Na jedné konferenci jsem kdysi obdržel knihu Cesta pro Abrahamovy syny.  Pojednává o životních osudech lidí - muslimů a židů, kteří našli jako Pána a Spasitele Ježíše Krista. Až včera jsem do ní nahlédl a přečetl si několik příběhů, z nichž devátý, který se jmenuje Ze spárů démonů - mě zasáhl. V poslední letech se stává trendem pořádat různé "ekumenické" modlitby a setkání. Myslím, že i z tohoto příběhu jasně vyplývá, co stojí v pozadí těchto duchovních akcí a o co vlastně v konečném důsledku jde těm, kteří tvrdí, že evangelizace je dnes už zbytečná hloupost a na čí straně tito lidé ve skutečnosti jsou... 


Na jedné konferenci jsem kdysi obdržel knihu Cesta pro Abrahamovy syny - pojednává o životních osudech lidí - muslimů a židů, kteří našli jako Pána a Spasitele Ježíše Krista. Až včera jsem do ní nahlédl a přečetl si několik příběhů, z nichž devátý, který se jmenuje Ze spárů démonů - mě zasáhl. V poslední letech se stává trendem pořádat různé "ekumenické" modlitby a setkání. Myslím, že i z tohoto příběhu jasně vyplývá, co stojí v pozadí těchto duchovních akcí a o co vlastně v konečném důsledku jde těm, kteří tvrdí, že evangelizace je dnes už zbytečná hloupost a na čí straně tito lidé ve skutečnosti jsou... Mám rád muslimy a za svůj život jsem se bavil s několika desítkami z nich - často mi jako lidé "sednou" mnohem více než Evropané - lidé z našeho civilizačního okruhu. Obvykle moc nezapadali do šablon, do kterých jsou zařazováni skrze různé média nebo sdělovací prostředky. I když  mezi nábožensky orientovanými muslimy určitě existují  mnohé výjimky, tak například z různých cestopisů nebo zkušeností mých známých vím, že se mnoho muslimů na blízkém východě nebo v Iránu  jeví Evropanům jako velmi pohostinní a přátelští lidé - Co se ale týče samotného islámu - ten často slouží jako prostředek k šíření zla a nenávisti. Každému by mělo být zřejmé, že snahy o ztotožnění islámského boha Alláha se Stvořitelem tohoto světa - Bohem, kterého známe z Bible je naprosto zcestná a svědčí o tom, že dotyční nikdy skutečného - živého Boha nepoznali - nebylo jim dáno zjevení - poznání Pána od Boha, ale jen od lidí - skrze tělo a krev, z tradice... Křesťan by neměl mít nic proti kontaktu, komunikaci a rozhovorům s lidmi hlasícím se k jiným naboženstvím. Problém ovšem nastává ve chvíli, kdy začnu směšovat či zaměňovat křestanského Boha - Boha Stvořitele - s různými "bohy" - démony z jiných náboženství - a podílet se na na tzv. "ekumenických" modlitbách, kde se lidé domnívají nebo jsou utvrzováni, že uctívají a modlí se (potom co se zahalí kříže) k jednomu "bohu". 1.Kor. Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu.

• 1. Kor. 22 - 23 Židé žádají zázračná znamení, Řekové vyhledávají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Pro Židy je to kámen úrazu, pro ostatní bláznovství,