Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Emílie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 15084, komentáře < 7 dní: 674, komentářů celkem: 314699, adminů: 60, uživatelů: 4812  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 105 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Ekumenická rada církví má nové předsednictvo
·Spiritualita žitá v rodině
·Recenze: Homosexuální láska
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 791 063
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život církví: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve
Vloženo Sobota, 02. leden 2016 @ 13:19:50 CET Vložil: Tomas

Historie poslal Nepřihlášený

Motto:
„Kolem 7. prosince 1988 jsem byl zase pozván do Prahy. Při cestě od metra mi Bůh řekl: „Dneska si jdeš pro povolení.“ Přišel jsem k referentu sekretariátu panu doktoru Haisovi, ten mě zavedl ke svému šéfovi. Šéf mě přijal a říká: „Už jsme hodně o sobě slyšeli, že? Poprvé se vidí me, takže vás přijímám jako představitele Apoštolské církve, dneska už jím jste, prokádrovali jsme vás, přijímáme vás, vaše církev je povolena.“ A pokračoval: „Koncem ledna vás vláda povolí, ale do té doby musíme mít ještě jedno setkání, přivedete Radu církve,“ a už diktoval, co všechno je třeba zařídit.“
Rudolf Bubik (Žvk 4/2008)





Ustavení Apoštolské církve v ČR

Okolnosti vzniku

Apoštolská církev v ČSR byla legalizována dne 25. ledna 1989 usnesením vlády a od komunistického režimu obdržela i svůj název, který byl analogický již v té době uznané letniční církvi na Slovensku. Stalo se tak po delší době, kdy církev vládě předložila žádost o registraci, organizační řád a vyznání víry. Dne 1. února 1989 pak byla povolena a vládou ČSR zaregistrována jako rovnoprávná s ostatními církvemi[1]. Jednalo se zřejmě o akt „dobré vůle“ v odpovědi na Gorbačovu deklarovanou perestrojku. Článek v Rudém právu ze dne 26. 1. 1989, který o celé věci informoval, byl paradoxně umístěn hned vedle zprávy o zákroku na Palachově týdnu[2].
V článku se uvádí, že vláda vyhověla žádosti skupině věřících, která se hlásí k „tzv. letničnímu hnutí“ a že v ČSR se jedná o malou církev s přibližně 2 000 věřícími, přičemž podle údajů Světové rady církví má letniční hnutí přes 12 milionů stoupenců v sedmdesáti zemích světa. V ČSR tak bude již 19 registrovaných církví[3].
Ustavující konference církve se, po dohodě se Sekretariátem vlády ČR, konala ve dnech 17. – 19. března v Českém Těšíně – Dolním Žukově, což mohlo být vzhledem k historické existenci letničního hnutí v tomto regionu chápáno symbolicky[4]. Předsedou církve byl zvolen Rudolf Bubik, její dosavadní vedoucí. Tiskovým orgánem církve se stal měsíčník Život v Kristu, jehož prvním šéfredaktorem byl František Pala. Ještě první číslo časopisu bylo označeno jako „neperiodický časopis letničních sborů v ČSR“, ale již od ustanovení církve až do rozdělení Československa se jednalo o časopis „Apoštolské církve v ČR“ a „Apoštolskej církvi na Slovensku“[5].
Jako svůj znak si církev zvolila symboliku holubice, kříže a otevřené Bible se symboly Alfa a Omega, jehož autorem byl původně grafik, František Apetauer. Ke dni registrace měla církev 8 sborů, 24 stanic a 27 diaspor, avšak neměla ani jednu vlastní modlitebnu[6]. Církev se přihlásila ke kongregačně-presbyternímu zřízení, přičemž se toužila vyhnout nebezpečí čistě kongregačního i čistě presbyterního modelu[7]. V Ústavě Apoštolské církve byla později tato touha reflektována větou, že „sbory jsou samostatné, nikoliv nezávislé“[8]. Tato struktura byla chápána jako Bohem daná, což později v Životě víry uvedl i její předseda[9] a již v roce 1989 to i explicitně vyjádřil:
„Já osobně vidím v Božím slově, že církev – sbory a stanice – nevznikla vývojem, ani nebyla vymyšlena člověkem, ale byla dána Bohem“[10].
Církev podle něho nemá být ani organizací ani klubem, ale tělem[11]. Apoštolská církev si jako svůj program vytkla poslušnost Písmu, evangelizaci v moci Ducha svatého[12] a jako důraz hodlala nadále rozvíjet křest Duchem svatým. Rovněž podle svého předsedy uváděla, že sbory Apoštolské církve „by měly být oázami Kristovy lásky“[13].Svoji věroukou se Apoštolská církev v ČR plně ztotožnila s Apoštolskou církví na Slovensku a šířeji se vymezila jako „letniční církev“, přičemž si byla, opět ústy svého předsedy, vědoma: „že v rámci letničních církví existuje mnoho extrémních směrů. Jejich vlivu bychom se chtěli vyhnout“[14]. Směrem k AC na Slovensku pak předseda prohlásil: „Stěží bych našel něco, co nás rozděluje“[15].
Přesto vláda v celé ČSSR nedovolila vytvoření celonárodní církve. Nicméně při registraci AC v ČR přijala stejný statut, jaký měla v té době AC na Slovensku[16]. Statut Apoštolské církve na Slovensku byl, podle Michala Hydzika, předsedy polské letniční církve, vypracován ve spolupráci s polskými letničními a struktura církve byla až na malé výjimky vystavěna podle polského vzoru[17]. Podle Rudolfa Bubika byla struktura církve vymodlena na Bohu[18].
Ustavující konference 1989

Ustavující schůze v Dolním Žukově, které se účastnilo 70 delegátů z řad Apoštolské církve, ze zahraničí, z českých církví i z řad zástupců státní správy, zvolila přípravný výbor v obsazení: Stanislav Pilch, vedoucí přípravného výboru; Pavel Bubik, vedoucí organizačního výboru; Adam Štefka, vedoucí mandátové komise; Karol Cichý, vedoucí volební komise; Bohuslav Wojnar, vedoucí návrhové komise. Tajným hlasováním byla zvolena i Ústřední rada starších (ÚRS) ve složení: Rudolf Bubik, předseda AC; Jan Kotajny, tajemník ÚRS; dále František Pala, Jan Vrzalík, Peter Kocur, Stanislav Cichy a Karel Brózda jako členové ÚRS. Jan Konderla, Bohuslav Štifer, František Cupal a Milan Liba patřili mezi náhradníky ÚRS.
Jako kazatelé sborů byli předsedou církve navrženi a konferencí schváleni tito kazatelé: Peter Kocur, AC Praha; Jan Vrzalík, AC Kutná Hora; František Cupal, AC Lednice – Nejdek; František Pala, AC Brno; Karel Brózda, AC Český Těšín – Dolní Žukov; Stanislav Cichy, AC Třinec.
Ze zahraničních účastníků se konference účastnili představitelé letničních církví Jozsef Fabián (MLR), Josef Konderla (PLR), Dieter Hampel (NDR) a členové European Pentecostal Fellowship Reinhold Ulonska a Jakob Zopfi[19].
V následné diskusi pak byla přinesena řada návrhů, jako potřeba vypracování finančních zásad, vydávání vlastního časopisu, vytvoření komise pro vydání jednotného zpěvníku, potřeba jednotného biblického vyučování, společných dovolených, zajištění pastýřské péče pro kazatele v odlehlých oblastech, ustavení stavební komise apod[20].
Bubik tuto euforickou dobu charakterizuje slovy, která poukazjí, že církev však toužila po rovnoprávnosti s ostatními církvemi, včetně státních dotací:
„Narodilo se nahé dítě. Nic jsme neměli. Teď byly potřeba peníze. Nepřející lidé se postarali, že nás vyřadili z možnosti dostávat dotace od státu. Dali do nového zákona o církvích, že placeni mohou být jen ti, kteří už placeni byli. Tím jsme se tam my a ještě asi dvě nebo tři církve nedostali. To byl první boj, který jsem vedl. Nepřejícníci podváděli, podráželi nohy, kde mohli. A Bůh se vždycky staral. Já jsem byl uvolněn první, pak ještě jedna sestra jako sekretářka“[21].
Celocírkevní a mezinárodní akce v období totality

První evangelizace

Církev ihned využívá nově nabyté registrace a již v květnu se konají „Celocírkevní letniční slavnosti lásky a míru“, kterých se účastnilo 700 lidí. Shromáždění se krom delegátů ze zahraničí, konkrétně z Kanady a PLR, účastnili i zástupci státu. V Dolním Žukově pak bylo za dva týdny pokřtěno patnáct konvertitů.
V srpnu téhož roku se v Havířovské hale „Slavia“ konalo setkání mládeže Žukovského sboru, spojené s evangelizací. Počet návštěvníků dosahoval okolo 800 a na výzvu k obrácení reagovaly desítky lidí. To vše za účasti zástupců komunistického režimu. Stálým hostem těchto shromáždění i celocírkevní konference byl JUDr. Karel Hais, vedoucí II. oddělení Sekretariátu pro věci církevní[22].
Evangelizace proběhla i ve sboru v Brně, a to ve dnech 21. – 22. října 1989, v pavilonu „D“ brněnského veletržního výstaviště[23]. I v tomto případě se jednalo o celocírkevní akci, kam byli pozváni i protagonisté AC na Slovensku. Setkání předcházela i improvizovaná evangelizace v centru města Brna, která vyvolala velkou nelibost státních úřadů. Shromáždění se účastnilo na 1 400 návštěvníků a na výzvu k obrácení, po kázání německého kazatele Mozhana, reagovalo 150 lidí, z nichž se někteří připojili k explozivně rostoucímu brněnskému sboru[24].
Reakce duchovně hladových lidí byla tedy nebývalá, což charakterizovalo téměř i celou následující první polovinu devadesátých let. Ve spojení s tradičním letničním misijním nadšením se beze sporu dalo mluvit o probuzení, které bylo předmětem modliteb letničních křesťanů po celou dobu socialistického zřízení. Zde je ovšem nutno podotknout, že to vše se konalo ještě před 17. listopadem 1989. Není divu, že později někteří nabyli dojmu, že se Československo stane křesťanskou zemí, s křesťanskou vládou a později snad i silnou ekonomikou. Toto nadšení se dnes jen těžko popisuje slovy. Bylo výsledkem nejen směsí entuziasmu a naivity, ale jistě i radosti v Duchu svatém.
Mezinárodní letniční konference v Singapuru 1989

Již ve dnech 27. 9. až 1. 10. 1989 se díky registraci mohl delegát AC, předseda Rudolf Bubik, zúčastnit 15. mezinárodní letniční konference v Singapuru. Do této doby bylo něco takového nemyslitelné. Cesta i pobyt byly hrazeny ze zdrojů finské letniční církve. Konference se účastnilo 3 600 delegátů ze 45 zemí světa. Na konferenci bylo zdůrazněno, že na světě existuje 352 milionů letničních a charismatiků, což v té době tvořilo 21 procent organizovaných křesťanů. Během kázání Reinharda Bonnkeho, který patřil mezi prominentní řečníky, asi deset invalidů opustilo své vozíky. V závěru článku, který v Životě v Kristu o konferenci informoval, se uváděl důraz na konzervativní charakter celosvětového letničního hnutí:
„Měli jsme možnost vidět, kterým směrem se ubírá celosvětová letniční církev. Potěšila nás střízlivost v otázkách duchovních i vnějších. Velmi jasné bylo distancování se od pseudoletničních směrů, jejichž nositelé jsou Kenneth Hagin, John Osteen, Ulf Ekman apod.“[25].
Tato strohá noticka byla zřejmě i výzvou ke čtenářům Života v Kristu, pro které nebyla situace v orientaci letničního hnutí zdaleka tak jednoznačná. Učení hnutí Víry bylo pro letniční v ČR velice atraktivní tím, že slibovalo probuzení, Boží moc a uzdravení. Knihy Hagina a Margiese a zejména aplikace jejich učení vedla později v 90. letech k rozdělení nejednoho letničního společenství. Nicméně ani celosvětová orientace letničního hnutí nebyla takto samozřejmá, vždyť paradoxně v čele celosvětových Assemblies of God, největší letniční denominace světa, a vlastně vůbec největší protestantské kongregace, byl několik let vedoucím korejský kazatel Yonggi Cho, který tradičně zastává řadu učení hnutí Víry a který byl nakonec vyšetřován za defraudaci finančních prostředků korejskou justicí. Stejně tak Reinhard Bonnke, dokonce řečník na výše uvedené konferenci, dnes sdílí podstatnou části učení hnutí Víry, vůči kterému se konference formálně vymezila.
Ovšem Apoštolská církev se sama v té době, zejména díky Rudolfu Bubikovi, který byl chápán spíše jako otec, než hierarchická autorita, mohla opravdu považovat za klasickou letniční církev. Vždyť ještě neměla ani biskupa, ale předsedu. Vztahy k „autoritám“ byly neformální a například na skupinkovou strukturu, která později metamorfovala sbory do hierarchického uskupení, se někdy hledělo s podezřením. Svědčí o tom i citát Aleše Navrátila, později letitého redaktora Života v Kristu, který snad lze pochopit i jako určitou skepsi k nejrůznějším metodám, přicházejícím potažmo zvenčí:
„Jak se při tom všem postarat o sbor? A tu nám přicházejí na pomoc zkušenosti těch, kteří tuto cestu prošlapali: potřebuješ skupinky s vedoucím, kteří se o ovečky postarají místo tebe. Chce to jen vhodnou metodu… Ustanoví se skupinky a vedoucí skupinek, ale efekt se nedostavuje. Většina jich neroste. Proč? Protože v první řadě musí pást ten, co vede stádo a pak teprve všichni ostatní“[26] .
Celocírkevní konference 1990

Jelikož se ustavující konference Apoštolské církve konala ještě v režii komunistického režimu, bylo po jeho pádu možné uspořádat novou, již zcela svobodnou konferenci[27], kde bylo možné provést revizi Ústavy a rovněž nově rozdělit církev na základě územního principu na tři oblasti: Severomoravskou, jejíž správou byl pověřen Stanislav Cichy; Jihomoravskou, kde byl správcem ustanoven Pavel Marván a Českou, kde byl správcem Jan Vrzalík.
Díky historickým kořenům letničního hnutí byla Apoštolská církev tradičně nejsilnější na severní Moravě, v oblasti Těšínska. Ovšem po mnoho let byl velmi silným i brněnský sbor. V Čechách byla centrem zejména Praha a její okolí.
Ústřední rada byla rovněž obměněna a pokračovala ve složení: Rudolf Bubik, předseda AC, který měl odpovědnost za učení a pastoraci; Pavel Marván, první místopředseda AC s odpovědností za oblast hospodářskou a administrativní; František Pala, místopředseda zodpovědný oblast vydavatelskou, rozhlasovou a televizní; Jan Vrzalík, místopředseda zodpovědný za oblast misie a evangelizace. Tito čtyři tvořili i Výkonnou radu ÚRS. Dále byli do služby členů ÚRS povolání: František Cupal, František Apetauer, Bohuslav Wojnar, Bohuslav Sikora a Milan Buban. Jako poradci ÚRS byli povoláni: Jan Kotajný, Karel Brózda a Jan Konderla. Službou revizorů účtů byli pověřeni: Pavel Stonawski a Bohuslav Štifter.
Schválená ústava vydržela do roku 1995, kdy došlo k její revizi na základě zvolené komise[28]. V březnu 1996 pak mělo dojít k jejímu schválení na celocírkevní konferenci[29].
Složení nejvyššího orgánu se ale v budoucnu, zejména díky krizím v brněnském sboru, mělo změnit. V únoru roku 1996 již Ústřední Radu církve tvořili: Rudolf Bubik (předseda), Roman Tomsa (místopředseda; ekonomický odbor), Petr Bartoš (místopředseda; misijní a ekonomický odbor), František Pala (místopředseda; ediční činnost). Milan Buban (místopředseda, vzdělávání a pastorační služba). Pavel Marván v roce 1992 církev opustil a připojil se ke Křesťanským společenstvím, tradičnímu „soupeři“ Apoštolské církve na poli českého pentekostalismu devadesátých let.
Následující díl: Život v KristuLiteratura[1] PALA, František. Náš rozhovor. Život v Kristu, roč. 1., č. 1., 1989, s. 5–7. In: Život v Kristu. roč. 21., č. 3., 2009, s. 6.[2] Jednala vláda ČSR. Rudé právo, tiskový orgán ÚV KSČ ze dne 26. 1. 1989. In: Život v Kristu. roč. 21., č. 3., 2009, s. 6.[3] SIROTA, Igor. Nová církev. Rudé právo, tiskový orgán ÚV KSČ ze dne 26. 1. 1989.[4] PALA, František. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 1.[5] Život v Kristu. roč. 2., č. 3., 1990, s. 23.[6] PALA, František. Náš rozhovor. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 5–7.[7] PALA, František. Náš rozhovor. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 5–7.[8] Pod takovouto formulací je ovšem těžké si cokoliv představit neboť kongregační model předpokládá samostatnost. Není divu, že například Remeš zde vidí v této formulaci typické presbyteriální zřízení. In REMEŠ, Prokop. Hnutí obnovy v Duchu svatém – Pentekostální hnutí. Hagioterapie – http://www.hagioterapie.cz/?p=89 (článek vyšel v časopise Dingir 1999/3).[9] DITTRICH, Tomáš, Neposílat děti do atomové války, rozhovor s Rudkem Bubikem, předsedou AC v ČR. Život víry. roč. 4., č. 10., 1993, s. 291–294.[10] PALA, František. Náš rozhovor. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 5–7.[11] BUBIK, Rudolf. In: Ustavující konference Apoštolské církve v ČSR 17. 3. 1989 – 19. 3 . 1989. Život v Kristu roč. 1., č. 1., 1989, s. 9–12.[12] BUBIK, Rudolf In: Ustavující konference Apoštolské církve v ČSR 17. 3. 1989 – 19. 3 . 1989. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 9–12.[13] BUBIK, Rudolf. Náš program. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 2.[14] BUBIK, Rudolf. Náš program. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 2.[15] Interview s předsedy Apoštolské církve v Čechách a na Slovensku. Život v Kristu roč. 2., č. 3., 1990, s. 3.[16] Interview s předsedy Apoštolské církve v Čechách a na Slovensku. Život v Kristu roč. 2., č. 3., 1990, s. 3.[17] Michal Hydzik pro Život v Kristu. Život v Kristu roč. 6., č. 8., 1994, s. 8–9.[18] DITTRICH, Tomáš. Neposílat děti do atomové války, rozhovor s Rudkem Bubikem, předsedou AC v ČR, Život víry. roč. 4., č. 10., 1993, s. 291–294.[19] Michal Hydzik pro Život v Kristu. Život v Kristu roč. 6., č. 8., 1994, s. 8–9.[20] Ustavující konference Apoštolské církve v ČSR 17. 3. 1989 – 19. 3. 1989. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 9–12.[21] BUBIK, Rudolf In: Rudolf Bubik v čele církve 1976 – 2008. Život v Kristu. roč. 20., č. 14., 2008, s. 5–13.[22] Ustavující konference Apoštolské církve v ČSR 17. 3. 1989 – 19. 3. 1989. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 9–12.[23] Ze života našich sborů. Život v Kristu. roč. 2., č. 1., 1990, s. 18–19.[24] Ježíš Kristus – Dárce pokoje. Život v Kristu. roč. 1., č. 1., 1989, s. 20.[25] BRENKUS, Josef a BUBIK, Rudolf. Zpráva z 15. Světové letniční konference v Singapuru 27. 9. až 1. 10. 1989. Život v Kristu. roč. 2., č. 1., 1990, s. 12–14.[26] NAVRÁTIL, Aleš. Slovo redaktora. Život v Kristu roč. 4., č. 10., 1992, s. 3.[27] Konference Apoštolské církve v ČR. Život v Kristu. roč. 2., č. 4., 1990, s. 22.[28] BUBIK, Rudolf. Úvodník. Život v Kristu roč. 7., č. 9., 1995, s. 3–4.[29] BUBIK, Rudolf. Úvodník. Život v Kristu roč. 8., č. 1., 1996, s. 3.

 
Příbuzné odkazy
· Více Historie
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Historie:
Jak stará je Země?


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve" | Přihlásit/Vytvořit účet | 31 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Sobota, 02. leden 2016 @ 14:09:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mně stačí informace, že vznikli rok před revolucí, kde chtějí teda v restitucích přijít k 1 000 000 000 Korun?



Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Sobota, 02. leden 2016 @ 15:14:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je dobrá otázka, ale peníze přece nes*****í.
Jinak jejich pan vedoucí vysvětloval, že celou dobu byli proti restitucím, jelikož by se nabalila ŘKC a podpořilo by se tím falešné evangelium. Když se změnili podmínky a byl nabídnut úplatek za podporu, tak z lásky ke spolupracovníkům kývli. Oni peníze utratí za správné evangelium a nebudou muset propustit desítky pracovníků, kteří v potu tváře za státní peníze káží Krista ukřižovaného.
Je to smutné. Jirka


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Viking (racek@racek.cz) v Sobota, 02. leden 2016 @ 16:55:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
jo, jo stále platí:
Zjevení Janovo 22:11 Kdo škodí, škoď ještě; a kdo s*****í, smrď ještě ......


]


Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vacant v Pondělí, 04. leden 2016 @ 10:11:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na to se zeptej volených vládců a zákonodárců tohoto státu. Proč chtěli aby se církve s restitučními nároky podělily se všemi ostatními, aby měli všichni stejné podmínky a nikdo nebyl zvýhodňován. My jsme je poslechli a myslím že většina z nás jim to přeje. Přej jim to také a bude přáno i tobě.


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Pondělí, 04. leden 2016 @ 11:03:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
vládcové ani nedokázali přizvat novináře k podpisům smluv - vám katolíkům nevyčítám nic, ale těm, kteří vznikli v roce 1988 vyčítám všechno... nehledě na to, jak měli protikatolický kurz za biskupa Bubíka, najednom po penězích hrábli... a to jim katolíci nevadili.


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Pondělí, 04. leden 2016 @ 16:31:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vacante, musím ti oponovat.  My se nemáme ptát volených zástupců, my nemáme chodit k světským soudům. Křesťané se ptají křesťanů. starších,... ne těch vně, ale těch uvnitř.
Dále nešlo o Mnichovskou dohodu, náboženské organizace, včetně AC smlouvu podepsali dobrovolně, nikdo je nenutil.
To chceš Vacante po lidech se světa, po těch kteří mají otce v hlubinách, aby se chovali křesťansky? To není problém poslanců, to je problém tzv. církve.
Připomínáš mi jednoho "bratra", který organizoval petice a žádal poslance, aby zákon nepodepsali, ale svého biskupa nenapomenul. Chtěl po poslancích, aby se zachovali biblicky, ale po svých to nechtěl. Šlo o organizaci co dostala od ŘKC/státu také dost více než jí bylo sebráno.  jirka


]


Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Pondělí, 04. leden 2016 @ 21:09:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
AC sice vzniklo v roce 1989, ale jedná s eo přímého pokračovatele "Svazu rozhodných křesťanů", který byl v padesátých letech rozpuštěn komunistickým režimem. Ona církev o 2.000 členech nevznikne jen tak přes přes noc.


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Pondělí, 04. leden 2016 @ 21:19:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Abych to doplinil. Svaz rozhodných křesťanů působil hlavně na těšínsku. Po rozpuštění vstoupily sbory SRK do církve bratrské. V sedmdesátých letech však došlo k rozkolu,  na základě sposů mezi letničními a tehdejším předsedou rady CB br Janem Urbanem velka část SRK vystoupila z CB. Část z nich pak na základě nějakeho proroctví odešlo do Polska, ze zbytku vznikla AC. 

Ale několik sborů SRC je stále ve svazku s CB, tvoří vcelku autonomní "Těšínský seniorát." V radě CB mají těšínské sbory vzešlé z SRK svého zástupce. Sbory vzešlé z SRC jsou tedy teď součástí 4 církví: Dvou letničních polských, pak AC a CB.


]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 04. leden 2016 @ 21:54:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jen tak na okraj : K rozkolu nedošlo v sedmdesátých letech, nýbrý začátkem šedesátých let.


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Pondělí, 04. leden 2016 @ 21:36:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To máš pravdu, že přes noc se registrace nezíská. Ten rok překvapil z důvodu výše tzv.restitučního nároku. I kdyby AC byla právním pokračovatelem Svazu rozhodných křesťanů, což nebyla, tak Svazu Rozhodných Křesťanů toho komunisté asi moc nezabavili. Pokud šlo o rozhodné křesťany, tak jim nešlo o majetek, ale Krista a myslím, že by se původní rozhodní křesťané velmi silně ohradili, kdyby je někdo spojoval s organizací, která přes noc změní názor a přijme úplatek. Jirka



]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 04. leden 2016 @ 22:08:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ne že bych se nějak restitucí zastával, ale jen bych doplnil toto:

Ten zákon neřešil pouze navrácení majetku (co bylo ukradeno, má být vráceno), ale i odluku církve (církví) od státu.
To znamená přechod od modelu, kdy jsou duchovní, pracovníci církve placeni státem na model, kdy si je církev bude platit sama.

Byl přijat nějaký algoritmus výpočtu finanční podpory od státu pro jednotlivé církve na tu přechodnou dobu, kde nezáleží na tom, kolik bylo té které círvi zabaveno nebo jak dlouho existuje, ale kolik má k rozhodnému datu placených pracovníků skrze ministerstvo kultury.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 05. leden 2016 @ 20:24:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano to máš pravdu, ale nikdo s nožem na krku nenutil žádnou náboženskou organizaci, aby se nechala vydržovat další roky státem. To je divná odluka.


]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 05. leden 2016 @ 20:19:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tom případě si je třeba uvědomit, že ty náhrady nejde z nároků jednotlivých církví sdružených v ERC, ale z nároků ŘKC. Jedná se vlastně o dar ŘKC "za odměnu" podpory církví v ERC v otázce církevních restitucí zakotvený legislativou ČR.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 05. leden 2016 @ 20:27:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano jde o úplatek ŘKC jejím dřívějším odpůrcům, příklad AC je nejkomičtější. Tedy bylo by to komické, kdyby nešlo o zneužití Božího jména pro podnikání v náboženském byznysu.  1Tes 4:12


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 05. leden 2016 @ 20:36:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím s tebou, že jde o problém české ERC ekumeny, s čestnou vyjímkou BJB. Avšak dělat z AC exemplární příklad s tím, že vznikla až v roce 1988 či 1989 mi osobně přijde nefér. Na AC mi více vadí "ždímání státu" v předešlém období, než jejich role u církevních restitucí. Tam je v jedné lajně s ostatními církvemi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Středa, 06. leden 2016 @ 18:54:50 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
AC není v jedné lajně s ostatními uznanými denominacemi. Mimo lajnu jsou Křesťanské Sbory a Svědci Jehovovi. Křesťanské Sbory neplést s Křesťanským Společenstvím.
Podle mého laického názoru ždímání státu před restitucemi dovedlo AC k hříchu konkubinátu a zapření sebe sama. Vždyť pan biskup přiznal, že hlavní důvod je, že odmítnout nelze, že ždímačka ždímala tak účinně, že bez ní již nelze žít. Ždímání bylo jen početí hříchu a restituce jeho dovršení, to nelze oddělit. Nebo ždímačku lze nazvat příčinou hříchu, ale lidé v Kristu mají moc přerušit hřích v každé fázi, nelze tolerovat dnešní hřích odkazem na jeho početí či jeho příčinu, která je již historická.
BJB není až tak čestná výjimka, nebyli schopni vypnout ždímačku stejně. Po revoluci se radovali ze svobody a odluky od státu, kazatele jsme si tehdy platili sami a pak pomalu, polehoučku jsme koukali na sousedy a asi záviděli ... až se BJB odluky od státu vzdala a začala znovu brát. Ale to byla doba, kdy jsem se i já odloučil od BJB..  BJB znala pravdu o placení kazatelů stejně jako AC o restitucích, obě organizace se ovšem pravdy vzdaly ve prospěch peněz.
Máš pravdu, že AC není jediná, ale AC, nezlob se na mně, je jedinečná, AC celou dobu bojovala proti restitucím (na základě božího zjevení) a pak otočila. AC roztočila ždímačku tak, že má absolutně (pokud se nemýlím) největší částku na hlavu. Navíc rok vzniku. V tomto smyslu to není nefér, AC v tomto směru opravdu vybočuje. Ještě se hezky předvedla ČCE, ta na pár zabavených peněz vytřískala také slušný úrok, navíc argumentace jejich "papeže", že je to ještě málo, že by stát měl dát ještě víc...
Ale toto jsou jen lidské argumenty, otázka ve skutečnosti zní, byl to hřích nebo nebyl? Bylo to v očích Božích v pořádku, nebo proti Bohu? Pokud vyznáme, že hřích, tak uvedené organizace stále pokračují bez pokání v hříchu, a to je ta největší tragédie...přestal nám vadit hřích, nevadí, že lžeme, nevadí, že podvádíme, nevadí.... fakt hřích nevadí? Jirka






]


Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Sobota, 02. leden 2016 @ 19:46:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeéé, apoštolská církev... To bylo něco úžasného, nového. První polovina 90. let. Škoda, že bylo všecko fake a sliby chyby.  Hnutí víry. Dneska už trochu ubrali, ale pořád je to založeno na imitaci aneb zázraky taháme až z paty....

Tak přeji AC konečně tu Boží moc! Peníze už mají...



Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Neděle, 03. leden 2016 @ 09:24:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale aby to nevyznělo jenom, že jsem zažil zklamání. Pamatuji se na krásné písničky a chvály. Ty nikdy nezklamaly. 


]


Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Pondělí, 04. leden 2016 @ 10:55:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tobě ty jejich mantry nevadily? Jednu melodii byli schopní zpívat desetkrát a refrén té samé písně dvacetkrát... (opravdu nádhera)


]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Pondělí, 04. leden 2016 @ 10:57:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chvály v podání letničních na mě působily jako mantry, nic proti chvalám Boha, ale aby se omílala jedna píseň neustále, to mně připadá jako ty buddhistické modlitební kola, která se točí dokolečka s tím, že snad tohle Bůh vyslyší...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 04. leden 2016 @ 11:03:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vidím to stejně.


]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Pondělí, 04. leden 2016 @ 15:47:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Písmičky mě dojímaly. Duch a nevěsta... nebo Ježíš nejkrásnější ze všech jmen.... 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Úterý, 05. leden 2016 @ 09:06:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S tím počtem opakování jsem to přehnal (nadsázka), ale to, že do omrzení byli ochotní zpívat jednu chválu, za tím si stojím.

Obě chvály znám, ale doma bych si je nepustil na poslech, prostě tohle má svoje místo v liturgii, na poslech si pustím třeba Coldplay, nebo ATB, nebo co já vím...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 05. leden 2016 @ 16:20:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
S tím počtem opakování jsem to přehnal

Bohužel ne. Znám sbor KS, kde opakování refrénu 10x i 20x je naprosto normální. Ti lidé se tím dostávají do "transu", který s působením Ducha svatého nemá nic společného. Po takových "chválách" jsou ještě chvíli v euforii, ale než dojdou domů, tak to z nich spadne a jsou spíše v depresi. Je to jak narkotikum. Takže v neděli honem do shromáždění dát si dávku. Vím ze svědectví, že lidé, kteří byli z nějakých důvodů opustit tato shromáždění, prožívali naprostou prázdnotu a nepřítomnost Boha ve svém životě a mnozí odpadli.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: pozorovatelnik v Pátek, 08. leden 2016 @ 19:20:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mně se líbí americká skupina Petra. To jsou 90. léta






To je jediná křesťanská skupina, které dokázala zabodovat i v hitparádách a má to všechny parametry klasické písničky včetně bohatých akordických přechodů. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Sobota, 09. leden 2016 @ 01:04:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Petru znám, některé její písničky, je to snad jediná křesťanská kapela, která se prosadila i v hitparádách.

Mně se třeba líbí tohle:

https://www.youtube.com/watch?v=_sjOuvnWmXk


Nebo je dobré Adison Road, to jsou taky křesťané, zde:


https://www.youtube.com/watch?v=FDXEvkS0iPA

https://www.youtube.com/watch?v=yU2drg8FtBg


Sám jsem vytvořil kdysi video, sice z melodie od Vangelise a Vanessi Mae a textu a růných fotek, zde:


https://www.youtube.com/watch?v=44l864BAsb4




]


Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Úterý, 05. leden 2016 @ 20:33:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karelsi, při vší úctě k tobě, se obávám, že tvůj subjektivní hudební vkus není objektivním měřítkem estetičnosti. Tento tvůj příspěvlek vypadá, jakoby byl ovlivněn tvým odcodem z AC, že by nějaká neuzdravená rána? 

Jinými slovy, "plivat" na svůj minulý sbor Tě není hoden, Karelsi. Tvá úroveň, a to říkám v dobrém, byla vždycky vyšší...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 05. leden 2016 @ 23:56:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty jsi opravdu demagog. Karels "neplive" na lidi v tom sboru, ale na některé praktiky, které se tam provozovaly. A právem. Je to hnus.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz, http://www.bohu-a.svetu.cz/) v Středa, 06. leden 2016 @ 18:14:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nenapsal jsem, že Karels plive "po lidech ve sboru", ale že plivnul na ten sbor, na svou bývalou církev, ( ož jsi, Bylino, vlastně potvrdila i svým příspěvkem, jen na tom nevidíš nic špatního), nebot do svého příspěvku vložil i emoce, které, vzhledem k jeho rozchodu se sborem, nejsou objektivní, ale spíše naznačují možnost zranění, které ještě nebylo vyléčeno. 

Kritizovat se dá i jinak. Kultivovaně. Tak, jak to i sám Karels umí. 

Olin Kadlec tu svého času propagoval heslo: Na jehovisty se neptejte bývalého jehovisy, na apoštolské bývalého apoštolského, na katolíky bývalé katolíky... 
Myslím, že v mnohém měl pravdu a že i zde by jeho rada sedla na úrodnou půdu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení církve (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 06. leden 2016 @ 21:05:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ale že plivnul na ten sbor, na svou bývalou církev, 

A čím vlastně plivl na ten sbor? Tím, že odhalil jeden nešvar toho sboru? On někde řekl, že ten sbor stojí za prd? On ho nějak pomluvil?
On jen hovořil o své zkušenosti. To, co kritizuje není problém jen jednoho sboru letničních, ale všech a také většiny charizmatických sborů, jako jsou třeba Křesťanská společenství.
Podle Tvé reakce mi připadá, že se spíš nějak dotkl Tebe. Nechodíš náhodou do toho sboru? Nebo do podobného? Nebo jsi také milovníkem manter?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Historie Apoštolské církve 1989 - 1997: Ustavení círk (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Karels v Čtvrtek, 07. leden 2016 @ 05:13:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Počítám, že demagog je členem nějaké chválící skupinky... problém se týká celého letničního a charismatického hnutí, lepší to nebylo ani ve Slově života nebo třeba v Křesťanském společenství... (do obou jsem občas také zavítal)

Ještě, když začnou zpívat v jazycích, po mnohém opakování chval. (říkám si, kdyby tam zavítal někdo, kdo s tím není seznámený, co by na to říkal, věřím, že se to nelíbí i dalším - nejenom mně)


]


Stránka vygenerována za: 0.38 sekundy