Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alžběta.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 15081, komentáře < 7 dní: 543, komentářů celkem: 314192, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 91 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Willy
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 720 804
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kontrasty: Církev hříšníků je svatá.
Vloženo Pondělí, 24. srpen 2015 @ 12:15:27 CEST Vložil: Tomas

Úvod do křesťanství poslal oko

Stojíme zde zdánlivě před tvrzením, popírajícím zdravý rozum.


Křesťané - muži, jsou hříšníci, ženy jsou hříšnice. Kněží jsou hříšníci, biskupové jsou hříšníci, papež je hříšník.

Žádný z lidí nedokáže být svatým sám ze sebe.



Jsem totiž svatý nikoli ze sebe, ale kvůli tomu, kdo se mě ujal!
 
Naroubovaná ratolest se stává svatou pro svatost kmene!

Je obdivuhodné, že už první křesťané si toto uvědomovali, že s odvahou se sami nazývali svatými.




Rád bych se zeptal každého z vás z těch, kteří jste kdysi byli v římskokatolické církvi - proč jste opustili Krista?

Vy mně namítnete, že vy jste Krista neopustili, ale opustili jste jenom církev. Vždyť tato církev v historii mnohým ublížila, vždyť i kněží dneška páchali zločiny na dětech a podobně!

Ale církev a Kristus je pořád jedno a to samé!

Já se vás tedy neptám, proč jste opustili vlky, kteří se vloudili do stáda a nijak ho nešetří - já se znovu ptám, proč jste opustili Krista!

Už první křesťané se mohli takto vymlouvat a vystupovat z církve: Korinští přece měli mezi sebou dokonce i krvesmilstvo! A co spolubratři Annaniáše a Zafíry? Cožpak Simon Mág je příkladem živého křesťana? Měli všichni ostatní odejít z církve? Co by se tím asi vyřešilo?

Přece i největší hříšníci sami patřili také do církve a druzí, podobně, jen v jiné oblasti hříšní, v ní byli taky! A zůstali církvi (Kristu) i přes to všechno věrní!

Jestliže můj spolubratr v církvi zhřeší, není to pro mě omluvou ani řešením odejít z církve!


 
Příbuzné odkazy
· Více Úvod do křesťanství
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Úvod do křesťanství:
Úvod do křesťanství


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Církev hříšníků je svatá." | Přihlásit/Vytvořit účet | 461 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 14:31:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko máš v tom trošičku zmatek... tak napr. Martin Luther nechcel a nemal záujem zakladať žiadnu cirkev... chcel len reformovať katolícku cirkev a vrátiť ju Kristovi... to sám pápež exkomunikoval a vyhnal tých ktorí chceli návrat ku Kristu a Písmu... reformátori robili maximum pre to aby cirkev ostala jednotná... to máš ako s J. Husom. On tiež nechcel zakladať žiadnu denomináciu, on chcel len čistejšiu, svatejšiu katolícku cirkev.... no a vieme ako to dopadlo... obviňovať protestantov že opustili katolícku cirkev je prinajmenšom nepochopenie a pri najhoršom vychcanosť, vychytralosť... 
...ide tiež aj o svedomie... ja ako lutherán (nie je sa čím chváliť) by som nemohol pre svedomie ísť na rímsku omšu kde za mňa vypije víno kňaz... moje svedomie mi nedovolí sa modliť k ľuďom a veriť napr. v odpustky a očistec... v stredoveku pre tieto veci radšej kresťania radšej umierali ako by mali spoluúčasť na nich...

pletiež si dve veci: svatosť cirkvi a učenie cirkvi 
svatosť je vec posvätenia, oddelenia od hriechu... aj protestant alebo katolík môže byť zjavným hriešnikom ktorý nechce činiť pokánie
učenie cirkvi je niečo iné a je o poslušnosti a v takom prípade je lepšie poslúchnuť Krista, alebo ,,prvého pápeža ap. Petra,, ako dnešného pápeža, ktorý protirečí ,,prvému pápežovi,, a Kristovi...
tradičná otázka rímskeho katolíka:
ktoráže z tých 10 000 protestantských cirkví je tá pravá ???
odpoveď: každá z tých 10 000 protestantských cirkví je bližšie pravde ako rímsky katolicizmus... to dá rozum... všetky sa zhodujú v tých najdôležitejších a najpodstatnejších pravdách... medzi každou z nich a rímskym katolicizmom je neprekonateľná priepasť...

Oko, ako protiargument sa ťa pýtam.. prečo si ako rímsky katolík opustil Krista a nahradil jeho učenie, báchorkami, výmyslami, legendami, tradíciou, mágiou, pohanstmom a obradníctvom... ??? je to tak isto legitímna otázka... 
ivanp



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 14:36:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otázka může být legitimní, ale proč si myslíš, že by se obsahově měla týkat zrovna mě a nikoli tebe?


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Úterý, 25. srpen 2015 @ 16:26:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
protože opustiť rímsku cirkev neznamená opustiť Krista.. práve naopak: opustiť rímsku cirkev = byť verný Kristovi...

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 10:10:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvrzení proti tvrzení:

vrátit se do katolické církve znamená návrat k živému skutečnému Kristu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 17:51:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečný a živý Kristus nikdy nekázal ty bludy, které učí římskokatolická církev. Proto vrátit se k živému Kristu znamená opustit římskokatolické bludy, vystoupit z této náboženské sekty a přidat se ke všeobecnému Božímu lidu, který ctí a miluje a naplňuje svým životem pravdy Božího slova zjeveného skrze Písma.
Tak se Tě Stando ptám, proč neopustíš tuto zvrácenou náboženskou organizaci a nenásleduješ skutečného a živého Krista společně se všeobecným Kristovým tělem, které tvoří Ti, kteří Krista věrně následují, jeho slova nepřekrucují a svým životem Krista oslavují?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 29. září 2015 @ 10:08:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, nechci vám brát iluze, ale moje zkušenost je ta, že živý Kristus s katolickou církví nijak nesouvisí, tak jako nesouvisí s brahhamismem, islámem či budhismem.

  Když mi přinesli křesťané evangelium, byl jsem v římskokatolické církvi a ŘKC neměla žádnou moc, aby evangelium zastavila, dostalo se až ke mně. Uvěřil jsem Ježíši a přijal ho, i když jsem byl v ŘKC, uprostřed všech těch materií, pověr a model. Stejně tak znám muslimy, kteří přijali Pána, komunisty a lidi různých dalších vyznání.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 29. září 2015 @ 19:25:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě, že Kristus s řkc nijak nesouvisí, protože řkc je jen součást světa. A Ježíš hledá své ovce po celém světě, tedy i ve všech náboženských organizacích. Ale jak je i Tvým prožitkem, většinou si je tam odtud vyvede.


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 14:32:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
proč jste opustili Krista?
Viš jsou dva kristové! Jeden oplatkový při mši svaté (falešnej) a potom pravej Kristus v nebeské svatyni v nebi. Já o oplatkového krista nestojím, proto jsem opustil katolickou církev!



Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 17:01:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Církev hříšníků nemůže být svatá! Jak může někdo tvrdit takový nesmysl? Jedině, že nerozumí tomu, co nám Bůh daroval, což je (evidentně) pisatelův případ... Ona totiž jeho církev, tj, ŘKC opravdu je církví hříšníků - všichni jsou tam strženi modlářstvím nejhlubšího zrna, když uctívají samotného Ďábla, který vystupuje jako "Panna Marie", což má být matka Ježíše Krista, idol pro pověrčivé, nábožné lidičky, kteří skutečnou víru nemají! Všichni ti, kteří opravdu uvěřili v Ježíše Krista, jsou spravedliví - kdo můžeš pochopit, pochop:
L 6:32 :A jestliže milujete ty, kteří milují vás, jakou máte zásluhu? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují. L 6:33 :A jestliže činíte dobře těm, kteří činí dobře vám, jakou máte zásluhu? I hříšníci dělají totéž. L 6:34 :A půjčíte-li těm, od kterých máte naději dostat to zpět, jakou máte zásluhu? I hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 25. srpen 2015 @ 16:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jaká je ta tvoje víra, když tě neospravedlňuje? K čemu ti je? Leda k náboženskému chlubení, což se u tebe i děje... :-( Ř 5:1 :Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Ř 5:9 :Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu. 
Evidentně jsi dosud nepřijal dar spravedlnosti, a proto zůstáváš hříšníkem:
Ř 5:17 :Jestliže proviněním jednoho člověka smrt vládla skrze toho jednoho, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a dar spravedlnosti, budou vládnout v životě skrze toho jednoho, Ježíše Krista.


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 18:14:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, Stando,
děkuji, že nejsem tázaným, tak neodpovím. V tvé církvi jsem neuvěřil a nebyl v ní křtěn, takže jsem vlastně Krista neopustil, neboť jsem určitě jeho nikdy ani nebyl, že. No a na tvé volání po návratu nemusím reagovat.
tele











Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 18:24:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
neboť jsem určitě jeho nikdy ani nebyl. Buh vse stvoril takze vse ja i ty mu patrime aat chceme nebo ne. Ty mas pouze volbu: Kristus život vecny.
satan jdes do zahynuti.  O nic jiného tady nejde.


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 21:55:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
::O) Ta návnada je na ryby a ne pro telata, kterým narůstají rohy.


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 18:49:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vy mně namítnete, že vy jste Krista neopustili, ale opustili jste jenom církev. Vždyť tato církev v historii mnohým ublížila, vždyť i kněží dneška páchali zločiny na dětech a podobně! 

  Ahoj Stando.

  Ne, neuvažujeme jako vy, vaše uvažování je nám v těchto věcech cizí.


Rád bych se zeptal každého z vás z těch, kteří jste kdysi byli v římskokatolické církvi - proč jste opustili Krista?

  Svátostného krista jsem opustil pro jeho bezmoc, neschopnost a pro moc skutečného, živého Krista. 

  Žil jsem bez Boha, nemocný v hříchu ke smrti a od smrti jsem nebyl daleko. Potřeboval jsem nutně pomoci, abych alespoň přežil. Přijímal jsem Svátostného krista co to tehdy šlo, a ten mi nepomohl nijak. Navíc, když jsem byl doma a pomoc jsem nejvíce potřeboval, Svátostnéhý kristus za mnou nikdy nepřišel, ze služebníků Svátostného krista nebyl nikdo, kdo by tušil, že potřebuji pomoc, vzal by ho do krabičky aby se pohnul a přinesl ho ke mně, aby něco udělal. Myslím, že jsi to hezky popsal asi z tvé zkušenosti ve tvém příspěvku: "Přece když člověk upřímně chce nadále žít podle Boha a snaží se o to ze všech sil, Bůh ho snad zklame a nepomůže mu? Kašle na kajícníka? Co to máš za boha?" To byl přesně ten Svátostný "kristus".

  Ale skutečný Kristus, živý Kristus, kterého nikdo nemusí nosit, aby se pohnul a chránit, aby nezplesnivěl nebo ho někdo nezašlápnul, věděl o tom, že potřebuju pomoci. A pomohl mi, zachránil mne, daroval mi život, vysvobodil mne z temnoty, prázdnoty a beznaděje života uprostřed materií, soch, obrazů a pověr. 

  A tam, kde je skutečnost, není už potřeba náhražka.


Ale církev a Kristus je pořád jedno a to samé! 

  Církev je tělo Kristovo. Tělo není to samé, co člověk. A církev není Bůh.





Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 14:42:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ale skutečný Kristus, živý Kristus, kterého nikdo nemusí nosit, aby se pohnul a chránit, aby nezplesnivěl nebo ho někdo nezašlápnul"...



Takže ten skutečný Kristus, který při poslední večeři pozvedl chléb, požehnal, lámal a dával svým učedníkům a řekl: "Vezměte a jezte, toto je mé tělo ..."! (Mt 26,26)

- tak ve skutečnosti si podle tebe dělal z učedníků jen srandu?



A pokud si ji nedělal a myslel to doopravdy, proč si děláš srandu z Kristových slov ty sám?
Ty že jsi Kristův? Ani náhodou!


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. srpen 2015 @ 01:09:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
- tak ve skutečnosti si podle tebe dělal z učedníků jen srandu?

  To sis vymyslel z čeho, Stando? Jak tě takové podivné věci napadají?To ti napovídá ten host, co sis ho pozval?


A pokud si ji nedělal a myslel to doopravdy, proč si děláš srandu z Kristových slov ty sám? 
Ty že jsi Kristův? Ani náhodou!

  Stando, už jsem si zvyknul, že když tu napíše někdo svědectví o tom, co v ŘKC zažil, začnete místo tématu útočit na toho diskutujícího. Proč ses tedy v článku ptal,když jsi nechtěl slyšet odpověď? Jenom proto, abys měl zase důvod na mne zaútočit, jako vždy a začít si o mne vymýšlet nesmysly podle toho, jak ty sám uvažuješ?

  Něco k tomu, co jsem psal já, nemáš? Nezajímá tě více, co jsem zažil? Porozuměl jsi tomu, co jsem napsal?

  


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:48:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Napsal jsi: "Ale skutečný Kristus, živý Kristus, kterého nikdo nemusí nosit, aby se pohnul a chránit, aby nezplesnivěl nebo ho někdo nezašlápnul,"...


Jenže Kristus právě takovýto chléb, který dokáže i zplesnivět či může být zašlápnut do bláta, kterého je třeba pozvednout rukou - právě o tomto chlebu prohlásil, že je jeho tělem a vyzval učedníky: Vezměte a jezte, toto je mé tělo ...!



A ty si z tohoto Krista děláš srandu, znevažuješ jeho nesmírný dar člověku - dar sebe sama pod způsobou chleba a vína.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. srpen 2015 @ 10:42:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ty si z tohoto Krista děláš srandu, znevažuješ jeho nesmírný dar člověku - dar sebe sama pod způsobou chleba a vína.

  Takže opět jen lži o mne z tvého "pokladu".

  Zjevně jsi v této věci nepochopil, o čem jsem psal. Nepsal jsem o Kristu, který mne zachránil od temnoty a od smrti, psal jsem o materiálním "kristu", kterého jsme si vyráběli lidskýma rukama a který mne od temnoty a smrti nezachránil.

  Zpět k tématu: V článku se ptáš: "Rád bych se zeptal každého z vás z těch, kteří jste kdysi byli v římskokatolické církvi - proč jste opustili Krista?". Výše v příspěvku ti na tvou otázku odpovídám. Dostal jsi tedy odpověď na tvou otázku. Stačila ti takto, pozozuměl jsi tomu, o čem jsem psal?

  Pokud by tě to zajímalo, mohu ti napsat i důvod proč jsem odešel z ŘKC, proč jsem v ŘKC nemohl být.


]


Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 19:14:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Byl jsem u katolíků, ale tam jsem neslyšel o nutnosti znovuzrození a přijetí Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele. Pak jsem byl u charizmatiků (KS) a teď jsem u luteránů. Zdá se mi, že katolíci jsou málo reformovaní a kalvinisté atd. až moc reformovaní. Takže zlatý středem jsou pak luteráni. Samozřejmě, že je to jen můj subjektivní pohled. 



Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 19:32:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, ale mezi námi, Lutriku, bylo to z bláta do louže, i když dejme tomu o něco lepší louže, než jiné.


]


Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 10:55:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Byl jsem u katolíků, ale tam jsem neslyšel o nutnosti znovuzrození a přijetí Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele."...

Jen jsi nedával pozor. Byl jsi u katolíků, ale nežil jsi evidentně jako katolík životem v Kristu.

Svátost křtu je svátostí znovuzrození v Kristu, je svátostí tzv. iniciační - jí začíná život křesťana.

Katechismus §1225

Svými velikonocemi otevřel Kristus prameny křtu všem lidem. Mluvil totiž o svém utrpení, které měl podstoupit v Jeruzalémě, jako o „křtu“, kterým má být pokřtěn. Krev a voda, jež vytryskly z probodeného boku ukřižovaného Ježíše, jsou znameními křtu a eucharistie, svátostí nového života: od té chvíle je možno „narodit se z vody a z Ducha“, aby člověk vstoupil do nebeského království. „Uvaž, když jsi byl pokřtěn, odkud pochází křest, ne-li z Kristova kříže, z Kristovy smrti. Celé tajemství je v tom, že trpěl za tebe. V něm jsi vykoupen, v něm jsi spasen.“


§537
Křtem je křesťan svátostně připodobněn Ježíši, který svým křtem předjímá svou smrt a své vzkříšení; křesťan má vstoupit do tohoto tajemství pokorného ponížení a pokání, má s Ježíšem sestoupit do vody, aby spolu s ním vystoupil a znovu se narodil z vody a z Ducha, aby se v Synu stal milovaným synem Otce a „žil novým životem“ (Řím 6,4). „Křtem sestupme do hrobu společně s Kristem, abychom mohli také spolu s ním vstát z mrtvých; sestupme s ním, abychom mohli spolu s ním vystoupit; vystupme s ním, abychom mohli být v něm oslaveni.“ „Všechno, co se událo v Kristu, nám dává pochopit, že po ponoření do vody na nás z výše sestupuje Duch svatý a že se stáváme Božími dětmi, protože si nás hlas Otce osvojil.“


]


Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. srpen 2015 @ 08:53:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byl jsem u katolíků, ale tam jsem neslyšel o nutnosti znovuzrození a přijetí Ježíše Krista za svého Pána a Spasitele.   Ahoj Lutriku.  Byl jsem v ŘKC na mnoha místech a mám stejnou zkušenost, jako ty. Svěřoval jsem se vícekrát s bezbožností, kterou jsme žili, ve zpovědnicích a při upřímných rozhovorech, ale nikdo se mne nezeptal jednoduchou otázku, kterou mi pak dali křesťané: Komu patří tvůj život? Vydal jsi život Ježíši? Slyšel jsem svědectví desítek římských katolíků a měli tutéž zkušenost. Neslyšel jsi tedy dobře, takové věci se v ŘKC - alespoň před lety - neříkaly.  Standa hraje své dívadlo "na obě strany": Vedle v diskuzi si můžeš přečíst jeho příspěvek, ve kterém vysvětluje, proč jeho srdce nemůže patřit Bohu. Což je ostatně jeho dlouhodobá opozice, když tu píšeme, že Ježíš je Pán, že jsme mu dali svůj život, tak jemu "vstávají vlasy na hlavě", protože "nesnáší prázdné rádobyzbožné řečičky".
   


]


Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 10:17:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože je tu hrubě a lživě zkreslován můj postoj, doplním ho.

Kladu důraz na dávání svého života Ježíši v každý další okamžik svého života, na život v nepřetržitém vztahu "dávání" a "přijímání" - nikoli na jakési  jednorázové "dání" či "odevzdání"  se Kristu v jednom jediném okamžiku minulosti, kdy všechno další už prý ponechávám na něm.

Kdo věří tímto druhým způsobem, ukazuje, že to nemá v hlavě v pořádku, že to nemá v hlavě srovnané ani v naprosto základních věcech víry. Vůbec nechápe, co život ve vztahu znamená doopravdy.


]


Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 26. srpen 2015 @ 15:10:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, hrubě a lživě zkreslován tvůj postoj?

  Už se ti tedy "neježí vlasy", když řekneme, že jsme dali svůj život Kristu, jako se ti ježily před čtyřmi lety?

  Když řeknu: "Byli jsme koupeni za velikou cenu, nepatříme sami sobě, patříme Ježíši, nejsme majitelé, jsme spráci", tak už to pro tebe nejsou "Hloupé, rádobyzbožné řečičky."  jako před pár dny?

  Když řeknu, že mé srdce patří Ježíši, tak už tě to neirituje, a není to pro tebe "rádybyzbožné fráze ze zatmění rozumu"?

  Už pro tebe neplatí, že "Pokud bys nepatřil sám sobě, nemohl by ses sám rozhodnout ve vztahu se někomu odevzdávat, nemohl bys prožívat pravdivý vztah, prožívat společenství. A to ani prožívat společenství s Bohem", jako před pár dny?

  V čem jsem tvůj postoj zkreslil? Když píšeme o vydání života Ježíši, o duchovním rozhodnutí, o svobodné volbě, jsi první, kdo tu celou dobu oponuje: A teď se necehš hlásit k tomu, co ty sám píšeš? A o tom jsem psal: Hraješ to na obě strany. Nebo na více stran, jak kličkuješ a hned další den se ti nehodí, co si ve svém zápalu napsal den předchozí.


Kdo věří tímto druhým způsobem, ukazuje, že to nemá v hlavě v pořádku, že to nemá v hlavě srovnané ani v naprosto základních věcech víry. Vůbec nechápe, co život ve vztahu znamená doopravdy.

  Alespoň v tomto jednom máš pravdu, když píšeš o vás a o tom, co žijete: Vy, co virtuálně věříte, že se "někdo odevzdá Kristu v jednom jediném okamžiku minulosti, kdy všechno další už prý ponechává na něm.", ukazujete, že to nemáte v hlavě v pořádku, Řádí vám tam domýšlivost a vůbec nechápete, o čem je život doopravdy. A je škoda, že v této věci neplníš váš ekumenický úkol: Zbavovat se postupně tvého poněkud virtuálního vidění světa druhých a nahrazovat ho skutečností.


]


Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 18:46:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, fakt ti nerozumím.

Když se někdo jednorázově dá Pánu a odevzdá se Jemu, pro tebe z toho vyjádření vyplývá, že si pak žije, jak sám chce či co? Neznamená to vyjádření spíše, že se rozhodl, že bude žít pro toho druhého a podvolí se jeho vůli a nebude prosazovat tu svou, a že bude žít tak, jak chce On? A neznamená to snad, že nyní už se nerozhoduje, ale plní to, (či porušuje), pro co se rozhodl? Neznamená to, že svůj život jednou provždy svěřil Bohu a podřídil se Jeho kázni, a když je kázněn, přesto své rozhodnutí zpět nevezme?

A když ty nepřetržitě v každý okamžik za okamžikem sebe Jemu dáváš, neznamená to, že ses už někdy dříve rozhodl, že tak budeš činit? Přeci se snad v každé dalším okamžiku znovu nerozhoduješ, když je to nepřetržité dávání se. Jen tím přeci potvrzuješ to, že tvé rozhodnutí je stále platné, nebo ne? Jestli se musíš v každém okamžiku znovu rozhodnout, pak tvé odevzdávání se je jednorázové a dočasné a ne Tondovo, a v každém dalším okamžiku činíš rozhodnutí nové, a buď rušíš to staré nebo musíš činit nové proto, že to předchozí pozbylo platnosti. Víš přeci, co je zachovat věrnost svému slibu - a vaše slovo buď amen amen. Fakt ti nerozumím, proč brojíš.

Já nevím spíše, co ty myslíš tím svým přijímáním? Co přijímáš? Sebe sama zpět, nebo život z Boha. Je-li to život z Boha, také se jednorázově okamžik za okamžikem znovu rozhoduješ, že ho od Boha přijmeš, nebo že od Něho něco přijmeš? Nebo je to to nepřetržité přijímání, a pak - o čem se tu bavíme?:o)

Ještě, že se Bůh jednou a provždy předem rozhodl, že spasí ty, kdo věří a v poslušnosti a s vděčností přijímají hojnost Jeho milosti a darované spravedlnosti. Kdyby se v každém okamžiku znovu rozhodoval, jestli ano či ne, pak s nimi "amen"!

Zase mne odsouváš do role nekřesťana. Tele


]


Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 09:50:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Přeci se snad v každé dalším okamžiku znovu nerozhoduješ, když je to nepřetržité dávání se."...


Paradoxně se každý rozhoduje v každém okamžiku znovu.
I ve stavu  nepřetržitého vztahu.

Stále si někteří neuvědomujete realitu nepřetržitého stavu lidského žití ve svobodě volby - která je naprosto nezbytnou základní podmínkou pro existenci jakéhokoli opravdového vztahu
.

A protože my býváme nevěrní, občas býváme ve vztazích   nevěrní i myšlenkou, slovem či skutkem. Nebylo by to prakticky vůbec možné (logicky), kdyby neplatilo výše řečené.


Od Boha přijímám nepřetržitě obrovský příval milostí všeho druhu - podobně jako i ostatní lidé. Jen někteří z vás to berou jako samozřejmost a vůbec si to neuvědomují.

Od Boha přijímám také do svého srdce mimořádnou posilu pro duchovní život - samotného živého svátostného Krista pod způsobami chleba a vína.




Mně je docela jasné, co podstatného vám stále uniká. Ale když bych to i vysvětlil, stejně se jen zatvrdíte a nic z toho nepřijmete (Toník je už ve stavu úplné zablokovanosti rozumu).

Pro mě napsat článek znamená kolikrát i několik hodin práce - abych věci správně vysvětlil, aby měly hlavu a patu.
A k čemu to dělat kvůli lidem, kteří jsou  "a priori" už dopředu proti a stejně je to neosloví?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 28. srpen 2015 @ 12:00:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, ty mi stále nerozumíš, že se opravdu snažím ti porozumět, jak co myslíš, slovům které používáš, a jak je používáš. Znovu a znovu se jaksi přizpůsobuji, abych ti také vysvětlil svůj postoj, slova, která používám a jak jim rozumím, a proč tvé některé postoje prostě nemohu přijmout.

Opět to učiním: Nebavme se tedy o "rozhodnutí". Já rozumím, že se člověk jaksi znovu pro svou slabost rozhoduje a znovu s pomocí Boží posiluje svá kolena, a staví se na ty podlomené nohy. Bavme se tedy o předsevzetí: Písmo praví: Vždyť máme účast na Kristu, jen když své počáteční předsevzetí zachováme pevné až do konce. (Vždyť jsme se stali účastníky Krista, pokud ten původ jistoty zachováme pevný až do konce).

Vždyť je to, jak píše apoštol:     Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, (že se s ní neožení), jedná dobře. (Kdo je však pevný ve svém srdci a není ničím nucen, ale má v moci svou vůli a rozhodl se ve svém srdci, že zachová svou pannu, dobře učiní.) Nechápeš, že jakékoli další rozhodnutí, které je v protikladu s tvým počátečním rozhodnutím - je nevěrností Bohu i sama sobě? Ano jsme slabí a potřebujeme dospět k vytrvalosti skrze zkoušky naší víry (důvěry) Bohu. Ač i padáme i tak přeci jdeme dále, vytrváme-li v tom počátečním rozhodnutí. Každé tedy to další rozhodnutí, podřizuji tomu počátečnímu, abych vytrval. A Pán mi k tomu dává sílu.

Nikdo tady, ani Tonda, nepíše, že vždy ve všem jedná správně a vždy se správně rozhoduje, ale každý drží to počáteční předsevzetí, že nebude žít ze své vlastní spravedlnosti a pro svou vlastní spravedlnost, aby Bůh uznal, že jsme spravedliví, ale že žije z darované ničím nezasloužené spravedlnosti Boží vírou v Něho, že nás také zachová až do konce hodnými toho povolání, kterého se nám dostalo. Nečiníme dobré skutky proto, abychom se Bohu zalíbili jako spravedliví podle těch učiněných námi skutků, ale abychom se mu líbili, když v poslušnosti víry činíme jeho vůli a přikázání Páně. Nevybíráme si, co chceme sami činit, ale to, co je vůlí Boží. Tak nemáme už jinou volbu, ač se i jiná naskytuje, a jestli neposloucháme, a vybíráme si zlé, tedy jsme Bohu nevěrní a i svému vlastnímu počátečnímu předsevzetí. Proto nemám už žádnou svobodnou volbu. A proč to činíme? Přeci nás tak motivuje láska, která je v našich srdcích vylita skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Co činíme jiným, činíme jako Pánu. Tak přeci i ty, nebudeš činit něco zlého, co by působilo bolest tvé ženě či tvým dětem, a všem které miluješ. A nebudeš to činit proto, aby ti řekli, že jsi dobrý, ale proto, že je prostě miluješ.

Já vím, že každá práce stojí plno času. O tohle nešlo. Ano, a priori, odmítám  předem, že patřím sám sobě. Můj život i mé srdce a vše je mým jen z toho pohledu, že jej žiji, ale žiji jej pro někoho, i své srdce mám pro někoho a vše. Nic mi nepatří, nic jsem si sebou na tento svět nepřinesl, a nic si z něj také nemohu odnést. Nic mi nepatří, ani můj život, ani mé srdce, ani mé tělo, ani můj duch a duše. Absolutně nic! Pokud bych prohlásil, že mi to patří, pak si přivlastňuji to, co mi nepatří! A v tom se prostě můj názor a pohled nemění a změnit ani nemůže!

Proto jsem ti psal, ať napíšeš, co musíš napsat. A vidíš i já píšu, co musím napsat, a také to nepřijímáš, protože nechápeš. A já prostě nechápu to tvé. To je vše. Dosti jsme už o tom diskutovali, ale ke shodě nedošlo. A nedojde. Ty si stojíš na svém, ale já o to více!

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 28. srpen 2015 @ 14:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Nechtěl bych být špatným prorokem, ale myslím, že s vysvětlováním počátečního rozhodnutí či počátečního předsevzetí u oka neuspěješ.
Z jednoho prostého důvodu - žádné takové nemá, nezažil.

A nemůže připustit, že mu něco chybí - asi by to vnímal, jako že si podřezal větev sám pod sebou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 09:35:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdové předsevzetí je tím správným názvem, proti kterému nemohu naprosto nic namítat.

Je neoddělitelnou součástí našeho pokání, je nutným vyjádřením opravdového vztahu.

Smyslem života křesťana je poznávat a plnit Boží vůli
.
Nebudu teď zabíhat do podrobností o obtížích už takovéhoto poznávání, natož o vniřních bojích rozhodnout se Boží záměr vyplnit skutkem. Většinou to bývá ze všech cest a možností pro člověka ta nejtěžší.





..." odmítám  předem, že patřím sám sobě. "...

Toto je jenom nepřesným vyjádřením tvého předsevzetí (dávat se Bohu),  které stejně v reálu sám občas porušuješ. Tak, jako i každý z nás.



Evidentně zádnému z vás zatím nedocvaklo, co je život ve vztahu.
Ale logicky nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš, co pevně držíš v ruce a co je nesporně tvoje. Jenom to můžeš někomu dávat, někomu to opravdu věnovat.


I když budeš zřejmě překvapen, v tomto tvém postoji spatřuji prvek pohanského platónismu, nikoli postoj křesťanský..

"Nežiji už já, ale žije ve mě Kristus" - to je postoj křesťanský (mé srdce patří stále mě a proto ho mohu dávat tomu, koho si sám ve svobodě vyberu, koho si "předsevzám". Jestliže jsou nyní touto volbou teoreticky určité moje jiné volby omezeny, jsou omezeny z mého svobodného rozhodnutí a tedy jsou omezeny v souladu s mojí vůlí, v souladu s mojí svobodou.
Jsem tedy stále svobodný.


"Majitelem mého srdce je Kristus" - toto je ve smyslu postoj platónovské předkřesťanské filozofie.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 30. srpen 2015 @ 10:28:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Oko, tvá dialektika a schopnost bruslit jsou obdivuhodné :-).

Nejedná se tolik o opravdové předsevzetí (i když taky samozřejmě), jako o počáteční předsevzetí. Tomu ses parádně dialekticky vyhnul.
Písmo hovoří o počátečním předsevzetí. To je důležité. O pevném počátečním rozhodnutí.




Jinak já to mám podobně jako ty:

Evidentně zádnému z vás zatím nedocvaklo, co je život ve vztahu.
Ale logicky nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš, co pevně držíš v ruce a co je nesporně tvoje. Jenom to můžeš někomu dávat, někomu to opravdu věnovat.


Pevně držím v ruce tisícovku,  ta mi patří, je nesporně moje. Natahuji ruku s tisícovkou a dávám ji jednou pokladní v obchodě, jednou potřebnému, pak zase dalšímu potřebnému a  pořád je moje, pořád ji pevně v ruce držím, vždyť co bych příště dalšímu daval.
A tak někoho potřebného obdaruji tou stejnou tisícovkou opakovaně i několikrát. To je ale šťastných obdarovaných kolem mě :-).
A pořád mám co dávat, když to pevně držím v ruce ! :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 14:31:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, tvá dialektika a schopnost bruslit jsou obdivuhodné :-).

  Já bych řekl, že Standa musel někde dojít nějakého "nového poznání, které dříve nemohl snést".


  Před lety psal Standa Gojimovi
"Veliká je důstojnost křesťanů, větší než byla důstojnost vyvoleného národa; jsou "lid, který patří Bohu", pokud jako vlastnictví patří Bohu."

  A o něco později pak:
"Dá - li se člověk svobodně a dobrovolně k dispozici Bohu, už sobě nepatří. Patří Bohu a nemůže se proto následně dát znovu manželce."


  Když jsem mu před lety psal: "Napravuji život, protože ten život je součástí Božího království, patří Ježíši a já jsem jen jeho správce. ", odpověděl mi: "Proč si myslíš, že já zastávám jiné stanovisko?" Ještě dva měsíce nato psal: "Každý křesťan patří v prvé řadě Kristu. To je bez jakékoli diskuse podstata křesťanství."

  O půl roku později mi na větu "Ježíš nás koupil. trochu drsné, ale pravdivě vyjádřené. To znamená, že mu patříme. Nepatříme už sami sobě, ale Bohu. " odpověděl: "I s tímto naprosto souhlasím."


  O kousek později pak píše: "Křesťan svůj život neprodává, nekšeftuje s ním. Je si vědom, že mu ani nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem. Svěřujeme Bohu své životy v lásce a dětinské důvěře, že on svou milostí napraví, co jsme v životě pokazili." 



  Proti tomu, když jsem mu před pár dny napsal: "Křesťané jsou jen správci v domě, který patří jeho majiteli a majitele si nesmírně váží pro to, kým On je, pro to, co On pro ně udělal.", odpověděl mi na to, že pro něj to jsou už jen "Hloupé, rádobyzbožné řečičky.".


  V mezidobí tedy zřejmě prošel Standa nějakou konverzí, která změnila jeho pohled na svět a na křesťanství, jen nám o tom nenapsal. Ale průběžně je ta změna z jeho příspěvků dost znát




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 30. srpen 2015 @ 14:59:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

A také objevil velké filosofické pravdy:

Nemůžeš dávat, co sám nemáš.


Nemůže proto svůj život a své srdce Bohu dát , protože by už potom mu jej nemohl dávat (každou minutu a každou vteřinu) :-).

Nemůže dopustit, aby majitelem jeho srdce byl Kristus, protože by mu už nic ze srdce na rozdávání nezbylo :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 19:25:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Rosmano a Toníku, vaše postřehy ohledně Standova uvažování mě pobavily, ale jsem přesvědčen, že pravda je daleko prozaičtější: Standa nemění názory ani neobjevuje nic nového, on jen bytostně musí být v opozici, protože nekatolík přece nemůže mít pravdu a on už je tak daleko, že by mohl být učitelem. Proto nemůže připustit, že by se mohl mýlit. :))
Hádky se Standou mají jen ten smysl, že ostatní, kteří přijdou na GS mohou porovnat jednání a myšlení bigotního římského katolíka a myšlení normálních lidí patřících Pánu a žijících s ním. Je tedy jen dobře, že Standa tady předvádí své pokrytectví, falešnost a nekonzistentnost, což je častým znamením lidí, kteří s živým Pánem nežijí a provozují jen své náboženství. Tím lidi hledající pravdu dokonale odradí od katolicizmu, což je dobře.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 20:03:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle, mám za to, že od katolicizmu odrazuje lidi především pokrytectví, které normální člověk snadno prokoukne a většinou je nemá rád. Zvláště pokud má s řkc a její praxí nějakou zkušenost Už jsem to tu kdysi psal, ale rád to zopakuji. Když jsme kdysi na misijním výjezdu v závěru biblické školy navštívili Polskou Wroclaw, studenti na tamní ekonomické univerzitě se nás po našem představení se, že jsme křesťané z ČR, jako první otázku ptali, máme-li něco společného s řkc, až když jsme řekli, že ne, řekli, že můžeme v povídání si s nimi pokračovat. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 11:15:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)



Od katolicizmu odrazuje lidi především neznalost katolického učení a pak i špatný příklad života některých lidí, kteří se prezentují jako "katolíci"
.



Dále pak od katolické víry odrazují různá sektářská učení všeho druhu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 01. září 2015 @ 17:31:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná také, ale v mnou zmíněném případě to byl špatný zřejmě příklad rodičů těch studentů, to, že je nutili chodit do kostela a fakt, že se doma chovali jinak než v kostele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 01. září 2015 @ 23:03:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Od katolicizmu odrazuje lidi především neznalost katolického učení.

No jak koho. Mě naopak odradilo od katolicizmu právě jeho nebiblické učení a to jsem poznal ve větší míře až skrze katolíky na GS a zvláště skrze Tebe. Takže u mě na tom neseš největší vinu Ty. A nemá to nic společného se sektářstvím, protože já v žádné sektě nejsem. Je to jen o správné znalosti Písma a nevytrhávání z kontextu a nevymýšlení si nějakých přídavků ke zjevení Písma.
Jinak hlavním znakem sekty je vláda člověka nad svědomím druhého člověka. Tento znak řkc naplňuje v hojné míře. Takže s tím označováním druhých za sektáře bych byl v Tvém případě opatrný.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 11:28:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slepý mi snad chce vyprávět o duze?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 02. září 2015 @ 12:12:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opět jsi nezklamal. Typický Standa nafouknutý svou pýchou. Jen kopíruješ postoje a myšlení vaší sekty o ostatních věřících.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:08:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty mi vytýkej pýchu!  Zatímco vy přímo přetékáte pokorou!   :-)


Když něco dopravdy ve svých zmatcích a výmyslech nemůžete pochopit, tak se chytíte osvědčeného záchranného lana vaší "argumentace":  "Ale přirozený člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože musí být posuzovány duchovně.
Kdo však je duchovní, posuzuje všechno, sám pak není posuzován od nikoho."


Tato část Božího slova se pro mnohé z vás stala "příjemným šimráním v uších". 
Tomu zase já říkám slepá pýcha!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 19:29:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, Ty jsi si asi nevšiml, že já jsem Ti pouze sdělil od koho jsem se dozvěděl nejvíc o katolické víře. Žádné invektivy. A hned od Tebe slyším, že jsem slepý a že používám místo argumentace verš, který jsem já tady nikdy nepoužil jako argument. To totiž v diskuzi žádný argument. V diskuzi se argumentuje fakty a důkazy z Písma. Jenže jsi to právě Ty, kdo tady nejvíc používá místo argumentů(když mu dojdou) invektivy a povýšený postoj hrdého katolíka - nás je nejvíc, vy jste nuly a my víme vše nejlíp. Jako kdyby pravda záležela na počtu lidí jí věřících. Všeobecně známá katolická pýcha  s Tebou tady cloumá každou chvíli. Proto jsem Ti napsal, že jsi opět nezklamal. Jestli o tom nevíš, tak už jsi s tím tady pověstný. Jedno Ti určitě stále nedochází: Ježíš není římský katolík a člověk nemusí být římským katolíkem, aby Ježíše osobně znal. Na to potřebuje jen jediné: pustit ho do svého srdce, přijmout jeho Ducha a poslouchat ho více nežli lidi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 09:41:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud jsi ty osobně ten verš nepoužil, to tě ctí.
Stojíte zde však proti mě v jednotné frontě a nechtěj po mě, abych si pamatoval úplně u každého, co kdo proti mě použil a kdo ne.

Tvrdit ovšem, že katolické učení je v něčem nebiblické - to je určitě znakem duchovní slepoty. Za tím si stojím.




Určitě člověk nemusí být římským katolíkem, aby Ježíše osobně poznal.

Nic takového bych nikdy netvrdil, tak nerozumím, proč zrovna mně tímto argumentuješ.

Ale pokud křesťan chce prožívat společenství Ježíšovy církve v plnosti Ježíšových darů církvi, nejde to bez osobní účasti na společenství katolické (nikoli však jenom římskokatolické) církve.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 11:53:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale pokud křesťan chce prožívat společenství Ježíšovy církve v plnosti Ježíšových darů církvi, nejde to bez osobní účasti na společenství katolické (nikoli však jenom římskokatolické) církve.

Stando, nějak jsem si nevšiml(a nejsem rozhodně sám), že by v řkc byla plnost duchovních darů o nichž píše apoštol Pavel. To si bohužel jen namlouváte a pletete si své svátosti s duchovnímy dary milosti. Jinak nevím, jak jsi přišel na to, že nemám účast na společenství všeobecné, čili katolické, Kristovy církve. 
 
A to, že "proti Tobě" stojíme v jednotné frontě není tím, že bychom se proti tobě spikli(vždyť se ani neznáme jinak než z GS), ale tím, co Ti zřejmě nedochází a nebo si to nechceš připustit: Existuje duchovní jednota Božích dětí v základních věcech víry, nezaložená na katechizmu jako u vás, která je dána působením Ducha svatého v našich srdcích. A tak, aniž bychom se osobně znali a chodili do stejného společenství, máme v základních otázkách víry jednotu a nepotřebujeme před psaním každého příspěvku koukat do jakéhosi katechizmu. Místo katechizmu máme Písmo. A pamatuj si: nikdo z nás nestojí proti Tobě(to by vypadalo jinak), ale proti Tvým nebiblickým postojům a filozofickým myšlenkám, které tady tak rád prezentuješ a omíláš stále dokola.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:49:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V otázkách víry nemáte ani tak jednotu (to se zde občas projeví třeba nad otázkami, zda je člověk po smrti  při vědomí či nevědomí),
jako vás spíš spojuje jednotný postoj antikatolicismu - přetrvávající postoj historických postojů, tak charakteristických pro Českou kotlinu.


Účast na společenství katolické církve nelze mít ve stádě bez pastýře - bez právoplatného biskupa s pověřením od Krista skrze nepřetržité apoštolské vkládání rukou napříč dějinami.


Existuje "duchovní jednota" založená na souboru obecně přijímaných herezí (otázka znovuzrození pouze z Ducha a bez vody, ignorace Kristem ustanovené služby církve pro apoštoly (J 20,21-23) a další a další...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 19:26:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V otázkách víry nemáte ani tak jednotu (to se zde občas projeví třeba nad otázkami, zda je člověk po smrti  při vědomí či nevědomí),

Stando, jestli jsi si nevšiml, tak já jsem mluvil o jednotě v základních věcech víry. Jestli učení o tom , jak je to po smrti těla, považuješ za základní věc víry, tak jsi stejně ujetej jako místní adventisté, akorát máš jiné představy než oni.

jako vás spíš spojuje jednotný postoj antikatolicismu - přetrvávající postoj historických postojů, tak charakteristických pro Českou kotlinu.

A zkusil jsi se někdy zamyslet nad tím, proč toto odmítnutí katolicizmu v české kotlině vzniklo?(A nejen v české kotlině)
Připadáš mi jako člověk, který spadnul do močůvky a který se strašně diví, proč od něj všichni utíkají.
Prostě normální věřící, kteří se osobně setkali s Kristem a žijí v něm a skrze něj své životy, vidí katolicizmu prázdné, falešné a bezduché náboženství bez moci proměnit člověka.

Účast na společenství katolické církve nelze mít ve stádě bez pastýře - bez právoplatného biskupa s pověřením od Krista skrze nepřetržité apoštolské vkládání rukou napříč dějinami.

To je jedna z herezí, kterou se tzv. katolické církve pokouší si zajisti poslušnost svých oveček. Jenže v tomto případě zapomínáš na svůj jinak oblíbený verš, který často používáš když už nevíš kudy kam: Bůh si může, když bude potřeba, své biskupy povolat i z kamení. A to také v průběhu dějin dělal a dělá. A tak jako se odvrátil od židovských synagog, tak se odvrátil i od řkc, protože se zvrhla stala nevěstkou.
V Písmu nikde není řečeno, že dary a povolání se předávají jen skrze vzkládání rukou a že je to nezbytná podmínka.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 11:32:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, pokud je třeba Willy přesvědčen, že sám je bohočlověk, tak to považuji opravdu za věc ve víře docela základní.

Pokud sborem tvrdíte, že jste se znovuzrodili jaksi mimo křest, tak to také považuji za věc hodně ujetou od skutečnosti, za nepochopení základů víry.
A tak bych mohl pokračovat.



..." Bůh si může, když bude potřeba, své biskupy povolat i z kamení. A to také v průběhu dějin dělal a dělá."...

Jak lehce si člověk "upraví" Boží slovo podle svého přání!


(Mt 3,9)
A nemyslete, že si můžete říkat: Abrahama máme za otce. Říkám vám totiž, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení.

Pán Ježíš zde ve skutečnosti hovoří o nás, o křesťanech původem nikoli z vyvoleného národa, ale původem z pohanství. Milostí (obléknutím do Krista ve křtu)  vzbuzuje duchovní potomky Abrahámovy i z pohanského "kamení".


Pán však ustanovil jenom  jednu  všeobecnou (katolickou) apoštolskou církev.

Tato církev byla posvěcena Duchem svatým o Letnicích a od té doby stále žije, stále a bez přerušení trvá. Stále v ní působí živý Duch svatý.  Kristus ještě za svého pozemského života ustanovil svých dvanáct apoštolů, ustanovil také pro určitý konkrétní druh služby i jiné učedníky. Dal jim moc Ducha svatého odpouštět hříchy, vyhánět zlé duchy a uzdravovat každou nemoc. I když to snad není nikde explicitně zaznamenáno, předal jim tuto moc také zcela zřejmě vkládáním svých rukou. Tento způsob předávání moci Ducha svatého po půstu a modlitbách skrze vkládání rukou  si apoštolové jenom tak nevymysleli, nevycucali si ho z prstu - byli Kristem takto vyučeni jednat.
Proto je církev apoštolská, že služba v ní se předává v autoritě Ducha svatého už od apoštolů, skrze vkládání rukou od těch, kteří už dříve byli touto službou také pověřeni.

Také na apoštola Pavla, i když jej si přímo Pán vybral za apoštola zcela mimořádným způsobem, byly vloženy ruce Pánových učedníků pro pověření ke konkrétní službě v církvi - hlásat evangelium (Sk 9,17; Sk 13,2-4).


Nikdy v průběhu dalších dějin si Pán nikoho nepovolal bez toho, aby na něj byly vloženy ruce následníků apoštolů - biskupů. Moc Ducha svatého ke konkrétní službě se v církvi Kristově předává vždycky skrze vkládání rukou. (Sk 6,3-6)




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 07:14:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Moc Ducha svatého ke konkrétní službě se v církvi Kristově předává vždycky skrze vkládání rukou. (Sk 6,3-6)

  Ne vždy. Už ve skutcích apoštolů je několik příkladů, kdy přijali lidé moc Ducha svatého, aniž by na ně nekdo vkládal ruce a to se samozřejmě dělo v dejinách Kristovy církve vícekrát.

  Co se proti tomu předává ve skutečnosti vzkládáním rukou v římskokatolické církvi, je možné si přečíst například v tomto autentickém svědectví římskokatolického kněze či se zeptat kohokoliv z římských katolíků na skutečnou realitu biřmování, kterým prošel.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:50:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ne vždy. Už ve skutcích apoštolů je několik příkladů, kdy přijali lidé moc Ducha svatého ..."...


Zase jenom neurčitě mlžíš.


Já však hovořil konkrétně o moci Ducha svatého předávané skrze vkládání rukou pro určitou konkrétní duchovní službu v církvi  (noví biskupové, diakoni, jáhni a pod.).

To je trvalá praxe církve od úplného začátku.

Nemusíš uvádět hned "několik příkladů", stačí když uvedeš třeba i jeden jediný, kdy moc Ducha svatého ke službě v církvi nebyla předána skrze vkládání rukou.

Nenajdeš jediný takový případ.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 19:39:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zase jenom neurčitě mlžíš.

  Zase jen osobní invektiva? Na nic víc se nezmůžeš?


Já však hovořil konkrétně o moci Ducha svatého předávané skrze vkládání rukou pro určitou konkrétní duchovní službu v církvi 

  Já samozřejmě také. Jen jsem psal o Kristově církvi, ne o ŘKC. K tématu, o kterém jsi psal ty, k ŘKC a co se v ní předává, jsem dával odkaz na autentické svědectví kněze. Dával jsem ho proto, že vím, že takové svědectví není jediné a že to, o čem ten kněz svědčí, se stává častěji.


Nenajdeš jediný takový případ.

  To určitě ne a ani nemusím nic takového hledat. To jsou příklady, které jsou notoricky známé každému, kdo si knihu skutků přečetl alespoň jednou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:51:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."To jsou příklady, které jsou notoricky známé každému, kdo si knihu skutků přečetl alespoň jednou."...


Co ti tedy brání uvést alespoň jeden jediný konkrétní a přímý odkaz a místo toho nabízíš jen obal slov - nic neříkající vatu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 09:55:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Vůbec nic, Stando. Jakmile to někoho bude zajímat, rád to uvedu včetně odkazů do našeho učení, případně i historických příkladů z reálného života Církve.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 10:46:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže zase jen omáčku a žádný konkrétní odkaz na Skutky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 15:00:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, nějak jsem si nevšiml(a nejsem rozhodně sám), že by v řkc byla plnost duchovních darů o nichž píše apoštol Pavel. To si bohužel jen namlouváte a pletete si své svátosti s duchovnímy dary milosti.

  Ahoj Karle.

  To sis nevšiml dobře. 

  Byl jsem v ŘKC přes dvacet let na na plnost duchovních darů jsem tam nenarazil - jen na dary duševní, bylo tam docela dost chytrých, duševně nadaných jedinců. Když jsem se stal křesťanem, tak jsem plnost duchovních darů začal v ŘKC velmi intenzivně hledat a ani po roce hledání na mne známých místech (kterých bylo asi 10) jsem na ni nenarazil - zato jsem při tom hledání narazil na několik docela "zajímavých" komunit ;-) Ale o těch radši psát nebudu.


  Ale dnes už znám i římskokatolické komunity, které mají plnost darů Ducha svatého, předávají tu Boží moc ke spasení a žijí totéž co my ve věcech, o kterých se tu bavíme.


 Ani já nestojím proti oku, ale když mu pokládám jednoduché otázky na jeho život, na to, co prakticky žije a jak uvažuje, vnímám, že tomu zřejmě rozumí jako útok na sebe, jako bych stál proti němu, že ty otázky bere jako opozici - a to mu přitom neberu, co žije, jen se ptám.

  Stejně tak s tebou: Rozumím mnoha věcem podobně a zažil jsem podobné věci, které tu popisuješ, stejně jako ty věřím písmu. Podobně jako ty jsem mnoho věcí z písma zažil na vlastní kůži, vím tedy, o čem učedníci, apoštolové a proroci psali, o čem mluvil Bůh.

  Tonik


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 19:06:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No vidíš Toníku, a Standa to bere jako náš útok proti němu. Je mi ho někdy líto.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 23:54:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Willy.

  Mám podobnou zkušenost, tedy že většinu lidí od ŘKC odrazuje pokrytectví, rozdíl mezi slovy a skutečnou realitou. Mne osobně tohle neodradilo, protože jsem byl součástí toho pokrytectví, ale odradilo mne právě učení ŘKC a jeho praktické účinky na lidi.

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 02. září 2015 @ 00:01:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím, Toníku, já zase  tolik zkušeností s katolicizmem díky Bohu nemám, ale stejně to v tvém případě byla veliká Boží milost a milosrdenství, že se ti dal Bůh v Kristu poznat, takový jaký je se vším všudy, co k tomu patří a ještě se ti dá poznat s tím, co zbývá, poněvadž není hotovo. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 21:52:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Přesně tak. Díky, Willy za požehnání. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 02. září 2015 @ 21:59:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rádo se stalo, Toníku. :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 00:05:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Standa nemění názory ani neobjevuje nic nového, on jen bytostně musí být v opozici, protože nekatolík přece nemůže mít pravdu a on už je tak daleko, že by mohl být učitelem. Proto nemůže připustit, že by se mohl mýlit. :))

  No, pro mne je docela překvapení, že někdo, kdo se trváří jako římský katolík tady statečně oponuje tomu, když lidé dali život Pánu Ježíši, propaguje "svobodu hřešit" a píše v těchto věcech přesný opak než jeho aktuální papež. Nečekal bych to. 


Hádky se Standou mají jen ten smysl, že ostatní, kteří přijdou na GS mohou porovnat jednání a myšlení bigotního římského katolíka a myšlení normálních lidí patřících Pánu a žijících s ním. 

  Přesně tak. GS je celkem dobře k nalezení jak na google, tak na seznamu a je dobré, když se lidé seznámí i s tím, jak se římští katolíci dívají na základní témata křesťanství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:14:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak  římští katolíci rozumí křesťanskému učení, je poměrně dobře vysvětleno ve více, než dvou tisících bodech našeho katechismu.

Každý se o tom může přesvědčit.

http://www.katechismus.cz


Pokud ti snad připadá, že já a papež jsme v něšem v rozporu, máš zcela konkrétní možnost pomocí tohoto katechismu mě usvědčit z omylu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 19:26:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud ti snad připadá, že já a papež jsme v něšem v rozporu, máš zcela konkrétní možnost pomocí tohoto katechismu mě usvědčit z omylu.

  Proč bych to dělal, Stando? Ještě ses nevyjádřil k tomu, když ses ty sám usvědčil z omylu a oponuješ tomu, že člověk patří Bohu a je správcem svého života, což jsi tu před nějakou dobou sám psal. 

  Stando, stále máš zase možnost odpovědět na pár jednoduchých otázek po tvém životě, které jsem ti položil a které zůstaly bez odpovědi.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:51:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvrdil jsi, že já a papež jsme v něčem v rozporu. Bylo by minimálně slušností uvést konkrétní případy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 13:52:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  To by jistě bylo, Stando. Proto jsem to také vícekrát udělal a teď čekám na tvé odpovědi k tématu - odpovědi na mé otázky, kterým se zatím vyhýbáš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 23:21:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mé postoje  jsou v tomto docela kozistentní.

To jenom vy máte zmatek v duši a vytváříte si  ve zlobě nesprávné závěry.



Mé srdce patří Kristu, protože jsem se rozhodl mu je dávat. Tato skutečnost je však pravdivá jen dotud, dokud toto své předsevzetí životem pravdivě naplňuji.  Každým hříchem se stávám jak Bohu, tak i svému předsevzetí nevěrným.

Přesto majitelem mého srdce z principu nikdy nemůže být Kristus, ale majitelem svého srdce jsem pořád  já sám.


Není žádný "lid, který patří Bohu" jinak, než jenom ve svém dávání se ve vztahu. V okamžiku hříchu Bohu nepatříš, protože právě v tomto okamžiku se mu nevydáváš..


Proto mohu klidně souhlasit s tvrzením, že křesťan patří Bohu (skrze svůj vztah věnování sebe sama Bohu, svým předsevzetím Bohu patřit) - pokud ovšem tento stav  trvá.

Pokud jako majitel svého srdce toto své předsevzetí porušíš, v tom okamžiku se Bohu nevydáváš a svůj vztah s Bohem jsi přerušil. Už mu v živém vztahu nepatříš.



Kdo můžeš pochopit, pochop!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 23:57:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak jako Pán Ježíš zemřel jednou a to jednou provždy, tak i ten, kdo Mu vydá svůj život, Mu jej vydává jednou provždy. Neexistuje něco jako každodenní každotýdenní každoměsíční vydávání srdce Bohu. Skutečnost, že jsme někdy nevěrní, neposlušní, že jsme ve starém Adamovi a ne v Duchu, na tom nic nemění, protože Bůh je věrný, ví, jestli a jaké rozhodnutí jsme ohledně našeho života udělali a bere nás za slovo. Pak ovšem existuje něco jako nové zasvěcení se Bohu, znovu se  vydání Bohu, které je však jen potvrzením a obnovením toho prvního původního rozhodnutí. Bůh ví, že nejsme dokonalí a svatí jako On sami v sobě, nýbrž v Kristu, tzn. ne svým momentálním stavem, ale postavením, jaké v Kristu máme. Spolupracujeme-li s Bohem na našem zdokonalování, zbožšťování a zesynovšťování, na načí proměně pak nás zdokonalí. Problém je, když e Ním nespolupracujeme, ať už proto, že nevíme jak nebo proto, že s Bohem spolupracovat nechceme, že nejsme ochotni zaplatiti cenu následování Krista, tj. nechceme zapřít sami sebe, nechceme nést náš kříž, protože milujeme sebe nebo někoho či něco jiného víc než Pána Ježíše Krista, takže Ho nejsme hodni, nejsme Jeho učedníky a prohráváme ten boj, zápas o tu nejsvětější víru., jak píše Juda: Milovaní, když jsem vynakládal všechnu píli, abych vám psal o naší společné záchraně, pokládal jsem za nutné vám napsat povzbuzení, abyste vytrvale zápasili o víru, která byla jednou provždy svěřena svatým. Vy však, milovaní, budujte se ve své nejsvětější víře, modlete se v Duchu Svatém, zachovejte se v Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista k věčnému životu. Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 07:31:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mé postoje  jsou v tomto docela kozistentní.

  To je jistě logické. 

  Sám píšeš: "Křesťan svůj život neprodává, nekšeftuje s ním. Je si vědom, že mu ani nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem. Svěřujeme Bohu své životy v lásce a dětinské důvěře, že on svou milostí napraví, co jsme v životě pokazili." ale když to napíšeš, je to pro tebe docela logicky a konzistentně "Zbožná vyčpělá fráze" a zároveň to jsou "Hloupé, rádobyzbožné řečičky", protože "majitelem tvého srdce z principu nikdy nemůže být Kristus, ale majitelem tvého srdce jsi pořád ty sám." 

  Je alespoň dobře, že jsi v diskuzích zjistil, co křesťané dělají a proč. 


  Vy jste "hříšníci", jak dobře píšeš v článku, jste "církev" hříšníků, jmenujete se tedy logicky po vašem pánu, který vás vlastní, a poctivě to napíšeš, neskráváš to. Hřích vám také brání, aby majitele vašeho srdce byl Kristus. Proto nemůžete být "Kristovci" a mít jméno po Něm. Dokud nepřijde Boží evangelium, aby vás z vašeho stavu vysvobodilo, byte to nadále tak, jak o sobě píšeš.



V okamžiku hříchu Bohu nepatříš, protože právě v tomto okamžiku se mu nevydáváš..

  Stando, samozřejmě chápu, vaše uvažování není složité. Jsem už zvyklý, že když ti "dojde dech" jak se ty sám zamotáváš do tvých dialektických kliček, začneš si podle toho, co ty zám žiješ, vymýšlet nesmysly o druhých, to je vaše běžná praxe. 

  Rozumím, že stále píšeš o tobě, protože o mne toho moc nevíš jak si nečteš mé příspěvky a domýšlíš do nich, co v nich není, nemůžeš tedy vědět, co ve skutečnosti žijeme my, oponuješ jen lživé představě o nás, kterou sis ty vytvořil ve tvé hlavě z tvého vlastního života.

  Jak to popisuješ, máte velmi nesnadný život, když vaše srdce nemůže patřit Kristu. Nebudu se tě ani ptát, zda ti vyhovuje, v čem žiješ, protože vím, že některé otázky na tvůj život jsou pro tebe tabu a nesmíš si je pokládat.


  Dám ti jiný jednoduchý dotaz: 

  Když ty jako hříšník Bohu nevydáváš své hříchy, co tedy prosímtě ty s těmi hříchy děláš?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 10:45:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
naopak je ze tvých komentářů zcela zjevné, že nerozumíš z toho vůbec ničemu.

Hříchy neodevzdávám Bohu v okamžiku jejich spáchání, ale až v okamžiku, kdy si je uvědomím a kdy z nich učiním pokání.



Toto všechno jsou věci ti tak vzdálené, že je zbytečné je s tebou probírat.
Nejsi totiž ve stavu, kdy bys je mohl pochopit.

To ale neznamená, že jen proto jsou snad méně pravdivé.


My jsme církví hříšníků - a jmenujeme se po svém Pánu (jmenujeme se totiž kristovci), který jediný má moc vzít nám naše hříchy na sebe a tak nás zachránit od věčné smrti bez Boha.



Hřích nám nebrání, abychom své srdce z vděčnosti dávali Kristu a byli jím neustále obnovováni.

Není to ani hřích, kdo by nám zabránil, aby majitelem našeho srdce byl Kristus - ale brání nám tomu samotná skutečnost toho, jakými nás Bůh stvořil: Nerozhoduje za nás Kristus - naše srdce je srdcem naším!
Rozhodnutí našeho srdce pro cokoliv totiž vycházejí přímo z nás, z naší osobní identity člověka
. To my, svým vlatsním rozhodnutím, máme možnost Krista následovat, Krista poslouchat, Krista milovat.

Tímto samým rozhodnutím vlastního srdce však máme také možnost zvolit třeba i opak. A děláme tak my všichni (včetně tebe) pokaždé v tom okamžiku, když zhřešíme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 16:47:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahojte, Tondo a Stando,

jen bych se Vás chtěl zeptat, trošičku mimo diskuzi, co máte na mysli, když hovoříte "o vydávání svých hříchů (Bohu či komu)". Co znamená to "rčení". Samozřejmě ten slovní výraz nečtu poprvé (či slyším), ale nějak jsem mu nikdy neporozuměl. Zajímá mne, jak se to vlastně dělá - odevzdat své hříchy někomu. :o) Zřetelně jsem v tom stavu, kdy to nemohu pochopit a ani si to představit. Jsem tele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 09:15:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Tele.

  To musíš na Standu, jestli jsem ho dobře pochopil, tak Bohu vydává kousek po kousku svůj život v každém okamžiku, ale hřích mu nevydává, nebo ten hřích nevydává v každém okamžiku, ale nějak "separátně", zvlášť v jiném okamžiku. Co to pro něj znamená a proč to tak dělá a zda mu to funguje, nevím, protože na otázky po svém životě neodpovídá.


  Mohu napsat o sobě, jak tomu rozumím. Z toho, co píšeš ty bych tak trochu odhadl, že tomu rozumíme v mnohém podobně, ale třeba ne. 

  Rozumím tomu tak, že člověk byl stvořen pro Boha a Bůh je tu pro člověka. Bůh dal člověku velikou míru svobody, ve které může svůj život žít. Rozumím tomu tedy tak, že lidské rozhodnutí a svoboda má velmi důležitou roli v životě člověka. Rozumím tomu tak, že Bůh člověka v jeho rozhodnutích podporuje, stojí za ním, je s ním, že za lidskými rozhodnutími je Bůh. Tedy v těch, které jsou Boží vůlí.

  Hřích a vzpoura pak člověka vzala Bohu, dostala člověka do stavu, kdy patří té vzpouře a hříchu, je hříšník, má jméno po svém pánu (Třeba alkoholu, droze, smilstvu, krádeži, nenávisti, náboženství, nečistotě, ...) Ježíš vzal tuhle vzpouru, ten hřích, na sebe a v něm se Bohu vrací to, co mu patří. V něm je zpátky ta svoboda od hříchu, schopnost si vybírat, rozhodnout se, věřit, nebát se, mít naději, nebýt sám...

  Když se tedy ke mne dostala ta svoboda v Pánu Ježíši, porozuměl jsem jí automaticky ne tak, že jsem "svobodný od Boha", ale že jsem "svobodný pro Boha", že ten můj život je pro Boha. Že nás Bůh vykoupil zpět pro sebe. Že když "vydávám celý svůj život Bohu", jen přijímám nápravu k počátečnímu stavu, který byl hříchem narušen. Když jsem vydal ten život Bohu, rozuměl jsem tomu tak, že jsem Bohu vydal celý život: Tedy nejen to "silné" a "zdravé", ale zvláště to, co je "slabé", "nemocné". Když jsem vydával život Bohu, dělal jsem to právě pro to druhé, tehdy jsem Boha samozřejmě ještě neznal, vydával jsem Bohu celý život právě kvůli hříchu, právě kvůli tomu, že jsem si uvědomoval stav bezbožnosti, bez Boha, v temnotě a prázdnotě. Dnes už mám po letech, díky tomu, že jsem Boha poznal, samozřejmě dost jiný pohled.

  Tím "vydáním života Bohu" (celého života, včetně hříchů a slabostí) tedy rozumím rozhodnutí člověka přijmout smlouvu v Pánu Ježíši Kristu a přijetí té smlouvy.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 00:16:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, jen aby si nàs, jak si tu notujeme, nepletli, ze tele je cizinec. Naopak by to znělo vtipněji. :O)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 10:50:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vydávat své hříchy Bohu ve smyslu znamená učinit ze hříchů pokání, vyznat své hříchy Bohu a církvi, litovat jimi způsobeného zla a napravit, co napravit jde a jsem schopen a učinit předsevzetí změnit do budoucna svůj život, obrátit se k Bohu.


V takovém případě jsou člověku pro Kristovy zásluhy hříchy odpuštěny -  odevzdali jsme je Kristu skrze tuto službu církve (J 20,21-23) a jeho krev smyla naše hříchy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 07:49:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
naopak je ze tvých komentářů zcela zjevné, že nerozumíš z toho vůbec ničemu.
  Jasně, Stando. Chápu, že ti zase nezbývá nic jiného, než si vymýšlet nesmysly o mne. Ale už jsem ti mnohokrát psal, že nežiji to, co vy a neuvažuji tak, jak vy. Pokud mi tedy přičítáš váš styl života, jsi v omylu, a pokud to přes upozornění píšeš do diskuze, jsi lhář


  Co kdybys odpověděl a napsal něco k tématu o tobě?


  Je fakt, že nerozumím, když jsi naprosto souhlasil s tím, že nepatříme sami sobě, ale patříme Bohu, a pak píšeš "Křesťan si je vědom, že mu život nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem." a dnes, po letech, je pro tebe stejné téma "Hloupé, rádobyzbožné řečičky" či "nesmyslné výroky". 

  Nepřipadá mi logické, aby jeden a ten samý člověk tvrdil, že tu "argumentuje konzistentně" a pak svoje vlastní slova či to s čím "naprosto souhlasí" nazval "hloupými, nesmyslnými rádobyzbožnými řečičkami".

  To ses, jako obvykle, zamotal do tvých kliček, do kterých se sám snažíš zamotat, abys demaskoval co je římské katolictví zač a co dělá s vaším svědomím a s rozumem lidí?

  Nebo jsi za ta léta změnil názor, konvertoval, a to, s čím jsi před lety v křesťanství naprosto souhlasil, je už pro tebe dnes pohoršení a proto tak odporuješ?

  Nebo je nějaký jiný důvod, proč jsi tak otočil? 


My jsme církví hříšníků - a jmenujeme se po svém Pánu (jmenujeme se totiž kristovci), 

  A co tedy vy konkrétně, Stando: Jste vy hříšnící, máte jméno po hříchu, nebo jste Kristovci a máte jméno po Kristu?




Tímto samým rozhodnutím vlastního srdce však máme také možnost zvolit třeba i opak. 

  To chápu. To tu píšeš často. Ani se tě nebudu ptát, zda ti tento váš stav a to vaše rozhodnutí vyhovuje, protože vím, že tato otázka je pro tebe tabu a vždycky se jí vyhneš. Určitě vám vaše rozhodnutí neberu, chápu, že jste si to vybrali svobodně, nebo se to alespoň omylem domníváte.


  Stando, člověk je stvořen pro život s Bohem. Je stvořen pro Krista. Pro Pána Ježíše Krista. Pokud se člověk rozhodne, že bude bez Boha, říkáme tomu "minutí se cíle pro který byl člověk stvořen", zkráceně "hřích". A hřích brání člověku, aby byl se skutečným, živým Bohem: I když si sám namlouvá, že s Bohem je a stvoří si k tomu vlastníma rukama nějakou podobu boha, aby se ve svém stavu ujistil.
 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 11:09:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ani se tě nebudu ptát, zda ti tento váš stav a to vaše rozhodnutí vyhovuje, protože vím, že tato otázka je pro tebe tabu a vždycky se jí vyhneš. ... Pokud se člověk rozhodne, že bude bez Boha, říkáme tomu "minutí se cíle pro který byl člověk stvořen", zkráceně "hřích". A hřích brání člověku, aby byl se skutečným, živým Bohem: I když si sám namlouvá, že s Bohem je a stvoří si k tomu vlastníma rukama nějakou podobu boha, aby se ve svém stavu ujistil."...



Na tvou otázku nereaguji, protože je svojí podstatou už zvrácená, předpokládá totiž u mne neexistující (virtuální) stav jakéhosi trvalého neměnného rozhodnutí. To je totiž u každého člověka jen iluze. My totiž všichni (včetně tebe) býváme svým předsevzetím i nevěrní.
Ze slabosti, z pohodlnosti, ze sobectví a nelásky - z náklonnosti ke hříchu.

Přiznat si tuto svoji bídu, tento svůj skutečný stav, je prvním krokem k návratu z virtuálního světa do světa skutečného.
A tento tvůj zatím stav virtuálity, ze kterého vyšla tvá otázka, jsi dále přiléhavě popsal: " A hřích brání člověku, aby byl se skutečným, živým Bohem: I když si sám namlouvá, že s Bohem je a stvoří si k tomu vlastníma rukama nějakou podobu boha, aby se ve svém stavu ujistil.".."



..."My jsme církví hříšníků - a jmenujeme se po svém Pánu (jmenujeme se totiž kristovci), 

  A co tedy vy konkrétně, Stando: Jste vy hříšnící, máte jméno po hříchu, nebo jste Kristovci a máte jméno po Kristu?"...

My hříšníci  máme jméno (konkrétně) po Kristu, protože on je Beránek, který snímá naše hříchy.



Taky mám k tobě podobnou otázku, jakou jsem položil i teleti:

Jestliže jsi dal své srdce Bohu (a Bůh je prý nyní jeho majitelem - člověk by  čekal, že když tvé srdce už prý má Bůh, už ho logicky nemáš ty), co vlastně jsi dal své ženě (a svým dětem) - když už to své srdce nemáš, nevlastníš ho? Jakou náhražku za své srdce poskytuješ jim?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 01. září 2015 @ 16:01:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Stando,  
Tážeš se:  Taky mám k tobě podobnou otázku, jakou jsem položil i teleti: Jestliže jsi dal své srdce Bohu (a Bůh je prý nyní jeho majitelem - člověk by  čekal, že když tvé srdce už prý má Bůh, už ho logicky nemáš ty), co vlastně jsi dal své ženě (a svým dětem) - když už to své srdce nemáš, nevlastníš ho? Jakou náhražku za své srdce poskytuješ jim?

Jen na okraj, tu otázku, pokud jsem se díval dobře a nepřehlédl jsem, jsi nepoložil nikde před tím mně, ale Karlovi (bylinovi). To ale není důležité. Jen si nás dva tak nějak zase nepleť.

Jinak znovu, opět okrajově, zdůrazňuji, že jsem už psal, že v tomto pojetí se liším poněkud od jiných. Já jsem své srdce (můj život včetně sebe sama) Bohu nikdy nedal, ale spíše jsem mu je vydal zpět, odevzdal mu, co jsem si přivlastňoval a považoval za zcela své, na co mám já jediný právoplatný nárok. Nicméně nakonec uvažujeme stejně, že my nepatříme sami sobě a tedy ani náš život či naše srdce a vše co máme, nepatří nám samotným.

Na tvou tzv. logickou otázku, odpovídám, že mi přijde převelice nelogická, nebiblická a zcela nepraktická. Nebiblická je v tom, že písmo jasně svědčí na mnoha místech, že sobě sami nepatříme (Mal3,17;Ř14,7-9;Mk9,41;1K3,3.16.23;2K5,15; 1K6,19;2K8,5;2K11,2;Ga5,24;1Pt1,2;1Pt2,9; 2K10,12; Ju1,12). Nelogická v tom, že si myslíš, že když své srdce dáš Bohu, už jej nemáš. A zcela nepraktická v tom, že si myslíš, že když dáš srdce Bohu, nemůžeš jej už dát někomu jinému. Chceš odpověď na otázku tak zmatenou a zmatečnou, že si na ni musíš asi odpovědět sám, a není vůbec divu, že si na ni odpovídáš tak, že ve tvé logice do ní pokládáš to, že už žádné srdce nemůžeš mít, když jsi jej dal už Bohu, a že nyní své ženě vlastně už nemůžeš dát nic, jen nějakou náhražku svého srdce. Tedy máš za to, že své srdce musíš vlastnit, abys jej mohl dávat, a musíš si ho znovu brát, abys jej zase mohl dávat. Logickou odpovědí na tvou logickou otázku pak by byla kontra odpověď, že tvé srdce, které jaksi dáváš průběžně se jaksi umenšuje kousek od kousku, nebo jej jaksi dáváš a k předání ho ještě nedošlo.

Nedávno jsi mi dal odkaz do biblického slovníku Adolfa Novotného, že. Tak nějak jsem si myslel, že jsme se shodli na tom, že srdce označuje to, jakým člověk je. A já ti znovu píši, že to jakým je člověk, to člověk je. Až si uvědomíš, že pokud jsi sebestředmý, pak své srdce nikomu dát nemůžeš, a že pokud své srdce považuješ za své vlastnictví, tak jsi ho také nikomu dát nemohl, pak třeba i zjistíš, že dát někomu své srdce neznamená již nebýt svůj, ale znamená to nebýt sám sobě, ale být někomu. A jestli si toto uvědomíš, pak budeš vědět také, že pak již už nemůžeš být sobě sám, ale sám někomu. A třebas také i zjistíš, že se pak tvé srdce proměňuje podle vůle ne tvé, ale toho někoho, a tedy už nebudeš jednat, jak ty sám chceš, ale tak, abys jednal v souladu s vůlí toho někoho, a jestli i tak se ti moc do toho nechceš, jeho vůli se podvolíš. Možná i nakonec ti dojde to, co znamená milovat Boha a patřit mu a být jeho vlastnictvím.

A jestli tedy chceš i tak odpověď na tu tvou logickou otázku, pak věz, že jsem své srdce Bohu vydal a odevzdal, a nyní dávám to nové srdce, které jsem od Něho dostal, a to jsem také vydal své ženě a svým dětem, a všem které miluji a milovat budu. A přesto mi žádné srdce jaksi z těla nevypadlo. Já byl své ženy, ještě dříve než se stala mou manželkou, a já v Boha a Bohu nevěřil. Své srdce jsem ji dal už tehdy, a přesto je to srdce nyní jiné než tehdy.

Ty tu pořád píšeš o nějakém tom virtuálním a reálném světě. A tak věz, že ten NÁŠ virtuální svět je světem duchovním a ten TVŮJ REÁLNÝ SVĚT je světem tělesným. Vezmi aspoň trošičku rozumu do hrsti Stando. Vždyť dát někomu své srdce neznamená nic jiného, než tvé srdce pro toho někoho bije, a dávat mu je nic jiného, než že pro něho žije. Bije-li tvé srdce pro Boha, pak bez Boha nemůže žít, a nežiješ-li pro Něho, pak tvé srdce pro Něho nemůže bít. Pak již však tvé srdce tobě patřit nemůže, protože tobě nebije a pro tebe nežije. A že srdce označuje to, jakým ty jsi a kdo jsi, pak již ty nejsi sobě svůj a nepatříš sám sobě a nemůžeš ani jinak, protože tvé srdce patří tomu druhému a Bohu předně. Už nemůžeš jednat, jak sám chceš a žít pro sebe sama, a ani tomu už vlastně vůbec nechceš! A když jednáš jinak, bolí tě tvá vlastní zrada! Oči pláčou, srdce bolí, nitro se svírá, v hrdle se dusíš!

Stando, své srdce můžeš dát, komu chceš, aby se stalo toho jiného. Nebo si můžeš přiznat, že už dávno patřilo tomu jinému a nikdy nikomu jinému. Kdyby patřilo hříchu, pak bys jej kradl, abys jej mohl dát jako kradené Bohu, ale ono tvé srdce patřilo vždycky jen a jen Bohu! A můžeš si ho nechat, a chceš-li, jen průběžně dávat Bohu, ale z lásky, a já doufám, že jednou zjistíš, že ono tobě samému nikdy nepatřilo, a ani hříchu, ale Bohu. Ale můžeš ho i dávat hříchu, miluješ-li jej více než Boha. Koho miluješ, toho tvé srdce je. Avšak jednou se o něj přihlásí ten pravý vlastník, a co mu pak řekneš? Miloval jsem tě z celého svého srdce? Vždycky ono patřilo jen a jen Tobě, a lituji toho, když jsem zranil Tvou lásku a byl tvému srdci nevěrný? Nebo: miloval jsem Tě svým srdcem, ale ono vždycky patřilo jen a jen mně, a já se stále rozhodoval, a dával ti ho průběžně, a rozhodoval se a volil si mezi Tebou a hříchem.

Všechno to pro tebe mohou být jen prázdné fráze a rádobyzbožné řečičky, ale je to tvůj život, na kterém se zjevuje, zda ten tvůj život patří jen tobě, hříchu, anebo zda je Kristův. A my víme, že Kristus je Boží. On Otce miluje a z lásky k nám se za nás sám vydal Bohu až na smrt.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 01. září 2015 @ 23:10:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 11:50:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Vždyť dát někomu své srdce neznamená nic jiného, než tvé srdce pro toho někoho bije, a dávat mu je nic jiného, než že pro něho žije"....


A když toto samé říkám já vám, tak mi nevěříte!

Dávat své srdce znamená VZTAH jedné identity osobnosti i identitě jiné osobnosti. Přitom identita osobnosti každé této osobnosti stále zůstává! Identitu nelza darovat jinému do vlastnictví, ale identitu lze věnovat skrze trvalý vztah.

Proto nelze lidské srdce člověku odňat a vyměnit za jiné
- jak tvrdí třeba Toník, když bez porozumění cituje vytržený výrok proroka Izaiáše.!


Své srdce můžeš "dávat", ale stejně se ho nikdy nezbavíš! Stále za něj neseš odpovědnost, stále jsi to ty sám. To není nic, čeho by ses mohl zbavit, je to podstata tvé existence, tvého bytí. A to je dar od Pána, to bude patřit stále jen tobě. A ty rozhodneš, komu ho ve vztazích vydáš či nevydáš.



..." Pak již však tvé srdce tobě patřit nemůže, protože tobě nebije a pro tebe nežije."...


Právě proto, že své srdce vydávám Bohu, bije mě o to hlasitěji a o to víc jsem sám sebou! Z mého srdce nijak neubývá, ale naopak mohutní. O to víc se mohu darovat i svým bližním. A znovu, z mého srdce ani potom nijak neubývá, ale naopak přibývá.

Kdybych žil jenom pro sebe, mé srdce by bylo nejchudší. Když však žiji pro Boha, žiji i pro sebe (bohatnu v duchovních statcích)  - žiji pak i pro druhé.

Když ve mě žije Kristus, neznamená to, že já už nežiji, ale že žiji spolu s Kristem - ve spolupráci, ve společenství.
Pavlův výraz: "Nežiji už já (sám), ale žije ve mě Kristus" znamená ve významu právě toto výše řečené.

Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

I Pavel svůj život žil dál, ale spolu s Kristem život bohatší a plnější.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 18:50:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já už fakt Stando nemůžu! Prostě to snad vzdávám.

Ty jsi kdesi našel, (vím od koho zde), našel nové slovo "identita" a nyní zde s ním máváš jako toreador s červenou vlajkou před býkem. Objevil jsi nové slovo, kterým nahrazuješ jednou svou osobu a jednou své srdce.

Označuje srdce to jakým jsi, kdo jsi? Psal jsi že to tak nějak bude. Takže se tě ptám jakým jsi a kdo jsi!? Jsi stále ten Stejný Standa než jsi uvěřil, nebo jsi už jiný Standa. Jsi stále ten nevěřící, bezbožník, ten milovník hříchu, ten zatvrzelec vůči Bohu, ten sebespravedlivý, zlostník, nebo jsi už někdo jiný - ten podle Krista!? Já vím, že ty jsi křen jako dítě, tak nějak průběžně jsi asi uvěřil, vlastně jsi tedy žádnou změnu neprožil, a tak asi ani nemůžeš vědět, co to znamená, když se řekne, že mám jiné srdce. Já už nejsem to tele, jaké jsem dnes. Jsem stále tele, ale už nejednám jako dříve a neuvažuji jako dříve a netoužím po tom, co dříve a nevěřím tomu, co dříve. Jsem nový člověk! A nejsem sám! Jestli už tě konečně něco netrkne, pak tě asi potrkám sám! :o)

Když jsem v Kristu zemřel, zemřel jsem všemu, čemu jsem žil, a když jsem v Kristu vstal k životu, tak nyní žiji Kristu. Už tedy nežiji já, ale žije ve mne Kristus. Už nežiji pro sebe sama, ale pro Krista Pána! Nejednám tak jako dříve. Co je staré pominulo, hle je tu nové. Ten starý člověk ve mně zahynul a žije ten nový stvořený podle Krista. Žiji nyní nový život a přesto jsem od svého narození z matky nepřestal existovat.

Takže tedy došlo u tebe ke změně identity či ne? Došlo u tebe ke změně srdce nebo ne? Žije stále pro sebe sama, nebo pro Boha? Co asi způsobí proměnu lidského srdce? Ne-li to, že v něm žije Kristus a JÁ zemře? To tvé JÁ, JÁ, JÁ - to musí zemřít, aby zaznělo ON a jedině ON je můj život! A pak už nebudeš moci snad říci: že tvé srdce patří tobě a že patříš sám sobě. Patříš-li tomu bezbožníkovi, pak jsi jeho. Patříš-li Kristu, pak jsi Jeho.

Taky už nevím, co na tomto není jasné. A nevím, proč se divíš, že tvrdím něco jiného než ty. Ty nepíšeš, co já. Pokud jsi uvěřil, nemůžeš mít stejnou identitu jako nevěřící, kterým jsi byl.

tele



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 19:00:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:o) křen jako dítě .... to mělo být křtěn jako dítě. Ale zní to zajímavě. :o) tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 02. září 2015 @ 19:31:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Tele, pochop, oko nemusel uvěřit. Za něho uvěřili jiní.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 20:21:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná je příčina jen v tomto, jak varoval Mojžíš:

Hospodin vám však až dodnes nedal srdce, které chápe, oči, které vidí, a uši, které slyší...

... viděli jste jejich ohavné modly a jejich bůžky -- dřevo a kámen, stříbro a zlato, které mají. Ať není mezi vámi muž či žena či rodina či kmen, jehož srdce by se dnes odvrátilo od Hospodina, našeho Boha, aby šel sloužit bohům oněch národů. Ať není mezi vámi kořen plodící jed a pelyněk....

I stane se, když někdo takový uslyší slova tohoto prokletí, že si bude blahořečit a řekne: Bude se mi dařit dobře, i když budu žít podle svého umíněného srdce...

A stalo se, co konstatoval Jeremijáš:

... žili podle svého umíněného srdce i chodili za baaly, jak je to naučili jejich otcové.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:38:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Objevil jsi nové slovo, kterým nahrazuješ jednou svou osobu a jednou své srdce."...


Srdce a osoba ( přesněji osobnost) k sobě patří, nejsou to dvě různé věci, které by šly nějak rozdělit či oddělit, ale obě vyjadřují stejnou identitu osoby.

A pokud by se ti tvým trkáním ve tvé hlavě konečně rozbřesklo a ty jsi toto základní pochopil, možná bych se od tebe i nechal potrkat. :-)


Kvalita osoby (charakterizovaná srdcem) se samozřejmě měnit může, nelze ale vyměnit lidské srdce za jiné! Toto biblické spojení vyjadřuje kvalitativní změnu s člověkem, která je dílem výhradně Boha - na rozdíl od zvyšování kvality lidského srdce vzájemnou spoluprací člověka s Bohem díky dobrým skutkům, které pro něho nebeský Otec připravil. (Ef 2,10)


Jsem to tedy pořád já, Standa, ale můj život nyní patří Kristu, protože mu ho svobodně dávám a Jím svůj život naplňuji.
Ale Bůh mi mé srdce nesebere, protože ho k ničemu nepotřebuje (je to jeho dar člověku a Bůh své dary nebere zpět) - naopak potřebuje, abych srdce měl pořád já, Standa  - právě k tomu, že jedině srdcem mohu vztah s Bohem prožívat a naplňovat.



..."Už tedy nežiji já, ale žije ve mne Kristus."...

Přestaň konečně bezmyšlenkovitě papouškovat a zamysli se!
Tak ty ještě žiješ, nebo už nežiješ?

Já osobně žiji spolu s Kristem - ale nikoli tak ideálně, jak to zní, ale s chybami, s "mezerami" v mém předsevzetí, které je poznačováno mými lidskými slabostmi. Proto se musím neustále k Bohu v pokání navracet. On mi odpouští a já se jej učím tím více milovat (komu bylo více odpuštěno, více miluje - Lk 7,47).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 19:10:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nu, Stando, já sice nejsem teolog ani filosof a vůbec ne psycholog, ale osoba pro mne není přesněji osobnost a vůbec ne srdce. Do tvých teologických či filosofických půtek se tedy rozhodně nevydám, takže nějaký rozbřesk z ničeho ode mne nečekej.

Osoba pro mne je jednoduše člověk jedinec. A srdce je uvnitř v člověku, a je to jeho vnitřní JÁ.

Podobně jako s tělem, když bije srdce těla, pak tělo žije a přestane-li bít, pak přestane žít i tělo, tak žije-li to vnitřní JÁ, pak žije člověk, a přestane-li žít to vnitřní JÁ, umře i člověk. Důležitý je tedy život, který je v srdci, v tom vnitřním JÁ.

Stando na rozdíl od tebe, který píšeš: Jsem to tedy pořád já, Standa, ale můj život nyní patří Kristu, protože mu ho svobodně dávám a Jím svůj život naplňuji.

Já to mám poněkud jinak: Jsem to tedy pořád já, tele, ale nyní život, který žiji, už není ze mne, protože jsem zemřel, ale je Jeho - nyní On žije ve mně, a tedy já žiji ve víře v Něho. Mé tělo má svůj život v krvi, ale já mám život v Kristu. Mé tělo zhyne, avšak já budu žít, neboť můj život je skryt v Kristu.

A proto ti znovu budu papouškovat a trkat tě stále stejným písmem, ať se ti rozbřeskne: :o)

Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

A poskytnu ti i další písmo:

To pověděl a potom jim řekl: „Náš přítel Lazar usnul; ale jdu, abych ho probudil.“ Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, bude v pořádku.“ Ježíš však mluvil o jeho smrti, zatímco oni si mysleli, že mluví o přirozeném spánku. Tehdy jim Ježíš řekl otevřeně: „Lazar zemřel. A kvůli vám se raduji, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Pojďme k němu.“ Tomáš, řečený Didymos, řekl svým spoluučedníkům: „Pojďme i my, ať spolu s ním zemřeme!“ Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě. Betanie byla blízko Jeruzaléma, vzdálena asi patnáct stadií. Mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili ve smutku pro jejich bratra. Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, vyšla mu vstříc; Marie seděla v domě. Marta Ježíšovi řekla: „Pane, kdybys byl zde, můj bratr by nezemřel. Ale i nyní vím, že o cokoli bys Boha požádal, Bůh ti to dá.“ Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“ 24Marta mu řekla: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“ Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mne, jistě nezemře na věčnost. Věříš tomu?“

A třeba i další:

Kdo nalezne (svou duši),t25 ztratí ji; a kdo ztratí (svou duši)t25 kvůli mně, nalezne ji.“ t25 tzn. svůj život / sebe

Stando, Bůh ti tvé srdce nesebere, to jistě ne. Klidně si ho nech.

Také píšeš: nelze ale vyměnit lidské srdce za jiné! Toto biblické spojení vyjadřuje kvalitativní změnu s člověkem, která je dílem výhradně Boha.

Já odpovídám, znovu se pleteš. Názorně a obrazně: I to fyzické srdce člověka lze vyměnit, že? Tělo člověka, jemuž ono srdce „dosluhuje“, umírá viď? A kdyby jeho srdce nebylo vyměněno, zemřel(o) by. Takže když mu odeberou jeho srdce, bude mrtev, pokud nedostane srdce někoho jiného. Ale když mu transplantují srdce z jiného těla, bude žít (když se transplantace povede a to srdce bude bít). To nové srdce mu tedy dává nový život z rukou chirurga. A během té operace se ono tělo (člověk) nikam neztratil(o), ale spal(o), onen člověk během operace nezemřel, ale stále žil. Ale nyní má život díky srdci jiného člověka a díky chirurgovi (jistě celému tomu týmu). Ale to jeho původní srdce bylo z jeho těla vyndáno a zemřelo. Tak zemřelo to původní srdce z těla člověka, co mu před tím dávalo život (oživovalo ho). A kvalita (když už o ní píšeš) toho původního umírajícího srdce byla znatelně horší než toho nového. Tělo zůstalo zachováno, ale jeho srdce bylo vyměněno. A po výměně onoho srdce, to tělo už by nemělo dělat mnohé z toho, co dříve dělalo, ale může také dělat i mnohé z toho, co dělat už nemohlo. A transplantace toho srdce není dílem toho umírajícího člověka, ale onoho chirurga (a kolektivu).

Takže, Stando, zamysli se. Lidské srdce lze vyměnit za jiné. Těžce nemocné umírající srdce lze ještě po nějakou dobu udržovat na živu a s ním i to tělo, ale bez nového srdce to tělo zahyne. Abys mohl získat nový život potřebuješ nové srdce. Probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus!

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 10:38:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já tě nehodlám nijak mást složitými teologickými výrazy.
Ale ať si to připustíme, nebo ne, tato debata je právě na poli teologickém.

Jen základy:
Bůh je jedna osobnost s jedním srdcem - však ve třech "osobách".
Člověk je jedna osobnost s jedním srdcem - zdánlivě v jedné osobě - však skutečně  jsou "osoby"  dvě (duše v těle) - a má - li být věrným Božím obrazem, potřebuje mít to třetí prázdné místo zaplněno Bohem, Boží přítomností v člověku.



Lidské srdce tedy vnímám jako Já celé osobnosti člověka, nikoli jen "osoby" či osoby..
V případě křesťana žijícího s Bohem, je tedy Bůh nedílnou součástí osobnosti člověka (nikoli součástí osoby).

Je nad rozsah komentáře nyní rozebírat, co všechno v člověku umírá a co se rodí, když Bůh zaujme své místo v člověku. Navíc se jedná také i o další duchovní růst při společném životě s Bohem, kdy u člověka v jeho srdci dochází k těm nejvýraznějším změnám.

V principu:
Je - li tvé srdce tvé vnitřní Já - pak si musíš sám odpovědět, zda to jsi pořád ty sám jako osoba, nebo někdo jiný. Pokud bylo tvé srdce vyměněnno, tak už nejsi osoba tele (nebo před výměnou jsi nebyl tele), - pokud však bylo tvé srdce jen uzdraveno Bohem, tak dříve jsi byl osoba tele a i nyní jsi stále osobou teletem. Jen zdravějším, životaschopnějším. Odpověz si, zda o sobě v konečném důsledku rozhoduješ ty sám, nebo někdo jiný.
Neptám se na to, pod vlivem koho řídíš své srdce a jakým směrem, ale ptám se na to, kdo tedy řídí, kdo nyní rozhoduje o volbách tvého srdce. Jsi to ty sám, nebo je to snad Ježíš?

Rozhoduje - li o volbách tvého srdce už dneska  Ježíš, coby prý nynější majitel tvého srdce (on žije v tobě, máš život v Kristu), jak je možné, že tvé srdce si klidně i dneska zvolí hřích?

Můžeš na sobě parafrázovat slova apoštola Pavla do omrzení, ale tvůj hřích tě stejně usvědčí z omylu. A probuzení to může být docela tvrdé!


Lidské srdce - mé vnitřní Já - nejde vyměnit za jiné, protože by to znamenalo výměnu jedné osobnosti za docela jinou osobnost.
Ale každého z nás Bůh zavolal našim jménem už v lůně matky a toto jméno sebou poneseme už navěky. To je ta pravá  identifikace osobnosti každého z nás!



..."Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek ..."...

Tohle najdeš v Písmu.
Hospodin si vyvolí člověka na základě své svrchovanosti. Ale své vyvolení neuskutečňuje jinak, než právě až se souhlasem majitele srdce - toho každého konkrétního člověka ve vzájemné spolupráci.
Člověk dostal srdce, aby jím mohl milovat.
To srdce je jeho - je to totiž doopravdy  on sám jako osobnost člověka! To člověk si musí zvolit svým srdcem milovat.  Dostal srdce jen jednou a jen jedno. Záleží jenom na tom, v jakém stavu se ono srdce nyní nachází ...

Je to tedy mé srdce, které jsem dostal.
Kristovým majetkem se stává, když se mu odevzdávám jako Boží obraz (tělo, lidský duch, Duch svatý), když mu ho dávám jako výraz lásky. Naplňuji tak každou další minutu svého života. Však z objektivního pohledu  je to stále mé srdce (mé vnitřní Já - to označuje, kdo je nyní skutečným majitelem) - ze svého rozhodnutí dávat Bohu se stává Božím majetkem. Kdybych však upadl do hříchu ke smrti, mé srdce by se mohlo stát zase majetkem také někoho jiného.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 12:13:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando,

Ad) Já tě nehodlám nijak mást složitými teologickými výrazy. Ale ať si to připustíme, nebo ne, tato debata je právě na poli teologickém.


Jsem jistě rád, že mne nehodláš nijak mást složitými teologickými výrazy, ale nepodceňuj mě. Co si připouštíš ty, nepřipouštím si já. Tato debata není vedena pro mne na poli teologickém, nýbrž je vedena na poli víry a nevíry.

Ad) Je - li tvé srdce tvé vnitřní Já - pak si musíš sám odpovědět, zda to jsi pořád ty sám jako osoba, nebo někdo jiný. Pokud bylo tvé srdce vyměněnno, tak už nejsi osoba tele (nebo před výměnou jsi nebyl tele), - pokud však bylo tvé srdce jen uzdraveno Bohem, tak dříve jsi byl osoba tele a i nyní jsi stále osobou teletem. Jen zdravějším, životaschopnějším.

Přemýšlím jinak. Jsem osoba s osobností. Jaká je má osobnost, takovým jsem. Stále jsem tele (nebo Petr), ale jaké jsem to tele, ukazuje to, co je uvnitř, jaká jsem osobnost. Stále jsem to já tele, který jsem byl takové tehdejší tele, ale nyní jsem já to tele, který jsem takový, jaký jsem nyní. Já nynější tele, však už nejsem to dřívější tele, ač stále jsem to já. To, co se tedy změnilo, (proměnilo, vyměnilo) není má osoba, ale má osobnost. Nezměnil jsem se já jako osoba, ta byla uzdravena, ale změnilo se to vnitřní já, které se změnilo, (proměnilo, vyměnilo). Změna, proměna či výměna charakterizuje zcela zásadní změnu, která se odehrála v mé  osobnosti. Tak radikální, že jaký jsem dříve byl, už nyní nejsem, a jaký jsem nyní, dříve jsem nebyl. A přesto jsem to stále já, osoba stejná.

Ad) Odpověz si, zda o sobě v konečném důsledku rozhoduješ ty sám, nebo někdo jiný.
Neptám se na to, pod vlivem koho řídíš své srdce a jakým směrem, ale
ptám se na to, kdo tedy řídí, kdo nyní rozhoduje o volbách tvého srdce. Jsi to ty sám, nebo je to snad Ježíš?

Na tyto otázky vůbec není složité odpovědět. V konečném důsledku o sobě samém nerozhoduji já sám. Nejsem pánem života a smrti. Kdyby tomu tak bylo, milost Boží a také Jeho spravedlnost by vešla vniveč. Platí přeci: „Smiluji se, nad kým se smiluji a slituji se, nad kým se slituji. Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává“. Ty se sice neptáš, pod vlivem koho nyní řídím své srdce a jakým směrem, ale ptáš se na to, kdo tedy řídí, kdo nyní rozhoduje o volbách mého srdce a zda jsem to já sám, anebo je to Ježíš, ale nějak si asi neuvědomuješ, že sisi tou položenou otázkou odpověděl vlastně sám. Nemohu řídit své srdce já sám, když na něj má kdosi svůj vliv. Mohu jej řídit pouze sám, pokud na něj nikdo nemá žádný vliv. Já se tedy rozhoduji, ale nikoliv sám, ale pod vlivem toho, kdo na mé srdce působí. Chybí tomu ale něco zásadního. Zásadní vliv na mě má jen ten, komu důvěřuji, komu naslouchám, koho poslouchám, komu se tak i podřizuji. Pokud tak nečiním, dotyčný na mne nemá žádný vliv. Ty píšeš o vztahu. Jistě, ale vztah bez důvěry je také jakýmsi vztahem, že. Je to pak vztah, který se nezakládá na důvěře, ale nedůvěře; nikoliv na poslušnosti a podřizování se druhému, ale na neposlušnosti a vzdoru. Poslouchám-li tedy a činím to, co chci jen já sám v rozporu, co chce ten druhý, pak jsem vůči němu v oponentuře. Když tedy mám něco učinit, vždy se jedná o to, že se rozhoduji pod něčím vlivem.  Je-li mé srdce ovlivněno Ježíšem, pak hříchu neučiním; je-li ovlivněno hříchem, pak činím hřích. Tak se zjevuje, jestli Kristus vírou v mém srdci přebývá, či nikoliv. Zda Kristu věřím, či nikoliv. Zda jsem Kristův či nikoliv. A já tedy na svých rozhodnutích poznávám, kdo vskutku řídí mé srdce, zda je to Kristus nebo je to hřích. Zda je to má stará osobnost, nebo ta nová. A jistě – jaká je má osobnost – mé srdce – toková jsem já osoba. Už jsem ti dříve psal, že já jsem nikdy nepřestal existovat, ale já jsem přeci jen zemřel, a také jsem z mrtvých vstal k životu věčnému.

Ad) Rozhoduje - li o volbách tvého srdce už dneska  Ježíš, coby prý nynější majitel tvého srdce (on žije v tobě, máš život v Kristu), jak je možné, že tvé srdce si klidně i dneska zvolí hřích?
Můžeš na sobě parafrázovat slova apoštola Pavla do omrzení, ale tvůj hřích tě stejně usvědčí z omylu. A probuzení to může být docela tvrdé!
 
Zajisté – jestli rozhoduje o volbách mého srdce už dneska Ježíš, pak si mé srdce jistě nemůže zvolit hřích. Píšu zřetelně – AMEN! A proto si také mé srdce hřích nevolí, jestliže věřím Kristu a žiji vírou v Syna Božího, který si mne zamiloval a sám sebe za mne vydal. Své tělesné sklony tedy umrtvuji a uvádím je do poslušnosti. Kdo je však v moci hříchu, podlehne jim. Pakliže někdo hřeší, ještě vskutku s Kristem nebyl zcela ukřižován, a nežije z víry v Něho. Zjevuje se, že ještě nezcela s Kristem umřel, a že Kristus ještě nezcela žije v Něm a život svůj nežije ve víře v Syna Božího.

Proto znovu tě trkám: „Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde (v těle) žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“

A já v to věřím. Jestli věřím, tedy nemohu hřešit. Pakliže nevěřím, hřeším. Pakliže žije Kristus skrze víru v mém srdci, pak už nemohu žít já, ale On ve mně. Věřím-li, tedy On ve mne žije. Věřím-li, tedy mé srdce patří Jemu. A tak si vždy opakuji – S Kristem jsem byl ukřižován. Nyní už nežiji já, ale On ve mně. On je můj život, žiji-li ho vírou v pravdě toho, co vyznávám. Nic složitého. Zhřešil-li bych, víru i svého Pána bych zapřel. A tak nemohu vědomě hřešit a nehřeším, jestli Jemu věřím! Nelze činit něco, čemu nevěřím, když vím, že tomu nevěřím.

A tak jasně a zřetelně parafrázuji na sobě slova apoštola Pavla do neomrzení. A hřích mne vskutku usvědčuje z omylu, když bych ještě po těch letech hřešil vědomky. A víra je vědomá. Takže, pokud víš, co je špatné a činíš to, pak ve tvém srdci Ježíš nepřebývá, nepatříš Jemu a nevěříš Mu. Jestli víš, co je dobré a nečiníš to, jsi na tom stejně. Cokoliv není z víry, je hřích. A je to ten hřích ke smrti. Prosím tedy za ty, kdo nevědí, co činí, ale ti, kdo vědí, a stejně činí, ač vědí, jsou ve vzdoru a proti Bohu. Já nerozlišuji hříchy ke smrti jako ŘKC. Takže pokud si volíš to, co je hřích; víš, že je to hřích; a nemáš nic na svou omluvu. Pokud tedy si takto svobodně hřích volíš, pak jsi zřetelně vinen, a jestli neučiníš pokání a vskutku neuvěříš, nebude o tobě platit Pavlovo: že jsi byl s Kristem ukřižován a zemřel jsi a že nyní On žije v tobě a nyní život, který žiješ, žiješ vírou v Něho. Proto si tvé srdce klidně volí hřích, že Kristu nepatří.

Ad) Lidské srdce - mé vnitřní Já - nejde vyměnit za jiné, protože by to znamenalo výměnu jedné osobnosti za docela jinou osobnost.
Ale každého z nás Bůh zavolal našim jménem už v lůně matky a toto jméno sebou poneseme už navěky. To je ta pravá  identifikace osobnosti každého z nás!


Ano, a AMEN, že by to znamenalo výměnu jedné osobnosti za jinou! A přesto v jedné a též osobě. Jestli se řekne pak: hle to je ten Standa bezbožník či Standa spravedlivý Kristův; to zaleží na tom, jaká je tvá osobnost. Jaké je tvé srdce, takový jsi ty.

Ad) Hospodin si vyvolí člověka na základě své svrchovanosti. Ale své vyvolení neuskutečňuje jinak, než právě až se souhlasem majitele srdce - toho každého konkrétního člověka ve vzájemné spolupráci.
Člověk dostal srdce, aby jím mohl milovat.
To srdce je jeho - je to totiž doopravdy  on sám jako osobnost člověka! To člověk si musí zvolit svým srdcem milovat.  Dostal srdce jen jednou a jen jedno. Záleží jenom na tom, v jakém stavu se ono srdce nyní nachází


Hospodin si vyvoli ve své svrchovanosti, aby jeho milosti a darované spravedlnosti došli ti, kdo v Něho věří. (A kdo věří v Něho, také se mu důvěřuje! Kdo věří v Něho, musí mu věřit!) To bych jako spolupráci neidentifikoval. Spolupráce vyžaduje práci obou stran. Já nic pro to neučinil, ale uvěřil jsem. To je důvěra, nikoliv práce. Nejde o souhlas tím, aby On mne mohl spasit, ale o důvěru, že to učinil v Kristu. Člověk jistě dostal srdce, aby jím mohl milovat, ale aby jím volil koho bude milovat a rozhodovat se koho bude milovat? Tak takové srdce fakt nemám. Jestli miluji, pak miluji a má láska je opravdová. Jestli věřím, pak věřím, a má víra je opravdová. Nerozhoduji se k tomu, buď má láska a víra je v mém srdci, anebo není. Jestli se pro lásku a víru musím rozhodovat, pak to není láska a víra ze srdce, ale od někudy jinud ji do toho svého srdce musím dostat, že. Proč bych se měl rozhodovat pro něco, co už je v mém srdci a je jeho součástí?

Ad) Je to tedy mé srdce, které jsem dostal.
Kristovým majetkem se stává, když se mu odevzdávám jako Boží obraz (tělo, lidský duch, Duch svatý), když mu ho dávám jako výraz lásky. Naplňuji tak každou další minutu svého života. Však z objektivního pohledu  je to stále
mé srdce (mé vnitřní Já - to označuje, kdo je nyní skutečným majitelem) - ze svého rozhodnutí dávat Bohu se stává Božím majetkem. Kdybych však upadl do hříchu ke smrti, mé srdce by se mohlo stát zase majetkem také někoho jiného.

Hm, samotného by mne zajímalo, jak se chceš Kristu vydat jako Boží obraz, jako výraz své lásky. Jak se asi staneš Božím obrazem, co pro to musíš učinit. A jaké je tvé srdce - tak to vskutku ukáže, kdo je jeho pravým majitelem, a také to, jaký je jeho nositel. Hm, tvé srdce může být tedy majetkem někoho jiného?

Tak ještě jednou neomrzeně trkám:

„Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde (v těle) žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.“
tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 10:31:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." V konečném důsledku o sobě samém nerozhoduji já sám. Nejsem pánem života a smrti. "...


Já se tě přece ptal na cosi docela jiného: kdo je autorem tvých jednotlivých rozhodnutí v životě? Kdo za ně nese odpovědnost?  Není to snad i u tebe tvé srdce?



..."Jestli se řekne pak: hle to je ten Standa bezbožník či Standa spravedlivý Kristův; to zaleží na tom, jaká je tvá osobnost. Jaké je tvé srdce, takový jsi ty."...

Celou tu dobu říkám nahoře to samé: Výraz "Výměna srdce" se vztahuje ke stavu celé osobnosti, popisuje stav osobnosti, ve které se člověk (osoba) nachází. Lidské srdce totiž přesahuje samotnou osobu a zahrnuje do sebe i veškeré společenství osoby. Markantně je to vidět u Boha - tři osoby ve vztazích, však s jedním srdcem Boha.
U člověka nám to splývá, neuvědomujeme si, že osoba je člověk sám, kdežto osobnost člověka tvoří také tři subjekty ("osoby") ve vztazích - tělo, lidský duch a Duch svatý. V případě padlého člověka je to pak společenství těla, lidského ducha a zlého ducha.

"Výměna srdce" se tedy vztahuje ke kvalitativnímu skoku stavu osobnosti člověka.  Je to o to složitější, že se zde nejedná jenom o zvýšení kvality vztahů, ale také o samotnou kvalitativní změnu důstojnosti člověka na Boží dítě z pouhé milosti Boha.


..."Já nic pro to neučinil, ale uvěřil jsem."...

Takže nakonec jsi učinil. Uvěření je lidským krokem (podporovaným milostí Ducha svatého), je odpovědí člověka na Boží zavolání.

Jiní třeba dostali to samé co ty a přesto neuvěřili.



..."Jestli se pro lásku a víru musím rozhodovat, pak to není láska a víra ze srdce, ale od někudy jinud ji do toho svého srdce musím dostat, že. "...

Rozhodnutí pro lásku je vždycky komplexní, je do něj zapojeno srdce i vůle.  Rozhodnutí srdce musí být doprovázeno i potvrzením vůle - já chci milovat právě takto a právě toho. Je to podobné jako v manželství - a tím se liší právě zamilovanost od skutečné lásky.



..."Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde (v těle) žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne."...


Podobně jsem argumentoval už Willymu:
V doslovném smyslu: "Nežiji už já sám pro sebe, ale žije ve mně Kristus a žiji tedy nyní plně pro realizaci Božího plánu v mém konkrétním životě a v ustavičné spolupráci s Bohem.. "

Je zde tedy přítomna vděčnost Bohu za záchranu, je zde přítomno vědomí mé malosti před Bohem. Spoluprací to však nazývám proto, že se jedná o vzájemný vztah dvou svobodných osobností, o neustálé vzájemné vydávání ve svobodě rozhodnutí se takto vydávat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 23:33:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem to tedy pořád já, Standa, ale můj život nyní patří Kristu, protože mu ho svobodně dávám a Jím svůj život naplňuji. 

  Stando, psal jsi: logicky nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš, co pevně držíš v ruce a co je nesporně tvoje. Jenom to můžeš někomu dávat, někomu to opravdu věnovat.

Psal jsi to dokonce boldem.

 pak píšeš "Křesťan si je vědom, že mu život nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem." 

  Jak tedy prosímtě můžeš svůj život dávat Kristu, když ti nepatří? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 10:04:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jak tedy prosímtě můžeš svůj život dávat Kristu, když ti nepatří? "...



Jako správce nakládám se svěřeným majetkem, jako by mi patřil - a budu se z toho zodpovídat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 19:50:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako správce nakládám se svěřeným majetkem, jako by mi patřil - a budu se z toho zodpovídat.

  Snad už jsem tě tedy pochopil. 

  Tvoje srdce máš ty sám, pevně ho držíš ve své ruce, jsi jeho majitel a dáváš tedy tvé srdce průběžně Bohu a ženě.

  Tvůj život nemáš ty sám, ten nedržíš pevně v ruce, nejsi jeho majitel, jen správce, Bohu tedy tvůj život vydat nemůžeš, ale budeš se ze tvého života zodpovídat jako správce.



  Jak je to s tvým tělem? Jsi majitel tvého těla, držíš ho pevně v ruce a můžeš tvé tělo vydávat, nebo jsi jen správce a nemůžeš ho tedy Bohu vydávat?



  Jako správce nakládáš se svěřeným majetkem, jako by ti patřil? 

  Když "nakládáš se svěřeným majetkem, jako by ti patřil", o čem jsi to tedy psal ve vedlejší diskuzi, jak jsi psal "Mezi správcem a majitelem je podobný rozdíl, jako mezi nádeníkem za mzdu a Dobrým pastýřem"?  Zdůraznil jsi tehdy boldem, že "Nádeník tedy utíká, protože je nádeník a nezáleží mu na ovcích.". To jsi tedy nepsal o tobě? Nebo se tvůj postoj od 21. srpna už v této věci změnil, protože ti k tomu pomohla tato diskuze a už chápeš, že mezi správcem a majitelem není podobný rozdíl jako mezi nádeníkem za mzdu a dobrým pastýřem

  Pokud ano, tak by to byl dobrý výsledek diskuze a mohl bys pochopit, že když nejsme majitelé, ale správci, nechováme se jako nájemníci za mzdu.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 10:07:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Bohu tedy tvůj život vydat nemůžeš, ale budeš se ze tvého života zodpovídat jako správce."...


Co jsi to zase vyplodil za zvrácenost?

A proč bych jako správce nemohl vydat svůj život Bohu? Co mi brání "investovat" svěřenou hřivnu právě tímto směrem do Božího "fondu"? Nebrání mi vůbec nic - jako mi i nebrání v mé svobodě volby zvolit třeba i jakoukoli jinou variantu - třeba i hřivnu zakopat. Proto na mé volbě coby správce oné hřivny záleží ...
Na světě žije mnoho lidí, co své hřivny raději zakopali a Boha neznají!




Toníku,
tvoje žena je tvá - ale není tvým majetkem. Také tvoje děti jsou tvé (a dokonce je mezi vámi nerovnost v autoritě) - přesto ani ony nejsou tvým majetkem.

Je zajímavé, že toto chápeš a uznáváš, ale o svém vztahu s Bohem už tvrdíš opak.

I s Bohem žijeme náš vztah v nerovnosti autority a jsem jeho dítě - přesto nejsem z principu Božím majetkem - úplně stejně, jako není tvým majetkem žádné tvoje dítě.


Pokud se chci stát Božím majetkem, lze tak jenom v rovině vztahu svobodné volby dobrovolného vydání se Bohu za služebníka, za otroka.

Tak nějak podobně, jako třeba zmiňoval Unshaken o misionářích, kteří se dobrovolně vydávali do otroctví, aby mohli jiným otrokům přinášet Krista.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 10:46:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co jsi to zase vyplodil za zvrácenost? A proč bych jako správce nemohl vydat svůj život Bohu? 
Co mi brání "investovat" svěřenou hřivnu právě tímto směrem do Božího "fondu"?



  Tuhle hloupost jsi vyplodil ty, ne já. Já si samozřejmě takové hlouposti nemyslím.

  Platí ještě co jsi psal? 

  Platí stále, že nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš, co pevně držíš v ruce?
  Platí stále, že tvůj život ti nepatří, že jeho majitelem je Bůh a nedržíš ho pevně ve své ruce?

  Nebo už je jedno z toho jinak?

  Nebo ses, jako vždy, zamotal do svých smyček jak oponuješ evangeliu a tomu jednoduchému faktu, že křesťané nejsou majitelé svého života, ale jsou jeho správci?

  Pokud u tebe platí oboje a 1. nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš a 2. tvůj život ti nepatří, že jeho majitelem je Bůh, tak jak by se ti mohlo stát, že bys mohl Bohu vydat svůj život, když ti nepatří a nemáš ho pevně v ruce?


I s Bohem žijeme náš vztah v nerovnosti autority a jsem jeho dítě - přesto nejsem z principu Božím majetkem - úplně stejně, jako není tvým majetkem žádné tvoje dítě.

  No, to máme jinak a už jsem ti to psal.

  A tobě to vyhovuje tak jak to máte? Aha. Já zapoměl, že některé otázky jsou pro tebe tabu.




Pokud se chci stát Božím majetkem, lze tak jenom v rovině vztahu svobodné volby dobrovolného vydání se Bohu za služebníka, za otroka

  To jsem rád, že jsi to pochopil!

  Snad už tedy nebudeš statečně oponovat tvým výmyslům, do kterých se ti převrací evangelium a tvému virtuálnímu světu, co sis vytvořil jak nečteš, co ti lidé píší a domýšlís si, co není.

  A chceš se stát Božím majetkem? (Snad to zase není otázka, co by pro tebe byla tabu)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. září 2015 @ 08:49:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chci se stávat Božím majetkem z vlastního rozhodnutí se tak dávat - stále znovu a znovu v každém dalším okamžiku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 19:42:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Ahoj Stando.

  Kterého Toníka a který výrok z Izaijáše myslíš? Znáš nějakého Toníka, který bez porozumění cituje vytržený výrok proroka Izaijáše? Mohl bys nás s ním případně seznámit? Ten můj jmenovec by mne zajímal. Napiš nám o něm něco více.

  Myslíš třeba tenhle výrok?

Učiň srdce tohoto lidu tučným a jeho uši zacpi a jeho oči zalep, aby očima neviděl a ušima neslyšel a jeho srdce nerozumělo, neobrátil se a já ho neuzdravil.

  Ten jsem tu ještě necitoval, natož v souvislosti se znovuzrozením, ale rozumím mu. Ten se netýká těch, kteří Ježíše přijali, ale těch, kteří ho odmítají.

Nebo myslíš tento výrok?

Proto všechny ruce ochabnou a srdce každého člověka se rozplyne.

  Ten jsem tu citoval, ale v jiné souvislosti o události, která v našem čase teprve přijde.

Nebo snad tento?

Protože se tento lid přibližoval svými ústy a ctili mne svými rty, ale jeho srdce se ode mne daleko vzdálilo - jejich bázeň přede mnou je naučena z příkazu lidí, proto hle, já znovu podivuhodně naložím s tímto lidem, podivuhodně a neobyčejně. A zahyne moudrost jeho moudrých a rozumnost jeho rozumných bude zahalena.

či tento?

Nic nevědí a ničemu nerozumějí, protože zalepil jejich oči, aby neviděli, a jejich srdce, aby nerozuměli.

  To jsou určitě slova k tématu, která jsem tu já uváděl, ale docela jinému tématu než ke znovuzrození.

  Co jsi tedy tím tvým výmyslem zase myslel?

  Toník

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 17:15:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, já ne, Stando, to sis mne asi s někým popletl. Kdyby tě zajímalo něco z mého života, tak se místo vymýšlení nesmyslů zeptej.


Na tvou otázku nereaguji, protože je svojí podstatou už zvrácená, předpokládá totiž u mne neexistující (virtuální) stav jakéhosi trvalého neměnného rozhodnutí. To je totiž u každého člověka jen iluze. 

  Ne, Stando, to určitě moje otázka nepředpokládá: Vím, že jsi takové rozhodnutí neudělal, a že tvoje rozhodnutí jsou zatím jen iluze. Ale je možné, že to předpokládá tvoje domýšlení něčeho, co není.


  Měl bych dotaz k tématu rozhodnutí, slova člověka, slibu, smlouvy: Jak vlastně se svou ideologií vydržíš v ŘKC?

  V ŘKC například skládají řádové sestřičky nebo řeholníci "věčné sliby" (či "trvalé sliby", "doživotní sliby" jak se jmenují ponovu). Jak se na takovou věc díváš? Také se s nimi bavíš podobně jako s námi a přesvědčuješ je, že takový slib je pro tebe jen "líbivá nábožná fráze" a že tvůj bůh se nad takovým rozhodnutím a slibem jen hořce pousměje?

  Váš papež teď docela hodně komentuje téma, o kterém píšeš. Jak se díváš na jeho články a kázání k tomu, jak ty žiješ a co píšeš, a jak na články a kázání k tématu lidského rozhodnutí? Také svoje souvěrce v ŘKC statečně přesvědčuješ, že definitivní rozhodnutí je jen iluze a že se papež plete?

  kde jsi vlastně tu tvou ideologii trvalého nerozhodnutí získal? To učí nějaká skupina v ŘKC? Poku ano, můžeš nám napsat, co je to za lidi, kdo je vede?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 12:00:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."My totiž všichni (včetně tebe) býváme svým předsevzetím i nevěrní.

  No, já ne, Stando, to sis mne asi s někým popletl."...


Tak to se Toníku asi považuješ přímo za Boha?

(2 Tim 2,12-13)
Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás.
Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.



Taky Toníku nemůžeš zapřít sám sebe?

A nebo můžeš?  Už snad ani nepřipouštíš, že také ty občas zhřešíš? A co jiného je takový hřích, když ne nevěrnost tvému předsevzetí žít s Bohem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 19:18:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

  K tvým otázkám.

Tak to se Toníku asi považuješ přímo za Boha?

   Ne, neuvažuji jako vy.


Taky Toníku nemůžeš zapřít sám sebe?

  Díky Bohu, můžu. A velmi rád.


Už snad ani nepřipouštíš, že také ty občas zhřešíš? A co jiného je takový hřích, když ne nevěrnost tvému předsevzetí žít s Bohem?

  To už jsem ti odpovídal mnohokrát. Hřích je otroctví, svázanost, nesvoboda.



  Pokud jde o předsevzetí, Stando, uvažuj alespoň někdy trochu logicky: Aby někdo mohl bývat svým předsevzetím nevěrný, jak sis to o něm omylem domyslel z toho, co žijete, musel by si nějaké svoje předsevzetí nejdříve dávat. A já jsem nebyl u zpovědi mnoho let a i jinému podobnému minutí se cíle na nový rok či při podobných příležitostech se vyhýbám. 

  Dám ti příklad jak znám předsevzetí lidí.

  Stav člověka: Lennost, obezita.
  Cíl: Zhubnout.
  Předsevzetí: Od nového roku zhubnu.
  Výsledek: Minutí se cíle: Tedy hřích. Ten to byl totiž od počátku.

  Stav člověka: Vztekloun, hrubiján a lhář.
  Cíl: Nevztekat se, nebýt hrubý a nelhat.
  Předsevzetí: Už nikdy se nebudu vztekat a lhát
  Výsledek: Minutí se cíle. Jen co vyjde ze zpovědnice, udělá "pokání" a na parkovišti najde na autě botičku, není jediného hříchu, který by se ho i nadále netýkal.

  Hříchu se tedy vyhýbám seč mohu včetně lidských předsevzetí a těžko tedy mohu být hříchu nevěrný, jak sis omylem vybájil. Jediné předsevzetí, které mám a kterému jsme věrný, je to předsevzetí z Božího slova - a za to, že jsem mu věrný, vůbec nemohu.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 10:10:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Taky Toníku nemůžeš zapřít sám sebe?  Díky Bohu, můžu. A velmi rád."...


Ty však máš podle tvého tvrzení už tu Boží identitu. Proč ji vlastně zapíráš? proč to děláš? Dává ti to smysl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 19:43:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty však máš podle tvého tvrzení už tu Boží identitu. Proč ji vlastně zapíráš? proč to děláš? Dává ti to smysl?

  No, tvoje lži a výmysly o mne a o dalších zde v diskuzi mi dávají smysl: Aby ses vyhnul jednoduchým otázkám na tvůj život a k tématu diskuze a abys skryl tvoje kličkování a psaní jednou tak a podruhé naopak, vymýšlíš si lži o druhých a na ty pak reaguješ a statečně oponuješ tomu, co sis sám vymyslel.

  Kdopak ti do hlavy našeptal, že zapírám Boží identitu? Nebyl to ten tvůj host/nájemník, co jsi s ním tak spokojen? Nebo to byla Lež, co vychází z tvého srdce?

  Zkus si někdy číst, co píšu a nedomýšlet to, co ti našeptává tvůj nájemník. K tomu, co píšu , ti rád odpovím a vysvětlím, co žiji a proč.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 11:56:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
jak může ona údajná tvoje "Boží identita" ještě stále hřešit?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 13:59:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  A to sis zase domyslel z čeho a proč, Stando? Jak jsi přišel na to, že "Boží identita může hřešit"? Z tvého uvažování a tvé "svobody hřešit", kterou tu obhajuješ?

  Už jsem ti psal, že nežijeme to, co vy a neuvažujeme jako vy? Psal, asi 100x. Přečetl sis to alespoň jednou?

  Proč se vlastně stále v tomto threadu vyhýbáš otázkám, které jsem ti výše položil?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 11:39:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nebylo třeba si nic domýšlet.

To ty jsi o sobě tvrdil, že už máš Boží identitu. A že jsi Božím majetkem.

Na jiném místě zase o sobě tvrdíš, že i ty s touto Boží identitou občas zhřešíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 22:05:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, a nepleteš si mne s někým? Já jsem Toník, píšu tu pod nickem Cizinec a mám tu pouze jeden nick.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:59:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To ty jsi o sobě tvrdil, že už máš Boží identitu. A že jsi Božím majetkem.

Na jiném místě zase o sobě tvrdíš, že i ty s touto Boží identitou občas zhřešíš
.


Co z toho jsi tedy ty o sobě neměl říct?





Mimochodem na tvé otázky jsem už dávno odpověděl, jenom jsi nepochopil.

Předsevzetí udělat správné věci je dobré si dávat.
Však je také dobré být si přitom vědom lidské nestálosti a nevěrnosti ve slibech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 19:34:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Kdepak, Stando? Ve tvojí hlavě, kousek za tvou obrazovkou, tam, co sídlí ten host, co se ho nechceš vzdát a odkud vychází všeliká lživé tvrzení a kdejaké výmysly, když se chceš vyhnout odpovědi na otázky po tvém životě?

  Pokud si vzpomínám, určitě jsem tu psal, že Ježíš vrací skutečnou identitu člověka. Psal jsem tu, že při definici své identity a svobody se zcela obejdu bez hříchu, že hřích k definici své identity nepotřebuji. Psal jsem tu o tom, že tu identitu, kterou jsme pohřbili ve křtu s Ježíšem, by nechtěl jediný křesťan vracet, že žádného takového neznám. 

  Psal jsem, že křesťanská identita je identita světla a ne temnoty. Psal jsem že identita člověka není v těle, ale že je v srdci: Jednou tělo pomine, ale identita člověka zůstane. Psal jsem, že výměnou srdce se mění identita člověka, že nám dal Bůh novou identitu (to jsi snad pochopil, když jsi tolik oponoval) a že v církvi se učí všichni lidé tuto identitu, kterou dostali, žít. Psal jsem, že život, který nám dal do srdce Bůh, je naší identitou. 

  Citoval jsem tu jednoho člověka, který psal, že "Hlavní, základní identitou každého člověka je konečné společenství s Bohem a že tuto hlavní identitu nelze směšovat s žádnou jinou.". Psal jsem, že tuhle identitu ztratili lidé hříchem. 

  Pak jsem popisoval, jaká je naše křesťanská identita, opět jsem použil citaci, se kterou souhlasím.

  Nespletl sis mne tedy s někým?



  To jsem tu psal, Stando, určitě víckrát. Naposled jsem psal, že patříme Pánu Ježíši. To bylo jak jsi psal že to jsou pro tebe "Hloupé, rádobyzbožné řečičky." To si tedy pomatuješ dobře.



  Ano, přesně! A určitě moc dobře víš, na kterém místě jsem to tvrdil! Na tom místě, ze kterého vychází všechny takovéhle tvoje výmysly!




  Za odpovědi na otázky, co jsem ti dal, děkuji, jsem rád, že ses poslední dny vrátil od osobních invektiv a útoků zase trochu k tématu diskuze a jsi ochoten odpovídat. Když odpovídáš, není těžké tě pochopit a pokud něco nepochopím, zeptám se: To je třeba případ tvého srdce, které vlastníš a držíš ho pevně ty sám ve svých rukou a tvého života, který zase vůbec nevlastníš, ale jsi jen správce či tvé opozice proti tomu, když tu píšeme o rozhodnutí člověka.

  Budu samozřejmě rád, když mi odpovíš na otázky, které jsem ti položil výše v threadu a kterých sis asi zatím nevšiml, jak jsi měl plno práce s psaním nesmyslů o mne. (to podtržené je proklik na ty otázky, otázky na téma "věčných slibů" a článků papeže, které vypadají poněkud v rozporu s tvým vyučováním o rozhodování-nerozhodnutí a iluzi, kterou jsou všechna tvoje trvalá rozhodnutí)



  To jsem četl, Stando.

  Na otázky k tématu jsi mi ale neodpověděl, jen jsi se zase zabalil do tvých obecných frází a a završil to spekulací o ztrátě něčeho, co ještě nemáš a nemůžeš mít.

  Budu rád když i tam odpovíš, jestli ti někdy nějaké předsevzetí bylo k něčemu užitečné a dáš nějaký praktický příklad ze tvého života.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 11:26:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."My totiž všichni (včetně tebe) býváme svým předsevzetím i nevěrní. (řekl jsem já)

  No, já ne, Stando, to sis mne asi s někým popletl. Kdyby tě zajímalo něco z mého života, tak se místo vymýšlení nesmyslů zeptej."...



Neodevzdal jsi před léty svůj život Kristu?
Podle tvého vyjadřování usuzuji, že jsi o tom přesvědčen. - No a to je jedno ze tvých předsevzetí. 

Podobně jiné tvé předsevzetí předtím bylo, že jsi svůj život vydal Královně nebes.

To už u tebe dnes neplatí.  Tomuto někdejšímu svému předsevzetí odevzdat svůj život Královně nebes jsi se už dávno stal nevěrným. Souhlasíš, nebo nesouhlasíš?



Odevzdal jsi před léty svůj život Kristu.
Jakou mám záruku, že zítra nebudeš tomuto svému předsevzetí podobně nevěrným, jako v tom prvním případě?

A není snad každý hřích tebou spáchaný nevěrností Kristu?




Předsevzetí je rozhodnutí vůle jít určitým směrem, vykročit. Je rozhodnutím lidského srdce dát se vybranou cestou
.

Bez takovéhoto rozhodnutí člověk neudělá žádný smysluplný krok.
Nepleť si to stále s novoročními předsevzetími "zhubnout", či "přestat kouřit".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 18:07:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, to je zajímavé, co všechno si dokážeš o mne  vybájit z tvé fantazie aby ses vyhnul jednoduchým otázkám na tvůj život.

  Ano, před lety jsem odevzdal svůj život Kristu. Nedělal jsem si při tom ani před tím žádná předsevzetí, jak sis omylem vybájil z toho, co ty žiješ a jak ty uvažuješ. Těžko jsem tedy mohl být něvěrný nějakému svému předsevzetí, když jsem žádné předsevzetí neměl, to by ti měla dát logika. Mám tedy záruku i jistou do budoucna, že nemohu být svým předsevzetím nevěrný, když není čemu. 

  Stejně tak jsem nikdy před tím neměl předsevzetí odevzdat svůj život Královně nebes, těžko bych tedy mohl být nevěrný něčemu, co nebylo.


  A já tu také nejsem ten, kdo si plete rozhodnutí a předsevzetí.


  A pokud by tě zajímalo něco z mého života, z reality mého života, tak se místo bájení tvé fantazie zeptej.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 09:45:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud jsi před léty odevzdal svůj život Kristu, bylo to tím samým způsobem tvým rozhodnutím, jako už předtím bylo tvým rozhodnutím, kdy jsi zase odevzdával svůj život královně nebes - zasvětil jsi svůj život královně nebes - takže dneska netvrď, že jsi jí ho neodevzdal!



Každé takové lidské rozhodnutí je logicky zároveň i předsevzetím.
Nedával jsi přece svůj život Kristu, aniž bys to do budoucna nezamýšlel i dodržovat, naplňovat, následovat Krista - či snad ano? A co jiného toto odevzdání života Kristu  tedy je, než předsevzetí člověka žít nadále svůj život s Kristem?

A daří se ti to úplně dokonale? To asi těžko, to bys už nikdy nesměl zhřešit!

Jakékoli lidské rozhodnutí do budoucna se nazývá předsevzetím a člověk ho ve své slabosti vždycky více či méně poruší..




..."V ŘKC například skládají řádové sestřičky nebo řeholníci "věčné sliby" (či "trvalé sliby", "doživotní sliby" jak se jmenují ponovu). Jak se na takovou věc díváš? Také se s nimi bavíš podobně jako s námi a přesvědčuješ je, že takový slib je pro tebe jen "líbivá nábožná fráze" a že tvůj bůh se nad takovým rozhodnutím a slibem jen hořce pousměje?


  kde jsi vlastně tu tvou ideologii trvalého nerozhodnutí získal? To učí nějaká skupina v ŘKC? Poku ano, můžeš nám napsat, co je to za lidi, kdo je vede? "...

Už jsem to sice  už vysvětloval, ale zopakuji ti to.

Vrať se znovu na začátek tohoto komentáře, kde na tvém vlastním příkladě ukazuji na "relativitu" tvého někdejšího rozhodnutí, kdy jsi před léty dal svůj život Kristu a stejně i dneska pořád hřešíš. Jsi tím v důsledku nevěrný svému někdejšímu rozhodnutí dávat se výhradně Kristu.
(podobně jsi nevěrný i svému někdejšímu rozhodnutí (v rovině předsevzetí) ve svém zasvěcení pro královnu nebes).

Není tedy žádná "skupina v ŘKC" ani mimo, tohoto si je vědom každý střízlivý křesťan, že je slabý a hříšný, nevěrný svým rozhodnutím (předsevzetím).
Proto při každém takovém slibu prosí Boha, aby mu byl v plnění záměru nápomocen. Na Bohu jsou postaveny všechny tyto sliby řeholníků, kněží a biskupů. Bůh se nad jejich nadšením pro něho, nad jejich vírou v něho hořce neusmívá - naopak má z toho radost. Chvíle hořkosti přicházejí až v okamžiku, kdy jsou lidé tímto svým slibům nevěrní.


Vždycky, když začneš mluvit o "vlastním definitivním rozhodnutí", vzpomeń si na své někdejší "definitivní" zasvěcení se královně nebes.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 19:48:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
... takže dneska netvrď, že jsi jí ho neodevzdal! 

  Díky za radu, Stando. To nebudu tvrdit, jako jsem to nedělal doteď.


Každé takové lidské rozhodnutí je logicky zároveň i předsevzetím. 

 Zase další tvoje motanina. Samozřejmě, že není.


Nedával jsi přece svůj život Kristu, aniž bys to do budoucna nezamýšlel i dodržovat, naplňovat, následovat Krista - či snad ano? 

  To se ptáš, abys to zjistil?

  Nezamýšlel jsem v té době nic do budoucna. Kdybys někdy místo domýšlení četl mé příspěvky, věděl bys, že jsem byl tehdy na konci života, žádné "budoucno" jsem před sebeou neměl, těžko jsem tedy mohl něco zamýšlet do budoucna.


A co jiného toto odevzdání života Kristu  tedy je, než předsevzetí člověka žít nadále svůj život s Kristem?

  No, já jsem ti to několikrát psal. Přečetl sis to alespoň jednou? Psal ti to tu i Bylina. Psal ti to i Rosmano. 


Jakékoli lidské rozhodnutí do budoucna se nazývá předsevzetím a člověk ho ve své slabosti vždycky více či méně poruší..

  Stando, když si podle libosti předefinuješ pojmy jak se ti to při tvých serpentýnách hodí, tak samozřejmě vznikají takovéhle nesmysly. S dovolením budu používat pojmy tak, jak jsem zvyklý a nebudu si na rozdíl od tebe - i nadále plést předsevzetí a rozhodnutí.


Vrať se znovu na začátek tohoto komentáře, kde na tvém vlastním příkladě ukazuji na "relativitu" tvého někdejšího rozhodnutí, kdy jsi před léty dal svůj život Kristu a stejně i dneska pořád hřešíš. Jsi tím v důsledku nevěrný svému někdejšímu rozhodnutí dávat se výhradně Kristu.

  Takže opět místo odpovědi na mé otázky po tvém životě opět nějaké tvoje výmysly o mne. 

  Ne, Stando, neuvažuji jako vy a nežiji to, co vy.

  Pleteš se tedy, už po mnohé.


(podobně jsi nevěrný i svému někdejšímu rozhodnutí (v rovině předsevzetí) ve svém zasvěcení pro královnu nebes).

  V rovině předsevzetí? No to ani náhodou, když žádné nebylo. 
  V rovině rozhodnutí? No, to už vůbec ne! Tomu byla první nevěrná Královna nebes, když utekla před jménem Ježíš a o to, co jsem jí vydal, už nestála, když tam byl Ježíš. 


Na Bohu jsou postaveny všechny tyto sliby řeholníků, kněží a biskupů. Bůh se nad jejich nadšením pro něho, nad jejich vírou v něho hořce neusmívá - naopak má z toho radost.

  O čem jsi to tedy tedy psal v diskuzi vedle, když jsi napsal, že "tvoje "definitivní rozhodnutí" pro Boha jsou Bohu jen tak pro hořké pousmání - trvají totiž jen do doby, kdy znovu zhřešíš."? Ty znáš tam u vás jiné definitivní rozhodnutí, než věčné sliby či manželství? Jaká rozhodnutí jsou tomu vašemu "bohu" jen pro hořké pousmání?

  O jakých tvých konkrétních "definitivních rozhodnutích co mívají jepičí život" jsi to psal? To sis asi tehdy popletl skutečné "rozhodnutí" a "předsevzetí" ze zpovědi, ne? 

  Proč tedy váš papež povzbuzuje k definitivním rozhodnutím pro Boha, když, podle tebe, "definitivní rozhodnutí mívají jepičí život" ve ve tvém životě "jsou jen iluze" (což si omylem promítáš do života druhých)? 

  Víš snad něco víc, než papež? 

  Můžeš k tomu něco napsat z tvého/vašeho života a ne si zase vymýšlet nesmysly o mne?

  Vlastně: Udělal jsi ty někdy v životě nějaké opravdu trvalé, neměnné, definitivní rozhodnutí, nebo opravdu platí, že je to v tvém životě jen iluze, jak jsi psal? To jsi opravdu nikdy v životě nepoznal nic jiného, než rozhodnutí, které má jepičí život?


Vždycky, když začneš mluvit o "vlastním definitivním rozhodnutí", vzpomeń si na své někdejší "definitivní" zasvěcení se královně nebes.

  No, jejej! Dobrá rada, kterou mi ani nemusíš dávat. To si vzpomenu vždycky, rád a s velkou vděčností! 

  Když si vzpomenu na královnu a celý ten její ansámbl co jsme žili, jsem moc vděčný za světlo, život a pokoj, který máme v Pánu Ježíši Kristu a jsem moc rád, že na rozdíl od hříchu a temnoty, která je pomíjívá, je život s Bohem věčný. 

  Vždycky, když si vzpomeneš na Královnu nebes a její slzavé údolí, tak si vzpomeň, Stando, že vzpoura proti Bohu, hřích a jeho otroctví nejsou věčné, definitivní, jednou pominou a nebudou, dřív nebo později. Na rozdíl od Spásy, která je věčná.

   Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 10:19:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku.
Připadá mi, že míváš takové stavy duchovní křeče, že už ti rozum nebere....



Vrať se znovu na začátek tohoto komentáře, kde na tvém vlastním příkladě ukazuji na "relativitu" tvého někdejšího rozhodnutí, kdy jsi před léty dal svůj život Kristu a stejně i dneska pořád hřešíš.
Jestliže dneska zhřešíš - Jsi tím v důsledku nevěrný svému někdejšímu rozhodnutí dávat se výhradně Kristu
.


Na tomto tvrzení není co k nepochopení, je jasné.
Jen Bůh je věrný svým slibům - lidé jsou nevěrní. I tehdy, když své sliby myslí upřímně a když se je usilují dodržovat. Protože však věrnosti sami nejsme schopni, Bůh se nám nabízí za společníka životem, abychom toho schopni (alespoň po většinu času) byli.

Papež dobře dělá, že povzbuzuje lidi k trvalému definitivnímu rozhodnutí pro Boha - protože jenom tak (s Boží pomocí) člověk dokáže alespoň částečně být věrným.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 11:04:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na tomto tvrzení není co k nepochopení, je jasné.

  Stando, tvoje lži, které si o mne vymýšlíš, aby ses vyhnul jednoduchým otázkám na tvůj život, a píšeš je pak do diskuze, není složité pochopit. Rozum mi bere do čeho se zamotáváš, samozřejmě i tuším, proč se vyhýbáš otázkám na tvůj život a neodpovídáš na ně a proč si místo toho vymýšlíš lži o mne. To nic nemění na tom, že to jsou lži, které vycházejí z toho, co žiješ a jak uvažuješ ty a ne z toho, co žijeme my. Omylem tvůj život a uvažování přičítáš mne. A já ti mnohokrát psal, že nežiji to, co ty a neuvažuji jako ty: A ty máš tu drzost tvé lži o mne neustále dokola opakovat.

  Jinde v diskuzi píšeš, že "V tomhle konfliktním způsobu nemíníš dál pokračovat." a přitom dál znovu a znovu v tomtéž tvém konfliktním způsobu pokračuješ. Tedy opět tvé divadlo: Pokrytectví. Tvoje předsevzetí jsou tedy opravdu jepičí. 

  Co kdybys tedy v tomto konfliktním způsobu opravdu dále nepokračoval a napsal něco o tobě, o tvém životě, tvých postojích k tématu?



  Takže zpět k tématu a k otázkám. Pro přehlednost je očísluji.


Papež dobře dělá, že povzbuzuje lidi k trvalému definitivnímu rozhodnutí pro Boha - protože jenom tak (s Boží pomocí) člověk dokáže alespoň částečně být věrným.

  1. Takže existuje - podle tebe - něco jako "defininitivní rozhodnutí", nebo papež povzbuzuje pouze k jakési "iluzi", která je - podle tebe - nereálná?

 3. O čem jsi to tedy tedy psal v diskuzi vedle, když jsi napsal, že "tvoje "definitivní rozhodnutí" pro Boha jsou Bohu jen tak pro hořké pousmání - trvají totiž jen do doby, kdy znovu zhřešíš."? Ty znáš tam u vás jiné definitivní rozhodnutí, než věčné sliby či manželství? Jaká rozhodnutí jsou tomu vašemu "bohu" jen pro hořké pousmání?

  O jakých tvých konkrétních "definitivních rozhodnutích co mívají jepičí život" jsi to psal? To sis asi tehdy popletl skutečné "rozhodnutí" a "předsevzetí" ze zpovědi, ne? 







]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 16. září 2015 @ 09:01:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když jsem se tě v minulosti na něco zeptal, velmi často jsi mi jen vyhýbavě odpověděl protiotázkou, jestli prý, kydž mi odpovíš, mě to bude zajímat.

Tomu říkám pokleslá diskuse!

 Zrovna tak, jako je pokleslé a pohodlné nazývat do omrzení neustále toho druhého lhářem.

Na tvé otázky je v mých předešlých komentářích už vysvětlení ( a to dost podrobné), ohledně hříchu, který je nevěrou našim "pevným a definitivním " rozhodnutí - nemohu za to, že to tam nevidíš.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 16. září 2015 @ 10:13:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když jsem se tě v minulosti na něco zeptal, velmi často jsi mi jen vyhýbavě odpověděl protiotázkou, jestli prý, kydž mi odpovíš, mě to bude zajímat. Tomu říkám pokleslá diskuse!

  Proč je to pro tebe pokleslá diskuze, když chci vědět, zda tě odpověď opravdu zajímá? 

  Pro mne je důležité, zda tě odpověď zajímá. Když vidím, že si nečteš co o sobě či o křesťanech píšu a místo toho si o mne vymýšlíš nesmysly a hlouposti podle toho, co ty sám žiješ, tak chci vědět, jestli tě fakt zajímá, na co se ptáš. To, co žijeme, tě totiž zjevně nezajímá: Kdyby tě to zajímalo, přečetl by sis to v mých příspěvcích a neopakoval o mne stále dokola tvoje lži a výmysly. A přitom jsem ti mnohokrát psal, že nežiji, to co ty a neuvažuji jako ty.



Na tvé otázky je v mých předešlých komentářích už vysvětlení ( a to dost podrobné), ohledně hříchu, který je nevěrou našim "pevným a definitivním " rozhodnutí - nemohu za to, že to tam nevidíš.

  No, já je tam vidím. Jen pochop zase ty, že žiješ a popisuješ něco, co je mi cizí, vzdálené, nechce se mi ani věřit, že bys to myslel vážně, proto se tě podrobně ptám na to, zda skutečně žiješ to, co popisuješ.  


  Jestli jsem tedy dobře pochopil tvé "odpovědi" ve kterých mi omylem do mého života domýšlíš to, co žiješ ty sám, tak jsi v životě nikdy nepoznal a nezažil žádné trvalé, definitivní rozhodnutí. Takové rozhodnutí je ve tvém životě jen iluze. Žádné definitivní rozhodnutí jsi tedy zatím neudělal. Děláš jen rozhodování, jakési provizorium, kdy jedou jsou věci tak a jindy jinak, ve stylu "jedeš do Prahy a v půli cesty se rozhodneš, že to otočíš na Bratislavu". Pochopil jsem tě dobře v těchto věcech, co žiješ? 

  Podle své situace a toho, co žiješ se zřejmě domníváš, že ani žádné definitivní rozhodnutí neexistuje, že takové rozhodnutí není možné. Pochopil jsem dobře tvé odpovědi v této věci?

  "Definitivní rozhodnutí pro Boha" jsou pro tvého boha jen na hořké pousmání, protože - podle tebe - neexistují a vždycky jakékoliv rozhodnutí může zrušit hřích a jeho "svoboda", hřích, který je mocnější než tvůj bůh. Pochopil jsem dobře tvé odpovědi v této věci?  

  "Rozhodnutí" si pleteš s "předsevzetím", nerozlišuješ mezi nimi, jsou to pro tebe ty samé pojmy (možná podobně, jako sis před lety pletl a zaměňoval pojmy pokání a lítost). Pochopil jsem tě dobře?

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 19:18:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, prosím tě, jak se ti stane, že v tvé "diskuzi" odpovídáš na nějaký příspěvek a nevšimneš si ani jedné otázky, kterou jsem ti položil v příspěvku, na který odpovídáš?
To si čteš jen první dva řádky? To by asi odpovídalo tvým reakcím.

  Psal jsi tady, že už jsi něco jako učitel v ŘKC. Jak tedy učíš v ŘKC: Učíš o rozhodnutí to, co učí váš papež, nebo učíš, že definitivní rozhodnutí je jen iluze? Co třeba říkáš lidem, kteří jdou do manželství, také u nich propaguješ tvou trvalou "svobodu hřešit"? Co třeba říkáš na manželskou smlouvu, na rozhodnutí lidí vstoupit do manželství a slib? Jsou to pro tebe jen "prázdné řeči"? Co třeba tvoje děti: Jak jsi je vychovával? Také tak, jak tu propaguješ a říkal jsi jim, že trvalé rozhodnutí je jen iluze?

  Od koho vlastně máš tohle tvé učení, co tu propaguješ? Proč se vyhýbáš v diskuzi otázkám a neodpovídáš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:47:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku,
neodpovídám (či odpovídám se zpožděním)  jednak z nedostatku času, ale hlavně proto, když je zjevné, že odpovídat je zbytečné.

Člověku s pokřiveným srdcem - navíc přesvědčenému o jeho vlastní dokonalosti (v Bohu) a ve spárech virtuálního náboženství nic vysvětlit nelze.




Psal jsem kdysi, že nyní už jsem ve věku, že bych už měl být spíš učitelem, než žákem.


Ty, ve své pokřivenosti mysli i srdce  jsi z toho vyrozuměl:  "Psal jsi tady, že už jsi něco jako učitel v ŘKC."





Učení, co zde obhajuji, je možno si ověřit na adrese:   http://www.katechismus.cz


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 19:39:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Učení, co zde obhajuji, je možno si ověřit na adrese:   http://www.katechismus.cz

  Jasně, opět místo otázek úhybný manévr a osobní invektivy a výmysly o mne z toho, co ty sám žiješ. Možná sis nevšiml, že jsem po tobě nechtěl abys mi něco vysvětloval, ale položil jsem ti jednoduché otázky a chtěl jsem, abys na ně odpověděl.

  Mohl bys mi dát přesnější souřadnice kde se to učení o tom, že člověk vlastní sám sebe, či o tom, že rozhodnutí je iluze, o trvalém rozhodování a nerozhodnutí, vyskytuje v tom vašem katechismu?

  Myslíš například paragraf 1269, "Když se stal pokřtěný údem církve, už nepatří sám sobě, nýbrž tomu, který pro nás zemřel a vstal z mrtvých"?

  



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 13:08:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Blaze lidu, který si Hospodin vyvolil za svůj majetek ..."...

Tohle najdeš v Písmu.
Hospodin si vyvolí člověka na základě své svrchovanosti.
Ale své vyvolení neuskutečňuje jinak, než právě až se souhlasem majitele srdce - toho každého konkrétního člověka ve vzájemné spolupráci.

Člověk dostal srdce, aby jím mohl milovat.
To srdce je jeho - je to totiž doopravdy  on sám jako osobnost člověka! To člověk si musí zvolit svým srdcem milovat.  Dostal srdce jen jednou a jen jedno. Záleží jenom na tom, v jakém stavu se ono srdce nyní nachází ...


Je to tedy mé srdce, které jsem dostal.
Kristovým majetkem se stává, když se mu odevzdávám jako Boží obraz (tělo, lidský duch, Duch svatý), když mu ho dávám jako výraz lásky. Naplňuji tak každou další minutu svého života. Však z objektivního pohledu  je to stále mé srdce (mé vnitřní Já - to označuje, kdo je nyní skutečným majitelem) - ze mého rozhodnutí dávat Bohu se stává i Božím majetkem (ve sdílení). Kdybych však upadl do hříchu ke smrti, mé srdce by se mohlo stát zase majetkem také úplně někoho jiného. Ale majetkem také jen ve sdílení - má osobnost se svým srdce zde stále je, stále existuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 14:06:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale své vyvolení neuskutečňuje jinak, než právě až se souhlasem majitele srdce - toho každého konkrétního člověka ve vzájemné spolupráci. ... Dostal srdce jen jednou a jen jedno. Záleží jenom na tom, v jakém stavu se ono srdce nyní nachází ...

  Noname, jeden z vás, vedle psal: "mnoho lidí rádo používá všichni ale myslí tím hlavně sebe nebo jen skupinu lidí kolem sebe." To je myslím na tyhle tvoje slova velmi výstižná replika.



  A já ti ho určitě neberu, Stando. Pokud ti vyhovuje tvé srdce, ze kterého vychází lež, smilstvo, závist a kdejaký jiný hřích a mermomocí ho obhajuješ a chceš si tuto tvou identitu udržet, nebudou ti ji brát ani křesťané, ani Bůh.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 17:16:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
My hříšníci  máme jméno (konkrétně) po Kristu, protože on je Beránek, který snímá naše hříchy.

  A co je to to "hříšníci"? To jméno máte vy po kom?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 10:05:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hříšníci se nazýváme proto, že nedokážeme žít a zcela nikdy nehřešit.
Protože jsme si této své slabosti vědomi, uvědomujeme si také, že lékem na ni je ustavičná Boží přítomnost v lidském srdci. Že neustále potřebujeme jak to své srdce, tak také Boha v něm!
A neustále jako hříšníci potřebujeme také postoj pokání ze hříchů.
Kdybychom hříšníky nebyli, logicky bychom pokání k ničemu nepotřebovali.

Naše srdce je darem od Boha (k tomu, abychom se mohli ve vztahu vydávat - a Bůh své dary nebere zpět). Lidské srdce je totiž určeno k životu s Bohem - umožňuje takto žít.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 17:19:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando, občas se mi stane, že ti nerozumím. Jeden takový příklad nastal teď, když říkáme, že nepatříme sami sobě, ale Kristu. Pro tebe je to teď "hloupá rádobyzbožná řečička".


 A já nerozumím, když jsi naprosto souhlasil s tím, že nepatříme sami sobě, ale patříme Bohu a pak píšeš "Křesťan si je vědom, že mu život nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem." proč dnes, po letech, je pro tebe stejné téma "Hloupé, rádobyzbožné řečičky" či "nesmyslné výroky". 

  Nepřipadá mi logické, aby jeden a ten samý člověk tvrdil, že tu "argumentuje konzistentně" a pak svoje vlastní slova či to s čím "naprosto souhlasí" nazval "hloupými, nesmyslnými rádobyzbožnými řečičkami".

  To ses, jako obvykle, zamotal do tvých kliček, do kterých se sám snažíš zamotat, abys demaskoval co je římské katolictví zač a co dělá s vaším svědomím a s rozumem lidí?

  Nebo jsi za ta léta změnil názor, konvertoval, a to, s čím jsi před lety v křesťanství naprosto souhlasil, je už pro tebe dnes pohoršení a proto tak odporuješ?

  Nebo je nějaký jiný důvod, proč jsi tak otočil? 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 10:23:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Křesťan si je vědom, že mu život nepatří, sám si ho přece nedal - dostal ho od Boha a je pouze jeho správcem"...


Toto je vyjádřením křesťanského vztahu víry. Uvěření je vždycky až výrazem svobodného rozhodnutí člověka, obdržený dar víry "rozbalit" a správně použít. To už je lidským krokem podporovaným v rozhodnutí Duchem svatým, lidskou odpovědí na Boží dar víry.

Je to tedy už popisem křesťanského vztahu, popisem prožívání víry.



Neznamená to ovšem, že majitelem mého srdce je Bůh, poněvadž lidské srdce je Božím darem člověku. Nynějším majitelem svého srdce je tedy člověk a on má svobodu své srdce ve vztahu vydávat. Přesto, že člověk své srdce Bohu a bližním vydává, nepřichází o něj, naopak jeho srdce mohutní a je vztahem s Bohem posilováno.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 21:50:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Neznamená to ovšem, že majitelem mého srdce je Bůh, poněvadž lidské srdce je Božím darem člověku. Nynějším majitelem svého srdce je tedy člověk a on má svobodu své srdce ve vztahu vydávat.

  Chápu. Tohle tedy máte hodně jiné, než my. Náš život patří Bohu a patří mu celý: Právě proto, že jsme mu ho vydali. Nebo vrátili, co Bohu patří, jak se to vezme.


  Psal tu kdysi také: "Nikdo nejsme vlastníky svého života. Život je dar, který nám byl propůjčen jen na nějaký čas a pak budeme muset z něho skládat účty. Ať se nám to líbí, nebo ne. Jak můžeme tvrdit, že svůj život vlastníme, když ho nemáme v moci?  Nikdo z nás si nedokáže život prodloužit ani o jedinou hodinu."

  To ještě stále platí, nebo se tvá situace od té doby změnila?

  Jestli to stále platí, a dobře ti rozumím, tak život ti nepatří, patří Bohu, nejsi jeho vlastníkem. Srdce ti naopak patří, jsi jeho vlastníkem.

  To, čemu říkáš "srdce" tedy není součástí toho, čemu říkáš "život"? Nebo jak se stane, že ti život nepatří, nemůžeš tvrdit, že ho vlastníš, ale o srdce vlastnit můžeš a můžeš tvrdit, že ho vlastníš?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:40:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Náš život patří Bohu a patří mu celý: Právě proto, že jsme mu ho vydali."...


Každým svým dalším hříchem popíráš pravdivost  (realitu)  takového sebejistého tvrzení o sobě.



..."Nikdo nejsme vlastníky svého života. Život je dar, který nám byl propůjčen jen na nějaký čas a pak budeme muset z něho skládat účty. Ať se nám to líbí, nebo ne. Jak můžeme tvrdit, že svůj život vlastníme, když ho nemáme v moci?  Nikdo z nás si nedokáže život prodloužit ani o jedinou hodinu."...


Pozemský život je skutečně darem, který nám byl propůjčen jenom dočasně, na omezenou dobu
- naplnit totiž Boží plán se světem a sám vnitřně uzrát pro nebeské království.

 Liské srdce, které reprezentuje osobnost každého jednotlivého člověka nám bylo také dáno od Stvořitele darem - ale je darem už navždycky, napořád.
Jsme to my sami v jakémkoli stavu - je to naše identita.
Jedná se  tedy o docela jiný dar, než je dar dočasného pozemského života, a byl nám dán jako nezbytný nástroj k tomu, abychom vůbec dokázali vzájemně sdílet vztahy..

Na jedné straně vztahu já - na druhé straně vztahu Bůh.
Na jedné straně vztahu  já - na druhé straně vztahu ty....




Jak to, že člověku, který je o sobě přesvědčen, jak že on sám přetéká dary Ducha, musím vysvětlovat takovou triviálnost?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 14:17:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Každým svým dalším hříchem popíráš pravdivost  (realitu)  takového sebejistého tvrzení o sobě.

  Stando, nelži zbytečně, ať zase nemusíš ke zpovědi.


Jak to, že člověku, který je o sobě přesvědčen, jak že on sám přetéká dary Ducha, musím vysvětlovat takovou triviálnost?

  Zkus si uvědomit, že ti nevidím do hlavy, nejsem ani věštěc, ani jasnovidec ani nemám jiný podobný "dar" co dává bůh, který své děti vychovává nemocemi. Nemůžu tedy vědět, co vše sis ve tvé hlavě ty vymyslel a jaký svět sis tam ty stvořil, dokud to nenapíšeš, nesdělíš nám tvé myšlenky.


Pozemský život je skutečně darem, který nám byl propůjčen jenom dočasně, na omezenou dobu - naplnit totiž Boží plán se světem a sám vnitřně uzrát pro nebeské království.

  Takže rozumíš, že náš život patří Bohu, nejsme jeho majitelé, ale správci? Nebo je to pro tebe stále ještě "fráze" a "prázdná, rádobyzbožná řečička"?

  Pokud tomu rozumíš, tak stejně tak je to s naším životem po smrti těla: Ani ten se nijak neliší, i ten patří Bohu. Nemáme nějaké dva životy, jeden "dočasný", "omezený", který patří Bohu a my jsme správci a jeden docela jiný věčný, který by Bohu nepatřil a my bychom byli majitelé. 

  Máme jeden život, věčný život, který patří Bohu a na kterém smrt těla nic podstatného nemění.


Pozemský život je skutečně darem, který nám byl propůjčen jenom dočasně, na omezenou dobu - naplnit totiž Boží plán se světem a sám vnitřně uzrát pro nebeské království.

  A už jsi Stando ty sám vnitřně uzrál pro nebeské království? Co kdyby dnes přišla Smrt a její okamžik, přišla ta sklizeň? Byl bys vnitřně dost zralý pro nebeské království?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 17:22:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Stando a když tedy nejsi vlastníkem tvého života, tak ten život tedy nemůžeš dávat Bohu, je to tak?

  Svůj dočasný život tedy nemůžeš někomu dávat, někomu opravdu věnovat, protože nesporně není tvůj a nedržíš ho pevně v ruce. 

  Pochopil jsem tě dobře?


  Jak jsi tedy například uzavíral manželství se svou ženou, jak to probíhalo? Když jsi uzavíral manželskou smlouvu, tak to pro tebe byly jen "prázdné rádobyzbožné řečičky", protože jsi dával něco, co jsi tehdy vůbec nevlastnil? Nebo tehdy jsi ještě svůj dočasný život vlastnil, držel ho pevně v ruce?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 11:44:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Své manželce jsem nedával svůj život (co by také s ním dělala?), dával jsem jí své srdce (a stále jí své srdce vydávám).
Svůj pozemský život jsem jí coby jeho správce propůjčil ke společnému užívání podle Božího plánu do doby, než jeden z nás zemře. Pak toto manželství pozemského života skončí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 18:55:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Díky za vyjasnění. Užý chápu, proč nemůžeš rozumět tomu, že jsme vydali svůj život Bohu.

  Svůj pozemský život tedy jako správce manželce propůjčuješ. Jak to máš s Bohem? Svůj pozemský život mu taky nemůžeš dát, protože ho nevlastníš, rozumím dobře tomu, co žiješ? Bohu tedy svůj pozemský život taky jen propůjčuješ? Nebo žiješ ještě něco jiného, vzhledem k Bohu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:53:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsem přece správcem svého života a budu z něj Bohu (skutečnému majiteli) skládat účty.


Nahlédni na podobenství o hřivnách, třeba ti to otevře oči!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 23:24:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Podobenství o hřivnách znám, Stando, otevřelo mi oči dávno. Proto ti říkám, že křesťané nejsou majitelé, ale jsou správci. Což pro tebe byly "Hloupé, rádobyzbožné řečičky."


Jsem přece správcem svého života a budu z něj Bohu (skutečnému majiteli) skládat účty.

  Teď zpět k tobě a tomu, co jsi psal.

  Když jsem před nějakou dobou psal, že "Život který žiji však není můj život, ale ten život patří Pánu Ježíši Kristu, který si mne koupil vlastní krví.", napsal jsi na to:

  Když tedy ty píšeš: "Nikdo nejsme vlastníky svého života. Život je dar, který nám byl propůjčen jen na nějaký čas a pak budeme muset z něho skládat účty. Ať se nám to líbí, nebo ne. Jak můžeme tvrdit, že svůj život vlastníme, když ho nemáme v moci?" tak to není "libivé zjednodušení" a "nečitelná zkratka sektářského učení", "rádobyzbožné nesmyslů vedoucí k popření rozumové skutečnosti"?

  Nebo ty také píšeš "rádobyzbožné nesmysly vedoucí k popření rozumové skutečnosti"?

  Nebo jsi za poslední dva roky konvertoval a to, co pro tebe byla před dvěma lety "nečitelná zkratka sektářského učení", je dnes tvůj postoj?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 10:27:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozemský život je svěřená hřivna - skutečným majitelem je Bůh.



Bůh tuto hřivnu svěřil mě, konkrétní osobě, člověku s mým vlastním srdcem.

Majitelem svého srdce jsem já sám
(jsem tak samostatná osoba, subjekt schopný sdílet vztah) - podobně jako když dítě dostane čakoládu proto, aby se mělo s čím podělit s rodiči a sourozenci. Aby zažilo radost ze sdíleného vztahu, radost z obdarovávání. Jen dítě svým srdcem svobodně rozhodne, zda tuto darovanou čokoládu sní potajmu samo - protože ji dostalo a nyní je právoplatně jen její -  nebo se o ni rozdělí, aby zažilo sdílení.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 11:08:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pozemský život je svěřená hřivna - skutečným majitelem je Bůh.

  Takže když já řeknu: 

  Majitelem mého života je Bůh, já jsem jen správce.

  Tak už to pro tebe není "líbivé zjednodušení (plynoucí z nepochopení smyslu Pavlových slov: "Nežiji už já, ale žije ve mě Kristus"), nečitelná zkratka sektářského učení (bezmyšlenkovitě opakovat z původního smyslu povytrhávané - nyní takto vytvořené rádobyzbožné nesmysly) vedoucí k popření rozumové skutečnosti." jako před rokem?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 01. září 2015 @ 17:38:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ještě ke tvé otázce. Nedal jsi jí sice teleti, ale tele ti už hezky odpovědělo, ještě, než ses zeptal. K jeho odpovědi mohu napsat Amen, stejně jako k té jeho dnešní, kde dost výstižně komentuje co píšeš a na co se ptáš.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 09:27:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

"Majitelem mého srdce je Kristus" - toto je ve smyslu postoj platónovské předkřesťanské filozofie.

Mé srdce patří Kristu, protože jsem se rozhodl mu je dávat.




Oko, máme si to vysvětlovat tak, že jsi už přešel na platónovskou předkřesťanskou filosofii ?

Anebo vidíš nějaký zásadní rozdíl mezi tvrzením "Majitelem mého srdce je Kristus" a "Mé srdce patří Kristu" ?


Není to nakonec dáno tím, že tvé srdce patří Kristu jen nějak hypoteticky, virtuálně, naoko, že jsi mu je ještě nedal, Kristus není tedy majitelem tvého srdce? Jen ses rozhodl mu je v budoucnu dávat, a to tak, aby si je pořád pevně držel v rukou a v podstatě jsi mu ho nedal ?
Musí to být dost umění dávat a nic nedat :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 10:48:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já v tom podstatný rozdíl vidím.

Ty zde jen ventiluješ svoji hloupost, svoje nepochopení.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 10:57:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Inu, Stando, pro hloupého každý hloupý... Jak už jsem psal, máš o sobě samém přehnané mínění. Jednej s námi jako rovný s rovným, ano? Tele.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 12:11:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když dojdou Standovi argumenty a zaplete se do svých kliček, buď mlčí a dělá mrtvého brouka, nebo začne druhé ponižovat a sebe povyšovat. Zkus si všimnout, Stando, že my jen argumentujeme, ale na rozdíl od Tebe, Ti nenadáváme do hlupáků. Hlupáka tu ze sebe děláš Ty sám, svými dialektickými výroky, které s Boží pravdou nemají nic společného. Jen Tvá farizejská pýcha Ti to brání pochopit.
Teď k tématu: Když jsi si vzal svou manželku, tak jsi jí slíbil věrnost a ona Tobě. Čili patříte jeden druhému a to jediným rozhodnutím učiněným před svědky. Od té doby jste před Bohem i před lidmi manželé. A já se Tě ptám: když jsi své manželce a svému slibu v něčem nevěrný(třeba jen myšlenkou), přestáváš být být jejím manželem, dokud neučiníš z toho hříchu pokání? Dokud se nevyzpovídáš a nepřijmeš rozhřešení, tak jsi svobodný a ne manžel své ženy? Zkus o tom přemýšlet, než druhým začneš nadávat do hlupáků. Zkus pochopit to, že jsme byli koupeni za nejvyšší možnou cenu a nepatříme sami sobě, jak o tom hovoří Písmo. Tedy aspoň ti, kteří se jednou provždy rozhodli, že už nechtějí patřit hříchu a satanu ale svému spasiteli a Pánu, který si je vykoupil pro sebe a je jejich manželem, Pánem a zároveň bratrem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 10:40:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odmlčím se v případě, že takto hovořím  s hluchým, kydž zjistím, že cokoli říci je stejně zbytečné.

Pokud něčemu nerozumím, není hanbou se zeptat. Ale pokud někdo nepochopí jádro věci a bez náležitého porozumění ironicky obrací ma vlastní slova proti mě, chová se jako hlupák. A pokud se tak chová, nemůže se divit, že s ním jako s hlupákem budu i jednat.

Nejde v mém případě o žádnou (natož farizejsou) pýchu, ale o pocit marnosti vysvětlovat věci lidem, kteří už dopředu zaujali proti všemu ode mne odmítavý postoj. Vnitřně zatvrzelému je zbytečné cokoli vysvětlovat.

Zřejmě to platí i v tvém případě.
Ale třeba se pletu ( jen mě zas hned neobviňuj z lichocení).
S vámi je docela těžké už vůbec hovořit. Cokoli řeknu, je vždycky špatně, vždycky je u vás ochota si má slova vyložit zvráceně. A vynést nade mnou soud: Nejsi znovuzrozený, Krista jsi nepoznal a podobné plky.


Ani ty, přes veškeré vysvětlování, si zatím neuvědomuješ, co je srdce každé bytosti. Že je to naše vlastní identita osoby a osobnosti, kterou nemůžeme nijak pozbýt. Je sice určena k obdarovávání, k vydávání sebe sama, ke sdílení společenství. Ale je to identita stále naše vlastní. Kdybychom ji neměli, přestali bychom existovat. Tím vším je lidské srdce.

A tak v jisté rovině dávám svou existenci Bohu, v jiné rovině tu samou existenci sdílím se svojí ženou, v jiné rovině to samé srdce věnuji společenství církve ve farnosti, a v další rovině své srdce věnuji svým zálibám a koníčkům- prostě tomu, co mě baví a co dělám rád.
Tomuto všemu věnuji své srdce - a přesto jsem stále majitelem své identity já. Proto o ní mohu v běhu žití stále rozhodovat (třeba i s chybami) - a díky této skutečnosti stále mohu technicky i zhřešit - i zvolit opačné dobro. Stále mohu své srdce znovu věnovat Bohu nebo i svodům světa. A budu - li jednou po smrti spasen spásou věčnou, i potom budu stále majitelem svého srdce. Jinak bych přišel o vlastní identitu. Mít svou identitu (své srdce) je prvním předpokladem, aby mohl vůbec existovat jakýkoli vztah mezi dvěma bytostmi.

Také Bůh má srdce a s láskou ho dává člověku. Přesto však člověk není majitelem srdce Boha, ale zakouší ho jen ve sdílení.

Podobné je to i v manželství.
Identita muže a identita ženy se vzájemně ve sdílení vydávají, vytvářejí jednotu v lásce - přesto však každý zůstává sám sebou! Tím, že "dám své srdce" své ženě, se ona nestane mužem.

A jak to máš se svým srdcem ty sám?
Jsi ženatý?

Pokud jsi dal své srdce Bohu (a Bůh je prý nyní jeho majitelem), co jsi to vlastně potom dal své ženě? Je snad ona ženou muže bez srdce?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 01. září 2015 @ 18:39:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, máš srdce za svou identitu, podle které je tě možné identifikovat, rozpoznat. Ano? A podle čeho identifikuješ ony rozpoznávací znaky tvé identity, prosím tebe?
tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 11:27:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."podle čeho identifikuješ ony rozpoznávací znaky tvé identity, prosím tebe?"...



Podle Boha. To on mě zavolal mým jménem už v životě mé matky... (Iz 49,1)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 16:00:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, pak pro tebe platí:

Andělu církve v Sardách piš: Toto praví ten, který má sedmero duchů Božích a sedmero hvězd: „Vím o tvých skutcích – podle jména jsi živ, ale jsi mrtev. Probuď se a posilni to, co ještě zůstává a je už na vymření! Neboť shledávám, že tvým skutkům mnoho chybí před Bohem; rozpomeň se tedy, jak jsi mé slovo přijal a slyšel, zachovávej je a čiň pokání. Nebudeš-li bdít, přijdu tak, jako přichází zloděj, a nebudeš vědět, v kterou hodinu na tebe přijdu. Přece však máš v Sardách několik osob, které svůj šat nepotřísnily; ti budou chodit se mnou v bílém rouchu, protože jsou toho hodni. Kdo zvítězí, bude oděn bělostným rouchem a jeho jméno nevymažu z knihy života, nýbrž přiznám se k němu před svým Otcem a před jeho anděly. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“

Tedy znovu: podle čeho identifikuješ ony rozpoznávací znaky tvé identity, prosím tebe. Podle toho, jak se jmenuješ? Standů je na světě dost a věřím, že jich bude dost i v nebi. A určitě i stejného příjmení.


tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:27:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jméno v sobě v biblickém významu obsahuje daleko víc, než jenom "Standa" a příjmení.  Ani jedno z tohoto není důležité - obojí si lze dokonce na matrice i změnit.

Jméno znamená především to, jakým jsem vnitřně, jakým mě vidí Bůh.
To nelze nijak zakamuflovat, to nejde ani nijak ošidit. Jméno v tomto významu je holá pravda o člověku, to jakým je, to, čím doopravdy je. V tomto smyslu ve svém jménu můžeme růst, můžeme také upadat.
A právě takové jméno je označením pro naše lidské srdce, je naší skutečnou identitou.
Začalo to Božím vyvolením a pokračuje to spoluprací či nespoluprací člověka s Bohem.

Ale toto anše jméno je označením pro člověka, nikoli pro Krista. I když v nás třeba zrovna žije, stále je to naše vzájemné dávání mezi dvěma stranami: lidskou a Boží. Když tuto lidskou stranu vymažeš, zůstane ti jen osamocený Kristus, který už nemá s kým dále vytvářet společenství. A to je opravdu veliká hereze!

Nežije totiž ve mě jen Kristus, ale pořád vedle Krista zde žiji i já sám! Ve vztahu s Kristem To je nepřehlédnutelná skutečnost.

Vás totiž matou Pavlova slova, které jste správně nepochopili, ale vyložili si je "po svém"..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 01. září 2015 @ 22:50:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud něčemu nerozumím, není hanbou se zeptat. Ale pokud někdo nepochopí jádro věci a bez náležitého porozumění ironicky obrací ma vlastní slova proti mě, chová se jako hlupák. A pokud se tak chová, nemůže se divit, že s ním jako s hlupákem budu i jednat.

Zase Stando ze sebe děláš něco, co by jsi chtěl být, ale v realitě nejsi. Za ty skoro tři roky, co jsem chodím, jsem nikdy nezažil, že by jsi se na něco zeptal. Tím, že říkáš, že někdo nepochopí jádro věci a bez náležitého porozumění ironicky obrací Tvá slova proti Tobě a podle Tebe se chová jako hlupák, ukazuješ své smýšlení o sobě a o druhých. Ve svých očích jsi ten, jenž jediný chápe jádro věci a když Tě někdo upozorní na to, že pokaždé píšeš něco jiného, jak se Ti to hodí abys mohl oponovat, tak to nazýváš obracením Tvých slov proti Tobě. Přitom svojí nekonzistenčností zde ze sebe děláš hlupáka Ty sám a děláš sám sebe nevěrohodným. A my Tě na to jen upozorňujeme. A ve své uražené ješitnosti pak říkáš, že jsme na Tebe zlí. Ujišťuji Tě, že kdybych na Tebe chtěl být zlý, tak by to vypadalo jinak a hlavně bych se s Tebou už dávno nebavil, protože mám z toho neustále pocit házení hrachu na zeď. Co mě povzbuzuje pokračovat dál, je určitá naděje a také to, že to čtou i jiní lidé než Ty.

Ani ty, přes veškeré vysvětlování, si zatím neuvědomuješ, co je srdce každé bytosti. Že je to naše vlastní identita osoby a osobnosti, kterou nemůžeme nijak pozbýt.

Opět výrok člověka, který má o sobě velké smýšlení. Jak jsi přišel na to, že Tvé poznání je to pravé a moje to špatné? Opravdu si myslíš, že až přijmu to Tvé vysvětlení, tak teprve si uvědomím, co je srdce každé bytosti?
Já si naopak myslím, že Ty o srdci člověka přemýšlíš jen v rovině padlého Adamova potomka, v rovině hříšné přirozenosti. Proto také z toho vidím, že nejsi znovuzrozen, jak se domníváš na základě falešného učení řkc. Ano, srdce člověka hříšné přirozenosti patří jen jemu a je jeho jedinou identitou, protože žije jen sám pro sebe a on rozhoduje, co je pro něj dobré a co zlé. Prostě v jeho srdci kraluje jen jeho já i když má zbožný nátěr a snaží se sám před sebou a před druhými žít dobře. Těmto nábožným lidem Ježíš říkal, že jsou obílené hroby.
Něco zcela jiného je srdce znovuzrozeného člověka. Tento člověk, který přijal jednou pro vždy Ježíše jako svého Pána, dostal od Boha nového Ducha, který je totožný s Duchem Ježíše Krista, ducha synovství. Jinak řečeno, mé srdce hříšného člověka, poznalo díky působení Božího Ducha a Slova pravdy - evangelia, svoji hříšnost a tuto hříšnou, sobeckou přirozenost jsem odevzdal Bohu, zřekl jsem se jí a věřím a křtem jsem vyznal svou víru, že byla ukřižována spolu s Kristem na kříži. Místo této hříšné, staré identity jsem přijal novou identitu Kristova Ducha synovství jako dar z nezasloužené milosti. Mé srdce už od té doby neřídí má sobecká stará hříšná identita po Adamovi, ale Duch narozený z Boha, v němž volám k Bohu jako ke svému Otci, protože jsem jeho synem podle Ducha, podle mé nové identity, která už není jen má, ale je to Boží dar ke společnému sdílení s Bohem a jeho dětmi. To je to, co neznovuzrozený člověk nemá. Neznovuzrozený člověk žije jen ve své duši a kraluje sám sobě a Ducha Kristova nezná a hlavně ho nemá.
Zkus si přečíst pozorně a znovu Řím. 7-8. kap. a třeba pochopíš, co je to odevzdat své srdce Bohu. Že je to opravdu zřeknutí se jednou pro vždy vlády starého já nad mým životem a přijetí vlády Kristova Ducha v mém srdci jednou pro vždy, aniž bych tím ztratil identitu. Jen ta identita je identita Božího syna narozeného z Ducha a ne identita Adamova syna z jeho hříšné duše.

A jak to máš se svým srdcem ty sám? 
Jsi ženatý?

Pokud jsi dal své srdce Bohu (a Bůh je prý nyní jeho majitelem), co jsi to vlastně potom dal své ženě? Je snad ona ženou muže bez srdce?

Jsem ženatý. Své ženě jsem nedal svoji duši ani ducha, ale dal jsem jí k dispozici vše co toto spojení duše a ducha, čili mé srdce, můj život přináší a co ona potřebuje k tomu, aby byla spokojená. Prostě jsme se rozhodli žít v trvalém svazku dvou srdcí muže a ženy, kteří se až do smrti jednoho z nich rozhodli sdílet ve všem své životy. Ale srdce nás obou patří Bohu. Bůh si nás vykoupil z otroctví hříchu a proto naše životy patří jen jemu. Já nejsem vlastníkem svého srdce, ale za své nové srdce, které mi bylo darováno nesu zodpovědnost jako jeho správce. Je to jako s otroctvím. Život otroka nepatřil otroku, ale jeho pánu. Ale žil ho ten otrok sám. Proto se také ap. Pavel nazývá otrokem Ježíše Krista. Jestli Ty to tak nemáš, jsi jen obílený hrob natřený náboženským nátěrem zn. řkc. Ale pozor, tento nátěr není ohnivzdorný!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 08:54:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Já nejsem vlastníkem svého srdce, ale za své nové srdce, které mi bylo darováno nesu zodpovědnost jako jeho správce."...


Každý z lidí nese za stav svého srdce odpovědnost, nikoli jen vy, co se označujete jako  "znovuzrození",  ale podle vašich slov nevíte ani, co to doopravdy znamená..
Proto budou úplně všichni lidé na konci svého pozemského života Bohem souzeni za všechno, co udělali dobrého i zlého.



..."Bůh si nás vykoupil z otroctví hříchu a proto naše životy patří jen jemu."...

Naprosto jsi zatím nepochopil, co je to lidské srdce.
Že "dostat nové srdce" je biblický obrat, vyjadřující nárůst kvality lidského srdce, které bylo obdarováno a posvěceno přítomností Boha (to je to "nové narození ve křtu z vody a z Ducha svatého)!
Naprosto nechápeš, že člověku nejde doopravdy jeho srdce vyměnit za jiné (což je podstata tohoto sporu s mými oponenty), protože by se tím přímo vyměnila identita osoby toho konkrétního člověka.


Také já svůj život odevzdal Bohu. Také můj život patří Bohu - na základě mého dobrovolného vydávání svého života Bohu k dispozici. Patřím tedy Bohu skrze tento okamžitý (i přetrvávající) vztah, ve kterém se dávám.
A proto, že jsem v principu stále majitelem svého srdce já jako osoba, mohu se Bohu svobodně dávat ve vztahu i každý další budoucí okamžik. Že je tomu právě jenom tak a ne jinak, dokazuje skutečnost, že máme v životě i okamžiky hříchu, kdy se Bohu ve svobodě svého rozhodnutí dávat přestaneme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 20:30:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naprosto jsi zatím nepochopil, co je to lidské srdce.

No, Stando, sebevědomí Ti teda opravdu nechybí. Otázka je, jestli Ti také nechybí argumenty z Písma. Jestli já naprosto nechápu co je lidské srdce, tak mi to zkus pomocí Písma(ne Tvých filozofických úvah, nebo úvah pana Novotného) vysvětlit, jak Ty chápeš co je to lidské srdce.
Až mi to vysvětlíš, pak o tom můžem nad Písmem diskutovat. Mělo by Ti být jasné, že říct někomu, že nic nechápe a sám nic nevysvětlit, je jen pouhé vychloubání, ale žádné argumenty.









]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:11:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkus dočíst můj komentář až do konce, je v něm i vysvětlení ...  :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 12:33:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslíš tohle? :

A proto, že jsem v principu stále majitelem svého srdce já jako osoba, mohu se Bohu svobodně dávat ve vztahu i každý další budoucí okamžik. Že je tomu právě jenom tak a ne jinak, dokazuje skutečnost, že máme v životě i okamžiky hříchu, kdy se Bohu ve svobodě svého rozhodnutí dávat přestaneme.

To jsou jen Tvé prázdné filozofické úvahy, které nemají s Písmem nic společného. Písmo nepíše nic o svobodě hřešit. To zaprvé. Za druhé. Ježíš nás nevykoupil z otroctví hříchu a satana proto, abychom patřili sobě, ale jemu. On je náš Pán a Pastýř.
 Z toho, že neznáš základní biblické pravdy, pak pramení Tvé zcestné úvahy o tom, že jsi majitelem svého srdce a že máš svobodu se rozhodovat hřešit. A že znovuzrození je jen jakýsi impuls ke spolupráci s Bohem, která pak podle Tebe vede k tomu, že Tvé stále to samé staré srdce se jaksi vylepšuje a tím je jakoby zachraňováno. Tyto Tvé úvahy jsou zcela v rozpory s výpověďmi Písma. Máš-li zájem poznat skutečnou pravdu o svém srdci, můžu Ti je vypsat. Jinak se nebudu zbytečně namáhat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 12:11:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná kdyby ses méně namáhal vysvětlovat, ale více se namáhal  pochopit co ti říkám, nebylo by to tak zbytečné.

..."Písmo nepíše nic o svobodě hřešit."...

Písmo samo má hodně společného s realitou života, s pravdou o životě. 
A realitou je, že už první lidé v ráji měli svobodu zvolit si jak věčný život s Bohem, tak zvolit si třeba i hřích.  A o tom přece Písmo píše, neříkej že ne.


Ježíš nás vykoupil proto, abychom mohli mít účast na jeho božském životě.
Účast skrze vztah, kde na obou koncích tohoto vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti: na jedné straně Bůh, na druhé straně konkrétní člověk - oba pak ve vztahu vzájemné lásky se sobě vydávají ve sdílení.

Člověk není "nemovitost", nemůže tedy být majetkem v tomto smyslu, protože by nebyl svobodným.
Bůh stvořil člověka k životu ve svobodě.
Pokud se člověk stává majetkem, je to nepřirozený pokřivený a hříšný stav otroctví.


V Písmu jsou obtížná místa, která jsou pro vás kamenem úrazu, protože ji si je vykládáte "po svém".
1 Kor  7,22-23 - zde Pavel hovoří o tom, že všichni věřící jsou nakonec otroky Ježíše Krista, protože On si je "koupil". (vykoupil)
Jedná se  o prosté uznání Ježíšových výkupných zásluh, princip respektování spravedlnosti, že nyní proto patříme ke Kristu a měli bychom podle toho i žít..

Tomu třeba rozumět právě jen v rovině vztahu svobodného vydávání se Bohu.
Svobodně se však mohu vydávat pouze tehdy, když svobodný jsem (otrok sám o sobě nerozhoduje), když sám v této svobodě si určím, komu chci patřit a ke komu chci patřit.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 15:32:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Hříšník svobodný není. Je otrokem hříchu. Otrok sám o sobě nerozhoduje, jak jsi správně podotkl.

Takže sotva se může svobodně vydávat, určovat,  komu chce patřit.

Pokud z toho otroctví je díky Boží milosti Ježíšem zachráněn, omilostněn, už si nemůže sám ve svobodě určovat, komu a ke komu chce patřit, ale patří tomu, kdo jej vykoupil a zachránil. Pokud si myslí, že se může svobodně, ve své svobodě vydávat  určovat, komu chce patřit a ke komu chce patřit (po údajném zachránění a omilostnění),  je to neklamným znamením, že nebyl Bohem omilostněn a zachráněn. Pořád žije ve vzpouře, bez poznání Boží milosti.






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 07:21:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hříšník svobodný není. Je otrokem hříchu. Otrok sám o sobě nerozhoduje, jak jsi správně podotkl.

  Přesně tak.

  Pokud ale někdo žije v takovém oklamání, že hříchu omylem rozumí jako "svobodě", a hřešit je pro něj "svoboda", pak je pro něj hřích člověka důkazem lidské svobody. A po světě běhá spousta lidí ve vzpouře, kteří se stejně popleteně domnívají, že ve smilstvu, kouření, drogách, alkoholu, vzpouře či jiném podobném hříchu je "svoboda".

  Pokud člověk věří Ježíši a rozumí, že hřích není svoboda ale hřích je otroctví, je konkrétní hřích člověka (pokud ho člověk nechce dělat) důkazem toho, že člověk ještě není svobodný, ale je stále otrokem.


  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 11:04:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omylem a tvým oklamáním Toníku, je představa, že svoboda volby je zapotřebí snad jen ke hříchu.

Ale stejná svoboda je zapotřebí i k tomu, aby si člověk mohl vyvolit to správné, to dobré.

I dobro si člověk volí sám a Duch svatý ho k takové volbě jenom vnitřně nabádá, povzbuzuje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 18:13:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Omylem a tvým oklamáním Toníku, je představa, že svoboda volby je zapotřebí snad jen ke hříchu. 

  Tvoje drzost a neomalenost, Stando, koukám nezná mezí. Ty tady propaguješ léta svou "svobodu hřešit" a máš tu drzost napsat něco takového? 

  Že se nestydíš!

  Ke tvým myšlenkám o "svobodě hřešit" jsem ti napsal pár článků, například Svoboda nebo bezbožnost nebo Svoboda nebo otroctví a také jsem ti dával odkaz do našeho učení k danému tématu, učení, kterému věřím a které odpovídá na rozdíl od tvých výmyslů skutečné realitě světa.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:47:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tomhle konfliktním způsobu nemíním dál pokračovat.


]


Konfliktní způsob (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 19:47:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Díky. 

  Budu rád, když si o mne přestaneš vymýšlet nesmysly a psát je do diskuze.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 23:04:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pevně držím v ruce tisícovku,  ta mi patří, je nesporně moje."...


Čí obraz a nápis je na tisícikorunové bankovce? Snad tvůj?


(Mt 22,16-21)
Pak k němu poslali své učedníky s herodiány a ti řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.
Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?"
Ježíš ale znal jejich zlomyslnost a řekl jim: "Proč mě pokoušíte, pokrytci?
Ukažte mi peníz daně." Přinesli mu tedy denár.
Řekl jim: "Čí je tento obraz a nápis?"
Odpověděli: "Císařův." Tehdy jim řekl: "Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu."



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 09:10:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


"Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu."

No vidíš to oko.
Své peníze dávej Palackému, ale srdce dej Bohu.  Jemu má patřit.  Dej mu je najednou, celé. Ne po kousíčcích a takovým prazvláštním způsobem, aby jsi nic nedal a celé pořád zůstávalo tvoje a abys je pevně držel v rukou, abys příště při dávání opět mohl nic nedat.


Př 23,26    Můj synu, dej mi své srdce....





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 10:10:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lidské srdce má jistě patřit Bohu - ale nikoli jako změna majitele, ale jako neustálé obdarovávání člověkem ve vztahu lásky, jako odpověď na to, že Bůh člověka miluje, že Bůh člověku své srdce už jako první také daroval.

Přesto je i Bůh pořád majitelem svého srdce - a člověk není vlastníkem Božího srdce.
To Bůh o svém srdci stále rozhoduje, komu ho věnuje ...


Ale komu není dáno, stejně nepochopí ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 12:48:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando,

píšeš: Ale logicky nemůžeš dávat, co ti nepatří, ale jenom to, co máš, co pevně držíš v ruce a co je nesporně tvoje. Jenom to můžeš někomu dávat, někomu to opravdu věnovat.


No vidíš to sám. Už jsem ti psal jinde, že já to nemám tak, že Bohu dávám, co mi patří. Když mi někdo něco dá a řekne mi, že to nemám pro sebe sama, ale pro druhé, pak vím, že to patří tomu někomu, a rozdávám to dále. Když vím, že jsem dostal život, abych jej někomu žil, pak jej žiji tomu, komu ten život patří. Když jsem si myslel, že ten život patří mně, tak jsem si i myslel, že dávám ze svého sebe sama. Ale že vím, že mi nepatří, tedy si jej nepřivlastňuji, ale žiji jej tomu, komu patří. Ano, všechno je mé (vaše, jak píše apoštol ... ale já jsem Kristův, a Kristus je Boží).
tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 11:41:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."ale já jsem Kristův, a Kristus je Boží"...


Kristův můžeš být právě jen proto, že se mu neustále vydáváš ve vztahu a ve svobodě. Vlastní volbou. O tomto hovoří apoštol.
(1 Kor 3,22-23)
Ať už Pavel, Apollo nebo Kéfas, ať už svět, život nebo smrt, ať už přítomné věci nebo budoucí - všechno je vaše.
Vy pak jste Kristovi a Kristus Boží.


Já jsem Kristův kvůli svému rozhodnutí být Kristův, žít jako křesťan. Moje opravdové předsevzetí jak žít svůj život mě nasměrovalo do tohoto vztahu s Kristem.

Vydávat se můžeš jenom tehdy, když budeš nejdříve sám sebou - jinak nemáš co nabídnout.
Musíš se vlastnit, mít svou identitu, své srdce, o kterém nejenom rozhoduješ, ale které také dáváš právem vlastníka - nikoli  právem jakéhosi  "správce".



A tuto svoji identitu,  toto svoje srdce, které vlastníš (jako dar od Boha, dar navěky - dar identity vlastní osoby) - to abys mohl žít na základě své svobodné volby s bytostí, které říkáme Bůh ve vzájemném vztahu až navěky - tuto svoji identitu (své srdce)  si podržíš vždycky - až navěky.
Tvé lidské srdce bude vždycky tvým majetkem (bude vždycky  identitou tvé osoby) - ať v nebi, nebo v pekle.



To je zcela v kontrastu s předkřesťanskou filosofií Platónovskou, kde věřili, že člověk se po smrti jaksi "rozplyne" v Bohu. Nerozplyne, identita naší osoby - lidské srdce -  je naší jedinou zárukou věčného vztahu vzájemného sdílení v nebeském společenství.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 01. září 2015 @ 16:15:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, přeji ti tedy, aby ses jednou té své vlastní lidské identity vzdal a nabyl identity nové a Boží:

Toto praví Hospodin: Prokletý je muž, který spoléhá na člověka, tělo pokládá za svou sílu a jeho srdce se odvrací od Hospodina. Bude jako jalovec v pustině, neuvidí, když přijde dobro, usídlí se na vyprahlých místech v pustině, v solné, neobydlené zemi. Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Bude jako strom zasazený u vody, zapustí své kořeny u potoka; nebojí se, když přijde žár, jeho listí bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, nepřestává nést ovoce. Srdce je lstivé nade vše, je nevyléčitelné. Kdo mu porozumí? Já, Hospodin, zkoumám srdce a zkouším ledví, abych každému dal podle jeho cest, podle ovoce jeho činů.

S takovým srdcem to bude opravdu v nebi ráj a dobře se tam poznáte.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 01. září 2015 @ 16:43:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
tele, prosím tě, můžeš mi napsat soukromě na e-mail? Je vedle mého nicku. Děkuji.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 12:16:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Identitu mého srdce mi daroval Bůh, když na mě už v lůnu mé matky zavolal mým jménem.
Jsem to já, tak jsem byl Bohem stvořen a na mě je, co se sebou udělám.

Byl jsem stvořen pro vztah, ale pro vztah ze svobodné volby.
A ta podmiňuje vládnout svým srdcem, být jeho vlastníkem.  A ze své volby žiji svůj život nikoli už sám, ale spolu s Kristem.
Svůj život, své srdce vydávám jenom skrze vztah, nezbavuji se ho.
Mít své vlastní srdce je prvním nutným předpokladem možnosti žít s Bohem
a bližními ve vztazích
.


Jak to, že vám takto zjevné a logické věci pořád unikají?


..."aby ses jednou té své vlastní lidské identity vzdal a nabyl identity nové a Boží:"...

Nechápeš, že ve své nábožnosti "ujíždíš" mimo realitu?
Jak bys ty mohl jako člověk nabýt novou identitu Boha?

Jako člověk můžeš být jenom ve své identitě posvěcován - díky společnému životu s Bohem. Ale Bůh, i když nám ve vztahu lásky zcela dává své srdce, stále zůstává svrchovaným majitelem tohoto svého srdce a nám patří jen skrze vztah. A stejně to tak platí i obráceně o srdci lidském.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 02. září 2015 @ 15:04:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Jak bys ty mohl jako člověk nabýt novou identitu Boha?
Znovuzrozením z Boha, oko. Skutečným, ne fiktivním.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:01:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdybys nabyl novou identitu Boha, přestal bys být člověkem a stal by ses ty sám  Bohem.


Ve znovuzrození je však naše identita člověka jen posvěcena Boží přítomností v člověku, pozvednuta do vyšší kvality Bohem přijatého Božího dítěte.

Tvoje identita, tvoje lidské srdce ti zůstává stále, ať jsi v jakémkoli stavu, protože jenom svým lidským srdcem máš možnost komunikovat s Bohem, jenom svým srdcem můžeš vytvářet a naplňovat vztahy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 02. září 2015 @ 17:56:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty, Stando, a nepřipadáš si ta nějak divně?

Já ve své nábožnosti ujíždím mimo realitu? Ptáš se jako nevěřící, jak bych mohl nabýt novou identitu Boha. Tohle jsi nikdy nečetl?: Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

Nevíš, že kdo věří, se zrodil z Boha? Vidíš, a přesto jsi byl předtím, než ses z Boha zrodil. Tak zapoj mozek.

Tak se tedy podívej do svých vlastních slov. Jednou je tvou identitou tvé srdce. Podruhé píšeš o identitě tvého srdce, kterou jsi asi ty podle jména. Já pak prostě ani nemohu vědět o čem píšeš. Tou identitou jsi ty či tvé srdce?

Já se tě ptám normální otázku: Podle čeho tě lze identifikovat (rozpoznat), že jsi to zrovna ty a ne někdo jiný. A v návaznosti na to se ptám, podle čeho lze identifikovat, že jsi Boží či Kristův nebo někoho anebo něčeho.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 09:57:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A v návaznosti na to se ptám, podle čeho lze identifikovat, že jsi Boží či Kristův nebo někoho anebo něčeho."...



Realita mého života (života konkrétního člověka Standy) je docela přehledně vyjádřena právě tímto:

(1 J 2-4)
Milovaní, teď jsme Boží děti, ale ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je.

A každý, kdo v něm má tuto naději, očišťuje se, jako je čistý on.
Každý, kdo páchá hřích, páchá i bezzákonnost; a hřích je bezzákonnost....



Toto všechno se mě stále aktuálně týká.



..."Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus."...

Opravdu ty už nežiješ? To si dopisuji se samotným Kristem?

To Kristus má chuť mě potrkat, nebo je tam kdesi pořád ještě latentně přítomno i tele?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 12:38:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, a kdeže ti vypadl ten kus Písma, který jsem citoval:

Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

že píšeš?:

..."Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus."... Opravdu ty už nežiješ? To si dopisuji se samotným Kristem? To Kristus má chuť mě potrkat, nebo je tam kdesi pořád ještě latentně přítomno i tele?

Já nejsem Kristus. Už jsem ti jasně dříve psal, že jsem existovat nepřestal. Zapoj mozek. Já jsem zemřel a nyní ve mně žije Kristus a život, který nyní žiji v těle, žiji ve víře v Syna Božího. Jestli tě fakt netrkne něco z toho netrkne, budu tě muset tím trkat i nadále.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 12:04:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Už jsem ti jasně dříve psal, že jsem existovat nepřestal. .... . Já jsem zemřel a nyní ve mně žije Kristus....

Zapoj mozek!

Zemřel jsi a nyní v tobě prý žije někdo jiný, jiná osoba.  Jiná identita.
To ta jiná osoba nyní hřeší pod tvým jménem?
To ta jiná osoba by tedy měla ze spáchaných hříchů činit pokání?

Nebo jsi to stále ty sám a pouze správně nerozumíš slovům apoštola Pavla, které jsi na sebe vztáhl?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 04. září 2015 @ 12:58:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, co tu zase plácáš?

Jsem Petr, jedinec. To je má osoba. Jaké je mé (Petrovo) srdce, taková osoba já jsem. A já jsem zemřel, ne Petr. A nyní v Petrovi žije Kristus a ne Petrovo já jsem a život který nyní Petr žije, žije ve víře v Syna Božího. Petr tu byl a je stále, ale zemřelo Petrovo já jsem. A nyní v Petrovi žije Kristus. Petr už nemá život ze svého já jsem, ale žije nový život z Krista, který žije v něm. Ten nový život ve víře v Syna Božího, který žije nyní Petr, je jeho nové já jsem, které je z Krista, a Kristus nyní žije v Petrově já jsem.

Až zjistíš, jaký je rozdíl mezi A=A a A=B, a uvědomíš si, že ačkoliv A=B, stále platí že A=A, pak třeba přijdeš i na to, že když A není rovno B, pak A vždy zůstane rovno jenom A, které ale není rovno už B. Kdežto když A=B, pak A=A už nemůže být nerovno B.

Takže k tomuto tvému : Zemřel jsi a nyní v tobě prý žije někdo jiný, jiná osoba.  Jiná identita. To ta jiná osoba nyní hřeší pod tvým jménem?
To ta jiná osoba by tedy měla ze spáchaných hříchů činit pokání? Nebo jsi to stále ty sám a pouze správně nerozumíš slovům apoštola Pavla, které jsi na sebe vztáhl?


píšu jen to, že vůbec nerozumíš, a přemýšlíš nějak předivně. Tvá identita nejsi Ty. Ty ale máš svou identitu a ta identita je tvá. Žádná jiná osoba než Petr, když zhřeší, nečiní pokání, ale činí ho proto, že už nemá to staré jsem, ale má to nové jsem, ve kterém žije Kristus. Když pokání Petr nečiní a žije tak stále v hříchu, ukazuje, že jeho já jsem nezemřelo, a že nežije jeho nové já jsem, které je živo z Krista v něm. On totiž ten starý Petr by žádné pokání nečinil.

Opět ti říkám, že jsi objevil nové slovo identita. :o)

tele



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 05. září 2015 @ 08:13:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jsem Petr, jedinec. To je má osoba. Jaké je mé (Petrovo) srdce, taková osoba já jsem. A já jsem zemřel, ne Petr."...


Myslíš si, že je možné se takto nelogicky vyjadřovat?

Jsi Petr.
Ty jsi zemřel, ne Petr!



Tak o kom jiném to tu ještě mluvíš, když tvé první tvrzení ve smyslu vyvrací tvé tvrzení následující?

Takto že mluví člověk, který prý má Ducha?  Pěkně děkuji!





..."Tvá identita nejsi Ty. ?????   Ty ale máš svou identitu a ta identita je tvá."...

Tvá identita je tvoje totožnost.

Vyjadřuje pravdu o tobě, říká, kdo doopravdy jsi. Popisuje tvoji osobu  -  jsi tedy jedinečná osobnost, v lecčems odlišná od všech ostatních..

Tvoje identita jsi tedy ty sám - osobnost "telete" v pravdě -  čelem přímo proti stávající skutečnosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 13:48:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stanušú,

Ad) Takto že mluví člověk, který prý má Ducha?  Pěkně děkuji!

Pramálo mi záleží na tom, co ty si o mne myslíš, víš? Že já mám Ducha, tím nikde neoperuji. Takže díky, že jsi mi to připomenul. Jinak samozřejmě, za díky, odvětím ... prosím.

Jinak ad) Myslíš si, že je možné se takto nelogicky vyjadřovat? Jsi Petr. Ty jsi zemřel, ne Petr! Tak o kom jiném to tu ještě mluvíš, když tvé první tvrzení ve smyslu vyvrací tvé tvrzení následující?

Ano, přesně tak. Já Petr jsem nezemřel a přesto jsem zemřel. :o) A už to není ten Petr, jaký byl dříve, ale je zde jiný Petr, který to byl i dříve. Pokud se ti to zdá příliš složité, zamysli se nad tím, zda jsi stejný, když jsi lhal, nebo jsi jiný, když už nelžeš. Nebo zda budeš stejný, když si přestaneš o druhých domýšlet a vymýšlet. Pořád to bude ten Standa, který si dříve domýšlel a vymýšlel, ale nyní to již nebude ten, který si vymýšlí a domýšlí. A domýšlení a vymýšlení si něčeho, také z něčeho plyne - paranoia. Toho se můžeš zbavit převýchovou, pakli že ses tomu naučil od druhých, ale není to součástí tvé vlastní osobnosti i třeba zděděné, nebo z nějakého traumatu získané, anebo se toho odnaučíš nějakým náhlým obratem, řekněme kladným traumatem, který třeba prožiješ. Tak, já jsem v Kristu zemřel sobě, abych již nebyl ten, kdo jsem byl dříve, ale abych byl Kristův, a žil ve víře v Něho. Pro mne bylo evangelium šok. Tomu se říká třeba změna osobnosti. A pořád jsem to já Petr. A i ty nemusíš být paranoidní a o druhých si vymýšlet. Stačí věřit. :o)


Ad) Tvá identita je tvoje totožnost. Vyjadřuje pravdu o tobě, říká, kdo doopravdy jsi. Popisuje tvoji osobu  -  jsi tedy jedinečná osobnost, v lecčems odlišná od všech ostatních..

Chceš-li mít tedy tu "dřívější" identitu - osobnost, ponech si ji. Budeš jedinečný, ve své domýšlivosti si o druhých. (Promiň, píšu jaksi tvrdě, ale až tak si to o tobě nemyslím. Osobně jsem možná tady ze tvých oponentů snad jediný, kdo by si nikdy netroufl asi říci, že nemáš Ducha. A na tom, zda mi někdo řekne, že já Ducha nemám, se neurážím. Nemám, a co?).

Ad) Tvoje identita jsi tedy ty sám - osobnost "telete" v pravdě -  čelem přímo proti stávající skutečnosti.

Dovolím si upravit na: v pravdě stávající skutečnosti čelem přímo proti bývalé skutečnosti.

tele



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 11:00:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože vaše námitky občas vnímám jako "jednotnou frontu" proti mým názorům, stane se mi, že argument jednoho (o Duchu) přisoudím někomu jinému.

Za tento svůj omyl se ti hluboce omlouvám.



..."Tvá identita je tvoje totožnost. Vyjadřuje pravdu o tobě, říká, kdo doopravdy jsi. Popisuje tvoji osobu  -  jsi tedy jedinečná osobnost, v lecčems odlišná od všech ostatních.."...


Naše osobnost prochází v životě proměnami. A ty jsou možné v zásadě oběma směry - jak k Bohu, tak i od Boha.

Však naše originalita je naprosto nesporná.
Každý z nás je neopakovatelným originálem v celém vesmíru, je uměleckým dílem Boha. Bůh je dokonalý umělec, nikdy netvoří kopie, ale vždycky jenom originály, jejichž společným rysem je krása a dokonalost. V tomto spočívá důstojnost a respekt k celému stvoření, zvláště pak ke člověku.

A Bůh také jako každý správný umělec každé své dílo označuje i svým podpisem (tajemstvím). Proto u všeho stvořeného narážíme na tajemství - stačí se jen pozorněji podívat do hloubky.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 08. září 2015 @ 20:58:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando,     ad) Protože vaše námitky občas vnímám jako "jednotnou frontu" proti mým názorům, stane se mi, že argument jednoho (o Duchu) přisoudím někomu jinému. Za tento svůj omyl se ti hluboce omlouvám.     Rozumím, omluvu jsem čekal a přijímám ji. Ale jak se to stane, že si zaměňuješ mou id(entitu) s jinými? ;o) :o)))     ad) Naše osobnost prochází v životě proměnami. A ty jsou možné v zásadě oběma směry - jak k Bohu, tak i od Boha. Však naše originalita je naprosto nesporná.     Samozřejmě, a v tom souhlasím. Ukážuji, co jinde ukazoval Willymu Kjubík.     Identita lze rozložit na id (a) entita. Vyjádřím to i takto: ID = entita; jinak svá = bytost; také: to = tóžnosť (ten = týž); já = jsoucí (jsem); osob = ní;  apod.     Tedy základ je ID = JÁ. Já označuje osobu, která je za všech okolností neměnná. Entita je pak, jak třeba píšeš, popis oné osoby; třeba charakter; ukazuje na soubor uvažování, vůle, pocitů, jednání apod. té jisté osoby; tedy to, co je jí vlastním.     Ačkoliv se tedy může osobnost měnit, osoba stále zůstává touž, jaká byla dříve a je nyní a bude i jindy. Změní-li se osobnost člověka, říkáme, že se onen člověk změnil, ale přesto tím vlastně říkáme, že ten, který se změnil, je tentýž dřívější, a ten dřívější je ten dnešní. Nejde tedy o to, že se změnila osoba, ale že se ta osoba změnila v tom, jaká je. Když ta osoba dnes nedělá, co dříve by činila, a dělá nyní to, co dříve by neučinila, pak třeba říkáme: už to není ten starý Petr, jako byl dříve. V takovém případě jako bychom říkali: to není ten stejný Petr, ale přitom potvrzujeme to, že je týž Petr. Nepoznáváme tedy Petra jaksi podle jeho minulosti, ale poznáváme ho podle současnosti. A přeci srovnáváme, že ten současný je tím, kdo to byl dříve. Co mu bylo dříve vlastním, je již jeho vlastním pouze v náhledu do minulosti. Co je mu nyní vlastním, to mu dříve vlastním nebylo.     A tady narážím na to, že osobnost člověka se může proměnit (změnit, vyměnit). Ačkoliv k té proměně dochází v člověku, je vypůsobena vnějšími okolnostmi. Člověk sám svou osobnost nedokáže nijak sám ze sebe změnit a vypůsobit. Osobnost člověka se vytváří a dotváří vlivem vnějšího působení, které v člověku vypůsobí změnu. Ale může se člověk změnit nějak, co v něm vlastně není? A zde si myslím, že ne. Že ono vnější (či cizí) působení vyvolá změnu v člověku v to (k tomu), co již v člověku je, lépe řečeno to, co je v jeho potenciálu, v jeho schopnostech. A zde se na to dívám tak, že k tomu, aby byl člověk k něčemu schopen, čeho dříve schopen nebyl, tedy ke změně, musí být uschopněn pod vlivem nějakých vnějších okolností, vnějšího podnětu, vnějšího zásahu, který nějak zapůsobí hluboko uvnitř člověka.

A proto si také myslím, že srdce člověka, ač do něho vidí sám člověk nejlépe ze všech lidí, člověk sám nemůže postihnout. Bůh vidí do našeho srdce lépe, než my sami. Vypůsobuje v něm to, čeho bychom sami nebyli schopni.  
Snažím se ti, Stando, porozumět. Souhlasím, že bez lidského srdce není člověk. Každý člověk má nějaké srdce, jeho vlastní. Ano. Když se člověk zatvrdí proti změně sebe sama, jako by říkal, nešahej mi mé vlastnictví, já si budu dělat, co chci, je to jen a jen moje, Když se otevře, jako by řekl, dovolím ti, abys se mnou provedl nějakou změnu, Bože. Jenže tím jako bych i přiznal, že nejsem schopen vládnout svým srdcem tak, jak chce Bůh, a že Bůh umí mým srdcem vládnout lépe než já. A zde bych se tedy snad zamyslel, proč tomu tak je, že nedokážu vládnout svým vlastním vlastnictvím nejlépe. Řekl bych, že je to proto, že člověk celý, jako osoba i osobnost náleží Bohu. A tak všechno, co člověk má patří Bohu. Lidské vlastnictví tedy v tomto případě je omezeno svrchovaným vlastnictvím Boha. Co je tedy mé, patří svrchovaně Bohu, a nemůžu si s tím nakládat, jak sám chci. Jestli ano, pak popírám Boží svrchované vlastnictví. Proto nejen mé srdce, ale celý já náležím Bohu, a to se všemi vnějšími věcmi, kterými nějak vládnu. Nepatří mi tedy celý můj život, ač je můj. Jsem tedy spíše správcem svého života, než jeho vlastníkem, ale jsem také správcem, jehož Pánem je Bůh.  
O tomto už vede opravdu dlouhou debatu, a vidíš, že mé přemýšlení zůstává jaksi v jednom bodě. Prostě už nemám asi, co bych ti ještě více vysvětloval. Jistý pokrok k mému chápání jsem sice u tebe zaregistroval, a já se sice také snažil se ti přiblížit ve smýšlení, ale ten základ je u mne stále stejný = svrchovaným vlastníkem mého srdce, života, i mého je je Bůh. Nepatřím sám sobě. Když se řekne sám sobě, obsahuje to, že patřím sobě, ale ne sobě sám. A když za mne bylo zaplaceno, výkupné, pak by mělo být jasné, že patřím svrchovaně Bohu. Další debata už v tomto by byla, si myslím prázdná.  
Ještě dodám, že já starý už nežiji, byl jsem ukřižován spolu s Kristem. Nyní žije ve mně Kristus a život, který nyní zde žiji, nežiji už jako bezvěrec, ale žiji jej VÍROU, tedy VE VÍŘE v Syna Božího. Kristus tedy přebývá v mém srdci skrze víru, a já nežiji tím, co vidím, ale tím, komu věřím. Dokud tedy věřím v Něho, On v mém srdci žije, a já jsem zemřel. Nyní jsem živ z víry a ne z toho, z čeho jsem byl živ dříve – z těla.  
Jistotně Vás zde brzy opustím, nebo už budu přicházet méně častěji. Ale zatím tu ještě jsem. :o) Třeba mne zde udržíte. :o)))  
tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:11:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nejde tedy o to, že se změnila osoba, ale že se ta osoba změnila v tom, jaká je."...

Naprosto souhlasím.
Z toho ale plyne také závěr, že lidské srdce je jenom uzdraveno, že výraz "výměna srdce" není doslovný - nejedná se o žádnou výměnu srdce, ale o obraz -   "výměna srdce" je tedy jen jakýmsi literárním obrazem, vyjadřujícím, že s člověkem se udála podstatná kvalitativní změna celé osobnosti a že tato změna přišla zvenčí - od Boha.



..." že srdce člověka, ač do něho vidí sám člověk nejlépe ze všech lidí, člověk sám nemůže postihnout."...
Také souhlasím.
Jsou v životě chvíle, kdy i sám člověk svému srdci přestává rozumět. Dokonale zná naše srdce jedině Bůh.

Jediné, co o sobě vím je to, že jsme stvořeni ke vztahům ve všech rovinách společenství.
Že bohatost našeho života se odvíjí od kvality a bohatosti námi prožívaných vztahů. Nic jiného v životě není víc důležité.



..." Lidské vlastnictví tedy v tomto případě je omezeno svrchovaným vlastnictvím Boha. Co je tedy mé, patří svrchovaně Bohu, a nemůžu si s tím nakládat, jak sám chci. "...
S první větou souhlasím, druhou třeba vysvětlit, rozvést.
Technicky si mohu s tím, co jsem od Boha dostal, nakládat, jak sám chci. Třeba svůj talent malířství mohu zneužít k malování pornografie či k falšování peněz. Ale Bůh mi mé dary dával s určitým záměrem. Ke sdílení.
Jako otec, když dá synovi čokoládu - a od toho okamžiku přece patří už čokoláda synovi - může ji zbaštit sám, rozdělit se se sourozenci, říci :"tati, ochutnej, je opravdu výborná!"
Dar byl dán se záměrem dar sdílet s ostatními! Naše obdarování od Boha nejsou samoúčelná, mají svůj hluboký smysl - a tím je dílení našich darů s blízkými, s Bohem - ale z vlastního svobodného rozhodnutí. Nedávám to, co mi nepatří, ale dávám to, co jsem sice dostal,ale co mi nyní právem patří. Jsem právem majitel (abych mohl nabízet ze svého - jako to dítě svoji čokoládu), ale pořád jsem i správcem s odpovědností Bohu.
A zde zase narážíme na paradox - na tajemství člověka, na Boží podpis svého díla. Všechny skutečnosti nedokážeme bezezbytku vysvětlit slovy - můžeme je však zakoušet vlastní zkušeností.

Těší mě, že jsme v podstatě jen jinými slovy dospěli vlastně ke stejným závěrům.
To se mi tu snad ještě za ta léta nestalo!  :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 02. září 2015 @ 19:54:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak bys ty mohl jako člověk nabýt novou identitu Boha? 

  To už se ptal kdysi jeden farizej, ale ten se neptal proto, že se zamotával do svých vlastních kliček, jako ty, ale zajímal se opravdu jak se to může stát. Složité to není.


  Hlavní, základní identitou každého člověka je konečné společenství s Bohem. Tuto hlavní identitu nelze směšovat s žádnou jinou.

  Tuhle hlavní identitu ztratili lidé hříchem. Jejich hlavní identitou není společenství s Bohem, ale jejich hlavní identitou je "hříšník": bezbožník, alkoholik, modlář, smilník, zloděj, lhář, závistivec, zlostník, feťák, ... Pro život s Bohem musí svou hlavní identitu ztratit a získat jinou hlavní identitu.





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 10:07:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Najdi si nejdříve význam slova "identita"  a pak mudruj.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 23:04:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Takže už jen opět osobní invektivy? Už nemáš, co bys napsal k tématu?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 02:59:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Cizinče. Před jakousi dobou, už nepamatují kdy, jsi mi (nebo oku) už nepamatují vysvětloval, že používáš nějaké slovo (myslím, že se jednalo o slovo sekta) tak jak ho používá v normální mezilidské řeči a odkázal jsi mě nebo oka na wikipedii. Domnívám se, že Boží identitu Cizince, Willyho, používáš tak jak se běžně používá, ale klidně to může být jinak a váš vyznám je jiný a Kjubik opět jen kydá hnůj. Dovolil jsem se podívat na wikipedii co běžní lidé považují, že identita je, ne Kjubik ne oko ale jestli Cizinec za toho nevím. Dovolím si tedy vypsat významy a krátce je pouze lidskými přesněji řečeno mými slovy z komentovat. Můj komentář bude kurzívou. Tučné ti jednou vadilo nebudu ho tedy používat.

Identita může znamenat:
identita (matematika), jednoznačné zobrazení - tuto možnost jsem si dovolil odmítnout nevšiml jsem si, že by jste se bavili o geometrických tvarech;
neutrální prvek v algebře - tuto možnost jsem si dovolil zavrhnout bez uvažování asi nediskutujete o algebře;
totožnost, jednoznačné určení jedinečného objektu (subjektu) - ne, to mi nepasuje, že by jste byli totožní s Bohem nebo jednoznačně určení jako Bůh. Vím a Věřím, že jen jeden Bůh. Zde připouštím, že je to jen můj úhel pohledu, že Tebe ani Willyho nepovažují za boha ani za Ježíše Krista.
shodnost, shodné zobrazení v geometrii stejnost - dost podobně jako v předcházejícím bodě. Snad jen rozdíl bych shodnosti a totožnosti bych viděl shodnost je 100% obraz = original; kdežto u totožnosti člověk jí získá v závislosti na to kde se třeba narodil a jiných aspektech tak třeba Oko je národností Čech, ty se domnívám také (aspoň na tomto světě), kdežto já nikoliv.
stejnost, rovnost  - Domnívám se a můžu se plést, že nejste stejní nebo rovní Bohu.
Svébytnost, mentální nebo sociální reprezentace podstatných znaků subjektu (např. národní identita, pohlavní identita), též sebepojetí - V tomto bodu asi také nepatří vaše Boží identita. I když možná tak to chápete tu Vaši Boží identitu. Já ten poslední způsob vnímám spíše obyčejně. A v tomto bodě bych se považoval za občana České Republiky, pohlavně mužem apod. Nenapadlo by mně hodnotit identitu způsoby Radek už má andělskou identitu, Radim už to dotáhl dokonce na boží identitu.

Chybí tedy nějaká jiná definice identity; ne Boží, ne lidské, ne zvířecí, čistě jen identity, která by vysvětlila co vy za identitu považujete a wikipedie ne?

PS. Je tam i s odkazy na kulturu a především na filmy. Ale takový hlupák doufám nejsem abych u vás viděl Boží identitu a spojil to s filmem čí i s nějakým jiným kulturním provedením.   



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 03:48:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Kjubiku, kde ses toulal?

No, jestli dovolíš, tak bez ohledu na lidské definice, když někdo prohlásí, už nežijí, ale žije ve mne Kristus nebo: žít pro mne znamená Kristus, tak jeho identitou je Kristus, Jímž a skrze Něhož žije Jeho životem, vědom si toho, že byl s Kristem ukřižován. Vidíš to nějak jinak?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 10:10:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy ale já se ptám na vaší definici slova identita. Jestli to chápete jako se běžně používá čí nikoliv? Podobně je to třeba s bramborovými placky. Těžko se pochopíme když jeden bude považovat za bramborové placky bramboračky a druhý na placky připravované na plechu.

Jak to vidím, není teď podstatné a pokud by tě zajímalo, tak budeš muset počkat Pan Bůh nechává ve mně ještě dozrát, abych o tom mohl napsat článek.
Ptáš se kde jsem se toulal? No odpověď je prosta, na Cestě/Stezce a i když jsem došel do cíle neskončilo to nýbrž trvá dál.Skončila jen jedna etapa té Cesty/Stezky. Pokud máš zájem tak tě zvu na Pivo/Kofolu jak budu v Brně a tam jsem ochoten ti říct více.Můžeš pak i prozradit proč o Církvi v Brně, někteří Kristovci z Brna v životě nic neslyšeli. Zajímá tě tedy kde jsem se toulal? Ozvi se a nějak se domluvíme.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 04. září 2015 @ 10:49:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Kjubiku, výklad pojmu identita není z filosofického hlediska tak jednoznačný a není na tom všeobecná shoda.

Na internetu najdeš tento zajímavý článek: http://www.filosoficky-klub.cz/identita-autor-jaroslav-kriz/

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 14:44:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zhruba jsem ho prolit a vypadá to zajímavé počteníčko. Jak bude trošku času tak si ho přečtu. Potom zhruba proletění myslím, že autor vnímá jen "identitu" podobně jako já jen to dál rozvijí. Má se to podobně jako definice k zamyšlení čí reflexe. Zamyšlení čí reflexe obvykle bývají obecně delší než jen suché definice čí definice s jakýmsi pseudo komentářem co jsem poskytl výše. A ohledně toho článku s posledním odstavcem souhlasím beze zbytku.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 00:06:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Tele, jak čtu ten článek na který odkazuješ, tak čím dál vidím, že s tím Jaroslavem Křížem bychom našli společnou řeč. Jasně některé myšlenky bych řekl trošku jinak, od zae by moje myšlenky formuloval jinak ale pohled na identitu máme velmi blízký. Nevíš jestli dotyčný Jaroslav Křiž ještě žije?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 14:32:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Kjubiku,

to fakt nevím. Na článek jsem narazil, když jsem se snažil ti dohledat, na co se ptáš Cizince či Willyho. Mé komentáře jsi asi taky četl, ale vynechal jsi mne z dotazu. :o)

Mě ten článek také zaujal proto, že poukazuje na osobní identitu člověk z různých pohledů. Také si myslím, že je vydařený, ač nezapomínám, že je filosofický.

Takže, nemohu sloužit, jestli onen člověk stále žije.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 18:17:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubiku,¨

já chápu slovo identita jako něco se váže k životu, který nebo jakým žiju. Je-li mým životem Kristus a já, abych Jím mohl žít, vím, že musím zapřít sám sebe, nést svůj kříž a následovat Pána Ježíše. Připojuji-li se k Pánu a jsem s Ním jeden duch, pak je On osobou, díky Níž, skrze Níž žiju a jsem vyjádřením té Osoby. Proto její identita je i moje identita, jelikož sdílíme tentýž život. Já žiju v Něm a On ve mně, díky čemuž jsme jedno jako jsou On a Otec, přebývajíc v sobě navzájem, jedno. Pán Ježíš řekl Filipovi: kdo viděl Mne, viděl Otce. A přitom předtím řekl, že Boha nikdo nikdy neviděl. 

Rád s tebou zajdu na kofolu (pivo nepiju), až budeš v Brně a popovídáme. Napíšu ti na e-mail (ten na GS je aktuální?) a domluvíme se.

Měj se fajn.

Pán s tebou.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 23:28:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy zkus ve svých odpovědi prosím o Boží identity. Zkusme se obecně bavit o identitě. Ne co je Boží identita, co je Willyho identita, jak Willy vnímá Boží identitu.

V polštině se identita řekne mimo jiné tożsamość. Pokud se podiváme z jakých slov vznikl to slovo tak nám vznikne toż (to) samo. Takže matematický vyjádřeno "=" a to mi začíná skřípat. K Willyho identitě co by člověka patří, že je z Brna, platí tedy, že je i Pan Bůh z Brna? K Willyho identitě patří, že je manželem Moniky, platí tedy, že i Pan Bůh je manželem Moniky? K Willyho identitě patří víra v Boží Trojici, platí tedy, že i Bůh věří v Boží Trojici?

To co píšete je opravdu dobré, ale je to opravdu identita? Zkusím to vzít trošku za jiný konec. Identita bychom rozložili na id+entita. Id znamená "to", entita je synomum pro podstatu dané věci, jsoucnost nebo základní objekt zkoumání, jako částice, jádro, atom apod. Už jen degenerace Boha na nějaké to mi nepřijde správná. Dovolil bych si tedy identitu vnímat jako "to nejzákladnější". A zde vidím opět rozdíl u Boha to je Nekonečnost, neustálý život, Láska bez konce, bezhříšný a spousty dalších. U člověka jakéhokoliv povolán ke sdílení Nekonečnosti (ne nekonečnost sama o sobě jako v případě Boha), pozván k nekonečnosti, toužící po Lásce (ne laskavém citu, pocitu, vášní apod ale Bohu) i když si to nemusí uvědomovat , uvědomující si své hříchy. Jasně, že bez Boha bude a je vždy prázdný. Ale to že člověk poznal jak Pan Bůh působí v jeho životě a jak ho naplňuje mu přece nedává Boží identitu. Nebo jsi snad jiného názoru, že Willy a Bůh je to samo "="? Nechceš Willy ať Pán Bůh je lepším otcem než ty? Ať je věrnější než ty? Chápeš na co ukazují?  




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 00:33:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řeknu to takto, Kjubiku.

Já se chci identifikovat jinak řečeno ztotožnit s Pánem Ježíšem Kristem tak, aby Jeho identita byla moje a Jeho moje. Filozofický, encyklopedická, slovníkový či jiný lidmi přisouzený význam tohoto slova je pro mne nedůležitý, takže se k tomu nevyjádřím. Nevadí?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 01:41:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To mi je jasné. Ale bude to platit i obraceně? Bude chtít být Pan Ježíš Stanislavem Velickým? Pokud chceš být Bohem a tak mít Boží identitu, kdo jsem já abych ti v tom bránil? Pokud je křesťanství o tom stát se malým Bohem, tak pro mne křesťanství nikdy nebude. Vždy budu raději Božím dítětem a milován Bohem, než byt Bohem čí mít jeho Boží identitu a ponížit Boha na pouze to. Promiň ale asi nebudeme se moct setkat v Brně jak tam budu. Cítil bych se trapně, sedět společně s tím co je bohem, když já Boha považují osobně za nekonečno (lásky, dobroty aj.) a jsem rád, že mně neustále převyšuje a tím překvapuje a tak vnímám tu lásku jakou mne obdaruje neustále.

Já se chci identifikovat jinak řečeno ztotožnit s Pánem Ježíšem Kristem tak, aby Jeho identita byla moje a Jeho moje. Filozofický, encyklopedická, slovníkový či jiný lidmi přisouzený význam tohoto slova je pro mne nedůležitý, takže se k tomu nevyjádřím. Nevadí?
 
Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Tak to vypadá jako by jsi dvakrát chtěl to samo. Aby jeho identita byla tvoje a jeho tvoje. No, nevadí. Jen mi přijde divné, že člověk co má Boží identitu neumí vysvětlit co identita je a co není. Byla to pošetilost z mé strany, když chci si objasnit pojmy. Mohl bych tedy mít na tebe prosbu když uvidíš třeba dvě stejné věci: dvě lahve kofoly, trojúhelníky, bundy čí cokoliv co uvidíš z věci nemluvit o tom, že jsou identické, protože to je význam který k tomu přisoudili lidé.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 02:31:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, když jsi tam "zamontoval" moje lidské jméno, je třeba říci, že odměnou pro vítězné svaté ve Filadelfii je, že na ně Pán Ježíš napíše jméno svého Boha, jméno města svého Boha sestupující z nebes od jeho Boha a své nové jméno. Takže je to o tom, že jako součást nevěsty ztrácím svou identitu a přijímám jako nevěsta jméno svého Ženicha, ne On moje. Bůh se rozhodně chtěl stát člověkem a stal se jím, ale ne mnou. A pak se člověk Ježíš stal jako poslední Adam ve vzkříšení Duchem oživujícím, Prvorozeným Synem Božím, který nemá jen Božství, ale i lidství, jsa zároveň Synem člověka. Ztotožnil se s námi ve smrti, abychom se my s Ním mohli ztotožnit v životě - Jeho božském věčném životě..

Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Jo, tady jsem to poněkud popletl.

Víš, jak identifikoval Saul z Tarsu věřící, když pronásledoval Boží církev, když je zatýkal a souhlasil s jejich zabitím? Tak, že oni vzývali nahlas jméno Páně a podle toho poznal, že jsou věřící v Krista. A když se s Pánem Ježíšem setkal před Damaškem, Pán se ho ptal: "Proč Mne pronásleduješ?" Tady můžeš krásně vidět tu "výměnu" identit; ale lepší výraz je ztotožnění.

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 03:43:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stanislave tvoje lidské jméno tam zakomponoval schválně. Ty ve svých příspěvcích říkáš, že jsi již Bohem. Neberu  ti to.

Nechtěl jsi napsat aby Jeho identita byla moje a moje Jeho? Jo, tady jsem to poněkud popletl. Vidíš já v tom krátkém životě v porovnání s tebou mám jinou zkušenost s Bohem. Věříš čí víš že k Bohu patří neomylnost? Já tomu věřím. Já tuto neomylnost nemám. Zrovna včera v pátek jsem jel na jeden pracovní pohovor. Jaksi se stálo, že v městě kde měl být jsem si popletl adresy a nedorazil jsem tam, kde jsem měl. Zpětně jsem Panu Bohu za to vděčný. Pokud bych tam dorazil nestihl bych pak jednu schůzku, mamka by mi odjela z jiného města, kde předtím byla, musel bych řešit jak se rychle dostat domu od vlaku a navíc bych neměl dostatek času na další záležitosti, kde jsem měl byt a s lidmi s kterými jsem se měl setkat byl by pro těžký úkol. A to, že bych nevyrazil na ten pohovor, by také nepřineslo takovou souhru jako můj neúspěšnou cestu na pracovní pohovor. Jsem nakonec za to Pánu vděčný.

Víš, jak identifikoval Saul z Tarsu věřící, když pronásledoval Boží církev, když je zatýkal a souhlasil s jejich zabitím? Tak, že oni vzývali nahlas jméno Páně a podle toho poznal, že jsou věřící v Krista. A když se s Pánem Ježíšem setkal před Damaškem, Pán se ho ptal: "Proč Mne pronásleduješ?" Tady můžeš krásně vidět tu "výměnu" identit; ale lepší výraz je ztotožnění.
Co k tomu říct. Napadá mne jen jedno slovíčko Amen. Souhlas byli to věřící v Krista. Kristus u Damašku se s nimi ztotožnil. Ale s kým se ztotožnil? Se všemi věřícími či jen z některými? Byl tam mezi třeba Pepík, Franta, Staňa, Kubík, Toník, Honzík, Bedřich a jiní. A třeba Bedřich a Pepík by tvrdili, že mojí identitu Kristovou. Takže se zbytkem z těch věřících by se Ježíš neztotožnil? I já se ztotožním s některými lidmi třeba nemocnými, trpícími apod. ale nepřijímám tím jejich identitu. Ty snad jo?

No, když jsi tam "zamontoval" moje lidské jméno, je třeba říci, že odměnou pro vítězné svaté ve Filadelfii je, že na ně Pán Ježíš napíše jméno svého Boha, jméno města svého Boha sestupující z nebes od jeho Boha a své nové jméno. Takže je to o tom, že jako součást nevěsty ztrácím svou identitu a přijímám jako nevěsta jméno svého Ženicha, ne On moje.
Opět stejné zamyšlení čí podobné zamyšlení jako výše? Nevěsta je jen Willy nebo jsou ti svatí ve Filadelfii? Dostane to jméno všichni ve Filadelfii (v bratrské lásce) nebo jen pár jedinců včetně třeba Willyho?

Ještě jedna myšlenka:
Bůh se rozhodně chtěl stát člověkem a stal se jím, ale ne mnou. A pak se člověk Ježíš stal jako poslední Adam ve vzkříšení Duchem oživujícím, Prvorozeným Synem Božím, který nemá jen Božství, ale i lidství, jsa zároveň Synem člověka. Ztotožnil se s námi ve smrti, abychom se my s Ním mohli ztotožnit v životě - Jeho božském věčném životě..
A to znamená, že my se máme stát Bohy? Tak to pak bude na konci světa vypadat hodně zajímavě nemyslíš? Uvaž. Bude jeden Bůh co je od věčnosti, který byl je a bude a pak několik Bohů malých, co mají Boží identitu. Trošku mi to připomíná víru starých Řeků čí Římanů. Jeden Bůh co byl šéf, Zeus, a pak spousty malých.

Poslední otázka na zamyšlení: Když ty se z někým ztotožníš přijímáš tím rovněž i jeho identitu? Názorný příklad. Dejme tomu, že ty ztotožníš se z proroctvím rabína Judaha Bena Samuela, který tvrdí, že konec světa má nastoupit v roce 2017. Vše zatím co předpověděl se vyplnilo. Ztotožníš se tedy s tím co tvrdí. Přijmeš tedy identitu toho rabína?

Nevyzývám Tě abys přijal můj pohled. Klidně věř zastávej názor, že máš již identitu Boha. Mi Bůh ukázal, že je vždy větší a zároveň bližší než jsem si myslel. Dovol tedy mi se ještě jednou omluvit, že na kofolu nemůžu s tebou sednout cítil bych se divně a nezaslouženě, že si to nezasloužím proživát takovou blízkost s člověkem co již prožívá boží identitu v sobě.  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 11:11:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A to znamená, že my se máme stát Bohy? Tak to pak bude na konci světa vypadat hodně zajímavě nemyslíš? Uvaž. Bude jeden Bůh co je od věčnosti, který byl je a bude a pak několik Bohů malých, co mají Boží identitu. Trošku mi to připomíná víru starých Řeků čí Římanů. Jeden Bůh co byl šéf, Zeus, a pak spousty malých. 

  Dobrý den, Kjubiku.

  Nevím, zda jste se někdy zajímal o historii církve a církevní otce, obvykle to bývá pro římské katolíky důležité. Zkuste se podívat na toto heslo ve wikipedii, sekci "křesťanství", případně si vyhledat související informace o Justinovi, Ireneovi a dalších k danému tématu nebo stránky pravoslaví, které tuto původní víru uchovalo.  Nebo vyhledat související zdroje k tématu.

  Willy je jen prostý křesťan, který se tolik nevyzná v klikatinách křivolakých životních cestiček, po kterých pobíhají lidé v náboženství, a ani to nepotřebuje: Můžete ho tedy přirovnávat k víře Řeků a Římanů a asi vám nevysvětlí uspokojivě, co žijeme. Pokud najdete stejné vyjádření u Klementa Alexandrijského či Cypriána, snad vám to pomůže pochopit, o čem píšeme.

  Hezký den

  Cizinec.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 16:04:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky Toníku, věděl jsem, že to jako já měli někteří z církevních otců, totiž slyšel jsem o tom; ale nikdy jsem se o to nezajímal natolik, abych to mohl použít v debatě s Kjubikem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 20:23:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Díky, Willy. Rádo se stalo. 

  Vždycky mne tu překvapí, když se tu někdo, kdo se tváří jako římský katolík, naváží do víry, která je či měla by být - alespoň verbálně - součástí víry a historie institucionální církve a zvláště tzv. církevních otců. Snad mu tedy víra Irenea, Justina, Klementa, Hyppolyta, Cypriána, Origena či Atanáše nebude také připomínat "víru starých Řeků čí Římanů". Stejně tak mne překvapí, když tu píšu o definitivním rozhodnutí pro Krista, pro zasvěcení, pro manželství, které propaguje i současný papež a někdo, kdo se k papeži jakoby hlásí, statečně a dlouhodobě oponuje a tvrdí, že pro něj je to jen iluze. To už ani nemluvím o tom, že máme dle slov Pána Ježíše zapřít sami sebe: Že nepatříme sobě, ani světu, ale Jemu, nejsme svoji vlastníci, ale správci a někdo, kdo si říká křesťan tomu statečně oponuje a snaží se ze všech sil zdůraznit, že on patří sám sobě, že je sám svůj majitel a že si tuhle identitu chce ponechat navždy. 

  Ale zajímavé to sledovat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 20:30:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, bez zajímavosti to jistě není, ale překvapuje mě, že to jakoby nezajímá právě ty, které by to zajímat mělo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 13:30:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Že nepatříme sobě, ani světu, ale Jemu, nejsme svoji vlastníci, ale správci "...


Toto všechno je jen lidskými slovy vyjádřením jedné věci - živého vztahu s Bohem, ve kterém se křesťan takto Bohu vydává.


Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v lásce vydávají jeden druhému.





Podobně také moje žena je "má" (je mi dokonce podřízena), ale stejně moje žena není mým majetkem, nevlastním ji. Mám ji milovat tak, jako i Kristus miloval církev a sám se za ni vydal ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 14:09:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v lásce vydávají jeden druhému.


Tak to máte vy, kteří jste nikdy živého Boha nepoznali. Nikdy jste nepoznali, co to znamená být usvědčen Duchem svatým ze svých hříchů, jaká je to hrůza padnout do rukou živého svatého Boha ve svém hříšném stavu. Nikdy jste tuto Boží bázeň nepoznali. Padnout do rukou toho, kdo má moc člověka zachránit i odsoudit. Jaký je rozdíl mezi věčným životem s Bohem nebo věčnou smrtí.
Nikdy jste neprožili odpuštění a očištění svých hříchů a smíření se svatým Bohem, který je sžírající oheň.
Nikdy jste nemohli proto ani pochopit, co je to být omilostněným a zachráněným hříšníkem, který obdržel z veliké milosti přístup k trůnu Boží slávy.

Vy budete pořát mlít své naduté, pyšné teorie o svém svéprávném, svobodném, rovnocenném, patnerském vztahu s Bohem.
Dost zřetelně zapomínáte na to, že k Bohu smíte přistupovat jen díky jeho smilování , omilostnění a to pouze v případě, že jste skutečně omilostnění byli.  Anebo jste to vůbec ještě nepoznali a nepochopili a přístup k trůnu jeho milosti žádný nemáte. Spíš to bude tak. Kdybyste měli, nemohli byste před svatým Bohem například dokola drmolit zdrávásy.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 19:08:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toto všechno je jen lidskými slovy vyjádřením jedné věci - živého vztahu s Bohem, ve kterém se křesťan takto Bohu vydává.

  Ano, přesně tak. Už to tedy pro tebe nejsou "Hloupé, rádobyzbožné řečičky." jako před čtrnácti dny? Pokud ne, tak je to dobře.


Ve skutečnosti ale v takovém vztahu stojí dvě svéprávné svobodné bytosti (nikoli pán a otrok), které se vzájemně v lásce vydávají jeden druhému.

   Majitel a správce jsou ve zcela jiné pozici. Vztah Boha a a člověka je podobný, jako manželství v tom, že dva patří sobě. Ne v tom, že by si byli rovni. 

   Ve skutečnosti je Ježíš Pánem a my mu patříme. Což je pro nábožné lidi "prázdná fráze a hrozný omyl".


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:28:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ani otec se synem si nejsou rovni, ale mladší je podřízen staršímu: přesto zdravý vztah lásky mezi nimi může panovat jen za podmínek respektu milovaných osobností a jejich svobody ve volbách - a to ve vzájemném respektu.

Ani syn není majetkem otce, ani žena není majetkem muže.
Na to zapomeň!




Pokud někdo někomu "patří", je to na základě jeho svobodné volby, na základě jeho přání "patřit".

I když jsme byli Bohem stvořeni a z tohoto úhlu pohledu mu tedy patříme, sám Bůh se tohoto svého práva zřekl a dal nám svobodu, ať se sami rozhodneme, zda mu opravdu chceme patřit, nebo nechceme.
Bůh stojí o tuto naši svobodnou lidskou volbu, která je vyjádřením lásky lidského srdce. Lásku totiž nelze sdílet jinak, než v této svobodě sám si zvolit, koho chci milovat.

Člověk bez této svobody by byl jen otrok - "Objekt", který by byl brán jenom jako majetek - takový není schopen skutečného vztahu lásky, není schopen milovat. Schází mu k tomu svobodná vůle sám se rozhodnout milovat.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 22:00:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Zdravý vztah lásky mezi nimi může panovat jen za podmínek respektu milovaných osobností a jejich svobody ve volbách - a to ve vzájemném respektu.

  Ale vůbec ne. 

  Zdravý a láskyplný vztah probíhá mezi otcem a synem klidně i ve chvíli, kdy otec vůbec nerespektuje to, co si syn(dcera) špatně zvolí a v klidu ho vychovává. Je to tedy naopak: Zdravý vztah mezi otcem a synem je ve chvíli, kdy otec syna vychovává. Když otec syna nevychovává, nastupuje velmi nezdravý vztah. Zvláště ve chvíli, kdy se třeba pětiletý syn rozhodne, že si stoupne doprostřed silnice a bude mávat autům nebo na okraj propasti a podívá se dolů.

  Stejně tak mezi Bohem a lidmi úplně v klidu probíhá zdravý vztah, když Bůh vůbec nerespektuje to, co si člověk špatně či omylem zvolí a člověka v jeho špatné volbě zastaví. To je naopak jediný rozumný a zdravý vztah: Protože pokud Bůh nezastaví člověka v jeho špatné volbě a respektuje jí, nastupuje velmi nezdravý vztah, zvláště ze strany člověka. Což je nejvíce vidět na lidech, kteří mají od Boha "svobodu hřešit".


Ani syn není majetkem otce, ani žena není majetkem muže.
Na to zapomeň!

  No, já na to nezapomínám a jsem rád, že sis na to vzpoměl ty nebo že sis to uvědomil. Já tu nejsem ten, kdo by tvrdil, že je něčím majitelem a kdo by takovou hloupost obhajoval. 


Pokud někdo někomu "patří", je to na základě jeho svobodné volby, na základě jeho přání "patřit".

  Ale hloupost. 

  Na světě je bezpočet lidí, kteří patří hříchu a se svobodnou volbou to nemělo nic společného: Už se tak narodili. 


I když jsme byli Bohem stvořeni a z tohoto úhlu pohledu mu tedy patříme, sám Bůh se tohoto svého práva zřekl a dal nám svobodu, ať se sami rozhodneme, zda mu opravdu chceme patřit, nebo nechceme
Bůh stojí o tuto naši svobodnou lidskou volbu, která je vyjádřením lásky lidského srdce. Lásku totiž nelze sdílet jinak, než v této svobodě sám si zvolit, koho chci milovat

  To je dobře, že si to uvědomuješ. 

  Tak ať jednou zvolíš dobře, až na tu skutečnou, definitivní volbu přijde, až se k tobě dostane ta možnost zvolit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 10:42:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." když Bůh vůbec nerespektuje to, co si člověk špatně či omylem zvolí a člověka v jeho špatné volbě zastaví. "...



V tomto máš samozřejmě pravdu.
Já však hovořil o čemsi úplně jiném, o dávání se v lásce ze své svobodné volby.

Otec dá synovi čokoládu (ať si smlsne) a syn ji rozbalí, ochutná, natáhne ruku a řekne: tati, ochutnej také, je velice dobrá!

V tom okamžiku totiž, kdy obdržel syn dar, je skutečným majitelem oné čokolády on sám a on sám rozhoduje, co s ní udělá. Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka.


Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 18:17:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka. 

  Přesně tak. To jsem rád, že jsi pochopil, o čem je ve skutečnosti svobodná volba člověka. 

  Už tu tedy nebudeš propagovat tvůj omyl, že "svobodná" volba člověka je vybírání mezi dobrem a zlem?



Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích.

  Ale di, Stando. Nevymýšlej si o druhých nesmysly a radši něco napiš o sobě. 

  Když nebudeš ve své fantazii vymýšlet tolik nesmyslů o cizinci, bylinovi, teleti, rosmanovi a dalších, zbude ti pak mnohem více času na to, abys mohl odpovídat na otázky po tom, co ty sám žiješ a abys napsal třeba i nějaký praktický příklad z tvého života k tématu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:52:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ovšem: máš - li možnost vykonat něco dobrého a neuděláš to, máš hřích."...


Tohle jsem nezvrdil jenom adresně směrem ke tvé ospbě. Platí to pro všechny z nás úplně bez výjimky.







..."Už tu tedy nebudeš propagovat tvůj omyl, že "svobodná" volba člověka je vybírání mezi dobrem a zlem?"...

A o čem jiném tedy je?

"Má možnost ji sníst úplně sám - má možnost se o ni podělit. Ty sám si volíš. O tom je svobodná volba člověka."

  Přesně tak. To jsem rád, že jsi pochopil, o čem je ve skutečnosti svobodná volba člověka.


]


O čem je lidská svoboda (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 19:47:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tohle jsem nezvrdil jenom adresně směrem ke tvé ospbě. Platí to pro všechny z nás úplně bez výjimky.

  Já vím, Stando. Zas ta tvoje domýšlivost.

  Jak vedle v diskuzi nick Noname hezky uvádí: "S tím ví každý - si silně fandíš - mnoho lidí rádo používá všichni ale myslí tím hlavně sebe nebo jen skupinu lidí kolem sebe." A uvádí to boldem.

  Asi ví, o čem píše, protože sám často píše "my všichni", myslí tím okatě "vy všichni" a ve skutečnosti píše jen o sobě. 


A o čem jiném tedy je?

  No o vybírání mezi dobrem a dobrem, ne? To jsem ti psal asi stokrát.


  Představ si situaci, že by zlo úplně chybělo. Nebylo. Neexistovalo. Žádné zlo. Ani kousek.

  Moje svoboda by v takové situaci zůstala kompletní, celá, úplná, dokonalá, stoprocentní, docela nic by jí nescházelo.

  Co by se za takových podmínek stalo s tvou "svobodou hřešit" a "svobodou vybírat si dobro a zlo"?


  A ta situace, Stando, jednou nastane.

  Bylo by dobře, aby ses na to už připravil, nebude to tak dlouho trvat.

  


]


Re: O čem je lidská svoboda (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 15. září 2015 @ 08:47:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."No o vybírání mezi dobrem a dobrem, ne? "...



V tom mém světě, který je skutečný a nikoli virtuální, je jedině Bůh dobrý!
Nelze si v něm nijak vybírat mezi Bohem a Bohem.


Zatím žijeme své pozemské životy  ve světě skutečném, ve světě, ve kterém existuje dobro i zlo.

Ve světě, kde se zlu musíme vzpírat, jsme pokoušeni zlem a sami také chybujeme zlem (hříchem).

Snad alespoń tuto skutečnost mi ještě uznáš.

Takový je náš svět reálný, nikoli ten, který sis vysnil.

A tato skutečnost se týká opravdu všech lidí, co jich kdy na světě bylo. Zde neplatí žádné výjimky pro nikoho. Naopak, platí pro nás Pavlův "recept" na život: "Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl také vyřazen".


]


Re: Re: O čem je lidská svoboda (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 15. září 2015 @ 09:45:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
V tom mém světě, který je skutečný a nikoli virtuální, je jedině Bůh dobrý! Nelze si v něm nijak vybírat mezi Bohem a Bohem.

  Stando, nebe je taky reálné, skutečné, nevysnil jsem si ho, i když je pro tebe zatím "virtuální". Stejně tak ohnivé jezero je skutečné, reálné.

  Jednou, až přijde smrt těla, se možná dostaneš do nebe, do toho světa, který je pro tebe zatím virtuální. Ponechme teď stranou otázku, jak se to stane, že se tam dostaneš, ale je jisté, že v nebi nebude žádné zlo, žádný hřích, žádné slzy a jejich údolí či jejich královna, žádné modly, žádná bolest, žádná nemoc, zkrátka vůbec nic ze hříchu a minutí se cíle, kterým je Bůh.


  Pokud se tam dostaneš, kam se poděje tvoje "svoboda hřešit" a tvoje "svoboda", která je ve "vybírání dobra a zla"? 

  Když si nebudeš moci vůbec vybírat, protože nebudeš mít mezi čím, tak úplně ztratíš tu tvou "svobodu", pochopil jsem tě dobře?


Takový je náš svět reálný, nikoli ten, který sis vysnil.

  Stando, ve skutečném, reálném světě je hříšník otrokem svého hříchu, i když si ten hříšník virtuálně omylem ve své hlavě vysnil, že si hřích vybírá "svobodně", aby si omluvil svoji situaci a necítil se tak špatně. 

  Ta iluze "svobodného" výběru v tom vašem virtuálním světě "svobody" hřešit je totiž součástí oklamání hříchem, je součástí "svobody", na kterou láká svět. Proto Uzel tak propaguje "svobodu" ve vztazích a nevázanost, aby byla v takové "svobodě" lepší "láska". Proto taky cigarety, alkohol a drogy lákají děti a mladé na "svobodu", kterou mají dospělí.

  Ale že je nějaký člověk takovou "svobodou" oklamaný ještě skoro v pětašedesáti, to se vidí málokdy, na to je potřeba hodně velké zatmění reality. Z téhle "svobody" hřešit obvykle lidi procitají už někdy po čtyřicítce.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 19:57:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Ahoj Willy.

  Mám pro tebe nesnadný úkol. Když si přečteš něco o theosi, například tento článek, byl bys schopen napsat, zda tomu rozumíš podobně?

  Díky
  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. září 2015 @ 21:17:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku, přečetl jsem si článek a mohu říci, že ačkoli je do něho zamontován vedle Božího pohledu i filozofický a teologický rozměr, v podstatě tam, kde odpovídá zjevení Písma Svatého o tajemství Boží správy (ekonomie - napsal jsem tu o tom minimálně jeden článek) lze souhlasit, protože je tam stejný základ. V Pánově obnově používáme běžně výrazy zbožštění nebo zesynovštění jako způsob, jímž Bůh uskutečňuje svůj Boží věčný záměr. Tento Boží způsob vede k potřebné jednotě mezi Bohem a člověkem a činí člověka způsobilým k naplnění původního Božího planu při stvoření člověka (Gn 1:26). Bez této jednoty založené na vzájemném přebývání člověka v Bohu a Boha v člověku by Boží záměr nemohl být uskutečněn - Am 3:3 (B21) Mohou snad jít dva společně, když nejsou ve shodě?

To znamená, že způsob, jakým Bůh uskutečňuje svůj záměr a dosahuje svého cíle, je zbožštění člověka, tj. učinění člověka stejným, jako je On v životě s přirozenosti, nikoli však v Božství, za účelem dosažení takové jednoty, která člověka činí způsobilým naplnit Boží záměr. Toto zbožštění je vlastně plná spása celého člověka - ducha, duše a těla.


]


theosis - Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 23:12:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Díky, Willy. Obdivuji tě, že jsi ten článek přečetl ;-) A díky za odpověď. 

  Rozumím tomu podobně: Že původní Boží plán byl být v jednotě s Bohem, mít jedno srdce, jednoho ducha, "být s Kristem ukryt v Bohu" a zároveň být tím, "u koho má Bůh příbytek".

  Toník

 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 11:02:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s Bohem uvnitř církve. Prožívat společenství nad svoji lidskou přirozenost. Jsme Duchem svatým vnitřně posvěcováni, zakoušíme Boha.

Proto se Bůh stal člověkem, aby se člověk takto mohl  stát "Bohem" (v tomto smyslu sdílení božství skrze obdarovávání, skrze vztah - nikoli stát se Bohem doslovně!).

O tomto píší otcové prvních století, Justin, Irenej, Klement či Cyprián.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 11:32:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s Bohem uvnitř církve.


Myslíš to vyvolení, které dělají vaší faráři ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 13:22:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Naše vyvolení bylo vyvolením Božím, vyvolením od Boha.



Faráři si jen v úloze neužitečných služebníků (Lk 17,10) vykonávají svoji službu v církvi, ke které je Bůh povolal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 13:42:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jak to ti faráři poznají, které to miminko bylo vyvolené a pokřtí je ?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 16:53:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Z praxe je vidět, že to nepoznají nijak. Prostě berou co jim přijde pod ruku.

Z praxe se totiž ukazuje, že drtivá většina vyvolena nebyla.



U křesťanů je to jinak. Ti, kteří byli vyvoleni, uvěří a nechají se pokřtít. Vyvolení se pozná právě podle toho, zda člověk uvěří a přijme slovo pravdy, slovo evangelia, odevzdá svůj život svému vykupiteli.

Skutky apoštolů  13:48   Když to pohané uslyšeli, radovali se a velebili slovo Páně; ti pak, kteří byli vyvoleni k věčnému životu, uvěřili.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 23:20:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky našemu vyvolení (obléknutím Krista ve křtu jsme se stali křesťany), máme nyní možnost prožívat úzké společenství s Bohem uvnitř církve. 

  Ahoj Stando.

  Psal jsi tu často, že vaše vyvolení proběhlo při svátostí křtu miminek.

  Pán Ježíš říkal: Jeť mnoho povolaných, málo však vyvolených.

  Znamená to tvoje slovo "vyvolení" při svátosti křtu to stejné slovo "vyvolený", které použil Pán Ježíš? Pokud ano, tak tomu "málo je vyvolených" rozumíš tak, že to málo jsou všichni lidé, kterým byla udělena svátost křtu?

  Nebo jaký vztah má to tvoje slovo "vyvolení" ve vztahu k tomu slovu v písmu?

  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 10:29:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je stejná potíž s používáním lidských slov, že nejsou jednoznačná.
Podobně je to třeba se slovem "spasení" - což znamená záchrana.

Když tě někdo zachrání z voru uprostřed oceánu, tak tě také určitým způsobem spasil. Ale je to ve významu jiné spasení, než záchrana Kristem pro věčný život.

Člověk může být Bohem vyvolen v různých rovinách.
Dostane třeba dar umění - talent malovat obrazy, dělat sochy.  jiný dostane dar naučit se snadno mnoho cizích jazyků. To všechno je vyvolení pro určitý Boží záměr s těmito lidmi, vyvolení k určitému úkolu.


Už samotné pozvání je určitým druhem vyvolení.
Podobně jsou vyvolenými pro určité naplnění Božího plánu se světem i lidé, kteří se z Boží milosti znovuzrodili ve křtu. Byli povoláni k životu s Bohem. Jiní lidé, na druhém konci světa už takto třeba vyvoleni (povoláni) nebyli. Protože ti první mají za úkol naplňováním svého života s Bohem sami těmto druhým Krista přinést.


Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených
.

Povolaných - ve smyslu pozvaných.
Zde se hovoří o pozvání celého židovského národa k mesiášské hostině, do církve. Ale jen málo z nich toto pozvání uposlechlo, kdežto převážná většina se stavěla k mesiášskému království nepřátelsky.
Ale i mezi těmi, kdo pozvání přijmou, najde se "nehodný" (bez svatebních šatů - Mt 22,14) . To znamená: nestačí, aby byl někdo znovuzrozen, aby byl údem církve - je nutné, aby byl i vnitřně svatý, bez těžkého hříchu..
Jinak skončí v pekle (temnota, pláč...).

Vyvolení v tomto smyslu a na tomto místě jsou pak jenom ti, kteří se účastní mesiášské hostiny ve vhodném rouchu (vnitřně svatí).





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 22:04:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je stejná potíž s používáním lidských slov, že nejsou jednoznačná.

  Rozumím, díky za odpověď. Proto se ptám, jestli myslíš to stejné slovo "vyvolit" a "vyvolení"

Vyvolení v tomto smyslu a na tomto místě jsou pak jenom ti, kteří se účastní mesiášské hostiny ve vhodném rouchu (vnitřně svatí).

  Svátost křtu miminek je tedy pro tebe něco jiného, než "vyvolení" z toho podobenství, jestli jsem tě dobře pochopil.


Povolaných - ve smyslu pozvaných.

  Ano, tak tomu rozumím, že "pozvaný" = "povolaný". 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 16:42:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevyzývám Tě abys přijal můj pohled. Klidně věř zastávej názor, že máš již identitu Boha. Mi Bůh ukázal, že je vždy větší a zároveň bližší než jsem si myslel. Dovol tedy mi se ještě jednou omluvit, že na kofolu nemůžu s tebou sednout cítil bych se divně a nezaslouženě, že si to nezasloužím proživát takovou blízkost s člověkem co již prožívá boží identitu v sobě. 

Bůh se stal člověkem, aby se člověk mohl stát Bohem v životě a přirozenosti, ale ne v Božství. To znamená, že člověk má život a žije životem Boha, díky čemuž má účast na Božské přirozenosti, aby Boha vyjadřoval a v Jeho zastoupení panoval nad celou zemí, neboť za tímto účelem Bůh člověka stvořil - ke svému obrazu podle své podoby (Gn 1:26). Bůh chtěl od počátku na zemi ustanovit své Království s člověkem, který by Jeho jménem kraloval nade vším živým. Ale první člověk - Adam to pokazil. Místo toho, aby jedl v zahradě Eden ze stromu života, jedl ze zakázaného stromu poznání dobrého a zlého. Proto musel přijít druhý nebo poslední Adam - Pán Ježíš Kristus, aby to napravil a umožnil Bohu Jeho původní plán naplnit. Písmo zjevuje, že Kristus je skutečností stromu života - Kdo má Syna, má život. Tohoto Krista zákoníci a farizeové obviňovali z toho, že je přítelem hříšníků, že s nimi jí a pije, na což jim odpověděl, že lékaře potřebují nemocní (hříšníci) a ne zdraví (samospravedliví farizeové a zákoníci). Hříšnici potřebující Lékaře - Krista byli v Jeho přítomnosti rádi, Jeho společnost jim byla příjemná, i když po nich chtěl, aby už nehřešili. Možná se cítili divně a nezaslouženě, jako třeba ten setník, který chtěl, aby Pán uzdravil jeho otroka, když řekl, že není hoden, aby Pán vešel pod jeho střechu, že stačí, když řekne slovo a jeho služebník bude uzdraven.
Jestli víš, že potřebuješ Lékaře, je jedno, jak se cítíš. On ví, jak se cítíš, ale chce tě přesto uzdravit, protože je milostivý a chce ti dát Jeho milost a chce, abys poznal pravdu, která tě vysvobodí ze všech negativních pocitů. Nikdo si Jeho milost nezaslouží ani zasloužit nemůže, ale On ji přesto z lásky udílí těm, kdo Mu věří - milost za milostí.

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 16. září 2015 @ 08:52:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Účast tvora na životě Božím neznamená, že se tvor stává Bohem!

Takto by totiž byli bohové všichni andělé a svatí v nebi (včetně opravdových křesťanů žijících své pozemské životy).

Boží přirozenost se vyznačuje nesmrtelností, všemohoucností, vševědoucností spravedlivostí a absolutní mocí.

Účast na této přirozenosti znamená obdržet od Boha dary, které mají sice některé tyto základní znaky - však v míře nedokonalé.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 10:57:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Křesťanova autorita je dána Duchem svatým, nikoli lidskou moudrostí či doktorátem z teologie.

  Křesťanská identita má Kristova Ducha, nikoli „ducha tohoto světa“. Lidé žasli nad Ježíšovým učením, protože Jeho slova měla autoritu, „svrchovanou moc“, jak praví úryvek z Lukášova evangelia v dnešní liturgii (Lk 4,31-37). 

  Ježíš nebyl běžný kazatel, protože Jeho autorita je ze zvláštního pomazání Duchem svatým. Ježíš je Syn Boží, který je pomazán a poslán, aby přinesl spásu, aby přinesl svobodu. A někteří se nad tímto Ježíšovým stylem, Jeho identitou a svobodou pohoršovali. 


  Jaká je naše křesťanská identita? 

  Pavel to říká přesně. »Nevyjadřujeme se slovy, kterým učí lidská moudrost« (srov. 1 Kor 2,13). Pavlovo kázání není takové proto, že studoval na Lateránu nebo na Gregoriáně. Ne, ne! Ne lidská moudrost, nýbrž »jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Ducha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou. Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které přicházejí od Božího Ducha«. 

  Člověk to sám nemůže pochopit!


  A proto pokud "křesťané" nerozumí dobře věcem Ducha, nevydávají a nenabízejí svědectví. Nemají identitu. Věci Ducha se člověku zdají hloupé a nemůže je pochopit. Avšak člověk pohnutý Duchem »může vynést úsudek o všem, ale sám nepodléhá úsudku nikoho« (1 Kor 2,15). 


  „Máme tedy smýšlení Kristovo, to znamená Kristova Ducha. V tom je křesťanská identita, totiž nemít ducha tohoto světa, tedy onen způsob myšlení a usuzování... Můžeš mít pět doktorátů z teologie, ale nemít Božího Ducha! Možná budeš velký teolog, ale nejsi křesťan, protože nemáš Ducha Božího! Toho, který dává autoritu (svrchovanou moc). Tím, který ti dá identitu, je Duch svatý, pomazání Ducha svatého.“ 

  Proto, „lid neměl rád ony kazatele a učitele zákona, protože mluvili sice o teologii, ale nedotkli se srdce, nedali svobodu. Takoví si nepočínali tak, aby lid nalezl svoji identitu, protože nebyli pomazáni Duchem svatým.“ 

  „Ježíšova autorita – a křesťanova autorita – vychází právě z této schopnosti chápat věci Ducha, vyjadřovat se řečí vnuknutou Duchem. Častokrát nacházíme mezi věřícími prosté stařenky, které možná nedokončili základní školu, ale které mluví o těchto věcech lépe než nějaký teolog, protože mají Ducha svatého. Toho, kterého má svatý Pavel. O toho máme prosit všichni. Pane, daruj nám křesťanskou identitu, tu, kterou jsi měl Ty. Daruj nám Svého Ducha. Daruj nám Svůj způsob myšlení, Svůj způsob cítění a vyjadřování: uděl nám Pane pomazání Ducha svatého.“


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 17:11:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 23:44:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jo málem jsem zapomněl. Ten email je sice aktuální ale spíše ho používám jako záložní, čí spíše takovou nouzovku. Můžeš se tam ozvat, ale nevím kdy ti pak na něj odpovím.

Ohledně piva a kofoly. Také pivo nepijí, nějak mi nechutná.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 11:16:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."když někdo prohlásí, už nežijí, ale žije ve mne Kristus nebo: žít pro mne znamená Kristus, tak jeho identitou je Kristus"...

Víš, lidé toho o sobě už prohlásili tolik - a kolikrát to nebyla pravda!


Jmenovče,
logický problém  nastává v okamžiku, kdy tato tvoje  "identita Krista" zhřeší.
Rázem je to identita osobnosti Willyho, která zhřešila.

Nezhřešila přece identita Krista!
To Willy se musí vyznat ze svého hříchu, to Willy musí činit pokání.



Přestože jsem si vědom, že se ty sám o sobě domníváš, že máš Ducha, nebude to ve skutečnosti zas až tak slavné.
Neuvědomuješ si totiž základní rozdíly, které, kdybys opravdu Ducha měl, by ti uniknout neměly.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 04. září 2015 @ 12:12:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, ty domýšlivče!

ad) Přestože jsem si vědom, že se ty sám o sobě domníváš, že máš Ducha, nebude to ve skutečnosti zas až tak slavné.
Neuvědo
muješ si totiž základní rozdíly, které, kdybys opravdu Ducha měl, by ti uniknout neměly.

Rozsuzuješ, kdo Ducha má a kdo ne a to podle sebe sama. Tvá vlastní slova a myšlenky o druhých prozrazují, co je v tobě.

Plácáš nesmysly, jako tyto: logický problém  nastává v okamžiku, kdy tato tvoje  "identita Krista" zhřeší.
Rázem je to identita osobnosti Willyho, která zhřešila. Nezhřešila přece identita Krista! To Willy se musí vyznat ze svého hříchu, to Willy musí činit pokání.


Zamysli se: Je Willy stále stejný jako byl dříve, nebo je už jiný? Je to ten starý člověk nebo nový?! Je jeho JÁ ten starý člověk nebo nový?! Jaká je dnes identita jeho Já? A pořád je to on Willy - Já! Když zhřeší, vrací se k té identitě, která zemřela a byla pohřbena a křísí ji z mrtvých, staví znovu to, co už dříve zbořil. Ale on - Willy, ten nový člověk z toho činí pokání! Ten starý člověk, Willy, by to pokání nikdy neučinil!

Zapoj mozek a podle svého smýšlení neodsuzuj nikoho a ani Willyho.

Čti:
Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete v slávě. Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. Pro takové věci přichází Boží hněv. I vy jste dříve tak žili. Ale nyní odhoďte to všecko: zlobu, hněv, špatnost, rouhání, pomluvy z vašich úst. Neobelhávejte jeden druhého, svlečte ze sebe starého člověka i s jeho skutky a oblečte nového, který dochází pravého poznání, když se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. Potom už není Řek a Žid, obřezaný a neobřezaný, barbar, divoch, otrok a svobodný – ale všechno a ve všech Kristus.

Znovu trkám: Já však, odsouzen zákonem, jsem mrtev pro zákon, abych živ byl pro Boha. Jsem ukřižován spolu s Kristem, nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 13:04:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."A pořád je to on Willy - Já!"...


Celou tu dobu přece netvrdím nic jiného.
Je to On, Willy - to je stále ta stejná jeho identita.  Identita člověka, identita tvora, který byl Bohem obdarován a který byl předurčen pro život s Bohem. Není a nikdy to nebude identita nikoho jiného!

To ty mícháš hruška s jablkama.
Nerozlišuješ stav kvality vztahu mezi člověkem a Bohem - tedy stav kvality vztahu mezi dvěma různými identitami.

Willy nikdy nebude Bůh, nikdy nebude mít identitu Boha - a Bůh nikdy nebude Willy, nikdy nebude mít identitu Willyho.

Ale oba navzájem mohou vytvářet pevné společenství podle Božího záměru, kdy člověk je Bohem obdarováván a kdy člověk poznává a naplňuje Boží vůli ve všech situacích každodenního života.

I když Willy zhřeší, nevrací se do stavu identity, která zemřela při společném ponoření spolu s Kristem do křestní vody. Už jednou provždycky se tímto stal Božím dítětem a kvalita jeho identity tím nesmírně vzrostla. Když tedy Boží dítě zhřeší, narušuje se vztah - nikoli stav daný z milosti Boha.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 04. září 2015 @ 15:31:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ad) To ty mícháš hruška s jablkama. Nerozlišuješ stav kvality vztahu mezi člověkem a Bohem - tedy stav kvality vztahu mezi dvěma různými identitami.

A zase si vymýšlíš. Laskavě si přečti, co jsem kdy k tomuto tématu psal. Utvořil sis obraz, který vůbec není totožný s tím mým.
Zdá se mi to, že uvažuješ takto?:
Zadání: A = 0;  B = 1
Když A = A; pak 0 = 0
Když B = B; pak 1 = 1
Když A = 0 a B = 1; pak A není rovno B
Aby platilo A = B, pak k A je nutno přičíst B a pak platí, že A + B =  B (0 + 1 = 1)
B se však nikdy nemůže rovnat A, protože B – A = B nebo B + A = 1 ( 1 – 0  = 1; 1 + 0 = 1)
Když za A dosadíš „člověk“ a za „B“ dosadíš „Bůh“, pak vyjde takový nesmysl jako:
Člověk + Bůh = Bůh nebo Bůh + člověk = Bůh.
To jsou prostě nesmysly.
Máš za to, že tohle říkám (nebo i jiní)?

Jablka s hruškami nemíchám, ale pečlivě je rozděluji.

Znovu zkus uvažovat: Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. Život, který nyní žiji, žije ve víře v Syna Božího ....

Tele  


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 04. září 2015 @ 19:00:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, nevím, jestli se mi to podaří úspěšně osvětlit, ale jako Boží syn už Bohem jsem, protože co se narodilo z Ducha (Boha) je Duch (Bůh, který je Duch. ALE ,,, aby to neznělo pyšně, nabubřele a hlavně nepravdivě, je třeba jasně dodat, že jsem Bohem v životě a přirozenosti, nikoli však v Božství. To znamená - mám Božský život a díky tomu mám účast na Božské přirozenosti, stejný jako Bůh a s Bohem jedno díky tomu, že jsem v Něm a On je ve mně. A přitom nepřestávám být člověkem, takže jsem vlastně Bohočlověkem nebo Božím člověkem. 
Je to úplně stejné jako u Pána Ježíše Krista, ale v obráceném pořadí. Pán Ježíš byl nejprve Bohem, pak se stal člověkem a nyní je Bohočlověkem. Já jsem byl nejprve člověkem, který se díky tomu, že mi Bůh dal svůj život, stal Bohem. No, a vzhledem k tomu, že Pán Ježíš je Prvorozený mezi mnoha bratry, musejí být i tito bratři jako On - boholidé, tj. lidé mající nejen lidství, ale i božství. Prvorozený Syn měl nejprve jen božství a pak teprve i lidství; my máme nejprve jen lidství a nyní i božství.

No, a teď k problému starého a nového lidství. Starý člověk byl ukřižován na kříži Golgoty spolu s Pánem Ježíšem a tam byl také ukončen. Díky tomu vznikl, byl zplozen při vzkříšení Pána Ježíše nový člověk, ALE ... vzhledem k tomu, že tento nový člověk žije stále ještě v těle hříchu a smrti, stane se, že když člověk není v duchu, ale v těle, že ten starý znovu straší - zhřeší. Nový člověk v Kristu hřešit nemůže, ale starému to jde docela dobře a snadno - je to jeho přirozenost. Přirozenost toho nového je svatost - ale ne jeho vlastní, nýbrž darovaná: s Kristem, v Kristu skrze Ducha. Takže zůstává-li věřící člověk v Kristu, v duchu, připojen k Pánu, chodí-li podle Ducha, nehřeší; je-li mimo Krista, zhřeší. Až budou naše těla přetvořena v těla mající podobu oslaveného těla Pána Ježíše, spása bude dokončena a navěky budeme v Boží přítomnosti Božími syny se vzkříšeným lidstvím i božstvím - královstvím kněží, Novým Jeruzalémem, chotí Beránkovou, Boží stánkem s lidmi.

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 05. září 2015 @ 11:18:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Věř mi, že bychom pro začátek měli zůstat u toho, že Bůh je jenom jeden.

Není více Bohů a nikdy nebude!

Účast tvora na Božském bytí může být jenom skrze VZTAH - můžeme zakoušet Boha, mít osobní zkušenost s projevy Boží lásky k nám. Svou přirozeností však zůstaneme vždycky jenom tvorové - podobně i andělé. Nikdy se nestaneme bohočlověkem, jako se andělé nikdy nestanou bohoanděly.
V celé historii vesmíru je jenom jeden bohočlověk - Ježíš Kristus. My mu jednou ve svém oslavení budeme sice podobní - ale nikdy nebudeme totožní, nikdy nebudeme sami Kristem. Jsme jenom milostí obléknuti do Krista!
Svým vztahem zakoušíme milost z božství, ale nevlastníme božství - a nikdy vlastnit nebudeme. Jsme lidé a lidmi zůstaneme. To je naše totožnost, naše identita - být člověkem. Být duší v těla a mít společenství Ducha  - to jsou ti tři, kteří vydávají svědectví na zemi coby Boží obraz ve stvoření.

Duch a voda a krev; a ti tři jsou zajedno.
voda - symbolizuje tělo (tělo obsahuje asi 90%  vody)
krev -  symbolizuje biblicky život lidské duše (s krví odchází z těla  život).



Rozumím, co se snažíš vysvětlit, ale vycházíš přitom z nesprávných předpokladů:

..."No, a vzhledem k tomu, že Pán Ježíš je Prvorozený mezi mnoha bratry, musejí být i tito bratři jako On - boholidé, tj. lidé mající nejen lidství, ale i božství."...

Pán Ježíš přijal své lidství proto, aby se v něm stal bratrem úplně všem lidem bez výjimky. Proto, jen jako člověk, mohl přinést výkupnou oběť úplně za každého člověka - bratra (sestru) v našem společném lidství.

My jsme tedy Kristu bratry jenom v jeho lidství (tělesné bratrství platí pro všechny lidi všech časů), svatí v nebi - spasení Kristem, jakož i dosud žijící křesťané ve stavu bez hříchu ke smrti (v milosti posvěcující),  jsou však Kristu bratry i duchovně - jsou mu totiž bratry ve vztahu víry - oblékli Krista (darovaná svatost, o které píšeš)   i v jeho synovství vůči nebeskému Otci.



Nejsme však Kristu bratry v jeho Božství.
To třeba rozlišovat. O tom pojednává teologie.

Bůh je stále jen jeden - svrchovaný - a nemá žádné  "bratry".





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 17:07:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Trojjediný Bůh je samozřejmě jeden a nikdy se to nezmění. A nemá bratry - má syny, mnoho synů, kteří mají Jeho život a přirozenost. Těchto mnoho synů jsou bratři Pána Ježíše Krista, který je jejich Prvorozeným bratrem. 


Pán Ježíš přijal své lidství proto, aby se v něm stal bratrem úplně všem lidem bez výjimky. To není pravda! 

Proto, jen jako člověk, mohl přinést výkupnou oběť úplně za každého člověka - bratra (sestru) v našem společném lidství. 
Výkupná oběť Pána Ježíše se sice vztahuje na všechny lidi, ale ne všichni lidé jsou Jeho bratry (sestrami).

My jsme tedy Kristu bratry jenom v jeho lidství (tělesné bratrství platí pro všechny lidi všech časů), svatí v nebi - spasení Kristem, jakož i dosud žijící křesťané ve stavu bez hříchu ke smrti (v milosti posvěcující),  jsou však Kristu bratry i duchovně - jsou mu totiž bratry ve vztahu víry - oblékli Krista (darovaná svatost, o které píšeš)   i v jeho synovství vůči nebeskému Otci. 
1K 1:6:17 Kdo se připojuje k Pánu, je s Ním jeden duch. Samozřejmě, že v Boží rodině jsou vztahy, ale ne víry; víra není vztah, víra vyvěrá ze vztahu, vztahu lásky. My milujeme Boha, neboť On první miloval nás. Víra je dar od Boha, dar Boží milosti jako vyústění Boží lásky k nám. Bůh se nám dává poznat jako líska, kterou pak můžeme a máme milovat Boha na prvém a lidi na druhém místě. Je to láska, která podle 1K 13 všemu věří, ne víra, která všechny miluje. Je to láska, která buduje, víra je pak způsob života - spravedlivý z víry bude živ. Nyní tedy zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. Ale největší z nich je láska. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 13:17:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pán Ježíš přijal své lidství proto, aby se v něm stal bratrem úplně všem lidem bez výjimky. To není pravda! "...???


Někteří lidé snad nemají své lidství? Nemají snad společný původ po prarodičích Adamovi a Evě, který na sebe vzal i Ježíš??
V této rovině jsme všichni lidé bez výjimky s Kristem - člověkem v příbuzenském poměru: úplně všichni lidé máme shodné mitochondriální geny po společné pramáti Evě.

Bůh Otec má ve svém Božství jen jednoho jednorozeného Syna
.

My všichni jsme nebeským Otcem jenom jaksi přijati (adoptováni) za syny tím, že jsme ve křtu oblékli Syna. Ale toho jsme mohli obléknout až tehdy, když Syn na sebe vzal naše lidství.  Předtím obléci Jednorozeného Syna v jeho Božství jsme nijak nemohli.


Vztahy lásky mezi křesťany vyvěrají přece z jejich víry.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. září 2015 @ 14:41:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pán Ježíš není bratrem všech lidí a oni nejsou jeho bratry a sestrami, protože Jeho Otcem je Bůh. Bratry Pána Ježíše jsou jen ti lidé, jejichž Otce je Bůh, který ty, které vyvolil k Pánu Ježíši přitáhl a svěřil Mu je. Ti přijali Pána Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele a Pána a díky tomu se narodili z Boha, tzn. nikoli adoptováni, ale skutečně narozeni z Boha a díky přijetí Krista byli přijati Otce. Neboli Otec přijímá za syny jen ty lidi, kteří přijali Pána Ježíše, neboť jenom ti se podle zjevení Písma Svatého narodili z Boha, a jen ti jsou tudíž bratry Pána Ježíše. 

Když si my věřící v Krista oblékáme Krista, oblékáme si celého Krista s Jeho lidstvím i božstvím; nelze si obléknout jen "půl Krista" Neoblékáme si totiž jednorozeného Syna, který měl jen božství, nýbrž Prvorozeného Syna, který má božství i lidství.

Vztahy mezi křesťany vyvěrají z Boží lásky, kterou nás Bůh miloval dříve než my Jeho a přikazuje nám, abychom touto Láskou milovali všechny Boží děti a nejen je. Křesťany je možno podle této lásky poznat. Lidé nepoznají křesťana podle víry, ale podle lásky.

Ježíš řekl: „Dávám vám nové přikázání, abyste se navzájem milovali; jako  miluji vás, abyste se i vy navzájem milovali. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ 

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. září 2015 @ 14:46:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oprava: ... jejichž Otcem ... přijati Otcem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:43:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otcem Ježíše je nebeský Otec - ale matkou Ježíše je Evina dcera. Naše podle těla přirozené příbuzenství s Ježíšem  je po společné pramáti Evě. Vždyť jsem ti to už vysvětlil!



..."Když si my věřící v Krista oblékáme Krista, oblékáme si celého Krista s Jeho lidstvím i božstvím"...

A toto "obléknutí"  se děje výhradně ve křtu (Gal 3,27) a je to znovuzrozením z vody a z Ducha (J 3,5).

Takto zunovuzrozeni se stáváme Kristu bratry nejenom podle těla, ale i duchovně - jsme "pokristěni", jsme přijati nebeským Otcem za Boží děti, za "sourozence" Krista. Proto jsou nám ve křtu pro Kristovy zásluhy i odpuštěny hříchy. Byli jsme očištěni, nikoli zbožštěni!

Jsme tedy Kristem posvěceni, naše tělo je chrámem Ducha svatého a stali jsme se součástí tajemného Kristova těla - církve. Přesto je naše přirozenost pořád lidská, stále jsme jenom lidé (duchovně Abrahámovo semeno) - i když nás Bůh za Kristovy zásluhy přijal za vlastní děti..

Stále ještě můžeme také hříchem ke smrti o své věčné spasení v nebi přijít. To by pak podle tebe  "božství, Božská přirozenost" s námi přišla do pekla?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 07. září 2015 @ 13:51:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále ještě můžeme také hříchem ke smrti o své věčné spasení v nebi přijít. To by pak podle tebe  "božství, Božská přirozenost" s námi přišla do pekla? 

Už jsem to tu psal, ale pro tebe ještě jednou. Hřích k smrti vede k předčasné smrti těla, nikoli ke smrti věčné. Spasený člověk nemůže přijít o věčnou spásu, ale může přijít o odměnu - 1K 3:13-17:
 Ten den je ukáže, neboť se zjeví v ohni, a oheň vyzkouší dílo každého, jaké je. Jestliže někdo na tomto základě vystaví dílo a ono mu zůstane, dostane odměnu, jestliže mu jeho dílo shoří, utrpí škodu; sám se sice zachrání, ale jako skrze oheň. Nevíte, že jste Boží svatyně a že ve vás bydlí Duch Boží? Ničí-li někdo Boží svatyni, zničí Bůh jej. Neboť Boží svatyně je svatá, a tou svatyní jste vy. Toto napsal apoštol Pavel tělesným Korintským, z nichž někteří páchali hříchy; jeden dokonce takový, jaký nebyl běžný ani u pohanů. A co k tomu napsal Pavel? 
 Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen, už jsem, jako bych byl přítomen, vynesl rozsudek nad tím, kdo takový čin spáchal: ve jménu našeho Pána Ježíše Krista - až se shromáždíte, vy a můj duch spolu s mocí našeho Pána Ježíše - vydejte takového člověka Satanu k záhubě těla, aby duch byl zachráněn v den Pána Ježíše. Ten člověk spáchal hřích k smrti a tak ho apoštol Pavel vydáním Satanu odsoudil k smrti, k smrti těla, aby duch byl zachráněn v den Pína Ježíše. 
Vidíš to nebo ne?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 07. září 2015 @ 13:54:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
oprava: ... v den Pána Ježíše.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 17:38:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy,

ač já se Standou (Okem) v mnohém nesouhlasím, a i hřích ke smrti si vykládáme poněkud jinak, já s tebou v tomto:

"Hřích k smrti vede k předčasné smrti těla, nikoli ke smrti věčné" a v tomto : "Ten člověk spáchal hřích k smrti a tak ho apoštol Pavel vydáním Satanu odsoudil k smrti, k smrti těla, aby duch byl zachráněn v den Pána Ježíše"

zásadně nesouhlasím.

Vykládám si to zcela jinak. Jednak apoštol Pavel káral celé ono společenství věřících v Korintu z jejich nadutosti a vychloubačnosti. Zřejmě si mysleli, že mají takovou svobodu, že mohou žít v hříchu, když už jsou spaseni. To vydání onoho hříšníka satanu ke zkáze těla mělo být odsouzením toho člověka na jeho těle, k nápravě jeho i celého společenství. Tak se také i stalo, pokud se ono odpuštění z 2K 2 vztahuje k tomuto příběhu z 1K 5. Pokud by onen člověk nečinil pokání a žil si životem jako dřív, ač byl odsouzen v těle a vyhnán ze společenství svatých, jistě by byl ve vzdoru vůči Bohu a v den Páně by zachráněn nebyl. Snad si nemyslíš, že ti, kdo uvěřili, mohou být i nadále hříšníky, smilnit, cizoložit, krást, lhát, vraždit, apod? Nezlob se, ale toto je divné evangelium, které bych tedy nikomu nikdy nehlásal. Přeci: Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít jako žil On. A: Kdo v Synu zůstává, nehřeší; kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. Anebo: Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít? Vydat někoho satanu k záhubě těla, aby duch byl zachráněn, když přijde Pán, přeci nemůže být to, že takový jen přijde o nějakou odměnu navíc nad spásu ducha! To vydání satanu (zhoubci) k záhubě těla bylo vynesením rozsudku - ortelem k smrti, aby více nehřešil, avšak nikoliv tak, že by měl zemřít předčasně tělesně, aby byl spasen, ale aby přestal od hříchu v těle! Dokonce jej měli Korintští odstranit ze svého středu! Co by pak vyšlo z onoho vyjádření, že jej měli vydat k záhubě těla, než že ho měli zabít? Ne, on měl být vyloučen ze společenství, aby bylo zahubeno to tělesné, a zachráněn byl jeho duch, a došlo k jeho nápravě a nápravě celého společenství! Ten rozsudek měl být k záchraně jeho ducha. Kdyby platilo, že může věřící vědomě žít jako hříšník, a přesto byl zachráněn, pak nač takové soudy? Žijme si jak chceme, stejně dojdeme spásy ducha! Tak tomu přeci nemůže být! Nezapomeň co je také psáno: Vyšli z nás, ale nebyli z nás. Kdyby byli z nás, byli by s námi zůstali. Ale nezůstali s námi, aby vyšlo najevo, že nepatří všichni k nám, kdo jsou s námi.

Promiň, ale zásadně jsem proti.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 07. září 2015 @ 18:17:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
tele, 

omlouvat se samozřejmě nemusíš, nic jsi mi neudělal :-), a nesouhlasit máš jistě právo. Ten zásadní problém každého nově uvěřivšího - a to Korinští svatí byli - je v tom, že i když mají nového (obnoveného) ducha, nemají proměněnou mysl (duši) a tak si mohl dotyčný myslet, že to, jak žije (s tou ženou žil pravděpodobně v době, kdy uvěřil), je v pořádku. Někdo mu měl říci, že není, ale neřekl. Proto jim Pavel napsal, že jsou nadutí, když si myslí, že si mohou dělat, co chtějí. Odsouzení dotyčného bylo něco podobného, co se stalo Ananiášovi a Zafiře v 5. kap. Skutků, jen s tím rozdílem, že ve Skutcích došlo okamžitě i k vykonání rozsudku. U přestupníka z Korintu byla možná naděje na pokání, odpuštění a očištění a je otázkou, zmiňuje-li Pavel právě jeho v 2. listu Korintským - může to tak být a nemusí. Jak je vidět, někdy je čas k pokání - Zj 2:21 a někdy ne (Sk 5:5,10).  Kdyby byl ten dotyčný falešný bratr, Pavel by napsal něco jiného, totiž, že do společenství svatých vůbec nepatří, takže by nebylo třeba jej vylučovat. Co ty na to?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 18:50:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co já na to?

jen Písmo :o) 1K 5,11 : Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.

Sk 5,3-4.9: Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, proč satan ovládl tvé srdce, že jsi lhal Duchu svatému a dal stranou část peněz za to pole? Bylo tvé a mohl sis je přece ponechat; a když jsi je prodal, mohl jsi s penězi naložit podle svého. Jak ses mohl odhodlat k tomuto činu? Nelhal jsi lidem, ale Bohu!“ ... Petr jí řekl: „Proč jste se smluvili a tak pokoušeli Ducha Páně? Hle, za dveřmi je slyšet kroky těch, kteří pochovali tvého muže; ti odnesou i tebe.“

Jinak v Korintu to bylo asi poněkud složitější. Nešlo nějak jen o to, že to byla mladá církev a že jim to někdo měl říci. Myslíš, že apoštol Pavel jim to neřekl? Viz: "Prosím vás: Jednejte podle mého příkladu! Právě proto jsem k vám poslal Timotea, svého v Pánu milovaného a věrného syna. On vám připomene můj způsob jednání v Kristu, jak učím v každé církvi". Ne, byli v oblouznění falešným učením a rozhodně ne od Pavla.

Jinak tu jde spíše o to, že z toho tvého předešlého komentáře vyplývá, jako by nikdo o spásu nemohl přijít, když hřeší ve vzdoru, jako by to měl vlastně zajištěno, a mohl si žít, jak se mu zachce v hříchu a jen přijde o nějakou odměnu. Možná bude vyloučen ze společenství věřících a zemře dříve, ale má zajištěno. A s tím nemohu souhlasit. Tohle je podle mne docela závažné rouhání proti Duchu svatému, hřešit na darovanou spravedlnost, a tak byť jen smýšlet. Takový si sice říká bratr, ale dle mne jím rozhodně není.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 07. září 2015 @ 19:02:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozumím, samozřejmě, že si opravdový křesťan nemůže dělat, co chce, a myslet si, že má spásu jistou. Ono také pro ty poražené věřící v Krista nebude budoucí věk - tisícileté království žádný med, ale pláč a skřípění zubů ve vnějších temnotách - 1000 let "po škole". Podstatné je, jestli se člověk bratrem opravdu stal, jestli se narodil z Boha, jestli patří do Boží rodiny víry. S takovým si Otec jistě poradí, aby jej vychoval a napravil ať už v tomto věku nebo v budoucím. No, a ti ostatní - Bůh jim buď milostiv. Anebo ne?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 07. září 2015 @ 21:52:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A ještě jedna věc, spolu s Kristem věřící v Jeho jméno přijímá i Jeho život a ten je věčný (J 3:16). Neumím si představit, jak by někdo s věčným životem o tento věčný život mohl přijít, protože v tu chvíli by přestal být věšný..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:43:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přijímáš pouze účast na Kristově životě (ten je věčný), ale tvá účast na tomto životě končí v okamžiku spáchání hříchu ke smrti.  Znovu ji můžeš ale zase nabýt pokáním ze hříchů.

O naší věčné spáse (či zavržení) se bude rozhodovat podle námi prožitého života až po naší smrti na Kristově soudné stolici.


(Ř 14,10-12)
Ty pak, proč soudíš svého bratra? Anebo ty, proč pohrdáš svým bratrem? Všichni se přece postavíme před Kristovou soudnou stolicí.
Vždyť je napsáno: "Jakože jsem živ, praví Pán, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vzdá chválu Bohu."
A tak každý z nás bude sám za sebe skládat účet Bohu.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 09. září 2015 @ 16:18:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přijímáš pouze účast na Kristově životě (ten je věčný), ale tvá účast na tomto životě končí v okamžiku spáchání hříchu ke smrti.  Znovu ji můžeš ale zase nabýt pokáním ze hříchů.

O naší věčné spáse (či zavržení) se bude rozhodovat podle námi prožitého života až po naší smrti na Kristově soudné stolici

TO NENÍ PRAVDA! Kdo má Syna, má život - ne účast na životě!
J 3:16  „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Ne účast na životě.

Před soudnou stolicí Kristovou se bude rozhodovat o odměně či trestu za to, co věřící v Krista dělali v těle, ne o jejich spáse - o té je rozhodnuto v okamžiku (v čase), kdy uvěřili evangeliu Ježíše Krista a přijali Ho jako svého Spasitele a Pána, ale de facto o spáse bylo rozhodnuto před založením světa, poněvadž o ní rozhodl Bůh, ne ten člověk be chvíli svého rozhodnutí. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 10:37:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Obléknutím do Krista ve křtu získává každý účast na Kristových zásluhách vykoupení.

Pokud žije bez hříchu ke smrti - má Krista
. Pokud však spáchá hřích ke smrti - nemá Krista. Kristus odchází od takového člověka - (Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou? - 2 Kor 6,14). - odchází až do doby, dokud člověk ze svých hříchů neučiní pokání.




..."ne o jejich spáse - o té je rozhodnuto v okamžiku (v čase), kdy uvěřili evangeliu Ježíše Krista a přijali Ho jako svého Spasitele a Pána, ale de facto o spáse bylo rozhodnuto před založením světa, poněvadž o ní rozhodl Bůh, ne ten člověk ve chvíli svého rozhodnutí. "...


Jak takové tvrzení můžeš dáš do souladu s tvrzením Písma, že Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni a došli poznání Pravdy? (1 Tim 2,4)


Vždyť je zde zjevný logický, rozumový rozpor!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 18:03:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jak takové tvrzení můžeš dáš do souladu s tvrzením Písma, že Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni a došli poznání Pravdy? (1 Tim 2,4)

Vždyť je zde zjevný logický, rozumový rozpor!

Lidsky logický a rozumový rozpor jistě. Díky Bohu je Jeho myšlení jiné než naše, takže u Boha k žádnému rozporu nedochází. Už jsem ti psal, že ačkoli Bůh chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli poznání pravdy, ne všichni lidé to chtějí a ne všichni lidé tudíž spaseni budou - tuto skutečnost zjevuje Písmo naprosto jasně.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. září 2015 @ 09:12:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."ale de facto o spáse bylo rozhodnuto před založením světa, poněvadž o ní rozhodl Bůh, ne ten člověk ve chvíli svého rozhodnutí."...




..."ne všichni lidé to chtějí a ne všichni lidé tudíž spaseni budou "...


Tyto dva tvé výroky si vesmyslu protiřečí: v prvním tvrdíš, že o spáse každého člověkla rozhodl Bůh už před založením světa , ve druhém zas tvrdíš, že spasení člověka závisí na tom, zda on chce , či nechce.


Bůh není žádný hlupák. Je nejvyšší LOGO a chová se podle toho - LOGICKY.

A Bůh chce, aby byli všichni lidé spaseni. Nerozhodl tutíž dopředu o žádném člověku, že on spasen nebude.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 14:42:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý den, Kjubiku


už nepamatují kdy, jsi mi (nebo oku) už nepamatují vysvětloval, že používáš nějaké slovo (myslím, že se jednalo o slovo sekta) tak jak ho používá v normální mezilidské řeči a odkázal jsi mě nebo oka na wikipedii. 

  No, asi nepomatujete. U slova "sekta" jsem dával odkazy na "Portál primární prevence rizikového chování v Praze"  a jejich stránku "Sekty - Základní znaky a praktiky sekt při práci s lidmi". Ale je možné, že u jiného pojmu jsem dával odkazy na wikipedii, což bych u pojmu "sekta" mohl také, případně do jiné odborné literatury,  protože charakteristiky "sekty" jsou podobné u více odborníků, kteří se tématem zabývají. Také je mi jasné, že v náboženském prostředí je slovo "sekta" používané k označení výlučnosti a nadřazenosti, jako nadávka, něco jako "negr" či "cikán" v jiných kruzích.


Domnívám se, že Boží identitu Cizince, Willyho, používáš tak jak se běžně používá, ale klidně to může být jinak a váš vyznám je jiný a Kjubik opět jen kydá hnůj. 

  Této větě úplně nerozumím, nedává mi smysl. Domnívat se jistě můžete úplně co chcete, ale to domnívání je mi nesrozumitelné, nějak nesouvisí se mnou a s tím, čo žiji a co píši. Měl to být dotaz, něco v souvislosti se mnou?


Chybí tedy nějaká jiná definice identity; ne Boží, ne lidské, ne zvířecí, čistě jen identity, která by vysvětlila co vy za identitu považujete a wikipedie ne?

  Ne, nechybí. 

  Pokud tu používám slovo "identita" ve vztahu k lidem, ať už jako mé myšlenky, nebo citace myšlenky druhých lidí, nemyslím tím matematiku, algebru, geometrii, ale myslím tím to slovo jako "označení subjektu" či "sociální reprezentace podstatných znaků subjektu". Zhruba předpokládám, že druhá strana diskuze píše o tomtéž, zvláště když píše související příspěvky o jménu, které vypadají, že tématu rozumíme podobně nebo máme podobné informace.



  Mohl bych se vás také zeptat, Kjubiku, v souvislosti s tématy, o kterých se bavíme?

  Jak rozumíte svobodné vůli a rozhodnutí člověka, případně co vás k danému tématu učí? Jste toho názoru, že definitivní, trvalé rozhodnutí člověka je možné, nebo si myslíte, že něco takového je u každého člověka jen iluze?

  Jak rozumíte svému životu: Myslíte si, že v křesťanství by měl člověk zapřít sám sebe, ztratit sám sebe pro Boha, nebo by měl spíše sám sebe zdůrazňovat, zachovat si co nejvíce svou svébytnost, svou identitu?

  Jak rozumíte tomuco máte od Boha, svému tělu, rozumu, srdci, svému životu: Rozumíte tomu tak, že je to vaše vlastnictví, které vám nikdo nevezme, nebo mu rozumíte tak, že je to svěřený dar od Boha, "hřivna" a vy jste správce, ne majitel?

  Díky za odpovědi a hezký den

  Toník




]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 16:11:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ne nepamatují. Nevedu si evidenci na co kdo dával, co kolikrát kdo řekl ani jiné podobné věci. 

Této větě úplně nerozumím, nedává mi smysl. Domnívat se jistě můžete úplně co chcete, ale to domnívání je mi nesrozumitelné, nějak nesouvisí se mnou a s tím, čo žiji a co píši. Měl to být dotaz, něco v souvislosti se mnou?
Tak s tím vám nepomůžu. Nemůžu za to, že s Willym souhlasíte, že máte Božskou identitu. Nemůžu za Vaše projevy zde na GS, když pak s ním pak dál nesouhlasíte. Mate tedy lidskou identitu nebo Boží identitu?

Jak rozumíte svobodné vůli a rozhodnutí člověka, případně co vás k danému tématu učí? Jste toho názoru, že definitivní, trvalé rozhodnutí člověka je možné, nebo si myslíte, že něco takového je u každého člověka jen iluze?
Cizinče, snažíte se mně dostat do úzkých. :). Neřeknu Vám co nás učí, protože předpokládáte, že patřím do sekty, která vymývá svým ovečkám hlavu. Toto není mé domyšlení to je konstatování faktu na základě vašich vypovědí zde na GS. Ano stejně jako oko a zajisté i jiní se domníváme definitivní a trvalé rozhodnutí je možné. Avšak není to jednorázová záležitost. Apoštol k tomu říká: Jsme-li nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.

Jak rozumíte svému životu: Myslíte si, že v křesťanství by měl člověk zapřít sám sebe, ztratit sám sebe pro Boha, nebo by měl spíše sám sebe zdůrazňovat, zachovat si co nejvíce svou svébytnost, svou identitu? Cizinče jak rozumím svému životu, to vám také neprozradím. Diskuze s vámi mne naučily, že nemáte rád dlouhé elaboráty, a ani si je nepřečtete. Takže asi tak. A k čemu by byl pro vás odpověď od sektáře a bludaře Kjubika? K pobavení jak jste vy super a Kjubik je nicka?

Jak rozumíte tomuco máte od Boha, svému tělu, rozumu, srdci, svému životu: Rozumíte tomu tak, že je to vaše vlastnictví, které vám nikdo nevezme, nebo mu rozumíte tak, že je to svěřený dar od Boha, "hřivna" a vy jste správce, ne majitel?
I to by byl na dlouhý elaborát. Hodně věci bychom si museli ujasnit předem a stejně, pravděpodobnost že přinese tento článek čí příspěvek nějakou účinnost se blíží nule.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 16:31:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nemůžu za to, že s Willym souhlasíte, že máte Božskou identitu. 

  Kjubiku, zřejmě tím, jak si nevedete evidenci co kdo píše a co kdo řekl, nevedete si jí ani v této věci.



Cizinče, snažíte se mně dostat do úzkých. :). 

  Ne, Kjubiku, to opravdu ne. Neuvažuji jako vy, jen jsem se zeptal, zajímalo mne to.


Ano stejně jako oko a zajisté i jiní se domníváme definitivní a trvalé rozhodnutí je možné. 

  Myslíte, že se oko něco takového domnívá? To je divné, že o tom něco nenapíše, když se to domnívá, ale píše opak. Když tu píšeme o rozhodnutí člověka, oponuje a uvádí, že není možné.

  Oko tu i výše v diskuzi psal, že trvalé neměnné rozhodnutí je u každého člověka (tím myslel zřejmě sebe a skupinu lidí okolo sebe, asi i vás) je jen iluze. Neřekl, odkud ten způsob uvažování má. Váš papež naopak povzbuzuje lidi (a mladé zvláště) k definitivnímu rozhodnutí. Když jsem byl před lety v ŘKC, učili nás v této věci totéž, co učí mladé váš papež, tedy vedli nás k rozhodnutí, jen k poněkud špatné mocnosti. Zajímal mne tedy váš pohled, protože oko tu celkem často píše, že je dnes učí něco jiného, než nás před třiceti lety a to, co učili v ŘKC nás, je pro něj dnes už "myšlení středověku". 


Neřeknu Vám co nás učí, protože předpokládáte, že patřím do sekty, která vymývá svým ovečkám hlavu. 

  Nevadí, Kjubiku, mám už s vámi zkušenost, čekal jsem takovou "odpověď". 

  Vím, že když se římského katolíka zeptám na jeho život a na to, jak uvažuje a co je učí, začne si místo odpovědi na jednoduché otázky vymýšlet nesmysly o mne. Takže jste nepřekvapil, jen pokračujete ve vaší letité tradici. Ale třeba tu zase někdy bude Brusle, Shaloman či někdo další, kdo se takto nechová a odpovídá na otázky.

  hezký den

  Cizinec.





]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 23:41:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče máte to těžké. Někdo vidí věci jinak než vy a nesouhlasí o tom co píšete a již si o vás vymýšlí lži.

Myslíte, že se oko něco takového domnívá? To je divné, že o tom něco nenapíše, když se to domnívá, ale píše opak. Když tu píšeme o rozhodnutí člověka, oponuje a uvádí, že není možné.
  Oko tu i výše v diskuzi psal, že trvalé neměnné rozhodnutí je u každého člověka (tím myslel zřejmě sebe a skupinu lidí okolo sebe, asi i vás) je jen iluze. Neřekl, odkud ten způsob uvažování má. Váš papež naopak povzbuzuje lidi (a mladé zvláště) k definitivnímu rozhodnutí. Když jsem byl před lety v ŘKC, učili nás v této věci totéž, co učí mladé váš papež, tedy vedli nás k rozhodnutí, jen k poněkud špatné mocnosti. Zajímal mne tedy váš pohled, protože oko tu celkem často píše, že je dnes učí něco jiného, než nás před třiceti lety a to, co učili v ŘKC nás, je pro něj dnes už "myšlení středověku".

Vidíte, a já vidím, že oko považuje iluzi za co něco jiného než mu přisuzujete. Dokonce i moji odpověď jste pokřivil, že jste necitoval celou mojí odpověď. Příspěvky od oka čtu a to co mu přisuzujete, že vidí jako myšlení středověku, tak za myšlení středověku nepovažuje. Můžeme se zeptat oka zdá považuje za myšlení středověku to co mu přisuzujete. A pak je na místě věřít Cizinci co přisuzuje oku či nikoliv.

Neřeknu Vám co nás učí, protože předpokládáte, že patřím do sekty, která vymývá svým ovečkám hlavu. Nevadí, Kjubiku, mám už s vámi zkušenost, čekal jsem takovou "odpověď".
Také jste nezklamal. Myslel jsem, že jste ve svých názorech konzistentní. A když považujete řkc za sektu, že ji tak bude považovat stále a nejen když se vám to bude hodit. A že v řkc vymývají lidem hlavu. Zajímavé, kdy jste tedy změnil názor? Od kdy nepovažujete řkc za sektu?

Vím, že když se římského katolíka zeptám na jeho život a na to, jak uvažuje a co je učí, začne si místo odpovědi na jednoduché otázky vymýšlet nesmysly o mne. Takže jste nepřekvapil, jen pokračujete ve vaší letité tradici.
Takže si přečtete ten můj elaborát? Klidně Vám, to napíšu, ale kde mám jistotu, že si to skutečně přečtete a nepřijde má práce vniveč? Popřípadě kde mám jistotu, že moje odpovědí přijmeš jako odpovědí na vaše dotazy a nedomyslíte si, že odpovídám na jiné dotazy?
 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 05. září 2015 @ 10:35:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Kjubíku, opět plácáš páté přes deváté.

Někdo by si mohl myslet, že ti ta Cesta/Stezka (Světlá stezka ?), které ses účastnil, k něčemu pomůže, ale ne.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 18:51:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano k tomu ti dám jednoduchou radu. Nečti mne. Ignoruj mne, pro tebe až tady nejsem. Nechť jsem pro tebe nic.

Ale musím tě pochválit zjistil jsi velmi co dobře kde jsem byl a to bylo v Peru. :) Příští měsíc mi to tam nevyjde, ale už jsem avizoval, že přiletí někdo daleko lepší než jsem já a to jsi ty.:D Jsi borec, kéž by bylo více na světě jako ty. :D Utěšili se dvakrát tolik. :D A když jsem jim napsal, že dokonce nemluví páté přes deváté (fives to nines) jako já, tak někteří by rádi abys přiletěl už za dva týdny. :) Bylo by to možné? Letenku ti proplatí. Měj se.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 11:44:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cizinče máte to těžké. Někdo vidí věci jinak než vy a nesouhlasí o tom co píšete a již si o vás vymýšlí lži. 

  Ano, jsem na to zvyklý, že si takto o mne vymýšlíte různé pomluvy lži, Kjubiku, a díky za praktickou a typickou ukázku té další lži. Ani bych od vás nic jiného nečekal. 


  To je totiž běžná praxe lidí v podobných společnostech, jako je ta vaše. Pokud někdo z takové vaší společnosti odejde, ti, kteří zůstali ho pomlouvají, seč mohou. Nedávno tady vaši "spolubratři" předvedli totéž, co ukazujete vy, a to dokonce na ženě: Nestyděli se o ní dokonce vymýšlet i takové věci, jako že si myslela na pana faráře. 



  Pokud jde o další témata, tak jak se vyjádřil oko k citaci katachismu, ze kterého učili nás, se můžete podívat zde. O tom, co zde píše oko ohledně lidských rozhodnutí či o tom, že jsme se rozhodli pro Pána Ježíše se můžete přesvědčit sám, včetně toho, co psal ohledně sebe a trvalého rozhodnutí. To jeho vyjádření k rozhodnutí a jeho životu není jediné, takto tu o svém nerozhodnutí píše često.


  Odpovědi na otázky, které jsem vám položil, mne zajímají. To, že mne nezajímají vaše výmysly o mne a že v klidu označím každou lež, kterou o mne napíšete či že mne nezajímá co vše si vy vymyslíte o někom druhém neznamená, že by mne nezajímalo to, co napíšete vy o sobě. Pokud tedy odpovíte a napíšete něco o sobě a o tom, co vás učí, přečtu si to. Pokud si o mne začnete vymýšlet další nesmysly a pomlouvat, nebude mne to zajímat.

  hezký den

  cizinec.






]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 18:17:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pane Cizinče nepomlouvám Vás a nemám to ani zapotřebí ani nikdo mně k tomu neučí čí nutí. To, že něco vnímáte jako lež o sobě, ještě neznamená, že to lež je. Mi je jedno kde jste byl a kde jste nyní klidně si tam buďte. Mne a moje společenství jste neopustil nikdy.

Nemůžu ani za to, že jste si mojí odpověď upravil k obrazu svému a pak s ní dál nakládáte jako by to byla moje odpověď. Pokud to nevidíte těžko vám to ukážu a i kdybych Vám to ukázal opět mně obviníte ze lži. Toť má zkušenost s vámi.

Víte pane Cizinče, snad bych Vám i na ty vaše otázky odpověděl, ale pokud vidím že jednu mojí odpověď někdo si upraví čí třeba použije jen polovinu z toho a tím změní, to co jsem nemám pak ani chuť ani zájem psát odpovědí na ty otázky. Ani mne nebaví, když pak vidím když moje odpovědí pak jsou použitý proti dalšímu člověku. To opět bude považováno za lež z mé strany. Není v mých silách Vám to ukázat jak to děláte. Víte a raději si ověřím, jestli ten dotyčný třeba oko skutečně stojí za tím co se o něm traduje. Čí to co má považovat za nesmysly, skutečně za nesmysly považuje.

Teď se moc prostorově neorientují (nevím jestli nahoře nebo dole) v diskuzi pod tímto článkem a někde jste zde uvedl odkaz na wikipedii na zbožštění. Velmi dobrý materiál. Po částech se nim prokousávám. Máme teď ale doma hosty, tak mi to trvá déle. Divám a pročítám ty církevní otce co jsou tam uvedení. A tak občas zjišťují, že nevnímali to až tak jako třeba Willy, že člověk obdrží Božskou identitu. Nepovažují to ani za blbost čí nesmysl církevních otců čí za myšlení starověku. Chci si v to klidu projít sám a pak třeba i k tomu třeba obdržíte komentář čí příspěvek a třeba také ne protože to bude pro vás jen další údajná lež o vás.

Nevím jestli jste si všiml, ale položil jsem i otázku nač potřebujete moje odpovědí? Jistě dozvíte se z nich jak to vidím. Ale copak s tím dál? Budete dál zjišťovat proč si zrovna toto myslím? Nebo aby jste si spočítal Kjubik patří do této skupiny lidí? Žijeme v době kde informace mají velkou cenu, chci vědět nač člověk, který si dělá statistiky z diskuzi pak tyto informace použije. Přijde mi hrozně divné, kdyby to bylo jen na to aby něco zjistil. Nechce se mi věřit aby počítačoví odborníci (a to vy se domnívám jste a o hodně lepší než já) :) použili tyto informace jen na zaplnění své zajímavosti.

Proč jsem vám v posledních dnech na tyto vaše otázky ne odpověděl jsem již vysvětlil. Pokud vám moje vysvětlení nevyhovuje těžko v tom můžu něco změnit abych ne kecal a neříkal něco co tak necítím. Víte je ještě jeden důvod, proč jsem Vám neodpověděl. Ten důvod je mé poznání, že ještě nenastala doba abych o tom se zmiňoval, jednak když nemám celý článek ještě v hlavě promyšlený (jak jsem psal Willymu, souvisí to i s tím co Willy se mně ptal) a podruhé zatím nevidím důvod to psát mimo jiné pro lidí, kteří to pak budou obracet proti mně s tím, že si použijí jen část a změní tím co budu chtít ukázat v celém článku (ale to je spíše taková drobnost, už jsem si zvykl, že se o mně většinou bude mluvit jen v černých barvách). Je to i ve vašem příspěvku výše a těžko to bude jinak.

Pokud tedy odpovíte a napíšete něco o sobě a o tom, co vás učí, přečtu si to.
K tomu už jsem vám něco napsal. Považujete řkc za sektu či nikoliv? Pokud ano tak platí má dřívější slova. Pokud ne, rád bych vaše doznání od kdy řkc nepovažujete řkc za sektu?

Pokud chcete ukojit svojí zajímavost odpovězte popravdě na dvě moje otázky a zajistíte tím, že budu více motivován odpovědět na vaše. Otázky jsem Vám raději podtrhl a ty zbývající otázky jsou jen podotázky které mají spíše jen dovysvětlit hlavní otázky.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 18:35:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Kjubíku, mohl bys ty žvásty zkrátit.

Když nechceš diskutovat, proč diskutuješ ?  Jen abys mohl rýpat ?
Anebo neumíš na normální otázku normálně odpovědět ?
Když to neumíš, proč se zde producíruješ ?


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 20:11:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mudrče a vy vidíte nějaké datum od kdy Cizinec nepovažuje řkc za sektu? Vy vidíte co Cizinec s těmito údaji bude dál dělat?

A to, že na otázky neodpovídám vůbec neznačí, že na ně neumím odpovědět. Jen chci vědět co můžu očekávat dál. U mne to víte co bude dál. I já mám právo vědět co budu dělat dál.

Že se ti rosmano se mnou chce bavit? Proč vlastně ztrácíš se mnou čas. Poprosil jsem Cizince aby mi odpověděl na dvě otázky, ne tebe.  Odpoví on, odpovím i já. Může i vy místo něho odpovědět.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 20:45:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Vem to tak, že jak je psáno na úvodní stránce tohoto portálu :


GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik.  GRANO SALIS není dílem uzavřené skupinky křesťanů. Každý, kdo do něj přispívá, jej svým způsobem utváří. Bude takový, jakým jej učiníte vy, milí návštěvníci.

No a mě zajímají názory, pohledy víry, účastním se diskusí a polemik.
A nechci, aby byl utvářen všelijakými dřísty bez hlavy a paty, útočícími zcela nesmyslně a bezdůvodně na jiné, aby nebyl zaplevelován všelijakým bezobsažným haraburdím.
Proto na tebe reaguji.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 21:43:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik.  GRANO SALIS není dílem uzavřené skupinky křesťanů. Každý, kdo do něj přispívá, jej svým způsobem utváří. Bude takový, jakým jej učiníte vy, milí návštěvníci.

A přesně tak to beru. Mám tuto možnost tak ji využívám. A tuto možnost má každý. Mám možnost říct nahlas co si myslím a mám možnost to říct později pokud to uznám za vhodné. Můžu se svobodně vyjadřovat k tématům a můžu i počkat když na jiný den když cítím, že tehdy budu mít větší svobodu od ostatních k svému projevu. Jistě každý kdo zde je, ho i zároveň utváří.

Má podmínka je jednoduchá dozvím se jaký další průběh budou mít má slova a pak je klidně se podělím nedělá mi to starosti. Pak rád využijí příležitosti a možnosti co mi ten portál nabízí. Pokud nebude splněná nevadí, mám i jiné místa, kde se mohu sdílet i přesto, že ne všichni tam budou se mnou souhlasit. A i tak využijí možnost, kterou mi Granosalis nabízí, že můžu říct jen některým co si myslím a vyjadřovat se svobodně jinak než aby to všichni slyšeli.

Já mám jen dva požadavky a ty jak se mi splní jsem hotov beze zbytku odpovědět na Cizincovy otázky. Dokonce se již i na to těším. I přesto, že tuším že hodně lidí včetně možná i katolíků nebude muset se mnou beze zbytku souhlasit. Toť vše z mé strany. 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 22:46:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Můžeš se svobodně vyjadřovat k tématům, ale to neděláš.  Tvá "debata" s Cizincem je toho zářným příkladem. Ani si nevzpomínám, že by ses  někdy vyjadřoval k tématu a uváděl nějaké argumenty, biblické argumenty, jsou to pořád jen osobní invektivy, lži a nesmysly, co tady píšeš.

Jsi strašný domýšlivec, plkající dřísty bez hlavy a paty, zcela nesmyslně a bezdůvodně a hlavně trapně útočíš na Cizince .


Tak se laskavě začni chovat slušně.



Jen drobný příklad tvých nesmyslů:

"Má podmínka je jednoduchá dozvím se jaký další průběh budou mít má slova ..."

Tak podívej. Buď chceš odpovědět a využívat tento portál k čemu je, anebo neodpovídej ale  nepíš sáhodlouhé urážlivé elaboráty, proč údajně nemůžeš či nechceš odpovědět.  Klást si splnění nějakých nesmyslných podmínek k tomu, abys mohl odpovědět na pár triviálních otázek, může fakt jen hodně vyšinutý jedinec, který neví, co je diskuse.
To si ty odpovědi strč za klobouk.
A co to je za nesmyslná otázka "jaký další průběh budou mít má slova " ??
Kdo ti na to má odpovědět, jaká slova budeš plodit a jaký bude jejich průběh ?  Ty tu znáš nějaké jasnovidce ?
Pokud jsi myslel, jak bude s tvými slovy naloženo - tak záleží, co budou obsahovat. Buď přijde na ně reakce, jak už to v diskusích bývá, anebo si je pár lidí přečte a tím to skončí.
Jakou vědu v tom hledáš ?


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Pondělí, 07. září 2015 @ 15:29:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano na nikoho neutočím. O nikom nelžu, ani nepomlouvám. Přisuzuješ mi něco co nedělám. Dál jsem ti rádu nečti moje elaboráty. Zbytečně se pak budeš rozčilovat. Já mám byt tím kým jsem ne tím čím bys ty mně chtěl mít. To, že ti moje podmínky přijdou nesmyslné je mi putna. Pro mně smysl mají. To, že nevidíš jak se některá slova obracejí pro těm co je napsali, neznamená, že něco takového se neděje. Neptal jsem se obecně co se bude dít obecně mými slovy. Ptál jsem se člověka co sbírá informace a podle počtů (nejenom) pak poznává realitu, co pak s nima bude dál dělat. Proč se tak strašně rozčiluješ, když moje slova byla původně určená Cizinci ne tobě. Strašně tě štvou má slova a že různé jiné plky zde zaznívaly třeba od svate tradice tak ti to nevadilo. Opakují ti svojí rádu ignoruj mne, zbytečně si tím ničíš zdraví, když na mně reaguješ. Dáváš až moc sil ve válce s bláznem, čí kydáčem hnoje jak mně už zde někdo nazval.

Odpovím na otázky až jak poznám, že přišel čas. Čas ještě nenastál. A jak praví Kazatel všechno má svůj čas pod nebeskou klenbou.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 19:52:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Dobrý den, Kjubiku.
  
  Na obě vaše otázky jsem vám odpovída ve svých příspěvcích u tohoto článku, pokud vás odpovědi zajímají, přečtěte si je.

  Hezký den.

  Cizinec.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 20:02:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsou tam, Žádné datum od kdy řkc nepovažujete za sektu jsem tam nenašel. Pokud si dobře pamatují tak datum je uvedeno obvykle uvedeno ve tvaru dd/mm popřípadě mm/dd. Mohl by jste uvést na kterém je, až to rychleji najdu? Nenašel jsem tam ani co budete dělat s těmi mými odpovědmi co si evidujete budete dál dělat. Také bych poprosil o číslo řádku popřípadě, kterými slovem vaše odpověď začíná. Promiňte ale to, že někoho něco zajímá čí něco chce vědět není ještě žádná činnost. 




]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 20:11:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Kjubiku, nechybí ti v hlavě nějaké kolečko ?

Toto zde napsal Tonda jako odpověď na tvoji otázku :

Myslel jsem, že jste ve svých názorech konzistentní. A když považujete řkc za sektu, že ji tak bude považovat stále a nejen když se vám to bude hodit. A že v řkc vymývají lidem hlavu. Zajímavé, kdy jste tedy změnil názor? Od kdy nepovažujete řkc za sektu?

  Ještě k vaší otázkce, Kjubiku. To jste myslel celkem dobře a tuto věc si pomatujete dobře. Ano, ŘKC považuji za sektu a mám zkušenost s tím, že v ŘKC probíhá "vymývání mozků" tak, jako v mnoha sektách. Na toto jsem nezměnil názor a myslím, že vaše prezentace zde také vypovídá o tom, jak ŘKC působí na lidi, kteří v ní žijí.

Napsáno včera
Sobota, 05. září 2015 @ 12:13:20


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 21:56:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano nechybí mi kolečko. Řeknu to rovnou chybí čtvereček. :)

Víte pokud někomu napíšu:
Neřeknu Vám co nás učí, protože předpokládáte, že patřím do sekty, která vymývá svým ovečkám hlavu. A někdo mi na to odpoví Nevadí, Kjubiku, mám už s vámi zkušenost, čekal jsem takovou "odpověď". Těžko tedy říct, že mám svobodně vyjádřit co si myslím, když už dopředu někdo předpokládá, že mám vymytý mozek a otevřeně to, řekne až po prosbě. Ale dejme tomu. Na jednu otázku tedy Cizinec odpověděl. Teď ještě odpovědět na druhou a máte zde moje odpovědí. Jaký "další život" bude mít moje odpověď?


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 21:57:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rosmano nechybí mi kolečko. Řeknu to rovnou chybí čtvereček. :)

Víte pokud někomu napíšu:
Neřeknu Vám co nás učí, protože předpokládáte, že patřím do sekty, která vymývá svým ovečkám hlavu. A někdo mi na to odpoví Nevadí, Kjubiku, mám už s vámi zkušenost, čekal jsem takovou "odpověď". Těžko tedy říct, že mám svobodně vyjádřit co si myslím, když už dopředu někdo předpokládá, že mám vymytý mozek a otevřeně to, řekne až po prosbě. Ale dejme tomu. Na jednu otázku tedy Cizinec odpověděl. Teď ještě odpovědět na druhou a máte zde moje odpovědí. Jaký "další život" bude mít moje odpověď?


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 23:44:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejsou tam, Žádné datum od kdy řkc nepovažujete za sektu jsem tam nenašel. 

  Dobrý den, Kjubiku.

  ŘKC považuji za sektu od roku 1054, kdy se na základě vzpoury proti výnosu všeobecného koncilu církve oddělila od jednoty tehdejší církví. Přesné datum dd/mm ani mm/dd vám bohužel neřeknu, protože ho zpaměti neznám.

  Moje odpovědi začínají vždy řádkem číslo nula nadepsaným "Vložil: Cizinec", který následuje těsně za řádkem číslo -1, ve kterém bývá nadpis odpovědi.

  Hezký den.

  Cizinec


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 13:13:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslel jsem, že jste ve svých názorech konzistentní. A když považujete řkc za sektu, že ji tak bude považovat stále a nejen když se vám to bude hodit. A že v řkc vymývají lidem hlavu. Zajímavé, kdy jste tedy změnil názor? Od kdy nepovažujete řkc za sektu?

  Ještě k vaší otázkce, Kjubiku. To jste myslel celkem dobře a tuto věc si pomatujete dobře. Ano, ŘKC považuji za sektu a mám zkušenost s tím, že v ŘKC probíhá "vymývání mozků" tak, jako v mnoha sektách. Na toto jsem nezměnil názor a myslím, že vaše prezentace zde také vypovídá o tom, jak ŘKC působí na lidi, kteří v ní žijí. 

  To, že ŘKC považuji za jednu z běžných sekt neznamená, že by mne nezajímalo, co v ní lidé dnes žijí a jak uvažují. 


  Pokud jde o to, co jste o mne napsal:

A k čemu by byl pro vás odpověď od sektáře a bludaře Kjubika? K pobavení jak jste vy super a Kjubik je nicka?

  Neuvažuji jako vy, Kjubiku a nežiji to, co vy, nemusíte mi tedy připisovat vaše uvažování. Pokud se na něco ptám, zajímá mne uvažování a život člověka, kterého se ptám. Ptám se tedy ze zájmu.

  
  Možná si mne pletete s okem a s tím, co o mne píše? Já tu píšu pod nickem "cizinec" a mám tu pouze jeden nick. Nepsal jsem tu, že trvalé lidské rozhodnutí je jen iluze, ani to, že bychom měli hříšnou identitu, ani nic podobného. Pokud tedy máte nějaký dotaz k tomu, co píšu já, mohu napsat a vysvětlit co žiji a jak uvažuji.


  Pokud někdo vidí věci jinak než já a nesouhlasí s tím, co píšu, v klidu se ho ptám, jak uvažuje a co žije, stejně, jako se ptám vás. Pokud pak někdo místo odpovědi na jeho život a jeho myšlení začne vymýšlet nesmysly o mne a po upozornění je ještě drze opakuje a "přitvrdí", v klidu napíšu, že píše lež a že je lhář.




]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 05. září 2015 @ 10:44:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Oko tu i výše v diskuzi psal, že trvalé neměnné rozhodnutí je u každého člověka (tím myslel zřejmě sebe a skupinu lidí okolo sebe, asi i vás) je jen iluze."...



Toníku,
Pokud vím, tak oko to své tvrzení i vysvětlil - to aby zabránil různým pokrouceným výkladům od lidí tvého ražení.

" My totiž všichni (včetně tebe) býváme svým předsevzetím i nevěrní.
Ze slabosti, z pohodlnosti, ze sobectví a nelásky - z náklonnosti ke hříchu
."





Skutečnost, že každý z nás dosud hřeší, ukazuje obecně na labilitu lidského srdce, na jeho nevěrnost svým někdejším "pevným předsevzetím", svým "pevným rozhodnutím dát svůj život Bohu".


Což nevylučuje, že předsevzetí žít svůj život správně si i tak máme dávat (a k tomuto, v tomto kontextu, nabádá i papež František).

Je správné dát si předsevzetí "naučit se chodit", i když je mi jasné, že občas přitom upadnu. Však díky tomuto svému předsevzetí nezůstanu ležet, vstanu a půjdu zase dál. A jedenkrát snad přijde čas, že se chodit naučím. Protože nechodím sám, ale chodím s Bohem a On mě vede za ruku.



]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 05. září 2015 @ 11:27:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
My totiž všichni (včetně tebe) býváme svým předsevzetím i nevěrní.
Ze slabosti, z pohodlnosti, ze sobectví a nelásky - z náklonnosti ke hříchu
."

  Stando, já samozřejmě vím, že říkáte "všichni" ale ve skutečnosti to vaše "všichni" znamená "já a pár lidí okolo mně, kteří uvažují stejně jako já a žijí to co já". Tvůj život, to, co ty žiješ a jak uvažuješ, omylem přičítáš druhým a myslíš si, že oni žijí totéž, co ty a uvažují stejně jako ty. 

  Ale v tom se pleteš a psal jsem ti to mockrát.


Pokud vím, tak oko to své tvrzení i vysvětlil - to aby zabránil různým pokrouceným výkladům od lidí tvého ražení.

  V čem jsem prosímtě pokroutil tvé tvrzení? 

  Psal jsi, že trvalé rozhodnutí je jen iluze.

  Je nebo není pro tebe "trvalé rozhodnutí" jen iluze? 

  Když tu o svobodné vůli člověka a o rozhodnutí píšu, ty jsi první, který oponuje. Existuje tedy ve tvém životě něco jako "trvalé, neměnné, definitivní rozhodnutí", nebo je pro tebe rozhodnutí člověka jen iluze?



Je správné dát si předsevzetí "naučit se chodit", i když je mi jasné, že občas přitom upadnu. 

  Proč si myslíš, že je správné dávat si předsevzetí? Máš s předsevzetím nějakou dobrou zkušenost? Je předsevzetí k něčemu užitečné? Vždyť ani nevíš, co bude zítra! Dáš si předsevzetí, ale zítra, natožpak za týden, může být všechno úplně jinak!

  Já považuji všelijaká "dobrá" předsevzetí za hřích, minutí se cíle, to už jsem ti psal výše. S předsevzetím nemám dobrou zkušenost a neznám člověka, který by s ním měl zkušenost dobrou, ale nevylučuji, že takoví mohou být, někdy se asi předsevzetí může povést.
  


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 13:02:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Proč si myslíš, že je správné dávat si předsevzetí?"...


Bez předchozího rozhodnutí něco udělat, neuděláš naprosto nic, natož tak věci zásadního významu.

Musíš mít rozum skutečně hodně zablokován, když si ani toto neuvědomuješ.

Opravdové předsevzetí je u člověka vždycky u všeho na prvním místě:  Je rozhodnutím lidské vůle a lidského srdce něco vykonat. Bez tohoto počátečního rozhodnutí bys neudělal vůbec nic - rozhodnutí stojí na počátku každého lidského činu. A během života máš stále možnost (když třeba poznáš, že jsi se v něčem mýlil), své někdejší dřívější rozhodnutí zrevidovat, poopravit či úplně změnit. O tomto je  lidská svoboda volby.

A tak hříšník třeba na konci života dokáže učinit pokání a obrácení, nebo naopak křesťan, který se nechá zavalit množstvím všedních hříchů, ze kterých se neočistil pokáním, může nakonec od Boha odpadnout.
Kde se rozmůže hřích, tam láska vychladne a zvrácené myšlení se nakonec projeví hříchem ke smrti.


A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále  přijít o svoji věčnou spásu.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 19:37:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bez předchozího rozhodnutí něco udělat, neuděláš naprosto nic, natož tak věci zásadního významu. Musíš mít rozum skutečně hodně zablokován, když si ani toto neuvědomuješ.

  Stando, to si mne asi pleteš s tím člověkem, co tu psal před nějakou dobou pod nickem "oko" a snažil se mne přesvědčit, že "mimo svou aktuální přítomnost naní schopen ovlivnit vůbec nic, ani svou nejbližší budoucnost." Nebyl tehdy schopen pochopit, že rozhodnutí předchází to, co člověk dělá, že rozhodnutí je první a až pak je budoudnost, kterou předchozí rozhodnutí změnilo.

  Pokud už dnes ten oko pochopil, že rozhodnutím se neovlivňuje aktuální přítomnost, jak se to v jeho zablokování rozumu při jeho vzpouře proti všemu a všem omylem domníval, ale že rozhodnutím se ovlivňuje budoucnost, že delání předchází rozhodnutí, tak je to pro toho, co psal pod nickem "oko", dost dobré a pokrok. 

  Přeji mu to.


  Já ale nepsal o rozhodnutí, psal jsem o předsevzetí. Ty jsi schválně uhnul od otázky a tématu, nebo si omylem pleteš rozhodnutí a předsevzetí?


Opravdové předsevzetí je u člověka vždycky u všeho na prvním místě

  Celkem jsem rád, že tu tak dobře popisuješ vaši situaci. I toto máme jiné. 

  Já si nepomatuji přesně, kdy jsem si naposled dával opravdové předsevzetí, ale v tomto tisíciletí to určitě nebylo, poslední předsevzetí jsem si dával někdy v minulém století a pokud vím, nedopadlo to dobře, stejně jako u předchozích předsevzetí. Nějakých patnáct, dvacet let žiji bez předsevzetí a nijak mi předsevzetí neschází, nestýská se mi po nich. Nejen tedy, že nemám předsevzetí na prvním místě, ale rád se bez nich obejdu. 

  Proto jsem se tě ptal, jestli ti předsevzetí připadají k něčemu užitečná, jestli s nimi máš dobrou zkušenost a jestli bys třeba měl nějaký příklad předsevzetí, které ti k něčemu pomohlo.


  Nechtěl jsem po tobě, aby sis vymýšlel jak ztratit něco, co ještě nemáš. Neptal jsem se tě na něco, co neznáš a zatím nemůžeš osobně znát, a tvoje psaní jsou tedy jen spekulace.

  Toník





]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 13:32:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, jak Tě tak čtu, tak začínám mít čím dál silnější dojem, že podstatou Tvého omylu je, že jsi nějak špatně pochopil, co od nás Bůh chce. Bůh totiž od nás nechce předsevzetí, že mu budeme věrní a budem se správně chovat. To by nemusel umírat Pán ježíš na kříži. Bůh si nás Ježíšovou obětí vykoupil z otroctví hříšnému, adamovskému způsobu bytí a v Kristu nám daroval nové bytí, novou identitu božího syna. Po nás chce jen abychom tuto novou identitu, nové srdce přijali. Ta se přijímá skrze nové narození, které je podmínkou pro vstup do Božího království. A tomu novému Duchu v našem srdci máme podřizovat i náš duševní a tělesný život. To, že se někdy nepodřídíme a tím zhřešíme, neznamená, že se změnilo naše rozhodnutí patřit Bohu jednou pro vždy. Nebo chceš říct, že když Tě Tvá žena neposlechne, přestává být Tvou manželkou?
Svými nebiblickými úvahami tady nechtíc odhaluješ, že Tvá víra je založena na skutcích - když nenaplňuješ svá předsevzetí - jsi nevěrný a v tom okamžiku nepatříš Bohu. To je naprosto zcestné a nebiblické učení. Bůh si nás koupil a patříme jemu(dobrovolně jsme přešli pod jeho vládu) a to i ve chvíli, kdy ho neposlechneme. Neposlechnutí nemění nic na vlastnictví. My jsme se nezavázali být dokonalí, ale patřit Bohu a věříme, že on má tu moc nás vychovávat a vysvobozovat z našich nevěrností. Je to jako s dětma: dostanem na zadek a je po chuti hřešit. Někdy stačí i domluva. Vy se stavíte k Bohu, jako by to ani nebyl váš Otec a snažíte se mu zalíbit svými předsevzetími, které stejně nejste schopni naplnit. A tak se stále potácíte mezi tím, že patříte Bohu(když se podle svých představ dobře chováte) a nebo nepatříte Bohu, (když uděláte něco špatného). To je naprostá schizofrenie vedoucí pak k vymýšlení nesmyslů jako je očistec. Patřím-li Bohu a v zásadě ho, až na nějaké občasné a většinou nechtěné úlety poslouchám, můžu si být jist, že krev Ježíše Krista mě očišťuje od každého hříchu. Proto jsem díky ní před Bohem čistý ne pro moje skutky, ale pro vylitou krev Ježíše a nepotřebuji nějaký očistec.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:17:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Patřím-li Bohu a v zásadě ho, až na nějaké občasné a většinou nechtěné úlety poslouchám"...


Dost si fandíš.
Podle tebe znovuzrozený už zjevně o svou spásu přijít nemůže.

Ale není to pravda. Když spácháš hřích ke smrti, to se projeví tak, že Bůh odchází z lidského srdce. To je realita. On nemá společenství s nepravostí.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 08. září 2015 @ 20:49:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale není to pravda. Když spácháš hřích ke smrti, to se projeví tak, že Bůh odchází z lidského srdce.

Toto je římskokatolická hereze nemající podklad v Písmech NZ. Jediný hřích, který nebude odpuštěn, je rouhání se proti Duchu svatému. Aspoň tak to, na rozdíl od vás, tvrdí Ježíš. Nikde není v NZ napsáno, že by Bůh odcházel ze srdce věřícího člověka, když zhřeší třeba cizoložstvím nebo jiným závažným hříchem. Bůh je Otec, který své děti vychovává a ne je opouští ve chvílích kdy zhřeší. Nebo Ty jsi vždy, když Tvé děti zhřešili opouštěl uražen domov? Tvá slova a vaše učení jsou slova lidí, kteří Boha osobně nikdy nepoznali jako svého Otce a znají ho jen jakousi falešnou náboženskou představu. A celé to pramení z toho, že místo pravého evangelia se vám vtlouká od mala, že jste ve křtu miminka oblékli Krista a přitom je to lež.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:34:44 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
(1 J 5,16-17)
Kdyby někdo viděl svého bratra, jak hřeší hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život, totiž těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za ten.
Každá nepravost je hřích, ale je hřích, který není k smrti.



..."Nikde není v NZ napsáno, že by Bůh odcházel ze srdce věřícího člověka, když zhřeší třeba cizoložstvím nebo jiným závažným hříchem."...

Cizoložství (nebo dokonce krvesmilstvo)  je samozřejmě také hříchem ke smrti
Bůh odchází ze srdce takového člověkla až do doby, než on učiní pokání.

(2 Kor 6,14)
 ... Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou?



Rozpoznávací znamení pro hřích proti Duchu svatému je zatvrzelost hříšníka, který nechce učinit pokání - takový člověk se stále více zatvrzuje proti působení Boží milosti.



]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 09. září 2015 @ 12:02:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Typická standovina. Vytrhávat verše z kontextu a podporovat jimi své falešné učení.

Ten verš z Janovy epištoly nehovoří o konkrétním hříchu, jako je třeba cizoložství. Mluví o tom, že je hřích, který není ke smrti a je hřích který je ke smrti. Ty si tam svévolně dosazuješ své smyšlenky. Ježíš jasně říká, že všechny hříchy mohou být odpuštěny, kromě rouhání se Duchu svatému. A rouhání se Duchu svatému není cizoložství ani krvesmilstvo, ale prohlášení, že působení Ducha svatého je z ďábla. Tohoto hříchu se mnozí katoličtí funkcionáři v dějinách dopouštěli, když pronásledovali a zabíjeli skutečné věřící a říkali o nich, že patří ďáblu.

Cizoložství (nebo dokonce krvesmilstvo)  je samozřejmě také hříchem ke smrti.  
Bůh odchází ze srdce takového člověkla až do doby, než on učiní pokání.

A to jsi v Písmu četl kde, že je Ti to tak samozřejmé? Samozřejmé je to jen pro toho, kdo místo Písma čte řkc katechizmus a klidně bez bázně před Bohem přejímá bludy v něm obsažené.
Kdyby Bůh odcházel z mého srdce, když spáchám hřích, tak kdo by mě vedl k pokání? Kdo by mě napomenul? Kde jsi vzal takový nesmysl? V Písmu nic takového není. Duch Kristův, který ve mě přebývá, když spáchám hřích, neodchází, ale jak je psáno v NZ, se zarmoutí a já to poznám tak, že ztratím radost ze života, ztratím obecenství s Bohem, přestanu vnímat jeho lásku a nemám pokoj s Bohem do doby než učiním pokání.
Já opravdu nechápu, jak můžeš jako otec dětí věřit takovému nesmyslu a znovu se Tě ptám: když tvé dítě zhřešilo, tak jsi se urazil a odešel jsi z domu? Přestalo na tu chvíli, než se omluvilo být Tvým dítětem? Byl bych moc rád, kdybys aspoň jednou odpověděl bez vytáček a uhýbání na mou otázku.

.... Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou?

Typický příklad nesprávného používání veršů z Písma. Když si přečteš ten text, do kterého je tento verš zasazen, tak zjistíš, že hovoří o zcela jiném tématu, než o odchodu Boha ze srdce křesťana ve chvíli kdy zhřeší. Hovoří o tom, že nemáme mít nic společného s těmi, co uctívají modly. Znát veršíky z Písma nestačí. Člověk také musí pochopit o čem jsou.




]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 00:34:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle,

dovolím si oponovat. Píšeš, že se jedná o typickou standovinu (okatinu?) ;o) No jestli je to tedy standovina (okatina), je to tedy i jistým způsobem petrovina (teletina). ;o(

Uvedu text z 1J5. Jistojistě by bylo nejlépe číst celý kontext písma alespoň podle celé 5. kapitoly 1.listu Janova. Dovolím si pro jednoduchost tedy pouze, vystřihnout tu předmětnou část.

16Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který ne k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil. 17Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který ne k smrti.

Zjednoduším bodově:
  1. Jsou věřící, kteří hřeší
  2. Ne každý, kdo hřeší, hřeší k smrti
  3. Je hřích k smrti
  4. Každá nepravost je hřích
  5. Je však i hřích, který není k smrti


Co mně z toho vyplývá?:
  1. Každá nepravost je hřích, ale ne každý hřích je nepravost
  2. Hřích, který je nepravostí, je hříchem k smrti
  3. Hřích, který není nepravostí, není k smrti


Jako stěžejní tedy vidím výklad toho, co je nepravost, Nepravost je, podle mého chápání, překroucení Pravdy, toho co je pravé o Bohu, překroucení zvěsti evangelia o Ježíši Kristu, a překroucení Pravdy o životě v Duchu svatém. Vychází z převráceného srdce a vede k převrácenému životu ve lži.

Z Janova 1. listu se pokusím poukázat na takový život člověka ve lži, který žije vědomě v hříchu, nečiní ze svého života pokání, od hříchu neustává, ale tvrdí, že:
  1. věří v Boha, poznal Boha, byl zplozen z Boha, narodil se z Boha a je Božím dítětem
  2. věří, že Ježíš je Boží Syn, zná Krista, je jeho učedníkem a žije podle něho
  3. věří, že dostal dar Ducha svatého a žije z něho a má věčný život
  4. miluje Boha a poznal, že Bůh je láska
  5. je svatý, v hříchu nežije, nehřeší a nikdy nehřešil
  6. byl ospravedlněn, je spravedlivý a žije ve spravedlnosti
  7. poznal pravdu, je z pravdy a žije v pravdě


Vším tím, podle mne, takový převrací Pravdu a činí:
  1. z Boha lháře
  2. z Ježíše Krista služebníka hříchu
  3. a z Ducha svatého ducha nečistého


Ale jaký je ten hřích, který není k smrti? Není to hřích učiněný v (z) nepravosti. Není z tzv. svobodné volby, není vědomý, plánovaný, držený. Není ze zatvrzelosti.

Dle mého tedy, kdo ví, co je hřích, vědomě si ho volí, tak v něm i setrvává a nečiní z něho pokání, je vinen hříchem k smrti. Je jedno, jestli jde o drženou lež nebo o cizoložství.

Nakonec bych řekl, že Jan rozhodně nezakazuje nikomu modlit za ty, kdo takto smýšlí a žijí. Ale spíše věděl, že taková modlitba nemůže být Bohem vyslyšena, pokud se takový člověk  odmítá kát a v (do) hříchu se zatvrdil. Nicméně, Jan nám poskytuje útěchu, že kdo by vyznal svůj hřích před Bohem a prosil za odpuštění, bude mu v Kristu odpuštěno. A kdo má v Něho naprostou důvěru, ví, že Bůh ho slyší, když prosí a že přijal to, o co Boha prosil – odpuštění vin. A jestli i prohlédnou ti, kdo vědomě hřeší a budou zasaženi v srdci, i jim Bůh dá život.  
tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 00:52:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím, jak to přijmeš, ale budu se teď sdílet s tím, co se mi stalo. Zhřešil proti mně jeden bratr. Šel jsem tedy k němu a napomenul ho mezi 4 očima, ale on to nepřijal. Jako vstřícný krok vůči němu jsem mu navrhl, aby určit jednoho ze dvou svědků, s nimž jsem za ním přišel, ale neposlechl ani je. Třetí krok podle Mt 18 nešlo uskutečnit, ale když jsem se za něho chtěl přimlouvat, Pán mě zastavil a řekl mi, abych se za něho nemodlil, což mě v první chvíli překvapilo, ale poslechl jsem. Zanedlouho na to byl vyhozen ze sboru, kde byl a co je s ním teď, nevím. Zmizel z mého života..Jak bys posoudil tento případ?


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 18:24:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, věřím Tvému prožitku, ale nic to neříká o tom, jak to s tím člověkem nakonec dopadne. Já mám jiný prožitek. V určitém, dost dlouhém období, jsem mnohokrát vědomě hřešil jedním hříchem, ne kontinuálně ale dost často i několik dní a věděl jsem o tom, že je to hřích. A Pán mě z toho vždy dal pokání a nakonec vysvobodil. Podle Petrovy teorie už bych byl mrtev. Díky Bohu Pán je věrný svým slibům a nenechá mě zahynout v hříchu i v situacích, kdy by mě někteří bratři už odepsali, protože podle nich jsem vědomě hřešil, čili dělal hřích ke smrti. Špatně pochopené některé podstatné verše Písma mohou vést k velmi nebezpečným postojům.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 20:22:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle, taky mám takovou zkušenost, ale mám za to, že tu jde o to, jestli člověk chce zhřešit nebo jestli je prostě slabý a podlehne pokušení, i když zhřešit nechce. S takovou slabostí mám Pán jako náš velekněz pochopení, dává milost k pokání a přimlouvá se za nás. Na naši slabost se ale nemůžeme vymlouvat a naše zhřešení slabostí omlouvat. Pozná se to podle zkroušeného srdce, které je zděšeno z toho, co jsme stále ještě schopni spáchat a takovým zkroušeným srdcem a zdeptaným duchem Pán Bůh nepohrdá a je dokonce blízko takových, kdo to takto mají. Jestli se však člověk vymlouvá na svou slabost a nehledá u Pána svobodu od hříchu, je něco špatně. 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 10:47:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Souhlasím. Jensi myslím, že člověk, který ví o tom, že hřeší a je mu to jedno, se už dávno zřekl své spásy, nebo nikdy nebyl znovunarozen a jako takový není naším bratrem. Kdo jednou poznal spásu v Kristu a pak ji pohrdl, toho již podle Petra není možno vést znovu k pokání.
Willy, dostal jsi mé e-maily. Jsem připraven Ti aspoň trochu pomoci.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 17:07:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvé maily jsem nedostal. Kam jsi je posílal? Moje adresa je vedle nicku, ale vždyť ji znáš. :-), stačí kliknout v mém mailu na odpovědět a dojde to. Když tak ti ještě napíšu. 
Pán s tebou. 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 17:17:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
omylem posláni podruhé.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 17:15:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tvé maily jsem nedostal. Kam jsi je posílal? Moje adresa je vedle nicku, ale vždyť ji znáš. :-), stačí kliknout v mém mailu na odpovědět a dojde to. Když tak ti ještě napíšu. 
Pán s tebou. 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 14. září 2015 @ 17:26:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, já také nevím, co myslíš tímto svým : „Nevím, jak to přijmeš, ale budu se teď sdílet s tím, co se mi stalo“.

Neznám tebe, a neznám ani toho bratra. Nevím ani, jakým hříchem proti tobě zhřešil. Nevím, jak jsi jej napomenul mezi čtyřma očima. Nevím ani, co jste mu řekli mezi 6 či 8 očima. Píšeš, že to byli svědkové jeho prohřešení vůči tobě. Nemohu si vyslechnout tedy ani onoho bratra a jeho osobní pohled na tu jistou věc. Pokud jsi tu danou věc nemohl předložit církvi z nějakého důvodu, pak také nevím proč. A nevím také ani, proč ti řekl Pán, že se za něho nemáš přimlouvat. Z jakého důvodu byl vyloučen z obecenství své církve také nevím. A jestli chodí do jiného společenství, také nevím. Prostě nic o tom nevím, a tedy nebudu ani soudcem vašeho sporu, natožpak soudcem tvým či tvého bratra.

Jen mohu říci to, že je vskutku lépe trpět škodu, než se domáhat nápravy. Sám nejsem dokonalý a dokonale nejednám, proto také odpouštím i to, co mi jiní způsobili. Pokud se to týkalo „onoho tvého životního příběhu“, ani zde nemůžu být soudcem. Věřím, že to dodnes musí být pro tebe velice bolestivé. Co se týče Mt18, mám za to, že se nejedná ani tak o odsouzení někoho, kdo hřeší, jako spíše o to, aby bylo uskutečněno vše proto, aby daný člověk mohl být zachráněn. A člověk musí přitom myslet i na to, kolikrát se sám prohřešil, a kolikrát jemu samému bylo odpuštěno, a jakou trpělivost a shovívavost s ním měl Bůh a také lidé, proti kterým zhřešil. Je pravdou, že i když člověk udělá vše pro záchranu druhého, přesto to nemusí stačit a zdá se to být marné.

Co ale nyní, modlíš se za toho bratra, aby nebyl či nezůstal zavržen?

tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 14. září 2015 @ 18:21:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj tele, při psaní toho mého minipříběhu nešlo ani tak o to, co mi udělal ten bratr, ale mně šlo tehdy o to podle Písma v Mt 18 získat toho bratra. Nejednal jsem s ním, protože bych proti němu měl to, čím proti mně zhřešil. Tady jsem pak chtěl na konkrétním příkladu ukázat, že ne já nebo někdo jiný je soudce, ale Pán, který mě zastavil v přímluvě za onoho bratra. A od té chvíle. kdy mě Pán zastavil - věřím, že to bylo podle 1J 5:16, jiné vysvětlení ani nemám - už jsem se za něho nemodlil, jenom jsem ho svěřil Pánu, aby se v jeho životě děla Boží vůle. Krom toho, co jsem napsal, nic dalšího nevím. 


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 18:01:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře,
už jsem přijal jako danou věc, že mi vždy oponuješ. Nevadí mi to, aspoň mě to nutí k zamyšlení. Správně jsi podotkl, že Standa napsal podobnou věc jako Ty, akorát se nenamáhal jako Ty ji vysvětlit. V čem jsou vaše reakce stejné? V tom, že domýšlíte do textu Písma své představy. Já jsem nic nedomýšlel, jen jsem zmínil Ježíšův výrok o neodpustitelném hříchu. Aby bylo více jasno o co jde, uvedu ho: Marek 3,28 - 30 : Amen, amen, pravím vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, prohřešení i rouhání, jakko-liv by se rouhali. Kdo by však vědomě promluvil zle(rouhal se) proti Duchu svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením. Říkali totiž: má nečistého ducha.

Já se vždy snažím vykládat nejasné texty, texty jasnými, které s tím nejasným nějak souvisí. Podle mě je ten Janův text nejasný, protože neurčuje co je hřích k smrti a co ne. Proto je třeba hledat v Písmu, který text to vysvětluje. Jediný o kterém vím, je ten Marek.
  
Píšeš:  Každá nepravost je hřích.  - To je pravda Písma.
          Každá nepravost je hřích, ale ne každý hřích je nepravost.   -  To je Tvá dedukce. Jak jsi na to přišel? Podle mé logiky když platí, že každá nepravost je hřích,       tak také platí, že každý hřích je nepravostí. Copak může existovat hřích, který je pravostí, čili je z pravdy? Možná se mýlím, al podle mě je to blbost. Zkus mi to nějak vysvětlit a to, pokud možno, Písmem. Třeba to pochopím. 
Ještě k tomu podotknu, že takový výklad toho Janova textu, co máš Ty a Standa, je snadno zneužitelný a zvláště v řkc se velmi zneužíval.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 14. září 2015 @ 16:44:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Karle, píšeš:

ad) už jsem přijal jako danou věc, že mi vždy oponuješ. Nevadí mi to, aspoň mě to nutí k zamyšlení. Správně jsi podotkl, že Standa napsal podobnou věc jako Ty, akorát se nenamáhal jako Ty ji vysvětlit. V čem jsou vaše reakce stejné? V tom, že domýšlíte do textu Písma své představy.

Rozumím. Těžko ti vymlouvat, co jsi už přijal za danou věc. Rozumím i tomu, když píšeš: „domýšlíte do textu Písma své představy“ a „To je Tvá dedukce“ nebo jinde „Podle Petrovy teorie“ či „pochopené některé podstatné verše Písma mohou vést k velmi nebezpečným postojům“. Když takto píšeš, je mi jasné, že když s tebou nesouhlasím, máš svůj vlastní postoj ke mně jako danou věc. Ad) Já jsem nic nedomýšlel, jen jsem zmínil Ježíšův výrok o neodpustitelném hříchu. Aby bylo více jasno o co jde, uvedu ho: Marek 3,28 - 30 : Amen, amen, pravím vám, že všechno bude lidským synům odpuštěno, prohřešení i rouhání, jakko-liv by se rouhali. Kdo by však vědomě promluvil zle(rouhal se) proti Duchu svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením. Říkali totiž: má nečistého ducha. Já se vždy snažím vykládat nejasné texty, texty jasnými, které s tím nejasným nějak souvisí. Podle mě je ten Janův text nejasný, protože neurčuje co je hřích k smrti a co ne. Proto je třeba hledat v Písmu, který text to vysvětluje. Jediný o kterém vím, je ten Marek.  
Karle,

za 1.) Mk 3,13-30 není jediným textem, hovořícím o rouhání se proti Duchu svatému. Je zde například Písmo z Mt 12,24-37, dále L12,8-12, J10,19-39 a jsou i další Písma. Ale tobě ani tak nejde o to, kde všude je psáno o rouhání (promluvě) proti Duchu svatému, jako spíše o to, co nemůže být nikdy odpuštěno. Protože je ti význam toho, co znamenají výrazy z 1J 5kap. „hřích k smrti“ a „hřích, který není k smrti“ nejasný, hledáš výklad pro tebe nejasného, jak sám píšeš, v textu Písma, který je pro tebe jasným, a který s tím nejasným nějak podle tebe souvisí. Pro tebe je prostě text v 1J 5 o hříchu k smrti a hříchu ne-k smrti nejasný, nemůžeš to dohledat snad ani v kontextu listu 1J, tak hledáš jinde v Písmu, a nalezl jsi jinde vysvětlení – jediné v Mk 3.kapitole. Tedy nevíš, a snažíš se na základě předpokladu dokazovat (dedukovat), že výraz „hřích k smrti“ z 1J5 se s jistotou týká „navěky neodpustitelného hříchu“ z Mk 3. Nehledáš v tom ani tak logiku, ale přesto máš za logické, že onen „hřích k smrti“, je tím „hříchem, který navěky nebude odpuštěn“. O mé dedukci píšeš, že je to domýšlení si, které nemá pravdu Písma. Inu dobrá, je to věc, kterou jsi přijal za svou pravdu.

O své dedukci píšu toto:
  1. Předpokládám, že když Jan psal ve svém 1.listu 5 kap. o hříchu k smrti (či ne-k smrti), rozvedl to v celém svém listu, tedy 1J5,16.17 souvisí s kontextem celého listu 1.Janova.
  2. Předpokládám, že jestli se dá vůbec kde dojít k závěru o tom, co je hřích ke smrti (či ne-ke smrti), pak je to především v listu 1J.
  3. Předpokládám, že pisatel listu 1J rozhodně nechtěl nikoho nechat jaksi na volné vodě v nejasnosti o tom, co je hříchem ke smrti a co není.
  4. Z tohoto předpokladu pak usuzuji, že Jan psal v celém svém listu průběžně o tom, co víceméně shrnul v 1J59,21.

Za jakousi základní zvěst 1.listu Janova mám písmo z 1J 1,5: „Bůh je světlo a není v něm žádná tma“. Z této zvěsti pak vyplývá, co píše Jan v 1J1,6-10: Řekneme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme v temnotě, lžeme a nečiníme pravdu“. Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Řekneme-li, že jsme nezhřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není“. V uvedeném kontextu Písma v 1J lze vypozorovat, že Bůh nám může odpustit jakýkoliv hřích a může nás také očistit od každé nepravosti a to pro naše vyznání hříchů. Všimni si, že nám může odpustit (jakýkoliv) hřích a také nás očistit od každé nepravosti. Neexistuje tedy žádná nepravost, od které bychom nemohli být očištěni, a také žádný hřích, který by nám nemohl být odpuštěn; pokud však své hříchy jemu vyznáváme. Zde to tedy vyznívá tak, že toto prohlášení není zcela v souladu s Mk3 (či Mt12, L12, J10). O neodpustitelném hříchu. Podíváš-li se do 1J5.kapitoly, můžeš číst toto: „Toto jsem napsal vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život. A to je ta naprostá důvěra, kterou máme k němu, že když bychom o něco žádali podle jeho vůle, slyší nás. A víme-li, že nás slyší, kdykoli o něco žádáme, víme, že máme to, co jsme od něho žádali. Uviděl-li by někdo svého bratra, že hřeší hříchem, který ne k smrti, ať za něj poprosí, a Bůh mu dá život; těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti; u takového neříkám, aby prosil. Každá nepravost je hřích, ale je i hřích, který ne k smrti“. Tady poukážu na toto: Jestli tvůj bratr nehřeší k smrti hříchem k smrti, Bůh mu dá život. Taky zajímavé, viď. Nehřeší k smrti hříchem, který není k smrti, ale stejně mu Bůh dá život. Jestli má dostat život od Boha, když za něj kdo prosí, jak to může být hřích, který není k smrti? Vždyť přeci každá nepravost je hřích! No a tady to prostě vypadá, že ač dva dělají totéž, není to vždy totéž. Dva hřeší stejným hříchem – vždyť každá nepravost je hřích přeci – a přesto jeden hřeší k smrti, a druhý k smrti nehřeší. U jednoho se jedná o hřích k smrti a u druhého se o hřích k smrti nejedná. Taková jednoduchá příkladová dedukce je, že tráva je zelená, ale ne vše, co je zelené je tráva. Ale to písmo, které vyžaduješ (J9,39-41): Ježíš řekl: „Já jsem přišel na tento svět k soudu, aby ti, kteří nevidí, viděli, a ti, kteří vidí, se stali slepými.“ Uslyšeli to někteří z farizeů, kteří byli s ním, a řekli mu: „Jsme snad i my slepí?“ Ježíš jim řekl: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Vy však říkáte: ‚Vidíme‘, proto váš hřích zůstává.“ (J15,21-24) Ale to všechno vám učiní kvůli mému jménu, protože neznají toho, který mě poslal. Kdybych nepřišel a nepromluvil k nim, neměli by hřích; nyní však pro svůj hřích nemají výmluvu. Kdo mne nenávidí, nenávidí i mého Otce. Kdybych byl mezi nimi neučinil skutky, které neučinil nikdo jiný, neměli by hřích. Ale nyní viděli, a mají v nenávisti jak mne, tak mého Otce.“ Z těchto veršů snad porozumíš, že není hřích jako hřích, ač vskutku každá nepravost je hřích, a žádný hřích není z pravdy. Než tedy o to, co je hřích k smrti či není k smrti, jde spíše o to, zda hřeším k smrti či nehřeším k smrti. S tímto zcela koresponduje i Mk 3,29: „Kdo by však vědomě promluvil zle proti Duchu Svatému, nemá odpuštění v tomto věku, ale je vinen věčným prohřešením“. Na to bych navázal i písmem z Žd 10,26-31: „Neboť jestliže dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy, nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce. Kdo pohrdl Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování na základě svědectví dvou nebo tří svědků. Uvažte, oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího, a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl za nečistou, a Ducha milosti potupil? Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘ Je hrozné upadnout do rukou živého Boha“. Doplním i příkladem apoštola Pavla z 1Tm 1,13-17: „ačkoli jsem byl předtím rouhač, pronásledovatel a násilník. Došel jsem však milosrdenství, protože jsem to činil z nevědomosti v nevěře. A tím hojněji se projevila milost našeho Pána s vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši. Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Z nich jsem já první, avšak proto jsem došel milosrdenství, aby Kristus Ježíš na mně prvním ukázal veškerou svou trpělivost jako příklad pro ty, kdo v něho budou věřit k životu věčnému. Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému moudrému Bohu čest a sláva na věky věků. Amen“. A také s tímto souhlasí i 1Pt 1,13-17: „Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví, dokonale upněte svou naději k milosti, která je vám přinášena ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti se nepřizpůsobujte dřívějším žádostem, jako když jste byli v nevědomosti, ale podle toho Svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života. Vždyť je napsáno: ‚Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘ Jestliže vzýváte jako Otce toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho skutků, prožijte v bázni čas svého přebývání v cizině.“  To potvrzuje také písmo z Žd 5,2: „Dovede být mírný vůči nevědomým a bloudícím, protože i sám je obklopován slabostí.“; nebo Ef 4,17-32 : „Toto tedy pravím a dosvědčuji v Pánu, abyste již nežili tak, jako žijí pohané, v marnosti své mysli. Mají zatemněné myšlení a jsou odcizeni od Božího života pro nevědomost, která je v nich kvůli zatvrzelosti jejich srdce. Otupěli a oddali se bezuzdnosti, aby s nenasytností páchali každý druh nečistoty. Vy však jste se o Kristu takto neučili, pokud jste jej vskutku slyšeli a byli v něm vyučeni tak, jak je pravda v Ježíši, že totiž máte odložit toho starého člověka, který žije podle dřívějšího způsobu života a hyne v klamných žádostech, obnovovat se duchem své mysli a obléknout toho nového člověka, který byl stvořen podle Boha ve spravedlnosti a svatosti pravdy. Proto odložte lež a ‚mluvte pravdu každý se svým bližním,‘ neboť jsme údy téhož těla. ‚Hněvejte se, a nehřešte;‘ slunce ať nezapadá nad vaším hněvem. Nedávejte místo Ďáblu. Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje a dělá vlastníma rukama něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo, nýbrž jen takové, které je dobré k potřebnému budování, aby dalo milost těm, kdo je slyší. A nezarmucujte Ducha Svatého Božího, jímž jste byli zapečetěni ke dni vykoupení. Všechna hořkost, zuřivost, hněv, křik a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“.

Snad sis, Karle, všiml, že lze hřešit z nevědomosti a lze hřešit vědomě. Kdo však vskutku poznal pravdu o Kristu, určitě ví, že Bůh je svatý, Ježíš zemřel za naše hříchy, ač sám nikdy nezhřešil, a že Duch svatý je svatý, ke hříchu nikoho nevede a nesvádí, ale vede nás k tomuto 2Tm 2,19: „Avšak pevný základ Boží stojí, maje tuto pečeť: ‚Pán zná ty, kdo jsou jeho‘, a ‚ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Pánovo jméno“.

Když tedy někdo tvrdí, že poznal Boha a hřeší, a přitom říká, že to zlé, co činí, není hřích; nebo že tím nehřeší; nebo že může hřešit dále, protože je mu odpuštěno; pak o Bohu lže, znesvěcuje ho, a rouhá se proti svatému Duchu.

Je to, jako když někdo hřeší, ví že to je hřích a říká, že uvěřil v Ježíše, Boha zná, z Něho byl zplozen, přijal Ducha svatého, Bůh mu odpustil jeho hříchy, ale že může i nadále žít v onom hříchu. Jestli nevyzná onen hřích a neučiní pokání, jak mu může být odpuštěno? Ale může být i slabý, a ač si uvědomuje svůj hřích, nějak se mu to nedaří. Nevěřím však, že takový je o sobě domýšlivý, že by řekl, že žádný hřích nemá a že nehřeší. A jsou tu i ti, kdo ještě nebyli plně osvíceni v poznání Boha, a nemusí vědět, že to co činí, je hříchem. I jejich jednání vychází z nepravosti, avšak já rozlišuji mezi nepravostí vědomě zatvrzelou, a nepravostí nechtěně nevědomou. Kdo poznal pravdu, nemůže než žít ve vědomém hříchu, a tak tento hřích na člověku zůstává, a nebude-li onen člověk činit pokání, ve vědomém hříchu také zemře. Jak už i Písmo potvrzuje, neexistuje žádný hřích, který by nemohl být odpuštěn, a také žádná nepravost, ze které by člověk nemohl být očištěn. I člověku, který se Duchu svatému rouhal, může být odpuštěno, pozná-li, že nestál v pravdě a že činil hřích proti Němu; ale kdo zatvrzele ve své nepravosti setrvává, ač mu byla pravda o Bohu zjevena, toho není možné vést ku pokání, protože svůj hřích nemá za hřích a svou nepravost nemá za nepravost. Jediným lékem je pokání skrze víru v Ježíše Krista. Není žádného jiného způsobu, jak by nám mohlo být odpuštěno, a jak bychom mohli být očištěni, a jak by nám mohl být dán život věčný. 
Karle, pročti si celý list 1J, a možná budeš vědět to, co vím ve svém svědomí a co žiji. Kdybych tvrdil, že mohu hřešit i nadále a žít v hříchu, a že mám svatého Ducha, pak bych byl vskutku vinen hříchem neodpustitelným, protože bych tím znesvěcoval Ducha svatého. Jako bych říkal: žiji v hříchu Duchem svatým. To, co žiji, není pohádka. 
Závěrem se omlouvám, že nebudu moci Vám zde nikomu odpovídat včas či ihned na Vaše dotazy. Po roce opět nemám dobrý čas a ani mnoho volného času. Mnoho mne tíží, a já nevím, co dál. Nechci se Vám svěřovat se svými trápeními, každý má dost těch svých. Budu se snažit odpovědět, ale mějte strpení. K tomuto tématu už také nevím, co bych více napsal. Snad jen to, že to, co jsi psal Willymu o to, co je mou teorií, že to není žádná pravda a z pravdy o mě nevycházíš, Karle. Každého člověka lze vést ku pokání, který si neoblíbil nepravost a nezatvrdil se v ní. Není žádného hříchu, který by nemohl být odpuštěn a žádné nepravosti, ze které by člověk nemohl být očištěn. Ale bez pokání není odpuštění hříchů a ani očištění od nepravosti. A nic jiného jsem nepsal. Se Standou se liším v pojetí o tom, co je hřích k smrti, avšak shoduji se v tom, že bez pokání není možné odpuštění. A i v tom, co je to pokání, jsme se Standou vedli diskuzi, a jednotni jsme v tom rozhodně nebyli. Také není pravda o mně, že bych tvrdil, že ač jsi vědomě žil v hříchu, že bys nemohl dosáhnout odpuštění. Nedosáhl bys, pokud by ses zatvrdil v nepravosti a nečinil pokání. Mrzí mne tvé smyšlenky o mně, ale ty sis přijal za své, že ti vždy oponuji. Ale i to si můžeš ponechat jako svou pravdu. Přál bych si, abys četl lépe to, co jsem psal, ale reagoval jsi tak, jako bys vůbec nevěděl o čem píšu. Snad jsem ti to tedy vysvětlil lépe. Ale o souhlas nežádám. Já tak prostě věřím a rozhodně tím nezkresluji obraz o tom, že Bůh je světlo a není v něm žádná tma. 
tele    


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 14. září 2015 @ 20:01:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře,
to s tím oponováním není nic jiného než má zkušenost. Nijak Tě za to nesoudím a nepožaduji po Tobě, abys měl stejné názory jako já.
Tou standovinou bylo myšleno jeho běžná praxe vytrhávání veršů Písma z kontextu na podporu svých teorií. U Tebe jsem nic takového nezaregistroval a tak nerozumím tomu, že jsi se k té standovině přihlásil. Zřejmě si myslel tou standovinou jeho názor na hřích ke smrti, ale já ne.
Tím dnešním  příspěvkem jsi dostatečně vysvětlil to, co předtím bylo z Tvých příspěvků nejasné. V zásadě s tvým vysvětlením souhlasím. Především s tím, že pokud někdo poznal Boží milost a pak žije ve vědomém hříchu a tvrdí o tom, že to hřích není a že je vše v pohodě, že žije s Bohem v jeho milosti, tak hřeší proti Duchu svatému a je ve stavu duchovní smrti. Ale Standa tvrdí, že hned, jak člověk zhřeší třeba cizoložstvem, už je ve stavu smrti a Bůh od něj odešel. Což je podle mě nesmysl. Je potřeba rozlišovat mezi tím, když člověk podlehne svému tělu a zhřeší a pak činí pokání, a tím když člověk trvale hřeší - zůstává v hříchu a odmítá pokání.
Pak je ve stavu duchovní smrti a jen po pokání ho může Bůh oživit. Ale hřích rouhání se Duchu svatému je něco jiného. Tam jde o to, že to, co je Boží dílo je považováno za ďábelské a naopak. Takový člověk ani nemůže činit pokání, protože světlo má za tmu. Aspoň já to tak z Ježíšových slov chápu. Proto si myslím, že je to jediný hřích k definitivní smrti. Tvé vysvětlení mi rozšířilo obzor, ale to, co Ty popisuješ jako hřích k smrti podle Janovy epištoly, není hřích k definitivní smrti, je tam vždy ještě možnost pokání a znovu oživení. Viz příklad krvesmilníka z Korintu.
Přeji Ti, ať je Ti Pán na blízku v Tvém trápení a vyvede Tě z něj. Karel.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 15. září 2015 @ 19:24:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hm, Karle, psal jsi:  
V čem jsou vaše reakce stejné? V tom, že domýšlíte do textu Písma své představy… Také jsi napsal: Podle mě je ten Janův text nejasný, protože neurčuje co je hřích k smrti a co ne. Proto je třeba hledat v Písmu, který text to vysvětluje. Jediný o kterém vím, je ten Marek. A tohle je také tvé: Ještě k tomu podotknu, že takový výklad toho Janova textu, co máš Ty a Standa, je snadno zneužitelný a zvláště v řkc se velmi zneužíval. No a pak píšeš: Tvé vysvětlení mi rozšířilo obzor, ale to, co Ty popisuješ jako hřích k smrti podle Janovy epištoly, není hřích k definitivní smrti, je tam vždy ještě možnost pokání a znovu oživení.  
Budeš se asi muset rozhodnout, zda si domýšlím do Písma své představy, anebo sis ty spojil bez porozumění to, co je spojitelné, ač později to nějak zase vyvracíš s odvoláním na to, co jsem ti vyložil. Jednou spojuješ hřích ke smrti s rouháním se proti Duchu svatému, a pak zase píšeš, že je to něco jiného. Nerozumím ti. Ukázal jsem ti, co je hříchem k smrti a co je hříchem ne-k smrti,  a také to , že hřích k smrti ještě nutně není rouháním se proti Duchu svatému, ač je to hřích proti Duchu svatému. Tomu jsi sice porozuměl, ale nepochopil jsi, že hřích k smrti úzce souvisí s neodpustitelným hříchem proti Duchu svatému, pakliže člověk neučiní ze svého vědomého hříchu pokání.

I Standa, ač za něj mluvit nemohu, protože se s ním v mnohém různím, však psal o pokání člověka hřešícího vědomě: Rozpoznávací znamení pro hřích proti Duchu svatému je zatvrzelost hříšníka, který nechce učinit pokání - takový člověk se stále více zatvrzuje proti působení Boží milosti. V tomto s ním souhlasím. A potvrzuje to písmo: 2Pt2,20 Jestliže totiž ti, kteří unikli poskvrnám světa poznáním našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista, se znovu do nich zapletou a podlehnou jim, jsou jejich poslední věci horší než první. Mt12,43-45: „Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá. Tehdy si říká: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ A když přijde, nalézá dům prázdný, zametený a vyzdobený. Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.“  
Nakonec jsi snad uznal, že žít v zatvrzelosti hříchu a přitom říkat, že můžeš hřešit, nebo že nehřešíš, a tedy že nemusíš z toho činit pokání, je hříchem proti Duchu svatému. Ale následně jsi také napsal, že rouhání se proti Duchu svatému je něco jiného. A ano, je to více než „jen“ hříšný život v zatvrzelosti proti Duchu svatému. Ale už z toho (zatvrzelosti proti Duchu svatému) by ti mohlo vysvitnout, že takový člověk vzdoruje Duchu svatému a je proti němu vědomě a odporuje mu. Nicméně následkem pokání, tedy uvědomění si tohoto hříchu a přiznáním si a vyznáním druhým a Bohu tohoto svého hříšného způsobu života, dochází k prosbě za odpuštění, ale také ke změně ve smýšlení a v jednání.  Pokud však takový člověk, který vědomě hřeší a tvrdí, že je bez hříchu, zatvrzele odmítá činit pokání, (a tedy vyznat své zlé jednání a smýšlení za hřích, a opustit tento svůj hříšný způsob života), pak spěje k věčnému neodpuštění. Činí-li tak vědomě dokonce veřejně před očima všech, spěje ke smrti ve svém hříchu (hříšném životě). Podotýkám, že se jedná o člověka, který poznal Boha a zakusil jeho milost odpuštění. No a poslední věci takového člověka mohou být horší než ty první a mohou vést až k rouhání se proti Duchu svatému. Poznal jsem takové lidi.  
Vysvětlím to na Písmu, které jsi sám uvedl z Mt12.kapitoly (která je jistou obdobou písma z Mk3): Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje. Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude. A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.“ „Vypěstujte krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Vždyť strom se pozná podle ovoce. Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce. Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé. Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu. Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.“ Člověk zlý mluví zlé, jeho mluvení i následné jednání vychází z jeho srdce. Když se člověk zatvrdí ve zlém, vyplyne také z jeho srdce rouhání se proti Duchu svatému. A rouhání se proti Duchu svatému není nic jiného než rouhání se Bohu – Božímu Jménu. Tak se totiž rouhali zákoníci (Mk3,22 sr. Mk3,30): Učitelé Zákona, kteří sestoupili z Jeruzaléma, říkali: „Má Belzebula. V moci vládce démonů vyhání démony!“… Říkali totiž: „Má nečistého ducha.“ Zákoníci tím prohlásili, že Svatý Duch, (a tedy sám Bůh – srovnej si, že o Bohu v kontextu není psáno, ale jedná se o Božího Ducha), je Belzebul, tedy že Jméno Boží je Belzebul. Ježíš jim vysvětloval, že ďábel nemůže vyhánět ďábla. Promlouvat tedy o Božím Duchu (a tedy o Bohu samém), že je duchem Belzebula (ďábel), ale také i říkat, že Ježíš jedná v moci ďáblově, (a tedy je jeho synem), nebo také, že udílí tohoto nečistého ducha, je rouháním se proti Jménu Božímu.  
Ukážu takové dva případy ze Starého Zákona.
1. Nu15, 17-36: Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k synům Izraele a řekni jim: Až vejdete do země, do níž vás přivádím, když budete jíst z pokrmu země, přinášejte Hospodinu dar pozdvihování. Jako prvotinu ze svého těsta přineste bochník jako dar pozdvihování; přineste ho jako dar pozdvihování z humna. Z prvotiny svého těsta dávejte Hospodinu dar pozdvihování po všechna svá pokolení. Kdybyste však pobloudili a nesplnili všechny tyto příkazy, které promluvil Hospodin k Mojžíšovi, vše, co vám Hospodin přikázal prostřednictvím Mojžíše ode dne, kdy Hospodin vydal příkaz a nadále ve všech vašich pokoleních, jestliže se to stalo ne před očima pospolitosti, bylo to vykonáno nedopatřením, připraví celá pospolitost jednoho býčka jako zápalnou oběť, jako příjemnou vůni Hospodinu, i patřičnou přídavnou oběť a litou oběť podle nařízení a jednoho chlupatého kozla jako oběť za hřích. Kněz vykoná obřad smíření za celou pospolitost synů Izraele a bude jim odpuštěno, neboť to bylo nedopatření a oni přinesli svůj obětní dar, ohnivou oběť Hospodinu a svou oběť za hřích před Hospodina za své nedopatření. Bude odpuštěno celé pospolitosti synů Izraele i příchozímu, který pobývá uprostřed nich, neboť se to stalo všemu lidu nedopatřením. Jestliže však zhřeší nedopatřením jeden člověk, přivede jako oběť za hřích roční kozu. Kněz vykoná obřad smíření za toho člověka, který pobloudil, když nedopatřením zhřešil vůči Hospodinu; vykoná za něj obřad smíření a bude mu odpuštěno. Pro domorodce mezi syny Izraele i pro příchozího, který pobývá uprostřed nich, budete mít jeden zákon, pro toho, kdo jednal nedopatřením. Avšak člověk, který by jednal z povýšenosti -- ať domorodec či příchozí -- utrhá Hospodinu; takový člověk je vyhlazen zprostřed svého lidu. Protože pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho příkaz, takový člověk je jistě vyhlazen, je na něm vina. Když byli synové Izraele v pustině, našli muže, který sbíral v sobotní den dříví. Ti, kdo ho našli, jak sbírá dříví, ho přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé pospolitosti. Nechali ho u stráže, protože nebylo rozhodnuto, co se s ním dělat. Hospodin řekl Mojžíšovi: Ten muž bude jistě usmrcen! na něj celá pospolitost venku za táborem hází kamení. Celá pospolitost ho vyvedla ven za tábor, házeli na něj kamení, takže zemřel, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
2. Lv24, 10-23: Syn Izraelky, který byl synem Egypťana, vyšel mezi syny Izraele. A tento syn Izraelky a nějaký Izraelec se v táboře rvali. Syn Izraelky se rouhal Jménu a proklínal. Nato ho přivedli k Mojžíšovi. Jeho matka se jmenovala Šelomít, dcera Dibrího, z pokolení Danova. Nechali ho u stráže, aby zjistili rozhodnutí podle Hospodinova příkazu. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Vyveď toho, kdo proklínal, ven za tábor. Všichni, kdo ho slyšeli, položí ruce na jeho hlavu a celá pospolitost ho ukamenuje. A k synům Izraele promluv: Každý, kdo by proklínal svého Boha, ponese trest za svůj hřích. A ten, kdo se rouhá Hospodinovu jménu, bude jistě usmrcen; celá pospolitost ho jistě ukamenuje. Příchozí i domorodec, jestliže se rouhá Jménu, bude usmrcen. Když někdo zabije jakéhokoliv člověka, jistě bude usmrcen. Kdo zabije zvíře, nahradí ho: život za život. Když někdo způsobí újmu svému druhovi, jak učinil, tak bude učiněno jemu. Zlomenina za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; jakou újmu způsobil člověku, taková bude způsobena jemu. Kdo zabije zvíře, nahradí ho; kdo zabije člověka, bude usmrcen. Budete mít jedno právo -- příchozí bude jako domorodec, neboť já Hospodin jsem váš Bůh. Mojžíš promluvil k synům Izraele a ti vyvedli toho, kdo proklínal, ven za tábor a házeli na něj kamení. Synové Izraele učinili tak, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.

Karle, v Nu15 je zjevné, že jsou tu hříchy tzv. z nedopatření, tedy neúmyslné či nechtěné nebo nezáměrné, které jsou hříchem celé pospolitosti věřících, a také jednotlivců, a ty po pokání jsou odpuštěny ; ale jsou zde také hříchy záměrné, tedy úmyslné, plně vědomé a takové hříchy jsou pohrdáním Boha a jeho Slova, a jsou ke smrti bez odpuštění,  a za takové se nelze modlit- tedy obětovat Bohu v obřadu smíření za svůj hřích. 
No a v Lv24 se jednalo o rouhání se Bohu a proklínání Ho. Nejde už „jen“ o znevážení Boha svým zatvrzelým jednáním proti Jeho příkazům, ale jde o přímé znevážení Boží osoby. A toto já nazývám neodpustitelným hříchem. Se Standou jsme tu diskutovali o tom, co je osoba či osobnost. Kdo znevažuje samotnou osobu Boží a také jeho osobnost (projevy jeho osoby), ten je vinen věčným hříchem. A může to opravdu začít jaksi „nevinně“ – rvačkou s bratrem – hříchem proti svému bratru, neuposlechnutím Božích příkazů, nečiněním pokání. Ze zlého srdce vyjdou hříšné myšlenky, a může dojít až k rouhání se Boží osobě.

Jinak si myslím, že i z mého prvního příspěvku bylo to vše, co jsem psal, dost zřejmé a jasné.       Kdo si není vědom svého hříchu, nemůže činit z něho pokání. Kdo si ho je vědom, ten může pokání učinit. Nehřeší-li záměrně a ze zatvrzelosti svého převráceného srdce, učiní pokání, když pozná pravdu a nehřeší tedy k smrti. Kdo však hřeší záměrně a to ač poznal pravdu, ten hřeší ke smrti. Pokud ve své zatvrzelosti zůstane, také v ní zemře. A taková zatvrzelost vede i k rouhání se proti Bohu, Jeho Jménu i Jeho Duchu. A také k porouhání mezi nevěřícími. A jaké je větší rouhání se Bohu, než prohlásit o Bohu, že je kníže démonů, ďábel; a že Jeho Duch je duchem toho Nečistého; a že Boží Syn je Synem toho Nečistého. Říkat tedy také o někom, kdo z moci Boží vyhání démony, činí zázraky a uzdravení, že to činí z moci Belzebula (ďábla), a že Duchovní dary jsou z ďábla; to vše je rouhání proti Duchu svatému (jinak také duchu Svatého).  
Tak je i psáno: Jer 7,1-16 Slovo, které se stalo k Jeremjášovi od Hospodina: Postav se v bráně Hospodinova domu a volej tam toto slovo. Říkej: Slyšte Hospodinovo slovo, všichni Judejci, kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu. Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Dejte do pořádku své cesty a své činy a nechám vás přebývat na tomto místě. Nespoléhejte na lživá slova: Toto je Hospodinův chrám, Hospodinův chrám, Hospodinův chrám. Avšak jestliže opravdu dáte do pořádku své cesty a své činy, jestliže mezi sebou opravdu budete jednat podle práva, jestliže nebudete utlačovat příchozího, sirotka a vdovu a nebudete na tomto místě prolévat krev nevinného a nebudete chodit k vlastní škodě za jinými bohy, pak vás nechám přebývat na tomto místě, v zemi, kterou jsem dal vašim otcům od věků až navěky. Hle, vy však spoléháte na lživá slova, která neprospějí. Cožpak můžete krást, vraždit a cizoložit, lživě přísahat, obětovat Baalovi a chodit za jinými bohy, které jste neznali, a potom přijít, postavit se přede mnou v tomto domě, který se nazývá mým jménem, a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál páchat všechny tyto odporné věci? Cožpak se tento dům, který se nazývá mým jménem, stal ve vašich očích jeskyní lupičů? Avšak vizte, já to vidím, je Hospodinův výrok. Vždyť jděte k mému místu, které bylo v Šílu, kde jsem poprvé nechal přebývat své jméno, a podívejte se, co jsem s ním udělal za zlo svého lidu Izraele! A nyní, protože jste spáchali všechny tyto skutky, je Hospodinův výrok, a mluvil jsem k vám, stále znovu jsem mluvil, ale neslyšeli jste, volal jsem vás, ale neodpovídali jste, hodlám s domem, který se nazývá mým jménem, s domem, na který spoléháte, a s místem, které jsem dal vám a vašim otcům, učinit to, co jsem udělal se Šílem. Odvrhnu vás od sebe, jako jsem odvrhl všechny vaše bratry, celé potomstvo Efrajimovo. Ty se za tento lid nemodli, nepozdvihuj za ně nářek ani modlitbu, nepřimlouvej se u mne, neboť tě nevyslyším.  
Pokusil jsem se poukázat na to, že zatvrzelé a vědomé odmítání pokání z hříchu, může vést až rouhání se Duchu Svatému. Chtěl jsem ti ukázat, Karle, že 1J5 nějak souvisí s Mk3, Mt12, Lk12 či J10. Neodvrhoval bych tvou počáteční myšlenku spojitosti hříchu k smrti s neodpustitelným hříchem. Ale vždy musím mít na mysli, že když člověk činí pokání, bude mu odpuštěno. A to platí třeba o rouhání se Duchu Svatému (Svatého) u třeba těch, kdo tak činí z nevědomosti o Bohu. Já takovým rouhačem byl, ale přesto se mi Bůh dal poznat a činil jsem pokání. Pokud platí to, že mi to nemůže být odpuštěno, ač jsem Boha neznal, pak jsem uvěřil nadarmo. Činil jsem to z nevědomosti! Nakonec i Pavel, než v Krista uvěřil, nutil věřící se rouhat Jeho Jménu! To varování není pro nevěřící, ale pro věřící, jak je psáno: Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch. Ale přesto je Boží Milost nad všechnu naši nevěrnost, jak je psáno: Snad jim dá Bůh, že se obrátí, poznají pravdu a vzpamatují se z ďáblových nástrah, do kterých se dali polapit, když podlehli jeho vůli. A také: Pán neotálí splnit svá zaslíbení, jak si to někteří vykládají, nýbrž má s námi trpělivost, protože si nepřeje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. Stále pro mne trvá naděje, že kdo odpadli, dojdou znovu k pokání. Mám tu naději, a tedy se modlím i za ně, aby jim dal Bůh obrátit se, poznat pravdu a vysvobodil je z nepravosti.

Ještě bych se zastavil u toho cizoložství, zda je hříchem ke smrti. Každá nepravost je hřích. Vše, co není z pravdy, je lež. Mzdou hříchu je smrt. Cizoložství tedy, jako každý hřích nakonec tedy vede ke smrti. Jenže jde tu spíše o to, zda ten dotyčný tím cizoložstvím hřeší ke smrti či ne. Zda jde o nevědomost svého hříchu nebo o vědomé jednání. Určitě by se mohlo zdát, že kdo cizoloží, dělá to vědomě. Ale i v Písmu jsou příklady, že člověk může zcizoložit a nevědět o tom. Určitě si vzpomeneš na Farao a Sáraj. Farao nevěděl, že je ženou Abrama a vzal si Sáraj za ženu. Také Abímelek, král Geraru ji pojal za ženu, a nevěděl, že není Abrahámovou ženou. Abímelekovi Bůh řekl, že ví, že tak učinil s bezúhonným srdcem, a také mu řekl, že se Abrahám za něj bude modlit a on bude žít, když Sáru vrátí Abrahámovi. Ač je asi zřejmé, že Farao či Abímelek se Sárou nespali, už samo vzít si provdanou ženu za manželku bylo cizoložstvím (viz. to, co řekl Ježíš o cizoložství). Tedy lze cizoložit a nevědět o tom, že muž má ženu jiného, nebo naopak. Podobné případy jsou i dnes, když třeba někdo zapře, že je ženatý a spí s nějakou jinou ženou (dívkou), nebo naopak. S ohledem na ty, kdo nevěří v existenci Boha, lze toto asi říci i u těch, kdo nežijí v manželství, ale spí s přítelkyní někoho jiného. Ale oni toto za hřích kolikrát ani nepovažují, protože ani v Boha nevěří. Když však člověk uvěří a žije v cizoložství, pak je mu jistě zjeveno, že takto žít je hřích a měl by s tím přestat a činit pokání. Nečiní-li a říká, že je to v pořádku, lže proti Duchu svatému. Jistě jsou i ta cizoložství, o kterých mluvil Ježíš, když si například vezme někdo ženu rozvedenou. Co ale v případě, že uvěří, když už je s ní ženatý a má třeba i s ní děti? Co v takovém případě? Má být jejich manželství zrušeno a prohlášeno za neplatné? Mají přestat spolu žít a oddělit se? Znamená to, že když spolu zůstanou, že hřeší k smrti, a nebude jim už nikdy odpuštěno? A tady si myslím, to chce velikou moudrost a zejména milosrdenství, aby se z odpuštění nestalo Zákonictví, a z přivádění k pokání se nestalo vedení ke vzdoru. A znám taková vedení ke vzdoru ze Zákonictví. Ale i nakonec sám Mojžíš v tomto udělal úlitbu lidskému tvrdému srdci. Nemělo by se toho zneužívat, ale lépe tak, než cizoložit v manželství.

Něco podobného je i vtom, když uvěří dva, co se milují, nadále sdílí spolu lože, pak čekají spolu dítě a pak se vezmou a žijí spolu věrně až do smrti. A to je můj případ. Do smrti budu vědět o té vině, ale do smrti vím také to, že mi bylo odpuštěno. Kdyby se mnou jednal můj tehdejší pastor tvrdě, kdo ví, jestli bych se nezatvrdil. Co jsem za hřích zpočátku neměl, to se mi jako hřích více a více vidělo. On se za mne přimlouval a nikdy nezapomenu na jeho slova: větším hříchem by bylo, kdybyste se rozešli a odloučili se od Krista. Je vám odpuštěno a buďte si věrni jako i dosud. On celou dobu o nás věděl, nekáral, nemravnil, ale prosil za nás, abychom se vzali. Ač k tomu došlo náhle z důvodu očekávání dítěte, stalo se. A pokání jsme činili před svatbou. Proto jsem i sám velice opatrný k druhým a modlím se, aby Bůh zjevil svou Pravdu všem, a oni se od Pravdy neodvrátili. Je dobré dostat za uši, abychom neupadli do sebespravedlnosti.

Veškeré tvrdé poučky o hříchu k smrti jsou ty tam, když člověk rozpozná, že sám spěje k smrti a umírá. Pak vidí i to, co neviděl dříve ani třeba u sebe, totiž život v těch druhých, ač mnohdy jakoby dřímající…  
tele                  


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 16. září 2015 @ 18:08:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A taková zatvrzelost vede i k rouhání se proti Bohu.

Ano může, ale někdy nevede. Někdy zase po určité době zatvrzelosti, člověk naopak pokání činí. Jak to ale chceš poznat dopředu?

Veškeré tvrdé poučky o hříchu k smrti jsou ty tam, když člověk rozpozná, že sám spěje k smrti a umírá. Pak vidí i to, co neviděl dříve ani třeba u sebe, totiž život v těch druhých, ač mnohdy jakoby dřímající…  
tele                  

No právě. To přesně jsem měl na mysli, když jsem psal Standovi, že cizoložství není ihned hříchem ke smrti, protože lze z něj po určité době činit pokání. A vy hned, že pokud člověk nečiní hned pokání, vede to k zatvrzelosti a hříchu proti Duchu svatému. Kdyby takhle dopředu bez vedení Duchem rozsoudil Tvůj pastor váš případ, tak by jsi se, jak píšeš, nejspíš zatvrdil. Proto jsem napsal, že jediným hříchem k smrti, který lze bezpečně poznat, je rouhání se Duchu svatému. U jiných hříchů, to vyžaduje velikou pokoru a vedení Duchem, aby člověk rozpoznal, zdali je to už k smrti, či ne. Před tím snadným zneužitím těch veršů z 1. Jan jsem chtěl varovat, protože Standa psal, že samotný hřích cizoložství je už hříchem k smrti a ty jsi si s ním notoval. A pak tu píšeš o své zkušenosti, která vypovídá cosi jiného. Nechci se hádat. Buď mi porozumíš nebo ne.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 16. září 2015 @ 18:56:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mnó, Karle,

tak teď si tomu nasadil opravdu korunu.

ad) Ano může, ale někdy nevede. Někdy zase po určité době zatvrzelosti, člověk naopak pokání činí. Jak to ale chceš poznat dopředu?

Ani já, a ani Standa, nic jiného nepsal, než to, že pokud člověk odmítá činit pokání, a to z vědomého hříchu, hřeší k smrti. Nic to nemá společného s tím, že by měl být navěky zatracen. Dostatečně jsem ti to rozepisoval a uváděl i Písma. Ve své zatvrzelosti může člověk dospět až k rouhání se Svatému. A jasně jsem psal, že to tak nemusí být. Ale čti Písma, která jsem ti přepsal, pak si suď mé úvahy.

ad) A vy hned, že pokud člověk nečiní hned pokání, vede to k zatvrzelosti a hříchu proti Duchu svatému. Kdyby takhle dopředu bez vedení Duchem rozsoudil Tvůj pastor váš případ, tak by jsi se, jak píšeš, nejspíš zatvrdil.

Tak to už fakt přeháníš. Nevymýšlej si o mně už konečně své nesmysly. Činíš přesně to, co vytýkáš Standovi. Čti, co píšu a nevymýšlej si. Uvedl jsem ti také písma. Ukázal ti, co je hřích k smrti a ne-k smrti; co je hřích proti Duchu svatému, a co je rouhání se proti Duchu svatému.

ad) Proto jsem napsal, že jediným hříchem k smrti, který lze bezpečně poznat, je rouhání se Duchu svatému. U jiných hříchů, to vyžaduje velikou pokoru a vedení Duchem, aby člověk rozpoznal, zdali je to už k smrti, či ne.

Opakuji se - čti už konečně přesně, co píšu. Hřích ke smrti nemám za rouhání se Duchu svatému, ale za hřích proti duchu svatému. Uvedl jsem ti dva příklady ze starého zákona, a také příklad z proroků. Za obě viny byla smrt.

ad) U jiných hříchů, to vyžaduje velikou pokoru a vedení Duchem, aby člověk rozpoznal, zdali je to už k smrti, či ne.

To samozřejmě. Proč si myslíš, že jsem se ptal Willyho, zda se nyní modlí za toho svého bratra, co se proti němu prohřešil? Jemu stačilo, že mu to řekl Pán. Jan, ale řekl, že to máme vidět, zda někdo hřeší k smrti, či ne. Nečteš, co k tomu tématu píšu, anebo si vybíráš, jen co chceš.

ad) Před tím snadným zneužitím těch veršů z 1. Jan jsem chtěl varovat, protože Standa psal, že samotný hřích cizoložství je už hříchem k smrti a ty jsi si s ním notoval.

No opět. Asi jsi zase nečetl, co jsem psal. Já psal, že každý hřích je nepravost a že mzdou hříchu je smrt. Každý hřích je smrtelný. Psal jsem tak nějak, že nejde ani tak o to, zda hřeším (čím), ale jak hřeším. Vědomě, nevědomě, chtěně, atd. Tedy jestli hřeším k smrti a ne jestli hřeším smrtelným hříchem.

Ad) Nechci se hádat. Buď mi porozumíš nebo ne.

Hádat se nesmíme. Já ti rozumím, ale ty mně asi nějak rozumět nechceš. Jen prosím, přečti si znovu, co jsem psal od prvního komentáře k tomuto tématu. Nic více Karle nechci.

tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 16. září 2015 @ 22:20:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak to už fakt přeháníš. Nevymýšlej si o mně už konečně své nesmysly. Činíš přesně to, co vytýkáš Standovi.

Promiň Petře, ale já si nejsem vědom toho, že bych si o Tobě něco vymýšlel. Reaguji na Tvé velmi obsáhlé texty tak, jak jim v té chvíli rozumím a tak jak jim rozumím, tak na ně také reaguju. Nevím jak rozumět tomu, když říkáš, že každý hřích přináší smrt. Jakou smrt, smrt těla nebo ducha? Kdyby každý vědomý hřích přinášel hned smrt těla, tak už jsme všichni dávno mrtví. Kdyby přinášel smrt ducha, tak skrze co nás Bůh povede k pokání? Odvoláváš se na verše SZ a z nich cosi odvozuješ. Třeba, že za cizoložství byl trest smrti kamenováním, tak je to hřích ke smrti. Takhle to ze Starého zákona odvozují katolíci a říkají tomu smrtelné hříchy. Já žiji v Nové smlouvě a moje zkušenost mi říká, že Bůh v čase milosti jedná jinak  než ve Starém zákoně. Mnohokrát jsem ve svém životě zhřešil hříchem cizoložství chtivými myšlenkami a i koukáním na porno. A někdy jsem v tom jel i několik dní, přesto, že jsem věděl, že dělám něco špatného. Ta touha byla větší než láska ke Kristu a k manželce. A přesto nezemřelo ani moje tělo ani můj duch a Pán mě přivedl k pokání. Mnohokrát, až jsem se divil a nechtěl věřit jeho trpělivosti se mnou. Teď už jsem delší čas od toho svobodný a umím s tím pokušením bojovat. To mě Pán naučil postupně skrze mé vědomé pády.
Standa psal, že jakmile člověk vědomě zhřeší, Bůh od něho odchází. S tím také souhlasíš? Já ne, protože to není má zkušenost s Pánem. Můj Pán tohle nedělá. Tím nechci nějak zlehčovat závažnost vědomého hříchu a říkat, že to nic není hřešit, ale má zkušenost s Pánem je, že je mnohem milosrdnější, než se zdá z litery SZ. A já z vás mám trochu pocit, že vaše úvahy jsou založeny především na liteře a ne na zkušenosti s Pánem. Pán s každým jedná jinak a dělat z Písma nějaké šablony je velmi zavádějící. Možná jsi to tak nemyslel. Já nevím, moc Ti nerozumím, ale rozhodně jsem si nechtěl o Tobě vymýšlet. To není můj styl. Jen Tě asi v něčem chápu jinak, než to Ty myslíš. Můj obzor jsi rozšířil o to, že jsem začal přemýšlet o tom, že vědomý hřích může vést k takové zatvrzelosti, že se časem začne člověk rouhat DS a skončí druhou smrtí, smrtí ducha. To není zatím má zkušenost, ale připouštím, že to tak může být. Znám jednoho bratra, který neunesl trápení se svou manželkou a začal cizoložit. Ona se s ním kvůli tomu rozvedla. On ví, že žije v hříchu, ale nemá vůli se tomu vzepřít a žije jak se dá. Již mnoho let. Nezemřelo jeho tělo. Žije dál. Nezemřel ani jeho duch, protože stále ví o Pánu a neříká o něm nic špatného. Jen nějak neví co s tím a možná se mu ani nechce to řešit. Jeho vůle je oslabena pitím alkoholu a je mimo společenství církve. Přesto dál žije, nedošlo k zahubení jeho těla a já mám v Kristu naději, že ho Pán z toho nakonec dostane. Akorát si zkazil podstatnou část života a jeho dílo z větší části shoří.
Moje zkušenosti ze skutečného života jsou asi důvodem, proč neberu vaše teorie i s chlupama. Vím, že může nastat doba, kdy bude Pán jednat mnohem přísněji se svým lidem, jako třeba s Ananiášem a Zafirou. Ale kdyby takhle jednal dnes v církvích, obávám se že by tu moc křesťanů nezůstalo. Buďme rádi, že Bůh je mnohem shovívavější než my a snažme se mu to oplácet vděčností a láskou která vede ke svatosti.
Bojím se další diskuze s Tebou, protože zjišťuji, že naše chápání a mluva kterou to vyjadřujeme, je tak rozdílné, že si nerozumíme. Už se nám to stalo jednou, před nějakým časem a zdá se, že to přetrvává. Za to, čemu z Tvých komentářů rozumím si Tě vážím a proto Tě nehodlám zraňovat špatným pochopením některých Tvých výroků, které pak vypadá, že si o  Tobě něco vymýšlím. Měj se dobře a Pán ať Ti žehná. Karel.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 21. září 2015 @ 18:22:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Karle,

  V Písmu je psáno o Adamovi, že žil ještě dlouho poté, co neuposlechl Boha a jedl ze stromu, ze kterého mu Bůh zakázal jíst; žil celkem 930 let a pak umřel. Co svět světem stojí, žádné tělo neumírá okamžitě poté, co člověk zhřeší. Proč by si tedy tele mělo myslet něco jiného?

  V Písmu je psáno, že veškeré tvorstvo má svého ducha. Co svět světem stojí, v žádném člověku nezaniká jeho duch poté, co zhřeší. Proč by si tedy tele mělo myslet něco jiného?

  V Písmu je psáno, že každý člověk, který je pokoušen, je váben a sváděn svou vlastní žádostivostí, že ona žádostivost když počne, porodí hřích. A když je hřích dokonán, plodí smrt. Co svět světem stojí, vykonaný hřích přináší smrt. Proč by si tele mělo myslet něco jiného?

  Od nejzazších dob Bůh zjevuje svou milost a je zjevná v celém Písmu (i ve SZ), nikoliv že by dnes Bůh jednal jinak. Smilovává se a slitovává se, nad kým sám chce. Skrze své Slovo vždy zjevoval, nad kým se slitovává a nad kým se smilovává. A Ten, skrze něhož nás zachraňuje, kázal: Čiňte pokání a věřte evangeliu. Co svět světem stojí, kdo věří Bohu a činí pokání, dochází milosti od Boha. Proč by si tele mělo myslet něco jiného?

  Láska vede k poslušnosti Bohu, je naplněním Zákona a Bohu věří. Ať před Zákonem, pod Zákonem, nebo pod Milostí, vždy je to Láska, která nás poutá k Bohu. Co svět světem stojí, Bůh soudí spravedlivě a odpouští těm, kdo Ho milují. Proč by si tele tedy mělo myslet něco jiného?

  Nejez, Karle, nic s chlupy. Pečlivě je vytrhuj. Špatně se tráví a ucpávají střeva. I já mám ale zkušenosti ze skutečného života, a myslím, že i já mám Ducha svatého. Téměř všichni zde se oháníte tím, jak žijete v reálném světě a ti druzí v tom nereálném, ty v praktickém a já že v teoretickém. Tvůj soud mi na hlavu nepadá, Karle.

  Věř mi, Karle, že kdyby tvá žádostivost po cizoložství byla větší než tvá láska ke Kristu, nevyšel bys z něho, ale zamiloval by sis ho. Ale že sis zamiloval Krista, osvobodil tě z jeho pout. Právě to že jsi věděl, že to co jsi činil je špatné, a hnusilo se ti to, ač to bylo příjemné tvému tělu, ukazovalo na to, že jsi žil v otroctví a nikoliv ve svobodě. Jaký je to rozdíl, když člověk ví, že co činí, je špatné, ale zamiloval si to, a cítí se v tom být svobodný a dělá mu to dobře na srdci a svědomí ho nijak netrápí!

  Zda Bůh odchází od člověka, když vědomě zhřeší? Inu není vědomý hřích jako vědomý. Jistěže Bůh neopouští člověka, je přenesmírně trpělivý a nechce, aby byl kdo zatracen, ale aby všichni dospěli k pokání. Kdo si však zamiluje život v hříchu, se svým hříchem se ztotožní, již je ve smrti, ačkoliv neumírá tělesně ihned, ale jeho duch ne Boží volání neodpovídá a nenaslouchá.

  Toho bratra, prosím, povzbuď, že miluje-li Boha, v Krista složil svou naději, že jej vysvobodil z moci hříchu a vlády smrti, a když vyznává svůj hřích a prosí za odpuštění, ať také žádá Pána, věří Mu a nepochybuje, že se tak stane a uzří Boží slávu a pouta hříchu budou rozlomena. Jen aby vešel ve společenství těch, kdo jej povzbudí, vzdají díky a chválu Bohu, že jim zjeví svou slávu, jak dobrotivý je a neskonale milosrdný a nebudou se nad ním urážet ve své domýšlivosti o sobě samých. Nevím však, jak ještě žije ve hříchu, a proč se mu to nechce už moc řešit. Tu situaci neznám. Ty jej znáš, Karle, tedy stále se přimlouvej jako dosud a povzbuzuj ho k dobrému.

  Když se diskuze se mnou obáváš, tak ti slíbuji, že se k tvým komentářům nebudu více vyjadřovat. Snad se to časem změní. Pán i tobě žehnej, ale věř mi, že nic proti tobě více nedržím - jen tě prosím, abys zkusil na to, co píšu pohlédnout tak trochu mýma očima a poněkud mi věřil, že nežiji jaksi v teoretické rovině. Neustále se tu navzájem shazujete tímto, že ten či onen žije ve virtuálním světě, zatímco vy v tom reálném, že ten tomu věří jen v teoretické rovině v rozporu s praxí. Jasně že tímto berete okamžitě tomu druhému klávesy z klávesnice. Mě posuzuje můj Pán, jako i Vás posuzuje Pán. A já vím, že když jsem činil kdysi, přesně to samé, co ty kdysi, a nikdo o tom více nevěděl než já a Pán, tak jsem ve své víře skomíral. Cítil jsem se nehodný na modlitbách, při večeři Páně, ke které jsem přestal i docházet, při svědectví druhým, v životě se svou ženou, při jakémkoliv ústním kontaktu se svými bratřími, stal jsem se málomluvným, neveselým a ještě dnes na mne spočívá hanba, když o tom píšu. Ale Pán mne přemohl také svou milostí a více jsem se modlil, až jsem došel k rozhodnutí vyznání své viny a veřejného pokání. Tehdy mi spadl balvan ze srdce a už nikdy se to neopakovalo. Více jsem se obával toho, aby se na to nepřišlo, než s tím skončit. Ale osvobození přišlo, až když veřejně přiznal, co činím a ne, co jsem činil. Mnoho lidí jsem tím zklamal a dodnes mi mnozí neodpustili. Ve mně zcela pohasínalo světlo a dusil jsem se na hrudi, ale musel jsem to veřejně vyznat, věděl jsem že jinak bych tomu opět propadl. Ale od té doby něco ve mně zůstalo – nejsem schopen dlouho hledět lidem do očí a nemám jisté ruce při pozvedání kalicha k ústům – roztřesou se mi. I přestože vím, že mi bylo odpuštěno a slíbeno, že mi tento hřích nebude připomínán. I já mám ty své negativní zkušenosti se sebou a naučil  jsem se, že se za ně má člověk stydět a ne se jimi chlubit. Je to poprvé za téměř 15 let, co o tom vůbec mluvím někomu (píšu). A snad už to nikdy neřeknu či nenapíšu. To není totiž mou chloubou, ale pohanou a smrtí, kterou jsem žil.

tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Úterý, 22. září 2015 @ 18:03:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji Ti Petře, že jsi mi velice jednoduše a vlídně vysvětlil Tvé postoje a konečně i prožitky. Dokud jsi jen svým způsobem vykládal Písmo, tak jsem Ti moc nerozuměl.
Jinak se fakt v Tobě moc nevyznám. Příklady:

 ....ty v praktickém a já že v teoretickém. - Já Tě Petře znám jen z toho, co píšeš. Pokud se mnou diskutuješ a opíráš se jen o svůj výklad Písma, pak Tě poznávám jen v rovině teoretické. Pokud k té argumentaci z Písma nepřidáš to, co jsi přidal dnes, pak vidím jen Tvou teorii.

Tvůj soud mi na hlavu nepadá, Karle. 

Ani nemůže, protože Tě za nic neodsuzuju a nejsme ještě na soudu. Jestli tady něčí pohledy a názory budem hned vydávat za soud, tak nemá cenu diskutovat.

Nebo tohle:  I já mám ty své negativní zkušenosti se sebou a naučil  jsem se, že se za ně má člověk stydět a ne se jimi chlubit. 

Nevím zda jsi to napsal kvůli tomu, abys mě upozornil, že se s tím nemám chlubit, nebo jak vlastně mám brát tohle Tvé prohlášení. Já osobně si myslím a mám s tím zkušenost, že je naopak dobré o tom mluvit, protože tím nesmírně pomáhám druhým, kteří mají stejný problém a mají pocit, že všichni ostatní jsou lepší a nedělají takové hrozné věci. Kdyby Ti během toho času, co jsi v tom vězel, někdo svědčil o tom, že se v tom také potácel a Pán ho vysvobodil a odpustil mu, tak jsi z toho mohl být venku dřív. Nevím jak Ti přišlo na mysl vytahování, ale já o tom mluvím proto, že je v tom oslaven Ježíš. Jeho láska i moc člověka vysvobodit. Pokud budem lidem vystavovat jen svou svatou tvář, jak uvěří, že Ježíš přišel vysvobodit lidi od hříchu?

 To není totiž mou chloubou, ale pohanou a smrtí, kterou jsem žil.

Koukáš na to jen ze svého pohledu. Tvou je to pohanou, ale to, že jsi byl vysvobozen a bylo Ti odpuštěno, je Kristovou slávou. Pokud chceš Krista vyvyšovat a zjevovat jeho slávu, měl bys naopak mluvit o tom, co vše pro Tebe Pán udělal. Samozřejmě že jen s těmi, kteří Pána hledají a sami vidí svůj hřích. Já jsem to sem napsal jen proto, abych proti Tvým teoriím postavil reálnou zkušenost s Ježíšem. Ne proto, abych se tím chlubil.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 24. září 2015 @ 20:36:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Karle,

nebyl jsem vůbec vlídný, spíše jsem rozmrzelý a to zůstalo. Písmo vždy vykládám na základě mých zkušeností (prožitků). Že je ihned nepíšu, neznamená, že tzv. vařím z ničeho. Naznačoval jsem ti už dříve, aby sis nedomýšlel o mně (a myslím tím o nikom), že co píše, není z jeho zkušenosti. Co žiji, není pohádka, to už jsem ti psal. Ke svému porozumění tomu druhému ty potřebuješ důkazy z jeho života. Nic proti tomu. Já mám však za to, že ve slovech se skrývá více, než jen to, co člověk ukazuje navenek. Zase nevím, jak to přijmeš, ale víš, umíš v tom pěkně bruslit. Vykličkuješ z kdečeho. Už aspoň víš, co je hřích ke smrti a jaké je z něho východisko? Napiš, v čem jsi mi tedy nějak porozuměl.


Ad) Jinak se fakt v Tobě moc nevyznám. Příklady:…

Záleží na tom, proč se potřebuješ ve mně vyznat. Ale odpovím ti.

Když ti vykládám Písmo a ukazuji na to, že co je řečeno o hříchu k smrti v 1J5, že to má souvislost s celým listem 1J, a také s tzv. neodpustitelným hříchem rouhání se proti Duchu svatému popsaným v evangeliích a také s Písmy ve SZ, je to pro tebe jen má teorie, protože k tomu nepopíšu svůj prožitek. Ale teď tě trochu zviklám. A co když jsem si ten svůj prožitek zcela vymyslel na podporu toho mého teoretického výkladu Písma? Poznal jsi mne tedy skutečně i na rovině jiné než teoretické? Ne, opět ti zůstává jen teorie. Můžeš mi jen věřit a nemusíš. Takže zůstává Slovo, které boří lidské smyšlenky a výmysly.
  Tvůj soud, Karle, je v tom, co jsem psal výše. Ve mně se zatím nevyznáš. Potřebuješ mě snad někam zařadit? Když napíšeš, že naše teorie nežereš i s chlupy, pak se na mne nezlob, ale je to výpad a odsouzení. Do určité míry i pohrdnutí názorem a životem toho druhého. Nerozumíš tomu, že když něco člověk píše, tak píše z toho, co ve svém nitru prožil či prožívá, a co vnitřně prožívá, se vztahuje také k tomu, co vnějšně ve svém životě prožil či prožívá? Když pak mluvíš o jeho teorii, zasazuješ docela ostrou ránu. Jistěže se mně pak do takových diskuzí nechce. (Standa podobné výpady dělá také velice rád. Nesnáším ta spojení – váš virtuální svět a skutečný reálný svět). A zase ani já nevím, jak tohle přijmeš. Mé oči prostě nejsou tvé oči. Důvěřuji ti, že tím snad nic záměrně špatného nemíníš, ale vyvaruj se toho. Vybuzuje to vzdor do diskuze.
  To že jsem zmínil, že jsem se naučil, že se má člověk za své negativní zkušenosti se sebou stydět a ne se jimi chlubit, je má zkušenost a nepsal jsem to proti tobě. Tvou zkušenost nijak nepopírám a ani nepotírám. Ale nemyslím, že by ta má zkušenost byla zcela od věci. I Korintští se za ta svá hříšná jednání styděli a nechlubili se jimi.
  Kdyby mi během toho času, co jsem vězel v tom hříchu, o kterém jsme si psali, někdo svědčil, jak mu z toho pomohl Pán, nevyšel bych z toho dříve. Taková svědectví jsem slyšel a usvědčovala mne, ač ti kdo tak svědčili, nevěděli o tom, co žiji já. Spíše mne zatvrzovala. Připadal jsem si právě jako ten nejhorší hříšník, který nemůže dojít milosti od Boha, který není schopen pravého pokání, že jsem nenapravitelný a nespasený, zanechaný ďáblu. Zpočátku jsem věřil, že to zvládnu, že mi Bůh dá sílu s tím přestat, vždyť jsem byl přítomen vysvobození mnoha svých bratrů z alkoholu, cigaret, drog. Byl jsem s nimi i přes noc, když zavolali, abych jim pomohl. Ale já se více a více cítil být nehodný, protože jsem sám tento konkrétní hřích nezvládal. Bál jsem se jiným o tom říci. A když jsem to vyznal, trvalo to roky, aby mi ti, za které jsem se sám přimlouval, odpustili.
  Postupem času jsem přestal chodit k Večeři Páně, protože jsem věděl, že nedodržím, co jsem slíbil, a že se neopanuji. Na dotazy proč?, jsem odpovídal, zda si oni myslí, že nevěřící a nespasený člověk může svědčit o Kristově smrti a vzkříšení, a více jsem žádné dotazy nechtěl poslouchat. Veřejně jsem se přestával modlit, zpívat chvály a vůbec mne odrazovalo být při nich přítomen. Vidět ty šťastné tváře, pozvednuté paže, i těch o kterých jsem věděl, že mají jiný problém. Byl jsem nehodný o cokoliv pro sebe žádat a za sebe prosit. Prosil jsem sice za jiné v soukromí, ať aspoň u nich uvidím to, co jsem sám neviděl u sebe, ať aspoň k nim je Bůh milostivý. A viděl jsem ty odpovědi, že byly naplněny. Později jsem i odmítal, když mne někdo žádal, se za druhé modlit s tím, že vůbec nevědí, od koho to chtějí přímluvu. Chtěl jsem odejít z církve a raději nevěřit v Boha, abych už měl konečně klid. Hnusil jsem se sám sobě a každé další svědectví o Kristově vítězství v životech těch druhých mi působila nesmírná muka. Nesnášel jsem ta svědectví. Volal jsem k Němu, ať mne už nechá, anebo ať už mne toho zbaví dříve, než se to někdo o mně doví, anebo ať už mi dá jasně poznat, zda patří mezi ty zatracené. Ale jakoby nechtěl slyšet. Prožíval jsem, co je psáno v Dt28,65-67; 2K13,5; Žd10,26-27;Ř8,9… Ta Písma mám dodnes hluboko zaryta v srdci. A opravdu jsem neměl daleko od toho, abych se z toho nezbláznil. Když jiní děkovali za svou svatost a posvěcení, za ospravedlnění a spravedlnost, odfrkával jsem si nosem a plícemi, a říkal si, jistěže, ale kromě mne!       Nechtěl jsem to vyznat veřejně. Znal jsem sice Písma, že kdo v Něho věří, nebude zahanben, ale zároveň jsem nebyl hluchý k tomu, jak se ti, kdo byli osvobozeni, vyjadřovali k nevěřícím. A také mne usvědčovala slova mého nevěřícího rodného bratra, která byla asi takto: Já jsem taky kouřil a pil a cizoložil jsem, a přestal jsem s tím a mám to za špatné, ač v Boha nevěřím, ale ten tvůj bůh mne z toho nedostal – pomož si a ten tvůj bůh ti vůbec pomáhat už nemusí. Jen ty si můžeš pomoci nebo lidé kolem tebe, ale ne ten tvůj bůh. Všechno a všichni jako by se kolem mne proti mně spikli.
  Nechci se do toho znovu více ponořovat, Karle, bolí to dodnes. Prostě jsem se přibližně před 15-ti lety v červencové sobotní noci probudil z jednoho snu, naštvaný rozdupal všechny kazety a roztrhal časopisy a řekl, tak a teď to na sebe všem řeknu. Ale z naštvanosti byla na druhý den hanba něco říci a dostat ze sebe kloudného slova. A byl to šok – žádné díky a žádná chvála Bohu, spíše jsem si vyposlechl kárání od všech. Přečkal jsem to, protože jsem věděl, že si to zasluhuji. Ale už mám od té doby pokoj, ale hanbu na sobě pociťuji dodnes. Má zkušenost je prostě jiná asi, než ta tvá, Karle. Jsou lidé jako já, kterým ta svědectví druhých mohou ubližovat ještě více. S nikým jsem o tom už nemluvil více proto, že nikoho podobného jsem už nepotkal. Dávám přednost osobnímu vyznání s tajemstvím u toho, komu se člověk vyznává. Není čím se chlubit, jistěže jen Pánem, že mi odpustil a mou vinu ze mne sňal, a byl se mnou trpělivý a po celou dobu mi dodával sílu a odvahu. Ale nejprve mne musel zasáhnout až úplně na dně mého srdce a jaksi mne i zranit. Možná nešlo ani o ten hřích, jako spíše o to, co bylo schováno v mém srdci – domýšlivost o sobě sama a pýcha. Dávám přednost osobním modlitbám za druhé a osobním vyznáním, než těm veřejným. Navíc tady v debatách jde, jak sám píšeš, o dotvrzování svého výkladu Písma. A mohlo by to být vzato někým, jako osobní chlouba. Tak se to stalo i u mne. Je to jako za Gedeóna: bylo-li by Izraelců více, chlubili by se oni před Hospodinem, že dosáhli vítězství. Uvědomuji si, že jsem musel být zcela zahanben, abych se sám sebou nechlubil. Nechlubím se tedy tím, že jsem byl vysvobozen z toho hříchu, za který se stále stydím, jako by to bylo dnes, ale chlubím se Kristem, že ve svém životě jsem byl až na pokraji své tzv. duchovní smrti, ale On mi nedal zahynout. Nechlubím se svými hříchy, že jsem z nich musel být osvobozen Kristem, vždyť to musel být každý a za to jen Jemu patří sláva; ale jestli mám za co chloubu Kristovu, tak je toto: že přes veškeré překážky a mou hanbu, pomohl těm, kteří se potřebovali zbavit jiné závislosti a On mne k tomu použil, ač jsem byl tak mizerný a zkažený slouha a nádobou na odpad. Tak vím, že ne já, ale On to byl, kdo je vysvobodil, ač skrze mne.
  Karle, i já tebe nechápu, neustále mi zde říkáš jaksi do očí, že stavíš mým teoriím reálnou zkušenost s Ježíšem. A já ti opět říkám, že ač se stydím psát o těch svých reálných zkušenostech, nepíšu teorie. A i kdyby má praxe byla bohatá, musí to být v souladu s Písmem. Ale výklad Písma nelze uzpůsobovat svým zkušenostem, ale Písmo se potvrzuje v životech věřících, ba i nevěřících.
  Již nechci více psát, o tom, co jsi mne jaksi donutil zde napsat v odpovědi na tvé dotazy. Rozumět mi nemusíš, ani se mně vyznat. Stačí důvěřovat, že každý máme nějaké své zkušenosti, které prožíváme i jinak, jak jsme každý také nějak jiní. A je to dobře, myslím.
  Zase je to delší text, tak snad tomu porozumíš.
  Tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Neděle, 27. září 2015 @ 12:34:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Petře,
děkuji Ti za upřímnou a otevřenou odpověď. Jako se nevyznám moc já v Tobě( a nejde mi o zařazení, ale o porozumění toho o co Ti jde), tak Ty se nevyznáš ve mě, a přisuzuješ mi motivy které nemám. Děláš to velmi jemně a nenápadně, ale je to tam. Několikrát si zmínil, že je Tvoje zkušenost je, že se člověk nemá hříchem chlubit, ale stydět se za něj. Když se to takhle řekne, tak s tím souhlasím. Ale když se to několikrát opakuje jako reakce na to, že jsem vydal svědectví o svém vysvobození, tak to svědčí o tom, že si myslíš, že mým motivem byla chlouba hříchem. A já bych mohl říct, že to co Ty mi vyčítáš(podezírání a domýšlení), sám děláš. Jenže já to nechci dělat. Každý jsme nějak pokřivený a neproměněný a nemá smysl si furt něco předhazovat. Můžu Ti jen říci, že mým motivem nebylo se tím hříchem chlubit. Mluvil jsem o něm proto, že tuto mou zkušenost jsem postavil proti Tvému výkladu Písma. Chtěl jsem Ti ukázat, proč s Tvým výkladem úplně nesouhlasím(nežeru ho i s chlupama a nemám tu povinnost od Pána), a poukázat na to, že ne vždy vědomý hřích vede ke smrti. O nic jiného nešlo.

Takže zůstává Slovo, které boří lidské smyšlenky a výmysly.

Ano, zůstává slovo, které boří lidské smyšlenky a výmysly,  také lidské výklady slova. Člověk si nesmí myslet, že když podpoří své myšlenky textem Písma, že tím se jeho myšlenky stávají pravdou. Pravda se ukáže právě až tehdy, když se slovo stane tělem a člověk ho prožije.
My oba jsme svědectvím o tom, že přestože jsme vědomě hřešili, nezatvrdilo nás to, Díky Bohu, natolik, abychom se začali rouhat Duchu svatému a spáchali tak neodpustitelný hřích, čili hřích k smrti. A jen proto jsem o tom svědčil, abych to postavil proti tvrzení, že vědomý hřích vždy vede k zatvrzelosti a pak k smrti.

 Už aspoň víš, co je hřích ke smrti a jaké je z něho východisko? Napiš, v čem jsi mi tedy nějak porozuměl.

Petře, já vím od začátku, co je hřích k smrti -rouhání se Duchu svatému- a z něj žádné východisko není. Proto Jan píše, abychom se za takového nemodlili. Kdyby z něj bylo východisko, tak by Jan nic takového neříkal.
Z Tvého výkladu jsem porozuměl tomu, na co jsem zapomínal: že vědomý hřích, může vést k zatvrzelosti, zatvrzelost ke vzpouře a ta může vyústit až k rouhání se Duchu svatému.
Proto, abych zdůraznil to, že jen může, jsem vydal to svědectví o svém vysvobození.
Říkáš, že Tvé výklady Písma, nejsou teorií, ale prožitkem a vadí Ti, když je někdo zpochybňuje(to chápu, mě to také není příjemné). Asi Ti nedochází, že že tímto výrokem také zpochybňuješ můj prožitek:. A i kdyby má praxe byla bohatá, musí to být v souladu s Písmem. Ale výklad Písma nelze uzpůsobovat svým zkušenostem, ale Písmo se potvrzuje v životech věřících, ba i nevěřících. 
Právě proto, že se Písmo potvrzuje v životech věřících i nevěřících, tak oba naše prožitky svědčí o tom, že Tvůj výklad 1. Janovy epištoly, tak jak jsi ho tady podal, nebyl tak úplně pravdivý. A to v tom, že vědomý hřích vede vždy ke smrti.

O tom, jak se texty Písma naplňují skutečným životem je nejlepším svědectvím Ježíš. A u koho nejvíce narazil - u vykladačů Písma. Jejich výklady nesouhlasili s tím, jak on žil a proto v něm nepoznali spasitele. A proto lidský výklad Písma musím stavět pod přímou zkušenost s živým Kristem a ne naopak. A proto já nemusím ve všem souhlasit s Tvými výklady, pokud mám jiné zjevení, nebo zkušenost. Já Ti věřím, že to píšeš upřímně, že to tak vidíš a prožíváš, ale nemám povinnost věřit každému Tvému výkladu. My máme věřit Pánu a ne lidem. A člověka by nemělo urážet, když s ním někdo nesouhlasí.

 Když pak mluvíš o jeho teorii, zasazuješ docela ostrou ránu. Jistěže se mně pak do takových diskuzí nechce.

Moje zkušenost je, že mnoho lidí, kteří se nazývají křesťané, jsou jen nábožní lidé, kteří když mluví o Bohu, nebo vykládají Písmo, tak nemluví ze zkušenosti prožitků s Kristem, ale jen naučené výklady a poučky. To jsou pak teorie. Podle Tebe Ježíš zasazoval zákoníkům a farizeům ostré rány. Ano, zasazoval, proto ho nenáviděli. Tím jsem nechtěl říci, že Ty jsi jen teoretik. Ale pokud jen vykládáš slovo a nepodložíš ho prožitkem, nemůžeš po druhých chtít, aby Tvému výkladu věřili. Musíš jim dát tu svobodu si myslet, že to je jen Tvá teorie, pokud mají oni jiný výklad a hlavně prožitek. Ono je to ve skutečnosti tak, že každý jsme něco pravdivě prožili a něco jsou zas zatím jen teorie. To je třeba si přiznat a ne být přecitlivělí na to, když s náma někdo nesouhlasí a dává to najevo. Pokud je někdo na to háklivý a zasazuje mu to ostré rány, neměl by se pouštět do diskuzí na internetu, protože přes internet se hned nepozná, kdo jen teoretizuje a kdo mluví z poznání Pravdy.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 30. září 2015 @ 18:55:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Karle,


promiň, ale nic jsem Ti nepřisuzoval. Ani náhodou bych si nedovolil hledat u tebe špatné motivy! Já jsem se to naučil, o mně to bylo. Já byl chlubný, domýšlivý a pyšný; a šel jsem až téměř na dno a toto jsem se naučil. Vysvětloval jsem ti to. Netýkalo se to tebe. Ty ses nechlubil sebou při svědectvích, já ano. A že se nemá člověk chlubit hříchem, to jsem psal snad jen jednou a pak jsem Ti následně vysvětloval, proč. Nechceš-li mne z něčeho podezřívat, tak to prostě nedělej, prosím. A ani já to nedělám. Ani nevím, k čemu by to bylo.


Já si samozřejmě nemyslím, že by mé myšlenky musely být nutně pravdou, když k nim přidám citaci Písma. Nicméně to platí i o nějakém mém prožitku. Co říkám, se stává tělem, lépe řečeno stalo se zjevenou skutečností a pravdou, když svým životem žiji to, co říkám. Boží slovo se stalo zjevným v Kristu Ježíši. V něm je Pravda. Jestli jsem tuto Pravdu poznal a jsem z Pravdy, se opravdu pozná podle toho, jestli činím to, co vyznávám o Kristu. Ale vyznávat o Kristu mohu kdeco. V Písmu je Pravda. Výklady však mohou a bývají mylné, ale klamným může být přeci i samotný prožitek, který není založen na Pravdě, ač se skutečně a pravdivě tak udál, jak jej člověk popisuje.


Ano, my oba jsme prožili podobnou věc. A společné máme i to, jestli jsem pochopil správně, že v nás docházelo k zatvrzování se. Pokud jsem to pochopil špatně, pak to platí jen o mně. Já jsem nebyl daleko od rouhání se Bohu. Přesto však jsme oba věděli, že je to hřích a že není jiné cesty než skrze veřejné pokání a víru v Jeho odpuštění. Karle, nikdy, ale opravdu nikdy jsem netvrdil, že hřích k smrti vždy končí úplnou zatvrzelostí a smrtí (fyzickou či odpadnutím od víry). To sis nějak do mých komentářů vložil a hned od počátku. A nevím proč. Nicméně tvrdím, že bez pokání člověk k zatvrzelosti a ke smrti spěje. A přitom se vůbec nemusí rouhat Duchu svatému. Ale končit smrtí to přeci nemusí. Je zde přeci lék. Odmítne-li kdo vyznat svůj hřích v pokání, odmítá i ten jediný lék na smrt, kterým je odpuštění hříchů vírou v Ježíši Kristu. 

Ty teď píšeš, že od počátku víš, co tím hříchem k smrti - že je to rouhání se Duchu svatému, a že takový nemá žádnou šanci na odpuštění tohoto hříchu, a že Jan psal, že za takového se nemáme modlit. No vidíš, ale já rozlišuji mezi hříchem k smrti a mezi rouháním se Duchu svatému. Nemám to za to samé. I hřích k smrti může být podle mne odpuštěn, činí-li člověk pokání z něho. Ale jestli člověk usvědčený z hříchu lže, tvrdí že nehřeší, s oblibou dále činí ten hřích, odmítá činit pokání, pak mu není pomoci. Vždyť tím také odmítá tu jedinou záchranu skrze Spasitele - odpuštění onoho hříchu. Dále také vidím v Písmu to, že když se máme přimlouvat za bratry, co hřeší ne-k smrti, že i jim Bůh dá život. Jak to asi? Rozdíl mezi hříchem k smrti a ne-k smrti vidím tedy v postoji daného hříšníka. A ano - zatvrzelost v hříchu a v odmítání činit pokání a vyznat pravdu - to mám za známku, že člověk hřeší k smrti. Ale zdůrazňoval jsem, že Bůh je přenesmírně trpělivý a laskavý a dobrotivý a každé z nás chce přivést ku pokání a nemá zálibu ve smrti hříšníka. Psal jsem také, že Jan to psal tak, že bychom měli už poznat, kdy někdo hřeší k smrti. Takže já se tedy modlím stále za všechny, protože tu pevnou jistotu od Boha jsem o nikom nikdy neměl. Dokonce znám člověka, který Božího Ducha prohlašoval za Satana, že Bůh a Satan jsou jedno, ale dnes je věřícím, vede mládež, varuje je před svody. Činil pokání a bylo mu odpuštěno. Nebo nee? Navždy zůstává u něho neodpustitelný hřích?


Čemu jsi mi porozuměl, věděl jsi dávno před debatou, také si to myslím. Karle, tvé prožitky jsem nikdy nikdy nezpochybnil. Můj výklad o hříchu k smrti a ne-k smrti jsi však dosud nepochopil. Znovu říkám, že od počátku kladu důraz na pokání. Nikdy jsem netvrdil, že kdo hřeší k smrti, nutně musí smrtí skončit. Ale trvám na tom, že vědomý hřích vede ke smrti. A je zde stále ten stejný lék.


k dalšímu - někdy příště


tele


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 11. září 2015 @ 10:49:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Kdyby Bůh odcházel z mého srdce, když spáchám hřích, tak kdo by mě vedl k pokání? Kdo by mě napomenul?"...


Bůh samozřejmě svým duchem nabádá i srdce hříšníků.Vždyť jak by potom hříšním vůbec mohl učinit pokání, když už samotné pokání je darem od Boha?

Bůh je transcendentní, jeho Duch si vane, kam sám chce.
Ale on nevane tam, kde ho nechtějí. Třeba peklo je právě takovýto stav bez Boha.
To tedy  znamená, že  Bůh nepřebývá v srdci člověka, který má hřích ke smrti.  Vždyť už samo označení takového hříchu napovídá, že se jedná o stav bez Boha.



.... Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou?

Tak toto platí úplně obecně.
A pokud s tím nesouhlasíš, jsou i jiná místa v Písmu:
(J 14,23)
Ježíš mu odpověděl: "Jestliže mě někdo miluje, bude zachovávat mé slovo; a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu a zřídíme si u něj příbytek.


Zde je jasně formulovaná podmínka Božího příbytku v srdci člověka tím, že člověk zachovává Boží slovo. Cizoložství a krvesmilstvo nesplňují podmínku zachovávání Božího slova člověkem a jsou to tedy hříchy ke smrti.



..."tak zjistíš, že hovoří o zcela jiném tématu, než o odchodu Boha ze srdce křesťana ve chvíli kdy zhřeší. "...

Překrucuješ má původní slova podle převrácenosti vlastního srdce: Bůh odchází ze srdce křesťana v tom případě, až když  člověk zhřeší  hříchem ke smrti.

Křesťan, který žije v trvalém společenství s Bohem, až takto závažným způsobem nehřeší (to vysvětluje zase Jan ve svém listě) - milost posvěcující pramenící z Ducha svatého takového člověka vede a chrání - takový člověk nemiluje hřích a zlo hříchu ke smrti se mu stává  odporným.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 14:36:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zde je jasně formulovaná podmínka Božího příbytku v srdci člověka tím, že člověk zachovává Boží slovo. Cizoložství a krvesmilstvo nesplňují podmínku zachovávání Božího slova člověkem a jsou to tedy hříchy ke smrti.

Stando, to jsou jen Tvé fantazie a představy. Žádný hřích nesplňuje podmínku zachovávání Božího slova. Tak proč zrovna cizoložstvo by mělo být nějakou vyjímkou? Ty se vůbec nedržíš svědectví Písem NZ v celé jejich plnosti. Vždy jen vypíchneš nějaký verš, abys podpořil své doměnky.
NZ jasně říká, že hřích ke smrti je jen jeden - rouhání se Duchu svatému. U toho Bůh navždy opouští lidské srdce a takového člověka nelze vést k pokání.
U cizoložstva nic takového není. Viz 2.list Korintským, kde se popisuje jak bratr, který upadl do hříchu krvesmilstva po napomenutí a vyloučení ze shromáždění nakonec činil pokání a byl zpět přijat do společenství. To by se u hříchu k smrti nikdy nestalo.
Opět se potvrzuje, že věříš radši řkc fantasmagoriím místo Písmu.

.... Vždyť jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí a jaké společenství světla s temnotou?

Tak toto platí úplně obecně.

Opět se z neznalosti Písem NZ mýlíš. Ježíš říká svým učedníkům, kteří potom ještě mnohokrát ve svém životě zhřešili, že jsou světlo světa.
Smýšlíš úplně stejně jako František: měříš spasení skutky. Ale spasení není ze skutků, ale z toho, kdo je mým Pánem, komu jsem dobrovolně vydal svůj život a který je mou svrchovanou autoritou. To, že občas podlehnu své tělesnosti, na té skutečnosti nic nemění. Patřím Bohu, mám z milosti jeho Ducha a jsem tudíž světlem a ne temnotou. Jen nemám světlo, které mi bylo dáno v novém duchu ukrývat pod kbelík - mám svědčit svým životem o tom světle, které Bůh dává těm, kteří věří jeho slovu a nevymýšlejí si místo něj kraviny jako Ty.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 14. září 2015 @ 09:01:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsi  "světlem", které sice hřeší, ale protože máš u Boha protekci, tak on nad tvými hříchy zamhuřuje oči??


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pondělí, 14. září 2015 @ 12:02:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže podle Tvé logiky apoštolé také nebyli světlem, protože také občas zhřešili? To by mě teda zajímalo, kdo teda podle Tebe je tím světlem a jak to, že když apoštolé nebyli světlem, že roznesli světlo evangelia po celém tehdy známém světě? Váš papež také není světlem, protože občas zhřeší, jak by Ti sám přiznal?
Jestli chceš se mnou diskutovat, tak, prosím Tě, odpovídej na otázky.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 16. září 2015 @ 08:44:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj.
Psal jsem ti odpověď už včera, ale než jsem to stačil odeslat, vypnuli mi elektriku a všechno se smazalo.

Jsem v tomto období dost silně zaneprázdněn hlavně pracemi venku. V pátek a sobotu jsme dělali první vinobraní ( a to trvá, než to zpracuješ, samo to do beček nenaskáče) a zem v sadu je modrá od švestek, které třeba posbírat.
Nejsem městké dítě, které tráví čas u počítače klikáním počítačových her či sledováním porna (v tom lepším případě chozením na Grano salis).

Tedy ke tvé otázce.
Všichni jsme hříšníci.
Rozdíl mezi těmi, kteří jsou světlem světa spočívá v závažnosti jejich hříchů (milost Ducha svatého v jejich srdcích jim pomáhá nepáchat hříchy ke smrti). Ale hlavně když padnou do hříchu, hned zase vstanou a pokračují dál. Vstanou skrze pokání a obrácení zpátky k Bohu. To je trvalý životní postoj toho, kdo je světlem světa a podle toho se takovýto člověk dá poznat.
Nežije ve smilstvu, nekrade, nezabíjí (ani nenarozené děti) a může - li udělat cokoli dobrého, udělá to.
Ale vůbec si o sobě nemyslí, že snad není hříšníkem!


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 16. září 2015 @ 20:32:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ale vůbec si o sobě nemyslí, že snad není hříšníkem!





Pak se jedná o náboženské lidi, kteří  zatím nepoznali Boží moc ke spasení, nepoznali moc evangelia.
 
Co o sobě vyznávají, co o sobě myslí, tím také jsou.


Jan 9,31   
Víme pak, že Bůh hříšníky neslyší, ale kdo by ctitel Boží byl, a vůli jeho činil, toho slyší.

Římanům  6:11
  Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

Římanům  6:17   Díky Bohu za to, že jste sice byli služebníky hříchu, ale potom jste se ze srdce přiklonili k tomu učení, které vám bylo odevzdáno. 18A tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se služebníky spravedlnosti.

2 Tim 3,5
Budou mít vnější formu zbožnosti, ale její moc jim bude cizí. Od takových se odvracej

Jan  8:34   Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší, je otrokem hříchu. 35Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn. 36Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 16. září 2015 @ 23:07:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je trvalý životní postoj toho, kdo je světlem světa a podle toho se takovýto člověk dá poznat.

Ano, naprostý souhlas. A to je také můj trvalý postoj z milosti Boží. A tak jsem světlem světu. Ale Ty to u mě zpochybňuješ a píšeš:
Jsi  "světlem", které sice hřeší, ale protože máš u Boha protekci, tak on nad tvými hříchy zamhuřuje oči??

Proč píšeš o mě takovou jízlivost? Proč apoštolé, kteří padnou a pak vstanou jsou světlem a já, který také občas padnu a pak vstanu jsem "světlem"? Proč si myslíš, že já mám u Boha protekci a on zamhuřuje nad mými hříchy oči? Proč já tedy vždy činím pokání, když mám protekci a Bůh si mých hříchů nevšímá? Můžeš mi vysvětlit, proč si myslíš, že já jsem u Boha podřadná ovečka a nejsem světlem, když žiju stejně tak, jak žili a učili apoštolé, jen mám jiné poslání?
Ty snad víš, jak já žiju, že mnou takhle pohrdáš?



]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 17. září 2015 @ 08:30:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všichni jsme hříšníci

  Hezky a pravdivě napsané. 

  Máte jméno po svém pánu. 

  A právě v tom jménu se lišíte od křesťanů, kteří zase mají jméno po svém Pánu. 


  Rozdíl mezi "hříšníky" a "kristovci" nespočívá v závažnosti jejich hříchu, ale v tom, komu patří jejich život, po kom mají jméno. Z toho pak vychází to, jak se chovají: Hříšníci třeba bez skurpulí lžou a pomlouvají druhé a nikdy neřeknou "promiň", podle toho se taky snadno poznají. Hříšníky nezajímají druzí lidé a jejich život, jejich pohled na svět, jen ten jejich, proto se nikdy neptají, jen se omylem domnívají, že všichni žijí totéž, co oni. 

  Píšou pak "všichni" ale ve skutečnosti jde jen o ně a pár lidí okolo nich.


  To je dobře, že jsi pochopil, že pokání je životní postojne životní pocit. Možná už i víš, že pokání je dar od Boha pro ty, co už nemají jméno po Hříchu. 

  A jednou snad budeš vědět, že pokání se necítí, ale pokání činí a že k pokání není hřích vůbec potřeba, stejně jako není potřeba hřích ke svobodě.

  Hřích je naopak nutně potřeba ke vzpouře a bezbožnosti, tam, kde pokání docela chybí, zato je tam hodně lítosti, zpytování sama sebe, marných předsevzetí, mnohoho vyznávání kdejakého hříchu a konání lidmi uložených skutků, obvykle právě proto, že tam chybí vyznání skutečného Pána.






]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Čtvrtek, 17. září 2015 @ 19:33:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč teda ap. Pavel píše třeba do Korintu věřícím Kristu: ...posvěceným v Kristu, povolaným svatým.....milost vám a pokoj? To se asi spletl ne? A že to je v Bibli?
Skutkařství z Tebe kouká, jak sláma z bot. Ty hodnotíš lidi podle staré přirozenosti a podle skutků těla. Svatý neznamená dokonalý, ale oddělený pro Boha. Bůh si mě našel, povolal k sobě, dal mi pokání a nového ducha a tím si mě oddělil od světa a staré adamovské, hříšné přirozenosti. Tím jsem pro něj svatým a spravedlivým, protože žiji vírou která je před Bohem spravedlivá. A díky této víře a novému duchu narozenému z Boha konám skutky víry jež jsou skutky spravedlnosti. Tak jakýpak hříšník. Hříšníka jsem ve křtu pohřbil, protože zemřel už s Kristem na kříži. To neznamená, že v těle už nikdy nezhřeším, ale vždy díky Pánu vstanu a pokračuji ve svatosti. Tak to měli skuteční křesťani už od Letnic a vždy se nazývali svatými a ne hříšníky. Hříšníci jsou nevěřící. A Ty jsi zřejmě, Stando, jeden z nich.


]


Identita - Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 09. září 2015 @ 22:45:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rozpoznávací znamení pro hřích proti Duchu svatému je zatvrzelost hříšníka, který nechce učinit pokání - takový člověk se stále více zatvrzuje proti působení Boží milosti.

Díky tomuto nebiblickému učení, byli lidé římskokatolickými fanatiky natahováni na skřipec, aby se "přiznali" k domnělým hříchům. Co jim jiného zbývalo, když nechtěli být přetrženi, že?

Ježíš jasně ukazuje, na rozdíl od vašeho falešného učení, že rouhání se Duchu svatému je, když se Boží dílo označuje za dílo ďáblovo.
Mnoha lidem z řkc tedy nebude tento hřích odpuštěn a skončí v ohnivém jezeře. Takový Martino je jeden z kandidátů na tento hřích.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 03. září 2015 @ 23:23:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne. Neboť kdo by chtěl svou duši zachránit, zahubí ji; kdo by však svou duši zahubil kvůli Mně, nalezne ji.

Kdo se však připojuje k Pánu, je s Ním jeden duch. Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. 

Kontrolní otázka: Jakou identitu měl apoštol Pavel?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:47:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl bych, že měl stále identitu apoštola Pavla, žijícího však nyní v úzkém společenství s Kristem.


V doslovném smyslu: "Nežiji už já sám pro sebe, ale žije ve mně Kristus a žiji tedy nyní plně pro realizaci Božího plánu v mém konkrétním životě Pavla - apoštola a v ustavičné spolupráci s Bohem.. "


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 02. září 2015 @ 20:13:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím, jestli mě někdy přestane překvapovat, že se tak vytrvale vyjadřuješ k věcem, které jsou pro tebe, Stando, coby duševního člověka bláznovstvím a nemůžeš je poznat, protože mají být posuzovány duchovně, tj. duchem, kterého ty popíráš, že existuje. 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pátek, 04. září 2015 @ 16:49:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando!

ad) Kristův můžeš být právě jen proto, že se mu neustále vydáváš ve vztahu a ve svobodě. Vlastní volbou. O tomto hovoří apoštol.

Tož Amen.

ad) Já jsem Kristův kvůli svému rozhodnutí být Kristův, žít jako křesťan.

Co se zase u tebe změnilo? Už to není tak, že stále znovu rozhoduješ? Ty ses přeci jen rozhodl někdy dříve, že budeš Jeho - Kristův, a že budeš žít jako křesťan, (beru tedy, že jako Kristův učedník)? Ty jsi tedy přeci jen učinil nějaké to počáteční rozhodnutí? Nebo je to pořád tak, že se stále znovu a znovu, okamžik za okamžikem, rozhoduješ, že budeš Kristův. A jakpak to, že ses rozhodl být Jeho?

Ad) Moje opravdové předsevzetí jak žít svůj život mě nasměrovalo do tohoto vztahu s Kristem. Vydávat se můžeš jenom tehdy, když budeš nejdříve sám sebou - jinak nemáš co nabídnout. Musíš se vlastnit, mít svou identitu, své srdce, o kterém nejenom rozhoduješ, ale které také dáváš právem vlastníka - nikoli  právem jakéhosi  "správce".

Ufff! Tak zase zpátky na zem. Rozhodl ses být Kristův, žít jako křesťan, ale je to zase jen kvůli tvému opravdovému předsevzetí, jak ty budeš žít svůj vlastní život. Rozhodl ses být kdysi Kristův, ale musíš být nejdříve svůj. Logické. Nelze dát, co není tvoje. A když to dáš, je to stále tvoje. Ještě dnes si od tebe vyžádají tvoji duši ... Já zapomněl, asi tě o ni požádají nebo tě poprosí ....A podobenství "o hřivnách" neznáš? Sám sobě nepatříš nikdy, ale můžeš tak žít, jako bys patřil sám sobě. Dej si pozor, abys nepřišel i o to, co si myslíš, že máš - tvůj život - drž ho pevně, aby ti neproklouzl mezi prsty!

Ad) ... tuto svoji identitu (své srdce)  si podržíš vždycky - až navěky. Tvé lidské srdce bude vždycky tvým majetkem (bude vždycky  identitou tvé osoby) - ať v nebi, nebo v pekle.

Tož :o) Amen! Ať v nebi nebo v pekle, ano přesně tam si každý tu svou identitu zachová. Dej pozor ale s kým se ztotožňuješ.

Ad To je zcela v kontrastu s předkřesťanskou filosofií Platónovskou, kde věřili, že člověk se po smrti jaksi "rozplyne" v Bohu. Nerozplyne, identita naší osoby - lidské srdce -  je naší jedinou zárukou věčného vztahu vzájemného sdílení v nebeském společenství.


A co mi tu pleteš Platóna, Stanušú. Musíš se tím utvrzovat ve své pravdě?

Stando, už vím, jak v té věci přemýšlíš, a to mi už stačí.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 04. září 2015 @ 17:22:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dej si pozor, abys nepřišel i o to, co si myslíš, že máš - tvůj život - drž ho pevně, aby ti neproklouzl mezi prsty!

  Ahoj tele.

  Myslím, že nevíš, jak v této věci Standa smýšlí. Zkus si přečíst, co si Standa psal se mnou: Pozemský život, který nevlastní, je něco jiného, než jeho srdce, které vlastní.

  Toník



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 07. září 2015 @ 12:29:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Tondo,

:o) Ale vím, ale mně je jeho smýšlení záhadou. Já život žiji, a nějak ho žiji. Kdybych ho nějak nežil, tedy bych vůbec nežil. Standa asi má za to, že ty hřivny patřily těm služebníkům, že ti to podobenství předkládá ... :o)

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:11:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Standa asi má za to, že ty hřivny patřily těm služebníkům, že ti to podobenství předkládá ... :o)"...



Je vůbec možné, abyste byli tak nechápaví, tak zaseknutí v nepravdě?

Je snad pozemský život a lidské srdce jedno a totéž - když přece pozemský život je jen dočasný a brzy skončí, zatímco lidské srdce je určeno pro věčnost?



O hřivnách jsem hovořil ve spojení s dočasným pozemským životem, ze kterého budeme jako jeho správci po své smrti skládat účty (Ř 14,12; Žd 4,13).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 05. září 2015 @ 08:46:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nebo je to pořád tak, že se stále znovu a znovu, okamžik za okamžikem, rozhoduješ, že budeš Kristův."...


S námi katolíky je to tak, že jsme už ud dětství přirozeným způsobem a naprosto samozřejmě životem v rodině vedeni ke křesťanské víře.  Když dítě dospěje a autorita rodičů je nahrazována vlastními rozhodnutími a vlastními postoji, každý katolík bez výjimky se sám rozhoduje pro život s Bohem - nebo se naopak  na Boha vykašle a žije si dál podle svého.

Žít svůj život s Bohem - je určité předsevzetí z osobního rozhodnutí, které v různém čase života udělal každý z nás (pokud duševně ještě nedospěl, třeba tepve udělá :-)  ).

Každé předsevzetí má svou cenu pouze tehdy, je - li dodržováno, je - li naplňováno v dalším životě. Jinak se stává prázdným gestem.

My tedy stále znovu, každým dalším okamžikem svého života naplňujeme své někdejší rozhodnutí žít s Bohem - nebo v některých okamžicích života na své předsevzetí "zapomeneme" a jsme mu nevěrní - zhřešíme.

Každým dalším okamžikem života se tedy znovu rozhodujeme - buď potvrzujeme svoji věrnost Kristu, nebo mu někdy býváme i nevěrní.

To jsou neustálé vnitřní boje v člověku, kdy se touhy těla musí podrobovat touhám ducha. Ale někdy se stane, že tento boj navzdory Boží pomoci prohrajeme a zhřešíme.
Protože Bůh nás nemá uvázané na provázku!


Je na tomto snad ještě něco k nepochopení?


..."Ještě dnes si od tebe vyžádají tvoji duši "...
Zase si pleteš Boží dar vlastní totožnosti (vlastní identity, která je tvá) s Božím darem pozemského života, kterého jsme jenom správci a ze kterého budeme vydávat počet.

"Ještě dnes si od tebe vyžádají tvoji duši " - ve smyslu znamená, že zemřeš, že je konec tvého pozemského života a že přijde účtování. Účtování Boha s tvojí osobou (s tvojí totožností, s tvojí identitou), která je výhradně jenom tvoje.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Sobota, 05. září 2015 @ 13:39:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, jak Tě tak čtu, tak začínám mít čím dál silnější dojem, že podstatou Tvého omylu je, že jsi nějak špatně pochopil, co od nás Bůh chce. Bůh totiž od nás nechce předsevzetí, že mu budeme věrní a budem se správně chovat. To by nemusel umírat Pán ježíš na kříži. Bůh si nás Ježíšovou obětí vykoupil z otroctví hříšnému, adamovskému způsobu bytí a v Kristu nám daroval nové bytí, novou identitu božího syna. Po nás chce jen abychom tuto novou identitu, nové srdce přijali. Ta se přijímá skrze nové narození, které je podmínkou pro vstup do Božího království. A tomu novému Duchu v našem srdci máme podřizovat i náš duševní a tělesný život. To, že se někdy nepodřídíme a tím zhřešíme, neznamená, že se změnilo naše rozhodnutí patřit Bohu jednou pro vždy. Nebo chceš říct, že když Tě Tvá žena neposlechne, přestává být Tvou manželkou?
Svými nebiblickými úvahami tady nechtíc odhaluješ, že Tvá víra je založena na skutcích - když nenaplňuješ svá předsevzetí - jsi nevěrný a v tom okamžiku nepatříš Bohu. To je naprosto zcestné a nebiblické učení. Bůh si nás koupil a patříme jemu(dobrovolně jsme přešli pod jeho vládu) a to i ve chvíli, kdy ho neposlechneme. Neposlechnutí nemění nic na vlastnictví. My jsme se nezavázali být dokonalí, ale patřit Bohu a věříme, že on má tu moc nás vychovávat a vysvobozovat z našich nevěrností. Je to jako s dětma: dostanem na zadek a je po chuti hřešit. Někdy stačí i domluva. Vy se stavíte k Bohu, jako by to ani nebyl váš Otec a snažíte se mu zalíbit svými předsevzetími, které stejně nejste schopni naplnit. A tak se stále potácíte mezi tím, že patříte Bohu(když se podle svých představ dobře chováte) a nebo nepatříte Bohu, (když uděláte něco špatného). To je naprostá schizofrenie vedoucí pak k vymýšlení nesmyslů jako je očistec. Patřím-li Bohu a v zásadě ho, až na nějaké občasné a většinou nechtěné úlety poslouchám, můžu si být jist, že krev Ježíše Krista mě očišťuje od každého hříchu. Proto jsem díky ní před Bohem čistý ne pro moje skutky, ale pro vylitou krev Ježíše a nepotřebuji nějaký očistec.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 06. září 2015 @ 12:25:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečně u každého člověka  platí, že jeho víra odpovídá jeho skutkům.
To vysvětluje apoštol Jakub.



..."Bůh totiž od nás nechce předsevzetí, že mu budeme věrní a budem se správně chovat. "...

Opravdové předsevzetí je u člověka vždycky u všeho na prvním místě:  Je rozhodnutím lidské vůle a lidského srdce něco vykonat. Bez tohoto počátečního rozhodnutí bys neudělal vůbec nic. A během života máš stále možnost (když třeba poznáš, že jsi se v něčem mýlil), své někdejší dřívější rozhodnutí zrevidovat, poopravit či úplně změnit.

A tak hříšník dokáže učinit pokání a obrácení, nebo naopak křesťan, který se nechá zavalit množstvím všedních hříchů, ze kterých se neočistil pokáním, může nakonec od Boha odpadnout.
Kde se rozmůže hřích, tam láska vychladne a zvrácené myšlení se projeví hříchem ke smrti.

A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále  přijít o svoji věčnou spásu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 06. září 2015 @ 15:49:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále  přijít o svoji věčnou spásu.

Jak jsi na to přišel, Stando? Skutečný opravdový křesťan, tj. člověk, který přijal Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, narodil se z Boha a stal se Božím synem, o věčnou spásu přijít nemůže, protože kdyby to šlo,  Bůh by nebyl věrný svému slovu, nebyl by spravedlivý, jinak řečeno nebyl by Bohem, Jehož zjevuje Písmo Svaté, které je Jeho dechem. 

Křesťan může přijít o odměnu, jestliže nevítězí a nechodí-li v dobrých skutcích, které pro něj Bůh předem připravil a za které bude odměněn. Ale o věčnou spásu přijít nemůže!

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 10:02:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Buď střízlivý!

1 Pt 5,8


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 06. září 2015 @ 23:48:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále  přijít o svoji věčnou spásu.

  Myslíš tedy, že Marie, Petr, Pavel a další, kteří už mají věčnou spásu, mají stále ještě tu vaši "svobodu hřešit"? Z čeho tak usuzuješ? Jak se může stát, že šlověk, který projde soudem a má v oslaveném těle patření na Boží tvář (což je podle tebe jediná věčná spása) o svou věčnou spásu přijde?

  Co je vlastně teda na takové spáse "věčného", když o ni jde přijít?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 08:50:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále stejné. Pořád nic nechápeš.


Svatí v nebi mají trvalé patření na Boží tvář, jsou šastní a blažení, nemohou umřít, ale žijí ve věčné slávě s Bohem, žijí v přímém Božím "světle", které bychom my žijící své pozemské životy zatím neunesli. Touhy jejich oslavených těl jsou už nyní v dokonalé v jednotě s touhami jejich ducha.

My, dosud žijící své pozemské životy,  jsme zatím ještě zatíženi svou náklonností ke zlému, se kterou nám třeba bojovat a vítězit. Touhy našeho tělesna zatím nejsou v souladu s touhami našeho ducha, ale naopak často spolu bojují.

O tomto apoštol Pavel psal opakovaně několikrát.

(Ř 12,1)
Proto vás vyzývám, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste vydali svá těla jako živou oběť, svatou a příjemnou Bohu, skrze vaši rozumnou službu. ..


(1 Kor 9,24-27)
Nevíte snad, že ti, kdo běží závod, běží sice všichni, ale vítěznou odměnu dostává jen jeden? Běžte tak, abyste ji získali.
A každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý. Oni to ovšem dělají, aby získali pomíjející věnec, my však nepomíjející.
Já tedy běžím takto, ne jako v nejistotě; takto bojuji, ne jako bych bušil do větru.
Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl sám vyřazen.


Podle některých z vás znovuzrozený křesťan - a tím Pavel bezpochyby tehdy už byl  -  už být vyřazen nemůže!  Žijete však v omylech.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 09:02:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


  Stando, a když to nechápu, proč mi to nevysvětlíš? 

  Psal jsi, že "stav věčného spasení je přímé patření na Boží tvář", to mají jen ti, kdo jsou v nebi. Teď píšeš, že "A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále přijít o svoji věčnou spásu." Jak tedy takový člověk, který je v nebi, může přijít o svůj stav?

  Psal jsi, že "Věčnou spásu nemůže mít žádný člověk za svého života." Jak by tedy někdo mohl přijít o něco, co podle tebe nemůže mít?

  A teď píšeš, že "A tak bez ohledu na Boží vlastnictví může i křesťan stále přijít o svoji věčnou spásu." O čem to tedy píšeš, prosímtě? 

  O jakou "věčnou spásu" může křesťan přijít?

  O tu, co mají  svatí v nebi?
  Nebo o tu, co člověk nemůže mít za svého života?




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 09:41:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podezříval jsem tě, že jen provokuješ. Ale ty snad opravdu nemáš ani zdání, o čem jsem vlastně psal.



Svatí v nebi už o svou věčnou spásu přijít nemohou. To se mohlo vylíhnout snad jenom ve tvé hlavě.
Svatí v nebi už žijí ve "světle" Kristově, mají už přímé patření na Boží tvář.


My dosud žijící na této zemi jsme byli Kristem spaseni pro společný život v Bohu a s nadějí, s příslibem dosáhnutí po smrti těla života věčného v nebi.

S příslibem dosáhnutí věčné spásy v nebi po naší smrti těla
.

A o této věčné spáse v nebi, která je nám přislíbena, je pro nás zatím pouze v naději a podmíněna prožitým životem ve spolupráci s Bohem, podmíněna našim pokáním ze hříchů - o této budoucí naší věčné spáse  jsem psal, že zatím o ni můžeme i přijít - hříchem ke smrti, ze kterého neučiníme pokání.




..." O jakou "věčnou spásu" může křesťan přijít?
  O tu, co mají  svatí v nebi?
  Nebo o tu, co člověk nemůže mít za svého života"...



Křesťan za svého života může mít společenství s Bohem, které je zatím pod tajemstvím - je skryté, je očím neviditelné. Pod tímto tajemstvím je údem Kristova těla - církve, v tomto tajemnu prožívá svůj život s Bohem a bližními. Křesťan je nyní správcem Božích tajemství - ta nám některá byla už zjevena a žijeme je (Kol 1,27)..


Pro nás křesťany dosud žijící, přebývá Bůh v nepřístupném světle a žádný z lidí dosud žijící svůj pozemský život ho neviděl a vidět nemůže. (1 Tim 6,16)


Pro vás heretiky je to tomu ovšem jinak. Ve svém virtuálním světě jste už byli spaseni hned věčnou spásou a už o ni přijít nemůžete.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatn (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 08. září 2015 @ 09:54:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Podezříval jsem tě, že jen provokuješ. Ale ty snad opravdu nemáš ani zdání, o čem jsem vlastně psal.

  Psal jsem ti, že nejsem jasnovidec, ani jeho bratranec, nemůžu tedy vědět, co vše sis v hlavě vytvořil, jaké konstrukce, dokud je nenapíšeš. Pokud píšeš podivné a nesrozumitelné věci, tak se tě na ně ptám.


o této věčné spáse v nebi, která je nám přislíbena, je pro nás zatím pouze v naději a podmíněna prožitým životem ve spolupráci s Bohem, podmíněna našim pokáním ze hříchů - o této budoucí naší věčné spáse  jsem psal, že zatím o ni můžeme i přijít.

  Jasně. 

  Můžete tedy za svého života přijít o něco, co nemáte a ani nikdy nemůžete za svého života mít.

  Jen jsem si ujasňoval, o čem píšeš. Ve vašem světě, co máte v hlavě, můžete přijít o něco, co vůbec nemáte, nemůžete mít a o čem nevíte, zda to někdy vůbec mít budete a třeba to vůbec mít ani nebudete. 

  V normálním světě je dost podivné aby někdo přišel o něco, co nemá a ani mít nemůže. Proto se tě na ten váš svět ptám.



Ve svém virtuálním světě jste už byli spaseni hned věčnou spásou a už o ni přijít nemůžete.

  Ano, v našem světě - který je pro tebe zatím virtuální - jsme spaseni věčnou Spásou a nemůžeme o ni přijít. 

  Není to ale proto, že bychom Spásu vlastnili a pevně jí drželi v rukou, je to proto, že Spása vlastní nás a drží nás pevně ve svých rukou.

  Toník


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a os (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 09:02:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Ve svém virtuálním světě jste už byli spaseni hned věčnou spásou a už o ni přijít nemůžete.
  Ano, v našem světě - který je pro tebe zatím virtuální - jsme spaseni věčnou Spásou a nemůžeme o ni přijít. 
  Není to ale proto, že bychom Spásu vlastnili a pevně jí drželi v rukou, je to proto, že Spása vlastní nás a drží nás pevně ve svých rukou."...


Jen heretické, líbivě znějící řečičky náboženských pomatenců.
Schází jim střízlivost. Tvoje věčná spása je stavem milosti od Boha - jako taková nikoho nemůže vlastnit, není osoba, je to označení stavu člověka po smrti v nebi, ve věčné blaženosti.
Hraješ si v náboženském pomatení se slovy a zaměňuješ ve větách přísudek s podmětem.


Škoda, že jste o tomto vašem "světě" neporadili také apoštolu Pavlovi.
Ten se chudák ještě obával, že o svou spásu může stále i přijít a proto své tělo tužil a podroboval do služby, aby snad nakonec také nebyl vyřazen ze společenství těch, kteří mají být spaseni.

(1 Kor 9,27)
Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl sám vyřazen.


Také apoštolu Petrovi evidentně scházela jistota, že "věčná spása ho snad jaksi vlastní a že o ni přijít nemůže" a nabádal ostatní křesťany k bělosti a opatrnosti a ke střízlivému uvažování i ve věcech víry i v životě.

(1 Pt 5,8)
Buďte střízliví, bděte; neboť váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá, koho by spolkl.


Připadá ti z tohoto, že by snad apoštolové hlásali nějakou tu tvoji "jistotu spásy"?
Oni vždycky hovořili jen o naději na věčnou spásu, o radostné naději křesťana. Spasen věčnou spásou bude nakonec jenom ten, kdo vytrvá v dobrém až do konce svého pozemského života (Mt 24,13; Mk 13,13).

To je docela jiné evangelium, než o čem zde ve svém "svatém nadšení" plochého pobožnůstkářství plácáš ty.

(Ř 5,1-5)
Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
skrze něhož také máme vírou přístup k této milosti, ve které stojíme a chlubíme se v naději Boží slávy.
A nejen to, ale chlubíme se i souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost,
vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději.
A naděje nezahanbuje; neboť v našich srdcích je rozlita Boží láska skrze Ducha Svatého, který nám byl dán....


Naděje není o tom, že by nás nějaká "spása" už vlastnila, ale je o našem spoléhání na Boží věrnost jeho slibům.
(1 Pt 5,6-7)
Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás v patřičný čas povýšil.
Uvrhněte všechnu svou starost na něj, neboť on se stará o vás....

Právě o tomto je život křesťana žijícího svou víru.

(1 Pt 1,13-21)
Proto přepásejte bedra své mysli, buďte střízliví a dokonale se spolehněte na milost, kterou vám přináší zjevení Ježíše Krista.
Jakožto poslušné děti se nepřizpůsobujte dřívějším žádostem jako v době své nevědomosti,
ale jako je svatý Ten, který vás povolal, buďte i vy ve všem svém chování svatí.
Je přece napsáno: "Buďte svatí, neboť já jsem svatý."
Nazýváte-li Otcem Toho, který bez ohledu na osobu soudí každého podle jeho díla, prožijte čas svého pobytu zde v bázni.
Víte přece, že jste ze svého marného životního způsobu předaného od otců nebyli vykoupeni pomíjejícími věcmi, totiž stříbrem nebo zlatem,
ale drahou krví Krista jakožto beránka bez úhony a poskvrny.
Ten byl vybrán předem, před založením světa, ale zjeven byl až v těchto posledních časech pro vás,
kteří skrze něj věříte v Boha, jenž ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, aby tak vaše víra a naděje směřovala k Bohu.


Ty zde čteš něco o nějaké "věčné spáse", která tě už vlastní?

Ani tvoje dílo zde na tomto světě ještě není ukončeno a souzen budeš až v budoucnu, po smrti těla - a to  podle celého tvého díla.





]


Věčná spása - Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 09. září 2015 @ 19:49:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

  Stando, já vím. Neznáš naši Spásu a ani jí nemůžeš poznat, nevíš tedy, o koho jde. Když s Ním nemáš osobní zkušenost, nemůžeš napsat nic o tobě a tvých zkušenostech, nezbývá ti nic jiného, než abys oponoval, protestoval a vymýšlel si nesmysly o mne. 

  Nahoře napíšeš "V tomhle konfliktním způsobu nemíním dál pokračovat" a hned dál píšeš o mne do diskuze jednu lež, nesmysl a pomluvu za druhou. Už chápu co znamená že tvoje rozhodnutí "jsou jen iluze" a že mají jepičí život.

  Zajímavé je, že když o Něm píšu, zní ti to "líbivě". Ale to je předpokládám z tvé klávesnice negativní hodnocení?


  Přidám si tvoje "heretické, líbivě znějící řečičky náboženských pomatenců." ke "svérázným výkladům samorosta", "Hloupým, rádobyzbožným řečičkám", "hrozným omylům" a "prázdným frázím".



  Kdyby tě, Stando, o mojí věčné spáse něco zajímalo, tak se místo tvé domýšlivosti všelijakých nesmyslů zeptej.



  Pokud se Stando obával, že o svou spásu může přijít, je divné, že o tom něco nenapsal. Taková věc by byla docela důležitá, nemyslíš?




]


Věčná spása - Re: Katolíci (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 09:50:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Pokud se Stando obával, že o svou spásu může přijít, je divné, že o tom něco nenapsal."...

On ale o tom napsal!

(1 Kor 9,27)
Raději své tělo tužím a podrobuji do služby, abych snad, když kážu druhým, nebyl sám vyřazen.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 08. září 2015 @ 23:25:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando,


už jen něco krátce. Předsevzetí je svobodná volba něčeho, nebo svobodné rozhodnutí k něčemu, kterà se však v okamžiku rozhodnutí stává závazkem. Jakmile se tedy máš znovu rozhodovat o svém závazku zda jej porušíš či ne, pak jsi vlastně žádný závazek před tím neudělal, protože se jím necítíš vázán k dodržování ho. Také tvá volba nebyla svobodná, protože jakoby ses cítil být k rozhodnutí donucen, a proto již svobodně svůj závazek nedodržuješ. Zvolil-li sis skutečně svobodně a ne z donucení, pak ti tvůj závazek nebude okovem, ale budeš žít to, pro co ses rozhodl z ochotného srdce. 



Předsevzetí nejsou na nic, vycházejí-li ze svobodného a ochotného srdce.



Ohledně toho, co píšeš o daru totožnosti, to jsem popisoval už dnes tobě v komentáři jinde a nesouhlasím s tebou, že lze oddělit život od tebou popisované totožnosti. Vydávat budeš počet Bohu za to, jak jsi se svým životem naložil, jak jsi jej žil. Budeš tedy souzen z toho, co vycházelo z tvého srdce, z toho jak jsi jednal, jaký jsi byl. Život, který žiješ, vychází z tvého srdce. Takže nelze vydávat počet ze svého života, aniž bys nevydával počet z toho, jaký jsi a tedy ze svého srdce. Bůh si tedy vyžádá tvou duši, srdce či jak chceš a přestaneš žít v těle. Svůj život totiž žiješ svým srdcem v těle, chceš-li duší v těle.



V těchto tématech už se nikam spolu v současné době asi neposunem.



V dobrém. tele






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 11:06:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taky krátce:

Jen Bůh je dokonale věrný svým slibům.

A rozhodnutí člověka žít svůj život s Bohem je vlastně také slibem Bohu (je to předsevzetí žít svůj další život už jenom s Bohem a podle Božích záměrů)..
A já neznám žádného člověka, který by byl schopen naprosto dokonale a věrně dostát tomuto svému slibu. To by nesměl už nikdy více nezhřešit.



..."a nesouhlasím s tebou, že lze oddělit život od tebou popisované totožnosti."...

To si asi nerozumíme, kde jsem měl cosi takového tvrdit? V jaké souvislosti?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Pondělí, 14. září 2015 @ 17:46:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando,     píšeš: A já neznám žádného člověka, který by byl schopen naprosto dokonale a věrně dostát tomuto svému slibu. To by nesměl už nikdy více nezhřešit.     A vidíš, já jich znám docela dost. Ale nevykládám si to těmito slovy: To by nesměl už nikdy více nezhřešit (oprava, jak jsem pochopil, že jsi původně myslel). ;o)     ad) ..."a nesouhlasím s tebou, že lze oddělit život od tebou popisované totožnosti."... To si asi nerozumíme, kde jsem měl cosi takového tvrdit? V jaké souvislosti?

No, usoudil jsem například z tohoto tvého: Je vůbec možné, abyste byli tak nechápaví, tak zaseknutí v nepravdě? Je snad pozemský život a lidské srdce jedno a totéž - když přece pozemský život je jen dočasný a brzy skončí, zatímco lidské srdce je určeno pro věčnost? O hřivnách jsem hovořil ve spojení s dočasným pozemským životem, ze kterého budeme jako jeho správci po své smrti skládat účty (Ř 14,12; Žd 4,13).

Ale pravda je, že jsi to následně upravil: ..."Ještě dnes si od tebe vyžádají tvoji duši "...
Zase si pleteš Boží dar vlastní totožnosti (vlastní identity, která je tvá) s Božím darem pozemského života, kterého jsme jenom správci a ze kterého budeme vydávat počet. "
Ještě dnes si od tebe vyžádají tvoji duši " - ve smyslu znamená, že zemřeš, že je konec tvého pozemského života a že přijde účtování. Účtování Boha s tvojí osobou (s tvojí totožností, s tvojí identitou), která je výhradně jenom tvoje.
tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 16. září 2015 @ 09:18:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale pozemský život je ve smyslu přece cosi jiného (omezeného časem) oproti  totožnosti naší osobnosti, která je určena pro věčnost.



..."A já neznám žádného člověka, který by byl schopen naprosto dokonale a věrně dostát tomuto svému slibu. To by nesměl už nikdy více nezhřešit.     A vidíš, já jich znám docela dost. "...???



(2 Tim 2,12-14)
Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže jej zapřeme, zapře i on nás.
Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít sám sebe.
Tyto věci připomínej a zapřísahej bratry před Pánovou tváří, aby se nehádali o slova, což není k žádnému užitku, ale ke zkáze posluchačů.



My jsme Bohu nevěrní hříchem - a hřešíme do jisté míry přece všichni.

(1 Kor 4,2-5)
Od správců se ostatně vyžaduje, aby byl každý shledán věrným.
Mně pak je to to nejmenší, abych byl posuzován vámi anebo lidským soudem; dokonce ani neposuzuji sám sebe.
Nejsem si totiž o sobě ničeho vědom, ale tím nejsem ospravedlněn, neboť ten, kdo mě posuzuje, je Pán.
Proto nesuďte nic předčasně, dokud nepřijde Pán, který osvětlí to, co je skryté ve tmě, a zjeví úmysly srdcí. A tehdy bude mít každý chválu od Boha.


Věrnost lidská není dokonalá jako věrnost Boží!

Věrnost lidská je tedy u každého z nás poznačena lidskou slabostí a náchylností ke hříchu. Dokonce i když si nejsme ničeho konkrétního vědomi, nemáme jistotu, že jsme byli ve všem věrní.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 16. září 2015 @ 17:21:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Stando,

Píšeš: Ale pozemský život je ve smyslu přece cosi jiného (omezeného časem) oproti  totožnosti naší osobnosti, která je určena pro věčnost.

Pozemský život, je jistě omezen časovou délkou pobytu člověka zde na zemi. Tedy úsekem od zplození do smrti těla. Máš pravdu. Ale lidé přeci nebudou souzeni podle délky svého života, ale spíše podle způsobu jeho žití. Tedy nebudou přeci souzeni za to, že dýchali vzduch a že v nich kolovala krev, ale za to, co činili během toho, když dýchali a když v nich kolovala krev. Co bude souzeno, tedy není život, tedy podle mne, ale člověk sám, za to jak žil. Proto nemohu život oddělit od tebou popisované totožnosti. Bude souzena má osoba pro mou totožnost v pozemském životě. Proto je také psáno, že lidé budou souzeni za to, co vykonali v těle (a nejde jen činy, ale i o záměry člověka). Jestli tedy někdo myslí na to, že bude souzen za svůj život, pak tím rozhodně nevnímám, že bude souzen za to, že vůbec žil, ale za to jak žil. A tvou osobnost tvoří tvé záměry a činy. Z tohoto důvodu to nerozděluji, ale samozřejmě není život coby osoba či osobnost. A samozřejmě, jestli je souzena má osobnost, je souzena má osoba, tedy já jako takový.

Budu teď psát o tom, co jistě víš, ale možná poněkud jinak, než znáš. Taková teletina. :o) Mít hřivny (jinak též talenty, tedy penízky) od Boha, a nakládat s nimi, tedy není pro mne život sám, jako takový. Nebudu souzen za to, že jsem vůbec žil, ale jak jsem naložil s těmi hřivnami, které jsem jako správce obdržel, podle svých schopností, abych z nich vydal počet Bohu, neboť jemu vždy patřily – podle vlastních slov a podle vlastních činů. Běda mi, ale Bohu díky za Krista! Ty hřivny (či talenty, prostě penízky) nejsou mé schopnosti, ale je to cosi, co do mne Bůh zasel, co bych měl dát jiným, také je do nich zasel, aby to rozmnožili, také zasévali a s úrokem vrátili (sklizená úroda). Nedobrý správce říká, že Bůh sklízí, co nezasel a co nerozsypal. Není to můj život, neboť by jeden dostal ke správě 5 svých životů a jiný jen jeden, a ten který rozmnožil, by pak spravoval i ten můj, ačkoli nevím jak, když bych skončil v temnotě. A nejedná se, tedy podle mého, ani o nějaké lidské talenty k něčemu, protože každý dostává ty hřivny podle svých schopností – talentů. A možnosti? Ty přeci všichni ti správci měli stejné. Mám za to tedy, že každý člověk má stejnou možnost naložit s darovanými hřivnami stejně a to podle svých schopností - talentů. Takže hřivna není život sám, není to má schopnost a nejsou to ani mé možnosti, zase tedy jen podle mého. Ale jak s těmi hřivnami nakládám, podle toho se ukazuje, jaký já jsem, a podle toho jaký já jsem, se ukazuje, zda jsem užitečným či neužitečným svému Pánu.

Tohle podobenství „o správcích (otrocích) a hřivnách“ je zasazeno v Mt 25 do dalších dvou podobenství – „o 10 družičkách“ a o „ovcích a kozlech“, a předchází mu také podobenství o „dvou na poli“, o „dvou mlejících obilí“ o „hospodáři a zloději“ a o „rozumném a zlém otroku“ z Mt 24 (ta podobenství asi neoznačuji správnými názvy). Všecka jsou však o příchodu Páně – nebeského království. Všecka zřetelně poukazují na to, jak byl kdo připraven na příchod Páně, jak jej očekával, co během toho očekávání činil a jak při tom smýšlel. Nejde ani o to, co ty hřivny představují nebo ty lampy nebo to pití či jídlo, či pole, mlýnek, hospodářský dům či čeleď; ale jde o to, co jsme během svého života činili do příchodu Páně a hlavně o to, z jakého záměru – co bylo tím základním motivem v našem srdci, ze kterého jsme při tom vycházeli. Rozumný zemědělec i „mlynářka“ pracovali. Rozumný hospodář chránil své hospodářství před zlodějem. Dobrý otrok dobře spravoval ty, kdo mu byli svěřeni. Rozumné družičky příchod ženicha očekávaly v každý čas připraveny. Dobří správci (či otroci) nezaháleli a co a rozmnožovali, a to nikoliv pro sebe, ale svého Pána; a :o) „pravičácké“ ovce během svého života činily dobře a hlavně nezištně druhým. Ve všech těch podobenstvích jde o to, jak kdo byl nalezen připraven při příchodu Páně. A ti, kdo příchod Páně očekávají věrně, poslušně, moudře a v dobrém, budou nalezeni bdící – tedy připraveni. A tito očekávají Pána nikoliv někdy, ale vždy nyní. Ježíš to vše nakonec řekl především jako varování pro nás, ať nesejdeme z víry v Jeho příchod. Ztratíme-li toto základní předsevzetí svého života – víru v Něho a v Jeho příchod, sejdeme z pravdy. Špatný zemědělec či mlynářka od svého díla spočinou. Pošetilý hospodář si říká, že mu nic nehrozí. Zlý otrok sejde na cestu nepravosti. Pošetilé družičky ztratí své světlo. Špatný správce (otrok) zase dobré mínění o svém Pánu a kozlové pak nečiní dobré. Jaký kdo byl, ukáže se v den příchodu Páně.

Jak žijeme, vychází z toho, zda a jak (a jestli) věříme svému Pánu. Jak věříme, tak žijeme. A nejde ani tak o víru v Něho, ale o víru Jemu. Podobenství o hřivnách a ta související nebyla snad vyřčena všem lidem, ale těm, kdo věří v Boha. Myslím, že předně těm, kdo očekávají příchod Páně či Mesiáše. Ti tedy budou souzeni podle víry. A oni žijí vírou. A jaký je život víry by měl být zřejmý z oněch podobenství. A z nich by mělo být také zřejmé, že tito nežijí ze své vlastní spravedlnosti a pro ni. Nežijí ze skutků a kvůli nim. Jejich skutky jdou za nimi. Víra je však v nich a směřuje k očekávání Páně. Kdo tedy věří Jemu, nebude (od)souzen. Nikoliv kvůli svým skutkům, ale pro svou víru v Pána. Ne proto, že by byli v sobě dobří, ale že se Jemu chtějí líbit. Někdo hledí na to kolik dostane hřiven, když je bude rozmnožovat, jiný je rozmnožuje z poslušnosti, aniž by odměnu očekával. Někdo činí druhým dobře a očekává pochvalu, jiného motivuje jen ta potřeba těch druhých.

Tímto sáhodlouhým rozborem jsem ti, Stando, chtěl ukázat, proč jsem na toto tvé: „A já neznám žádného člověka, který by byl schopen naprosto dokonale a věrně dostát tomuto svému slibu. To by nesměl už nikdy více nezhřešit“. Odpověděl takto: A vidíš, já jich znám docela dost. Ale nevykládám si to těmito slovy: To by nesměl už nikdy více (ne)zhřešit. Já totiž znám dosti těch, kdo víru ve Spasitele Ježíše Krista zachovali, ač i někdy hřešili. Činili pokání ze svých mrtvých skutků, právě proto, že Mu uvěřili. Nezatvrdili se. Ač vypadali, že padli a již nevstanou, činili pokání, postavili se znovu a vyrovnali své cesty. A bylo jim odpuštěno. Svou víru, své počáteční vyznání, zachovali pevnou do své smrti. A nehleděli na své skutky ke spravedlnosti, ale k Jeho spravedlnosti z Jeho milosti.

Tele.    


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Středa, 16. září 2015 @ 17:39:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Katolíci a ostatní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 19:24:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mně je docela jasné, co podstatného vám stále uniká. Ale když bych to i vysvětlil, stejně se jen zatvrdíte a nic z toho nepřijmete (Toník je už ve stavu úplné zablokovanosti rozumu).

  Stando, vím, že tvoje hlavní záliba je vymýšlet si o mne různé nesmysly a psát je do diskuze, nepřekvapils tedy ani teď.


  Pokud napíšeš článek o tom, co v těchto věcech vlastně žiješ, pořádně to vysvětlíš a napíšeš konkrétní příklady z tvého života, bude mne to zajímat. 

  To, co píšeš v těchto věcech, je mi cizí: V křesťanském prostředí lidé touží a žijí opak toho, co popisuješ a i v ŘKC jsem nepotkal lidi s takovými postoji, jako máš v této věci ty. Ve světě jsou ty názory o trvalé "svobodě" bez rozhodnutí, kterou popisuješ, dost časté, to jsem ti kdysi psal v článku, slyšel jsem je třeba od Radima Uzla a podobných propagátorů nevázanosti.

  Když jsem se o téma zajímal, tak například tady ten článek vašeho papeže se zřejmě vyjadřuje k tomu, co žiješ a popisuješ (a na dané téma nemluvil jen jednou), tedy evidentně i papež naráží na podobné lidi jako jsi ty a komentuje vaši situaci a zjevně jí rozumí, komentuje jí výstižně. 


  Pokud si tedy dáš práci a popíšeš nám co vlastně ty v těchto věcech žiješ, co nám tak důležitého ze tvého života uniká, určitě si ho rád přečtu, protože životy lidí mne zajímají, byť mne to, co žiješ, neláká. Pokud bys ještě napsal, kdo a kde tě k těmto postojům dovedl, který učitel ze které skupiny či duchovního směru, tak by to také bylo zajímavé.




]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 23:39:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slyšel jsem pěkný výrok:

Když přišlo křesťanství do Říma, stala se z něj instituce.
Když přišlo křesťanství Evropy, stala se z něj kultura.
Když přišlo křesťanství do Ameriky (rozuměj do severní), stal se z něho obchod.

Zazněla též otázka: V tomto výčtu je uveden vývoj křesťanství. Když se však z křesťanství stal nakonec obchod, nechová se vlastně jako prostitutka?

Takže otázka na oka zní: Jsi si opravdu jist, že ve své církvi nalezneš Krista?

A ještě jedna otázka, nejen pro tebe: Za koho se modlíš? Aby ti Bůh a církev pomohli a požehnali?

Ta otázka je pro všechny.
Skutečný křesťan se však neptá, co Bůh nebo církev může udělat pro mě. A oko v církvi vidí, co církev pro něj dělá a může udělat. Dá mu Krista, dá mu spásu.

Tím se prozradil. Neboť skutečný křesťan se ptá, co může udělat pro Boha, Krista, pro církev a pro jiné, pro celé Boží stvoření.



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pondělí, 24. srpen 2015 @ 23:51:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Skutečný křesťan ví, že pro Boha nemůže nic udělat, ale zároveň ví, že se Bohu může otevřít, aby jej Bůh naplnil sám sebou a skrze toho křesťana poté dělal to, co chce dělat. Říká se tomu milost. Milostí jsme zachráněni, milostí jsme to, co jsme, ta milost na vše stačí a v nás a skrze nás pracuje. Ta milost je trojjediný Bůh v Kristu, který je jejím ztělesněním. 


]


Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 10:46:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Za koho se modlíš?"...

Modlím se za rodinu a za blízké lidi i sám za sebe (miluji totiž i sebe podobně jako své bližní). Modlím se dokonce někdy i za nepřátele. Modlím se také za křesťanský charakter Evropy.

Ale hlavní náplní mých modliteb nejsou modlitby prosebné - smyslem  je Boha především chválit a oslavovat ho svým životem, skutky.  Žít a sdílet své okamžiky s Bohem a mně blízkými lidmi.

Jsem si opravdu jist, že v římskokatolické církvi nalézám živého Krista a takového i přijímám v eucharistii. Protože On se v mém životě v konkrétních událostech projevuje svoují mimořádnou mocí.


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 22:19:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Spíš jsem narážel na jednu otázku, která byla určená jednomu z evangelistů. Zněla: Kdy myslíte, že přijde do Evropy probuzení?

Odpověď onoho zkušeného evangelisty: Nikdy. V Evropě a v Severní Americe se lidé modlí, aby jim Bůh něco dal a splnil. V Jižní Americe, Číně, Koreji, a dalších mnohých státech Asie se lidé modlí, aby jim Bůh dal možnost něco udělat pro Boha, církev, bližní. Je jasné, proč v některých zemích probuzení nebude?

Zabřednout do stavu, kdy jsem si jist svou spásou, vírou, nebo dokonce záchranou od církve je totéž, jako modlitba toho zbožného farizeje. Celník, a nejen on, ale mnozí hříšníci uvědomující si svou hříšnost, přijdou ke spáse snáze, než ti zbožní farizeové. I prostitutky je předejdou do Božího království.


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 10:04:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na první pohled by se mi chtělo s tebou i souhlasit.

Ale neučil nás Ježíš  prosit i za sebe:  - "Chléb náš vezdejší dej nám dnes"  a podobně?

Abych mohl milovat bližního, musím nejdřív mít také rád sám sebe. Mám  totiž milovat ty ostatní stejně, jako miluji sám sebe!

Možná jsou to jen dva úhly pohledu na stejnou věc.


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 25. srpen 2015 @ 09:49:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Drahé Oko,
opět správně cituješ, ale zase to nedotahuješ:
cituji Oka:
Už první křesťané se mohli takto vymlouvat a vystupovat z církve: Korinští přece měli mezi sebou dokonce i krvesmilstvo! A co spolubratři Annaniáše a Zafíry? Cožpak Simon Mág je příkladem živého křesťana? Měli všichni ostatní odejít z církve? Co by se tím asi vyřešilo?
konec citace:
Správně ukazuješ příklady do nebe volajících hříchů v prvotní Církvi, ale je nutno číst dál a pokud čtu dál:
- krvesmilník - vyloučen
- Ananiáš Zafira - vyloučeni docela drsně
- Simon Mág - vyloučen
To jsou závěry uvedené v Písmu, nikde tam není Oko tvůj závěr, ať padouch nebo hrdina, my jsem jedna ŘKC rodina. Jestli si myslíš, že Církev je plná hřešících lidí, tak je mi tě líto. Nejsmutnější je to, že to co nazýváš pomluvami ŘKC je smutná realita. Sám to tady dokazuješ svými příspěvky.
Oko pochop, že hříšník není věrný Kristu! žádný hříšník není věrný Kristu. ŘKC organizaci ano, to je to o čem píšeš, ale jelikož jsi organizaci ŘKC chybně spojil s Kristem, tak chybně věrnost organizaci nazýváš věrností Kristu. Kdo hřeší, Kristu ovšem není věrný.
Jirka




Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 10:38:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." Jestli si myslíš, že Církev je plná hřešících lidí, tak je mi tě líto."...

Ale to víš, že je!



Něco málo k zamyšlení:

(J 9,41)
Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích; teď ale říkáte: 'Vidíme,' a proto váš hřích zůstává."



(1 J 1,8-10)
Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.
Vyznáváme-li však své hříchy, Bůh je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.
Řekneme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.



]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 25. srpen 2015 @ 10:57:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, opravdu ti neslouží již zrak. Nezlob se na mne. Já psal, že Církev není plná hřešících lidí. To je vid nedokonavý. Lidé setrvávající v hříchu, vlci,...
Ty mi odpovídáš veršem, kde se mluví o hříchu ve vidu dokonavém.
Čti di prosím dál 1J3:6-11, zůstal jsi v první kapitole, ale list Janův pokračuje.
Takže podle tebe je Církev plná hřešících lidí, tedy i ŘKC je plná hřešících lidí.
Já věřím, že církev není plná hřešících lidí, Církev je plná svatých, kteří již nehřeší. Ano všichni pochází z rodu Adamova, tedy všichni žili v hříchu.
Jirka


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 14:31:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takže mám tomu rozumět tak, že pro tebe je již hřích jenom nevratnou minulostí?

Že ty již nehřešíš?

Gratuloval bych ti k takovému stavu svatosti, kdyby ovšem nebyl jen stavem virtuálním.


Ježíš jim řekl: "Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích; teď ale říkáte: 'Vidíme,' a proto váš hřích zůstává."


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 15:30:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, ty opravdu nerozlišíš nebo nevidíš rozdíl mezi hřešit = žít v hříchu a zhřešit = spáchat nechtěně, nevědomě, ve slabosti apod. hřích? Bible sama říká, že spravedlivý padne sedmkrát za den a Petr se ptal Pána Ježíše, kolikrát za den má odpustit bratrovi, který proti němu zhřeší, a Pán mu odpověděl, že ne sedmkrát, ale 7x70=490 x. To ale neznamená, že ten bratr je hříšník, tj. že nežije v hříchu, ale poněvadž stále ještě jsme v těle hříchu a smrti, tak se stane, že zhřešíme pro slabost, kdy má tělo navrch nad duchem. Z Písma bys mohl vědět, že je tu boj mezi duchem a tělem. Je-li mysl (duše) upnutá na tělo, znamená to smrt, protože je otázkou času, kdy člověk hřeší, ale mysl (duše) upnutá na ducha je život a pokoj.
Z výše uvedeného vyplývá, že věřící v Krista může zhřešit, ale nemůže hřešit, nechce hřešit. Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 19:56:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No tohle je přeci tak jasné jako facka, Stando! Jak tomuhle nemůžeš rozumět?! :O)
ad) Z výše uvedeného vyplývá, že věřící v Krista může zhřešit, ale nemůže hřešit, nechce hřešit.
Né, z toho jsem opravdu paf. Nechce zhřešit, ale zhřeší. Nechce lhát, ale zalže. Nechce cizoložit, ale zcizoloží. Takže u nevěřícího to vychází z jeho nevěrného srdce a u věřícího z jeho srdce věrného? A kdo z nich vlastně spáchal nevěru vůči Bohu a čí srdce je více vzdorovité!? Tohle řekněte nevěřícím, že když oni zhřeší jsou hříšníci, ale když zhřeší věřící, hříšníkem není. Tomu se říká kastování, ne?
Willy, Jirko, tak tohle my fakt také vysvětlete. tele





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 20:49:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tele, ty jsi nečetl 7. kapitolu listu Římanům nebo 1. list Janův, první kapitolu? Nebo to pro tebe není dostatečné vysvětlení? 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 20:57:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, ale to víš, že četl. Třebas to není pro mne dostatečné vysvětlení. Prosím o tvůj výučný výklad. Zatím jsem jen z něho tele.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 21:04:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A vlastní zkušenost odpovídající tomu, co píše Pavel a Jan taky nemáš?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 21:11:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:o) Willy, a nemohl bys mi odpovědět?
Můj odkaz: http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=2469034
Ale raději bych přeci byl, kdybys mi nejprve odpověděl, než reagoval na to, co já.
tele



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 21:33:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem se na to ptal proto, že není nad vlastní zkušenost - to pak není potřeba vysvětlování. Ale budiž. 
Přirozeností nevěřícího člověka - hříšníka je hřešit, líbí se mu hřešit, nemá problém hřešit. Přirozeností věřícího v Krista - křesťana je nehřešit, ale protože se stále nachází v těle hříchu a smrti a není dost silný v boji proti hříchu a protože není v duchu, nechodí podle Ducha 24 hodin 7 dnů v týdnu., stane se a žel poměrně často, že zhřeší a ví, že má problém před Bohem, který je třeba řešit a tak ho řeší - hřích vyzná, prosí za odpuštění a očištění Ježíšovou krví a činí pokání - mění smýšlení a jednání. Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 22:41:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tedy Willy,
Když jsme u té  vlastní zkušenosti .- žádnou jsem od tebe nečetl.
Ale máš-li ji podobnou ap.Pavlovi, ptám se.
Jak často se ti ještě stává, že činíš zlo, které nechceš, a které nenavidíš, a když chceš vykonat dobro, máš v dosahu jen zlo a jsi zajatcem zákona hříchu, kterému se podřizuje tvé tělo? Jak často býváš ještě jeho zajatcem?

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 22:49:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevedu si statistiku, tele, ale dá se říci: kdykoli jsem v těle a ne v duchu, je otázkou času, kdy spáchám nepravost a zlo, které nechci. A zajatcem hříchu jsem do té doby, než si obrátím k Pánu a neuvědomím si, že jsem ve skutečnosti Jeho zajatcem a pak hupky šupky do ducha..


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 23:02:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Aha. Že jsi v těle rozumím, ale jakse hupky šupká do ducha? Jak se do něho dostáváš? Tele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 23:03:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Především vzýváním Pánova jména.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je sv (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 23:47:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dostat se mi do ducha, to se mi ještě nepodařilo. Nerozumím ti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků j (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 00:06:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty nepoznáš rozdíl mezi tím, když jsi v těle a kdy jsi v duchu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 10:08:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud to na tobě nepoznají i pohané, v žádném "Duchu" nejsi.
Jsi stále jen ve světě svých představ.

Ten skutečný Duch se totiž projevuje mocí skutků a zjevováním pravdy způsobem, že padají hráze lidských výmyslů.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hř (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 22:21:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, kolik loidí jsi uzdravil, z kolika lidí jsi vymítal démony, kteří z nch vyšli a kolik lidí jsi vzkřísil z mrtvých ve jménu Pána Ježíše Krista Boží mocí, Duchem Božím?! Máš takovou zkušenost? Já ano!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Círke (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 09:04:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Posouzení toho, skrze koho z nás jedná a působí Duch svatý, ponechejme raději na Pánu.

Pán mě neposlal uzdravovat nemocné, ani křísit mrtvé.

Obdarovává mě jiným způsobem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 18:44:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Protože jsi zatím nepřijal Boží milost, nemá Pán způsob, jak tě obdarovat. Já jsem psal o Boží moci, která působila a byla to moc Ducha, neboť jinak by lidé nebyli uzdraveni, démoni by nevycházeli, ale zbili by mě třeba a mrtvý by nebyl vzkříšen z mrtvých, a psal jsem to jako konfrontaci s tebou často zmiňovanou "virtualitou" naší víry v Boha a Jeho Krista! Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 14:50:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když rozeznávám, že uvažuji hříšně nebo činím hřích, pak vím, že nesmýšlím a nejednám podle Ducha, ale podle sebe a činím hřích ze své vlastní přirozené hříšnosti. Když bych se toho nevzdal, hřeším proti Duchu svatému ve vzdoru. Být v Duchu pro mne neznamená - zhřešit, litovat, vzývat Jméno Páně a pěkně hupky šupky do Něho, ale jednat takto: "být svatý, jako i On je svatý". Nechat se vést Duchem svatým, v poslušnosti a pokoře podřídit své smýšlení a jednání Jemu, a tak umrtvovat své hříšné smýšlení a tím i předcházet konání hříchu, tohle je pro mne: "být v Duchu".  Připouštět si, že můžu sem tam hupkat šupkat, je pro mne zvrácenost. Ale vím, že i tím smýšlením jsem si prošel. Mám za to, že pokud totiž hřeším dobrovolně, buď jsem ve vzdoru, a Duch Páně ve mně nepřebývá a tedy ani já v něm být nemohu, anebo o tom, že jsem ve vzdoru nevím, a proto si myslím, že jsem "v Duchu", ačkoliv jsem "v těle". V takovém případě bych však skutečně nevěděl, zda jsem v těle či v Duchu, protože jsem hřích měl za svatost, hm.

tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hř (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 22:24:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Češkal bych stručnější odpověď na jednoduchou otázku. V té tvé se poněkud ztrácím.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Círke (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 23:40:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No jinou odpověď už pro tebe nemám, nečekej ji. Snad jen doplním, že se vidím býti v Ř 8.kap, a tebe vidím přebývati ještě v kap. 7. ;o). Přeber si to, jak umíš. Tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 23:46:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobře tedy - nečekám jinou odpověď, mám jen ještě jednu otázku. A víš, kde a jak tě vidí Bůh?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 23:50:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:o) Jen povídej, Willy. Určitě to víš lépe. Tele patří do teletince.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:14:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak jo. Původním povoláním jsem zootechnik a když jsem maturoval z praxe, vytáhl jsem si otázku - teletník. Ale tebe jsem v tom teletníku nenašel. :-D


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 09:56:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já měl za to, že jsi se vyučil jako opravář zemědělských strojů!

Mám dojem, že někdy dříve jsi to o sobě tvrdil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 14:31:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, Stando, už jsi to tu psal dříve a už tehdy jsem tě tě upozornil na tvůj omyl. Vystudoval jsem střední zemědělskou technickou školu, obor pěstitel-chovatel, tzn. že ze mne mohl být buď agronom nebo zootechnik.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 29. srpen 2015 @ 09:08:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tak sorry, snad už si to budu o tobě pamatovat.

V šedesátých letech muselo povinně první dítě ze zemědělské rodiny zase do zemědělství.

Můj brácha se nejdříve tak vyučil - a nakonec si udělal i střední a vysokou.




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 18:45:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nic se nestalo.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 25. srpen 2015 @ 22:04:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokoj tobě Tele,
moje odpověď byla na konkrétní větu v Okově příspěvku, viz trochu níže..
moje reakce o dokonavém a nedokonavém vidu byla odpověď na otázku, zda jsem dokonalý a nikdy po uvěření nezhřešil. Nejsem tak dokonalý a zhřešil jsem. Ale nehřeším. Kdybych totiž hřešil, tak jsem Krista nepoznal. 
Ohledně mého názoru na hřích v Církvi je tu napsáno dost slov, takže jsem předpokládal, že nemusím dále vysvětlovat.
Dobrá. Pokud zhřeší křesťan, je stejným hříšníkem jako pohan, takže netuším o jakém kastování mluvíš. Oba mohou činit pokání a být smířeni s Bohem. Mohou. Nemusí. Pokud ovšem nebudou činit pokání, neopustí hřích, tak ponesou odplatu, úděl v místě, kde bude pláč a skřípění zubů. Nikdo nemusí činit pokání a každý může libovolně hřešit, křesťan, pohan...tedy, pokud je jejich cíl peklo. Pokud mají jiný cíl, tak nemohou hřešit, což neznamená, že někdy nezhřeší, což ale zase neznamená, že mají hřích povolený. To znamená jen to, že Bůh je věrný. Znamená to, že pokud opustíš hříšnou cestu, Bůh ti jji nebude pořád připomínat.
Pokud jsem se vyjádřil nepřesně, tak se klidně zeptej. Pán s tebou Jirka



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 22:56:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Jiříí,
k tomuto už nemám výtku. Zdálo se mi, že se však přihlásil kladně k tomu, co psal Willy. Tedy shodneme se v tom, že když zhřeší věřící, je hříšníkem, jak jsi psal. Tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Úterý, 25. srpen 2015 @ 23:02:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Když zhřeší věřící, platí to, co napsal Pavel v Ř 7: 20 Jestliže však činím to, co nechci, nedělám to již já, ale hřích, který ve mně přebývá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Úterý, 25. srpen 2015 @ 23:54:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jistě. Tedy platí i to, že je hříšný a hříchu zaprodán. Tele.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:09:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
... když zhřeší věřící, je hříšníkem ... Asi podobně jako když řídíš autobus, jsi řidičem autobusu... ve smyslu aktuálním a příhodném ANO; ve smyslu, že máš řidičák na autobus, že je to tvá práce, tvá bytostná dovednost (jsi řidičem i když třeba zrovna spíš), v tomto smyslu NE!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:57:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobré přirovnání!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 13:39:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:o) Ale no tak, hoši,

vždyť to přirovnání tak děsně skřípe v uších! Pěkný přirovnání, možná pro Standu.

Dobrá, máme zde dva lidi, co řídí autobus.

1. je jakýsi řidič "amatér", (dokonce vlastně možná ani není řidič, protože nemá oprávnění k řízení autobusu). Řidičem autobusu je jen proto, že zrovna řídí ten autobus. Řídí jej dobrovolně, nelegálně, porušuje zákon, a z vlastního rozhodnutí. Výjimkou ze chtěnosti může být, když autobus řídí v nevyhnutelných případech například proto, aby zachránil někomu život, anebo když je donucen.
2. je řidič, který má oprávnění k řízení autobusu, autobus řídí legálně, je řidičem z profese, řídí autobus, i když se mu zrovínka nechce. Je-li zaměstnance přepravní či jiné společnosti, musí autobus řídit jen za daných podmínek apod., a kdyby odmítl řídit autobus v rozporu s pracovním smlouvou, řídil by jej nelegálně, ačkoliv má i oprávnění k jeho řízení.

Tak mi vysvětlete, jaký je mezi nimi rozdíl. Řidič "amatér" je věřící křesťan, a řidič "profesionál" je nevěřící člověk. "Amatér" je vinen vždy, když řídí autobus dobrovolně, protože chce, ačkoliv k tomu není donucen; "profesionál" je vinen vždy, když řídí autobus dobrovolně, ačkoliv nesmí, a platí pro něho v tomto případě také - ačkoliv k tomu není donucen. (Výjimkou pro oba může být i to, že nevědí, že ten autobus v těch nelegálních případech řídí nelegálně. - hódně nepatrné případy, že). Autobus je hřích a nelegální řízení autobusu je hříšným činem. Pak mi řekněte, kdo je vinen tím, že řídí autobus. Hřešit nesmí nikdo (ačkoliv může). Kdo se tedy z těch dvou proviňuje více? A navíc, klidně mohu role věřícího a nevěřícího obrátit v tom, že věřící má průkaz na to, jak má správně zacházet s hříchem, kdežto nevěřící bude zacházet s hříchem vždy nelegálně (až na ty výjimky). Copak nechápete, že když hřešíte, hřešíte dobrovolně, a jste na tom stejně jako nevěřící? A vy jste dokonce věřící v Krista a holedbáte se, že hřešíte, ale že vlastně hřešit nechcete. I mnozí nevěřící v Krista, stejně jako i "pravověrní " židé vědí, co je hřích a sami se mu vyhýbají, ačkoliv nevěří. Ale jsou tu i situace, že oni nevědí, co činí. Ale vy, jako, křesťané, byste to již vědět měli. Ale i tak jsou věřící, kteří to ještě nevědí a patří ještě světu - to psal apod. Pavel do Korintu. Ale jestli už víte, co je hřích a činíte ho, jste vinni o to více. Ne nadarmo říkám, že nejsem křesťan, či kristovec, když vy tvrdíte, že nevěřící je hříšník, a věřící jen tím, kdo jen zhřešil. Jestli kdokoliv ví (věřící či nevěřící), co je činit dobré (správné) a nečiní to, má hřích.

Ač chcete nebo ne, tohle evangelium o věřících, hřešících nechtěně, prostě neberu. Ono po Ř 7.kapitole následuje ta 8., a zdůrazním verše 12-14. Vytáček možná uvidím dost, ale ty Stando píšeš, že seš v realitě. Pokud jsi tedy nereagoval, Stando, určitou ironií, pak mně tedy nepřipadne, že jsi v obraze.

tele


 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: luteran v Středa, 26. srpen 2015 @ 14:27:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Byla to jen prostá ilustrace. Když v místnosti plné lidí zvolají: VŠICHNI ŘIDIČI AUTOBUSU PŘEJDĚTE NALEVO, OSTATNÍ NAPRAVO, rozhoduje to, kým jsi, ne to, jestli jsi někdy seděl za volantem autobusu. Křesťané kdysi byli profi-řidiči (žili "kata sarka", podle těla), ale nyní se to odučují (umrtvují "praxis tou somatos" - jednání těla). Pokud ti to nepomáhá pochopit, o co jde, nech to plavat... ;-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 15:12:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, když to tak bereš, máš to jednoduché.
Když se řekne, všichni, kdo jste hříšníci napravo a kdo jen hřešíte nalevo, bude, myslím, výsledek zajímavý....
Jistě to nechám být. tele


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 22:32:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono to má ještě jinou úroveň a pohled. A tou je rodina. Věřící v Krista jsou jedna Boží rodina, v níž každý ví, jestli do ní patří nebo ne, stejně jako Otec zná všechny své děti. V té rodině jsou poslušné, méně poslušné i neposlušné děti, jež Otec vychovává a řeší s nimi jejich problémy. Problémy lidí mimo svou rodinu Bůh neřeší, i když je původně vyřešil pro všechny. Boží řešení platí jen pro rodinu, nikoliv pro ty, kdo v ní nejsou. Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 00:12:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, víš to, že perlíš? Nepleteš si Boha sám se sebou? Tele.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je sv (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 00:23:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Chvála Pánu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: JirkaB v Úterý, 25. srpen 2015 @ 16:23:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Drhé Oko,
Willy níže to napsal, takže nebudu opakovat co již je napsáno.
Já reagoval na tvoje slovo, že opustili Krista, ti kteří utekli před vlky hltavými. Na to jsem reagoval, že hřích typu vlk hltavý, typu Ananiáš, krvesmilník, čaroděj...v Církvi není. Ty jsi tvrdil, že ano a že Krista opustili ty, kteří opustili tento typ hříšníků.
Najednou se bavíme o něčem jiném. Jasně, že někdy padnu do hříchu, ale snad jsme se bavili o hříchu typu výše popsaném. Ty jsi tvrdil, že je v Církvi normální, já tvrdil, že v Církvi není.
Když se vlk prohláí za nejvyššího a exkomunikuje každého, kdo jej nazve vlkem, tak je o ten vlk, který je příčinou oddělení. Pokud mám sílu hříšníka (tvého citovaného typu) vyloučit, tak jej vyloučím, pokud tu možnost nemám, protože má takovou moc, tak od něj odcházím, protože v Církvi takoví nejsou a já nebudu tam, kde jsou a u těch co se nenechají napomenout.
JIrka


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:43:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To mělo snad být "drzé"?



..."protože v Církvi takoví nejsou a já nebudu tam, kde jsou a u těch co se nenechají napomenout."...
V každé církvi i církvičce takoví jsou, jen někteří se dokáží svojí "nábožností" lépe zamaskovat.


Když ty píšeš o jiných:
..."Pokud zhřeší křesťan, je stejným hříšníkem jako pohan, takže netuším o jakém kastování mluvíš. Oba mohou činit pokání a být smířeni s Bohem. Mohou. Nemusí."...


Když píšeš o sobě:
..." Nejsem tak dokonalý a zhřešil jsem. Ale nehřeším. Kdybych totiž hřešil, tak jsem Krista nepoznal.  "...


Takže z tvého tvrzení vyplývá, že jsi kdysi v minulosti zhřešil, ale že dneska už nehřešíš. (nevěřím ti v tomto ani slovo!)
Pokud je tomu jinak, než jsem pochopil, píšeš stejně nesmysly.


Pokání je trvalým stavem skutečného křesťana.

Pokud je ovšem tomu tak správně a ty už nehřešíš, z čeho bys ještě měl činit pokání? Snad z  hříchů, které neexistují?

(2 Pt 3,9)
Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 26. srpen 2015 @ 17:07:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Pán chce, aby všichni dospěli k pokání. Všichni, kteří ještě k pokání nedospěli, milé oko.

Zapoj trochu mozek.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: tele v Středa, 26. srpen 2015 @ 22:56:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj,  Stando, teď nekomentuji tvůj příspěvek, jen toto: Jirka tě chtěl oslovit ''Drahé oko'', jen z toho vypadlo ''a''. Nepsal, že jsi drzý. Přečti si, že tam je ''h'', a není tam ''z''.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 10:08:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jirkovi se omlouvám (potěšilo mě to, nemám rád, když mi někdo nadává) a tobě díky za připomínku.



]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 25. srpen 2015 @ 16:14:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

1J 3:6 :Žádný, kdo v něm zůstává, nehřeší. Žádný, kdo hřeší, ho neviděl ani nepoznal. 


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:56:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vytrhuješ z kontextu.
Tím se nechce říci, že věřící, spojený s Kristem, už nikdy nezhřeší.

Smysl oněch slov je tento:
Těžký hřích je neslučitelný s Božím dětstvím.
Proto čím více křesťan prožívá své dětství s Bohem, tím více se hříchu vyhýbá
..
Však teprve v nebi, až naše spojení s Bohem bude dokonalé, se už nikdy nebudeme moci dopustit hříchu. Právě z tohoto principu našeho spojení s Bohem, který je svatý.

O tom pojednává 1 J 3,6 doopravdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Středa, 26. srpen 2015 @ 16:38:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Obezlička kontextu na mne neplatí - nic nevytrhuji, ale jak to je, tak to i předkládám! Nikdo není bez hříchu, ale opravdoví věřící své hříchy vyznávají a opouštějí! Takže nejsou hříšníci, a zůstávajíce v Kristu nehřeší, to je jejich skutečný stav. Modli se, ať ti to dá Bůh (ne "Panna Maria") pochopit... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Středa, 26. srpen 2015 @ 16:44:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ř 4:7: ‚Blahoslavení jsou ti, jejichž nepravosti byly odpuštěny a jejichž hříchy byly přikryty.
Ř 4:8: Blahoslavený je muž, jemuž Pán vůbec nepřipočte hřích.‘


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 10:02:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
...Nikdo není bez hříchu, ale opravdoví věřící své hříchy vyznávají a opouštějí! Takže nejsou hříšníci, a zůstávajíce v Kristu nehřeší, to je jejich skutečný stav.""..


I když své hříchy vyznávají, nejsou bez hříchu - páchají chtěj nechtěj stále další nové hříchy.

Takže pokud nejsi přímo padlý na hlavu, platí logicky toto:   Kdo má hřích, je hříšníkem.




Jen další v řadě, komu tu není vůbec jasná podstata křesťanského  života ve vztahu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pátek, 28. srpen 2015 @ 15:39:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jak jsi nechápavý:
1J 1:7: Jestliže však chodíme v tom světle, jako on je v tom světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
1J 1:8: Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a pravda v nás není.
1J 1:9: Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. 

Jestliže mé hříchy jsou odpouštěny, a já sám jsem OSPRAVEDLNĚN, nemohu být přece hříšník! Jestliže mi Pán hříchy nepočítá, jak se můžu považovat za hříšníka? Jedině že bych byl jako ty, což Bohu díky nejsem!

Na co ti je víra, když jsi pořád hříšník? :-o 


Ž 1:5: Proto ničemové na soudu neobstojí, ani hříšníci v shromáždění spravedlivých.

1J 3:7: Dítky, ať vás nikdo nesvádí. Kdo činí spravedlnost, je spravedlivý, tak jako on je spravedlivý.

Zj 22:11: Kdo ubližuje, ať ještě ubližuje do konce, kdo je špinavý, ať se ještě ušpiní, a kdo je spravedlivý, ať ještě až do konce koná spravedlnost, a kdo je svatý, ať se ještě posvětí.“




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pátek, 28. srpen 2015 @ 15:52:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Neumíš číst? Nebo spíš nemáš žádnou víru, jen pověrečné náboženství? :-o
Ř 4:25 :On byl vydán pro naše provinění a vzkříšen pro naše ospravedlnění. Ř 5:1 :Když jsme tedy byli ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Ř 5:9 :Tím spíše tedy nyní, když jsme byli ospravedlněni jeho krví, budeme skrze něho zachráněni od Božího hněvu.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 09:00:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud nejsi přímo padlý na hlavu, stále logicky platí toto:   Kdo má hřích, je hříšníkem.


Abys byl ze svého dalšího hříchu (který uděláš) i ospravedlněn, musíš způsobeného zla nejdříve litovat, odvrátit se od zlého jednání a činit pokání.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 17:39:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Padlý na hlavu budeš asi ty - jsou-li spravedlivému hříchy odpouštěny, nejsou mu ani počítány, tudíž je to, jako by žádné ani neudělal! Asi jako někdo, kdo dluh, ale věřitel mu to odpustil, tekže onen není není dlužník, přestože dluh má! Stačí?
Já nemusím nejdříve litovat, protože já svých hříchů lituji už předem, jelikož jsou mi odporné, a NESTOJÍM O NĚ! A děkuji Bohu, že mi je milostivě odpouští! Jsi-li hříšník, jak sám sebe nazýváš, tak potom NEJSI SPRAVEDLIVÝ, takže se do Božího království nemůžeš dostat: 1K 6:9: Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pondělí, 31. srpen 2015 @ 17:48:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

1K 6:9: Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu,
1K 6:10: zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
1K 6:11: Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.


Jelikož ty jsi Boží ospravedlnění až dosud nevzal, zůstáváš i nadále hříšníkem! Sám sis zvolil svůj úděl... .-(


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 01. září 2015 @ 10:12:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jenže zde hovořím s člověkem, jehož Pán zjevně při zdravém rozumu zachovati neráčil a který tedy dneska neví, že zítra znovu zhřeší a znovu bude muset z tohoto hříchu učinit pokání, jinak mu odpuštěn nebude.

A tak žije v mylné víře, že už dneska mu Bůh jeho zítřejší hřích už jaksi dopředu odpustil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 01. září 2015 @ 15:22:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Evidentně zde hovořím s člověkem, který ještě nepřijal milost Ježíše Krista, a proto nerozumí, i když jméno Spasitele zná! Jenže ne každý, kdo říká Kristu "Pane, Pane",  vejde do Božího království! Oko je jako mlýn, který mele naprázdno - je slyšet hluk, ale nic nepadá, kromě plev!Nechápe, protože nezná Písmo, ani Boží moc: 
Ř 6:17: Díky Bohu, že jste sice byli otroky hříchu, ale stali jste se ze srdce poslušnými vzoru učení, jemuž jste byli svěřeni.

Ř 6:18: Byli jste osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti.

Ř 6:11: Tak i vy se považujte za mrtvé hříchu, ale za živé Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Ř 6:14: Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, ale pod milostí.  
 


Oko je dosud hříšník, proto hřích nad ním dosud panuje, a on je v jeho moci... :-(
 






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 01. září 2015 @ 15:32:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

"A tak žije v mylné víře, že už dneska mu Bůh jeho zítřejší hřích už jaksi dopředu odpustil." Žiji v naprosté jistotě, že mi Bůh moje hříchy odpustí, protože já mu je vyznám:
1J 2:1: Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.

1J 2:2: On je smírčí obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.
1J 1:9: Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 02. září 2015 @ 11:22:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti."...


Slovo "jestliže" je vyjádřením podmínky: podmínky pokání, potřebného k odpuštění hříchů.

Nic jiného jsem netvrdil.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Středa, 02. září 2015 @ 15:57:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ty tvrdíš, že jsi hříšník, a jsi jím! Netvrď ale, že jsou všichni hříšníci, protože ti, kteří přijali hojnost milosti a dar spravedlnosti, jsou spravedliví! Evidentně jsi dosud nepohřbil toho svého starého člověka:
Ř 6:3: Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt?
Ř 6:4: Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
Ř 6:5: Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými tím, že jsme mu byli podobni ve smrti, jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání.
Ř 6:6: A víme, že náš starý člověk byl spolu s ním ukřižován, aby tělo hříchu bylo zbaveno sil a my už hříchu neotročili.
Ř 6:7: Vždyť ten, kdo zemřel, je zproštěn hříchu.
Zdá se, že tvůj křest, který byl nejspíš pouhým pokropením, tě nedokázal úplně pohřbít, takže ten tvůj starý člověk pořád vylézá - kdybys byl opravdu nové stvoření, věděl bys, že jsi od hříchu ospravedlněn (tak v Ř 6,7 doslova):
Ř 6:7: vždyť ten, kdo umřel, je od hříchu ospravedlněn (Ho gar apothanón dedikaiótai apo tés hamartias.) 


Změň myšlení, a přijmi dar spravedlnosti (Ř 5:17), ať je zas o jednoho hříšníka míň... :-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Středa, 02. září 2015 @ 16:07:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Změna myšlení je totiž správným překladem výrazu pokání (metanoia), které tak rád používáš, ačkoliv mu zcela zřejmě vůbec nerozumíš... :-(


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 04. září 2015 @ 09:31:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Netvrď ale, že jsou všichni hříšníci, protože ti, kteří přijali hojnost milosti a dar spravedlnosti, jsou spravedliví! "...


I spravedliví jsou stejně i tak hříšníky:

V Písmu je napsáno, že i spravedlivý zhřeší sedmkrát za den!

Číslo sedm pak v biblickém smyslu vyjadřuje plnost - v tomto případě plnost lidské hříšnosti.

Spravedliví je liší od těch druhých pouze v tom, že ze svých hříchů konají pokání. Když padnou, nezůstanou ležet.
Že hřích nemají v oblibě, že proti své hříšnosti bojují.
Padají a znovu vstávají.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je sv (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pátek, 04. září 2015 @ 18:43:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Samozřejmě, že spravedlivý občas zhřeší, ale není mu to počítáno, takže zůstává spravedlivým!

A i hříšník občas udělá něco dobrého, a přece zůstává hříšníkem!

Jsi hrozně natvrdlý, a nechápavý, protože nejsi v Boží milosti, jen v náboženském duchu, který tě klame, a zavádí...



Mt 7:14: Jak těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků j (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 05. září 2015 @ 08:25:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Samozřejmě, že spravedlivý občas zhřeší, ale není mu to počítáno, takže zůstává spravedlivým! "...


A na to jsi přišel sám, bez cizí pomoci?

Dolož takové tvrzení z Písma!

Každý člověk bez výjimky bude na Kristově soudné stolici souzen za to, co udělal dobrého i zlého.

I hříšník dělá některé věci spravedlivě a také spravedlivý zhřeší.



Všichni jsme hříšníci, lišíme se jen v závažnosti námi páchaných hříchů - ve velikosti námi způsobovaného zla
.



Řekneme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.

Vyznáváme-li však své hříchy, Bůh je věrný a spravedlivý, aby nám odpustil hříchy a očistil nás od veškeré nepravosti.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Neděle, 06. září 2015 @ 15:39:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Oko, mám pro tebe evangelium. Nevím, jestli si ho už slyšel :

  • Ježíš jim odpověděl: „Amen, amen, pravím vám, že každý, kdo hřeší (bez ohledu na závažnost hříchů) je otrokem hříchu.
  • 35Otrok nezůstává v domě navždy; navždy zůstává syn.
  • 36Když vás Syn osvobodí, budete skutečně svobodni (od hříchů)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hř (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 07. září 2015 @ 09:12:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pokud ti zbyly ještě nějaké zbytky zdravého rozumu, tak je nyní použij:  Jak nás Syn osvobodí, jestliže neučiníme pokání ze svých hříchů? Jestliže nepadneme na kolena jako ten celník v chrámu?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Círke (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 07. září 2015 @ 15:30:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Oko, proč ten zuřivý výpad ?  Tvoje zbytky zdravého rozumu jsou ještě dost značné ?
Jak nás Syn osvobodí, jestliže neučiníme pokání ze svých hříchů? Jestliže nepadneme na kolena jako ten celník v chrámu?A to snad někdo (třeba já) někde zpochybňuje ? O tom nic nevím.
Podstatou sdělení Ježíše, jeho evangelia, je toto :
Každý hříšník je otrokem hříchu.  A otrok, hříšník, nebude s Bohem, v jeho příbytcích, navěky.Z otroctví, ze stavu hříšníka je nutné (a je možné) osvobození.Pokud tedy máš o sobě vědomí, že jsi hříšník (jak zde o sobě píšeš), jsi zároveň také otrok, který nebude s Bohem přebývat na věky.Ale Ježíš má moc člověka ze stavu "hříšníka" osvobodit a učinit svobodným od hříchů, takže člověk po jeho osvobození už není hříšníkem, ale ospravedlněným, očištěným, novým člověkem.Tvá otázka:Jak nás Syn osvobodí, jestliže neučiníme pokání ze svých hříchů? Jestliže nepadneme na kolena jako ten celník v chrámu?je správná.Ano, takto vás Syn osvobodí, podobně jako vysvobodil nás, když jsme učinili pokání ze svých hříchů a vyznali Ježíše svým Pánem. Toto byste puzením Ducha svatého měli udělat. Jestli jste hříšníci jak o sobě svědčíte, ještě vás Syn neosvobodil, evidentně jste to ještě neudělali. (při křtu nebo dokonce před křtem se to také ve vašem případě ani nedá)






]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Círke (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 07. září 2015 @ 20:01:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Oko, proč ten zuřivý výpad ?  Tvoje zbytky zdravého rozumu jsou ještě dost značné ?

Jak nás Syn osvobodí, jestliže neučiníme pokání ze svých hříchů? Jestliže nepadneme na kolena jako ten celník v chrámu?

A to snad někdo (třeba já) někde zpochybňuje ? O tom nic nevím.


Podstatou sdělení Ježíše, jeho evangelia, je toto :

Každý hříšník je otrokem hříchu.  A otrok, hříšník, nebude s Bohem, v jeho příbytcích, navěky.  Z otroctví, ze stavu hříšníka je nutné (a je možné) osvobození.  Pokud tedy máš o sobě vědomí, že jsi hříšník (jak zde o sobě píšeš), jsi zároveň také otrok, který nebude s Bohem přebývat na věky.  Ale Ježíš má moc člověka ze stavu "hříšníka" osvobodit a učinit svobodným od hříchů, takže člověk po jeho osvobození už není hříšníkem, ale ospravedlněným, očištěným, novým člověkem.

Tvá otázka:Jak nás Syn osvobodí, jestliže neučiníme pokání ze svých hříchů? Jestliže nepadneme na kolena jako ten celník v chrámu? je správná.
Ano, takto vás Syn osvobodí, podobně jako vysvobodil nás, když jsme učinili pokání ze svých hříchů a vyznali Ježíše svým Pánem. Toto byste puzením Ducha svatého měli udělat. Jestli jste hříšníci jak o sobě svědčíte, ještě vás Syn neosvobodil, evidentně jste to ještě neudělali. (při křtu nebo dokonce před křtem se to také ve vašem případě ani udělat nedá)



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: C (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 08. září 2015 @ 08:59:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ujišťuji tě, že v mém případě se nejedná o žádný "výpad", natož tak ještě zuřivý.

Jen prosté konstatování skutečnosti o kolapsu zdravého rozumu.



Celník v chrámě byl hříšníkem, kterého pro jeho pokání Bůh ospravedlnil (odpustil mu hříchy). Pro tento okamžik byl tento hříšník bez hříchů.

Ale opravdu si snad myslíš, že  jako konkrétní osoba přestal být hříšníkem už navždycky?  Že další dny a další roky už neupadl do žádného dalšího hříchu?
Že nadále už postoj pokání a odvrácení se od svých hříchů nepotřeboval?


V tomto zidealizovaném pohledu na jednou ospravedlněného hříšníka spatřuji Achilovu patu všech vašich virtuálních náboženství, plných představ a herezí.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 08. září 2015 @ 15:05:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

1J 5:18: Víme, že kdo je narozen z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká. Myslíš, že apoštol Jan lže? Nebo ses dosud z Boha nenarodil, protože nemáš skutečnou víru, jen náboženství?  
J 3:5: Ježíš odpověděl: Vpravdě, vpravdě ti pravím: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejíti do království Božího.
J 3:6: Co se narodilo z těla, je tělo, co se narodilo z Ducha, je duch.
J 3:7: Nediv se, že jsem ti řekl: »Musíte se naroditi shůry«.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 09:13:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jen zde cituješ slova, o jejichž pravém významu nemáš ani ponětí.


Apoštol Jan zde vůbec nehovoří o tom, že by znovuzrozený křesťan snad dokázal úplně žít bez hříchu.
Hovoří o vnitřním postoji křesťana, žijícího správně svou víru.
Křesťan spoléhá na Pána, je střízlivý ve svém uvažování i v životě a vědom si tedy i svých slabostí a své hříšnosti. Proto se ze hříchů i nadále očišťuje pokáním (nedokáže zcela nehřešit), ale protože žije ve světle Kristovy lásky, jeho hříchy nejsou tak závažné, aby mu způsobily duchovní smrt.
Křesťan tedy po vzoru apoštola Pavla raději své tělo tuží a podrobuje do služby (postem a modlitbami, cíleným sebezáporem) - aby snad když káže druhým, sám nebyl nakonec vyřazen z mesiášské hostiny do tmy - protože na sobě nemá svatebního šatu (posvěcující milosti bez stavu hříchu ke smrti).

Křesťan tedy žije ve stavu milosti posvěcující, bez hříchu ke smrti.
O této skutečnosti hovoří apoštol doopravdy.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 09. září 2015 @ 09:33:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jen zopakuji, co jsem psal výše:
Každý hříšník je otrokem hříchu.  A otrok, hříšník, nebude s Bohem, v jeho příbytcích, navěky.  Z otroctví, ze stavu hříšníka je nutné (a je možné) osvobození.  Pokud tedy máš o sobě vědomí, že jsi hříšník (jak zde o sobě píšeš), jsi zároveň také otrok, který nebude s Bohem přebývat na věky.  Ale Ježíš má moc člověka ze stavu "hříšníka" osvobodit a učinit svobodným od hříchů, takže člověk po jeho osvobození už není hříšníkem, ale ospravedlněným, očištěným, novým člověkem.
Prober si to sám se sebou, co  to znamená a co z toho vyplývá.Jen je dobré si jako první krok uvědomit , že psát o církví hříšníků je biblický nesmysl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 09. září 2015 @ 10:24:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
(1 J 5,16-18)
Kdyby někdo viděl svého bratra, jak hřeší hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život, totiž těm, kdo nehřeší k smrti. Je hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za ten.
Každá nepravost je hřích, ale je hřích, který není k smrti.
Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nehřeší; ten, kdo je narozen z Boha, zachovává sám sebe a ten zlý se ho nedotýká.



Všichni jsme hříšníci. Jen někteří z vás si tuto skutečnost nepřipouštějí - ale obelhávají přitom především sami sebe.

Když se člověk dopustí hříchu, ale víra mu zůstane, má návrat k Bohu daleko snadnější. A křesťan trvale žijící s Kristem také občas zhřeší, ale nikoli tak snadno až hříchem ke smrti - jsou to většinou jen hříchy všední, které samy o sobě nejsou ještě k duchovní smrti člověka bez Boha. Neztrácíme tedy v případě lehkých hříchů posvěcující milost ze společenství s Kristem.






..."...  psát o církví hříšníků je biblický nesmysl."...

(Mt 9,12-13)
Ježíš to však uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní.
Jděte a naučte se, co znamená: 'Milosrdenství chci, a ne oběť.' Nepřišel jsem totiž volat spravedlivé, ale hříšné k pokání."



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 09. září 2015 @ 12:23:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Všichni jsme hříšníci.
Když vy všichni jste hříšníci, jste otroky hříchu.  A otrok, hříšník, nebude s Bohem, v jeho příbytcích, navěky.
Pokud si myslíš, že všichni na světě bez výjimky jsou hříšníci, pleteš se.
Kromě vás, kteří jste pořád hříšníci, jsou i takoví :
"A takoví (hříšníci) jste někteří byli, ale jste omyti, jste posvěceni a jste ospravedlněni jménem Pána Ježíše Krista a Duchem našeho Boha."
"I vy jste byli mrtví ve svých vinách a hříších, jimž jste se kdysi věnovali podle způsobu tohoto světa, pod vlivem onoho ducha, který mocně ovládá ovzduší a který nyní působí v neposlušných lidech. My všichni jsme kdysi spolu s nimi podléhali svým tělesným žádostem. Plnili jsme přání těla a mysli, a tak jsme svou přirozeností byli odsouzeni k Božímu hněvu stejně jako ostatní."
"Ano, byli jste služebníci hříchu, ale díky Bohu, že jste celým srdcem uposlechli to učení, do něhož jste byli uvedeni. Tak jste byli osvobozeni od hříchu a stali se služebníky spravedlnosti."




Ježíš to však uslyšel a řekl jim: "Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jistě. Jenže Ježíš není žádný lékař - fušér, který léčí, ale pacienti jsou pořád nemocní, jak to  vykresluješ tady ty.A církev dle Písem není společenstvím léčících se, ale pořád nevyléčených, ale společenstvím vyléčených, osvobozených od hříchu, omytých, posvěcených, ospravedlněných, nových stvoření v Kristu Ježíši.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 09:46:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Opravdu si myslíš, že ti nemocní, které Ježíš uzdravil, už nikdy více neonemocněli třeba ani chřipkou?




Jestliže křesťané už nejsou hříšníky, k čemu je jim ještě potřeba pokání?

Vždyť už přece podle tebe není nadále co odpouštět!


Však křesťanské učení tvrdí opak:

(Mt 3,8)
:Vydávejte tedy ovoce svědčící o pokání.

(2 Kor 7,10)
Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt.

(2 Pt 3,9)
Pán neotálí s naplněním svého zaslíbení, jak si někteří myslí, nýbrž je k vám shovívavý, nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání.

(2 Tim 2,24-26)
Pánův otrok se nemá hádat, nýbrž být přívětivý ke všem, schopný učit, má být trpělivý   a v tichosti kárat odpůrce. Snad jim dá Bůh pokání k poznání pravdy,   a proberou se z Ďáblovy léčky, do které byli od něj chyceni, aby činili jeho vůli ...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 22:25:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jestliže hříšníci po tom, co se stali křesťany, novým stvořením v Kristu, omytým, posvěceným Božím lidem , osvobozeným od hříchu, jsou nadále hříšníky, pak se jedná o podvod.

O virtualitu.
O popření Boží mocí ke spasení člověka.
O popření moci evangelia.
O popření Ježíšova díla spásy.



1. Korintským  1:18   Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.

Římanům  1:16   Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.

2. Korintským  5:17   Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré, pominulo, hle, je tu nové!

Římanům  6:11   Tak i vy počítejte s tím, že jste mrtvi hříchu, ale živi Bohu v Kristu Ježíši.

Římanům  8:1
  Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši, neboť zákon Ducha, který vede k životu v Kristu
                      Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 22:41:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ježíš není žádný bezmocný lékař fušér, který léčí lidi z hříchu a vyléčit nemůže.


Ty verše z Bible, které uvádíš pod nádpisem
Však křesťanské učení tvrdí opak:

mají jiný význam než jim podsouváš


(Mt 3,8)
:Vydávejte tedy ovoce svědčící o pokání.

a další verše

Vůbec neznamenají, že člověk, který prožil skutečné pokání, byl jednou osvícen a okusil nebeského daru, kdo se stal účastníkem Ducha svatého a zakusil pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, zůstává pořád hříšníkem.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina (k.bylina@seznam.cz) v Pátek, 11. září 2015 @ 14:52:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stando, pokud Tě ty verše oslovují a myslíš, že jsou pro Tebe, pak jsi skutečně ještě hříšník a měl bys už konečně činit pokání z nevěry v evangelium Ježíše Krista a stát se přijetím daru darované spravedlnosti spravedlivým(který občas zhřeší, ale jeho víra trvá dál a vede ho k pokání a je tudíž stále spravedlivý) Spravedlivým se totiž člověk nestává dokonalostí skutků, ale vírou Ježíše Krista. Na rozdíl od hříšníka, který Ježíši nevěří a zůstává trvale ve svém hříchu a vůbec mu to nevadí.

Ty verše jsou totiž o hříšnících a k hříšníkům. Jejich vybrání a způsob použití svědčí o tom, že jsou o Tobě a tudíž jsi ještě hříšník. Pak tedy ale nikoho nepřesvědčuj, že jsi křesťan.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 19. září 2015 @ 11:01:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..." a stát se přijetím daru darované spravedlnosti spravedlivým  (který občas zhřeší,"...


Pokud tvrdíš, že v okamžiku, kdy hřešíš, jsi stále spravedlivý, jedná se o logický nesmysl - o protimluv.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Středa, 09. září 2015 @ 19:38:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Já jen vidím, že ty jsi se dosud shůry nenarodil, nemáš totiž ještě tu novou, božskou přirozenost, nejsi jí účasten:


2P 1:3: Jeho božská moc nám darovala všechno, čeho je třeba k životu a zbožnosti skrze poznání toho, který nás povolal vlastní slávou a mocí.

2P 1:4: Tím nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste se skrze ně stali účastníky božské přirozenosti a unikli zkáze, která je ve světě v žádostivosti.



Tvoje víra je vírou Nikodémovou, vírou náboženskou, která do Božího království nevede! Udělej s tím něco, dokud máš čas...

Jak se narodit shůry?



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšní (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 17:28:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ovce, ač špinavá, je pořád ovce.
Prase, ač vykoupáno, je pořád prase.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je sv (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Pátek, 04. září 2015 @ 18:51:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Nevidíš, slepče, že samo Písmo říká, že jsme byli hříšníci, ale už jimi nejsme? :-o


Ř 5:8: Bůh však ukazuje svou lásku k nám tím, že Kristus zemřel za nás [v pravý čas], když jsme byli ještě hříšníci.

Ř 5:9: Mnohem spíše tedy budeme nyní, poněvadž jsme ospravedlněni jeho krví, uchováni skrze něho od hněvu (Božího).


Stačí? :-)






]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rudinec v Úterý, 25. srpen 2015 @ 12:00:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katolicizmus je  najsofistickejší diablov podvod v doterajšej histórii. 



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 25. srpen 2015 @ 14:34:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kdyby ses alespoň trochu namáhal seznámit se s historií církve, trklo by tě, že už v prvním století si sama církev začala říkat "katolická", to zn. církev všeobecná, církev pro všechny lidi.


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Mikael v Úterý, 25. srpen 2015 @ 16:11:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Jenže ty nejsi katolík, ale římský katolík!! Tzn. papeženec, ne přímo kristovec... :-(


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:21:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
I katolík v Římě je stále katolíkem obléknutým ve křtu do krista - tzn. kristovcem..

I když to evidentně někteří pořád nemůžete strávit.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mikim v Středa, 26. srpen 2015 @ 14:31:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Katolík, který je pokropený v Římě třeba i samotným papežem je na 99% neobrácený, nikdy nepřijal Krista a Jeho Pravdu, max. přijal jen Pannu Marii, růženec a tradici, není tudíž obléknutý do Krista ani omylem, takže kdoví do koho je obléknutý (...když ne do satana)...A takových je plný Vatikán...


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 01:04:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
CÍRKEV HŘÍŠNÍKŮ NEEXISTUJE !!!



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 26. srpen 2015 @ 09:23:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Lépe bych tu vaši virtuální církev ve vašem virtuálním světě ani popsat nedovedl.

Díky.


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Středa, 26. srpen 2015 @ 22:15:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty jsi psal v článku o naší církvi?


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 10:05:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nikoliv, to jsem jen komentoval tvé osobní přesvědčení o té vaší Brněnské církvi.  " CÍRKEV HŘÍŠNÍKŮ NEEXISTUJE !!!




Ta naše církev je zase pro změnu  církví hříšníků činících pokání.


]


Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 26. srpen 2015 @ 16:26:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Také to tak vidím Willy.

Ta "církev" hříšníků, o které mluví oko, církví není.  I když si myslí, že je.


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 12:29:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pánové, kde je ta církev bez hříšníků? Já takovou neznám a nikdy neviděl. Neexistuje opravdu jen ve vašem virtuálním světě? V každé církvi jsou lidé, kteří více nebo méně hřeší. Bojují třeba s hříchem a někdy vítězí  a jindy prohrávají. Vy už jen vítězíte? Vy už nehřešíte? Proč lžete  a klamete???? V tomto těle neustále bojujeme s tím, co je hřích a co není dobré. Důležité je, pokud si hřích uvědomujeme. Horší je stav, když hřešíme a vůbec si to neuvědomujeme, protože máme vygumované svědomí.Svatost církve je dána pouze Ježíšem bez našich zásluh a díky tomu, ačkoliv jsme hříšníci a bohužel ujíždíme , přesto Ježíšova milost platí i pro každého, kdo činí pokání a uvědomuje si to, co dává Ježíš- milost.


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:17:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Františku,
když hříšník pozná svou hříšnost, je Duchem svatým usvědčen a činí pokání, přijme Ježíše za svého Pána, přijme jeho vykoupení, je ospravedlněn a očištěn ze svých hříchů, posvěcen Duchem svatým  -  tak co z něho je ? Opět hříšník ?


To jsi ještě nepoznal a nepochopil Ježíšovo evangelium o spasení.

Zkus v apoštolských listech najít někde slovní obrat "církev hříšníků".  Najdeš církev svatých, vyvolených, posvěcených,...  ale nikoliv církev hříšníků.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:32:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale vždyť li lidé, kteří jsou věřící, zase se tak mnoho nezměnili. Dál vedou války ( viz. Američtí politici a jiní), páchají zla. A svědomí? Žádné, vygumované. My jsme přece svatí a nehřešíme. Tohle jsou ti svatí ? Ti vyvolení ?? Proč si namlouváte svatost a žádnou nemáte? Copak svatí válčí a chovají se tak špatně, jak se chovají? A co je to svatost? Kdo je svatý nehřešící a dokonalý? Takového neznám.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:55:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

To se ptáš těch Amíků ?

A co je to svatost ? Čti Písmo a pros Ducha svatého, aby ti to zjevil.
Protože bez svatosti nikdo nespatří Pána.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 15:04:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pýcha a pýcha, sebejistota vlastní dokonalosti, není svatost, ale přetvářka. Takže Ty jsi ten svatý?? Dokonalý a bez chyb? To Ti zjevilo Písmo a duch? A byl to opravdu Pán Ježíš, co Ti to zjevil či jiný duch nebo magie??


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 15:19:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Františku, nevím, proč na mě útočíš.
Jde o tvou svatost, bez které nespatříš Pána.
Jestli ti tedy o to spatření Pána vůbec jde.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 16:26:53 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pýcha a pýcha, sebejistota vlastní dokonalosti, není svatost, ale přetvářka.

Františku, být svatý neznamená být dokonalý a nevím o nikom z nás, kdo by to tu tvrdil. Apoštol Pavel nazval povolanými svatými věřící v Krista v Korintu, kteří byli tělesní a do dokonalosti měli hóóódně hodně daleko. Být svatý znamená, že někdo svatý žije ve mně, místo mě a já mám Jeho život a žiji tímto životem - božským věčným pro Boha a ne svým vlastním přirozeným lidským pro sebe. 

Takže ne pýcha, nýbrž pokora, pokoření se pod mocnou ruku Boží a spoléhání se na Boží milost; ne sebejistota, ale jistota spasení a radost ze spasení Boží milostí, kterou bych nazval pracovně Ježíšejistota; ne sebevědomí, ale Ježíševědomí; ne vlastní dokonalost, ale Jeho dokonalost; ne moje spravedlnost, ale Pán Ježíš Kristus jako moje spravedlnost; ne přetvářka, ale skutečnost Krista v mém životě podle Pavlova slova Galatským: už nežiji já, ale Kristus žije ve mně a já žiji ve víře v Syna Božího, který pracuje na mé proměně, na proměně mé duše a já s Ním rád spolupracuji, vědom mé slabosti, hříšné přirozenosti a neschopnosti sám o sobě splnit Boží požadavky a zachovávat Boží přikázání.

Tož tak.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 09:28:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A nenapsal jsem já v článku nahoře, že svatí nejsme sami ze sebe, ani kvůli svému jednání, ale svatí jsme kvůli tomu, kdo se nás ujal?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy (stanislav.velicky@seznam.cz) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 14:27:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Napsal, Stando, ale On se nás jenom neujal, On v nás žije. Svatý znamená oddělený Bohem a pro Boha jako Boží vlastnictví. Svým životem jsme svatí jedině tehdy,, když nežijeme my, ale žije v nás a skrze nás On - Pán Ježíš Kristus. Když jsme a chodíme podle těla svým vlastním přirozeným životem, není to Bohu ani nám k ničemu. A když v nás a skrze nás nežije Kristus, nejsme svatí vůbec, jsme stále staré stvoření, které bylo ukřižováno s Pánem Ježíšem na kříži Golgoty, a je-li tomu tak, pak jsme Boží milost k záchraně buď nepřijali vůbec anebo nadarmo. Staré stvoření není a nemůže být svaté; svaté je jen nové stvoření, které je cele v Kristu a Kristus je v novém stvoření vším. Tož tak. 


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 12:04:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, když od narození slepý se ptá na barvy; to je tvůj problém...Proč např. NEZAŘVEŠ k BOHU, ať se ti dá poznat? Protože v Boha Zjevení nevěříš!!! Ty tvé baaly a aštarty ti to brání. Pojídáš Krista na Nebesích..
Kněz ti dává do úst tvé odsoudění! Doba kněží již není...Oko jseš pohanem zbudovaným na základu tradice mocenských potentátů Římského imperia na železo/hlinených prstech (Daniel 2.kapitola ). l
Věřit znamená spolehnout se! Ten magor, co otočil to letadlo k zemi (Barcelona-Alpy...) je celkem jako František z Argentíny.









Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:50:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ty svatý vyvolený a bezhříšný proč považuješ papeže Františka za magora? To mi připomíná jednu fanatickou zkušenost. Stačilo, abych v jednom  shromáždění se zastal papeže Františka, že měl moc hezké kázání k mladým lidem o Pánu Ježíši, a bylo zlé. Je to šelma, jak mohu vůbec se takto vyjadřovat?  Tohle je zlý fanatismus a náboženská válka a nenávist.  Tady není žádný Ježíš, prostě nic , nic a spíše duch zla. A to považujeme za svatou církev???


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:00:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Písmo svaté ovšem o církvi hovoří dost jinak.
Církev Kristova není církví hříšníků, nýbrž církví posvěcených v Kristu Ježíši, povolaných svatých.
Je církví bývalých, zachráněných hříšníků.
Hříšní ve shromáždění spravedlivých neobstojí.



Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 14:38:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, Bůh se na nás díky oběti Pána Ježíše dívá jako na zachráněné hříšníky. Ale ten zachráněný hříšník už dál nehřeší? Stačí tady sledovat názory těchto zachráněných hříšníků a je z toho dobře poznat, že hřeší dál. Co se změnilo? Znám lidi, kteří se chlubí tím, jak jsou věřící a Ježíšovi, ale podle chování to zase není tak výrazně znát. Každý někdy opět učiní něco, co není dobré. Proč máme takovou pýchu, že si myslíme, jak jsme dokonalí???!!!


]


Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 27. srpen 2015 @ 15:13:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)



Ano, Bůh se na nás díky oběti Pána Ježíše dívá jako na zachráněné hříšníky.

Otázka je, koho myslíš tím "nás", kdo je tím zachráněným hřišníkem. Od toho také záleží, jestli se něco změnilo či nikoliv



Proč máme takovou pýchu, že si myslíme, jak jsme dokonalí???!!!


To nevím, proč to tak máte.


]


Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 28. srpen 2015 @ 09:26:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Proč máme takovou pýchu, že si myslíme, jak jsme dokonalí???!!!


To nevím, proč to tak máte.
"...


Typické jednání fanatického sektáře. Jako podle šablony.
Udělat ze sebe nechápavého pitomce a "vrátit" argument proti sobě na druhou stranu.

Škoda s takovým ztrácet čas!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 28. srpen 2015 @ 10:37:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Oko, proč mi nadáváš ?


Nepatřím do množiny těch, kam asi patří František, a ptá se :
.."Proč máme takovou pýchu, že si myslíme, jak jsme dokonalí???!!!

Nemám takovou pýchu, že bych si myslel, že jsem dokonalý.
Proč ji má František, to opravdu nevím.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 10:56:28 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Běžný způsob manipulace: Pokud něco žijí a jsou v tom kovaní, myslí si omylem, že všichni musí nutně žít to, co žijí oni sami a tak to i předpokládají a tedy i píší o druhých. Psát o druhých a vnucovat jim omylem vlastní myšlení a život je běžná taktika, společná jak Františkovi, tak Oku, Noname, Myslivci a mnoha dalším. Je to pro ně jednodušší než aby napsali něco o sobě.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 28. srpen 2015 @ 12:44:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A podle toho co žiješ ty Cizinče, a podle šablony života tvého vlastního, kterou zde jiným vnucuješ, kterou zde manipuluješ, když zde po tolik dlouhých let mlátíš prázdnou slámu, budeš asi pěkný osel! Uvědom si velmi rychle ty věčný jájájisto, že jsi to v prvé řadě TY, co zde něco někomu něco dlouhodobě vnucuje, a to něco je to tvoje namistrované ego, na které ti každý z vysoka kašle. Snažíš se zde o podivnou pseudoevangelizaci zarytého katolíka, a přitom egoismus a povýšenectví ze tvých slov přímo čiší. 
A to je ta tvoje životní šablona kterou žiješ, a kterou jiným vnucuješ!


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 13:29:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  A jejej. Myslivec se probral. 

  Díky za praktickou ukázku toho, o čem jsem psal.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 28. srpen 2015 @ 22:56:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky samolibče za tvou ukázkovou kreténskou odpověď! Víc od tebe čekat nelze, ty "pokorný" křesťane s egem nafouknutým jako vzducholoď. :-)))


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 28. srpen 2015 @ 14:02:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

No, dá se to dost zřetelně pozorovat.
Ale asi jim nic jiného nezbývá, "musí" nějak uhájit a legitimizovat své "křesťanství", tak to tak musí dělat.

Protože oko se nikdy nerozhodl vydat život Ježíši, nemá, nezažil  žádné své počáteční rozhodnutí či předsevzetí
(polití vodou nebylo jeho rozhodnutí), musí ten fakt rozmělnit a zamlžit do pořád nového "rozhodování každou vteřinu".
A prezentovat to jako že to tak má a musí mít každý.


Že nikdy neprožil žádnou změnu, žádný Boží zásah, jasné obrácení k Bohu, nezakusil nový život, musí vymýšlet teorie o "církví hříšníků a její svatosti".

A aby ta obhajoba římského nekřesťanství byla dokonalá, musí všechny, kteří poznali Boha podle svědectví Písma a mají to svědectví v sobě, zesměšňovat, nálepkovat všelijakými invektivami a usilovně všechny strkat do jednoho pytle. 




]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 28. srpen 2015 @ 19:08:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
No, dá se to dost zřetelně pozorovat.

  Myslím, že ty postoje zřejmě z osobní zkušenosti vedle hezky vyjádřil jeden z lidí, co takto píší: "mnoho lidí rádo používá všichni ale myslí tím hlavně sebe nebo jen skupinu lidí kolem sebe."

  Mě psal, že takové rozhodnutí udělal, ale nikdy o něm nic nenapsal, ptal jsem se ho na jeho rozhodnutí mnohokrát, kdy, jak a proč se rozhodl.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 28. srpen 2015 @ 18:14:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já nemám tu pýchu, jako ti vůdcové sekt typu Hagin, Hill  a jiní  a jiní, kteří lžou věřícím o sobě a o tom, co jim údajně řekl duch. Kteří žvatlají jazyky a ty, co nežvatlají, považují za duchovně méněcenné.

 

Mně děsí tahle moderní víra ve falešné proroky víc než katolictví. A pokud adventisté považují papeže a katolickou církev  za šelmu, domnívám se , že se mýlí.

 

Ta šelma je jinde. Poznáme to, až nás budou ovládat muslimové  a zavedou páteční zákon. Adventisté mají strach z nedělního zákona a díky své vůdkyni, které věří více než Bibli, se zaměřují jen na jednu církev.


Prostě církev  či církve jsou rozklíženy z vně i uvnitř.

 

Velice vážná doba.  

 



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Sobota, 29. srpen 2015 @ 09:11:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nenadávám ti.
Ale přejal jsi způsoby Toníka: udělat ze sebe nechápavého a výtku proti sobě "otočit" zpět na adresáta.



Ale nepleťte si to tady s tenisem.

Tady vůbec nejde o to, kdo vyhraje, ale dojít spolu k nějakým závěrům, výsledkům dskuse.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 29. srpen 2015 @ 11:55:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ale přejal jsi způsoby Toníka: udělat ze sebe nechápavého a výtku proti sobě "otočit" zpět na adresáta.

  Stando, opět jsi splnil tvůj úkol a vymyslel si o mne něco z tvého "pokladu".

  Vedle v diskuzi nick Noname hezky uvádí: "S tím ví každý - si silně fandíš - mnoho lidí rádo používá všichni ale myslí tím hlavně sebe nebo jen skupinu lidí kolem sebe." A uvádí to boldem. Asi ví, o čem píše, protože to sám často předvádí. 

  Zkus se zamyslet, jestli tohle neplatí právě o výroku "Proč máme takovou pýchu, že si myslíme, jak jsme dokonalí???!!!" a jiných podobných vašich výrocích, které ukazují vaše uvažování, nebo uvažování skupiny lidí okolo vás.


Tady vůbec nejde o to, kdo vyhraje, ale dojít spolu k nějakým závěrům, výsledkům dskuse.

  A došel jsi k nějakému závěru po diskuzi pod tvým článkem? Dostal jsi dostatečné odpovědi na tvé otázky? Jestli jsem tě dobře pochopil, ptal ses nás, proč jsme opustili Eucharistii a proč se držíme dále od ŘKC. Nebo ses ptal na něco jiného? 

  Porozuměl jsi tedy tomu, co jsem napsal k tématu tvého článku výše v příspěvku? Je to dostatečná odpověď pro tebe?





]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 30. srpen 2015 @ 09:09:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, i tak ti děkuji, že obsahem svých komentářů zjevuješ takto názorně svoji pokřivenost vidění světa.

Ať je to pro druhé varováním, co s člověkem způsobuje takovýto neuvážený odchod z katolické církve.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 30. srpen 2015 @ 12:15:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Takže k tématu článku už nic nemáš, jen osobní invektivy?


]


Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lu v Čtvrtek, 10. září 2015 @ 14:02:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý Oko, co je to podle tebe "Kristus" ? Já jsem se v ŘKC s fenoménem "Kristus" v mládí nesetkal.
Až když jsem se v jednom malém evangelikálním společenství s Kristem setkal, radostně jsem ho přijal do svého života.



Re: Církev hříšníků je svatá. (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Krispus (ryba@iol.cz) v Středa, 16. září 2015 @ 21:08:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Církev Boží není "církví hříšníků". To by se možná nějaká našla podle jména.Ef. 5:  25 - 27 "  Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval, 26  aby ji posvětil a očistil křtem vody a slovem;
27  tak si on sám připravil církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného, aby byla svatá a bezúhonná"



Okova propast stale hlubsi... (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: brusle7 (brusle7@seznam.cz) v Neděle, 20. září 2015 @ 16:09:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Co si to, Oko, dovolujes, nařknout druhe, ze opustili Krista?

Jsi soudce sveta a vsech okolo?

Je mi Te moc lito, jak hluboko klesas ve sve domyslivosti a osouzovani , stale nize a hloubeji do propasti...

Boze, smiluj se...





Stránka vygenerována za: 4.26 sekundy