Mohl bys trochu podrobněji popsat, jak vnímáš tu sošku na Svaté Hoře? Vypadá to, že jsi tam byl. Máš s ní osobní zkušenost? Pokud ano, tak jakou? 

  Toník

  Já jsem jeden z lidí, který stál v té frontě a líbal ty šatičky. Ten "divný pocit v břiše" znám dobře taky, včetně vědomí, že "je něco špatně". Jenže já jsem se do té fronty postavil a tu šošku políbil spolu s ostatními, tak jako celá moje rodina. Tím, že jsem v té frontě stál a musel tu sošku políbit jsem zažil ještě zděšení, divnou hrůzu. A postupem času, během let, se stalo to, co píšeš: Zvyknul jsem si, ten divný pocit v břiše docela zmizel a zůstal jen matný nejasný pocit, že něco není v pořádku, že to, co děláme, tak být nemá.

  Dneska tomu rozumím tak, že člověk, přestože je padlý v hříchu, tak nejsou zničené všechny oblasti jeho života, nemá úplně zničené srdce, špatné svědomí. 

  Některé oblasti života jsou dobré, v pořádku, některé špatné. 

  V písmu se píše:

  Tak tomu rozumím. To první pokleknutí a políbení sochy bylo to znamení na mém svědomí, které způsobilo, že jsem ten hřích přestal ve svědomí vnímat jako hřích, ale začal jsem ho brát jako životní normu, proti které svědomí přestalo protestovat.

  Toník

  To se ptáš, abys to zjistil?

  Ne, nemám. 

  To, co je na člověku důležité, je jeho charakter. Charakter člověka se příliš nemění s vnějšími okolnostmi, spíše se utužuje, krystalizuje. Vnější okolnosti - zvláště těžké, extrémní - vynáší na světlo to, co je v člověku skryté.

  Těžko si představit, že by se skromná, tichá dívka, pokorná, o které písmo svědčí, že to byl Boží člověk, změnila nějakými okolnostmi na pyšnou a rouhavou "ženu", která se staví namístokrista.

  Toník

  

Jsem šokován, kolik lidí nezná dějiny Církve. Asi proto, že jim dějiny začínají podle své dějiny, kdy se odloučili od Církve a upadli do hříchu vzpoury proti Bohu – schizma.

 

Každý katolík zná nebo by měl znát jak Písmo sv., tak dějiny Církve.

 

Papež Pius XII. vyhlásil r. 1950 v konstituci: "Je Bohem zjevenou pravdou víry, že neposkvrněná, vždy panenská matka Boží Maria byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy." Tentýž papež ozdobil Pannu Marii r. 1954 titulem "Královna nebe a země".

 

V římských katakombách můžeme vidět vyobrazení Matky Spasitele jako Matky držící Ježíška v náručí, včetně  že již z prvních staletí pochází ikony Krista Krále, po jehož boku je Matka Krále -Theotókos. Pokud si Shaloman klade otázku: „Opravdu je Královnou nebes?“  A správně dodává, že Ona vždy ukazovala na Ježíše. Ale Ježíš, když končí své vykupitelské konání zde na zemi, tak z Kříže nám vzkazuje: „Hle Matka tvá“ a Církev vždy tato slova přijala a uchovávala.

 

Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Zj 12,1

 

po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem“ (Ž 45,10).

Zatímco ty jsi napsal: Já jsem člen Církve Ježíše Krista, která má nepřetržitou kontinuitu v biskupské službě od Krista. 

A to je LEŽ!

Naše Svatohorská Matka také uzdravuje po staletí těla i duše a pomáhá nám i když už nejsme tak zbožní jako naši předkové v dobách baroka. Celé to začalo tak že na této hoře přepadla tlupa lupičů pana Malovce z Malova. Když zjistil že je obklíčen přesilou tak sestoupil z koně, kleknul si na zem a modlil se k Panně Marii. Slíbil jí že jestli z tohoto nebezpečí vyvázne tak postaví na vrcholku kopce kapli. Po chvíli s  zjistil že ho udivení a rozzuření lupiči hledají všude kolem a nevidí jeho ani koně. Přestože byl na otevřeném prostranství a hledali v jeho bezprostřední blízkosti. Tak že by se ho byli mohli dotknout. Tak vznikla první kaple, která ještě neměla ani podlahu. Milostnou sošku vyřezal později náš první arcibiskup otec Arnošt z Pardubic. Za Pannou Marií Svatohorskou chodili společně s námi i někteří protestanti, v době kdy zemi bylo nejhůř a společně s námi prosili o slitování a záchranu.  Zázračných zachránění a uzdravení je zaznamenáno okolo 4 000 a některá jsou vymalována přímo v ambitech. Je to jen nepatrný zlomek, tak jako vždycky a všude. Sám mohu dosvědčit nejméně jeden případ vyslyšení. Který není nikde zaznamenán. (Věřím a doufám) že tam nechodíme jen kvůli zázrakům, proto abychom něco pro sebe získali a nejenom proto abychom něco získali pro druhé. Chodíme tam proto že si to přeje Bůh a Panna Maria, protože se tam s Bohem fyzicky setkáváme jako v každém kostele  a protože je nám dobře v náručí a u nohou naší Matky.

Jestliže se někdo ocitne v nebezpečí a nebo uvidí v nebezpečí někoho ze svých bližních (například nějakou dopravní nehodu) tak ať se ihned pomodlí celým svým srdcem střelnou (krátkou) modlitbu k Panně Marii Svatohorské. Například Matko Svatohorská, smiluj se nad námi a pomoz nám. Když je řeč o dopravních nehodách tak s jedním českým šlechticem udělal kůň doslova kotrmelec. Zlámal si přitom obě pistole které měl za pasem a zpřetrhal všechny řemeny včetně uzdy. Kůň šel přes něj. Jediné co se mu stalo bylo že se zamotal do svého pláště, ze kterého mu museli pomáhat dva muži kteří jeli s ním. Jinak nic. Tento případ je zobrazen v ambitech. Stejně jako třeba uhlíř který se propadnul doprostřed rozžhaveného milíře.

Až pak se modli k tomu pravému, který nesídlí na sedmi pahorcích (v Římě), ale na nebesích. 

Máš pravdu když říkáš, že ta tvoje církevní nevěstka nese značnou zátěž minulosti. Skutečná Církev Krista je před Bohem jako žena oděná sluncem, bez jakékoli zátěže minulosti! To je ten propastný rozdíl, který nejsi schopný v pravdě Ducha přijmout. Jelikož ti papežský antikrist a  jeho nevěstka pravdu Ducha mocně zablokoval! A k odstranění tohoto bloku stačí tak málo! Poslouchat Boha, a ne lidi!

A domýšlivý je ten, který určuje, kdo je jeho bratr v Kristu a kdo ne, jen proto, že ten dotyčný některé věci vidí jinak.

Je dobré brát celý NZ vážně a ne jen půlku, která vyhovuje mé mentalitě. To pak člověk zmoudří a přestane plácat hlouposti.

Vyhrožují druhým jen zbabělci jako Ty a František. Jak jste si podobní. Proto se tak nesnášíte.

Ovšem jen ve svých sebestředných představách. Ty už sis dávno dal mat sám sobě.

  A je dobře, že víš, že Bůh si vyvolil i tebe, že jsme spaseni všichni bez rozdílu, to je důležitá informace.

  Přeji ti, aby ti byla ta informace jednou k užitku.

  Cizinec.

Spasení všech lidí není pouhá informace, je to Bohem dokonané a dokonalé dílo. Nikoho nespasí informace o tom, že nás Bůh spasil. 

 Kristus se nad celým lidstvem smiloval dávno před tím, než jsme se narodili a zhřešili. Proto je každá prosba o odpuštění, prosba o milost je splněná v Boží milosti dávno před tím, než jsi vůbec začal prosit. Vůbec prosba jako taková je důsledkem boží milosti, abys v pravdě byl vůbec schopný prosit za to, co ti Bůh o tobě v pravdě ukázal. Jak chceš Boha prosit, kdybys nevěděl za co? Kdyby ti před tvojí prosbou ve své milosti neukázal za co máš prosit?? Boží milost předchází každé prosbě!

Nejde o to abys toto pochopil, jde o to abys toto v pravdě Ducha přijal. Když toto co ti popisuji v pravdě Ducha svým duchem přijmeš, teprve pak rozumem pochopíš co znamená- proste a bude vám dáno, Bůh vyslyší a splní každou vaši prosbu. 

Pro tebe to má však jeden háček. Musel bys se přestat řídit rozumem a začít řídit svobodou svého ducha, kterou právě k tomuto účelu musíš použít. Tvůj rozum v kontaktu s Bohem je na nic, Bůh seslal Ducha a seslal Ho všem. Proto jakákoliv komunikace probíhá zatím na úrovní duchovní, kterou až následně zpracovává rozum. Bezduchá rozumářská víra je obyčejná pošetilost, bez duchovního základu. Zdejší modláři mají místo vlastního duchovního základu modloslužbu. Protože to nevíš, bavíš se s nimi marně a mlátíš prázdnou slámu. Ty máš na místě duchovního základu vlastní rozum, a proto se rozumem snažíš vysvětlit nevysvětlitelné. O Bohu se Cizinče nekecá, o Bohu se vydává svědectví pravdy v Duchu. Jenže ty tady svědčíš o tom, že se tě kdysi a kdesi Pán dotkl a obrátil tě. A co dál Cizinče? Co? To je všecno? Myslíš že když někomu budeš vykládat co tě potkalo, že je to nějaké svědectví. Není! A ty sám víš, že to nefunguje tak jak bys chtěl. Vždyť nedokážeš ani v pravdě modloslužebníkům říct, že jsou modloslužebníci, že jsou vedení *****m. Teče ti ještě mléko po bradě Cizinče, hutná duchovní strava není pro tebe ještě vhodná.

Přijmeš-li (neodmítneš-li) PRAVÉ křesťanství, pravděpodobně to naruší vztahy většiny lidí k tobě, takže jsi na svém. 

nutno je jí NEODMÍTNOUT!


Problém je v tom, že to není pravda.

Takový postoj vysvětluje tvé neurvalé chování.

Anebo ji může přijmout.  A vyznat Ježíše Pánem  Spása se přijímá

"Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen.
Srdcem věříme k spravedlnosti a ústy vyznáváme k spasení, "

  Díky Bohu, ne. 

Díky Bohu, ne.

  Jsem zvyklý, že (někteří) ŘK na jednoduché otázky neodpovídají.

Všechno dle Písma!

Trumfni to katolický modloslužebníku! Nastartuj ty svoje kompromisní katechetické ALE, překrucujicí pravdu božího slova. To jsou ty tvoje bafuňářské herní praktiky. Bafuňářské praktiky ve kterých F100 podáváš v "v pravdě Písma" životní zkoušky jako spasitelné!! Jsi lhář a bafuňář! 

  To, že nepřijímám tvoje zamotávání se do tvé "svobody hřešit" a že se vás občas zeptám na docela jednoduché otázky jako ty otázky výše, neznamená, že bych odmítal některá místa písma. Naopak pevně věřím, že když přijde pronásledování a nenávist, Bůh zachrání ty, kteří vytrvají až dokonce. Stejně tak blahoslavím ty, kteří vytrvali.

  A to, že nevěříš, že Ježíše opravdu nemůže nic ohrozit už je tvoje věc, to ti neberu, věř si čemu chceš.

  Rád bych se tě zeptal na jinou věc: Martino v diskuzi komentoval slova Ježíše, kterým věříme, tato:

  Máš stejný názor, jako on? Myslíš si také, že Ježíš je lhář a že ďábel může křesťany vytrhnout z Ježíšovy ruky?

  Toník

  Jsem zvyklý, pane Martino, že když nějakému ŘK položím jednoduché otázky, dočkám se z jejich strany jen vymýšlení si nesmyslů, které odpovídají tomu, co žijete.

  Nejsem nějaký neznalý evangelík, kterého byste utáhnul na vařené nudli. 

  Mám osobní zkušenost s eucharistií. Můžete si přečíst příspěvky zdejších ŘKC: Ani jeden v tom stavu, který inzerujete, není. Buď je to tím, že jak píšete, jsou "vlažní katolíci" a eucharistii jaksi míjejí, nebo, a to spíše, inzerované vlastnosti eucharistie nemá a ŘK mají s eucharistií stejné zkušenosti, jako já a i po přijetí eucharistie žádnou jistotu nemají a dál žijí ve své nejistotě.

  Ale jestli rozumíš, že Ježíše nemůže nic ohrozit, tak to se shodneme. I já tomu věřím. To je také logický důvod, proč můj život patří Ježíši.

   Všimnul sis, jak si musíš pracně domýšlet, aby sis písmem podepřel svoje kličky a háčky, na které se snažíš pověsit? Podobně sis domyslel do příběhu otce a syna o milosti a odpuštění "dovolení" Boha hřešit, o kterém v tom příběhu není ani zmíňka.

  Stando, apoštolové žili s Ježíšem. Věděli, že jeho ovce slyší Boží hlas, nezahynou na věčnost a nikdo je nemůže vytrhnout z jeho ruky. 

  Ani satan. 

  Skutečný význam toho, co Bůh řekl není jiný, než Bůh řekl. To jen ten, kdo těm slovům písma nevěří, potřebuje si do nich domyslet jiný význam.

  Stando, neberu ti tvoji nejistotu. Žij si jí, jak potřebuješ. Jen by sis měl být vědom, že ani ty nemůžeš sebrat křesťanům Ježíše.

  Toník

Máš to v příspěvku výše:

  Asi si tedy nevidíš do vlastní klávesnice, že napíšeš něco, na co za pár dnů zapomeneš.

  Chápeš tedy, že:

1. Bůh nás zachránil. Ježíš je naše záchrana, spása. V nikom jiném není záchrana. Bůh poslal tuto záchranu i nám, nejen svému lidu.

2. Ježíše nemůže nikdo ohrozit, ani satan, ani my. Ani ty. Ta záchrana zůstane navěky.

3. Ježíš je náš spasitel. Moje záchrana není ze mne, ale z Ježíše. Kromě Boha není nikdo spasitel, ani já tedy nejsem spasitel. 

  Já jsem odměna Ježíše za jeho práci.

  Nebo ti to stále připadá hloupé?

  Pokud ti tyhle základní pravdy naší víry stále připadají "hloupé", tak je to tvoje věc, já ti to neberu. Klidně si to mysli.

  Tvůj výmysl a motanice že "Bůh lidem dovoluje hřešit" či že "Bůh lidem schvaluje hřích" a omlouvání si hříchu nebudu komentovat. Pokud tě tahle převrácenost chytla a stále tě baví obhajovat, měj si jí. Asi si neuvědomuješ, že tohle tvoje "zrcadlo" odráží dobře tvoje srdce. A já jsem radši, když tu lidi píší o sobě věci narovinu jak je žijí, než když se přetvařují a hrají divadlo.

  Toník

  Moje spása je Ježíš. 

  Když napíšu, že "mojí spásu nemůže nic ohrozit" je to totéž, jako když napíšu "Ježíše nemůže nic ohrozit".

  Ty zřejmě v mých výrocích čteš něco jiného. Odhaduji, že pro tebe neplatí "Ježíš=Spása", tak jako pro mne. 

  Ale sám můžeš napsat, proč čteš v mých výrocích něco, co v nich není a proč ti připadá hloupé, když píšu, že Ježíše nemůže nic ohrozit.

  Je vidět, že Ježíše zatím moc neznáš. Ale zase sem rád, že tu takto otevřeně píšeš své doměnky.

  Ježíš je všemohoucí, Stando. 

  Právě naprosto pasivní negativistické lidi žijící uprostřed hříchu a deprese světa za doprovodu model a pověr, s naprosto zničeným životem, na konci, když už to docela vzdali, dokáže Ježíš zachránit moc dobře. 

  To, že je člověk zblbnutý nějakým náboženstvím, které říká, že Bůh chce aby byl člověk v depresi a svoluje zlo protože tím spasí lidi, či dokonce to, že hřích, temnota a odloučení od Boha je Boží vůle, Ježíši nemůže zabránit, aby toho člověka zachránil.

  Tak si jí nevytrhávej se smyslu.

  Právě proto jsem ti dal odkaz do písma, aby sis to přečetl celé a nyvytrhával.

  Ježíš nás nezachránil jen pro život tady na zemi, ale hlavně pro život s Bohem v nebi.

  Ta místa písma, která o záchraně v Kristu mluví, ti mohou pomoci z toho, v čem žiješ. I když osobně se domnívám, že sama o sobě ti k ničemu nebudou, že potřebuješ moc Ducha svatého, která je v církvi, aby to slovo ožilo i pro tebe a že bez ní se neobejdeš. 

  Toník

  Uvedl jsem ti konkrétní místo našeho učení, jeho význam jsem nikam neposunul (neuvedl jsem posunutý smysl, jak sis ty nepravdivě vymyslel) a dal jsem ti odkaz do toho učení aby sis mohl přečíst kontext, ve kterém je to učení uvedeno. 

  Pokud by tě "pravdy víry" mého nynějšího společenství zajímaly, mohu ti z těch pravd uvést několik dalších míst, které říkají, že moje záchrana není z člověka (tedy není ze mně) ale že záchrana je z Boha.

  A ty výroky nemají žádný posunutý smysl, jsou pravdivé tak, jak jsou napsané a není potřeba k nim přidávaj nějaký výklad, který by jejich smysl posouval.

  Je to pro tebe pochopitelné?

  Tak, jak si motáš ty svoje "podmínky" to je tvoje věc, je to dané tím, že žiješ pod jiným zákonem, "v jiném světě" než já. To se projevuje i na tvém uvažování, kdy píšeš, že "jistota by z člověka mohla vyrobit pořádné monstrum omlouvající si každé zlo a dopřávající si každou rozkoš po které zatouží bez jakékoliv zpětné vazby z následků". Jak by mohl Bůh něco takového udělat? To, co ty omylem připisuješ Bohu, dělá satan a jeho "svoboda" hřešit, ne Bůh a jeho milost, jeho spása.

  Proč se ti věci takto převrací jsem ti vysvětloval v článku Zákon hříchu a smrti a zákon ducha života.

  Jestli jsem tě pochopil, tak ty máš vymyšlené tak, že pan farář udělá s konvičkou jakousi "dočasnou spásu", "pro tento svět", kterou si ty pak musíš udržet a dodělat po svém na spásu věčnou, která už (snad) vytrvá.

  Z "pravd víry" mého společenství jsem ti citoval už dříve:  

  U nás, v našem společenství to máme tak, že Bůh dělá dlouhodobé věci, věčné věci, trvanlivé věci (podle toho se také ty věci poznají a rozliší od díla člověka, které je prchavé a moc nevydrží) a člověk ty věci od Boha s vděčností a radostí přijímá.

  Toník

(Žd 9,27-28)
A jako je lidem uloženo jednou zemřít, a potom přijde soud, tak byl i Kristus jednou obětován, aby vzal na sebe hříchy mnohých, a těm, kdo ho očekávají, se podruhé ukáže bez hříchu, aby je spasil.

  přečetl jsem si znova svoje příspěvky jestli v nich je to, co sis vymyslel a ponechám stranou tvoje výmysly o mne, které máš v hlavě, protože nejsou důležité. 

  Chceš li si žít ve lži a psát je sem, je to tvá "svoboda hřešit" a tu ti nehodlám brát.

  No, to ani nemusíš. 

  Je, pokud ti mohu radit, podle sebe a svých postojů nesuď ostatní.

  Zkus si představit, že nežijí to co ty a neuvažují jako ty. Byť to pro tebe asi bude těžké.

  Pokud by tě to zajímalo, tak samozřejmě vím, že svátost křtu může provádět jakýkoliv člověk. 

  A ty jsi byl někdy aktivním římským katolíkem? Opravdu? Nepleteš se v tom?

  A už víš, že pro platnost svátosti křtu je třeba správná formule, materie a úmysl, ale není třeba víry ani jednoho z účinkujících?

  Já vím. A stejně tak jako svět je pomíjivé to vaše spasení ve svátosti křtu. 

  V tom se právě spasení v Ježíši Kristu liší.

  ŘKC tedy už neučí ten automat na milost? Už neplatí exopereoperato? 

  To jsem nevěděl. Říkal jsem ti, že se od našich časů ŘKC zázračně proměnila.

  Nás ještě učili, že to bude platná svátost křtu, jen nedovolená. Za nás nebyla platnost svátostí závislá na víře a svatosti jejich účastníků, ale svátosti v ŘKC fungovaly prostým udělením.

  Kdy to prosímtě kdo tak zázračně proměnil, že teď už je to jinak a na svátosti je potřeba víra?

  Samozřejmě, že jsou mi jasné tvoje kličky, do kterých se motáš a to, že neumíš číst a o to více si dokážeš domýšlet. V tomto se totiž ŘKC nezměnila a platnost svátostí je Stando v ŘKC stejná dnes jako před třiceti lety.

  To jen ty už jsi svými motanicemi na Granosalis zcela vedle. 

  Protestantské prostředí ti nedělá "dobře".

  Pokud by tě to zajímalo, přečti si znovu můj příspěvek. Čti si v něm, co jsem v něm napsal a zkus si odmyslet, co sis do něj domyslel a není v něm. 

  Komentoval jsem v něm spásu pro tento svět ve svátosti křtu, kterou máš od Boha zadarmo, z milosti a bez tvých skutků a tu druhou spásu, dokonalou a věčnou, kterou dosáhneš svou vytrvalostí a splněním podmínek (snad), do kterých se ti převrátila Boží zaslíbení.

  Toník

  No, četl jsi můj příspěvek? Psal jsem to v něm.

  Obvykle to dělají proto,  "že se to tak dělá". Donutí je k tomu společenské konvence, případně některý z aktivnějších příbuzných (obvykle babička, strýček) nebo sousedi. V Polsku a podobných státech je donutí většina. Protože věřící faráři obvykle dodržují alespoň pravidla ŘKC a miminku nevěřících svátost křtu neudělí, musí vyrazit za těmi, kteří pravidla neberou tak vážně, což může být třeba v sousední farnosti.

  A je legrační tvoje hraná neznalost. 

  Možná že na Moravě je to jinak než to známe z Čech, z Itálie, z Peru či z Polska? Že tam něco takového vůbec, ale vůbec, docela zcela  jasně, čistě pravdivě a ve vaší svobodě hřešit vůbec neznáte?

  Ne, samozřejmě nedává. Je to úplně totální nesmysl.

  To jsem ti psal mnohokrát, že jsme křesťani, věšříme Bohu, Ježíši, apoštolům, prorokům. Víme, že děti těch, co patří Ježíši Kristu, patří také Ježíši Kristu a děti těch, co patří Hříchu, patří také Hříchu. 

  Ne, to není hypotetický případ, ale velmi praktický a ne až tak vyjímačný případ. 

  Když už ses elegantně vyhnul tématu, o kterém jsem psal a odbočil k tvému osobnímu útoku na mne a vyhnul se i odpovědi k tématu svátostí kdejakým úhybným manévrem, a vrátím se teď zpět k tématu svátostí: 

  Jak je to teď se svátostmi v ŘKC a co vás učí? 

  Je platnost svátostí v ŘKC závislá na víře či svatosti těch, kteří se svátostí účastní? 

  Nebo platnost svátosti závisí na úmyslu, materii a formuli?

  Pokud závisí na víře aktérů, tak jsem samozřejmě vedle. Psal jsem ti, že jsem z ŘKC mnoho let pryč a nevím co všechno kromě toho očistce se vám tam zázračně proměnilo. Ale jestli se už proměnily i svátosti a jsou závislé na kvalitě lidí, co vám tam vlastně zůstalo? Alespoň Královna Nebes je pořád ještě stejná? Nebo se taky už proměnila?

  Ale z tebe a tvých veletočů a kliček jsem taky vedle ;-)

  Když se vrátím k tématu:

  Pochopil jsi, že já nejsem svoje spása, abych mohl ohrozit svou spásu, ale že moje spása je Ježíš Kristus?

  Pochopil jsi, že já nejsem svoje jistota, abych se sám na sebe postavil, ale že moje jistota je Ježíš, jeho slovo?

  Pochopil jsi, že vydat Bohu nepotřebujeme svoje silné stránky, to, co se nám daří, ale svoje slabosti, bolesti, nemoci, svoje nedostatky, ve kterých se nám nedaří? Že Bohu nepotřebujeme vydat jen to dobré, co dokážeme, ale právě to zlé, co se nám nepovede, co zkazíme, co je třeba napravit?

  Pochopil jsi, že Bohu vydáváme svůj život právě proto, že víme, že v člověku není žádná jistota?

  Toník

  Právě naprosto pasivní negativistické lidi žijící uprostřed hříchu a deprese světa za doprovodu model a pověr, s naprosto zničeným životem, na konci, když už to docela vzdali, dokáže Ježíš zachránit moc dobře. "...


Naprosto souhlasím.
Ale vždycky zde musí být přítomen lidský svobodný souhlas, otevření srdce ze strany člověka, na které Ježíš zaklepe. Ježíš se nevlamuje do lidského srdce násilím. Neudělá "Čáry, máry, fuk" a nepromění jen tak každého zatvrzelého hříšníka v kajícníka.
Nabízí záchranu - ale ta musí být ze strany člověka svobodně přijata a člověkem skrze pokání a obrácení ve spolupráci s Duchem svatým teprve realizována.

  Podle sebe a svého uvažování nesuď ostatní.

  A nebyl jsem sám. Znám takových lidí více.

  Nemyslím si, že by někdo jiný než Bůh dával dobré chtění a činění (například chtění být zachráněn ze hříchu a smrti v Ježíši). 

  Takže určitě nevytrhávám a neposunuji, ale klidně zobecňuji v tom máš pravdu. nevidím rozdíl v tom, kdy mi dal Bůh touhu po záchraně tehdy a teď.

  To je dobře, že víš, že Bůh nikoho nemanipuluje. 

  Pokud člověk chce mít "svobodu hřešit" a nechce být jistě spasen Ježíšem, Bůh ho určitě nezmanipuluje a nic mu nebude nutit, natožpak svoje dary, které Bůh neodnímá a nedává na zkoušku.

  Pokud tedy skutky toho člověka v jeho "svobodě hřešit" nebudou donebevolající. Pak Bůh toho člověka klidně zastaví, třeba i přímým násilím.

  Ale manipulecí ne. Manipulace není Božím způsobem jednání.

  Jen je naivní se domívat, že člověk s kamenným srdcem, který duchovním věcem nerozumí a ani nechce, otevře sám své srdce Bohu.

  Zkus si někdy prohlídnout kámen. 

  Kámen se totiž nedá otevřít. Ten je je potřeba vyměnit.

  Náš pozemský život je životem pro Boha. 

  Není to trénink nebo kvalifikace, jestli jsme dostateční nebo ne, ale je to skutečný závod. 

  Není to ani zkouška, jako když žijí lidi na hromádce aby si ozkoušeli jestli jim to spolu vyjde a zda jim ten druhý vyhovuje, ale je to už život na ostro. 

  Není dokonalý, ale je opravdový.

  Toník

Spásu nemůžeš přijmout, můžeš ji však přestat odmítat. Odmítat v osobě Krista, který se ti v pravdě Ducha chce dát poznat. To On chce, ne ty! Ty jsi jen hříšník, který doposud milost Krista odmítá, ale přitom se snaží si milost Krista nějak zasloužit a vydobýt. Těžký boj, co?!

  Spíše je to tak, jak to napsal z Boží milosti prorok a jak to z písma (které tehdy podle některých neinformovaných lidí neexistovalo) citoval Ježíš:

  Samozřejmě, že kdo věří v sebe, své skutky a svou vytrvalost a má zatvrzelé srdce, odolává Boží milosti. A protože si zakládá sám na sobě a svých skutcích, tak ve své "logice" nerozumí, že není silnější než Bůh.

 

  Je také jiný svět, který je ti zatím cizí. Ježíš také řekl:

  Ale samozřejmě chápu, že někdo žije ve světě, ve kterém je to naopak, převráceně k tomu, co žijeme my.

  Toník

 

  Ale podle stavu svého srdce neposuzuj situaci, ve které nejsi, boty, "ve kterých jsi neušel ani kousek". Tohle, co si myslíš, je dané jen tím, že nemáš tu zkušenost. Když se ti písmo a situace křesťanů převrací do nepodoby ve stylu "když už jsi spasen není o co bojovat" tak to neznamená, že to tak mají i lidi, které Bůh zachránil.

  Chápu, že mnozí z vás uvažují ve stylu "kdybych byl spasen, joj, to by se mi to hřešilo!", "když už jsi spasen, proč nespácháš sebevraždu?" či. "když už jsi spasen, lze z toho usoudit, že nemáš potřebu u sebe nic napravovat" a podobně. 

  Ale tohle vaše uvažování je jen a jen vaše. To je uvažování tvrdého, kamenného srdce, uprostřed hříchu a smrti, daleko od Boha. Nemá nic společného s lidmi, které Bůh zachránil, s lidmi, kteří jsou blízko Bohu díky oběti Ježíše Krista, díky jeho spáse.

  Pokud vám to nedochází, zkuste si třeba představit Marii, maminku Ježíše (o které snad věříte, že je jistojistě spasená?) a představit si, jestli byste tyhle svoje převrácené postoje, které přisuzujete křesťanům, přiřkli i jí.

  Ta záchrana totiž nevede k tomu, k čemu vás vede vzpoura proti Bohu a co ty věrně popisuješ ve svém příspěvku že bys udělal, ale vede k opaku. Boží milost nevede k převrácenostem a k "dovolení boha hřešit" a k omlování zla že "zlo Bůh schvaluje", ale Boží milost vede k pokání, obrácení k Bohu, k ochraně od hříchu, vede k pokoji, radosti, k pokoře a Boží bázni.

  Ta záchrana vede k opačným postojům, než které máte, žijete a tady věrně popisujete. Postoje toho nového, "masitého" srdce od Boha jsou: Když už jsem spasen, budu se stranit hříchu, protože teď to má smysl. Když už jsem zachráněn, budu žít pro Ježíše. Když už jsem zachráněn, tak má teprve smysl napravit, co jsem pokazil. A proto to také lidé, kteří jsou spaseni, dělají. Podle toho se taky poznají.

   Toník

  

  Na zemi jsou různá stáda a různí pastýři.

  Je tu jedno stádo a jeden pastýř. 

  To stádo ani není moc veliké, jsou v něm nemnozí. Ovce co jsou v tom stádu stádu, slyší hlas svého pastýře a pastýře následují a pastýř se o ty ovečky stará. Občas se v tom stádu nějaká ovečka zatoulá, zaběhne nebo ztratí. Ten pastýř pak nechá 99 oveček vklidu ve stádu a vydá se hledat tu jednu dokud jí nenajde, neošetří ze zranění a nepřivede zpátky. 

  85 oveček je pak rádo, že je ta jedna ovečka zpátky, protože už to ty ovečky taky zažily a jsou pastýři vděčny i za tu jednu ztracenou co přivedl, 13 oveček ta škola ještě čeká a ta jedna ovečka je nejspíš ve stádu omylem.

  Pak jsou další různá stáda. Jsou to stáda veliká a mnohá. 

  Některé ovce v těch stádech jsou, jiné ne. 30 ovcí totiž vůbec neví, že je v nějakém stádu, protože jim to zatím nikdo neřekl a stádo ve kterém by měly být nesnáší, protože jsou zrovna v nějakém konkurenčním. Dalších 60 ovcí se někde toulá a nikdo se o ně nestará, protože pastýři horko těžko drží a hlídají těch zbylých deset oveček, aby také neutekly. 

  Pokud tedy ti pastýři vůbec stíhají napást sami sebe. 

  A i těch deset ovcí pastýři hlídají zbytečně. 

  Čtyři ovečky stejně neutečkou, jelikož jim pastýři při své "vychově" zlámali nožičky, pět oveček má takovou fóbii a strach z útěku že exit ze stáda bude až exitus a ta jedna ovečka zrovna narazila na dveře a skutečnou pastvu.

  Toník

Může staletí studovat a pátrat po Bohu, však dokud se mu Bůh nedá poznat, bude jen trapnou postavičkou s hrstkou svého intelektu, kterým chtěl poznat onu veličinu, Boha - neuchopitelného lidskou troskou, která bez vyučování Duchem svatým jen degeneruje a degeneruje směrem ke své zkáze.  

To by ale musel nejprve pochopit svou situaci a padnout v slzách před ním, a prosit, ať ho zbaví jeho trapného intelektu a dá mu aspoň trochu Boží moudrosti, což se nestane. 

  Tím, že Standa není schopen pochopit tak jednoduchou věc, že naše spása je Ježíš (a ne my sami) či že Bohu jsme vydali celý život (a ne jen silné chvilky, kdy jsme "Hi" a všechno se nám daří) tak se pro mne nestává hlupákem. 

  Spíše je mi ho líto.

  Zkus si to představit jako ve skutečném světě. Bude někde slepec, půjde a spadne do jámy (kterou třeba i sám vykopal). Pro někoho vidoucího může být ten slepec hlupákem, že jí neviděl. Je ale otázka, kam ten vidoucí dal rozum a cit.

  Diskuze tu nečte třeba jen oko, který si sám sobě potřebuje dokázat to, v čem žije, a ještě to přehodit na druhé, ale i takový Shaloman, co nemá srdce zaslepené modlami a rozumí a vnímá, že je něco špatně. A diskuze budou číst další stovky lidí. I když odpověď nemá smyl pro toho, kdo se snaží zamotat se do sítě, kterou si na sebe sám nastražil, má smysl pro lidi, kteří se zajímají o křesťanství a budou diskuzi číst později.

  Toník

Ten hlupák byl myšlen jako protiklad toho, čím se oko pyšní. A to svou inteligencí, sečtělostí a já nevím čím vším už tu prezentoval svou osobu, coby příklad těm nevzdělancům jako jsme my. Chlubí se tím, co je Bohu k smíchu, svou lidskou moudrostí, přitom když mu ukážeš zrcadlo, nevidí se v něm. 

Kdyby jako slepý byl schopen aspoň uznat to, že vidí jen tmu, politoval bych ho. On ale hrdě hlásá, že VIDÍ a prohlašuje tmu za světlo a světlo za tmu.

Vede další a další lidi do té tmavé jámy, aby je tam stáhl ssebou a já k němu mám být empatický?

Mám snad nazývat věci nepravými jmény abych byl citlivý k antikristovu duchu?

  Rozumím, Fero.

  Chápu, že tyhle řeči mohou působit na malé děti, když je někdo v takové převrácenosti od mala vychováván, jako jsme to zažívali my. Ale ani nás neučili, že Bůh schvaluje zlo a dovoluje lidem hřešit, to už je opravdu novinka. Snad by mohly působit na člověka v nějaké tísni, nebo na lidi pod vlivem stejného ducha. Ty ale není potřeba svádět do jámy.

  Není ti ani trochu líto takového člověka?

  Nepotřebuju se nějak přemáhat k empatii, aby mi bylo slepce líto, byť je už takový odmala. Je přece rozdíl mezi slepcem a slepotou.

Ty sám jsi kdysi napsal článek do ZODu s názvem: "Na té cestě ani NEJHLOUPĚJŠÍ  nezbloudí". 

Do které kategorie inteligence dle tvého článku tedy řadíš oka, který tvrdí, že je na té cestě celý život a který je podle znovuzrozených zbloudilý?

Není ti ho v této tebou nastíněné souvislosti, od které se teď distancuješ, trochu líto?

Tak se omlouvám. Vymažu ten článek ze své paměti.  

  Tvoje příspěvky moc nechápu.

  To, že je někdo slepý ovykle nesouvisí s tím, že je hloupý (pokud si tedy svou slepotu nezískal v boji o nominaci na darwinovu cenu). Slepý člověk může být hloupý, ale také může být inteligentní.

  O Standovi si myslím, že není hloupý, ale inteligentní. To, že ho baví kopat jámy a padat do nich nepřiřazuju inteligenci, ale slepotě.

  Toník

Slepotu, či hloupost?

Slepý člověk se poučí, hloupý nepochopí. 

Pokud považuješ lidskou inteligenci za něco vyššího, než je "Boží bláznovství", kde je tvá hodnotová příčka posunuta?

Omlouvvám se za možné nesrovnalosti, ale při psaní odbíhám vařit a zavařovat.  

Letos jsem oproti jiným létům (50 ks za rok)  nasbíral asi 2200 hub a zkusil jsem veškeré možné variace uchování, rozdal po rodině a známých, a až jsem teď zjistil, že přestaly růst díky fázi měsíce a díky za ty předchozí. Zkoušel jsem se naučit rozeznávat masák (muchomůrku růžovku), ale nemám na to odvahu. 

Snad ti napovídá ....

  Tak to opravdu ne.

  Jak jsi na takovou věc přišel?

  Ahoj Fero.

  Inteligence nesouvisí s tím, zda je člověk slepý (natož duchovně slepý).

  Nepovažuji lidskou inteligenci za vyšší věci, než Boží. Jak jsi vůbec přišel na to, že bych mohl lidskou inteligenci považovat za něco vyššího, než Boží bláznovství?

  Duševní vlastnosti jsou inteligence. Někdo má velkou inteligenci a tak je inteligentní. Jiný ji nemá a tak je hloupý a nebo je blázen.

  Boží vlastností je zase moudrost. Moudrost je mnohem, mnohem vzácnější, než inteligence. Někomu moudrost chybí a tak je pošetilý, svévolný, bezbožný.

  Toník

Znovuzrození?  Kolikrát jsem tohle slyšel a slyším. A kolikrát si věřící vzájemně vyčítají, že ten či onen není ještě znovuzrozen. Tímhle se  chlubili američtí politici, tím se chlubí mnozí lidé, ale jaký je výsledek jejich změny. Myslím si, že ti, kteří tak silně všude zdůrazňují svoje znovuzrození, nejsou lepší než ti, kteří o tom nikde nemluví. Mám zkušenosti, že ti, kteří tak hlasitě dávali najevo svoje znovuzrození, se výrazně nezměnili a dokázali i dál ubližovat ostatním. Ostatně je to vidět i tady. Vzájemné urážení, vyprovokování, ponižování a jiné jevy přece nejsou projevem znovuzrození?

Když jsem se poprvé v životě setkal s křesťany, nikdo z nich pyšně nedával najevo, že je znovuzrozen, ale dýchala z nich láska  a pokoj a to, co je ovoce Ducha.

 

A totéž může být i mezi mnohými věřícími katolického vyznání. A to, že tam mají určitý řád, určité zvyky  a obyčeje, potrpí si na tradice by bylo špatné teprve  tehdy, pokud by to věřícího odvádělo od Pána Ježíše a od Boha Otce. Katolické církvi ublížilo to, že měla velkou moc a to ji poškodilo. Pán Ježíš, když mu takovou moc nabídl Satan, tak ji odmítnul.  Vedoucí této církve ji však přijali, využívali a zneužívali. Dokonce si upravili i Desatero a zavedli a učili  plno věcí, které nebyly biblické, ale prospěšné k upevnění moci.To je jejich krutá minulost. Kdyby však nekatolické církve existovaly tolik let, kdoví, jak by také dopadly a kdo by je svedl?

 

 

 

Prosíme Tě, kde ta církev je?? Vždyť se věřící jen urážejí  a ponižují? Kam se poděl Kristus??Existují tisíce sekt a lidé v nich věří i v různé nesmysly. Někdo napíše, že navštívil peklo, jiný, že navštívil nebe a lidé je obdivují a vznikají další a další sekty.  Hraje se divadlo, lidé křičí haleluja šílencům, kteří na ně řvou, mávají biblí a na koho položí ruku, ten se válí v křečích. Podívej se na satelitní přenosy z USA a proti tomu jsou katolické bohoslužby  aspoň důstojné. Církev, pokud existuje, tak asi není vidět. Neznám. Znám spíše různé sekty, církevní společenství větší či menší a výsledek je zmatek, nenávist, nesnášenlivost.... a strašný fanatismus s vymytými mozky. Marně se snažíš. Dopadneš jako já  a budeš považován za nejhorší. Jsou horší církve než katolická.

O co se člověk zajímá a co hledá, to zná.

Proč potřebujete vědět, jestli budete spaseni? Nestačí vám vědět, že jste spaseni, že jste v rukou svého dokonalého spasitele, který za vás naplnil požadavky zákona a který, pokud se ho budete držet, vás ze své ruky nepustí? Také neustále řešíte jestli vás v budoucnu opustí váš manželský partner? Nebo řešíte jestli vy opustíte jeho?

Moc se mi líbí slovo z knihy Kazatel, takové jednoduché a prosté a přesto nesmírně hluboké: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej, na tom u člověka vše záleží. Jinými slovy miluj Ježíše a nemusíš se ničeho bát a starat se co bude. Uzavřel jsi s ním přece smlouvu věčnou v níž On ti dává svůj život za život tvůj. Co chceš ještě řešit? 

V tomhle mi křesťané, kteří řeší jistotu spasení, připadají stejní jako astrologové, kteří vypočítávají z pohybu planet svou, nebo něčí budoucnost. Křesťané zase hledají svou budoucnost v různých veršících. A pak se hádají kdo "věštil" správnějc.

Je psáno, že jsme spaseni vírou. Ale to slovo v řeckém originále znamená především důvěru - že někomu věřím. Jestliže jsme tedy spaseni důvěrou k Ježíši a jeho dílu naší spásy a žijeme s ním důvěrný vztah, nač potřebujeme vědět zda budeme spaseni v budoucnu. My se máme starat o to, jak žijeme dnes, zda teď máme důvěrný vztah s Ježíšem. A taky o to, aby jsme poznávali jaký je, protože poznání jeho lásky plné pravdy, spravedlnosti a milosrdenství, posiluje naši momentální důvěru k němu a tudíž to i posiluje naše rozhodnutí zůstat mu věrní. Bůh nás stvořil pro vztah lásky s ním a v tom jsme spaseni. A pokud zůstaneme v tom vztahu, zůstaneme i spaseni.

Pokud místo budování vztahu lásky k Bohu budeme vymýšlet na základě veršíků, vytržených z kontextu Písma, nějaká zaručeně "pravá" učení o jistotě spásy, nebo očistci, nebo jiné nesmysly, jen abychom měli pevně v rukou svou budoucnost a mohli v ní věřit, mineme se cíle spásy- vztahu lásky s Otcem a Synem.

Totéž platí o trojičním učení a jiných "křesťanských" syntéz biblických veršů. Spasení je o životě a ne o vymýšlení biblických teorií.

Já vím, z toho co jsi napsal jsem to pochopil. Nepsal jsem to jako reakci na tvůj komentář, ale jako příspěvek do diskuze. Akorát jsem to zařadil jako odpověď na to, co jsi psal, ale nebylo to tak myšleno.

  No, do tohoto se asi nevejdu ;-)

  Já jsem jen uvěřil, že Ježíš říkal pravdu a že jeho slovo platí i dnes. A na vlastní kůži a pár kůžích lidí okolo sebe jsem zažil, že nelže, že on je opravdu spasitel a dokáže zachránit člověka. Tím, že potvrdil svoje slovo, mu věřím ještě u kus více, že to, co říká, je pravda a stane se to. Tím, že jsem nevytrval (podobně jako Petr a ostatní učedníci snad kromě Jana a pár žen) a Ježíš mne přesto zachránil vím, jak to dopadne s těmi, co nevytrvali.

  Věřím i prorokům a apoštolům to, co říkali Božím jménem v této věci.

  To, že mne Ježíš zachránil mne vede k tomu, co je popsané v písmu: K pokoji, vděčnosti, radosti, Boží bázni, poslušnosti Božímu slovu, k vytrvalosti. Hřích a prokletí pod zákonem mne vedly k beznaději, depresi, smutku, vzpouře a neposlušnosti, k poraženectví.

  Spekulacím o předurčení a univerzální spáse se nevyhýbám, ale moc se k nim nevyjadřuju, spíše si čtu, co lidi prožili a ptám se. Nevím, co by se stalo, kdybych si Ježíše nevybral a nevydal mu svůj život, dál ho odmítal nebo "nepřijímal". Možná, že bych to vydržel až do toho ohnivého jezera. A nebo třeba taky ne a bylo by to tak, že Boží milost je neodolatelná (na rozdíl od satanových úkladů). 

  Nevím. Nejsem děd vševěd. ;-)

  Toník

  Nevím, zda jsi četl odbornou literaturu k tématu. Pomůže člověku urovnat si podobné "diskuze".

  Toník

  Před nějakou dobou jsme tohle základní křesťanské podobenství o rozdílu mezi těmi, co se ospravedlňují sami a těmi, co je ospravedlnil Bůh dávali sem jako odkaz v podobě videa Good-o-meter. 

  Tehdy Standa napsal:

  Neporozuměl, že náš život je právě v tom, že dáváme naše slabosti a hříchy Kristu. Od té doby jsem se ho několikrát ptal, jestli už pochopil, jestli už rozumí, proč byl celník ospravedlněn i když nemusel jakoby dělat nic, kdežto farizeus s předplatným porno časopisu budující domy v Africe odešel s prázdnou, ale neodpověděl. Celá ta věc byla pro něj blud a omyl.

  Tak jsem zvědav, co napíše tobě.

  Toník

   Já jsem jen psal, že se spekulacím a diskuzím na dané téma nebráním. Rozumím věcem podobně, jako ty, ale vůbec bych se nedivil, kdyby Bůh udělal svět s předurčením a univerzální spásou.

  Náboženství je užitečné jako cimrmanovy moudra: Dokáže velmi precizně a přesvědčivě ukázat, kudy cesta k Bohu naprosto spolehlivě nevede.

Ano, správně. Obstojí především znamená věřit v Pána Ježíše za všech okolností. To není o našich skutcích. To by pak byla zbytečná milost. A každý se někdy za sebe i stydíme a mrzí nás to, padáme  a vstáváme. Prohráváme , ale díky víře v Pána Ježíše věříme, že On nás neopustí a pomáhá. Víru nesmíme za žádných okolností opustit a v ní zůstávat.

Ano, správně. Obstojí především znamená věřit v Pána Ježíše za všech okolností. To není o našich skutcích. To by pak byla zbytečná milost. A každý se někdy za sebe i stydíme a mrzí nás to, padáme  a vstáváme. Prohráváme , ale díky víře v Pána Ježíše věříme, že On nás neopustí a pomáhá. Víru nesmíme za žádných okolností opustit a v ní zůstávat.