Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alžběta.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 10, článků celkem: 15083, komentáře < 7 dní: 543, komentářů celkem: 314192, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 75 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Melissokomos
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 724 426
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Život víry: Kdo by se nebál Božího soudu?
Vloženo Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 00:06:12 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Frantisek100

Když Pán Ježíš v Matoušovi hovoří  o konečném soudu, mluví otevřeně a tak, aby to každý pochopil.

 

Mat 25/31-46  Přečtěte si a zamyslete se se  mnou!

 

Když nad tím přemýšlím, tak si uvědomuji, že Pán Ježíš, který znal dobře lidskou psychiku, zde použil ke konci  i prvek strachu o naše já. A kdo by se sám o sebe nebál a nestrachoval.



     Tehdejší Židé měli určité představy i o pekle a zatracení. Proto se asi snažili tak houževnatě dodržovat Zákon, aby mohli být zachráněni skrze vlastní skutky. Pán Ježíš zná jejich myšlení, a proto využívá jejich představy. On totiž strach ze smrti a zatracení vede často člověka k jednání, které by jindy nečinil. A tak i dnešní čtenář, pokud se nezamyslí se nad Ježíšovými  slovy, může nabýt dojmu, že je dobré dělat dobré skutky hlavně proto, abychom neskončili v pekle. Může docházet k účelovému jednání, kdy pomáháme těm, které Pán Ježíš uvádí, ale neděláme to  z lásky, ale ze sebelásky. Proč? Když nepomůžeme, skončíme jako ti po levici. Pokud přistoupíme na takové pojetí  a takto to budeme chápat, pak bohužel jsme Pána Ježíše nepochopili.

 

A proto se ještě zamysleme!!

 

Všimněme si, co říkají ti po pravici, když se dozví, že budou zachráněni?

 

"Nevzpomínáme si...."

 

Na co si nevzpomínají? Na to, kdy, kde  a komu pomohli.

 

A vidíme zde   do jejich srdce. Oni si vůbec neuvědomovali dobro, které konali. Oni si nedělali seznam svých dobrých skutků. Oni mají v srdci lásku. Oni si prostě uvědomují, že někdo potřebuje pomoc a pomohou, protože si uvědomují, jak by jim bylo  na jeho místě. Jdou stranou předsudky i nenávisti. Druhý potřebuje pomoc a tak mu pomůžeme. Nezištně jako ten Samaritán, který mohl klidně mít předsudky a nechat toho ubohého bez pomoci. Neudělal to a Pán Ježíš jeho jednání dává za příklad.   A o těchto skutcích lásky ( nikoliv sebelásky) si On sám vede přehled a zná je. Proto je to On, kdo si své věrné do svého království vybírá. On má přehled a vidí do našeho srdce.  On do svého království nepřijímá toho, kdo kalkuluje se svými dobrými skutky, aby si zasloužil  Boží království. To by bylo pohrdání Boží milostí  a  neuvědomění si svého hříšného stavu.

 

A jak to máme udělat, abychom mysleli jako ti po pravici? Co máme udělat pro věčný život a záchranu před peklem ?

 

Potřebujeme nové srdce, které nemyslí jen na sebe? Kde není na prvním místě strach o naše já.

 

Takové srdce může dát jen Pán Ježíš. To je to obřezané srdce, zbavené všeho, co člověku v duchovním životě  škodí. S takovým srdcem budeme u Božího soudu po pravici díky Pánu Ježíši, který za to zaplatil, aby nám skrze Ducha Svatého takové srdce mohl nabídnout a zachránit nás. To je srdce, které si uvědomuje Boží milost, skrze níž jsme zachráněni a v němž vzniká   vděčnost i radost. Na nějakou sobeckou kalkulaci našeho jednání zde již není místo.

 

Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný , kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

 

 


 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kdo by se nebál Božího soudu?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 24 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 00:21:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A věřit neznamená být přesvědčený o existenci Krista!
Věřit znamená žít v Duchu pravdy pravdu, kterou nás Kristus po své cestě vede k životu. Víra je vztah s Kristem v pravdě. A pravdě se vydává svědectví vhod či nevhod!

Nejhorší postoj k pravdě kterou nám přinesl Kristus, lze pozorovat u katolických modloslužebníků. Překroucenou pravdu Krista propagují a šíří pohoršení. Každý skutečný kristovec k tomu nemůže mlčet!



Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 08:25:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jakým způsobem lze v pravdě svědčit? Já to neumím. Být takovým svědkem pravdy je i velká zodpovědnost.


]


Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 09:28:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Umíš to Františku!

Poslední dobou píšeš články v pravdě, a za pomocí pravdy držíš přílišnou emocionalitu a sentimentalitu na uzdě. Díky pravdě může být všechno pěkně vyvážené, a to je vlastně princip krásy. Už sis všiml, že krása bez pravdy je jen plagiát?

Kdo pravdu nezapírá a nepřekrucuje, o tom vydá svědectví samotná pravda. Ty máš evidentně filosofické smýšlení, vydávat svědectví pravdy pro tebe není žádný problém. 


]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: nokia v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 17:15:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ubohý Myslivče, co to zase plácáš? Copak jsi nepochopil, že jsi se diskvalifikoval psát o pravdě, díky svému chování a díky svému slovníku ???Jak smutný je pád, každého, kdo se odvrátí od skutečné Pravdy
Nokia


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 16. prosinec 2014 @ 10:38:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ubohá Jaelo... snad si tu nehraješ na pravověrného křesťana? S kolikátým nickem už? :-)))


]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rastan (rastander@seznam.cz) v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 19:26:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče napsal jsi to hezky. Jenže to je ta svízel, už Pilát se ptal "co je pravda?" Pavel to píše jasně
2 Tesalonickým 2:9  Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými,
10  A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli.
11  A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži,
12  A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.

A tou Pravdou není nikdo jiný než Kristus
Jan 14:6  Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

Jan 8:31  Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32  A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

A pravdu poznáváme skrze Ducha

Jan 14:15  Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.
16  A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
17  Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.

Takže skrze Ducha od Boha poznáváme Pravdu = Krista = Boha, takže pokud jsme neupřímní k Bohu, nečekejme Ducha Pravdy. Je to uzavřený kruh.
rastan


]


Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 09:44:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
R.Bonnke hlásá Krista v Africe a kolik lidí uvěřilo; že jejich bůžci jsou Jahve! Zvěstovat skrze zázračná uzdravení je fajn byznys, kdo dává to "uzdravení"- to je otázka...



Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: fallkniven_f1 v Čtvrtek, 18. prosinec 2014 @ 23:48:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
zdroj k tomu nějaký?


]


Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Pondělí, 15. prosinec 2014 @ 21:02:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý postřeh, to "nevzpomínám si".

Píšeš však Františku "To je to obřezané srdce, zbavené všeho, co člověku v duchovním životě  škodí." Místo "duchovního života" napiš příště jen "života", neboť Kristovo srdce ovlivňuje nejen duchovní život, ale i tělesný se vším všudy. Jinak by to bylo to samé jako tvrdit, že do auta sice leji benzín, ale ono jezdí na sušenky :-)



Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 16. prosinec 2014 @ 09:30:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je to jen jeden z více možných (spíše okrajových) výkladů, ale domnívám se, že je také správný.  Nelze mu v duchu evangelia vytknout žádný rozpor. Mám radost, že František duchovně roste.

(Mt 25,34-40)
Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa.  Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě,  byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘  Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?  Kdy jsme tě spatřili jako cizince a ujali jsme se , nebo nahého a oblékli jsme ?  Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘  Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste učinili.‘

Znamená to taky, že oni spravedliví pohané činící podle svého svědomí dobro bližním, se za pozemského života nikdy osobně  nesetkali s Kristem. Nesetkali se s opravdovým křesťanstvím, nesetkali se s nikým, kdo by jim pravdivě svědčil o Kristu pro ně natolik přijatelným způsobem, aby ho také oni mohli poznat a přijmout.



Znamená to také, že Kristus se ztotožňuje s těmi nejubožejšími na světě,
s hladovějícími, nemocnými, trpícími a opuštěnými - i když oni nejsou třeba vůbec křesťané.

V Kristu jsou všichni takoví skrze své utrpení a strádání také našimi bratry, protože sám Kristus se zde staví na jejich místo.
A nás pokřtěné přece Kristus nazývá svými bratry!

Kdo odmítá bratrství s nemocnými a trpícími ve světě jen proto, že mají třeba jinou víru, nebo že nemají víru žádnou, odmítá tím samotného Krista!


]


Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rastan (rastander@seznam.cz) v Úterý, 16. prosinec 2014 @ 17:21:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Znamená to také, milý oko, že si pleteš pojmy s dojmy. Písmo nás nepustí takto uvažovat.

Židům 10:36  Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37  Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati.
38  Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39  Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.

Židům 11:6  Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.

Matouš 22:10  I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11  Tedy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12  I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13  Tedy řekl král služebníkům: Svížíce ruce jeho i nohy, vezměte ho, a uvrztež jej do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14  Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Zjevení Janovo 3:17  Nebo pravíš: Bohatý jsem, a zbohatl jsem, a žádného nepotřebuji, a nevíš, že jsi bídný, mizerný, a chudý, a slepý, i nahý.
18  Radím tobě, abys sobě koupil ode mne zlata ohněm zprubovaného, abys byl bohatý, a v roucho bílé abys oblečen byl, a neokazovala se hanba nahoty tvé. A očí svých pomaž kollyrium, abys viděl.
19  Já kteréžkoli miluji, kárám a tresci; rozhorliž se tedy, a čiň pokání.
20  Aj, stojímť u dveří, a tluku. Jestližeť by kdo uslyšel hlas můj a otevřel dveře, vejduť k němu, a budu s ním večeřeti, a on se mnou.
21  Kdož zvítězí, dám jemu seděti s sebou na trůnu svém, jako i já zvítězil jsem, a sedím s Otcem svým na trůnu jeho.

Tak nevím, čím se přiodějí ti, kteří Boha nehledají a nic po smrti nečekají. Mohu být "miloušek" a rozdat celý svůj majetek, ale pokud NEPŘIJÍMÁM A NEVĚŘÍM ve spásnou oběť Krista, VŠE JE MARNÉ. Petr napsal "drsné" slova

1 Petrův 4:17  Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu?
18  A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže?
19  A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

Nynější "křesťanství" je "milostivější" než samotný Bůh. Slibuje něco, co absolutně nemá ve své moci.
Zapomínáš oko, že Bůh je Láska, Milosrdenství, Milost, ale také SPRAVEDLNOST.
rastan



]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Středa, 17. prosinec 2014 @ 09:16:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Rastane.
Je vždycky tragické vytrhnout si účelově určité věty z Písma a pak jim přisoudit jiný význam. Vznikne paskvil - jako i v tomto tvém případě.

(Žd 10,25-39)
Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.  Neboť jestliže dobrovolně hřešíme poté, co jsme přijali jasné poznání pravdy, nezůstává již více oběť za hříchy,  nýbrž jakési hrozné očekávání soudu a žár ohně, který bude stravovat odpůrce.  Kdo pohrdl Mojžíšovým zákonem, umírá bez slitování na základě svědectví dvou nebo tří svědků.  Uvažte, oč horšího trestu bude hoden ten, kdo pošlapal Syna Božího, a krev smlouvy, jíž byl posvěcen, měl za nečistou, a Ducha milosti potupil?  Neboť známe toho, kdo řekl: ‚Mně náleží pomsta, já odplatím.‘ A opět: ‚Pán bude soudit svůj lid.‘  Je hrozné upadnout do rukou živého Boha.  Připomínejte si dřívější dny, v nichž jste byli osvíceni a přestáli jste mnohý zápas s utrpením.  Buď jste byli veřejně vystavováni urážkám a soužením, nebo jste se stali společníky těch, s nimiž se takto nakládalo.  Vždyť jste měli soucit s vězni a uloupení svého majetku jste přijali s radostí, vědouce, že máte v nebi vlastnictví lepší a trvalé.  Neodhazujte tedy svou smělou důvěru, která má velikou odplatu.  Je vám totiž třeba vytrvalosti, abyste vykonali Boží vůli a obdrželi zaslíbení.  ‚Neboť ještě velmi, velmi krátký čas, a ten, který má přijít, přijde a nebude otálet;   můj spravedlivý bude žít z víry, ale kdyby ustoupil, nebude v něm mít moje duše zalíbení.‘  My však nejsme ti, kdo ustupují k záhubě, nýbrž jsme lidé víry, abychom zachránili svou duši.


Zde se píše zcela jasně o křesťanech, kteří pochopitelně už održeli dar víry.

Víra je ovšem darem - a to darem zcela nezaslouženým. Bez zásluh člověka. Kdo tento dar víry nedostal, ten nemůže být kvůli tomu ještě nijak znevýhodněn či vyloučen ze spásy.
Bůh přece nikoho nezvýhodňuje a ani nikoho nediskriminuje. Tedy i pohan, žijící podle svého svědomí spravedlivě, se v okamžiku smrti setkává s Kristem, dostává plné poznání (Kor 13,12) svého Spasitele a je jím spasen.


(Ř 2,11-16)
U Boha není přijímání osob.  Ti, kdo bez Zákona zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, skrze Zákon budou souzeni.  Neboť u Boha nejsou spravedliví ti, kdo Zákon slyší, ale ospravedlněni budou ti, kdo jej plní.  Když totiž pohané, kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.  Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,  v den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude podle mého evangelia soudit, co je skryto v lidech.



(Žd 11,1-6) - hovoří pouze o těch z lidí, kteří svůj dar víry už obdrželi a přicházejí ve svém vztahu k Bohu:
Víra jest podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, které nevidíme.  Neboť v ní naši předchůdci dostali svědectví Boží.  Vírou rozumíme, že Božím výrokem byly uspořádány světy, takže to, co vidíme, nevzniklo z viditelného.  Vírou přinesl Ábel Bohu lepší oběť než Kain. Skrze ni se mu dostalo svědectví, že je spravedlivý, když Bůh vydával svědectví při jeho darech, a skrze tu víru ještě mluví, i když zemřel.  Vírou byl Henoch přenesen, aby nespatřil smrt. A nebyl nalezen, protože ho Bůh přenesl, neboť předtím, než byl přenesen, měl svědectví, že se líbil Bohu.  Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rastan (rastander@seznam.cz) v Středa, 17. prosinec 2014 @ 18:12:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko, já jsem možná trouba a nerozumím tomu, ale pojďme si to vysvětlit.

 Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají.

1 Korintským 13:12  Nyní totiž vidíme jako v zrcadle, zastřeně, ale potom tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám tak, jak jsem byl také sám poznán.
13  Nyní pak zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.
 
Nebudu věřit, že nějaký Bůh existuje, nebudu věřit, že nějaký Ježíš Kristus zemřel za hříchy člověka, nebudu věřit, že existuje nějaký posmrtný život, nebudu konat pokání za hříchy, které jsem páchal (a provozuji pořád, protože co mi brání to nedělat?), nebudu věřit na nějaký ráj atd. Ale budu žít slušně (v pohanském pojetí) nechlastám, nelezu za ženskýma, nekradu, nelžu, souseda celkem mohu, bližnímu přispěji a natáhnu brka a celý život nějaká víra, naděje a láska (i k Bohu) mě bylo ukradené. V poslední den přijde soud a já budu stát před nějakým Bohem (div se světe On existuje!) a ten milující Bůh řekne:" Ty jsi človíčku celý život na mě kašlal a nedbal si o to, co já po člověku chci. Víra ve Mně spíše loudila úsměv na tvé tváři, ale já jsem láska a Já to přehlédnu. Víš ono pro mě někteří snášeli útrapy, byli biti, skončili ve vězení i dokonce umírali nějací lidé (to nechápu, proč to dělali, když Já dávám spásu všem) a tak se budeš spolu s nimi radovat v Ráji. 
Co říci závěrem, pohané, nevěrci nemusíte se bát nějakého "strašného" Boha. Stačí, aby jste si uchovali klidné svědomí a ono vás ochrání od hněvu toho, jenž má přijít.

1 Korintským 13:12  Nyní totiž vidíme jako v zrcadle, zastřeně, ale potom tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám tak, jak jsem byl také sám poznán.
13  Nyní pak zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.

 Pak mě milé oko vysvětli ještě jednu maličkost, proč Židé nevešli do zaslíbené země, když ten "milý" Bůh jim POUZE zazlíval nedostatek VÍRY.
rastan


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 18. prosinec 2014 @ 10:03:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ten "milý Bůh" jim nezazlíval nedostatek víry, ale spíš opak: vyčítal jim nadmíru jejich "víry", vyčítal jim to, že smilnili s pohanskými bohy!

Oni židé nevešli do Hospodinova odpočinutí proto, že nežili jako děti Boha, ale že žili často spíš jako čuňata. Svými skutky člověk zjevuje, zda má v sobě Boha či ďábla.

Každý člověk byl poslán na svět od Boha s určitým záměrem - má zde cosi vykonat, vyplnit svým životem určitý díl skládačky obrovského Božího plánu se stvořením.
Víra je podstata věcí, v něž doufáme, důkaz skutečností, jež nevidíme.
V okamžiku smrti končí každá víra - a přichází úplné poznání skutečnosti. Poznání stejné pro křesťana i pro pohana.. Víry na věčnosti už netřeba.
Víra je potřebná pouze v tomto pozemském životě, protože zde je základem vztahů mezi člověkem a Bohem.
Víra je také inspirací ke konání skutků podle Boha a zpětně těmito skutky pak víra dále roste.



..."Ale budu žít slušně (v pohanském pojetí) nechlastám, nelezu za ženskýma, nekradu, nelžu, souseda celkem mohu, bližnímu přispěji a natáhnu brka - a ten milující Bůh řekne:" Ty jsi človíčku celý život na mě kašlal a nedbal si o to, co já po člověku chci. ..."...

Právě že dbal!
Všimni si, že v tomto máš zásadní rozpor:
Pokud pohan žije "slušně" podle svého svědomí - žije podle Boha, podle jeho řádu a nekašle na tento řád - i když Boha osobně nezná.
Slyšet o Bohu nestačí, je třeba Boha zvěstovat pohanovi takovým způsobem, aby Boha sám osobně poznal. Když křesťané v tomto zklamou a nesvědčí skutky svého života opravdově, pohan křesťanskou víru v Boha nikoli vlastní vinou odmítne, protože jejich svědectví bylo falešné.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rastan (rastander@seznam.cz) v Neděle, 21. prosinec 2014 @ 14:25:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Oko za svůj stav si člověk hlavně může sám. Zvláště v dnešní době, kdy má přístup ke všem informacím. Nežijeme ve středověku!

Matouš 7:21  Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
22  Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?
23  A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti. (strašná slova!)
24  A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
25  I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.
26  A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
27  I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
28  I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
29  Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.

Matouš 13:3  I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4  A když on rozsíval, některá seménka padla podle cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
5  Jiná pak padla na místa skalnatá, kdežto neměla mnoho země; a rychle vzešla, protože neměla hlubokosti země.
6  Ale když slunce vzešlo, uvadla, a že neměla kořene, uschla.
7  Jiná pak padla v trní; i vzrostlo trní, a udusilo je.
8  A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
9  Kdo má uši k slyšení, slyš.
10  Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
11  On pak odpověděv, řekl jim: Nebo vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.

Jakou vůli Otce nebeského činí člověk,který toho Boha odmítá? Skutek bez víry je mrtvý skutek a to co Bůh nenávidí na člověku je SAMOSPRAVEDLNOST. Já nepáchám nic zlého co ten Bůh proti mně má. Já to částečně cítím doma, toto uvažování. Jenže Bůh DOBROVOLNĚ položil život za člověka, hodil člověku záchranný kruh, podal mu ruku na usmíření a člověk tímto odmítne, ale koná skutky pro klidné SVOJE SVĚDOMÍ, ne z víry, ale CO KDYBY. 

Římanům 8:13  Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14  Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15  Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
16  A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17  A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.

Efezským 2:8  Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží,
9  Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.
10  Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.
11  Protož pamatujte, že vy byli někdy pohané podle těla, kteříž jste slouli neobřízka od těch, kteříž slouli obřízka na těle, kteráž se působí rukama,
12  A že jste byli za onoho času bez Krista, odcizeni od společnosti Izraele, a cizí od úmluv zaslíbení, naděje nemající, a bez Boha na světě.
13  Ale nyní v Kristu Ježíši vy, kteříž jste někdy byli dalecí, blízcí učiněni jste skrze krev Kristovu.
14  Nebo onť jest pokoj náš, kterýž učinil oboje jedno, zbořiv hradbu dělící na různo,
15  A nepřátelství, totiž Zákon přikázání, záležející v ustanoveních, vyprázdniv skrze tělo své, aby dvoje vzdělal v samém sobě v jednoho nového člověka, tak čině pokoj,
16  A v mír uvodě oboje v jednom těle Bohu skrze kříž, vyhladiv nepřátelství skrze něj.
17  A přišed, zvěstoval pokoj vám, dalekým i blízkým.
18  Neboť skrze něho obojí máme přístup v jednom Duchu k Otci.
19  Aj, již tedy nejste hosté a příchozí, ale spoluměšťané svatých a domácí Boží,
20  Vzdělaní na základ apoštolský a prorocký, kdežto jest gruntovní úhelný kámen sám Ježíš Kristus,
21  Na němžto všecko stavení příslušně vzdělané roste v chrám svatý v Pánu;
22  Na kterémžto i vy spolu vzděláváte se v příbytek Boží, v Duchu svatém.

Nezlob se oko, ale z pohledu Písma, je tvoje uvažování, ohledně spásy nevěrců, zcela mimo zaslíbení dána Pánem. Tento pohled se v katolicismu šíří jako požár. Proč? Naklonit si nevěrce, uklidnit jejich svědomí? Toto je NEPRAVÉ, FALEŠNÉ evangelium, které nevede lidi k pokání. Ta epištola k Efezským je velmi výmluvná. Nevěrec nemá na svou obranu před Bohem zhola nic.
rastan


]


Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 16. prosinec 2014 @ 08:53:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Všimněme si, co říkají ti po pravici, když se dozví, že budou zachráněni?
"Nevzpomínáme si...."
Na co si nevzpomínají? Na to, kdy, kde  a komu pomohli.


  Ahoj Františku.

  Ti lidé říkají:

‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít? Kdy jsme tě spatřili jako cizince a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘

  Ti lidé neznali Ježíše. Nepoznali ho v těch jeho maličkých.


  Jinak to píšeš moc hezky: V nebi budou lidi, kteří dělají věci nezištně, z lásky, z nesobeckých motivů. Zřejmě to mohou být i lidé, kteří Ježíše vůbec nepoznali, když to Ježíš říká. Pokud má člověk zničené, zkažené srdce, neopraví si ho sám vlastní snahou. To nové srdce dokáže dát jen Bůh.


  O lidech, kteří dělají všelijaké skutky účelově pro svoje náboženství a jeho požadavky se Ježíš v tom Matoušově úryvku o soudu nezmiňuje. Nezmiňuje se dokonce ani o konkrétních hříších, za které by byli lidé souzeni (jak si soud v ten den někteří omylem představují).

  Toník



Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 16. prosinec 2014 @ 11:53:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
K tomuto zamyšlení je třeba jasně říci, že před trůn slávy Pána Ježíše Krista budou shromážděny národy, aby byly souzeny a ti nejmenší bratři, o nichž se Pán zmiňuje, to budou Jeho bratři neboli my věřící v Krista, kteří budou kolem Pána, nikoli před Jeho trůnem slávy, jako národy, tj. lidé přeživší veliké soužení a všechny Boží rány, které přijdou. 
Pro nás věřící v Krista je Pánův trůn trůnem milosti, k němuž můžeme kdykoli a kdekoli přicházet, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v čas potřeby (Žd 4:16).

Tož tak.



Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Čtvrtek, 18. prosinec 2014 @ 11:23:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ano, přesně tak - soud před Trůnem velebnosti (=nebo Slávy) Kristovy, je soud pohanů, kteří přežijí velké soužení. Nikoliv soud věřících v Krista, kteří budou souzeni před soudnou stolicí Krista. Bůh nebude směšovat soud pohanů se soudem věřících. Soud se začíná od Domu Božího, takže v té době již budou mít věřící svůj soud za sebou a budou stát spolu s Kristem jako spolusoudci. 

Nevíte-liž, že svatí svět souditi budou? (1Kor 6,2) A svatí budou soudit i anděly a 12 apoštolů bude soudit 12 pokolení Izraele, jako spolusoudci s Bohem. Takže těžko mohou být souzeni společně. To odporuje vůbec Božímu principu nesměšování se s nevěřícími.

Tyto národy (= řecky ethnos = pohané) budou souzeni právě podle toho, jak se chovali k Ježíšovým nejmenším bratrům, tedy Židům nebo Kristovcům v době Velkého soužení, za pronásledování Antikrista. Mnozí pohané budou riskovat své životy i životy svých rodin, když budou těmto Ježíšovým bratřím pomáhat (i kdyby jim měli podat pouze pohár vody). A jestliže tito nevěřící pohané prokáží MILOSRDENSVÍ Ježíšovu lidu, pak i On spravedlivě prokáže milosrdenství jim, neboť je psáno, že milosrdenství vítězí nad soudem a také, že Bůh se k milosrdným má milosrdně a také jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. To je Boží spravedlnost. Ve SZ také Bůh nezničil národy, které se zachovaly přátelsky k Izraeli. Kromě toho je psáno, že vítězní Kristovci budou vládnout nad pohany - a to jak v Miléniu, tak i na Věčnosti. A kde by se tam ty pohanské národy vzaly? 





Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Pátek, 19. prosinec 2014 @ 20:04:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To " milénium "mi stále nějak nejde na  rozum.Stejně tak i  tohle:

Kromě toho je psáno, že vítězní Kristovci budou vládnout nad pohany - a to jak v Miléniu, tak i na Věčnosti. A kde by se tam ty pohanské národy vzaly?




]


Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 19. prosinec 2014 @ 23:03:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Timg píše:

To " milénium "mi stále nějak nejde na  rozum.Stejně tak i  tohle:

Jistě, protože se o tom nikde nevyučuje. Zj 20 a mnohé jiné, o tom však hovoří jasně.

Zde je např. biblický rozbor Království od L.P. Křesiny (pokud máš trpělivost číst): Je to z jeho knihy Zákon, Království a Milost. Mohu napožádání zaslat mailem komukoliv...



MYLNÉ NÁZORY NA KRÁLOVSTVÍ Někteří zduchovnili prorocké výroky a zaslíbení ve SZ, jako zduchovnili Izrael pro přítomnou dobu. Podle nich je Církev duchovní Izrael a ona šíří Boží Království. Jiní ztotožnili Království s věčným stavem v nebesích, do kterého věřící po smrti přejdou. Jejich Království nemá NIC společného se zemí. Další ztotožnili Království s Církví. Takže Církev je sféra, kde Bůh je Král. ŘKC tvrdí, že dokonce ONA je Království. Jiní Království zcela „odduchovnili a zhmotnili“. Pojímají ho neduchovně – čistě materiálně. Jsou neznovuzrození – Boží Království je pro ně společnost „ekonomické a sociální spravedlnosti“ = Království nebeské bez nebes, bez Krále Krista, bez Boha.   Království se bude vyznačovat těmito prvky: 1.Království bude na zemi, skutečné, viditelné, a bude mu podroben celý svět ( Dan 2,44 //.45 // Zj 11,15 ) 2.Král bude osobně přítomen na zemi. Dosedne na uprázdněný Davidův trůn ( Za 6,13 // 14,4-9 // Iz 9,6-7 // Mt 25,31 // Lk 1,32.33 ) 3.Jeruzalém bude sídlem Kristovy vlády ( Ž 2,6 ) 4.Jeruzalém se svým novým chrámem bude střediskem bohoslužebného života nejen Židů, ale i národů. ( Za 6,12 // 8,20-23 // 14,4-21 // Ez 40, 1-46.24 ) Země bude naplněna poznáním Hospodina jako moře je naplněno vodami. ( Iz 11,9 ) 5.Spravedlnost a pokoj ( mír ) ovládne celý svět, protože Král bude podle řádu Melchisedechova – Král „spravedlnosti a pokoje““. ( Iz 2,4 // 11,1-4 // Žd 7,1-3 ) 6.Protože do Království budou moci vstoupit jen lidé, kteří budou Božími ctiteli, vzniknou zcela nové společenské podmínky. Nepřátelé Kristovi budou hned při počátku Království odstraněni. ( Mt 13, 40-43 // 25,31-46 // Jan 19,11-21 ) 7.Bůh způsobí bohatou vláhu na zemi, takže i poušť rozkvete ( Iz 30, 23.24 // 35, 1.2.7.) 8.Budou rozmnožena stáda dobytka v nebývalé míře. Uskuteční se spravedlivé rozdělení výsledků poctivé práce ( Iz 65, 21-25 // Jer 31, 5.12 ), nastane všeobecná prosperita a bezpečnost ( Ez 34, 25-28 ) 9.Lidstvo zažije všeobecné ozdravění, slepým bude navrácen zrak, hluchým sluch, divoká zvěř ztratí svou dravost ( Iz 29,18 // 33,24 // 35,5-6 ). Vše, co lidstvo chtělo bez Boha, bude v Království.   PŘEHLED SVĚDECTVÍ O KRÁLOVSTVÍ 1.Zvěstování Gabriela Marii. Naprosto se nepřipouští jiná možnost, než doslovný výklad proroctví. Kdo by to chtěl zduchovnit, dokazoval by, že nemá vůbec ponětí o vztahu tehdejšího židovstva, zejména věrného ostatku k Mesiášské nadějí a ke všemu, co sní bylo spojeno. Shledávám tedy, že SZ proroctví a sliby ohledně Království, trůnu a potomka Davidova se dostávají do Písem NZ  jako plně platná, nezměněná a aktivní. 2.Jan Křtitel měl připravit cestu pro Krále ( Iz 40,3 // Mt 3,2 ) - Vláda nebes na zemi. Tak tomu rozuměl. Proto se nemohl smířit s tím, že hnil ve vězení a čekal, že bude vysvobozen s prvním Kristovým povelem k vytvoření Království a ke svržení Herodovců a Římanů. 3.Sám Boží Syn dal pečeť na Janovo hlásání Evangelia Království. ( Mt 4,23 ) Pán neprovádí žádnou devalvaci prorockých výroků o Království. Mt 20,20-23 – Matka synů Zebedeových žádala zvláštní privilegia pro své syny. Pán jí nevytkl, že brala Království příliš hmotně a zemsky, místo duchovně. Lk 22,29-30 – Jak naloží s tímto výrokem ti, kteří věří jen v duchovní Království  Boha v srdcích lidí? Sk 1,6:“Pane obnovíš v tomto čase Království pro Izrael?“ Oni věřili v Boha a Krista, tedy v duchovním smyslu JIŽ BYLI V Božím Království. Bůh již vládl v jejich srdcích. Kdyby ( oni i Kristus ) byli ve své poslušnosti víry Bohu spatřovali Boží Království, tak by se nikdy nemohli ptát touto otázkou! Pán jim řekl, že není jejich věc znát časy.... Nevytkl jim omyl, že již nemají počítat s obnovením Izraelského Království. Nevyzval je, aby se vzdali myšlenky na Království, protože všechno, co se týkalo Království ve SZ , má být zduchovněno v rámci Církve. 4.Jako Král svého národa konal mocné činy 5.Když byl národem odmítnut, ohlašuje Boží soudy ( Mt 11,15-26 ) a obrací se k JEDNOTLIVCŮM, řečí o individuálním poznání Otce a Syna na základě Božího zjevení. Je tu přesun od národa k jednotlivcům. Zde se již ohlašuje Evangelium Boží milosti, počítající s odpovědí víry jednotlivců. Kapitoly Mt 11-12 představují ZAVRŽENÍ MESIÁŠE.       TAJEMSTVÍ KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO V důsledku události v Mt 11-12. kap. Pán rozvíjí NOVÉ UČENÍ. V Mt 13. mluví o „TAJEMSTVÍ Království nebeského.“ Na počátku služby mluvil o „Království nebeském“, nyní mluví o „tajemství Království nebeského“. Tajemství v NZ ve smyslu NZ je vždy něco, co bylo známo Bohu, nikoli však lidem, až do doby, kdy se Bůh rozhodl toto tajemství zjevit. Pán řekl učedníkům, že jim bylo dáno znáti tajemství KN, zástupům však, které nepřijaly Pána Jako krále, nebylo dáno je znát ( Mt 13,11 ). Proto Pán k zástupu mluvil v podobenstvích. Mt 13,39.40 – 2 x se zmínil o SKONÁNÍ VĚKU ( aión ). „A pole je tento svět „( kosmos ). „ Žeň je skonání věku.“ „Andělé oddělí zlé z prostředku spravedlivých“ Z těchto odkazů na skončení věku je zřejmé, že vyplňování „Tajemství KN“ se bude dít průběžně od zavržení Krále až do Jeho druhého příchodu ve slávě, aby zřídil své Království. V období mezi I. A II. příchodem Krista bude vloženo období, které se bude vyznačovat vyplňování Tajemství KN. Paraelně s tím bude probíhat budování Církve, jejíž vytvoření Pán ohlásil v Mt 16,18:“ZBUDUJI, tzn. že ještě Církev nebyla vytvořena. Církev je také nazvána TAJEMSTVÍM ( Ef 3 ), o kterém SZ nic nevěděl, právě tak jako o Tajemství KN. Budování Církve a vyplňování Tajemství KN spadá tak společně mezi I. A II. Králův příchod. Budování Církve skončí jejím vytržením do oblak ( 1Tes 4. kap. ), kdežto Tajemství KN budou skončena ŽNÍ ( Mt 13,39-43 // 49-50 ) při příchodu Krista Krále ve slávě a moci. Pak již nepůjde o Tajemství KN, nýbrž o zřízení skutečné monarchie. To bude Království nebeské v pravém smyslu slova!   CÍRKEV A TAJEMSTVÍ KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO NENÍ JEDNO A TOTÉŽ Církev NENÍ Království nebeské, ani Království není Církev. Můžeme však říci, že Církev se nachází v Království nebeském, tj. Ve sféře Boží autority v přítomném věku. KN v přítomnosti znamená vládu nebes na zemi, která je neviditelná nevěrcům, avšak je velmi reálná zraku víry. V 1000-ci letém Království ovšem půjde o viditelnou Boží vládu na zemi. V tomto věku jsou uskutečňována Tajemství KN. Jde tedy o vládu nebes, ale pouze v takové formě, která je představena těmi Tajemstvími KN. Ze všech podobenství Páně v Mt 13 vidíme, že jde o formu Boží autority, která je uplatňována Osobou Královou dosud v nebesích. Bůh zatím trpí dobro i zlo, dobré semeno i koukol pohromadě, tj. Skutečné Kristovce znovuzrozené z Ducha svatého i ty, kteří jsou jen křesťané podle jména a jsou často ostudnými bezbožníky, kteří se pokrytecky schovávají za fasádu nějaké církevnické organizace, která stejně odpadla od Božího zjevení. Církev, jeho tělo, se skládá z těchto lidí: Ř 8,29-30 – Děti Boží znovuzrozené z Ducha Božího. Tak také místní sbory sestávají podle Božího určení pouze ze znovuzrozených Kristovců, jejichž charakteristickou známkou kromě víry v Krista, je čistý, svatý život. Bůh nikdy nedovolil, aby neznovuzrození lidé tvořili byť jen nepatrnou část sboru. Nikdy nepřipustil nějaký koukol! Pokud se však týká Království nebeského, Pán připouští koukol, ba dokonce v podobenství varuje „hospodáře“, aby se nepokoušel vytrhávat koukol, aby nevytrhl i pšenici ( Mt 13,24-30 // 36-43 ). Výklad Páně dokazuje, že Království nebeské není Církev. To potvrzuje i ( 2Kor 6,14  a 1Kor 5,9-13 ). Pavel nepřipouští bližší sdružování s lidmi tohoto světa, s nevěřícími, ale i s takovým, kdo by se nazýval „bratr“, jako jeden ze znovuzrozených Kristovců, žil by však jako bezbožník. Pro apoštola Pavla je jediné řešení ODDĚLENÍ, duchovní a morální izolace. Něco takového však není naznačeno v podobenství o koukoli, k čemuž je připodobněno Království nebeské. Na „poli“, tj. na světě, jsou pohromadě pšenice a koukol, synové Království i synové toho Zlostníka, ačkoliv v Církvi samotné jsou jen „synové Království.“ Nepřítel nenasel koukol „na poli“, ale „mezi pšenici“. Tedy tam, kde byli shromážděni „synové Království“, satan nasel „syny toho Zlostníka“. Ti jsou tak podobni „synům Království“, zřejmě v mnohých vnějších projevech a znacích, takže je nebezpečí, že lidé, kteří jsou schopni soudit jen podle zevnějšku, by je mohli zaměnit za „syny Království.“ Nemůže tu jít o svět jako celek, již proto, že nikde v Písmu nejsou všichni nevěřící nazváni „syny toho Zlostníka“. Zákeřná činnost  je mezi „syny Království, což je sféra Boží autority. Nejde tedy o situaci v celém světě. Mezi „syny Království“ uplatnil satan svůj podvod. A této situace může odpovídat jen stav v tzv. Křesťanstvu. Znovu zdůrazňuji, že nemůže jít o Církev, která je Jeho tělo. ( Ef 1,22-23 ). Tělo je tvořeno jen z údů, které jsou v organickém spojení víry s Hlavou – Kristem. Je to ale křesťanstvo, kde mezi skutečnými Božími dětmi je rozset koukol, tak v mnohém podobný pšenici. Koukol = neznovuzrození lidé neznající Boha. Nemohou sledovat zájmy Boží a Pána Církve, ale sobecké zájmy, osobní prospěch a sebeoslavu. Ptáci nebeští ( symbol zla) si v tom stromě budují hnízda. Žena, která zadělala těsto a vložila do něho kvas, to vše je působení falešných učitelů na pravé a věrné věřící. Pán tento stav předvídal a trpí jej v Království nebeském, nikoli však v Církvi. Zřejmě pro „syny Zlostníka“ není odpuštění. SHRNUTÍ I přes svrchovanou Boží nadvládu je satanu ještě dovoleno, aby uplatňoval svou omezenou autoritu a proto rozsévá své „syny“ mezi „syny Království“ až do skončení věku. - do návratu Krista. Všichni bezbožníci budou potom odstraněni ze země ( Ju 14.15 ) a všichni spravedliví budou uvedeni do Království Pána Ježíše Krista.   ZVĚST JANA KŘTITELE Předpokladem k uvedení Království bylo pokání. Předpokladem pro život v Království byla spravedlnost a podrobení se řádům a pravidlům Království. V období Zákona i Království si musí člověk Boží požehnání a přízeň vysloužit, zasloužit. Vše je založeno na skutcích. V období Milosti každý dar i požehnání pramení ze svrchované Boží milosti.   ODPUŠTĚNÍ Jsme vyzváni, že si máme odpouštět. V Království je řečeno, že „nám bude odpuštěno JAKO MY jsme odpustili.“ V Milosti je řečeno, že „odpouštějte, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“. Mt 5,20 – vysoká úroveň spravedlivého života je stavěna za podmínku vstupu do Království. Takový člověk si může připisovat jakousi zásluhu. Lk 3,7-14 : V tomto duchu bylo i kázání Jana Křtitele. V obou případech ( Jan Křtitel i Pánovo kázání na hoře ) jde o přísné použití litery a ducha Zákona v denním životě. Takto vybízen je jen IZRAELSKÝ NÁROD., jemuž jedině byl Zákon vydán. Jak se to liší od hlásání Evangelia Boží milosti. Tam je každému hříšníku představen Spasitel a Jeho zástupná oběť a nabídnuto odpuštění hříchů všem, kdo v Něho uvěří. Bohu oddaný a spravedlivý a čestný život je OVOCEM vykoupení a odpuštění, nikoli PODMÍNKOU k jeho obdržení! V protikladu k tomu, spravedlivý a čestný život byl podmínkou, aby lidé mohli být uznáni za hodné Království! Podkladem pro život v Království jsou skutky Zákona.  J 6, 28-29 obsahuje NOVÉ UČENÍ – jeden skutek – VÍRU. Zákon byl vydán JEDINÉMU národu. Evangelium milosti je nabízeno kterémukoli JEDINCI na světě. Království – bude vyplněním slibů a záruk daných IZRAELSKÉMU NÁRODU a bude rozšířeno na celé lidstvo.   KRÁLOVSTVÍ NEBUDE UVEDENO LIDMI, ALE BOHEM Jeden z omylů je – Učení a pokyny pro věk Království jsou zduchovňovány a použity pro období milosti, období Církve. S tím jde názor, že poměry ve světě se vlivem Církve tak zlepší v každém ohledu, že se tím postupně uvede Boží Království na celou zemi. Uvážíme-li události 20. století – dvě světové války, diktatury, koncentráky ) v tzv. Křesťanské Evropě, měly by být otevřeny oči zaslepenců s tímto názorem. Návrat Krále nebude připraven ani náboženskými nevěreckými námezdníky, ani těmi nejvěrnějšími Kristovci. Příchod Krále bude jako“vržený kámen, který NEBÝVAL V RUKOU“ (Dan 2.kap. ). „Království to na ŽÁDNÉHO NESPADNE“ = vláda nebude přenesena na nikoho JINÉHO. Království bude uvedeno náhle, násilně a pouze z Boží moci. Bude to překvapující, strhující invaze nebes na vzbouřeneckou zemi! Stan a jeho spříseženci a všichni, kteří nebudou Králem uznáni za hodné Království, budou ze země odstraněni. Národ Izrael se vrátí ke svému Bohu a „poznají Toho, kterého bodli“ a budou naříkat pláčem pokání ( Za 12, 10-14 ). Poznají svého Mesiáše – Spasitele, uvěří v Něho, budou spaseni a stanou se předními vyznavači Království. Církev se nebude v Království nacházet mezi poddanými, ale jako Nevěsta Kristova, která byla předtím vtržena „vstříc Pánu do oblak“, bude s Kristem ve vladařském postavení.   POMĚRY V KRÁLOVSTVÍ SE NEBUDOU VYZNAČOVAT NEBESKOU DOKONALOSTÍ Je omylem domnívat se, že poměry v Království budou dokonalé. Jedni zaměňují Království za období milosti, druzí ztotožňují Království s věčným stavem, který je bezhříšný v „novém nebi a na nové zemi“ (2Pt 3). Je pravda, že podle podobenství o pšenici a o koukoli a o síti vržené do moře ( Mt 13 ), všechno zlé a bezbožné bude odstraněno ze země. „Při skonání věku“ ( milosti ) vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých. Totéž Pán potvrdil svým prorockým slovem o Králově soudu ( Mt 25, 31-46 ). Ez 20,33-39: I z Izraele budou odstraněni. Právě tak o tom hovoří Zj 19,11-21 – vyhlazení nepřátel.   ROZDÍL V UČENÍ PRO VĚK KRÁLOVSTVÍ A PRO VĚK MILOSTI Lk 16, 16: Do Jana Křtitele měl autoritu ZÁKON a PROROCI. Jan začal s něčím NOVÝM – s Královstvím. Většina jeho kázání byla povahy zákonické (Lk 3,7-14 // Mt 3,1-12 ) Paprsek milosti pro Jana Křtitele:“Hle Beránek Boží, který snímá hřích světa.“ Ti, co říkali Pane, Pane v Mt 7. kap. Jsou neznovuzrození věřící. Proto, že satan bude počas Království svázán a spravedlnost bude bezpodmínečně požadována od lidí, a Kristus Král bude stíhat přísným trestem každý přestupek, mravní poměry budou na výši, i když ne v nebeské dokonalosti. V době Zákona platilo: KONEJ spravedlnost a budeš prohlášen za spravedlivého! To ČIŇ a budeš ŽIV! Právě tak tomu bude v Království. V době Milosti však platí – vírou ve Spasitele přijmi odpuštění, ospravedlnění a věčný život a v moci Ducha Božího, kterého obdržíš, žij životem, který je hoden tohoto vysokého a vznešeného povolání.  


]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Sobota, 20. prosinec 2014 @ 16:09:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Království Boží přišlo v moci před cca 2000 léty na zpět , a mám za to, že posláním křesťana  je ho zvěstovat.




]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Sobota, 20. prosinec 2014 @ 21:00:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zaujalo mne,  
jak k třeba k tomuto výkladu : "Ptáci nebeští ( symbol zla) si v tom stromě budují hnízda. Žena, která zadělala těsto a vložila do něho kvas, to vše je působení falešných učitelů na pravé a věrné věřící." ,  L.. P . Křesina  dospěl?


V 1000-ci letém Království ovšem půjde o viditelnou Boží vládu na zemi. V tomto věku jsou uskutečňována Tajemství KN. Jde tedy o vládu nebes, ale pouze v takové formě, která je představena těmi Tajemstvími KN. 

Z toho moc moudrý nejsem.To zde budou žít i ti, kteří byli  vytženi A vzkříšeni ti ,kdo zesnuli v Kristu?
 A co po 1000 letech , kdy má být  propuštěn satan?Že by na své a již vzkříšené poslal Bůh satana, se mi nezdá.Vždyť Božích nepřátel je  i dnes jako v písku v moři, není to tedy dnes?


]


Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 19. prosinec 2014 @ 23:09:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Timg píše:

Stejně tak i  tohle:

Kromě toho je psáno, že vítězní Kristovci budou vládnout nad pohany - a to jak v Miléniu, tak i na Věčnosti. A kde by se tam ty pohanské národy vzaly?


Zj 2,26:   Kdož by pak vítězil a ostříhal až do konce skutků mých, dám jemu moc nad pohany.
27  I budeť je spravovati prutem železným, a jako nádoba hrnčířova střískáni budou, jakž i já vzal jsem od Otce svého.


Lukáš 19:17  I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
19  I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.




]


Re: Re: Re: Re: Kdo by se nebál Božího soudu? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: timg v Sobota, 20. prosinec 2014 @ 11:19:55 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkuji, o moc moudřejší z toho nejsem, ale prostuduji si to postupně a pomaleji.Toho Křesinu, tak  tuším učí i v Křesťanských sborech.


]


Stránka vygenerována za: 0.67 sekundy