Poznávanie krás a vznešenosti v prírode posilní našu lásku k Bohu. Spoločenstvo s Večným prostredníctvom jeho diela napĺňa dušu odvahou a ducha posvätnou bázňou. Modlitebné spojenie s Bohom (70) rozvíja duševné i mravné schopnosti a časté premýšľanie o duchovných veciach posilňuje duchovný život.Ježiš žil v súladnom spoločenstve s Bohom. Kým bol dieťaťom, zmýšľal a hovoril ako dieťa, no Boží obraz v ňom nepoškvrňovala ani stopa hriechu. Nebol však bez pokušenia. Nazaretčania boli príslovečne bezbožní. Všeobecné pohŕdanie nimi vyjadruje Natanaelova otázka: „Či z Nazareta môže byť niečo dobrého?“ (ROH Ján 1,47; ECAV Ján 1,46). Ježiš žil v prostredí, ktoré bolo stálou skúškou jeho charakteru. Ustavične si musel dávať pozor, ak si chcel zachovať čistotu. Stal sa terčom všetkých útokov, ktoré ohrozujú aj nás, aby nám mohol byť príkladom v detstve, v mladom i mužnom veku.Satan sa neúnavne snažil premôcť Dieťa z Nazareta. Aj keď Ježiša od útleho detstva chránili nebeskí anjeli, jeho život bol predsa ustavičným bojom proti mocnostiam temna. Pre knieža temnosti by bolo urážkou a nešťastím, keby mal na svete žiť niekto bez poškvrny. Nevynechal nijaký prostriedok, aby Ježiša zviedol. Nikto z ľudí nebude nikdy povolaný k svätému životu za tak ťažkej paľby pokušenia, akou prešiel náš Spasiteľ. (71)Ježišovi rodičia boli chudobní a závislí od svojho každodenného zárobku. On teda dôverne poznal chudobu, sebazapieranie a nedostatok. Táto skúsenosť mala v jeho živote strážne poslanie. Svojou usilovnosťou maril nástrahy pokušenia. Nemárnil čas v pochybnej spoločnosti. Ako mohol, zatváral dvere pred pokušiteľom. K zlému činu ho nemohol zviesť ani zisk ani záľuba, pochvala ani kritika. Zlo vedel prezieravo rozpoznať a rázne ho odraziť.Kristus bol jediným bezhriešnym človekom na zemi, a predsa temer tridsať rokov žil medzi bezbožnými obyvateľmi Nazareta. Táto skutočnosť je výčitkou tým, čo si myslia, že bezhriešny život závisí od okolia, šťastia alebo úspechu. Pokušenie, chudoba a protivenstvo sú priam výchovné prostriedky pre rozvoj čistoty a stálosti.Ježiš vyrastal vo vidieckej domácnosti, svedomito a radostne vykonával domáce povinnosti. Pred svojím narodením bol veliteľom nebies a anjeli radi plnili jeho príkazy; teraz bol ochotným služobníkom, vľúdnym a poslušným synom. Vyučil sa remeslu a s Jozefom pracoval v tesárskej dielni. V obyčajnom robotníckom odeve chodieval ulicami mestečka, keď šiel do práce alebo sa z nej vracal. Svoju (41) božskú moc nikdy nepoužil na to, aby sa vyhol životnému bremenu, alebo aby si uľahčil námahu.Práca v detstve a mladosti prispela k rozvoju jeho telesných a duševných síl. Svoje fyzické sily nezneužíval, ale rozvážne dbal, aby zostal svieži a v každom ohľade mohol čo najlepšie pracovať. Nemohol si počínať hocijako, ba ani s pracovným náradím nezaobchádzal ledabolo. Ako bol dokonalý v práci, tak dokonalý mal aj charakter. Vlastným príkladom učil, že usilovnosť v práci je našou povinnosťou a práca má byť vykonaná presne a dôkladne, lebo len taká práca si zaslúži uznanie. Výcvik mladých ľudí zameraný k užitočnej práci a k zodpovednosti za časť životného údelu rozvíja telesnú silu i každú duchovnú schopnosť. Každý by mal robiť niečo užitočné, čo by prospelo jemu samému a pomáhalo iným. Práca je podľa Božej vôle požehnaním a len usilovný robotník poznáva skutočnú slávu a radosť života. Božie uznanie a láskyplné uistenie sprevádza tie deti a mladých ľudí, čo radostne spĺňajú svoje domáce povinnosti, a tak pomáhajú otcovi a matke niesť bremeno zodpovedností. Tieto deti sa po odchode z domova stanú užitočnými členmi ľudskej spoločnosti. (72)Ježiš po celý svoj pozemský život pracoval usilovne a vytrvalo. Očakával mnoho, a preto vynakladal mnoho úsilia. Na začiatku svojho pôsobenia povedal: „Ja musím konať skutky toho, ktorý ma poslal, dokiaľ je deň. Ide noc, keď nik nebude môcť pracovať“ (Ján 9,4). Ježiš sa nevyhýbal starostiam ani zodpovednostiam, ako to robia mnohí z jeho zdanlivých vyznávačov. Slabí a nevýkonní sú preto, lebo neznášajú takýto výcvik. Môžu mať síce vzácnu a príjemnú povahu, ale v ťažkostiach a pred prekážkami predsa zostávajú bezradní. Výcvik, aký si zvolil Kristus, môže aj v nás podnietiť podobnú istotu a rozhodnosť, stálu a neúchylnú povahu, čo všetko sa prejavilo v jeho živote. Milosť, ktorú dostával on, smieme potom prijímať aj my.Dokiaľ náš Spasiteľ žil medzi ľuďmi, patril medzi chudobných. Zo skúsenosti poznal ich starosti a ťažkosti a mohol potešovať a povzbudzovať všetkých pracujúcich. Tí, čo správne chápu učenie jeho života, nikdy nebudú pociťovať potrebu nejakého triedenia ľudí a uprednostňovania bohatých pred chudobnými.Ježiš pracoval radostne a ohľaduplne. Žiť podľa zásad Písma doma alebo v dielni, znášať napätie svetských starostí a pritom žiť poctivo so zreteľom na Božiu slávu, vyžaduje veľa trpezlivosti a duchovnej sily. A práve v tom bol Kristus ľuďom nápomocný. Nikdy sa nedal svetskými starosťami spútať natoľko, aby nemal čas či záujem uvažovať o nebeských veciach. Spevom žalmov a nebeských piesní neraz prejavil srdečnú radosť. Obyvatelia Nazareta ho často počuli (42) chváliť Boha a ďakovať mu. Spev ho spájal s nebom, a keď jeho spoločníci hovorili o únave, povzbudil ich príjemnou piesňou. Akoby jeho chválospevy zaháňali zlých anjelov a miestnosť napĺňala kadidlová vôňa. Myseľ jeho poslucháčov akoby opúšťala pozemské vyhnanstvo a odlietala do nebeského domova. (73)Ježiš bol svetu zdrojom liečivej milosti a jeho život v nazaretskom ústraní bol plný súcitnej lásky. Prestarnutí, zarmútení a hriechom obťažení ľudia, deti pri nevinných hrách, lesní vtáci i trpezlivý ťažný dobytok – všetci boli šťastnejší v jeho prítomnosti. Ten, ktorého mocné slovo udržovalo svety, vedel sa skloniť aj k ranenému vtáčaťu. Nič neuniklo jeho pozornosti, nikomu neodoprel pomoc.Ako Ježiš rástol vekom a múdrosťou, tak rástol aj v obľube u Boha a ľudí. Získaval lásku všetkých sŕdc, pretože vedel so všetkými súcítiť. Pre ovzdušie nádeje a odvahy, v ktorej stále žil, bol požehnaním každého domu. Často býval v sobotný deň pri bohoslužbe v synagóge vyzvaný, aby prečítal určitý úsek z prorockých spisov; srdce poslucháčov sa zachvelo, keď zo známych slov posvätného textu zažiarilo nové svetlo.Ježiš sa však vyhýbal každej okázalosti. Za svojho dlhoročného pobytu v Nazarete neprejavil svoju divotvornú moc. Netúžil po vznešenom postavení ani po tituloch. Jeho tichý a jednoduchý život zdôraznený aj mlčaním Písma o jeho prvých rokoch, je významným naučením. Čím tichší a jednoduchší je život dieťaťa, čím menej je v ňom umelého vzruchu a viacej súladu s prírodou, tým priaznivejšie sú podmienky pre telesnú i duševnú zdatnosť a duchovnú silu.Ježiš je nám príkladom. Mnohí so záujmom sledujú obdobie jeho verejnej činnosti a zabúdajú na poučenie z jeho detských rokov. Práve Ježišov život v domácnosti je vzorom pre všetky deti a mládež. Spasiteľ zostúpil do biedy, aby nás poučil, ako môžeme mať úzke spojenie s Bohom aj za najťažších okolností. Žil pre radosť, na česť a slávu svojho Otca v obvyklých životných podmienkach. Svoje dielo začal tým, že svedomito konal obyčajnú remeselnú prácu podobne ako tí, čo si námahou zarábajú na svoj každodenný chlieb. Dielo Božie konal práve tak v tesárskej dielni, ako keď pred zástupmi robil divy. Každý, kto nasleduje Kristovu príkladnú vernosť a poslušnosť v skromnom domove, môže sa odvolávať na slová, ktoré o ňom skrze Ducha Svätého povedal Otec: „Ajhľa, môj služobník, ktorého podopriem, môj vyvolený, ktorého som si obľúbil“ (Iz 42,1). (43) (74)



Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Středa, 20. leden 2016 @ 10:07:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ježišovo detstvo

Ježiš prežíval svoje detstvo i mladosť v malej kopcovitej dedinke. Nebolo na zemi miesto, ktorému by jeho prítomnosť nebola poctou. Jeho návšteva by bola vyznamenaním aj pre kráľovské paláce. On však obišiel domy boháčov, vládne dvory i známe strediská vzdelanosti a zostal v zapadnutom a opovrhovanom Nazarete.
Stručný záznam o jeho mladosti je pozoruhodný svojím významom: „Dieťatko však rástlo a mocnelo, plné múdrosti, a milosť Božia spočívala na ňom“ (Luk 2,40). Na výslní lásky svojho Otca Ježiš „prospieval múdrosťou, vekom a milosťou u Boha aj u ľudí“ (Luk 2,52). Na svoj vek bol mimoriadne duševne čulý a bystrý, rozvážny a múdry. Mal ušľachtilo vyvážený charakter. Jeho duševné a telesné schopnosti sa rozvíjali podľa zákonitostí detského veku.
Ako dieťa bol Ježiš neobyčajne vľúdny. Jeho rúčky boli vždy pohotové ochotne poslúžiť iným. Prejavoval bezmedznú trpezlivosť (68) a neúchylnú vernosť. Jeho život pri všetkej neochvejnej zásadovosti zdobil pôvab nesebeckej láskavosti.
Ježišova matka bedlivo sledovala rozvoj jeho duševných a telesných schopností a v povahe dieťaťa postrehla pečať dokonalosti. S radosťou povzbudzovala túto bystrú a vnímavú myseľ. Pod múdrym vedením Ducha Svätého vedela svoje úsilie prispôsobiť nebeskému vplyvu pri rozvoji tohto dieťaťa, ktoré za Otca pokladalo len Boha.
Verní Izraelci od prvopočiatku venovali mnoho pozornosti výchove mládeže. Pán Boh prikázal, aby rodičia poúčali svoje deti už od najútlejšieho veku o jeho dobrote a majestáte, ako sa javí obzvlášť v jeho zákone a vo svedectve izraelských dejín. Vnímavej mysli sa mal prispôsobiť spev, modlitba i napomenutia Písma. Otcovia a matky mali poúčať svoje deti, že Boží zákon je výrazom Božieho charakteru a prijatím zásad tohto zákona do srdca sa v mysli a duši človeka utvára Boží obraz. Vyučovalo sa ponajviac ústne, no mládež sa učila čítať aj hebrejské spisy a z pergamenových zvitkov poznávala obsah Starej zmluvy.
Obce a mestá, ktoré v Kristovej dobe zanedbávali náboženskú výchovu mládeže, boli pokladané za Bohom zlorečené. Výchova však sformálnela. Tradícia veľkou mierou nahrádzala Písmo. Pravá výchova mala mladých ľudí viesť k tomu, „aby hľadali Boha, či by ho (39) azda nenahmatali a nenašli“ (Sk 17,27). Židovským učiteľom šlo predovšetkým o obrady. Žiakovu myseľ zaťažovali bezcenné podrobnosti, ktoré nemajú nijaký význam pre vyššiu, nebeskú školu. Skúsenosť získaná osobným prijatím Božieho slova nenašla miesto vo vtedajšom výc*****m systéme. Žiaci zaujatí množstvom podružných poznatkov nenachádzali pokojné chvíle pre spoločenstvo s Bohom. Nepočuli Boží hlas oslovujúci srdce. V túžbe po poznaní strácali zo zreteľa samotný Zdroj múdrosti. V bohoslužbe sa zanedbávalo to najpodstatnejšie. Zásady Božieho zákona zostávali zatemnené. To, čo sa pokladalo za vrchol vzdelania, bolo vlastne najväčšou prekážkou skutočného rozvoja. Rabínska výchova ubíjala duchovné schopnosti mládeže. Ochromovala myslenie a obmedzovala rozhľad. (69)
Ježiš nezískal svoje vzdelanie v synagogálnych školách. Prvým učiteľom mu bola matka. Z jej úst a z prorockých zvitkov sa dozvedal o nebeských veciach. To, čo pred svojím vtelením sám povedal Mojžišovi v záujme Izraela, učil sa teraz od svojej matky. Nielen v detstve, ale ani vo veku dospievania nechodil do rabínskych škôl. Nepotreboval vzdelanie z tohto zdroja, lebo učiteľom mu bol sám Boh.
Z otázky vyslovenej počas Spasiteľovho pôsobenia: „Ako zná tento Písma, keď sa neučil?“ (Ján 7,15) nijako nevyplýva, že by Ježiš nevedel čítať, ale že nedostal rabínsku výchovu. Keďže svoje poznanie získaval podobne ako my, jeho dôkladná znalosť Písma svedčí o veľkom záujme o Božie slovo už v ranom veku. Otvorenú mal aj veľkú knižnicu Božieho stvorenia. Ten, ktorý pred svojím vtelením stvoril všetky veci, zaujímal sa teraz o to, čo sám vlastnoručne napísal na zem, more a oblohu. Bez akejkoľvek hriešnej záťaže svetských prístupov zbieral zásoby hlbokého poznania z prírody. Skúmal život rastlín, zvierat i život človeka. Od útlej mladosti sledoval jediný cieľ: žiť pre blaho iných. Zdroje videl v prírode; pri skúmaní života rastlín a zvierat nachádzal nové východiská a možnosti. Z toho, čo videl, snažil sa stále odvodiť príklady na objasnenie Božích životodarných výrokov. Podobenstvá, ktorými za svojho pôsobenia tak rád spríkladňoval svoje naučenia o pravde, svedčia o tom, ako pohotovo vnímal vplyvy prírody a ako získaval duchovné poznanie z každodenného života.
Pri skúmaní príčin vecí Ježiš poznával nerozlučnosť Božieho slova a Božích činov. Sprevádzali ho nebeské bytosti a on rád premýšľal a rozprával o tom, čo je sväté. Od samých začiatkov rozumového chápania neprestal duchovne rásť v milosti a poznávaní pravdy.
Každé dieťa môže nadobúdať poznanie, ako ho získaval Ježiš. V snahe poznať nášho nebeského Otca z jeho Slova budeme (40) v blízkosti nebeských anjelov, myseľ sa posilní, povaha zjemní a zušľachtí. Budeme bližšie svojmu Spasiteľovi. Poznávanie krás a vznešenosti v prírode posilní našu lásku k Bohu. Spoločenstvo s Večným prostredníctvom jeho diela napĺňa dušu odvahou a ducha posvätnou bázňou. Modlitebné spojenie s Bohom (70) rozvíja duševné i mravné schopnosti a časté premýšľanie o duchovných veciach posilňuje duchovný život.
Ježiš žil v súladnom spoločenstve s Bohom. Kým bol dieťaťom, zmýšľal a hovoril ako dieťa, no Boží obraz v ňom nepoškvrňovala ani stopa hriechu. Nebol však bez pokušenia. Nazaretčania boli príslovečne bezbožní. Všeobecné pohŕdanie nimi vyjadruje Natanaelova otázka: „Či z Nazareta môže byť niečo dobrého?“ (ROH Ján 1,47; ECAV Ján 1,46). Ježiš žil v prostredí, ktoré bolo stálou skúškou jeho charakteru. Ustavične si musel dávať pozor, ak si chcel zachovať čistotu. Stal sa terčom všetkých útokov, ktoré ohrozujú aj nás, aby nám mohol byť príkladom v detstve, v mladom i mužnom veku.
Satan sa neúnavne snažil premôcť Dieťa z Nazareta. Aj keď Ježiša od útleho detstva chránili nebeskí anjeli, jeho život bol predsa ustavičným bojom proti mocnostiam temna. Pre knieža temnosti by bolo urážkou a nešťastím, keby mal na svete žiť niekto bez poškvrny. Nevynechal nijaký prostriedok, aby Ježiša zviedol. Nikto z ľudí nebude nikdy povolaný k svätému životu za tak ťažkej paľby pokušenia, akou prešiel náš Spasiteľ. (71)
Ježišovi rodičia boli chudobní a závislí od svojho každodenného zárobku. On teda dôverne poznal chudobu, sebazapieranie a nedostatok. Táto skúsenosť mala v jeho živote strážne poslanie. Svojou usilovnosťou maril nástrahy pokušenia. Nemárnil čas v pochybnej spoločnosti. Ako mohol, zatváral dvere pred pokušiteľom. K zlému činu ho nemohol zviesť ani zisk ani záľuba, pochvala ani kritika. Zlo vedel prezieravo rozpoznať a rázne ho odraziť.
Kristus bol jediným bezhriešnym človekom na zemi, a predsa temer tridsať rokov žil medzi bezbožnými obyvateľmi Nazareta. Táto skutočnosť je výčitkou tým, čo si myslia, že bezhriešny život závisí od okolia, šťastia alebo úspechu. Pokušenie, chudoba a protivenstvo sú priam výchovné prostriedky pre rozvoj čistoty a stálosti.
Ježiš vyrastal vo vidieckej domácnosti, svedomito a radostne vykonával domáce povinnosti. Pred svojím narodením bol veliteľom nebies a anjeli radi plnili jeho príkazy; teraz bol ochotným služobníkom, vľúdnym a poslušným synom. Vyučil sa remeslu a s Jozefom pracoval v tesárskej dielni. V obyčajnom robotníckom odeve chodieval ulicami mestečka, keď šiel do práce alebo sa z nej vracal. Svoju (41) božskú moc nikdy nepoužil na to, aby sa vyhol životnému bremenu, alebo aby si uľahčil námahu.
Práca v detstve a mladosti prispela k rozvoju jeho telesných a duševných síl. Svoje fyzické sily nezneužíval, ale rozvážne dbal, aby zostal svieži a v každom ohľade mohol čo najlepšie pracovať. Nemohol si počínať hocijako, ba ani s pracovným náradím nezaobchádzal ledabolo. Ako bol dokonalý v práci, tak dokonalý mal aj charakter. Vlastným príkladom učil, že usilovnosť v práci je našou povinnosťou a práca má byť vykonaná presne a dôkladne, lebo len taká práca si zaslúži uznanie. Výcvik mladých ľudí zameraný k užitočnej práci a k zodpovednosti za časť životného údelu rozvíja telesnú silu i každú duchovnú schopnosť. Každý by mal robiť niečo užitočné, čo by prospelo jemu samému a pomáhalo iným. Práca je podľa Božej vôle požehnaním a len usilovný robotník poznáva skutočnú slávu a radosť života. Božie uznanie a láskyplné uistenie sprevádza tie deti a mladých ľudí, čo radostne spĺňajú svoje domáce povinnosti, a tak pomáhajú otcovi a matke niesť bremeno zodpovedností. Tieto deti sa po odchode z domova stanú užitočnými členmi ľudskej spoločnosti. (72)
Ježiš po celý svoj pozemský život pracoval usilovne a vytrvalo. Očakával mnoho, a preto vynakladal mnoho úsilia. Na začiatku svojho pôsobenia povedal: „Ja musím konať skutky toho, ktorý ma poslal, dokiaľ je deň. Ide noc, keď nik nebude môcť pracovať“ (Ján 9,4). Ježiš sa nevyhýbal starostiam ani zodpovednostiam, ako to robia mnohí z jeho zdanlivých vyznávačov. Slabí a nevýkonní sú preto, lebo neznášajú takýto výcvik. Môžu mať síce vzácnu a príjemnú povahu, ale v ťažkostiach a pred prekážkami predsa zostávajú bezradní. Výcvik, aký si zvolil Kristus, môže aj v nás podnietiť podobnú istotu a rozhodnosť, stálu a neúchylnú povahu, čo všetko sa prejavilo v jeho živote. Milosť, ktorú dostával on, smieme potom prijímať aj my.
Dokiaľ náš Spasiteľ žil medzi ľuďmi, patril medzi chudobných. Zo skúsenosti poznal ich starosti a ťažkosti a mohol potešovať a povzbudzovať všetkých pracujúcich. Tí, čo správne chápu učenie jeho života, nikdy nebudú pociťovať potrebu nejakého triedenia ľudí a uprednostňovania bohatých pred chudobnými.
Ježiš pracoval radostne a ohľaduplne. Žiť podľa zásad Písma doma alebo v dielni, znášať napätie svetských starostí a pritom žiť poctivo so zreteľom na Božiu slávu, vyžaduje veľa trpezlivosti a duchovnej sily. A práve v tom bol Kristus ľuďom nápomocný. Nikdy sa nedal svetskými starosťami spútať natoľko, aby nemal čas či záujem uvažovať o nebeských veciach. Spevom žalmov a nebeských piesní neraz prejavil srdečnú radosť. Obyvatelia Nazareta ho často počuli (42) chváliť Boha a ďakovať mu. Spev ho spájal s nebom, a keď jeho spoločníci hovorili o únave, povzbudil ich príjemnou piesňou. Akoby jeho chválospevy zaháňali zlých anjelov a miestnosť napĺňala kadidlová vôňa. Myseľ jeho poslucháčov akoby opúšťala pozemské vyhnanstvo a odlietala do nebeského domova. (73)
Ježiš bol svetu zdrojom liečivej milosti a jeho život v nazaretskom ústraní bol plný súcitnej lásky. Prestarnutí, zarmútení a hriechom obťažení ľudia, deti pri nevinných hrách, lesní vtáci i trpezlivý ťažný dobytok – všetci boli šťastnejší v jeho prítomnosti. Ten, ktorého mocné slovo udržovalo svety, vedel sa skloniť aj k ranenému vtáčaťu. Nič neuniklo jeho pozornosti, nikomu neodoprel pomoc.
Ako Ježiš rástol vekom a múdrosťou, tak rástol aj v obľube u Boha a ľudí. Získaval lásku všetkých sŕdc, pretože vedel so všetkými súcítiť. Pre ovzdušie nádeje a odvahy, v ktorej stále žil, bol požehnaním každého domu. Často býval v sobotný deň pri bohoslužbe v synagóge vyzvaný, aby prečítal určitý úsek z prorockých spisov; srdce poslucháčov sa zachvelo, keď zo známych slov posvätného textu zažiarilo nové svetlo.
Ježiš sa však vyhýbal každej okázalosti. Za svojho dlhoročného pobytu v Nazarete neprejavil svoju divotvornú moc. Netúžil po vznešenom postavení ani po tituloch. Jeho tichý a jednoduchý život zdôraznený aj mlčaním Písma o jeho prvých rokoch, je významným naučením. Čím tichší a jednoduchší je život dieťaťa, čím menej je v ňom umelého vzruchu a viacej súladu s prírodou, tým priaznivejšie sú podmienky pre telesnú i duševnú zdatnosť a duchovnú silu.
Ježiš je nám príkladom. Mnohí so záujmom sledujú obdobie jeho verejnej činnosti a zabúdajú na poučenie z jeho detských rokov. Práve Ježišov život v domácnosti je vzorom pre všetky deti a mládež. Spasiteľ zostúpil do biedy, aby nás poučil, ako môžeme mať úzke spojenie s Bohom aj za najťažších okolností. Žil pre radosť, na česť a slávu svojho Otca v obvyklých životných podmienkach. Svoje dielo začal tým, že svedomito konal obyčajnú remeselnú prácu podobne ako tí, čo si námahou zarábajú na svoj každodenný chlieb. Dielo Božie konal práve tak v tesárskej dielni, ako keď pred zástupmi robil divy. Každý, kto nasleduje Kristovu príkladnú vernosť a poslušnosť v skromnom domove, môže sa odvolávať na slová, ktoré o ňom skrze Ducha Svätého povedal Otec: „Ajhľa, môj služobník, ktorého podopriem, môj vyvolený, ktorého som si obľúbil“ (Iz 42,1). (43) (74)


]


Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 11:36:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Na svoj vek bol mimoriadne duševne čulý a bystrý, rozvážny a múdry. Mal ušľachtilo vyvážený charakter. Jeho duševné a telesné schopnosti sa rozvíjali podľa zákonitostí detského veku.
Ako dieťa bol Ježiš neobyčajne vľúdny. Jeho rúčky boli vždy pohotové ochotne poslúžiť iným. Prejavoval bezmedznú trpezlivosť (68) a neúchylnú vernosť. Jeho život pri všetkej neochvejnej zásadovosti zdobil pôvab nesebeckej láskavosti.
Ježišova matka bedlivo sledovala rozvoj jeho duševných a telesných schopností a v povahe dieťaťa postrehla pečať dokonalosti. S radosťou povzbudzovala túto bystrú a vnímavú myseľ.
Vnímavej mysli sa mal prispôsobiť spev, modlitba i napomenutia Písma. 


Takto se často projevují mladí gayové. Většinou mají intelektuální zájmy, jsou spíše individualisté, jsou mírnější, nejsou tak draví, útoční, ale naopak spíše vnímaví, laskavější, atd. Naproti tomu heteráci jsou dravější, hrajou fotbal, mluví sprostě a krkají. 

Já netvrdím, že byl Ježíš gay, ale že by dneska díky svému chování mohl být za gaye považován. Jeho odpor k násilí, kamarádil se s děvčaty, ženami atd. Bral je jako sobě rovné. To bylo pro heterosexuálního muže té doby nepředstavitelné. Tam byl chlap samec, co si ženu podmanil a ta mu sloužila. 


A ten zbytek tvého článku nese rysy mystické literární tvorby a v Bibli to není. Ostatně ty taky nejsi konkrétní. Spíše je to vykreslování a opěvování ušlechtilého Ježišova charakteru, což je ale zřejmé, respektive se to předpokládá, pokud byl vyvoleným od Boha. 

Na moje otázky z článku ohledně puberty to vůbec neodpovídá, ale toho sis musíš být vědom. 

Ježiš je nám príkladom. Mnohí so záujmom sledujú obdobie jeho verejnej činnosti a zabúdajú na poučenie z jeho detských rokov. Práve Ježišov život v domácnosti je vzorom pre všetky deti a mládež.

Právě že vůbec ne. Mystická nadpřirozená postava zcela se vymykající realitě obvyklé v tehdejší době i neobvyklá v dnešní době může být pouze zdrojem posvátné úcty. Ale je pošetilé chtít po někom, aby to napodoboval, když napodobovač je jenom z masa a kostí a éterická dokonalá bytost z něj stejně nikdy nebude. 

V tom článku máš neskutečné množství všemožných frází a básnických obratů, ale ani jeden konkrétní příklad ani příběh. Ve výsledku to pak působí neuvěřitelným, vymyšleným dojmem. Páč všichni víme, jak reálný život funguje a těžko někoho utáhneš na vařené nudli. 

Hele, měl Ježíš podle tebe varlata a penis nebo ne? Napiš na férovku. Dík. 


]


Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 20. leden 2016 @ 18:04:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že vůbec někdo na ty tvoje oplzlé řeči reaguje! Naprostý hnus! 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 18:33:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Reaguješ pouze ty a to stylem, kterým jsi známý. Pokud nemáš nic k tématu, neotravuj a zmiz. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Středa, 20. leden 2016 @ 21:05:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ke tvým oplzlým tématům a komentářům skutečně nic nemám, ani se k nim pro jejich hnusnou úroveň nehodlám vyjadřovat!

Jelikož barevnou ty bereš tuhu,
a na Krista maluješ oplzlou svou duhu!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ježíšova puberta (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Středa, 20. leden 2016 @ 21:50:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš tu dost svých vláken, zalez. Já se o tebe nezajímám, tvoje články nečtu, neobtěžuj mě. 


]


Stránka vygenerována za: 0.64 sekundy