pravda je taká že vždy keď nová zmluva hovorí o ,,zákone,, vždy má na mysli komplet 5 kníh mojžišových... zákon Boží znamená celú tóru...

Věčný "morální" zákon Desatero byl nejdříve vyhlášen samotným Bohem a na základě tohoto vyhlášeného Desatera nebo přesněji Deseti slov + některých dalších zákonů nadiktovaných Mojžíši, Bůh uzavřel se židy a proselyty smlouvu. Potom po uzavření smlouvy podle Exodu teprve napsal Desatero vlastním prstem na kamenné desky!!! 

Co je smlouva, kterou Jahve oznámil Izraeli a přikázal mu ji dodržovat?   Exodus 19:3  Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:  
Exodus 19:5  Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.  
Exodus 19:6  A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.  
Exodus 19:7  Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin.  
Exodus 19:8  Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.


Nejdřív a napoprvé však Bůh přikázání vyhlásil silným hlasem za podpory blesků a hromů!
[CEP2001] Ex 20:1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání(s): (s) Dosl.: slova   .. až Ex 20:17 (Desatero)

Exodus 20:22  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.

Desatero zde je zatím jen vyhlášeno hlasem Božím a není ještě zapsáno ani na kamenných deskách, ani později zkráceně v knize Mojžíšově.
Exodus 21:1  Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:
Exodus 21:2  Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo.
atd.
[KB1613] Ex 24:3 Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme.

[KB1613] Ex 24:4 Napsal pak Mojžíš všecka slova Hospodinova, a vstav ráno, vzdělal oltář pod horou, a dvanácte sloupů podlépočtu dvanáctera pokolení Izraelského. 

Co je zde myšleno všemi slovy Hospodinovými u Ex 24:4? I přikázání Desatera? Byly už příkazy Desatera zkráceně přepsány v té době do knihy Mojžíšovy?
Tím, že Bůh sám vyhlásil Desatero za burácení hromů a blesků, tak aby ho všichni lidé (židé i pohané (proselyté co byli s nimi) slyšeli chtěl jasně ukázat, jakou má v Jeho očích důležitost. Je víc než zřejmé, že Bůh chtěl Desatero odlišit a všem sdělit, že má mnohem větší důležitost než ostatní přikázání, ustanovení a soudy zapsány v knize zákona Mojžíšova! V Písmu není nikde přesně uvedeno, zda Mojžíš již v té době opakoval Hospodinovo Desatero znovu lidu spolu se soudy a ustanoveními, ani zda přikázání Desatera již v té době zkráceně vlastními slovy opsal podle jejich vyhlášení Hospodinem do své knihy.Je zcela nepravděpodobné, že by Mojžíš napsal nedávno vyhlášená Bohem přikázání Desatera, která všichni židé a proselyté sami slyšeli za burácení hromů a blesků, do své knihy dříve, než sám Hospodin svým prstem na kamenné desky. 

Exodus 24:6  I vzav Mojžíš polovici krve, vlil do medenic, a polovici druhou vylil na oltář.

Exodus 24:7  Vzav také knihu smlouvy, četl v uších lidu. Kteříž řekli: Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme.

Exodus 24:8  Vzal také Mojžíš krev a pokropil lidu a řekl: Aj, krev smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin při všech těchto věcech.

Proto zde pokropil smlouvu krví ve které zatím nebylo uvedené vyhlášené Desatero (nelze dokázat, že bylo), takže pokropil jen knihu se soudy a ustanoveními a na základě této smlouvy vstoupil Hospodin ve smlouvu s lide

Takže podle Exodu vstoupil Bůh ve smlouvu se židy podle svých vyhlášených 10 slov (Desatera) a všech dalších Hospodinových slov a soudů zapsaných do knihy zákona.

DEUTERONOMIUM:
Deuteronomium 4:10  A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

[CEP2001] Dt 4:12 I promluvil k vám Hospodin zprostředku ohně. Slyšeli jste zvuk slov, avšak žádnou podobu jste neviděli;slyšeli jste jen hlas.

[CEP2001] Dt 4:13 Oznámil vám svou smlouvu, kterou vám přikázal dodržovat, desatero přikázání(d), a napsal je na dvě kamenné desky. (d) Dosl.: slov 

[CEP2001] Dt 4:14 A mně Hospodin v oné době přikázal učit vás nařízením a právům, abyste je dodržovali v zemi, do které táhnete a kterou máte obsadit.

Všimněte si prosím, jak Mojžíš jasně oddělil desatero přikázání, která Bůh přikázal lidu dodržovat, od nařízení, která Bůh oznámil jemu, aby je předal lidu. Nyní je před námi důležitá otázka. Byla tato nařízení a práva, která Mojžíš předal lidu, myšlena jako oddělený a odlišný „zákon“? Bůh na tuto otázku odpovídá takovým způsobem, že není prostor pro žádné pochyby. Odpověď nalezneme o něco níže ve verši 2 Kr 21:8 !

Deuteronomium 5:22  Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.

pevne verím, že ak si ty uzavrel zmluvu s Bohom na základe platnosti desatora, tak si aj obrezaný, lebo zmluva potom neplatí

...že ak si ty uzavrel zmluvu s Bohom na základe platnosti desatora, tak si aj obrezaný, lebo zmluva potom neplatí

1 Korintským 7:17  Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.18  Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.19  Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.

Ale no táák ...  Nějaké případy, něco konkrétního ze tvého života, nějaké ty skutky tvé víry by nebyly?

Co jsi činil z víry, abys zachoval konkrétně 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10. přikázání desatera. Prosím, ke každmu zvlášť, ano.

Dosvědč svou víru na skutcích bezbožníkům!

Tele

Běžné skutky mé víry jsou vždy v souladu s dodržováním Desatera podle Písma, Tvoje snad ne?:

1. Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne. 

2. Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, 6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.

3. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

Neříkám jen tak "bohužel" ,"Ježíši" jakoby On za něco mohl, apod. Neberu Jeho jméno nadarmo ty ano?

4. Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

5. Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

6. Nebudeš vraždit!

7. Nebudeš cizoložit! 

8. Nebudeš krást!

9. Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!

10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Tele

Na soudu budeš souzen podle toho, co jsi udělal a ne neudělal. Tvé heslo je zřejmě: Kdo nic nedělá, nic nezkazí.

  

Tele

  Pokud bys mi chtěl odpovědět na otázky, které jsem ti dával, budu rád. 

  Psal jsi, že budete "souzeni podle desatera". To máte od nějakých vašich učitelů, od EGW? Nebo jak jste na to přišli?

  Opravdu věříte, jak naznačuje Mikim, že budete souzeni podle toho, co jste neudělali, podle toho, jak dobře jste dodržovali zákazy, na kolik procent? 

  Obvykle lidé v náboženstvích, kteří žijí různé příkazy a zákazy, věří, že svoje nedodržení zákazů mohou nějak vyrovnat svými oběťmi, dobrými skutky a podobně. Takto to mají katolíci, ale asi i protestanté. To, že by si někdo myslel, že se bude soudit podle procenta dodržení zákazů jsem zatím slyšel prvně.

  Lepší vyjádření: Mají to tak "mnozí katolíci a protestanti". Nebo "někteří katolíci a protestanti". Je to přesnější?

  Ještě to snad podobně mají budhisti a snad i hinduisti. 

  Mnozí komunisti to tak nemají, ti na soud (obvykle) nevěří. Muslimové to tuším také mají jinak.

  Toník

  Mezi charizmatiky jsem nepotkal člověka, který by měl představu, že na soudu vyváží své zlé skutky či porušení Božích přikázání dobrými skutky nebo nějakou obětí. Ale určitě je možné, že takoví lidé mezi charizmatiky existují. Nepotkal jsem takové ani u letničních. Řekl bych, že minimálně tyto dvě skupiny to obecně vnímají jinak.

  Toník

zdá-li se ti,že jsem tvou otàzku překroutil, neprotestuji. Opravdu jsem ji upravil. Záměrně. A záměrně.

Nyní se tě ptám, zda bys chránil svou dceru z nenávisti k těm, kdo by ji ubližovali.

Odpustit můžeš tomu, koho nechovàš v nenávisti a takového můžeš milovat. Mt5,44

I ublížit někomu či zabít někoho, to se ti může stát, ač i toho člověka v nenávisti nemáš. Nu35

Činíš-li něco z nenávisti, je v tom záměr. Činíš tak proto, že chováš ve svém srdci nenávist. Ale miluješ-li nejen ty, kdo mylují tebe, pak kdyby někdo ohrožoval na životě toho, kdo se k tobě chová nepřátelsky, položíš za něho i svůj život. 

Lidé o tom, jak milují, napovídají mnohé. Ale Bůh činí zjevným za tomu tak je vskutku, když se lidé dostávají do stresové a presové situace. Takto Ježíš zjevil onomu boháči, že člověk může plnit skutky Zákona i Desatera, ale z lásky k sobě samému. A i Petr byl odhodlán s Ježíšem zemřít a i za něho život dát, dokonce vztáhl ruku po meči, ale když se jednalo o jeho život, zapřel, že by Ježíše kdy následoval. Ale právě takové situace zjevují, co je skryto v lidském srdci. A Petr vskutku Krista miloval, ač ho i skutkem zradil. Tehdy se zjevilo, co bylo skryto v jeho srdci. Mluvil o své lásce ke Kristu, jednal jako by Krista neznal, a pak skutečně Krista miloval v pokoře. Ježíš za něho prosil, aby jeho víra vytrvala. Bez Kristovy prosby by ve víře nesetrval. Všichni, kdo se chvástají tak přesvědčivě svou láskou k Bohu, že jistě neselžou, že jistě odpustí, zapomínají se. Ale co je u člověka nemožné, je možné u Boha. Proto spoléháme na Krista, na jeho lásku k nám, na jeho přímluvy, na jeho věrnost. Neříkáme o sobě, že jsme dobří a dokonalí, a ani to, že toho svým úsilím, svým jednáním, svou lidskou láskou, svou věrností Bohu dosáhneme, ač i o to usilujeme, abychom se mu vždy líbili a nehřešíme na jeho milost. Proto ač víme, že i padáme v mnohém hříchu, jsme si jisti ve víře samotným Kristem a Bohem, ne sebou samými, že naši víru zachová pevnou až do konce. Jsme spaseni milostí! Nemůžeme si myslet, že pro naši dobrotu budeme spaseni. Snad tomu rozumíš.

O hříchu, který není k smrti se píše v 1J5. O tom, co máš na mysli ohledně černého srdce asi v Iz1,18. 

Ohledně milování nepřátel Mt5,44 předkládám k úvaze Nu35. Tam se píše i o nenávisti, a myslím, že na toto písmo Ježíš odkazoval.

Co se týče zdroje naší špatnosti, znàm Mt15,19. Ale znám i Ř6 kap. 

Nechci se s tebou přít, ukazuji na nesrovnalosti. 

Tele

  Teď k tvým otázkám. 

  Věříme tomu, že Pán Ježíš naplnil zákon, ten jeden Zákon. Naším úkolem tedy není plnit příkazy a zákazy, není potřeba naplňovat něco, co už je dávno tisíce let naplněné. Nemáme tedy na zákon takový pohled, že by bylo potřeba jej naplnit.

  Na hypotetickou otázku už ti hezky odpovědělo tele: Pokud by někdo ubližoval mým blízkým, bránil bych je a dělám to i tak. Nevím, jak moc účinně, ale tak, jak bych to dokázal. Jestli bych uměl milovat takové lidi, to nevím, nenarazil jsem na to a nebudu v takové věci teoretizovat. 

  Jsem schopen milovat lidi, kteří ublížili mně. Ale zase: Mně nikdo zas tak moc neublížil, nějací lidé mne připravili o nějaké peníze, okradli, pomluvili. Relativní drobnosti. Co jsem křesťanem, tak mne Bůh učí milovat takové lidi a odpouštět jim a daří se mu to. Měl bych k tomu svědectví o tom, že mám v srdci věci, které nejsou "normální" ve světě: Například mám rád člověka, který mne podvedl, okradl, připravil o pár set tisíc korun. Modlím se za něj a myslím na něj v dobrém. A "nemůžu za to", není to moje zásluha. 

  Ano, znám člověka, kterému Bůh dal milost milovat někoho a odpustit někomu, kdo zabil jeho blízkého a to zvláště krutým způsobem. A vím, že okolí nemohlo pochopit, jak je to možné.

  Člověk, který je "mrtvý v hříchu" má ten problém jak v srdci, tak v myšlení a i v těle.

  Člověk, který se narodí znovu z Ducha má ten problém už jen v myšlení a v těle. Ten nejdůležitější problém, který je v srdci, je Ježíšem vyřešený. Člověk dostane nové srdce, nového ducha, ksrdce, které je bez hříchu, čisté. Podle toho srdce pak může žít.

  Toník

  Vedle v diskuzi psal Mikim: "...činěním Boží vůle, a zde podle Písma rozhodně patří i dodržování Desatera, podle kterého budeš jednou posuzován a obdržíš pak buď odměnu nebo trest." Ty jsi k tomu napsal: "naprostý souhlas". Pochopil jsem z toho, že souhlasíš i s tím, že budete souzeni podle desatera. 

  Porozuměl jsem ti dobře? Myslíš si, podobně jako Mikim, že lidé, co půjdou na soud, budou souzeni podle desatera?

  Toník  

Jinak když ty posloucháš toho teologa, rozumíš jinak než já. A on také vykládá jinak, než rozumím já. Prostě se neshodnem. A o svém bludu v tomto kontextu rozhodně nepochybuji.

Tele

Ohledně truhly úmluvy: N asi myslíš na písmo ze Zj 11. A co myslíš, je i ta svatyně zdělána lidskýma rukama? A co ten vzor svytyně a vdšeho v ní, co viděl Mojžíš, je pravý? Nebo ten vzor v nebi byl jen dočasný přelud. Ježíš vstoupil do svytyně svatých, která nebyla zdělána lidskýma rukama.

Klidně si věř, čemu chceš. Třeba věřím bludu písma.

Tele

nevím, co jsi ty pochopil, co já jsem nepochopil anebo protestanté. Vím ale, že opakuješ to, co říkal onen teolog.

Tele ale rozumí, že člověk má milovat Boha z celého svého srdce svou myslí, svou duší, svou vůlí i svou silou. A po katolicku či protestanicku: k tomu mi dopomáhej Bůh. :-) A protestanté opravdu sami sebe nemají za dobré a dokonalé jen proto, že byli Bohem znovuzrozeni k životu věčnému. Pokud znovuzrozený člověk nečiní o mnoho lepší skutky než farizeové či zákoníci, ač činí totéž, Bůh zjeví zda to bylo či nebylo totéž. A Ježíš o tom mluvil v podobenstvích. To slovo je ke každému osobní, a tak každý má předně rozsuzovat sám sebe, a tak pak z Krista žít. Znovuzrození mají žít v pokání. I znovuzrození mohou zhřešit. Tedy i oni mohou učinit skutky se zlými záměry. Já si nelžu v zrcadle do očí. A opravdu jsem pro mnohé neznovuzrozený a Ducha prázdný. A třeba jsem, věřím já v jistotě a ví Bůh a ti, kterým to je zjeveno. Jedněm tak, druhým jinak. :-) 

Uvěřil jsem, a proto podle písma mluvím a podle toho také jednám. Jestli je někdo znovuzrozen, nepoznám to podle jeho slov, ač mu i důvěřuji. Zda je vůle toho člověka jeho vlastní nebo Kristova, to nepoznám jen podle jeho slov. A ani záměry srdcí všech nepoznám vždy podle jejich skutků či slov. Něco Bůh odkrývá časem v určitých situacích a to nejen mně, ale i jim samotným a také naopak o mně, vše pak jednou zjeví všem. Nyní však jsem vychováván a nepohrdám přísnou výchovou. 

Tele

další takový co dělá z komára veblouda, každý bude souzen či odměněn podle svých skutků, každý!!!

Co píše Písmo zásadního o posledním soudu?

Jan 5:22  Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu,

Židům 9:27  A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,

1 Petrův 4:17  Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?

Judův 1:15  Aby učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

Zjevení Janovo 20:4  I viděl jsem stolice, a posadili se na nich, i dán jest jim soud, a viděl jsem duše stínaných pro svědectví Ježíšovo a pro slovo Boží, a kteříž se neklaněli šelmě, ani obrazu jejímu, a aniž přijali znamení jejího na čela svá, anebo na ruce své. A ožili a kralovali s Kristem tisíc let.

Daniel 7:10  Potok ohnivý tekl a vycházel od něho, tisícové tisíců sloužili jemu, a desetkrát tisíckrát sto tisíců stálo před ním; soud zasedl, a knihy otevříny byly.

Jan 5:24  Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

Ti, kteří slyší slovo Ježíše Krista a věří mu, jinými slovy žijí tak jak žil on, konají Jeho vůli včetně dodržování Desatera, ti zajisté na soud nepůjdou.

Ti, kteří Desatero porušují, budou tímto královským zákonem či zákonem svobody podle Písma jednoznačně souzeni, to jsou tak jasné Jakubovy slova, že opravdu nechápu(a nejen já), jak jim někdo prý jako např. cizinec  jakože nerozumí?!?

[KB1613] Jk 1:22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.

[KB1613] Jk 1:23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle.

KB1613] Jk 1:25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

[KB1613] Jk 2:8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte. 

Zákon královský je měřítkem charakteru. Zákon definuje hřích.
[NBK] Jk 2:9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

Pravda je, že každý člověk bude souzen na základě věčného zákona svobody, který tvoří základ Boží vlády. O kterém zákonu svobody Jakub hovoří je jasně uvedeno ve verši 11.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem. 

Zákon přináší také úžitek znovuzrozeným tak, že drží na uzdě jejich zkaženost tím, že zakazuje hřích.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

Ať se nám neztratí ze zřetele jasná pravda, která je obsažená v těchto verších. Toto je ten zákon, podle kterého budeme souzeni! Jakub nezanechává prostor pro pochybnosti o tom, o jaký zákon se jedná. Cituje dvě z desatera přikázání. A všimněte si, jak definuje tento zákon jako celek. Konstatuje, že jsme odpovědní za zachovávání celého zákona. A kolik přikázání je obsaženo v „celém zákoně“? Deset! Čeho se dopustíme, když porušíme jediné z těchto deseti? Jakub jasně odpovídá – přestoupíme zákon. A právě tak je hřích charakterizován v Bibli (1 J 3x4). Boží zákon je měřítkem pro občany jeho království a chování člověka k tomuto zákonu rozhoduje, bude-li Bohem přijat, anebo zavržen.

Jakub tady jasně píše o zákonu Desatera podle verše 11, který bývá také často pojmenován jako zákon Hospodinův zákon Boha tvého apod. a vždy podle veršů před nebo za zjistíš o jaký zákon se v NZ jedná.

Ti, kteří Desatero neporušují, na soud nepůjdou a dostanou za to odměnu, ti, kteří jej soustavně porušují naopak na soud půjdou a budou jím souzeni.

  Ježíš říkal: Kdož slovo mé slyší, a věří tomu, jenž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života.

  A zdůraznil to. Věříš tomu?

  Toník

[KB1613] Mt 5:18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou. 

[KB1613] Mt 15:3 A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?

[KB1613] Mt 5:19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.

[KB1613] Mt 5:20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
[KB1613] Mt 5:21 Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.

Veršem 5:20, 21 říká Ježíš jasně, pokud "nebudeme plnit Desatero a ještě něco navíc" nevejdeme do království nebeského a budeme na soudu odsouzeni.Předsoud, absolvujeme všichni co kdy žili na tomto světě, ti kteří činili Boží vůli se sice soudu nezúčastní, ale budou rozděleni a budou stát po pravici Kristově, a obdrží za odměnu "i plnění Desatera" Miluj Boha a miluj bližního" věčný život, ti zbývající budou stát po levici a soudu se naopak zúčastní a ty čeká smrt:
Matouš 25:31  A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,32  A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.33  A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.34  Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.35  Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;36  Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.37  Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?38  Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?39  Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?40  A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.41  Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.42  Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;43  Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.44  Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?45  Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili. 46  I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

  Teda "pravičáci" budou souzeni podle toho, co udělali.

  Levičáci budou souzeni podle toho, co všechno neudělali, podle svých ne-skutků.

  To "souzení podle desatera" máte z toho, že se omylem domníváte, že "desatero" je "zákon svobody"?

  Nebo se snad dokonce omylem domníváte, že Mojžíšův Zákon je ten "zákon svobody", o kterém píše Jakub?

  Nebo je to "souzení podle desatera" nějaké zjevení vaší učitelky?

  Toník

A kde jsi prosím tě přišel na to, že je to omyl?

Jakub jasně popisuje některá přikázání Desatera verš předtím a potom jasně říká, že tímto zákonem svobody budeme souzeni. Nechápu, jak tě vůbec napadlo považovat to co Jakub jasně píše za "omyl".

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte. 

Tady není co vysvětlovat a vymýšlet si, tady Jakub mluví naprosto jasně co míní tím zákonem svobody.

  Za omyl považuji to, co píšete vy, když píšete, že budete souzeni podle desatera, když apoštolové vydávají naprosto jasné svědectví o tom, jak budou národy souzeny na posledním soudu: Ti, kdo půjdou na soud, nebudou souzeni  podle desatera, podle zákazů a příkazů, ale ti lidé budou souzeni podle svých skutků.

  Proto se ptám.

  1. Kde jste na ten váš omyl, že budete souzeni podle desatera, příšli?

  Když si vezmu toho Jakuba, ten to píše jasně:

  Říká tedy totéž, co Pán Ježíš o tom, jak bude lidi dělit na levici a pravici. Podle skutků. A popisuje i konkrétní skutky, stejné skutky, jaké popisuje Ježíš. Stejně, jako to píše naprosto jasně Jan ve zjevení, jak budou souzeni lidé: podle svých skutků.

  Jak jste tedy přišli na to, že budete souzeni podle desatera, když apoštolové i sám Ježíš na mnoha místech svědčí o tom, že budete souzeni podle vašich skutků? Vyvodili jste si ten omyl o "souzení podle desatera" sami, nebo je to učení nějakých vašich učitelů, zjevení, nebo kde jste ho vzali?

  Stejná je moje druhá otázka:  

  2. Z jakého omylu jste si vyvodili, že "desatero" je "zákon svobody"?

  O svobodě a o Sinaji píše zase jasně Pavel:

  To je samozřejmě i osobní zkušenost kohokoliv, kdo žil pod Zákonem, i moje. Zákon ani desatero není žádnou "svobodou" a jeho naplňování není svoboda, ale otroctví. V tomto je život katolíků velmi podobný, jako adventistů, jen katolíci měli tu drzost, že si desatero udělali svoje. Ale naplňování jednoho i druhého desatera nese stejné výsledky, jak je vidět z toho, co píšete: Otroctví liteře a ne svoboda. O čemž Pavel jasně svědčí, protože on žil totéž otroctví co kdysi my, jen zase po židovsku.

  Kde jste tedy vy vzali ten omyl, že desatero, které bylo součástí Sinaje, je "zákon svobody"? Ten omyl je učení nějakých vašich učitelů? Nebo nějaké zjevení?

  1. Kde jste na ten váš omyl, že budete souzeni podle desatera, příšli?

A četl jsi někdy celého Jakuba? Od začátku?

[NBK] Jk 1:21 Odložte tedy všechnu špínu i přemíru špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté slovo, které má moc spasit vaše duše.

[KB1613] Jk 1:22 Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. 

[KB1613] Jk 1:23 Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu oblíčej přirozený svůj v zrcadle. 

[KB1613] Jk 1:25 Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody, a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, blahoslavený bude v skutku svém.

[KB1613] Jk 2:8 Jestliže pak plníte zákon královský podlé písma: Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého, dobře činíte. 

Zákon královský je měřítkem charakteru. Zákon definuje hřích.
[NBK] Jk 2:9 Jste-li však předpojatí, hřešíte a Zákon vás usvědčuje jako přestupníky.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona. 

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte.

Ať se nám neztratí ze zřetele jasná pravda, která je obsažená v těchto verších. Toto je ten zákon, podle kterého budeme souzeni! Jakub nezanechává prostor pro pochybnosti o tom, o jaký zákon se jedná. Cituje dvě z desatera přikázání. A všimněte si, jak definuje tento zákon jako celek. Konstatuje, že jsme odpovědní za zachovávání celého zákona. A kolik přikázání je obsaženo v „celém zákoně“? Deset! Čeho se dopustíme, když porušíme jediné z těchto deseti? Jakub jasně odpovídá – přestoupíme zákon. A právě tak je hřích charakterizován v Bibli (1 J 3x4). Boží zákon je měřítkem pro občany jeho království a chování člověka k tomuto zákonu rozhoduje, bude-li Bohem přijat, anebo zavržen.
Jakub tady hovoří zcela jasně, že budeme souzeni zákonem svobody, což nemůže být jiný zákon než Desatero, jehož dva přikázání zde ve verši 11 uvádí. O tom není žádných pochyb!!! Pokud to nedokážeš pochopit je to Tvůj problém.Celým zákonem není kniha Mojžíšova zákona a ani být nemůže, protože od ap. Pavla víme, že ustanovení týkající se obětí, obřízky apod. byly Ježíšem přibity na kříž a byly to zákony a ustanovení, které byly "proti nám".
Přibití „ceremoniálního“ zákona na kříž. Zákona, který byl všem nepřátelský a odporný, protože přinášel tresty za přestoupení.
Který zákon byl tedy vymazán? Desatero? Přinášelo snad Desatero tresty za přestoupení a bylo někdy "proti nám"?
[NBK] Ef 2:15 Svým tělem zrušil nepřátelství, [totiž] Zákon přikázání [spočívající] v ustanoveních, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. [Tak] způsobil pokoj.


[NBK] Ef 2:16 a v jednom těle to obojí usmířil s Bohem skrze kříž, kterým to nepřátelství zahladil.


[CSP] Ko 2:14 a vymazal (rukou psaný záznam),t13 který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; podstranil jej z našeho středu stím, sže jej spřibil na kříž. 

Takže, když část Mojžíšova zákona již pro nás neexistuje o jakém celém zákoně tady Jakub mluví, když ne o jediném navždy platném Desateru? O Desateru Ježíš mluvil a chtěl po lidech, aby ho dodržovali jako dobré, takže, když napíšeš takovou úplnou a nesmyslnou kravinu, že jeho dodržování je otroctví, tak si nejspíše děláš dnes u Ježíše velké mínus:
Ježíš jasně hovoří, která přikázání jsou ta důležitá, celé přikázání Ježíš shrnul do slov lásky, podobně jako to ve starém zákoně udělal Jozue (Jozue 22x5):

[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní. (…thrhson keep taj entolaj commandments) 

[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.


[KB1613] Mt 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Ježíš vždy dával najevo ten největší respekt k Desateru přikázání.
Namísto zrušení Desatera přikázání učil lidi dodržovat je. 
[KB1613] Mt 22:36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?

[KB1613] Mt 22:37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.

[KB1613] Mt 22:38 To jest přední a veliké přikázaní. 
Zde Ježíš cituje Deuteronomium 6 kapitolu…

[KB1613] Mt 22:39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

A zde Ježíš cituje Leviticus 19x18. Jsou to dva Zákony na kterých visí všechny ostatní. 

[KB1613] Mt 22:40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.

Většina lidí si neuvědomuje, že Ježíšova odpověď je přímou citací Starého zákona. Zákoník, který se ptal Ježíše, měl odpověď na svou otázku sám znát. Nebyl to student občanského zákona, ale posvátného, Božího zákona. Svůj život trávil studiem Písem Starého zákona. Proto Ježíš citoval shrnutí zákona tak, jak je uvedeno v 5 Moj. 6x5 stručně prohlašuje: Miluj Pána Boha svého celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou. A ve 3 Moj. 19x18 (poslední část) čteme:“…miluj svého bližního jako sebe samého“. Je jisté, že Ježíš nezaváděl nic nového!!! Kdybychom měli zákon vyjádřit jedním slovem, pak by to bylo slovo LÁSKA. Vyjádřeno dvěma výrazy: „miluj Boha“ a „miluj bližního“. Zákon deseti přikázání jednoduše shrnuje chování dokonale milujícího člověka. Proto Ježíš končí rozpravu v Matoušově evangeliu viz 22x40. Láska je naplněním, ne odstraněním zákona.(Řím. 13x10). Zákon zjevuje, jak se bude milující člověk chovat v konkrétních, běžných situacích. Láska není nějaký neurčitý, pomíjející, sentimentální pocit. Je to poslušná reakce na Boží vůli tak, jak je vyjádřena v zákoně. Láska věrně přijímá Boží zásady života, jak jsou vyjádřeny v deseti přikázáních. Láska vede vždy k poslušnosti, nikdy ne k neposlušnosti. Přesně to měl Ježíš na mysli, když nás nabádal v Jan 14x15: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání.“ /Mark. A. Finley, Téměř zapomenutý den, str. 84/.

... Kde jste tedy vy vzali ten omyl, že desatero, které bylo součástí Sinaje, je "zákon svobody"? Ten omyl je učení nějakých vašich učitelů? Nebo nějaké zjevení?
Desatero bylo známo již dávno před Sinajem a je mnoha státy známo a uplatňováno dodnes, některá z jeho přikázání znal Kain a Ábel (a když oni tak určitě i Adam a Eva) ti všichni znali "nezabiješ"(Gn 4.7), tak i později znal a plnil přikázání a zákony Abraham (Gn26.5) nebo Josef (G.39.9) nezcizoložíš. 
Všech 10 přikázání potřebuje člověk k tomu, aby mohl žít, jak říká sám Ježíš "Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní."Desatero se nezměnilo jen ho již nemáme před očima na kamenných deskách, ale bylo zapsáno do našich srdcí, abychom ho dodržovali s láskou a do naši mysli, abychom znali všech 10 přikázání a měli je na paměti.

[KB1613] 1 J 3:4 Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona. 


[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.


[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.
O jakých přikázáních Jan mluví, že nejsou těžká, když ne o zákonu Desatera? O Mojžíšovém zákonu těžko, ten byl dávno přibitý Ježíšem na kříž a byl "proti nám" a obsahoval 613 zákonů, přikázání, ustanovení a ty si lidé nemohli zapamatovat. 

[KB1613] 1 J 3:23 A totoť jest to přikázaní jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista, a milovali jedni druhé, jakož nám vydal přikázaní.


[KB1613] 1 J 3:24 Nebo kdož ostříhá přikázaní jeho, v němť zůstává, a on také v něm.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili. 


[KB1613] Zj 14:12 Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázaní Božích a víry Ježíšovy.


[KB1613] Zj 22:14 Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázaní jeho, aby měli právo k dřevu života, a aby branami vešli do města. 
klidně ti ty verše uvedu milionkrát, dokud to nepochopíš...

[KB1613] Ř 13:10 Láska bližnímu zle neučiní, a protož plnost zákona jest láska.

Bůh, jelikož je Bůh lásky, vytvořil zákon na lásce založený.
Když dodržujeme Jeho přikázání, skrze moc Svatého Ducha konajícího v nás, dokazujeme tím naši lásku k Bohu (dodržováním prvních čtyř přikázání) a k našemu bližnímu (dodržováním posledních šesti).

[KB1613] 1 J 5:2 Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme, a přikázaní jeho ostříháme.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.
O kterých přikázání ap. Jan hovoří, že nejsou těžká a chce, abychom je i nadále dodržovali?

  Ano, samozřejmě. Četl. A četl jsi ho ty?

  Jakub píše, že jsme činitelé skutků. Činíme skutky. Nejsme ne-činitelé zákazů, naplnitelé zákazů, činitelé ne-skutků. To jsou lidé, kteří si "dokonalý zákon svobody" pletou se zákazy a příkazy. 

  Pokud někdo půjde na soud a bude mu tam Ježíš vyjmenovávat co všechno ten člověk neučinil, které všechny zákazy dodržel, tak je ten člověk v pěkném průšvihu.

  Četl jsi toho Jakuba i dále, nebo jen ty věci, co kopíruješ? 

  Jakub pokračuje v 1, 26:

  Píše tedy o stejných skutcích, o jakých mluví Ježíš, když mluví o soudu.

  Stejně tak po Jakub 2. 12 pokračuje Jakub 2.13:

  Opět jasně píše o skutcích: A opět o stejných skutcích, o jakých mluví Ježíš při dělení na pravičáky a levičáky. Odsouzení se dostane tomu, kdo nečiní milostrdenství. Opět tedy ani zmíňka o souzení podle nějakého ne-činění zákazů, "podle desatera", ale píše stejnou věc, jakou říká o soudu Pán Ježíš, když mluví o tom, že lidi bude na levici a pravici rozdělovat podle skutků.

  Jak se vám teda stane, že se naprosto jasná řeč Jakuba či Ježíše převrátí do toho, že "budete souzeni podle desatera"? To jste si vydedukovali sami, máte to od nějakého učitele, nebo z nějakého zjevení? Předpokládám, že ty věci, co sem píšeš, nejsou tvoje zamyšlení, ale kopíruješ nějaké vaše učitele, zřejmě odsud, z http://neuveritelnaodhaleni.cz? To pochází od někoho, kdo se ani nepodepsal... Jaký je tedy zdroj tohoto omylu?

  To je zřejmě řečnická otázka, jejíž autor nezná "dokonalý zákon svobody" v Pánu Ježíši kristu a omylem se domnívá, že ten "zákon svobody" musí být desatero, jesli dobře rozumím. 

  Čili ten důvod pro váš omyl "desatero"="zákon svobody" je tedy ten, že dokonalý zákon svobody neznáte, jestli rozumím dobře?

  No, kdybych takovou "úplnou a nesmyslnou kravinu" napsal, tak bych si asi u Ježíše udělal mínus a omluvil bych se. To jsem ale neudělal, protože si v diskuzi dávám celkem pozor a když se na něco ptám, snažím se vyjadřovat přesně a jasně.

  Ale vůbec ne. Zákon byl dán naopak přestupníkům, bezbožníkům. Zjevuje špatnost člověka, ne to, jak se bude chovat milující člověk.

  Mikime, ale opět: Měl jsem pocit, že se jako adventisté snažíte dokázat, že desatero je něco jiného než Zákon, že desatero pro vás platí, ale zákon už ne. Teď to zase mícháš a píšeš (v jiném příspěvku) něco ve stylu že "jste odpovědní za zachovávání celého zákona." (což je opět kopie nějakého vašeho nepodepsaného učitele, ale předpokládám, že s ní souhlasíš?) Jak to je: Mixuješ Zákon a desatero schválně, vyjadřuješ se konzistentně, nebo ses spletl?

  Zákoníci, o kterých se píše v písmu, poctivě dodržovali Zákon a neodpovídalo to tomu, jak se chová člověk, který je milující. Naopak dnes nedodržuje Zákon snad nikdo, přesto je na světě mnoho lidí, kteří jsou milující a dělají skutky, o kterých mluví Ježíš a píše Jakub.

   Toník

  To je zřejmě řečnická otázka, jejíž autor nezná "dokonalý zákon svobody" v Pánu Ježíši kristu a omylem se domnívá, že ten "zákon svobody" musí být desatero, jesli dobře rozumím. 

  Čili ten důvod pro váš omyl "desatero"="zákon svobody" je tedy ten, že dokonalý zákon svobody neznáte, jestli rozumím dobře?

Cizinče ty jsi opravdu tak nechápavý, když nedokážeš pochopit ani jasná Jakubova slova, když vysvětluje a vyjmenovává jednotlivá přikázání o který zákon svobody se jedná? Ty si snad děláš srandu ne? Proto , abys to pochopil, což pochopí i dítě o který zákon se jedná jsem ti to tam dopsal do závorky.

[CEP2001] Jk 2:10 Kdo by totiž zachoval celý zákon (DESATERA), a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem.

[KB1613] Jk 2:11 Ten zajisté, kterýž řekl: Nesesmilníš, takéť řekl: Nezabiješ. Pakli bys nesesmilnil, ale zabil bys, učiněn jsi přestupníkem zákona.(DESATERA)

[KB1613] Jk 2:12 Tak mluvte, a tak čiňte, jako ti, kteříž podlé zákona svobody souzeni býti máte. 

[KB1613] 1 J 2:7 Bratří, ne nějaké nové přikázaní píši vám, ale přikázaní staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázaní staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.

[KB1613] 1 J 5:3 Nebo toť je láska Boží, abychom přikázaní jeho ostříhali; a přikázaní jeho nejsou těžká.

[KB1613] 2 J 1:6 A totoť jest ta láska, abychom chodili podlé přikázaní jeho. Přikázaní pak toto jest, jakž jste slýchali od počátku, abyste v něm chodili.

I sám Ježíš shrnul Desatero do dvou velikých přikázání: Miluj Boha svého... a Miluj bližního svého, což je základ pro úplně to samé jako, když mluví jinde o skutcích milosrdenství podle kterých také budeme souzeni.

...Zákon zjevuje, jak se bude milující člověk chovat v konkrétních, běžných situacích. 

  Ale vůbec ne. Zákon byl dán naopak přestupníkům, bezbožníkům. Zjevuje špatnost člověka, ne to, jak se bude chovat milující člověk.

Přikázání Desatera se používali už v ráji, už Kain věděl, že zabít je hřích a to by těžko mohl vědět, kdyby neexistovaly přikázání Desatera. Desatero bylo dáno všem lidem na této zemi, aby se jim řídili a žilo se jim šťastně, aby skrze něho poznali, co je hřích, pokud by to udělali. I Ježíš upozorňoval na to, že když se jim budeme řídit, obdržíme věčný život:

[KB1613] L 10:25 A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím?

[KB1613] L 10:26 A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?

[KB1613] L 10:27 A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého. (…bližního svého…stejně viz Lv 19:18)

[KB1613] L 10:28 I řekl mu: Právě (správně) jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.

1. Já Hospodin jsem tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiné bohy vedle mne. 

2. Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí, 6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.

3. Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.

4. Pamatuj na sobotní den, abys ho posvětil. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, 10ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách, protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho.

5. Cti svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

6. Nebudeš vraždit!

7. Nebudeš cizoložit! 

8. Nebudeš krást!

9. Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví!

10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

...Naopak dnes nedodržuje Zákon snad nikdo, přesto je na světě mnoho lidí, kteří jsou milující a dělají skutky, o kterých mluví Ježíš a píše Jakub.

Tak ten začátek to je úplná blbost, na světě je i dnes spousta křesťanů, kteří Desatero dodržují a to jak s lásky k Bohu tak i k bližnímu ne již podle litery z kamenných desek jako židé, ale z LÁSKY!!!A společně s dodržováním Desatera pomáhají svým bližním.

Skutky milosrdenství jsou potvrzením dodržování Desatera jako základu. Bez dodržování Desatera s tím, že si budeš co chceš kdy chceš, a je ti Hospodinovo Slovo šuma fuk,  pak je taková Tvoje cesta Hospodinu ohavností!

Přísloví 15:9  Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.

Přísloví 28:9  Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.

Ezechiel 18:24  Pakli by se odvrátil spravedlivý od spravedlnosti své, a činil by nepravost, čině podlé všech ohavností, kteréž činí bezbožný, takový-liž by živ byl? Na žádné spravedlnosti jeho, kteréž činil, nebude pamatováno. Pro přestoupení své, jehož se dopouštěl, a pro hřích svůj, kterýž páchal, pro tyť věci umře.

Např.:Mít jednoho Boha, ještě nemusí znamenat, že miluji. I Židé měli a mají jednoho Boha a milujícího Syna Božího odmítli a stejně tak jako vy si do srdce vytesali desatero, místo aby přijali Kristova Ducha.

Kdežto ten, kdo miluje, naplňuje desatero, aniž by se o to snažil. Je mu to přirozené. Proto máme od Ježíše to nové a zároveň staré, přikázání: Abychom se navzájem milovali. To je totiž to přikázání z 2.Janovy epištoly.

No to si snad děláš srandu. Kdyby Bůh každou sobotu odpočíval, tak je každou sobotu konec světa. Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje. A říká to těm, kteří ho obviňovali, že pracuje v sobotu. Jsi jim dost podobný. Prostě nechápeš, k čemu bylo Desatero dáno. Pavel by Ti to řekl, ale Ty mu stejně nevěříš. Tvým apoštolem je EGW.

ano, ale nejdříve nám ho zaspal do naší mysli, abychom pamatovali na jeho obsah a do našeho srdce, abychom ho dodržovali s láskou, a i proto to shrnul do 2 velikých přikázání Miluj Boha a Miluj bližního...

... Kdyby Bůh každou sobotu odpočíval, tak je každou sobotu konec světa. Ježíš říká, že jeho Otec stále pracuje.

No Otec jistě stále nepracuje o tom není v Písmu ani jeden jediný verš, ledaže bys to pořádně překroutil...

to si musíš nejdřív přečíst pořádnou Bibli KB1613:

Jan 5:17  Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.

a ne ČEP se svým falešným překladem:

Jan 5:17  On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji."

A to je velký rozdíl, když někdo dělá doposud a když někdo dělá bez přestání. Doposud, když někdo dělá může u toho klidně odpočívat, zvlášť v den, který sám odpočinul a tento den požehnal a posvětil. Bez přestání určitě neodpočívá.

A jiný verš jasně potvrzuje to, že i Bůh dodnes naopak odpočívá a nepracuje bez přestání:

KJV :Židům 4:3  For we which have believed do enter into rest, as he said, As I have sworn in my wrath, if they shall enter into my rest: although the works were finished from the foundation of the world.

Vždyť jsme kteříž jsme uvěřili vstoupit do klidu, jak řekl, Jak jsem přísahal ve svém hněvu, v případě, že vstoupí do mého odpočinku: ačkoli práce byly ukončeny od stvoření světa.

[NBK] Žd 4:3 [My], kdo jsme uvěřili, tedy vcházíme do odpočinku, poněvadž [on] řekl: "Jak jsem ve svém hněvu odpřisáhl, nevejdou do mého odpočinku," ačkoli jsou [jeho] díla dokonána od založení světa. 

...Prostě nechápeš, k čemu bylo Desatero dáno. Pavel by Ti to řekl, ale Ty mu stejně nevěříš. Tvým apoštolem je EGW.

[KB1613] Mk 7:8 Nebo opustivše přikázaní Boží, držíte ustanovení lidská, umývání žejdlíků a koflíků, a jiné věci mnohé těm podobné činíte.

[KB1613] Mt 19:17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.

[KB1613] Mt 19:18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.

[KB1613] Mt 19:19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

Jen Ti připomenu : „Toto jest můj vyvolený Syn, toho poslouchejte.“

Ti kdo jsou v Kristu (stojí u Siónu), poslouchají a zachovávají Královský zákon svobody, který je shrnut v : "miluj bližního svého, sebe samého."Je jasné a nemyslitelné, když jsou vedeni Duchem svatým, ( již nepotřebují dozorce) že budou  krást, vraždit , a etc.,protože  bližního  opravdu milují. Jsou  Bohem uváděni  do Jeho království(Jeho odpočinutí) , kde u trůnu milosti setrvávají (od soboty do soboty,) jak psáno v prorocích, (přicházejí  bez ustání).To je Pánovo kněžstvo. Je tedy velmi liché a od věci je soudit je kvůli sobotám.Týdenní sobota byla jen náznakem toho co máme teď , v Království nebes, jak v nebi tak i na zemi v  Kristu.   ON je to odpočinutí, od našich zlých a lichých  skutků.  Je to ON  soudí a bojuje spravedlivě! Všichni  duchem stojíme  před horou Sión, nebeským  Jeruzalémem a  mnohým zástupem andělů , Pán vidí do našich srdcí.Do  každého!

  A kolik dní v týdnu pracuješ?

  Toník

alebo chceš tvrdiť, že Pavel radí židom že sa netreba obrezať? všetci adventisti ktorí sú pod zákonom (desatorom) sa musia dať obrezať.. ak tvrdíš že starý zákon pre teba platí, tak si povinný dať sa obrezať... prte mňa neplatí starý zákon, ja som pod ,,zákonom Kristovým,, ktorý prevyšuje ten zastaralý, dočasný starý zákon...

tento text hovorí o manželstve, nehovorí nič o tom že židia a všetci ktorí sú vo vzťahu zo starozákonným Bohom (včetne adventizmu) sa nemusia dať obrezať...

tu je zmysel textu:

bol si povolaný do manželstva ako kresťan? nedávaj sa obrezať

já ale nikde netvrdím, že pro mne platí starý Mojžíšův zákon, já tvrdím, že pro mne platí pouze Desatero Božích přikázání, které má věčnou platnost, existovalo dávno před Sinajem (i když ne na deskách) a existuje i dnes a nejen na kamenných deskách v nebi), ale i v naších srdcích a myslí, kde nám je Bůh v nové smlouvě zapsal, abychom je měli stále na paměti!!!

...prte mňa neplatí starý zákon, ja som pod ,,zákonom Kristovým,, ktorý prevyšuje ten zastaralý, dočasný starý zákon...

Zákon Kristův je shrnutím Desatera do dvou přikázání, nic víc a nic míň!!! Nic nového nám Kristus nedal, a když říká "nové přikázání dávám Vám" tak nám ve skutečnosti jen zopakoval to samé z knihy Mojžíšovy...

dočasným starým zákonem může být myšlena pouze kniha Mojžíšova zákona a v ní ještě pouze zákon týkající se obětí, který byl dočasný a přidaný než přišel Kristus, který ho pak přibil na kříž...

píšeš:

já ale nikde netvrdím, že pro mne platí starý Mojžíšův zákon, já tvrdím, že pro mne platí pouze Desatero Božích přikázání, které má věčnou platnost, existovalo dávno před Sinajem (i když ne na deskách) a existuje i dnes a nejen na kamenných deskách v nebi), ale i v naších srdcích a myslí, kde nám je Bůh v nové smlouvě zapsal, abychom je měli stále na paměti!!!

...ako môže mať starý zákon včetne desatora večnú platnosť, keď bol platný iba pre Izrael?... pre pohanov neplatil...ak ho prijal pohan, tak sa musel dať obrezať... ty nečítaš o tom že starý zákon bol dočasný a nahradil ho nový zákon, nová zmluva?

čítaj:

Skutků zákona, který byl v knize Mojžíšově, nikoliv tedy Desatera přikázání, které  nebyly v knize, ale byly na deskách kamenných… [KB1613] Ga 3:10 Kteříž pak koli z skutků zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knize zákona, aby to plnil. (ex of ergwn the works nomou of the law…,…gegrammenoij which are written en in tw of the bibliw book tou nomou law…)


[KB1613] Ga 3:11 A že z zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude. (…en by nomw the law…)


[KB1613] Ga 3:12 Zákon pak není z víry, ale: Ten člověk, kterýž by plnil je, živ bude skrze ně. (o the de And nomoj law ouk not estin is ek of pistewj faith…)


[KB1613] Ga 3:13 Ale vykoupilť nás Kristus z zlořečenství zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě), (cristoj Christ hmaj us exhgorasen hath redeemed ek from thj the kataraj curse tou of the nomou law)


[NBK] Ga 3:16 Abrahamovi a jeho semeni pak byla dána zaslíbení. [Písmo] neříká: "a semenům", jako [by mluvilo] o mnohých, ale: "a tvému semeni" jako o jednom, jímž je Kristus.


 [NBK] Ga 3:17 Říkám tedy toto: Smlouvu, předem schválenou Bohem vůči Kristu, nemůže Zákon, který byl zaveden po čtyřech stech třiceti letech, zrušit, aby obrátil zaslíbení vniveč…. (…nomoj law…)


Kontext tohoto verše ukazuje, že Pavel mluví spíše o ceremoniálním než o morálním zákonu desatera. Ve verši 10 se odvolává na prokletí, která jsou napsána v knize zákona. Víme, že musí jít o Mojžíšův zákon, protože zákon psaný na kamenných deskách žádné kletby neobsahuje.

 [NBK06] Ga 3:18 Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení. (ek of nomou the law)


Další potvrzení pro to, že tento pozdější zákon byl skutečně zákon Mojžíšův: [NBK] Ga 3:19 K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli přestoupením, dokud by nepřišlo to símě, jemuž bylo dáno zaslíbení. Byl ustanoven skrze anděly, rukou prostředníka. (o the nomoj law)

Zde máme předloženy dva závažné fakty, týkající se tohoto přidaného zákona. Je nám řečeno proč byl dán a také jak dlouho má zůstat v platnosti. Nad těmito dvěma informacemi bychom se měli pečlivě zamyslet, protože obsahují přesvědčivé důkazy v našem případě.


1. Proč byl dán? Zmíněný verš jasně konstatuje, že „byl přidán kvůli přestoupením“. Myslím, že to odhaluje mnohé, protože čteme např., že „kde však není Zákon, tam není ani přestoupení.“ (Řím 4,15 KMS). Nikdo nemůže být vinen přestoupením zákona, který neexistuje. V tomto případě jeden zákon zřejmě existoval a byl „přestupován“. Kvůli tomu musel být 430 let po ustanovení Boží smlouvy s Abrahamem přidán nový zákon. A jelikož je zaznamenáno, že Abraham dbal na Boží přikázání a zákon (viz. Gn 26,5), věřím, že tento dřívější zákon, který Abraham zachovával, byl zákon desatera přikázání. Mojžíš se ještě nenarodil, takže to nemohl být jeho zákon! Přestupování desatera přikázání tedy bylo důvodem pro přidání ceremoniálního zákona. Když se na to podíváme blíže, je to logické. Pokud existuje zákon zakazující vraždu a je přestoupen, musí být ustanoven jiný zákon, který stanoví trest za porušení prvního zákona. Znovu opakuji, že desatero neobsahovalo žádné kletby ani soudy (trest), ale Mojžíšův zákon byl charakteristický právě těmito věcmi.


2. Jak dlouho zůstane tento „přidaný“ zákon v platnosti? Písmo říká: „dokud by nepřišel potomek“. Není sporu o identitě tohoto „potomka“ - nepochybně je to Ježíš. Máme nějaký další důkaz, že zákon, který byl zrušen a přibit na kříž, byl skutečně ten Mojžíšův? Ať to byl kterýkoliv zákon, byl označen jako „rukou psaný záznam, který svědčil proti nám svými ustanoveními“ (Kol 2,14 KMS). O desateru se nikde nemluví jako o ustanoveních. Tento termín ukazuje spíše na místní právní úpravy, které jsou konkrétní a omezené, něco jako obecní vyhlášky, které mají svou působnost pouze na území města. Naproti tomu desatero by se dalo přirovnat k ústavě.


[NBK] Ga 3:21 [Je] tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Vždyť kdyby byl dán Zákon, který by mohl obživit, pak by opravdu spravedlnost byla ze Zákona. (nomoj law…,…nomoj there had been a law…,..ek by nomou the law…)


[NBK] Ga 3:22 Písmo ale zavřelo všechny pod hřích, aby zaslíbení z víry Ježíše Krista mohlo být dáno těm, kdo věří.


[NBK] Ga 3:23 Než však přišla víra, byli jsme střeženi pod Zákonem, zavřeni k té víře, která měla být zjevena, (…upo under nomon the law…)


[NBK] Ga 3:24 takže Zákon byl naším vychovatelem ke Kristu, abychom byli ospravedlněni z víry. (o the nomoj law…)


[NBK] Ga 3:25 Ale když přišla víra, nejsme již pod vychovatelem. (…upo under paidagwgon a schoolmaster esmen we are) 

[KB1613] Ga 4:4 Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,  (…upo under nomon the law)

 [KB1613] Ga 4:5 Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.        (upo that were under nomon the law)


To je často používaná věta z Bible: „Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil“

Co znamená být pod zákonem? Jste pod zákonem, když jste novozákonní křesťané? Znamená ‚nebýt pod zákonem‘, že už člověk nemá dále povinnost podřídit se zákonu? To bývá použito dvěma způsoby.

Porušují křesťané zákon nebo ho zachovávají? Zde mluvíme o dvou různých zákonech. Máme Kristův zákon, o kterém říkáme, že je to Nová smlouva, ale Desatero přikázání je zcela jistě v ní zahrnuto. Pak jsou tady určité obřadní zákony.

Avšak většinou v listě Římanům, když Pavel říká, že nejsme pod zákonem, ale pod milostí. Myslí tím, že už nepodléháme trestu podle zákona, protože Kristus nás zachránil před trestem. Když jsme tedy zachráněni od trestu, neznamená to, že můžeme svobodně porušovat zákon. Znamená to, že jsme vysvobozeni od trestu smrti. Někteří si to vykládají tak, že když nejsou pod zákonem, mohou porušovat zákon. Hlásají to však jen pokud jde o sobotu. Ještě nikdy jsem neslyšel žádného kazatele říkat: „Můžete se všichni volně dopouštět smilstva. Nejste pod zákonem. Klidně něco ukradněte. Nejste pod zákonem. Můžete svobodně lhát. Nejste pod zákonem.“

Takto to nepoužívají, dokud nezaslechnou pravdu o sobotě. „Ne, ne. My nejsme pod zákonem, jsme pod milostí.“

cituješ veršíky kde vedľa seba je kniha zákona a desatoro... ak prestúpi jedno alebo druhé je to hriech... ty však tvrdíš že mali dvojkoľajný zákon... no nikde o tom niet zmienky... práve naopak... židia prisahali aj na desatoro aj na knihu zákona, aby sa snáď nevyhovárali že jedno platí a druhé nie... no a potom vznikol pojem ,,ceremoniálny zákon,, aby niekto mohol ďalej žiť zo zákona... krvopotne manipuluješ písmom a hľadáš niečo čo nie je...

Kristus naplnil ceremoniálny zákon a preto neplatí

Kristus dokonale naplnil desatoro a preto neplatí... to všetko pribil na kríž...

to či mám kradnúť nepotrebujem hľadať v starom zákone, ale  mám to napísané v srdci.. a preto nekradnem...

lenže to tebe ako zákoníkovi nič nepovie... ty si len naďalej postav život na desatoru a ver v ceremoniálny zákon

Mojžíš vyprávěl lidu jen ta všechna Hospodinova slova a nařízení, která se ke dni tohoto vyprávění od něj dozvěděl a to jsou verše 19:4, 5, 6, které byli podle Písma těmi všemi slovy. To nebylo ani 0,1% obsahu knihy Mojžíšova zákona, protože většinu mu toho řekl Bůh, až s ním byl podruhé atd. 40 dní na Sinaji a i později andělé... Mezi těmito slovy zcela jistě nebylo celé Desatero. Písmo to nesděluje. Ne, že by lid neznal některá přikázání Desatera již před vyhlášením na Sinaji, protože víme, že min. nezabiješ, nezcizoložíš a odpočinutí soboty svaté Hospodinu už lid znal buď přímo od Boha nebo z dřívějších dob od Kaina či Abraháma.

Co je smlouva, kterou Jahve oznámil Izraeli a přikázal mu ji dodržovat?     Exodus 19:3  Mojžíš pak vstoupil k Bohu. A mluvil hlasem k němu Hospodin s té hory, řka: Takto díš domu Jákobovu, a oznámíš synům Izraelským:  
Exodus 19:4  Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.  
Exodus 19:5  Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.       Exodus 19:6  A vy budete mi království kněžské a národ svatý. Tať jsou slova, kteráž mluviti budeš synům Izraelským.       Exodus 19:7  Protož přišel Mojžíš a svolav starší lidu, předložil jim všecka slova ta, kteráž mu přikázal Hospodin.       Exodus 19:8  Odpověděl pak všecken lid společně, a řekl: Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti. A oznámil zas Mojžíš Hospodinu slova lidu.

Nejdřív a napoprvé však Bůh přikázání vyhlásil silným hlasem za podpory blesků a hromů!

[CEP2001] Ex 20:1 Bůh vyhlásil všechna tato přikázání(s): (s) Dosl.: slova   .. až Ex 20:17 (Desatero)


Exodus 20:22  I řekl Hospodin Mojžíšovi: Tak povíš synům Izraelským: Vy jste sami viděli, že s nebe mluvil jsem s vámi.


Desatero zde v této době je zatím jen vyhlášeno hlasem Božím a není ještě zapsáno ani na kamenných deskách, ani později zkráceně v knize Mojžíšově (Leviticus)

Exodus 21:1  Tito jsou pak soudové, kteréž jim předložíš:

Exodus 21:2  Jestliže koupíš k službě Žida, šest let sloužiti bude, a sedmého odejde svobodný darmo. atd.

[KB1613] Ex 24:3 Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme.


[KB1613] Ex 24:4 Napsal pak Mojžíš všecka slova Hospodinova, a vstav ráno, vzdělal oltář pod horou, a dvanácte sloupů podlépočtu dvanáctera pokolení Izraelského. 


Co je zde myšleno všemi slovy Hospodinovými u Ex 24:4? I přikázání Desatera? Byly už příkazy Desatera alespoň zkráceně přepsány v té době do knihy Mojžíšovy? Je o tom v Písmě nějaký důkaz?

Tím, že Bůh sám vyhlásil Desatero za burácení hromů a blesků, tak aby ho všichni lidé (židé i pohané (proselyté co byli s nimi) slyšeli chtěl jasně ukázat, jakou má v Jeho očích důležitost. Je víc než zřejmé, že Bůh chtěl Desatero odlišit a všem sdělit, že má mnohem větší důležitost než ostatní přikázání, ustanovení a soudy zapsány Mojžíšem v knize Zákona! V Písmu není nikde přesně uvedeno, zda Mojžíš již v té době opakoval Hospodinovo Desatero znovu lidu spolu se soudy a ustanoveními, ani zda přikázání Desatera již v té době zkráceně vlastními slovy opsal z vyhlášení Hospodinem do své knihy. Je docela nepravděpodobné, že by Mojžíš napsal nedávno vyhlášená Bohem přikázání Desatera do své knihy dříve, než sám Hospodin svým prstem na kamenné desky. Toto nelze Písmem v žádném případě dokázat. Pokud by Mojžíš zapsal jako první Desatero do knihy Zákona, pak je zcela nelogické, aby ho ještě Bůh psal vlastním prstem na kamenné desky. Z Písma víme, že Mojžíš Desatero do knihy Zákona tak jak jej vyhlásil Hospodin vůbec nezapsal, ale zapsal je jen zkráceně vlastními slovy a ještě v různém pořadí a namícháne s dalšími obětními a jinými ustanoveními.

Exodus 24:6  I vzav Mojžíš polovici krve, vlil do medenic, a polovici druhou vylil na oltář.


Exodus 24:7  Vzav také knihu smlouvy, četl v uších lidu. Kteříž řekli: Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme.


Exodus 24:8  Vzal také Mojžíš krev a pokropil lidu a řekl: Aj, krev smlouvy, kterouž učinil s vámi Hospodin při všech těchto věcech.


Proto zde pokropil smlouvu krví ve které zatím nebylo uvedené Desatero (nelze dokázat, že bylo ani zkráceně), takže pokropil jen knihu se soudy a ustanoveními. A na základě této smlouvy a na základě vyhlášených 10 Slov (Desatera) vstoupil Hospodin ve smlouvu s lidem.

Tolik říká Exodus.

Deuteronimium
4:10  A nezapomínej, že jsi onoho dne stál před Hospodinem Bohem svým na Orébě, když mi byl řekl Hospodin: Shromažď mi lid, ať jim předložím slova má, z nichž by se učili mne báti po všecky dny, dokudž živi budou na zemi, a témuž aby syny své učili.

11  Tedy přistoupili jste, a stáli jste pod horou; (hora pak ta hořela ohněm až do samého nebe, a byly na ní tmy, oblak a mrákota.)

12  I mluvil k vám Hospodin z prostředku ohně. Hlas slov slyšeli jste, ale obrazu žádného jste neviděli kromě hlasu,

13  Jímž vyhlásil vám smlouvu svou, kteréžto přikázal vám ostříhati, totiž desíti slov, a napsal je na dvou dskách kamenných.

14  Mně také přikázal Hospodin toho času, abych učil vás ustanovením a soudům, abyste činili je v zemi, do kteréž jdete k dědičnému držení jí.Deuteronomium 4:36  Dalť s nebe slyšeti hlas svůj, aby vyučil tebe, a na zemi ukázal tobě oheň svůj veliký, a slova jeho slyšel jsi z prostředku ohně.
Deuteronomium 5:22  Ta slova mluvil Hospodin ke všemu shromáždění vašemu na hoře z prostředku ohně, oblaku a mrákoty, hlasem velikým, a nepřidal nic více, a napsal je na dvou dskách kamenných, kteréž mně dal.

...Pokud by v knize smlouvy nebylo i Desatero, Izrael by ho nemusel poslouchat, protože by se k tomu smluvně nezavázal. 
Smlouva byla uzavřena na základě vyhlášení Desatera Hospodinem a písemného záznamu dalších ustanovení do knihy Zákona Mojžíšem, a to co Bůh sám vyhlásil (Desatero) a to vyhlášení všichni sami slyšeli se Izrael zavázal dodržovat:

[KB1613] Ex 24:3 Tedy přišel Mojžíš, a vypravoval lidu všecka slova Hospodinova a všecky soudy. I odpověděl všecken lid jedním hlasem, a řekli: Všecka slova, kteráž mluvil Hospodin, učiníme.

...Kniha smlouvy nedělá mezi Desaterem a ostatními ustanoveními a nařízeními žádný rozdíl. 
Nedělá, protože v ní Desatero tak jak je vyhlásil sám Bůh nikdy nebylo zapsané, alen jen v náznacích zkráceně viz Leviticus. Zato Bůh dělá rozdíl mezi Desaterem a knihou zákona a to dost podstatný:

[Sicher] Ex 25:16 Do schránky vlož [desky] svědectví, které ti dám.


[Sicher] Ex 25:21 Dej víko na schránku nahoru a do schránky vlož [desky] svědectví, které ti dám.


[KB1613] Dt 31:26 Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, ať jest tam proti vám na svědectví. 

Kdyby Desatero (Svědectví) nemělo pro Boha tak velkou cenu, určitě by nedával příkaz, aby bylo dáno do truhly. Zatímco Mojžíšův zákon (kniha) byla vždy položena jen vedle truhly. Oba dva "Zákony" tak byly na příkaz Boží rozdělené!!!

...K uzavření smlouvy mezi Jahvem a Izraelem nebyly kamenné desky s Desaterem potřeba. Smlouva mezi Jahvem a Izraelem není závislá na kamenných deskách s Desaterem.

Ano, souhlasím a doplním, že je podle Písma byla závislá pouze na jejich vyhlášením Bohem. Proto jenom Bůh může opět jen svým případným novým vyhlášením kdykoliv v budoucnu tuto smlouvu toto Desatero zrušit!!! A to On dodnes neučinil, proto Desatero jako věčný zákon platí dodnes a bude platit dokud bude existovat nebe a země. Dnes ho již nemáme na kamenných deskách, ale podle nové smlouvy nám ho Bůh přemístil z kamenných desek do myslí a srdcí. Do myslí, abychom znali či si pamatovali jeho obsah, do srdcí, abychom ho dodržovali s láskou ( a ne již proto, že "budeš či musíš").

Takže tak to vidím podle Písma já.

[KB1613] Dt 7:9 I zvíš, že Hospodin Bůh tvůj jest Bůh, Bůh silný a pravdomluvný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, kteříž ho milují a ostříhají přikázaní jeho, až do tisícího kolena,
...v tisícím kolenu ještě zdaleka nejsme

pointa je v tom, že Izrael prisahal na ,,desatoro,, a na ,,knihu zákona,,... požehnanie a kliatba sa týka obidvoch... rovnako sa zaviazali plniť celý zákon... ak prestúpili niečo z ,,knihy zákona,, tak to malo takú istú váhu ako prestúpenie ,,desatora,,... to je dôkaz že neexistuje ,,nemenný zákon desatora,, a nejaký nepodstatný, časovo obmedzený ceremoniálny zákon ,,knihy zákona,,... s tým presne súhlasí aj novozmluvná argumentácia, kde ,,zákon,, vždy znamená celok to jest desatoro a kniha zákona... logicky ak vymyslíš pojem ,,ceremoniálny zákon,, tak dokážeš vyrábať jednu teoriu za druhou... napr. to že Abrahám v sobotu sedel pred stanom a mal sabat... a že žil podľa zákona, keďže zákon je večný...

A kde jsi přišel na takovou hloupost, že Desatero obsahuje kletby? Ani jednu neobsahuje, přečti si ho!

Dá se říct, že celý Tvůj komentář je jen Tvůj výmysl, který nemá s Písmem nic společného, velmi rád si vymýšlíš jak jsem si všiml...to jsou všichni luteráni jako ty?

ako potom žil Abrahám ktorý podľa adventizmu žil podľa desatora ak nie je v ňom kliatba...?

Pokud by kamenné desky měli být trvalejší, jak to, že dnes nevíme kde jsou, ale psaný Mojžíšův zákon se dochoval? Zdá se, že kámen neměl být ani tak symbolem věčné platnosti desatera, jako spíše symbolem pevného základu či jádra celého zákona, který Bůh svému vyvolenému lidu předal skrze Mojžíše. Desatero bylo následně z kamenných desek přepsáno do Tóry a tvoří jeho nedílnou součást. Celá Tóra byla tedy sepsána Mojžíšem a byla nazvána "Kniha zákona". Byla to tato Kniha zákona, ze které Mojžíš předčítal lidu při kodifikaci a uzavření smlouvy (Ex 24,3-8). 

Proto ani první smlouva nebyla uzavřena bez vylití krve; když Mojžíš všemu lidu oznámil všecka přikázání podle zákona, vzal krev telat a kozlů, vodu, červenou vlnu s yzopem a pokropil knihu Zákona i všechen lid. A řekl jim: Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh." (Žd 9,18-20) Desatero je tedy nade vší pochybnost nedílnou součástí Mojžíšova zákona. Potvrdil to i Kristus, protože vždy, když se odkazoval na zákon, zahrnoval desatero přikázání ke všem ostatním obsaženým v "knize zákona".

6. Dělí se Mojžíšův zákon na různé typy zákonů, z nichž každý má jinou platnost? 

Zastánci soboty tvrdí, že platnost ceremoniálních zákonů Tóry byla ukončena příchodem Krista, ale platnost ostatních zákonů Tóry, zejména těch, které označují jako "morální", stále trvá. Mezi ně počítají i celé desatero včetně čtvrtého přikázání. Biblický text ale nikde nerozlišuje mezi zákony morálními a ceremoniálními, obětními, civilními aj. Jako čtenáři (a tedy vykladači) Písma můžeme tyto kategorie podle jistých charakteristik rozpoznávat, ale tyto námi rozpoznané kategorie nejsou vlastními kategoriemi samotných zákonů. Každý zákon napsaný v Sobota nebo neděle? 10 Tóře, bez ohledu na to jaké má charakteristiky, je nedílnou součástí Mojžíšova zákona.

Když Mojžíš přišel nazpět , vypravoval lidu všechna slova Hospodinova a předložil mu všechna právní ustanovení. Všechen lid odpověděl jako jedněmi ústy. Řekli: „Budeme dělat všechno, o čem Hospodin mluvil.“ (Ex 24,3) Mojžíš tedy zná pouze jediný zákon, ve kterém jsou všechna nařízení stejně závazná a platná. To potvrzuje i v Novém zákoně Jakub: Kdo by totiž zachoval celý zákon, a jen v jednom přikázání klopýtl, provinil se proti všem. (Jak 2,10)  

ano bylo, ale byly dle Exodu, kde je to přesněji vyjádřeno napsány až později, nikoliv hned a Hospodin uzavřel smlouvu jen na základě toho co vyhlásil sám a co všichni slyšeli o tom, že mezi všemi slovy, které si Mojžíš v té době dosud zapsal bylo i Desatero není v Písmě jediná zmínka, ať chceš nebo ne! A je to zcela nelogické, aby ho Bůh vyhlásil a Mojžíš nejprve sám zapsal a ostatní učil, aby ho pak s velkou slávou teprve později napsal Hospodin sám vlastním prstem na kamenné desky, proč by to dělal, když ho měl Mojžíš dávno napsané v knize zákona? A Mojžíš pak kamenné desky rozbil, proč by mu znovu říkal, ať vyhotoví nové, aby na ně znovu vlastním prstem napsal podruhé Desatero, když ho už přece měl Mojžíš podle Tebe (nikoliv podle Písma) zapsané v knize zákona a dávno všechny podle knihy zákona Desatero učil? Proč by to Bůh takto podle Tebe nesmyslně dělal?

... Proč je tam měl Mojžíš napsat? Protože kamenné desky popsané Jahvovým prstem, měly být uloženy do truhly jako svědectví (Ex 25:16.21, 40:20; Dt 10:2.5). Byla to kniha smlouvy, a nikoli kamenné desky, ze které si měli vůdcové Izraele pořizovat opis (Dt 17:18-20).     

To co jsi napsal nedává podle mne vůbec žádnou logiku. 

Tím, že byly kamenné desky uloženy do truhly je jasné, že chtěl Hospodin jasně zákon Desatera oddělit, jako ten, který On sám vyhlásil, a který všichni slyšeli.

[NBK] Dt 10:4 [On] pak na ty desky napsal tentýž nápis jako předtím, [totiž] deset přikázání, která vám Hospodin v den shromáždění řekl na oné hoře z prostředku ohně. A když mi je Hospodin dal, 

...Byla to kniha smlouvy, a nikoli kamenné desky, ze které si měli vůdcové Izraele pořizovat opis (Dt 17:18-20).     

 

Deuteronomium 17:17  Nebudeť také míti mnoho žen, aby se neodvrátilo srdce jeho; stříbra také aneb zlata ať sobě příliš nerozmnožuje.

...Kniha smlouvy nebyla dána do truhly, protože měla být přístupná k opisování (Dt 17:18-20) i k přečítání lidu (Neh 8:1-3). Její umístění tedy vůbec nesouvisí s nějakým větším, či menším významem.   

Kniha smlouvy byla dána na stranu truhly "ať je tam proti vám na svědectví". 

[KB1613] Dt 31:26 Vezměte tu knihu zákona a vložte ji v straně truhly smlouvy Hospodina Boha vašeho, ať jest tam proti vám na svědectví. 

...Příkazy Desatera se objevují mezi ostatními příkazy Tóry prostě proto, že nikdy neměly být oddělovány od ostatních příkazů Tóry.

To je jen Tvůj názor a nemusím mu věřit. Spíše si myslím, že tam byli Mojžíšem průběžně a jak víme dle Lv ne úplně stejně jako na kamenných deskách zapsány poté, co mu je Bůh nebo andělé znovu v průběhu psaní knihy připomněli. Nebo je tam sám opsal z Desatera zkráceně vlastními slovy za předpokladu, že to z Desatera na kamenných deskách dokázal přečíst a bylo to v nějakém jeho znalém srozumitelném jazyce.

...Proto je také Židé po celou svojí historii až do dnes považují za nedílnou součást Tóry.     

Ano souhlasím, ale my nejsme židé, ale křesťané, kteří ví, že Ježíš část tóry přibil na kříž, a ostatní části v ní platí právě jen pro židy. I po Jeho smrti se ale stejně z zákona Mojžíšova i nadále všichni učili vč. ap. Pavla:

[KB1613] Sk 28:23 A když jemu uložili den, sešlo se jich mnoho do hospody k němu, jimž s osvědčováním vypravoval o království Božím, slouže jim k víře o Ježíšovi z zákona Mojžíšova a proroků, od jitra až do večera. 

...A když Ty všechno tak dobře víš a znáš, tak mi, prosím, řekni, jak přesně znělo deset slov napsaných Jahvem na kamenné desky, a který ze všech možných rukopisů se všemi textovými variantami je tím přesným a původním Božím slovem?

Takže v knihách Mojžíšových je to uvedeno podle Tebe špatně? Jak v Exodu tak v Deuteronomiu je celé Desatero uvedeno podobně či úplně stejně, myslíš, že by Ježíš připustil, abychom se 6000 let učili z Písma Desatero špatně? Desatero, které zní zcela jasně a je základem Jeho vlády a je královským zákonem svobody a i jím budeme jednou souzeni? Podle čeho by nás pak na soudě Bůh posuzoval, když ne podle Desatera či jeho shrnutí Ježíšem do dvou velikých přikázání?

Kdybych uměl hebrejsky, aramejsky apod, v čem se dochovaly všechny dnes dostupné zápisy Desatera, určitě bych ze všech z nich nepřišel na nějaké úplně odlišné znění, ale buď stejné nebo jen s malými odchylkami. Kdyby tam byly kdoví jak velké rozdíly, tak by jsme se to už dávno dozvěděli ne?

Odpočinutí v Kristu  je  -   království Boží .

 Nejde mi na mysl a nedovedu pochopit proč píšeš tohle? --Cílem naší cesty je Otec (J 14:6) a Jeho království----

Kdo našel(cestu, pravdu) a vešel(v život) v  odpočinutí Kristovo,  našel a vešel v  odpočinutí  Otcovo.

Kdo má Syna , má i Otce !

Vejít do odpočinutí znamená vejít do Krista a následováním Jeho jako Cesty dojít do jejího cíle. Do Krista a Jeho odpočinutí vcházíme těsnou branou, za níž následuje úzká cesta k životu věčnému, jímž je Otec v Kristu jako zdroj života. Kdo má Syna, má i Otce, která je v Něm. Je však třena rozumět tomu, co znamená mít Syna Božího. Mít Syna znamená znát Jej jako Pravdu a mít Ho a žít Ho jako svůj život, pak máš i Otce jako zdroj tohoto života - života věčného. Bez Krista-Syna nemáš zdroj života, jímž je Otec v Něm. Tož tak.

---Je však třena rozumět tomu, co znamená mít Syna Božího--

Mít  Syna  znamená  mít  i Otce.    

Myslíš že nerozumím tomu že jde o  mysl Kristovu ?

PS. Myslíš že stále dokola  říká -  Tož tak  ?

----Pouze tito vítězové, kteří chodí v Království už zde na zemi, vejdou za odměnu i do Kristova Království Nebes na zemi, které nastolí svým příchodem ve Slávě. ----

Timg píše:

Měl by sis odpočinout předně od svých skutků, neboť  Království nebes na  zemi  již  bylo dávno nastoleno vzkříšením  Pána  a  Mesiáše...: 

To jistě, ale Království nemá jen tento duchovní aspekt, ale také fyzický - nastane druhým příchodem Pána Ježíše, a také má být nastoleno uvnitř nás. A to je právě to odpočinutí. A má ještě další tři aspekty.

Pokud jsme přijali  život věčný ,  tak  Boží  království je  již zcela nezávislé  na  západech slunce , tak i na  tom co kdo jí, nebo pije ..A  tak toužebně  očekáváme  den Páně  a  nové nebe a novou zemi,  kde přebývá spravedlnost, kterou viděl  ap.Jan:( Zj. 21kap.).  - Věčnost u Pána.

Vrátím se k Božímu - Davidově  královskému trůnu - 1.Paralipomenon 17 : 

Zde prorok Nátan králi Davidovi ohlašuje, že teprve jeho syn(Mesiáš-Syn Davidův) vystaví chrám.(vzkříšení a vznik církve) A Davidovu rodu zaslibuje trvalé kralování:

Návrat  Syna Davidova  je blízko  , neboť  jak  píše o těchto dnech  ap. Pavel,  -  usedl v chrámu ten,  kdo tam být nemá  -  za   Boha  se jen  vydává ...

to asi sotva,

Kristus když přijde podruhé se země ani nedotkne, ale všichni vzkříšení a živí proměnění budou neseni anděly k němu a potom bude přesun do Nového Jeruzaléma ("aby jste byli v nebi tam kde jsem já", jak již zde řekl na zemi Ježíš), který je samozřejmě pouze v nebi a nikoliv na zemi, a kde budou s Kristem vládnout 1000 let a mimo jiné i soudit hříšníky, kteří ožijí po 1000 letech, aby si vyslechli na konečném soudu svůj rozsudek a pak si prožili svou druhou konečnou smrt.

 A Den Páně přijde na vás přijde jde jak zloděj v noci ... 

 Syn člověka na trůnu své slávy dávno sedí , již téměř 2 tisíce let. Byla mu dána veškerá moc na nebi i zemi .Sedí na trůně Davidově, jen ne ve zděné budově...

     To by jste kluci už mohli vědět.    

Pán Ti mnoho žehnej.

To nepovídám já, to řekl Pán Ježíš o sobě a svém druhém příchodu, který ještě nenastal, jak víš.

Království nebes na zemi přece také ještě nenastalo - není tu Král, který by vládl, neboť Ten teprve z nebes přijde a přinese je na zem. Tehdy se stane království světa královstvím našeho Pána a Jeho Krista (Zj 11:15). Dnes je tu na zemi stále ještě království světa, jehož vládcem je Satan, což je patrné, kdykoli si člověk pustí zprávy. Ale Bůh má vše pod kontrolou a je to jen do času obnovy všech věcí, o čemž mluvil apoštol Petr ve Skutcích 3:19-21 Učiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy, a přišly časy osvěžení od Pánovy tváře, a aby poslal určeného vám Mesiáše, Ježíše. Nebe Ho musí přijmout až do časů obnovy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy všech svých svatých proroků (včetně tebou zmíněného Ámose). Jak vidíš, Petr tu mluví o budoucích událostech - některé překlady mluví ve smyslu, že nebe musí Mesiáše pozdržet nebo že musí v nebi zůstat do nápravy všech věcí. a list Židům 10:13 říká, že nadále jen čeká, až Jeho nepřátelé budou položeni za podnož Jeho nohou.

----Království nebes na zemi přece také ještě nenastalo - není tu Král, který by vládl, neboť Ten teprve z nebes přijde a přinese je na zem.---

Teď momentálně nevím kdo vládne tebe,  ale osobně  vím, že Království nebes na zemi přišlo s Mesiášem - Prvním Pánovým příchodem. Naplnila se tak písma všech proroků, kteří o tomto království mluvili.(Amos 9:11, Jeremiáš 31:31-34, atd.)

Skutky ap.3 :

Při druhém příchodu Syna člověka na svět , bude vše postaveno před soud , pak bude věčnost... Že ještě nepřišel hospodář, neznamená že není , nebo by nebyl  hospodářem.  

 

Nikde netvrdím že je již vše nové a již bylo vše obnoveno. Jen si zde dovoluji tvrdit, že království nebeské přišlo s Mesiášem a splnila se mám tak zaslíbení všech  proroků.  Oni prorokovali o příchodu Mesiáše a o Jeho království. (všichni prorokovali pro dny JEHO prvního příchodu)

Co se týká podrobení , pak potomku z rodu Davidova bylo podrobeno všechno a není NIC co by mu podmaněno nebylo.( Jen nyní to ještě nevidíme) Stal se dokonalým průvodcem spásy, svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla....

Je toho mnoho za co Bohu děkovat , a tak jak píše ap.Pavel v 1Korintským

 Willy píše :  To není cíl věřících v Krista

--------------------------------------------------

Willy, Willy, kdo vešel do odpočinutí v Kristu , vešel i k Otci. Jan  14:6  |  Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Kdo má Syna, má i Otce!

ty uctivas jineho zakonodarce Boha ktery srvoril Adama a Evu?

Kde v pismu se pise ze V dobe noveho zakona mame noveho zakonodarce tedy noveho Boha. A potom vznika otazka kdo toho noveho zakonodarce stvoril kdyz za dob stareho zakona neeksistoval.

mam otazku koho to vlastne uctivas? kdyz mas noveho boha? 

Adama stvoril osobne Jezis to bys mohl z Bible pochopit.

Ježiš je prostredník novej zmluvy

stará zmluva je zmluve iba medzi Izraelom a Bohom.... nikdy nie medzi pohanmi (kresťanmi) a Bohom

,,Desatoro,, je podstatou iba prvej zmluvy, základom starej zmluvy bola ,,služba smrti,, 2 Kor. 3...

stará zmluva je historicky a časovo obmedzená...

nová zmluva je lepšia zmluva s lepšími zasľúbeniami

Boh uzavrel novú zmluvu s úplne novostvoreným ľudom...Žid 8 10-12, 7,25

Kristus splnomocnenec, prostredník, zákonodarca...

všetci kresťania sú pod novou zmluvou:

časové obmedzenie starého zákona

kresťania sú pod Kristovým zákonom, nie pod ,,desatorom,,

popis pěkný, ale assi jsi nepochopil, na co jsem reagoval. Kristus doprovázel v Duchu svatém Izraelce po celou dobu jejich putování pouští do zaslíbené země. A to ve dne i v noci. Ne jen jeden den v týdnu.

Tele

Myslím, že nepochopil. I ty máš pravý den odpoçinku i 'zemi' odpoçinutí stále před sebou. A Izrael měl Ducha stále denodenně uprostřed sebe. A Mojžíš by

l jejich prostředníkem. My dnes máme Krista. Kristus jako dokonalejší prostředník dokonalejší smlouvy a jako na věčnost zůstávající velekněz a pravá oběť za naše hříchy nám zajistil vstup do pravého odpočinutí v nebesích u Otce skrze Novou smlouvu uzavřenou v jeho krvi. A do tohoto odpočinutí stále jen vcházíme. Ale jinak ti asi rozumím, že nyní máme vstup do svatyně svatých skrze Krista otevřený v každém okamžiku a ne jen jedinkrát do roka. A odpočinout v Kristu můžeme každého dne. Ale pravý sobotní den odpočinutímá Boží lid zde na zemi ještě před sebou. A vcházíme do něj vírou my, kdo jsme uvěřili. Dejme si pozor, abychom nevešli pro nevěru - skrze neposlušnost.

Tele

Přikázání Desatera byly známy dávno před jeho vyhlášením samotným Bohem na Sinaji a znal je už Kain, Josef i Abrahám, 

smlouva nebyla jen mezi Bohem a Izraelem, ale i mezi Bohem a Proselyty (pohany), kteří přijali židovskou víru...Takže opět falešné Ivanovo učení...

[KB1613] Ex 12:37 Tedy táhli synové Izraelští z Ramesses k Sochot, okolo šestkrát sto tisíc pěších, mužů toliko kromě dětí.

[KB1613] Ex 12:38 Ano také jiného lidu mnoho vyšlo s nimi, ovec také a volů, dobytka velmi mnoho.


...,,Desatoro,, je podstatou iba prvej zmluvy, základom starej zmluvy bola ,,služba smrti,, 2 Kor. 3...
1.Souvislosti: Ve všech svých epištolách činí Pavel četné zmínky odkazující na Mojžíšův zákon, a porovnává jej s nesrovnatelně velkolepějším evangeliem Ježíše Krista a spasením milostí. Ve 2. Korintským 3:4-11 Pavel porovnává rozdíl mezi starozákonními předpisy a novou smlouvou milosti, a zákon popisuje jako něco, co „zabíjí“, zatímco Duch dává život. Zákon je „služba, vedoucí ke smrti, tesaná do kamene“ (1:7; Exodus 24:12), protože vede pouze k poznání hříchu a k jeho odsouzení. Jeho jediná sláva spočívá v tom, že Zákon odráží Boží slávu, ale služba Ducha je mnohem slavnější v tom, že odráží Jeho milosrdenství, milost a lásku, protože za nás Bůh dal Krista, aby byl zákon naplněn.celé je to zde:http://www.gotquestions.org/Cesky/kniha-2-Korintskym.html
Takže zde ještě rozhodně neznamená, že těmito kamennými deskami je Desatero, další vysvětlení,že se zde jednalo o Mojžíšův zákon:[CEP2001] 2 K 3:7 Jestliže smlouva literami vytesaná do kamene sloužila smrti, a přece byla nastolena s oslňující slávou, takže synové Izraele nemohli pohlédnout na tvář Mojžíšovu pro její pomíjivou zář.
[KB1613] 2 K 3:11 Nebo jestližeť to pomíjející bylo slavné, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.
[NBK] 2 K 3:11 Jestliže totiž to pomíjející [přišlo] skrze slávu, mnohem spíše [je] ve slávě to, co zůstává. 
2. 3:1-18... Hned na počátku Pavel zdůrazňuje, že nepotřebuje žádné doporučení. Samotná existence křesťanské kongregace v Korintu byla doporučením dostatečným! Proč se o tom zmiňuje? Do Korintu se dostalo několik falešných učitelů, kteří si přinesli doporučující listy od "religionistů" (vysvětlím později) z jerusalémské kongregace. Zdá se, že tito učitelé přinesli sebou názor, že Zákon Mojžíšův byl dokonalejší a tudíž nadřazený Boží milosti a evangeliu Ježíše Krista. Ten výraz "religionista"  (nábožník)  používám na osoby, které přidávají nebo se snaží přidat cokoliv k dokončenému dílu Ježíše  Krista, co se spásy lidské duše týká. Dávej pozor, ať Tě nikdo neoklame! Někdy je takové učení velmi subtilní jako třebas u římských Katolíků, podruhé bije do očí jako u většiny sekt. Pamatuj si: Kdykoliv přiznáš člověku i sebemenší podíl na spáse  jeho duše,  urážíš Boha a popíráš Efezským 8-9 ! Spása je dar a dar je zdarma,  z lásky!!  Mojžíšův Zákon - ať byl jakkoliv dokonalý - byl jako hrana, jako umíráček, pro každého lidského tvora! Proč? Protože sliboval život každému, kdo Zákon dodrží, a nikdo z lidí v celé historii humanity toho schopen nebyl! Ne že by se nesnažili - ale prostě  nebyli schopni (stejně jako my) tento Zákon dodržet!  (Jan 7:19,  Skutky 15:10).Mojžíšův Zákon zavazoval - kdežto tam, kde je Boží  Duch, tam je svoboda! (2 Korint. 3:17) Ještě jinak to můžeš vyjádřit: Mojžíšův Zákon přikazoval - Nový Zákon inspiruje...  Verš 5. Naše "hikanôtćs" je Bůh. Toto řecké slovo znamená "všechno, co potřebuješ," což se mi zdá zahrnovat víc než "způsobilost," jak je to přeloženo zde. Bůh je naše všechno. Život, Spása Láska, Víra, Moudrost, Radost, Krása, Síla, Jistota,Nepotřebujeme k šťastnému životu nic co leží mimo. Bůh je naše totální "zásobárna!" Křesťanství je vlastně nadpřirozený život. Většina Křesťanů se domnívá že Křesťanství je přirozený život, který žijeme na vyšší platformě než je obyčejný život bez Krista. Zamysli se: Je mnoho nespasených lidí, kteří si uvědomují, že  jejich životy jsou sobecké, "světské," Najdou si nějakou církev,  začnou chodit do kostela a žijí lepší život. ale reformace není ani spása - ani Křesťanství! Můžeš říci - společně s tím Farizejcem v Lukáši 18:11: "Děkuji Bohu, že nejsem jako většina lidí". Ale tím jsi se nestal(a) člověkem, který může jednou vstoupit do Božího Království! Dostat se do Boží rodiny může pouze ten, kdo je zrozen  z Ducha (Jan 3:5) a umytý v krvi Ježíše Krista, (Jan 13:8, Apokalypsa 1:5, 7:14) spasený z Boží milosti skrze víru! (Efezským 2:8) Boží síla nás „vrodí" do Jeho rodiny a tím nám umožňuje  - činí nás nás schopnými - dělat to, co by jsme  podle Boha dělat  měli.  Už Pavel říká: "Já mohu dělat všechno skrze Krista, který  mně posiluje." (Filipským 4:13, překlad z řečtiny) Podívej se: Mojžíšův Zákon nařizuje, aby muž a žena, přistižení při aktu  cizoložství, byli ukamenováni. Evangelium Ježíše Krista, tomu  stejnému muži a té stejné ženě nabízí Ježíše Krista a skrze Něj  odpuštění a spásu. Tady máš ten rozdíl!
  Verše 7-8. Když Zákon, vyrytý v kameni, a který přinášel smrt, byl plný slávy, o co více slávy má zpráva Božího Ducha!   Zpráva o nepochopitelně hluboké Boží lásce a oběti pro ty, kteří této zprávě uvěří! Ještě než se Mojžíš vrátil s hory dolů, lidé už tančili kolem zlatého telete! (Exodus 32:1-6) Dnes by se vůbec neodlišovali od davu! Tak tam na úpatí hory Mojžíš ve hněvu rozbil  obě desky Božích přikázání a vrátil se do tábora  s  prázdnýma  rukama.celé to máš tady:http://nkz.reformace.cz/docs/komentare/korint_2.htm

...stará zmluva je historicky a časovo obmedzená...