A tou Pravdou není nikdo jiný než Kristus

A pravdu poznáváme skrze Ducha

Takže skrze Ducha od Boha poznáváme Pravdu = Krista = Boha, takže pokud jsme neupřímní k Bohu, nečekejme Ducha Pravdy. Je to uzavřený kruh.

rastan

Tak nevím, čím se přiodějí ti, kteří Boha nehledají a nic po smrti nečekají. Mohu být "miloušek" a rozdat celý svůj majetek, ale pokud NEPŘIJÍMÁM A NEVĚŘÍM ve spásnou oběť Krista, VŠE JE MARNÉ. Petr napsal "drsné" slova

Nynější "křesťanství" je "milostivější" než samotný Bůh. Slibuje něco, co absolutně nemá ve své moci.

Zapomínáš oko, že Bůh je Láska, Milosrdenství, Milost, ale také SPRAVEDLNOST.

rastan

rastan

Jakou vůli Otce nebeského činí člověk,který toho Boha odmítá? Skutek bez víry je mrtvý skutek a to co Bůh nenávidí na člověku je SAMOSPRAVEDLNOST. Já nepáchám nic zlého co ten Bůh proti mně má. Já to částečně cítím doma, toto uvažování. Jenže Bůh DOBROVOLNĚ položil život za člověka, hodil člověku záchranný kruh, podal mu ruku na usmíření a člověk tímto odmítne, ale koná skutky pro klidné SVOJE SVĚDOMÍ, ne z víry, ale CO KDYBY. 

Římanům 8:13  Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.

Nezlob se oko, ale z pohledu Písma, je tvoje uvažování, ohledně spásy nevěrců, zcela mimo zaslíbení dána Pánem. Tento pohled se v katolicismu šíří jako požár. Proč? Naklonit si nevěrce, uklidnit jejich svědomí? Toto je NEPRAVÉ, FALEŠNÉ evangelium, které nevede lidi k pokání. Ta epištola k Efezským je velmi výmluvná. Nevěrec nemá na svou obranu před Bohem zhola nic.

rastan

Kromě toho je psáno, že vítězní Kristovci budou vládnout nad pohany - a to jak v Miléniu, tak i na Věčnosti. A kde by se tam ty pohanské národy vzaly?

Jistě, protože se o tom nikde nevyučuje. Zj 20 a mnohé jiné, o tom však hovoří jasně.

Zde je např. biblický rozbor Království od L.P. Křesiny (pokud máš trpělivost číst): Je to z jeho knihy Zákon, Království a Milost. Mohu napožádání zaslat mailem komukoliv...

MYLNÉ NÁZORY NA KRÁLOVSTVÍ Někteří zduchovnili prorocké výroky a zaslíbení ve SZ, jako zduchovnili Izrael pro přítomnou dobu. Podle nich je Církev duchovní Izrael a ona šíří Boží Království. Jiní ztotožnili Království s věčným stavem v nebesích, do kterého věřící po smrti přejdou. Jejich Království nemá NIC společného se zemí. Další ztotožnili Království s Církví. Takže Církev je sféra, kde Bůh je Král. ŘKC tvrdí, že dokonce ONA je Království. Jiní Království zcela „odduchovnili a zhmotnili“. Pojímají ho neduchovně – čistě materiálně. Jsou neznovuzrození – Boží Království je pro ně společnost „ekonomické a sociální spravedlnosti“ = Království nebeské bez nebes, bez Krále Krista, bez Boha.   Království se bude vyznačovat těmito prvky: 1.Království bude na zemi, skutečné, viditelné, a bude mu podroben celý svět ( Dan 2,44 //.45 // Zj 11,15 ) 2.Král bude osobně přítomen na zemi. Dosedne na uprázdněný Davidův trůn ( Za 6,13 // 14,4-9 // Iz 9,6-7 // Mt 25,31 // Lk 1,32.33 ) 3.Jeruzalém bude sídlem Kristovy vlády ( Ž 2,6 ) 4.Jeruzalém se svým novým chrámem bude střediskem bohoslužebného života nejen Židů, ale i národů. ( Za 6,12 // 8,20-23 // 14,4-21 // Ez 40, 1-46.24 ) Země bude naplněna poznáním Hospodina jako moře je naplněno vodami. ( Iz 11,9 ) 5.Spravedlnost a pokoj ( mír ) ovládne celý svět, protože Král bude podle řádu Melchisedechova – Král „spravedlnosti a pokoje““. ( Iz 2,4 // 11,1-4 // Žd 7,1-3 ) 6.Protože do Království budou moci vstoupit jen lidé, kteří budou Božími ctiteli, vzniknou zcela nové společenské podmínky. Nepřátelé Kristovi budou hned při počátku Království odstraněni. ( Mt 13, 40-43 // 25,31-46 // Jan 19,11-21 ) 7.Bůh způsobí bohatou vláhu na zemi, takže i poušť rozkvete ( Iz 30, 23.24 // 35, 1.2.7.) 8.Budou rozmnožena stáda dobytka v nebývalé míře. Uskuteční se spravedlivé rozdělení výsledků poctivé práce ( Iz 65, 21-25 // Jer 31, 5.12 ), nastane všeobecná prosperita a bezpečnost ( Ez 34, 25-28 ) 9.Lidstvo zažije všeobecné ozdravění, slepým bude navrácen zrak, hluchým sluch, divoká zvěř ztratí svou dravost ( Iz 29,18 // 33,24 // 35,5-6 ). Vše, co lidstvo chtělo bez Boha, bude v Království.   PŘEHLED SVĚDECTVÍ O KRÁLOVSTVÍ 1.Zvěstování Gabriela Marii. Naprosto se nepřipouští jiná možnost, než doslovný výklad proroctví. Kdo by to chtěl zduchovnit, dokazoval by, že nemá vůbec ponětí o vztahu tehdejšího židovstva, zejména věrného ostatku k Mesiášské nadějí a ke všemu, co sní bylo spojeno. Shledávám tedy, že SZ proroctví a sliby ohledně Království, trůnu a potomka Davidova se dostávají do Písem NZ  jako plně platná, nezměněná a aktivní. 2.Jan Křtitel měl připravit cestu pro Krále ( Iz 40,3 // Mt 3,2 ) - Vláda nebes na zemi. Tak tomu rozuměl. Proto se nemohl smířit s tím, že hnil ve vězení a čekal, že bude vysvobozen s prvním Kristovým povelem k vytvoření Království a ke svržení Herodovců a Římanů. 3.Sám Boží Syn dal pečeť na Janovo hlásání Evangelia Království. ( Mt 4,23 ) Pán neprovádí žádnou devalvaci prorockých výroků o Království. Mt 20,20-23 – Matka synů Zebedeových žádala zvláštní privilegia pro své syny. Pán jí nevytkl, že brala Království příliš hmotně a zemsky, místo duchovně. Lk 22,29-30 – Jak naloží s tímto výrokem ti, kteří věří jen v duchovní Království  Boha v srdcích lidí? Sk 1,6:“Pane obnovíš v tomto čase Království pro Izrael?“ Oni věřili v Boha a Krista, tedy v duchovním smyslu JIŽ BYLI V Božím Království. Bůh již vládl v jejich srdcích. Kdyby ( oni i Kristus ) byli ve své poslušnosti víry Bohu spatřovali Boží Království, tak by se nikdy nemohli ptát touto otázkou! Pán jim řekl, že není jejich věc znát časy.... Nevytkl jim omyl, že již nemají počítat s obnovením Izraelského Království. Nevyzval je, aby se vzdali myšlenky na Království, protože všechno, co se týkalo Království ve SZ , má být zduchovněno v rámci Církve. 4.Jako Král svého národa konal mocné činy 5.Když byl národem odmítnut, ohlašuje Boží soudy ( Mt 11,15-26 ) a obrací se k JEDNOTLIVCŮM, řečí o individuálním poznání Otce a Syna na základě Božího zjevení. Je tu přesun od národa k jednotlivcům. Zde se již ohlašuje Evangelium Boží milosti, počítající s odpovědí víry jednotlivců. Kapitoly Mt 11-12 představují ZAVRŽENÍ MESIÁŠE.       TAJEMSTVÍ KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO V důsledku události v Mt 11-12. kap. Pán rozvíjí NOVÉ UČENÍ. V Mt 13. mluví o „TAJEMSTVÍ Království nebeského.“ Na počátku služby mluvil o „Království nebeském“, nyní mluví o „tajemství Království nebeského“. Tajemství v NZ ve smyslu NZ je vždy něco, co bylo známo Bohu, nikoli však lidem, až do doby, kdy se Bůh rozhodl toto tajemství zjevit. Pán řekl učedníkům, že jim bylo dáno znáti tajemství KN, zástupům však, které nepřijaly Pána Jako krále, nebylo dáno je znát ( Mt 13,11 ). Proto Pán k zástupu mluvil v podobenstvích. Mt 13,39.40 – 2 x se zmínil o SKONÁNÍ VĚKU ( aión ). „A pole je tento svět „( kosmos ). „ Žeň je skonání věku.“ „Andělé oddělí zlé z prostředku spravedlivých“ Z těchto odkazů na skončení věku je zřejmé, že vyplňování „Tajemství KN“ se bude dít průběžně od zavržení Krále až do Jeho druhého příchodu ve slávě, aby zřídil své Království. V období mezi I. A II. příchodem Krista bude vloženo období, které se bude vyznačovat vyplňování Tajemství KN. Paraelně s tím bude probíhat budování Církve, jejíž vytvoření Pán ohlásil v Mt 16,18:“ZBUDUJI, tzn. že ještě Církev nebyla vytvořena. Církev je také nazvána TAJEMSTVÍM ( Ef 3 ), o kterém SZ nic nevěděl, právě tak jako o Tajemství KN. Budování Církve a vyplňování Tajemství KN spadá tak společně mezi I. A II. Králův příchod. Budování Církve skončí jejím vytržením do oblak ( 1Tes 4. kap. ), kdežto Tajemství KN budou skončena ŽNÍ ( Mt 13,39-43 // 49-50 ) při příchodu Krista Krále ve slávě a moci. Pak již nepůjde o Tajemství KN, nýbrž o zřízení skutečné monarchie. To bude Království nebeské v pravém smyslu slova!   CÍRKEV A TAJEMSTVÍ KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO NENÍ JEDNO A TOTÉŽ Církev NENÍ Království nebeské, ani Království není Církev. Můžeme však říci, že Církev se nachází v Království nebeském, tj. Ve sféře Boží autority v přítomném věku. KN v přítomnosti znamená vládu nebes na zemi, která je neviditelná nevěrcům, avšak je velmi reálná zraku víry. V 1000-ci letém Království ovšem půjde o viditelnou Boží vládu na zemi. V tomto věku jsou uskutečňována Tajemství KN. Jde tedy o vládu nebes, ale pouze v takové formě, která je představena těmi Tajemstvími KN. Ze všech podobenství Páně v Mt 13 vidíme, že jde o formu Boží autority, která je uplatňována Osobou Královou dosud v nebesích. Bůh zatím trpí dobro i zlo, dobré semeno i koukol pohromadě, tj. Skutečné Kristovce znovuzrozené z Ducha svatého i ty, kteří jsou jen křesťané podle jména a jsou často ostudnými bezbožníky, kteří se pokrytecky schovávají za fasádu nějaké církevnické organizace, která stejně odpadla od Božího zjevení. Církev, jeho tělo, se skládá z těchto lidí: Ř 8,29-30 – Děti Boží znovuzrozené z Ducha Božího. Tak také místní sbory sestávají podle Božího určení pouze ze znovuzrozených Kristovců, jejichž charakteristickou známkou kromě víry v Krista, je čistý, svatý život. Bůh nikdy nedovolil, aby neznovuzrození lidé tvořili byť jen nepatrnou část sboru. Nikdy nepřipustil nějaký koukol! Pokud se však týká Království nebeského, Pán připouští koukol, ba dokonce v podobenství varuje „hospodáře“, aby se nepokoušel vytrhávat koukol, aby nevytrhl i pšenici ( Mt 13,24-30 // 36-43 ). Výklad Páně dokazuje, že Království nebeské není Církev. To potvrzuje i ( 2Kor 6,14  a 1Kor 5,9-13 ). Pavel nepřipouští bližší sdružování s lidmi tohoto světa, s nevěřícími, ale i s takovým, kdo by se nazýval „bratr“, jako jeden ze znovuzrozených Kristovců, žil by však jako bezbožník. Pro apoštola Pavla je jediné řešení ODDĚLENÍ, duchovní a morální izolace. Něco takového však není naznačeno v podobenství o koukoli, k čemuž je připodobněno Království nebeské. Na „poli“, tj. na světě, jsou pohromadě pšenice a koukol, synové Království i synové toho Zlostníka, ačkoliv v Církvi samotné jsou jen „synové Království.“ Nepřítel nenasel koukol „na poli“, ale „mezi pšenici“. Tedy tam, kde byli shromážděni „synové Království“, satan nasel „syny toho Zlostníka“. Ti jsou tak podobni „synům Království“, zřejmě v mnohých vnějších projevech a znacích, takže je nebezpečí, že lidé, kteří jsou schopni soudit jen podle zevnějšku, by je mohli zaměnit za „syny Království.“ Nemůže tu jít o svět jako celek, již proto, že nikde v Písmu nejsou všichni nevěřící nazváni „syny toho Zlostníka“. Zákeřná činnost  je mezi „syny Království, což je sféra Boží autority. Nejde tedy o situaci v celém světě. Mezi „syny Království“ uplatnil satan svůj podvod. A této situace může odpovídat jen stav v tzv. Křesťanstvu. Znovu zdůrazňuji, že nemůže jít o Církev, která je Jeho tělo. ( Ef 1,22-23 ). Tělo je tvořeno jen z údů, které jsou v organickém spojení víry s Hlavou – Kristem. Je to ale křesťanstvo, kde mezi skutečnými Božími dětmi je rozset koukol, tak v mnohém podobný pšenici. Koukol = neznovuzrození lidé neznající Boha. Nemohou sledovat zájmy Boží a Pána Církve, ale sobecké zájmy, osobní prospěch a sebeoslavu. Ptáci nebeští ( symbol zla) si v tom stromě budují hnízda. Žena, která zadělala těsto a vložila do něho kvas, to vše je působení falešných učitelů na pravé a věrné věřící. Pán tento stav předvídal a trpí jej v Království nebeském, nikoli však v Církvi. Zřejmě pro „syny Zlostníka“ není odpuštění. SHRNUTÍ I přes svrchovanou Boží nadvládu je satanu ještě dovoleno, aby uplatňoval svou omezenou autoritu a proto rozsévá své „syny“ mezi „syny Království“ až do skončení věku. - do návratu Krista. Všichni bezbožníci budou potom odstraněni ze země ( Ju 14.15 ) a všichni spravedliví budou uvedeni do Království Pána Ježíše Krista.   ZVĚST JANA KŘTITELE Předpokladem k uvedení Království bylo pokání. Předpokladem pro život v Království byla spravedlnost a podrobení se řádům a pravidlům Království. V období Zákona i Království si musí člověk Boží požehnání a přízeň vysloužit, zasloužit. Vše je založeno na skutcích. V období Milosti každý dar i požehnání pramení ze svrchované Boží milosti.   ODPUŠTĚNÍ Jsme vyzváni, že si máme odpouštět. V Království je řečeno, že „nám bude odpuštěno JAKO MY jsme odpustili.“ V Milosti je řečeno, že „odpouštějte, jako i Bůh v Kristu odpustil vám“. Mt 5,20 – vysoká úroveň spravedlivého života je stavěna za podmínku vstupu do Království. Takový člověk si může připisovat jakousi zásluhu. Lk 3,7-14 : V tomto duchu bylo i kázání Jana Křtitele. V obou případech ( Jan Křtitel i Pánovo kázání na hoře ) jde o přísné použití litery a ducha Zákona v denním životě. Takto vybízen je jen IZRAELSKÝ NÁROD., jemuž jedině byl Zákon vydán. Jak se to liší od hlásání Evangelia Boží milosti. Tam je každému hříšníku představen Spasitel a Jeho zástupná oběť a nabídnuto odpuštění hříchů všem, kdo v Něho uvěří. Bohu oddaný a spravedlivý a čestný život je OVOCEM vykoupení a odpuštění, nikoli PODMÍNKOU k jeho obdržení! V protikladu k tomu, spravedlivý a čestný život byl podmínkou, aby lidé mohli být uznáni za hodné Království! Podkladem pro život v Království jsou skutky Zákona.  J 6, 28-29 obsahuje NOVÉ UČENÍ – jeden skutek – VÍRU. Zákon byl vydán JEDINÉMU národu. Evangelium milosti je nabízeno kterémukoli JEDINCI na světě. Království – bude vyplněním slibů a záruk daných IZRAELSKÉMU NÁRODU a bude rozšířeno na celé lidstvo.   KRÁLOVSTVÍ NEBUDE UVEDENO LIDMI, ALE BOHEM Jeden z omylů je – Učení a pokyny pro věk Království jsou zduchovňovány a použity pro období milosti, období Církve. S tím jde názor, že poměry ve světě se vlivem Církve tak zlepší v každém ohledu, že se tím postupně uvede Boží Království na celou zemi. Uvážíme-li události 20. století – dvě světové války, diktatury, koncentráky ) v tzv. Křesťanské Evropě, měly by být otevřeny oči zaslepenců s tímto názorem. Návrat Krále nebude připraven ani náboženskými nevěreckými námezdníky, ani těmi nejvěrnějšími Kristovci. Příchod Krále bude jako“vržený kámen, který NEBÝVAL V RUKOU“ (Dan 2.kap. ). „Království to na ŽÁDNÉHO NESPADNE“ = vláda nebude přenesena na nikoho JINÉHO. Království bude uvedeno náhle, násilně a pouze z Boží moci. Bude to překvapující, strhující invaze nebes na vzbouřeneckou zemi! Stan a jeho spříseženci a všichni, kteří nebudou Králem uznáni za hodné Království, budou ze země odstraněni. Národ Izrael se vrátí ke svému Bohu a „poznají Toho, kterého bodli“ a budou naříkat pláčem pokání ( Za 12, 10-14 ). Poznají svého Mesiáše – Spasitele, uvěří v Něho, budou spaseni a stanou se předními vyznavači Království. Církev se nebude v Království nacházet mezi poddanými, ale jako Nevěsta Kristova, která byla předtím vtržena „vstříc Pánu do oblak“, bude s Kristem ve vladařském postavení.   POMĚRY V KRÁLOVSTVÍ SE NEBUDOU VYZNAČOVAT NEBESKOU DOKONALOSTÍ Je omylem domnívat se, že poměry v Království budou dokonalé. Jedni zaměňují Království za období milosti, druzí ztotožňují Království s věčným stavem, který je bezhříšný v „novém nebi a na nové zemi“ (2Pt 3). Je pravda, že podle podobenství o pšenici a o koukoli a o síti vržené do moře ( Mt 13 ), všechno zlé a bezbožné bude odstraněno ze země. „Při skonání věku“ ( milosti ) vyjdou andělé a oddělí zlé z prostředku spravedlivých. Totéž Pán potvrdil svým prorockým slovem o Králově soudu ( Mt 25, 31-46 ). Ez 20,33-39: I z Izraele budou odstraněni. Právě tak o tom hovoří Zj 19,11-21 – vyhlazení nepřátel.   ROZDÍL V UČENÍ PRO VĚK KRÁLOVSTVÍ A PRO VĚK MILOSTI Lk 16, 16: Do Jana Křtitele měl autoritu ZÁKON a PROROCI. Jan začal s něčím NOVÝM – s Královstvím. Většina jeho kázání byla povahy zákonické (Lk 3,7-14 // Mt 3,1-12 ) Paprsek milosti pro Jana Křtitele:“Hle Beránek Boží, který snímá hřích světa.“ Ti, co říkali Pane, Pane v Mt 7. kap. Jsou neznovuzrození věřící. Proto, že satan bude počas Království svázán a spravedlnost bude bezpodmínečně požadována od lidí, a Kristus Král bude stíhat přísným trestem každý přestupek, mravní poměry budou na výši, i když ne v nebeské dokonalosti. V době Zákona platilo: KONEJ spravedlnost a budeš prohlášen za spravedlivého! To ČIŇ a budeš ŽIV! Právě tak tomu bude v Království. V době Milosti však platí – vírou ve Spasitele přijmi odpuštění, ospravedlnění a věčný život a v moci Ducha Božího, kterého obdržíš, žij životem, který je hoden tohoto vysokého a vznešeného povolání.  

jak k třeba k tomuto výkladu : "Ptáci nebeští ( symbol zla) si v tom stromě budují hnízda. Žena, která zadělala těsto a vložila do něho kvas, to vše je působení falešných učitelů na pravé a věrné věřící." ,  L.. P . Křesina  dospěl?

V 1000-ci letém Království ovšem půjde o viditelnou Boží vládu na zemi. V tomto věku jsou uskutečňována Tajemství KN. Jde tedy o vládu nebes, ale pouze v takové formě, která je představena těmi Tajemstvími KN. 

Z toho moc moudrý nejsem.To zde budou žít i ti, kteří byli  vytženi A vzkříšeni ti ,kdo zesnuli v Kristu?

 A co po 1000 letech , kdy má být  propuštěn satan?Že by na své a již vzkříšené poslal Bůh satana, se mi nezdá.Vždyť Božích nepřátel je  i dnes jako v písku v moři, není to tedy dnes?

Timg píše:

Kromě toho je psáno, že vítězní Kristovci budou vládnout nad pohany - a to jak v Miléniu, tak i na Věčnosti. A kde by se tam ty pohanské národy vzaly?