Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Luboš.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15262, komentáře < 7 dní: 405, komentářů celkem: 328910, adminů: 60, uživatelů: 4852  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 106 návštěvník(ů)
a 4 uživatel(ů) online:

rosmano
Willy
wollek
Neprihlaseny

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Prolomení církevního tlumiče
·SPASENÍ ZE SKUTKŮ A SPASENÍ Z VÍRY
·Informace z jednání VV dne 20. června 2018
·David Novák: Komunisté vracející se k moci a co církev…
·Istanbulská úmluva pohledem právničky
·Istanbulská úmluva – Trojský kůň genderového feminismu
·Křesťanské domácí násilí?
·Domácí násilí v křesťanské rodině
·Úvaha nad smyslem pastýřského listu biskupů ke schvalování Istanbulské úmluvy
·Nebojme se pojmu ´´gender´´ a Istanbulské úmluvy

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
94 746 751
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kázání o Boží Trojici
Vloženo Středa, 30. červenec 2014 @ 12:40:27 CEST Vložil: Tomas

Kázání poslal lutrik

První čtení: Izajáš 45,5 - 7: „Já jsem Hospodin a jiného už není, mimo mne žádného Boha není. Přepásal jsem tě, ač jsi mě neznal, aby poznali od slunce východu až na západ, že kromě mne nic není. Já jsem Hospodin a jiného už není. Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“



Druhé čtení: Matouš 28,18 - 20:  „Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."“

Čtení ke kázání: 2 Korintským 13,13: „Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“


Kázání:

                    Milé sestry a drazí bratři, 

               minulý týden jsme si připomněli Seslání Ducha svatého a dnes slavíme svátek Trinitatis čili svátek Boží Trojice. Jako většina křesťanů věříme ve trojjediného Boha. Věříme tedy, že Bůh je jen jeden, ovšem ve třech rozdílných osobách Otce, Syna a Ducha svatého. Pregnantně to vyjadřuje tzv. Athanasiovo vyznání, ve kterém čteme: „Obecná víra je ta, abychom ctili jednoho Boha v Trojici, a Trojici v jednotě bez míšení osob a bez rozlučování podstaty.  Jiná jest osoba Otce, Jiná Syna, jiná Ducha svatého, ale Otce i Syna i Ducha svatého jedno jest božství, rovná sláva, spoluvěčná velebnost.“ Všechny církve, které chtějí být členy Světové rady církví, musí vyznávat tuto víru v Trojici. 
                Víra v Boží Trojici není samozřejmostí. Starý zákon zdůrazňoval víru v jednoho Boha (tzv. monotheismus), a to oproti víře v existenci mnoha bohů (tzv. polytheismus), jak jsme slyšeli v našem dnešním prvním čtení. Vyznání víry starého Izraele ostatně znělo takto: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný.  Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“ (Dt 6,4 - 5).  Duch svatý sice ve Starém zákoně vystupuje často jako Duch Boží, ovšem nikoliv jako Boží osoba, nýbrž spíše jako Boží činná síla (můžeme říci jako Boží prst či Boží ruka), která často sestupuje na Hospodinovy služebníky, zejména proroky či krále. Duch Boží sestoupil i na Saula, prvního  izraelského krále, jak čteme v První knize Samuelově: „Sotva se Saul obrátil, aby od Samuela odešel, proměnil mu Bůh srdce v jiné. Onoho dne se dostavila všechna tato znamení. Když přišli na onen pahorek, přicházel mu vstříc hlouček proroků. Tu se ho zmocnil duch Boží a on upadl uprostřed nich do prorockého vytržení. Všichni z lidu, kdo ho znali z dřívějška, když viděli, že prorokuje spolu s proroky, říkali jeden druhému: "Co se to s Kíšovým synem děje? Což také Saul je mezi proroky?" A někdo odtamtud řekl: "Kdo je jejich otec?" Proto se stalo příslovím: "Což také Saul je mezi proroky?" Když prorocké vytržení pominulo, vstoupil na posvátné návrší.“                          (1 S 10,9 - 13). 
                   A Mesiáš je ve Starém zákoně chápán jako „pouhý“ člověk, „pouhý“ Boží služebník, kterého Bůh pomazal svým Duchem, jak čteme např. u proroka Izajáše: „Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je "Stromy spravedlnosti" a "Sadba Hospodinova" k jeho oslavě.“ (Iz 61,1 - 3). Mesiáš je Synem Božím nepřímo, odvozeně, ne přímo. Bližší poznání osob Ducha svatého a Syna Božího přináší Nový zákon, ovšem ani zde není přímo použit pojem, kategorie Boží Trojice. Poznání Boží Trojice na základě Písma svatého dozrálo až později. 
                  Bylo třeba mimo jiné překonat tzv. arianismus, který tvrdil, že Syn Logos a Bůh Otec nejsou stejné podstaty, že Bůh Syn byl stvořen Bohem Otcem. Arius (256 - 336)  a jeho následovníci (dnes např. Svědkové Jehovovi) se opírají o určitý výklad jednoho verše z Pavlova Listu Koloským: „On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, … „ (Ko 1,15). Dále bylo nutno si ujasnit božství Ducha svatého, Jeho jednotu s Bohem Otcem a Synem, ale i Jeho rozdílnost vůči Bohu Otci a Bohu Synu. A tak teprve časem vzniklo výše citované Athanasiovo vyznání, které hovoří o Trojici a o tom, že náš Pán Ježíš Kristus je právě tak Bůh i člověk. Ovšem dodnes existují tzv. unitáři, kteří odmítají jako nebiblické dogma o Boží Trojici. Za duchovní otce unitářů je považován lékař a teolog Michal Servet (1511 - 1553). Ve svém sporu s reformátorem Jan Kalvínem Servet podlehl, když byl zajat a upálen. 
             O Bohu Otci se dnes hovoří hlavně jako o Stvořiteli, o Božím Synu jako o Spasiteli a o Duchu svatém jako o Posvětiteli. Nutno si ovšem uvědomit, že Boží osoby působí v jednotě, že na působení jedné Boží osoby se podílejí i ostatní Boží osoby.  Bylo tomu již při stvoření světa. V První knize Mojžíšově čili v knize Genesis čteme toto:  „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží.“ (Gn 1,1 - 2). Zde tedy máme Ducha svatého. A při stvoření člověka zaznívá množné číslo: „I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi."“ (Gn 1,26). Podobně při vyhnání člověka z ráje: „Tedy řekl Hospodin Bůh: Aj, člověk učiněn jest jako jeden z nás, věda dobré i zlé; pročež nyní, aby nevztáhl ruky své, a nevzal také z stromu života, a jedl by, i byl by živ na věky, vyžeňme jej.“ (Genesis 3,22 - Kralický překlad). 
                    O účasti Syna Božího na stvoření hovoří Nový zákon takto: „neboť  v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá, on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem.“ (Ko 1,16 - 18). Navíc Syn Boží vše nese svým slovem, jak je psáno v Listě Židům: „Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno.“ (Žd 1,1 - 4). Ježíš v podobě posla Božího čili anděla měl podíl i na vyvedení Židů z Egypta: „Hle, posílám před tebou posla, aby tě opatroval na cestě a aby tě uvedl na místo, které jsem připravil. Měj se před ním na pozoru a poslouchej ho, nevzdoruj mu, neboť přestupky vám nepromine, poněvadž v něm je mé jméno. Když jej však budeš opravdu poslouchat a činit všechno, co mluvím, stanu se nepřítelem tvých nepřátel a protivníkem tvých protivníků. Můj posel půjde před tebou a uvede tě k Emorejcům, Chetejcům a Perizejcům, ke Kenaancům, Chivejcům a Jebúsejcům, a já je zničím.“ (Ex 23,20 - 23). 
                Co se týče spásy, tak za Spasitele čili Vykupitele se ve Starém zákoně označuje Hospodin čili Bůh Otec sám: „Toto praví Hospodin, vykupitel Izraele, jeho Svatý, tomu, který je v opovržení, jehož má kdejaký pronárod v ohavnosti, služebníku vládců: "Spatří tě králové a povstanou, a velmožové se skloní, kvůli Hospodinu, který je věrný, kvůli Svatému Izraele, který tě vyvolil."“                (Iz 49,7). Podobně i u proroka Jeremjáše: „Jako žena věrolomně opouští svého druha, tak věrolomně jste se zachovali vůči mně, domě izraelský, je výrok Hospodinův. Na holých návrších je slyšet volání, pláč a prosby synů izraelských. Zvrátili svou cestu, zapomněli na Hospodina, svého Boha. "Vraťte se, synové odpadlí, já vaše odpadlictví vyléčím. »Zde jsme, přišli jsme k tobě, neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh. Věru, klamavé jsou pahorky, halasící hory! Věru, jen v Hospodinu, našem Bohu, je spása Izraele.“ (Jr 3,20 - 23). 
           Syna Božího poslal na svět Bůh Otec, jak uvádí sám Ježíš v polemice se Židy: „Ježíš jim odpověděl: "Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal. Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe. Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.“ (J 7,16 - 18). „...jak můžete obviňovat mne, kterého Otec posvětil a poslal do světa, že se rouhám, protože jsem řekl: Jsem Boží Syn? Nečiním-li skutky svého Otce, nevěřte mi! Jestliže je však činím a nevěříte mně, věřte těm skutkům, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mně a já v Otci."“ (J 10,36 - 38). Na zemi tedy Ježíš plnit vůli svého nebeského Otce, a to až do krajnosti: „Ježíš řekl Petrovi: "Schovej ten meč do pochvy! Což nemám pít kalich, který mi dal Otec?"“ (J 18,11). Ježíš vůli svého Otce naplnil tak dokonale, že Bůh jej vzkřísil z mrtvých: „Tohoto Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni to můžeme dosvědčit. Byl vyvýšen na pravici Boží a přijal Ducha svatého, kterého Otec slíbil; nyní jej seslal na nás, jak to vidíte a slyšíte.“ (Sk 2,32 - 33). A tím se dostáváme k Duchu svatému. 
                     Spasitel světa byl počat z Ducha svatého: „Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů."“ (Mt 1,20 - 21).                 A celá Ježíšova více než tříletá kazatelská služba probíhala v moci Ducha svatého.   Po svém křtu v Jordánu byl Ježíš pln Ducha svatého, jak uvádí evangelista Lukáš:  „Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: "Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil."“ (L 3,21 - 22). „Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel.“ (L 4,1 - 2). V těchto pokušeních Ježíš obstál a tak mohl sloužit v moci Ducha svatého, jak opět čteme u Lukáše: „Když ďábel skončil všechna svá pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.“ (L 4, 13 - 15). 
                  A díky Ježíšově službě a oběti pak mohl Duch svatý sestoupit na věřící lid: „V poslední, velký den svátků Ježíš vystoupil a zvolal: "Jestliže kdo žízní, ať přijde ke mně a pije! Kdo věří ve mne, `proud živé vody poplyne z jeho nitra´, jak praví Písmo." To řekl o Duchu, jejž měli přijmout ti, kteří v něj uvěřili. Dosud totiž Duch svatý nebyl dán, neboť Ježíš ještě nebyl oslaven.“ (J 7,37 - 39). No a Ducha svatého poslal na svět Bůh Otec, jak říká svým učedníkům sám Ježíš: „Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného Přímluvce, aby byl s vámi navěky - Ducha pravdy, kterého svět nemůže přijmout, poněvadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť s vámi zůstává a ve vás bude.“ (J 14,15 - 17).                                A Duch svatý nás vede k Ježíši a k Bohu Otci. Poslyšme opět, co říká Ježíš: „Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to neunesli. Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne.“ (J 16,12 - 15). Naše spása i spása celého světa je dílem jak Otce, tak Syna i Ducha svatého. A tak je to se vším. Proto jsme křtěni „ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého“, jak jsme slyšeli v našem druhém dnešním čtení. Modlíme se také k Bohu Otci, a to v Duchu svatém a ve jménu Ježíše Krista. Cílem všeho je pak to, aby Bůh byl všecko ve všem: „Tu nastane konec, až Kristus zruší vládu všech mocností a sil a odevzdá království Bohu a Otci. Musí totiž kralovat, `dokud Bůh nepodmaní všechny nepřátele pod jeho nohy´. Jako poslední nepřítel bude přemožena smrt, vždyť `pod nohy jeho podřídil všecko´. Je-li řečeno, že je mu podřízeno všecko, je jasné, že s výjimkou toho, kdo mu všecko podřídil. Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.“ (1 K 15,24 - 28). 
                    Nový zákon tak podrobně píše jak o díle Syna Božího a o díle Ducha svatého, tak o díle Boha Otce. Přes toto rozlišení Božích osob i novozákonní autoři trvají na víře v jednoho Boha, jak uvádí např. apoštol Pavel: „Pokud tedy jde o to, zda se smí jíst maso obětované modlám, víme, že modly ani bohové tohoto světa nic nejsou a že jest jen jeden Bůh. I když jsou tak zvaní bohové na nebi či na zemi - jakože je mnoho takových bohů a pánů - my přece víme, že je jediný Bůh Otec, od něhož je všecko, a my jsme tu pro něho, a jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko, i my jsme skrze něho.“ (1 K 8,4 - 6). Potom může platit tato Boží jednota:  „Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.“ (Ef 4,4 - 6). 
              Symbolem Boží jednoty i rozdílnosti Božích osob (co se týče původu a poslání) bývá často trojúhelník (je jeden, ale má tři strany) nebo také kruh (vše od Otce vychází a k Němu se vrací). Na jedné známé ikoně, představující Boží Trojici, sedí Boží osoby u jednoho stolu. Vypadají velmi podobně až stejně, ale mají barevně odlišný oděv. To podle mne velmi dobře vystihuje podstatu a činnost Boží trojice. i my usilujme o to, aby s námi byla milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a přítomnost Ducha svatého. Jak nám to přeje apoštol Pavel: „Milost našeho Pána Ježíše Krista a láska Boží a přítomnost Ducha svatého se všemi vámi.“ (2 K 13,13). Amen. 

Modlitba po kázání:

             Nebeský Otče, 

            děkujeme Ti za všechno, co jsi nám daroval skrze svého Syna, našeho Pána a Spasitele, Ježíše Krista.  V Něm máme odpuštění hříchů a přístup k trůnu Tvé milosti. Jeho ranami jsme uzdraveni. V Něm jsou nám darovány všechny poklady moudrosti a poznání. On je mírou všech věcí. V Něm jsme zbohaceni vším duchovním požehnáním. V Něm máme naději na život věčný i časný. Díky Němu můžeme uniknout zatracení a peklu. Díky Jeho oběti mohl přijít Duch svatý, náš Utěšitel a Přímluvce, Duch pravdy, který nás uvodí do všeliké pravdy. A tak jsme se mohli znovuzrodit a začít nový život v moci Ducha svatého.         
           Ve křtu jsme byli zbaveni prvotního hříchu a tak neobtíženi dědičnými vinami můžeme hledat Tvoji Boží vůli a naplňovat ji. Za což Ti nebeský Otče můžeme jen vroucně děkovat. Neboť ne naše vlastní vůle, ale jedině Tvá Boží vůle je dobrá, libá a spasitelná. A když i po křtu  hřešíme, Ty jsi tak věrný a spravedlivý, že pokud Ti své hříchy vyznáme a jsem ochotni je opustit, Ty nám je odpouštíš a očišťuješ nás od každé nepravosti. Jedině Tvá milost nám tak umožňuje vést posvěcený život                       s vyhlídkou na Boží království. 
            Dej, nebeský Otče, ať si vždy dobře uvědomujeme, co jsi pro nás udělal. Ať nežijeme z laciné milosti. Ať vždycky a ve všem hledáme Tvoji vůli a snažíme se ji naplňovat. Ať nejsme křesťané pouze podle jména. Ať nezanedbáváme pravidelná shromáždění. Ať ti dáváme vždy ochotně k dispozici svůj čas, majetek i peníze.  Odpouštěj nám naše hříchy a nepravosti, chraň nás od zlého. Posiluj nás na těle, duši a duchu. Proměňuj nás mocí Ducha svatého k podobě Ježíše Krista. A skrze Něho nám daruj dostatek síly, moci, lásky, rozvahy, odvahy, moudrosti a všeho potřebného k životu, který se Ti líbí. Neboť bez Krista nemůžeme nic činit a všechno pak můžeme činit, pokud nás posiluje. Za toto všechno Ti, nebeský Otče děkujeme a o toto všechno Tě prosíme před trůnem Tvé milosti ve jménu Pána Ježíše Krista. Amen.     


 
Příbuzné odkazy
· Více Kázání
· Novinky od Tomas


Nejčtenější článek Kázání:
O milování


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 3
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kázání o Boží Trojici" | Přihlásit/Vytvořit účet | 19 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 08:25:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je osvěžující, když si člověk pročte článek a nemusí v něm nic opravovat, nemusí na nic reagovat, že je v něm něco špatně.



Re: Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: helena v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 14:05:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
až na to, že tři nejsou a nikdy nebudou JEDEN!...


]


Re: Re: Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Čtvrtek, 31. červenec 2014 @ 23:05:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Heleno Bůh je JEDEN v třech osobách, to je jeden z fundamentů křesťanství.


]


Re: Re: Re: Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: helena v Pátek, 01. srpen 2014 @ 09:30:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
inu číst umím,

 ale v tomto podání jsou to jen a jen tři bohové a to je pohanství!

Nám křesťanům se stal Bůh Duch tělem, aby mohl za nás zemřít a to celé skrze

DUCHA SVATÉHO!

žádné tři osoby Písmo Sv neobsahuje, lituji všech koncilem podvedených!

Apoštolové žádné spory o trojbožství a trojjedinosti nepíší!

Proto je to mimo biblické učení, které ovlivnilo všechny organisované,

proč asi?

teď je na řadě mešní stůl,  hlavně transsubstanciace

bez Božího Ducha budou opět klidně konzumovat VŠICHNI... 



]


Tři a Jedno (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Sobota, 02. srpen 2014 @ 08:17:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tři mohou být jeden. Příklad z ekonomie. Nové vytvořené bohatství má tři formy - celkový produkt, celkový důchod a celkové výdaje. Ve výrobě vznikají užitné hodnoty a ty tvoří celkový produkt a agregátní nabídku. Zároveň vznikají důchody vlastníků výrobních faktorů - mzdy, renty, zisky, úroky a ty dohromady tvoří celkový důchod (celkový příjem ekonomických subjektů). A důchod používáme na nákup produktů, tedy celkový důchod se mění v celkové výdaje (výdaje na spotřebu, investice) a tvoří agregátní poptávku. Celkový produkt není celkový důchod a celkový důchod není celkové výdaje, celkové výdaje nejsou celkový produkt. Ovšem celkový produkt (Q), celkový důchod (Y) a celkové výdaje (AE) jsou formami (metamorfozami) jednoho a téhož bohatství národa, proto podmínkou rovnováhy v ekonomice je, že Q=Y=AE a agregátní nabídka se rovná agregátní poptávce čili AS=AD. Tato ekonomická trojice (produkt, důchod a výdaje) připomíná Boží Trojici.  


]


Re: Tři a Jedno (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns v Neděle, 03. srpen 2014 @ 21:46:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Četl a viděl jsem už hodně pokusá nějakou analogií objasnit trojici, ale vesměs to končilo faktickým triteismem či modalismem. To tvoje znázornění se mi moc líbí - jen teď nevím, jestli to náhodou není tím, že ekonomii nerozumím. :-) Takže promiň, pokud se ptám jako trouba. Kde je v tom tvém modelu místo na úspory (řekl bych hromadění kapitálu)? No a k té ekonomii - polopaticky.

Fabrika vyrobí auto za 100 (prodejní cena). Použije k tomu materiál a energie za 30. Z těch 70 vyplatí 60 na mzdy a akcionářům a těch 10 použije na nějakou modernizaci. No a teď, co je tady Q, Y a AE?


]


Re: Re: Tři a Jedno (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 22:41:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Díky za ohlas a za otázku. V teoretickém modelu se předpokládá, že úspory se mění bez problémů v investice čili úspory se rovnají investicím, což je podmínka rovnováhy. Spoří zde jen domácnosti, peníze uloží do bank a banky je půjčí firmám na investice. 

V příkladu je situace trochu jiná:
- Q bude 70, tedy 100 (hrubá výroba) - 30 (platby jiným firmám). Těch sedmdesát je hodnota přidaná zpracováním (přidaná hodnota) u té automobilky. 
Y bude také 70, to je mzdy plus dividendy (platby akcionářům) + nerozdělené zisky firem (slouží na čisté čili rozvojové investice) čili 60 + 10 = 70. Nerozdělené zisky jsou vlastně úsporami (zde konkrétně firem). 
AE bude rovněž 70, když 10 budou investiční výdaje (viz výše) a 60 bude spotřeba (financovaná mzdami a dividendami). 

Snad je to pochopitelné. 


]


Re: Re: Re: Tři a Jedno (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ssns v Středa, 06. srpen 2014 @ 00:53:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslím, že už to chápu. Díky. V celé ekonomice by se podobně rozdělilo i těch 30, co automobilka zaplatila jiným firmám, že? Fakt moc pěkná analogie. Používat ji ale jaksi nemohu, protože bych se při doplňující otázce celkem jistě ztratil. :-) Jen tak pro zajímavost. V tom příkladu jsem neuváděl daně - daň z příjmu a z té přidané hodnoty. Ty se v teoretickém modelu řadí kam? Podle mě by se nějak rozdělily mezi Y (platy státních zaměstnanců, důchody, sociální dávky ...) a AE (investice do silnic ...). Ale docela by mě zajímalo, jak se to vlastně počítá na celostátní úrovni, kde jsou tisíce subjektů. Neboj, vysvětlení si zkusím najít někde sám.


]


Re: Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. srpen 2014 @ 11:27:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je osvěžující, když si člověk pročte článek a nemusí v něm nic opravovat, nemusí na nic reagovat, že je v něm něco špatně.

  To je osvěžující, vidět tvoje roztomilé příspěvky, Stando.

  Jen pro zajímavost, kdo tě ustanovil k rozsuzování toho, 
"co je špatně" a "co je dobře"? 

  Když už to takhle rozsuzuješ, Stando, stane se ti, že by 
ses někdy spletl a rozsoudil špatně co je špatně, nebo jsi 
docela neomylný a vždy neomylně poznáš, co je špatně?

  V článku je taky věta: "Jeho ranami jsme uzdraveni.
Nekoliduje náhodou tahle představa autora s tvým světem, 
není ta věta "špatně"?


]


Athanasiovo vyznání (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Sobota, 02. srpen 2014 @ 08:25:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Pro připomenutí: 

Athanasiovo vyznání

1. Kdokoli chce býti spasen, tomu jest především potřebí, aby držel obecnou víru,
2. neboť kdo ji celou a neporušenou nezachová, nepochybně na věky zahyne.
3. Obecná víra pak jest ta, abychom ctili jednoho Boha v Trojici, a Trojici v jednotě
4. bez míšení osob a bez rozlučování podstaty.
5. Jiná jest totiž osoba Otce, jiná Syna, jiná Ducha svatého,
6. ale Otce i Syna i Ducha svatého jedno jest božství, rovná sláva, spoluvěčná velebnost.
7. Jaký jest Otec, takový Syn, takový i Duch svatý.
8. Nestvořený Otec, nestvořený Syn, nestvořený i Duch svatý.
9. Nezměrný Otec, nezměrný Syn, nezměrný i Duch svatý.
10. Věčný Otec, věčný Syn, věčný i Duch svatý,
11. a přece nikoli tři věční, nýbrž jeden věčný,
12. jako nikoli tři nestvoření, ani tři nezměrní, nýbrž jeden nestvořený a jeden nezměrný.
13. Podobně všemohoucí Otec, všemohoucí Syn, všemohoucí i Duch svatý
14. a přece nikoli tři všemohoucí, nýbrž jeden všemohoucí.
15. Tak jest Otec Bůh, Syn Bůh, i Duch svatý Bůh
16. a přece nejsou tři Bohové, nýbrž jeden jest Bůh.
17. Tak jest Otec Pán, Syn Pán, i Duch svatý Pán
18. a přece nejsou tři Páni, nýbrž jeden jest Pán.
19. Neboť jako nás křesťanská pravda nutí vyznávati, že každá osoba zvláště jest Bůh a Pán, tak nám obecné náboženství zapovídá říkati, že jsou tři Bohové nebo Páni.
20. Otec není od nikoho učiněn, ani stvořen, ani zplozen.
21. Syn jest od Otce samého nikoli učiněn, ani stvořen, nýbrž zplozen.
22. Duch svatý od Otce i Syna není učiněn, ani stvořen, ani zplozen, nýbrž vychází z nich.
23. Jeden tedy Otec, nikoli tři Otcové; jeden tedy Syn, nikoli tři Synové; jeden tedy Duch svatý, nikoli tři svatí Duchové.
24. A v této Trojici není nic dřívější ani pozdější, nic větší ani menší, nýbrž všechny tři osoby jsou mezi sebou spoluvěčné a sobě rovné,
25. takže veskrze, jak již bylo výše řečeno, má býti ctěna i Trojice v jednotě, i jednota v Trojici.
26. Kdo tedy chce býti spasen, smýšlej tak o Trojici.
27. K věčnému spasení jest však nezbytné, aby každý věrně věřil také ve vtělení Pána našeho Ježíše Krista.
28. Správná víra tedy jest, abychom věřili a vyznávali, že náš Pán Ježíš Kristus; Syn boží, je právě tak Bůh i člověk.
29. Jest Bůh, z podstaty Otcovy před věky zplozený, i člověk z podstaty matky v tomto věku narozený;
30. dokonalý Bůh, dokonalý člověk, záležející z rozumné duše a z lidského těla,
31. rovný Otci podle božství, menší než Otec podle lidství;
32. jenž je sice Bůh i člověk, ale přece nikoli dva, nýbrž jeden jest Kristus.
33. Jeden pak nikoli proměněním božství v tělo, nýbrž přijetím lidství v Bohu.
34. Jeden vůbec nikoli smíšením podstaty, nýbrž jednotou osoby.
35. Neboť jako rozumná duše a tělo jest jeden člověk, tak Bůh a člověk jest jeden Kristus,
36. jenž trpěl pro naše spasení, sestoupil do pekel, vstal z mrtvých, vstoupil na nebesa, sedí na pravici Otcově,
37. odtud přijde soudit živé i mrtvé,
38. k jehož příchodu mají všichni lidé opět vstáti se svými těly a vydati počet ze svých skutků.
39. A kdo činili dobře, půjdou do života věčného, kdo však zle, do věčného ohně.
40. Toto jest obecná víra; a kdo ji nebude věrně a pevně věřiti, nebude moci býti spasen.



Re: Athanasiovo vyznání (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: helena v Sobota, 02. srpen 2014 @ 09:08:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
je to redundance lidských výmyslů, vymyšlená za účelem zmatení biblických pravd!

lidé tomu stejně nikdy nepřicházejí na CHUŤ, ale kdo by se odvážil odpírat mocnému molochu?!

tak cca 2000 let opakují neopakovatelné...ubožáci

stačí si přečíst prof KUČERU, nebo POSPÍŠILA je mi nanic, inu redundance lží zažraných...

a vůbec srovnávání a přidávání lidských kombinací, také nejsou náhodné, ale účelové!

držet všechny v bludu mnohobožství! 

citujte raději PÍSMA SV a budete zachráněni, jinak ve vzpouře proti SLOVU ZEMŘETE!

Tři hlavy BOŽÍ patří k DIANĚ EFEZSKÉ a kdo neví co je pohanství v mnohobožství tomu lze jen vyslovit soustrast!



]


Re: Re: Athanasiovo vyznání (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 05. srpen 2014 @ 11:28:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Diana z Effezu měla snad jen jednu hlavu, ne ? Plus bezpočet ňader. I kdyby měla tři tak by to mohla klidně být snaha o připodobnění Nejsvětější Trojici. Ďáblu se odjakživa říkávalo opice Boží.
Ten chrám mne vždycky fascinoval a bylo mi divné proč se o jeho zániku hovoří strašně záhadně a neurčitě. Prý jakési zemětřesení a jednou ho vyloupili Keltové z Gallaty. V naučných pořadech se toho napovídala spousta ale bez dat a konkrétních údajů. Přitom z něj nezbylo skoro nic. Přestože tam nepukla země a nevyrostla nová sopka a v dosahu není nic moc co by se dalo postavit z použitého kamene.
Až se mi dostala do ruky Legenda Aurea, pasáž o svatém Janovi Evangelistovi. Je tam jen krátká zmínka o tom že ho na misijních cestách v této oblasti (bydlel s Pannou Marií na Slavičím vrchu u Effezu až do jejího nanebevzetí) ho vyzval kněz Artemidina chrámu na souboj bohů. Svatý Jan prý jen požádal aby všichni lidé chrám opustili. To udělali a pak cse hrám zřítil a zcela rozpadnul. O moc víc tam toho není, jenom pár řádků. Ani není potvrzeno že šlo zrovna o tento chrám. Dokonale to ale zapadá.


]


Re: Re: Re: Athanasiovo vyznání (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: helena v Čtvrtek, 07. srpen 2014 @ 10:07:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
já z toho od DIANY bych vzala hlavně jak jí bylo obětováno...

což je modloslužba a čisté pohanství jako je nauka o trojicii,

ostatně nic nového v dějinách



]


Re: Re: Re: Re: Athanasiovo vyznání (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 08. srpen 2014 @ 10:18:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Modloslužba a pohanství je pravděpodobně opravdu starší než obecné vnímání Nejsvětější Trojice. A nebo ne. Starozákonní zmínky jsou v tom luteránském kázání krásně shrnuty a vyzdviženy. Ta první je pravděpodobně ta jak o sobě mluví Hospodin Bůh v Ráji v množném čísle. I když by se možná dalo něco najít již během stvoření, což je podrobněji popsáno v následujících biblických knihách. Dobře to ten pan pastor vystihnul. Je skvělým znalcem Písma. Já jako katolík to díky Bohu, Církvi a rodičům vím od nepaměti. Možná mi to řekli dokonce dřív než jsem se vůbec naučil číst a psát. Což je výhoda toho když je člověk křtěn a poučován již v dětství a společně s tou hmotnou dostává i duchovní potravu. Lépe jí zažije a stává se součástí jeho bytí. Aniž by byl ovlivněn protináboženskou propagandou (čemuž stejně do určité míry neujde) a aniž by si musel ty nejzákladnější pravdy složitě dokazovat. Díky tomu je to pro mne stejně přirozené jako fakt že člověk má dvě ruce. Nebo týden 7 dní. To že má jediný Bůh tři osoby. Spíš mám problémy s tím abych uvěřil tomu že je to jedno z největších  tajemství které člověk nikdy pochopit nemůže.Což dokazuje zjevení svatého Augustina na břehu moře. Kterému řekl Boží anděl že spíš dokáže přelít moře malou lasturou do rybníčku v písku než by svatý Augustin pochopil tajemství Nejsvětější Trojice. Který to uznal a přestal na tohle téma rozjímat. Díky tomu to uznávám i já.Co a jak obětovali té Dianě sice nevím ale myslím si že to nebylo nic moc hnusného. Typoval bych to na dobytčata, potraviny, peníze a drahé kovy. Staří helénové nebyli Féničani. Ani neptřili k některé z mnoha jihoamerických "kultur"  které trhaly lidem srdce zaživa a po tisících. Nejedli lidské maso. Příznačné také je že jim nic zlého neudělal ani svatý Jan. Naopak se postaral o to aby v ruinách chrámu nikdo nezahynul. Pokud si vzpomínám tak přitom došlo k obrácení některých lidí a snad mezi nimi měl být i ten kněz a římský místodržící. Což by vysvětlovalo římské informační embargo, podobné tomu když položila svůj život pro Krista legie svatého Maura a legie svatého Akácia. Musím si to znova přečíst.


]


Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 02. srpen 2014 @ 11:47:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na tento problém jestvujú dva pohľady: ten prvý hovorí,že Otec ,Syn a Duch Boží  sú osoby.Druhý pohľad je ten,že Otec a Syn sú osoby a Duch Boží je účinná moc Boha otca a Pána Ježiša Krista.Ani jedna ani druhá strana nespochybňujú ,že Otec a Syn sú osoby ani sa to spochybniť nedá pretože opis P.J.Krista v nebeskej podobe je v Zj.1,13  „ a v prostredku medzi siedmimi svietnikmi som videl podobného Synovi človeka, oblečeného v dlhom rúchu až po nohy a prepásaného na prsiach zlatým pásom.“
Podobný opis je v Mat.17,2 ...   „a premenil sa pred nimi, a jeho tvár sa skvela jako slnce, a jeho rúcho stalo sa bielym ako svetlo.“
Opis Otca v nebeskej podobe je v Zj.Jana  4, 2-3  „A hneď som bol v duchu. A hľa, trón stál na nebi, a na tróne ktosi sediaci.3  A ten, ktorý to sedel na tróne, bol na pohľad podobný kameňu jaspisu a sardisu, a dúha bola vôkol trónu, na pohľad podobná smaragdu.“
Opis Ducha Svätého v nebeskej podobe som nenašiel.
 
Vyznavači  prvého pohľadu vychádzajú z následovných části Písma:
 
1,   Mat.28,19 „A tak iďte, čiňte učeníkmi všetky národy krstiac ich vo meno Otca i Syna i Svätého Ducha.“
2,    1Jan 5,7  „Pretože traja sú, ktorí svedčia na nebi: Otec, Slovo a Svätý Duch. A tí traja sú jedno.“
 
Vyznavači  druhého pohľadu vychádzajú z týchto výrokov:
 
1, Zjavenie 22:3  „A nebude viacej ničoho zlorečeného, a trón Boží a Baránkov bude v ňom, a jeho sluhovia mu budú svätoslúžiť.“
Argumentujú tým,že v novom Jeruzaleme sú len dva tróny Boží a Baránkov.Trón pre Ducha Božieho tam chýba. Ak je Duch Boží osoba musel by tam byť i tretí trón.
2, Ďalej dôvodia tým:že ap.Pavol trinásť epištol začína pozdravom: „milosť vám a pokoj od Boha, nášho Otca, a od Pána Ježiša Krista!“ Ani v jednom prípade nie je spomenutý Duch Boží.Vychádzajú z toho,že ak by Duch Boží bol osoba nutne by tam musel byť pozdrav aj od Ducha Božieho.
3, Ďalším argumentom je fakt,že v Slove Božom  sú výroky: Duch Boží alebo Duch Kristov.Ani v jednom prípade nie je výaz Duch od Ducha Božieho. Ak by Duch Boží bol osoba potom by v SB takýto výraz musel byť.
 
Ktorý z týchto dvoch názorov je lepšie dotvrdený Písmom ???
 



O svaté Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Lutrik v Sobota, 02. srpen 2014 @ 18:26:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad jako odpověď mé loňské kázání o Trojici:

 Kázání o Svaté Trojici 

První čtení: Deuteronomium 6,4 - 5: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. Budeš milovat Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a celou svou silou.“

Druhé čtení: Jan 1, 1 - 14: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha.
A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“

Čtení ke kázání: Matouš 28,16 - 20: „Jedenáct apoštolů se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš určil. Spatřili ho a klaněli se mu; ale někteří pochybovali. Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."“





Kázání: 

                Milé sestry a drazí bratři, 

                minulý týden jsem si připomněli seslání Ducha svatého a dnes máme svátek Boží trojice čili neděli Trinitatis. Starý zákon přinesl poznání, že je jen jeden Bůh, jak jsme slyšeli v dnešním prvním čtení (Dt 6,4 - 5).  To bylo velmi důležité, neboť tehdy převládala víra v  mnoho bohů či bohyň čili vládl tzv. polyteismus (mnohobožství). Židé se tak stali průkopníky víry v jednoho Boha čili tzv. monoteismu. Nový zákon pak přinesl zjevení, že tento jediný Bůh je trojjediný jako Bůh Otec, Syn a Duch svatý. 
           Ovšem náznaky Boží trojjedinosti najdeme již ve Starém zákoně. Např.  stvoření člověka Bůh oznámil takto: I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi." Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil.“ (Gn 1,26 - 27). Množné číslo použil Bůh i tehdy, kdy musel po pádu do hříchu vyhnat Adama a Evu z ráje: „I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky." Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.“ (Gn 3,22 - 23). A jednou se Bůh navštívil Abrahama v podobě tři mužů: „I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu. Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi a řekl: "Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka. Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom. Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka." Odvětili: "Učiň, jak říkáš."“ (Gn 18,1 - 5).   
          Ve světle zjevení Nového zákona najdeme ve Starém zákoně stopy Krista či Ducha svatého jako Božích osob. Při odchodu z Egypta doprovázel Židy Boží posel neboli anděl, jak čteme v knize Exodus: „Tu se zvedl Boží posel, který šel před izraelským táborem, a šel teď za nimi. Oblakový sloup se před nimi totiž zvedl, postavil se za ně a vstoupil mezi tábor egyptský a izraelský. Jedněm byl oblakem a temnotou, druhým osvěcoval noc; po celou noc se jedni k druhým nepřiblížili“.             (Ex 14,19 - 20). V tomto poslu Božím vidí apoštol Pavel samotného Krista, jak píše    v Prvním listě Korintským: „Chtěl bych vám připomenout, bratří, že naši praotcové byli všichni pod oblakovým sloupem, všichni prošli mořem, všichni byli křtem v oblaku a moři spojeni s Mojžíšem, všichni jedli týž duchovní pokrm a pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. A přece se většina z nich Bohu nelíbila; vždyť `poušť byla poseta jejich těly´. To vše se stalo nám na výstrahu, abychom nezatoužili po zlém jako oni.“
         Podobně můžeme předpokládat, že starozákonní proroky vedl Duch svatý. Apoštol Petr nám totiž připomíná: „Toho si buďte především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.“ (2 Pt 1,20 - 21). I ve Starém zákoně samém máme uvedeno, že proroky vedl Duch Boží: „Měl jsi s nimi trpělivost po mnohá léta. Skrze své proroky jsi jim dával výstrahu svým duchem, ale neposlouchali. Proto jsi je vydal do rukou národů cizích zemí.“ (Neh 9,30). Stejně jako Petr smýšlí i apoštol Pavel, který v Druhém listě Timoteovu píše: „Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení,                       k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“(2 Tm 3,16 - 17). Pod Písmem myslel Pavel hlavně Starý zákon, neboť Nový zákon teprve vznikal. 
             V knize Přísloví se píše o moudrosti, kterou Bůh uplatnil při stvoření: „Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila. Ještě než učinil zemi a všechno kolem a první hroudy pevniny, když upevňoval nebesa, byla jsem při tom, když vymezoval obzor nad propastnou tůní, když seshora zavěšoval mračna, když sílily prameny propastné tůně, když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země, byla jsem mu věrně po boku, byla jsem jeho potěšením den ze dne a radostně si před ním hrála v každý čas.“ (Př 8,22 - 30). Tuto personifikovanou moudrost lze ztotožnit s Duchem svatým, většinou však je ztotožňována s Božím synem. Moudrost jakožto prvotina stvoření totiž připomíná christologické úvahy v obsažené Listě Koloským či v prologu Janova evangelia, jak jsme slyšeli v našem druhém čtení (J 1,1 - 14). Z Jana vybírám následující slova: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku                  u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. … A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.“ V Listě Koloským pak čteme o Kristu toto: „On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření, neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá, on jest hlavou těla - totiž církve. On je počátek, prvorozený z mrtvých - takže je to on, jenž má prvenství ve všem. Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích - protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.“                 (Ko 1,15 - 20). 
             Přímé zjevení Boží trojjedinosti ve Starém zákoně tedy nenajdeme, to přináší až Nový zákon. Nejdříve je představen Syn Boží. Již evangelista Jan píše o tom, že Židé chtěli Ježíše kamenovat, neboť se činil být roven Bohu: „Ten člověk šel a oznámil Židům, že je to Ježíš, kdo ho uzdravil. A proto Židé začali Ježíš pronásledovat, že takové věci dělal v sobotu. On však jim odpověděl: "Můj Otec pracuje bez přestání, proto i já pracuji." To bylo příčinou, že Židé ještě více usilovali Ježíše zabít, protože nejen znesvěcoval sobotu, ale dokonce nazýval Boha svým vlastním Otcem, a tak se mu stavěl na roveň. Ježíš jim řekl: "Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám od sebe činit nic než to, co vidí činit Otce. Co činí Otec, stejně činí i jeho Syn. Vždyť Otec miluje Syna a ukazuje mu všecko, co sám činí; a ukáže mu ještě větší skutky, takže užasnete.“ (J 5,16 - 20).
          V tomto ohledu se v Novém zákoně o Ježíši Kristu dovídáme např. toto: „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“ (Fp 2,5 - 8). A dále:                „V něm je přece vtělena všechna plnost božství; v něm jste i vy dosáhli plnosti. On je hlavou všech mocností a sil.“ (Ko 2,9 – 10). Nebo: „On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno. Komu kdy z andělů Bůh řekl: `Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!´ A jinde se praví: `Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.´“ (Žd 1,3 - 5). 
            A díky Ježíšově smrti, vzkříšení a nanebevstoupení mohl být vylit Duch svatý, Duch pravdy a náš Přímluvce, který nás uvádí do veškeré pravdy (J 14,26; J 15,26;            J 16,13). Zde se dovídáme také, že Ducha svatého nám od Otce posílá sám Ježíš a že Duch svatý vychází z Otce. On Duchu svatém tedy víme, že vychází z Otce  a Syna, resp, z Otce skrze Syna. U Syna nehovoříme o vycházení, ale o plození, kdy Otec plodí Syna. Neboť v Listě Židům jsme již četli: „Komu kdy z andělů Bůh řekl: `Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!´ A jinde se praví: `Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.´“ (viz výše). Zde máme naznačeny vnitřní vztahy uvnitř Svaté trojice, kdy hovoříme o tzv. imanentní Trojici. Ta vždy pro nás zůstane do velké míry tajemstvím. Naštěstí nás více zajímá tzv. ekonomická Trojice, to znamená působení Svaté Trojice ve vztahu ke stvoření, k člověku a jeho spáse a posvěcení. O tom se v Písmu dovídáme více.  
     Již víme, že stvoření světa je dílem celé Boží trojice - viz výše                            Gn 1,26 - 27,  Př 8,22 - 30, J 1,1 - 14 či Ko 1,15 - 20. Rovněž to, že jsem uvěřili.. Ježíš sám řekl, „že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce“ (J 6,65). a že je nutno se znovu narodit z vody a Ducha (J 3,5). A jak jsem četli v našem čtení ke kázání, byli jsme pokřtění ponořením do vody či pouhým pokropením ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého: „Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."“ (Mt 28,18 - 20). 
           A po uvěření nás Duch svatý podle vůle Boha Otce proměňuje do podoby Kristovy, jak čteme v Listě Efezským: „až bychom všichni dosáhli jednoty víry a poznání Syna Božího, a tak dorostli zralého lidství, měřeno mírou Kristovy plnosti.“ (Ef 4,13). A Duch svatý na rozdíl od proroků či králů Starého zákona není na nás, ale přímo v nás, jak čteme ve Druhém listě Korintským: „Ten, kdo nás spolu s vámi staví na pevný základ v Kristu a kdo si nás posvětil, je Bůh. On nám také vtiskl svou pečeť a do srdce nám dal svého Ducha jako závdavek toho, co nám připravil.“                          (2 K 1,21-22).  I sama Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán, jak je psáno v Listě Římanům (Ř 5,5). Duch svatý rovněž nám rozděluje své dary, abychom duchovně rostli jako jednotlivci, sbor i jako Církev Boží, jak čteme v První listě Korintským: „Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; rozdílné služby, ale tentýž Pán; a rozdílná působení moci, ale tentýž Bůh, který působí všecko ve všech. Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu. Jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, druhému slovo poznání podle téhož Ducha, někomu zase víra v témž Duchu, někomu dar uzdravování                     v jednom a témž Duchu, někomu působení mocných činů, dalšímu zase proroctví, jinému rozlišování duchů, někomu dar mluvit ve vytržení, jinému dar vykládat, co to znamená. To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce. Tak jako tělo je jedno, ale má mnoho údů, a jako všecky údy těla jsou jedno tělo, ač je jich mnoho, tak je to i s Kristem. Neboť my všichni, ať Židé či Řekové, ať otroci či svobodní, byli jsme jedním Duchem pokřtěni v jedno tělo a všichni jsme byli napojeni týmž Duchem.“ (1 K 12, 4 - 13). Tedy i naše spasení je dílem celé Svaté trojice.  
         Byli jsme vyvoleni Bohem Otcem, Duch svatý nás posvěcuje, Kristova krev nás očišťuje a Boží moc nás střeží, jak píše apoštol Petr: „Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným, kteří přebývají jako cizinci v diaspoře v Pontu, Galacii, Kappadokii, Asii a Bithynii a byli předem vyhlédnuti od Boha Otce a posvěceni Duchem, aby se poslušně odevzdali Ježíši Kristu a byli očištěni pokropením jeho krví: Milost vám a pokoj v hojnosti. Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás                    v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno                         v posledním čase.“ (1 P 1,1 – 5).
         Při vědomí takovéhoto Božího díla při nás, měli bychom sami sebe přinášet jako živou, svatou, Bohu milou oběť a nepřizpůsobovat se tomuto věku, nýbrž proměňovat se obnovou své mysli, jak stojí v Listě Římanům (Ř 12,1 - 2).  Což  podle apoštola Petra znamená následující: „Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista. Jako poslušné děti nedejte se opanovat žádostmi, které vás ovládaly předtím, v době vaší nevědomosti; ale jako je svatý ten, který vás povolal, buďte i vy svatí v celém způsobu života. Vždyť je psáno: `Svatí buďte, neboť já jsem svatý.´ Jestliže `vzýváte jako Otce´ toho, kdo nestranně soudí každého podle jeho činů,                   v bázni před ním žijte dny svého pozemského života. ... Když jste nyní přijali pravdu a tak očistili své duše k nepředstírané bratrské lásce, z upřímného srdce vytrvale se navzájem milujte. … Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouvání a jako novorozené děti mějte touhu jen po nefalšovaném duchovním mléku, abyste jím rostli ke spasení; vždyť jste `okusili, že Pán je dobrý!“. (1 P 1,13 - 2,3).  Amen. 

Modlitba po kázání: 

                  Bože náš, veliký a mocný, 
                 
                 děkujeme Ti, že jsi vystoupil ze své skrytosti a zjevil nám sám sebe. A tak jsme mohli poznat, že není mnoho bohů a bohyň a že je pouze jeden pravý Bůh a že tento pravý Bůh je trojjediný - Bůh Otec, Syn a Duch svatý. A to poznání má pro nás především praktický význam, neboť celá Trojice se podílí na díle stvoření a na díle spásy a posvěcení člověka. Vyvoleni Bohem Otcem, očištěni Kristovou krví a posvěceni Duchem svatým jsme se totiž mohli nově narodit k naději na život věčný                   v Božím království. 
              Dej, všemohoucí Bože, abychom při vědomí takovéhoto velkolepého díla Svaté Trojice při nás, byli schopni Ti přinášet sebe sama jako živou, svatou a milou oběť. Ať nežijeme z laciné Boží milosti, nýbrž ať vždycky a ve všem hledáme Tvoji vůli a snažíme se ji naplňovat. Posiluj nás na těle, duši a duchu. Odpouštěj nám naše hříchy a nepravosti, chraň nás od Zlého. Proměňuj nás svojí mocí k podobě Syna Božího. A střež nás svou milostí a láskou, abychom mohli dojít  cíle naší víry, to jest spasení duší našich. Amen.   

                                                                                         Stanislav Heczko 


]


Re: O svaté Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: helena v Neděle, 03. srpen 2014 @ 08:50:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
NZ nepřinesl zprávu o trojjedinosti,

protože to není biblická zvěst, ale pohanská! 

tu přinesl koncil jako dogma, bez podkladu PÍSEM SVATÝCH!

a to je pro tzv  trojici smrtelná rána 



]


Re: Re: O svaté Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Úterý, 05. srpen 2014 @ 11:35:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dogmata v zásadě jenom potvrzují co říká Bůh a Písmo a čemu již většinou stejně dávno věříme. Nebo o tom alespoň uvažujeme.


]


Re: Kázání o Boží Trojici (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 04. srpen 2014 @ 11:04:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Amen.



Stránka vygenerována za: 0.44 sekundy