Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Petr a Pavel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 263, komentářů celkem: 395847, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 226 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108451274
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: Sola scriptura - nebezpečná iluze!
Vloženo Pátek, 13. prosinec 2013 @ 12:14:37 CET Vložil: Olda

Humor poslal Nepřihlášený

V poslední době jsem znepokojen, kolik kritiky, varování, článků a někdy i veřejných diskusí se vede na téma nepravosti v církvích. Přesto všichni víme, že jsme jedním z nejateistič­tějších národů na světě a v Evropě vůbec. Lidé si neuvědomují, že pokud budou upozorňovat na – byť oprávněné – nešvary, které se ostatně vyskytují všude, kde jsou lidé, zabrání tím i tolik potřebnému církevnímu růstu. Lidé nebudou církvi důvěřovat a zůstaneme na samotném chvostu Evropy v křesťanské religiozitě. Jsem přesvědčen, že se jedná o věc tak zásadního významu, že by se s ní mělo začít něco dělat. Vymoženosti typu seznamu zakázaných knih, časopisů a internetových stránek zatím nelze uplatnit, i když jisté snahy v tomto směru již existují.

Myslím, že bude třeba působit výchovně. Největším problémem je v tomto Bible sama a domnívám se, že by neměla být lidem – zatím nepoučeným a nevyškoleným – přístupná. Člověk zde může najít věci, které jej zmatou. Například si všimnou, že král David – muž podle Božího srdce – byl svého času úkladným vrahem a cizoložníkem. Král Menaše obětoval svého syna upálením v bronzové soše atd. Ale což, o různé skandály nemáme v církvi nouzi ani nyní. Je zde však větší problém, a to kritika: David byl napomenut obyčejným prorokem Nátanem. Nebo takový slavný král Achab. Eliáš jej otevřeně napomínal, psal mu ostré dopisy a dokonce veřejně nechal sestoupit oheň na Achabovu eskortu. A ještě horší je to s prorokem Jehúem. Ten dokonce usmrtil jak Izraelského, tak Judského krále – nejvyšší autority v zemi – a ještě za jejich zády svolával lid, zda je s ním nebo s domem královské ženy. Vše činil veřejně a dokonce měl své stoupence. Nakonec byl za to Bohem odměněn. A aby toho nebylo málo, mladý David dokonce opouští Saulovo království, utíká, následován mnohými, z kterých si zbudoval nejslavnější armádu za dob celého Izraele. O Jeremjášovi, jeho dopisech, které král pálil a on je psal znovu, Izajášovi a Ezechielovi a dalších prorocích, kteří působili zcela veřejně, před očima všech Izraelců, raději pomlčet. Všichni psali a mluvili proti králům i lidu. A nejen to, jejich slova byla známa i v sousedních, pohanských národech.

Řekli bychom si – starý Zákon. Ale ono to v tom novém není o moc lepší. Jan Křtitel nazval tehdejší autority „plemenem zmijím“ a židovský rabbi, jménem Ješua, stále mluvil o tehdejších autoritách jako o pokrytcích, a to opakovaně a veřejně. „Nejmenší apoštol“ Pavel obvinil „největšího apoštola“ Petra veřejně z pokrytectví a dokonce o tom napsal dopis křesťanům z velké církevní oblasti. A na konci Nového Zákona jsou dopisy, které byly v té době čteny v celé církvi, kde Jan prorocky napomíná představitele sedmi sborů. Pavel dokonce píše o tom, že by starší měli být napomínáni veřejně… No řekněte, je bez patřičného vysvětlení možno nechat lidi číst Bibli?

Ale ani Biblí to nekončí. Reformátoři jako Hus nebo Luther začali kritizovat učení, jako je svátostné pojetí spásy a církevní hierarchii včetně papeže. Další viděli v úřední církvi Nevěstku a ještě o tom kázali. Anabaptisti neposlechli hlas svých autorit a křtili se v dospělosti a ještě o tom psali a šířili traktáty – za zády svých autorit! No a co třeba charismatici, kteří houfně opouštěli tradiční církve s přesvědčením, že mohou učení rozumět lépe, než ten, kdo stojí v úřadu autority. Jedna letniční církev dokonce vznikla tím, že se někteří členové rozhodli opustit původní denominaci poté, když bylo jejich učení autoritami označeno jako bludné. Dokonce jsem o tom četl knihu, která se veřejně prodává v knihkupectvích. Může ale někdo rozumět učení lépe než jeho autorita? A i kdyby, smí kvůli tomu opouštět církev nebo dokonce kritizovat její představené, či zakládat jinou církev? Nebo to platí jen pro někoho? Jak tedy zabránit kritice, když lidé mají před očima takovéto příklady?

Je sice možné lidi svazovat různými vizemi a smlouvami s požadavkem absolutní poslušnosti a cíleně eliminovat jejich svědomí pod pohrůžkami kleteb nebo zpochybnit jejich poznání. Je ovšem také potřeba omezit jejich četbu Písma, jakožto i ostatní literatury. Lidé pak moc zkoumají, přemýšlejí a rozsuzují, namísto aby se ve všem podřizovali a poslouchali. Ideální by bylo zaměstnat je tak, aby již na nic jiného neměli čas. Je třeba každý den nějakou aktivitu a neustálé připomínání, že kritika škodí. Je dobré vyvolat i pocit viny, pokud člověk namísto šestkrát, chodí do sboru jen třikrát týdně. Obávám se však, že to nějakou dobu sice může fungovat, ale zatím jsem se nikde – ani v Písmu ani v historii – nesetkal s tím, že by to mohlo být trvaleji udržitelné.

Kritiku asi nejde zastavit. Někdy mne trápí podivná představa, kterou radno ani nedomýšlet. Co když za tou kritikou může stát ten, kdo vedl Jehúa, Eliáše, Jeremjáše, Jana nebo Pavla? Hrozná představa, že? Pak ovšem ani ten sebedůmyslnější systém autorit, různých bariér, vizí a smluv o nekritičnosti, „přátelských rozhovorů“ a bratrského káznění nemusí být účinný.


"Sola scriptura - nebezpečná iluze!" | Přihlásit/Vytvořit účet | 33 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 13:49:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ak je to tak, čo je potom najväčšou autoritou pre kresťana....???
- učiteľský úrad ?(ktorý sa mnohokrát mýlil)
- písmo ?(kto rozhoduje o obsahu a záväznosti Písma?)
- koncil ?(ktorý môže byť skorumpovaný)
- pápež ?(ktorý bol mnohokrát antikrist)
- tradícia (ktorá je mnohokrát proti Bohu?)

ivanp



Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: noname v Neděle, 15. prosinec 2013 @ 12:48:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ivane,
 pro některé lidi je největší autoritou jejich vlastní výklad Písma.


]


Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 14:02:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
 Veľa  kresťanov tvrdí,že v ich církvach sa slobodne diskutuje o akomkoľvek biblickom probléme. S takýmto názorom ja rozhodne nesúhlasím. 


 V církvach sa sice diskutuje, ale nie slobodne.Keď by niekto spochybnil niektorí bod oficiálnej nauky ktorú ta, ktorá, církev hlása. Takýto kresťan sa dostáva do ťažkostí. Najskôr ho vedúci v zbore  napomenú .Ale ak trvá na svojom názore vylúčia ho zo zboru. To,je bežná prax s ktoru má už nejeden z nás svoju skúsenosť.  Čo na tento problém hovorí Písmo: 

 1 Kor.14  29  A proroci nech hovoria dvaja alebo traja, a druhí nech rozsudzujú. 30  A keby bolo niečo zjavené druhému, kto sedí, prvý nech mlčí. 31  Lebo po jednom môžete všetci prorokovať, aby sa všetci učili a všetci sa potešovali   Táto čásť Písma,kde je jednoznačne potvrdená slobodná diskusia sa vedúcimi církvi úmyselne prehliada a spochybňuje tým,že sa jedná o prorokovanie a nie  o bežný výklad Slova Božieho.  Tretí ,24 a 25 verš v tejto 14 kap. však jasne hovorí niečo iné:  3  No, ten, kto prorokuje, hovorí ľuďom na vzdelanie, napomenutie a potešenie.   24  Ale keby všetci prorokovali, a vošiel by niekto neveriaci alebo prostý, bude káravo usviedčaný od všetkých, súdený od všetkých, 25  a tak budú zjavované tajnosti jeho srdca, a tak padne na tvár a bude sa klaňať Bohu vyznávajúc, že je skutočne Bôh medzi vami.

   Vďaka webom ako GS dostalo  možnosť veľa kresťanov získať informácie ,ktoré by inak vo svojich církvach nezískali.  



Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 14:47:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Církev není diskuzní kroužek. Církev je společenství kam se chodíme učit od církevních otců, tak jako se naši předkové učili od apoštolů a společně chválit a uctívat Boha. Je to naše rodina ve vyšším slova smyslu.


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 16:00:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
a co když cirkevní otec je zrúda?

ivanp


]


Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 08:27:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je pak spodobný problém jako kdybyste zjistil že je zrůda Váš biologický otec. Nebo spíš mnohem větší.

Pokud oznažují nepřátelé některého církevního otce za zrůdu tak to často bývá znamením toho že je dobrý služebník a muž Boží, nebo dokonce světec. Kterému to Bůh mnohanásobně vynahradí a nám ovečkám s ním.



]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: joker v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 16:15:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Některé "církve" byly jako diskusní kroužky založeny, i když i zde se předpokládá diskuse pouze jedním směrem...


]


Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 23:26:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nekecej, fakt jo?


]


Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 14:42:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je zvláštní. Tohle bych od Pastýře přeci jenom nečekal.




Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 13. prosinec 2013 @ 23:22:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Zase anonym. 

  Je vůbec možné brát vážně názory člověka, který nemá odvahu se pod ně podepsat, nenapíše z které je církve či společenství nebo jak si vůbec říkají, nevíme o něm, jestli má nějakého biskupa, kolik je mu let a kde bydlí a jestli se vůbec někde schází, nebo je to jen rozvratný singles ve svém vlastním vesmíru.

  



Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 23:27:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No to jsou dneska lidi..


]


Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 08:33:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Řekl bych že i tak je to dobré svědectví a hlavně varování. Které ukazuje člověka který je proti církvím, o kterých jízlivě předstírá že mu na nich záleží a zároveň popírá a odsuzuje  v plném rozsahu Bibli a biblické postavy. Tady bych řekl že je žádost o identifikaci celkem zbytečná. Vzhledem k otevřenosti.

Nebo to vidíte jinak ?



]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 23:45:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Samozřejmě je zbytečná, protože autora článku tu snad každý zná.


]


Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 05:57:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
anonyme, veškeré Písmo je vydechnuté Bohem a je dobré k aktivitám, které tvoje sekta asi zakazuje. Je mi tě akorát líto, že nerozumíš poselství Písma, protože, kamaráde, tenhle tvůj článek to je dílo ducha antikrista. Bůh v Ježíši Kristu osvobozuje a bývalým katolíkům Husovi a Lutherovi to zjevil, na rozdíl od tebe.



Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: rudinec v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 07:13:27 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poutnik ,myslíš,že by sme sa mali učiť od následovných otcov ?


Pápež Štefan VI. (885 - 895) vyhlasuje: „Pápeži sú, ako Ježiš, počatí od svojich matiek zatienením ducha svätého, všetci pápeži sú akýsi druh bohočlovekov, aby tým lepšie mohli zastávať úrad prostredníkov medzi bohom a ľuďmi; im teda nech je daná všetka moc na nebi i na zemi."

A týmito „sprostredkovateľmi medzi bohom a ľuďmi", námestníkmi Kristovými, okrem niekoľkých málo svetlejších zjavov, stávali sa nie ľudia, ale beštie, ktoré sa neštítili žiadnych zločinov a nachádzali zaľúbenie v najväčších hanebnostiach. Krvismilníci a neviestkári, pološialení lotri, nad vyčíňaním ktorých otriasa sa človek hrôzou a priam fyzickým odporom. Uveďme si aspoň pár perličiek z týchto slávnych čias rímskokatolíckej cirkvi.

 
Štefan VII. (896 - 897) dal vyniesť mŕtvolu svojho predchodcu Formosa z hrobky, obliecť do slávnostného rúcha a posadiť pred cirkevný súd. Nato bol Formos vyhlásený za nepravého pápeža, jeho svätenia i dekréty za neplatné. Potom mŕtvole odťali tri prsty, ktorými pápež žehná, a rozkladajúce sa telo vláčili rímskymi ulicami a vrhli do Tibery. Táto hanebnosť vzbudila všeobecnú vzburu, pri ktorej pápeža Štefana VI. zajali, uvrhli do žalára a tam uškrtili...

V tých časoch začína v Ríme známe obdobie, nazývané „vládou neviestok". Samotný pápežský dejepisec, kardinál Baronius, ktorý ako mohol tak zakrýval hanebnosti pápežov, píše:

„V tomto storočí bolo vidieť ohavnosť a spustlosť v chráme a svätyni Pána. Na stolici Petrovej sedeli najbezbožnejší ľudia, nie pápeži, ale netvory. Povoľné a nehanebné neviestky v Ríme všetko ovládali a svojich milencov a súložníkov na stolicu Petrovu dosadzovali!"

 
Sergius III. (904 - 911) sa stal pápežom z vôle rímskej krásavice Marozie, súložnice mocného markrabeta Adalberta z Toskány.

- Po smrti Sergia povýšili Marozia a jej sestra Theodora na pápeža milenca Anastázia, ktorý však „sprostredkovával styk medzi bohom a ľuďmi" len necelé tri roky (911 až 913).

- Po ňom sa stal pápežom iný milenec Marozie, Lando, ktorý sa však tešil zo svojej moci ledva pol roka.

- Potom sa stal pápežom Ján X. (914 - 928), ktorého Marozia, keď sa ho nabažila, dala vo väzení zahrdúsiť.

- Aj jeho nástupca Lev VI. bol o niekoľko mesiacov po svojom nastúpení na „stolec sv. Petra" zavraždený.

- V roku 931 mala Marozia ešte toľko vplyvu, že pomohla k tiare svojmu 25-ročnému synovi, ktorého mala s pápežom Sergiom III. Pápežoval pod menom Ján XI. (931 až 933). Za jeho vlády vraždy a násilnosti zapĺňali celý Rím. Neskôr zahynul na otravu.

 
Roku 956 sa stal pápežom 18 - ročný Ján XII., úžasný roztopašník a márnotratník, ktorý, aby si pomohol k peniazom, predával biskupstvá a cirkevné úrady. Pápežský palác premenil na hárem, kostoly na tančiarne. „Žiadna počestná žena," hovorí o tejto dobe jeho vlády kremonský biskup Luitprand, „sa neodvážila na ulicu, pretože Ján prznil všetko: dievčatá, vydaté ženy a vdovy aj na hroboch svätých apoštolov..."

Čo vyvádzal tento „svätý otec" bolo predsa len priveľa a preto cisár Otto I. zvolal synodu biskupov, aby ho súdila a zosadila. Pri vyšetrovaní vyšli najavo doslova strašné veci: Ján XII. svätil diakonov aj v koniarni, 10-ročného chlapca za  by hosts">peniaze urobil biskupom, svojho kmotra dal oslepiť a kardinála poddiakona Jána vykastrovať, vypaľoval domy a nehanebne sa rúhal. Synoda nakoniec tohto „svätého otca" - Jána XII. zosadila a za pápeža zvolili Leva VIII. Ale milenky pomohli Jánovi naspät. Lev VIII. utiekol a Ján XII. dal niektorých biskupov, ktorí boli proti nemu, zmrzačiť. Onedlho však jeho samého zabil manžel, ktorému zviedol ženu. Pápeža Jána XIII. (965 - 972) Rimania zahnali pre jeho bezhraničnú panovačnosť. Jána XIV. v r. 984 otrávil protipápež Bonifác VII. „Zástupcu Krista" na zemi Jána XVI. jeho súper pápež Gregor V. (996 - 999) zajal a hrozne zmrzačil. Vypálili mu oči, odrezali nos a uši, vytrhli jazyk, posadili obrátene na osla a vozili ulicami Ríma...

 
Iný beťár, Benedikt IX. (1033 - 1044), sa stal pápežom dokonca v 12 rokoch. Jeho otec gróf Alberich mu zaobstaral pápežstvo za  by hosts">peniaze. Mladý pápež ho v 23 rokoch predal Gregorovi VI. za 1500 libier striebra. Boli to ale počestní muži, tí pápeži, nemyslíte? Sú hodní našej úcty? Je hodný našej úcty ich úrad?

Gregor VII (1073 - 1085) vyhlásil celý svet za jemu podriadený. Zaviedol celibát, aby kňazov odviedol od svetskej spoločnosti. Jemu sa musel pokoriť aj nemecký cisár Henrich IV. Po Gregorovi prišlo niekoľko mocných pápežov, pred ktorými sa triasli panovníci. Cisár Fridrich II. sa pre neposlušnosť dostal do kliatby a roku 1245 ho otrávili hostiou. Určite sa tak stalo z lásky k blížnemu svojmu a väčšiu slávu Božiu.

Bonifác VIII. (1294 - 1303) žil s vydatou ženou a súčasne aj s jej dcérou, okrem toho zneužíval svoje pážatá na neprirodzený styk. Keď ho francúzsky kráľ, ktorého chcel pokoriť, zajal, zošalel a rozbil si hlavu o múr.

Ján XXII. (1316 - 1334) stanovil sadzbu na odpúšťanie hriechov, ktorej výnos bol mimoriadny. Napriek tomu, že minul obrovské  by hosts">peniaze s neviestkami, zanechal po sebe 33 miliónov dukátov!

Urban VI. (1378 - 1389) bol ukrutný tyran. Päť kardinálov, ktorí za neho nehlasovali ako aj niekoľkých prelátov dal mučiť, potom niektorých zašiť do vreca a hodiť do mora, iných dal upáliť alebo stať. - Bola to názorná ukážka 10 božích prikázaní v cirkevnom prevedení.

Jána XXIII. (1410 - 1415), ktorý zvolal Kostnický snem, tento snem súdil a odsúdil. 37 svedkov dokázalo, že pápež sa nielenže dopúšťal zločinov cudzoložstva, krvismilstva, sodomie, svätokupectva, lupičstva a vraždy, ale že okolo 300 mníšok zneužil a za odmenu ich urobil abatyšami. Mal v Bologni hárem s 200 prostitútkami. Okrem toho to bol morský lúpežník.

Martin V. (1417 - 1431) posielal krížové výpravy proti husitom, a keď sa všetky stretli s neúspechom, tak sa rozzúril, že ho ranila mŕtvica.

Eugen IV. (1431 - 1447) bol synom pápeža Gregora XII. (1405 - 1415) a jednej mníšky. Keď sa dozvedel o chystanom sprisahaní proti nemu, dal mnícha Mária kruto mučiť a mäso z neho trhať žeravými kliešťami. Roku 1439 zvolili na bazilejskom sneme za pápeža savojského vojvodu Amadeusa, opáta kláštora v Ripuile. Keď mu to poslovia prišli oznámiť, našli ho opitého.

Pápež Kalixtus III. (1455 - 1458) rozdával miesta v cirkvi svojim príbuzným. Tak strašne ho nenávideli, že keď zomrel, žiadny kardinál ani biskup mu nešiel na pohreb.

Sixtus IV. (1471 - 1484) bol márnotratník a opilec. Mal syna so svojou sestrou a nemravné zneužíval svojich dvoch synov. V Ríme založil nevestince, ktoré mu vynášali ročne 20 000 dukátov. Za  by hosts">peniaze povoľoval aj sodomské hriechy. - Už ste pochopili, prečo sa hovorí, že cirkev je ochrankyňou morálky?

Innocent VIII. (1484 - 1492), keď sa stal pápežom, mal už 16 detí. Stanovil nové sadzby za hriechy.

Alexander VI. (1492 - 1503) je jedným z najpovestnejších nemravníkov sveta. Podplatil kardinálov, a tak sa stal pápežom. Mal niekoľko detí. Syna Cesara menoval za kardinála. Iný jeho syn si zobral dcéru francúzskeho kráľa Karia VIII. Od sultána Bajazeta prijal 300 000 dukátov za otrávenie jeho brata Džema, ktorý bol zajatý v boji a dostal sa do rúk pápeža. Úmyselne strašil sultána, že jeho brat ho pripraví o vládu a za jeho vraždu vyinkasoval peknú odmenu. Krvismilnil so svojou dcérou Lukréciou. Nakoniec zomrel na otravu. Bola to len taká neštastná náhoda. Pozval k sebe jedného kardinála, ktorého chcel otráviť. Sluha však omylom podal víno s jedom pápežovi. - Ceremoniár tohto námestníka Kristovho, Burhard, opísal vo svojom denníku zvrhlosti, ktoré sa diali na pápežskom dvore:

„Pred pápežom, jeho dcérou a synmi tancovali nahé kurtizány a vymýšľali najväčšie zmyselné výstrednosti. Lukrécia, pápežova dcéra a milenka zároveň, vybavovala bežne aj cirkevné záležitosti pápežského úradu a zvolávala aj kardinálov.

Bolo to snáď najslávnejšie obdobie „svätej" rímskej cirkvi."

Plus III. (1503) bol vraj dobrý muž; chcel vraj odstrániť nádheru a smilstvo z cirkvi, ale otrávili ho. Kardináli prišli na to, že človek s takýmito zásadami sa medzi nich jednoducho nehodí.

Július II. (1503 - 1513) sa stal pápežom lesťou a úplatkami. Bol viac vojakom než duchovným. Štval stále talianske kniežatá do vojen. Zomrel na syfilitídu a syfilitikom bol aj jeho nástupca Lev X. (1513 - 1521), ktorý si vydržiaval 30 dvorných dám a vysmieval sa viere. Aj jeho otrávili. Počas jeho nemravného panovania vystúpil Luther so svojou reformou.

Hadrián VI. (1522 - 1523) vyhlásil, že reformátori ako Luther, získavajú pôdu, pretože kňazi nerestné žijú a to že sa musí zmeniť. Kardináli ho za to dali otráviť.

Pavol III. (1534 - 1540) sa stal kardinálom počas vlády Alexandra VI., ktorému zašantročil svoju peknú sestru. Svoju vlastnú matku i sestru otrávil.

Július XL (1550 - 1555) usporadúval zábavy vo vatikánskych záhradách, pri ktorých všetci účastníci, muži aj ženy sa vyzliekli do naha a tancovali a naháňali po záhradách.

Pius IV. (1559 - 1565) lákal do Vatikánu šľachtické ženy a získaval ich za veľké  by hosts">peniaze. Keď ich zneužil, dal ich natiahnuť na škripec, aby peniaze zase vrátili. Pri jednej hostine vypil 12 džbánov vína, zvalil sa pod stôl a zomrel, ranený mŕtvicou. Počas neho bolo prekliate protestanstvo.

Pius V. (1566 - 1572) viedol prísny život, jedol len zeleninu, pil vodu a nosil pichľavý plášť na nahom tele. To všetko by sa dalo povedať, že bola jeho súkromná vec. Horšie ale bolo to, že sadisticky, kruto prenasledoval tzv. kacírov - tisíce ich bolo počas jeho vlády zavraždených. Vy neviete, kto to je kacír? - Každý, kto si dovolí mat iný názor ako pápež. Darmo si profesor teológie, darmo si kardinál. Neskôr ho vyhlásili za svätého.

 
Gregor XIII. (1572 - 1585), keď sa cez bartolomejskú noc vo Francúzsku zavraždilo 30 000 tzv. kacírov, t.j. iných kresťanov, ktorí tak isto verili v Ježiša Krista, len „neverili pápežovi", dal slúžiť slávnu omšu a spieval „Te Deum".

Sixtus V. (1585 - 1590) sa rád díval na šibenice a dával ľudí bez milosti popravovať. Nakoniec ho samotní Jezuiti otrávili, pretože bol ich nepriateľom. - Ako vidíte aj jezuiti boli vždy veľmi „zbožní".

Innocenta X. (1644 - 1655) ovládala jeho milenka Olympia. Tá riadila cirkev, predávala úrady, rušila kláštory a zaberala ich majetok.

Lev XII. (1823 - 1829) bol pôžitkár a sveták. V rámci šírenia cirkevnej vzdelanosti obnovil zákaz čítania biblie. Pre istotu zakázal aj očkovanie, čo tam po nejakej medicíne.

Gregor XVI. (1831 - 1846) bol notorický opilec. So svojou milenkou, ženou holiča, mal 7 detí.

A tak ďalej........



Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 21:35:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
a tak dále:Vikári KristoviRecenzia knihy Charlesa A. Coulombea  Náměstkové Kristovi – životopisy papežů, BB art, Brno 2004  ”Táto kniha je v spomienke na minulosť a nádeji na budúcnosť  s úctou venovaná Jeho Svätosti Jánovi Pavlovi II., pápežovi a biskupovi rímskemu. Jeho cisárskej Výsosti Ottovi Habsburskému, veľkovojvodovi rakúskemu, kráľovi uhorskému a Jeho kráľovskej Výsosti Ľudovítovi Bourbonskému, vojvodovi z Anjou, de iure Ľudovítovi XX., kráľovi francúzskemu a navarrskému?”  Týmto venovaním začína prvá kniha Charlesa A. Coulombea, dostupná aj u nás, nazvaná Náměstkové Kristovi. Ostáva dúfať, že na tento počin v budúcnosti nadviaže vydávanie ďalších publikácií. Charles A. Coulombe má už dnes za sebou dlhoročnú prácu na poli teológie, literatúry, politického myslenia nielen v knihách, ale aj článkoch, rozhovoroch, či univerzitných prednáškach. Pôsobil v časopisoch National Catholic Register, Succes, Catholic Twin Circle, FATE, The New Oxford Review, je členom najrôznejších monarchistických, katolíckych organizácií, či literárnych gíld.     Tento rytier Rádu sv. Silvestra ( z rozhodnutia Jána Pavla II.) si stanovil za cieľ ukázať pápežov takých akí v skutočnosti boli. Hovorí: ?Skutočnosť je taká, že boli pápeži jednoznačne dobrí, jednoznačne zlí, pápeži rozporuplní a pápeži zabudnutí. V tejto knihe dostávajú príležitosť všetci?. Coulombe sa blíži Tolkienovmu historickému poňatia pápežstva ? ako vidno liste Christopherovi Tolkienovi a najmä na postave Gandalfa v Pánovi Prsteňov. Coulombe v úvode píše: ?Gandalf nepatrí k žiadnemu z národov v Stredozemi a je vo veľmi reálnom zmysle vodcom všetkých slobodných a verných. ?jeho moc je rovnako ako pápežova posvätná. Gandalf hovorí: ?Pre mňa neplatí zákon žiadnej ríše, ani Gondoru, ani žiadnej inej, ale ide mi o hodnotné veci vo svete? lebo som tiež správca? Tak mohol hovoriť Bonifác VIII. k francúzskemu kráľovi Filipovi Peknému, alebo Gregor VII. k cisárovi Henrichovi IV., alebo Innocent III. ku kráľovi Jánovi?. To, že mnohí pápeži nespĺňali požadovaný ideál nespochybňuje dôležitosť pápežského úradu. Skôr usvedčuje halasných kritikov z ich omylov. Na rozdiel od nich Coulombe vie o čom hovorí. Prví pápeži Príbeh pápežstva a Cirkvi sa neoddeliteľne spája so sv. Petrom, apoštolom, ktorého si Ježiš  vyvolil, aby viedol jeho Cirkev (Mt 16, 13-20, Mk 8, 27-30, Lk 9, 18-21). Tieto pasáže z evanjelia považuje Coulombe za chartu pápežstva. Peter získava od Ježiša vedúce postavenie a aj apoštol Pavol cestuje tri roky po konverzii za Petrom pre schválenie od hlavy apoštolov. Sv. Peter, prvý pápež, odchádza do Ríma, ktorý je od vtedy spojený s vedením všeobecnej Cirkvi. Tu prvý pápež nasleduje svojho Pána a zomiera ukrižovaním. Coulombe trefne hodnotí: ?Ako prvý pápež sa stal vzorom pre svojich nástupcov. Ako mnohí z nich zhrešil nedbalosťou, zbabelosťou a občas tiež zbrklosťou. Napriek božskej priazni zostal až príliš ľudský. Tento prvý a najlepší z pápežov však toto všetko prekonal, udržal pohromade svoje stádo v celom známom svete a nakoniec pre neho zomrel?.   Po smrti sv. Petra ale neprišlo k úpadku postavenia pápeža. V Ríme títo svätci zomierali mučeníckou smrťou a ich autorita v Cirkvi bola rešpektovaná. A tak sa v roku 96 Korint neobracia na sv. Jána, ktorý bol geograficky bližšie Korintu, ale na rímskeho biskupa, pápeža Klementa. Coulombe nezabudne uviesť, že sv. Klement zostavil časť Apoštolských ustanovení, ktoré sú vo všetkých podstatných ohľadoch identické s katolicizmom až do dnes. Pri sv. Piovi I. ukazuje na veľkú úctu, ktorú zaviedol k premennému Telu a Krvi Kristovej. Upusteniu na zem náležali tvrdé tresty,  odstránené až po 2. vatikánskom koncile. Prví pápeži vedení Duchom Svätým tak v ťažkých časoch posilňovali pevné základy Cirkvi. Stredovekí pápeži Postavenie Cirkvi sa však postupne zmenilo. Za cisára Konštantína už bolo kresťanstvo legálne. Za sv. Silvestra sa konal Nicejský koncil,  z ktorého pochádza Nícejské krédo a  odsúdenie ariánskej herézy. Coulombe upozorňuje, že väčšina historikov prijíma tvrdenie  poloariána Eusébia o arianizme cisára Konštantína, ale podľa Príbehu sv. Silvestra ho pokrstil sám pápež. Následne Cirkev pevne prestála zúriacu ariánsku herézu. Sv. Damasus I. spísal liturgiu, ktorá pretrvala až do roku 1970. Hoci postavenie Cirkvi v Ríme zosilnelo, ríša upadla. Sv. Lev I. už musel v ťažkých časoch jej úpadku zachraňovať Rím pred Attilom. Po jej páde sv. Gelasius prvý krát zadefinoval významnú teóriu dvoch mečov. Zatiaľ však vládli neblahé pomery a pribúdali nové herézy. Oproti tomu Anastázius II. mal možnosť prijať do Cirkvi kráľa Chlodovika a teda Franskú ríšu. Preto je aj Francúzsko nazývané ?najstaršou dcérou Cirkvi?. Ďalší pápež, sv. Gregor I. Veľký kodifikoval I. omšový kánon, evanjelizoval Európu a vylepšil organizáciu Cirkvi. Barbarské kmene boli obracané na pravú vieru. Sv. Lev III. tak mohol v roku 800 dať inštitucionálne vyjadrenie teórii dvoch mečov a sakralizoval funkciu cisára korunovaním Karola Veľkého.       V období rokov 891-996 však Boh zoslal na Cirkev skúšku skrze niekoľko nehodných pápežov, toto obdobie aj získalo nelichotivý názov pornokracia. Obzvlášť nehodný bol Ján XII., promiskuitný smilník. No z Božej priazne prebiehal vnútorný proces obrody, napríklad z Cluny. Nositeľom týchto myšlienok bol i evanjelizátor strednej Európy, muž mieru, spájajúci Európu, Silvester II.  Podobne Ján XIX. prospešný protivojnovému ťaženiu. Čoskoro sa však rozhoreli boje o investitúru pre snahy svetskej moci zasahovať do sféry, spadajúcej pod kuratelu Cirkvi. Svätý Gregor VII. sa musel postaviť Henrichovi IV. ktorý sa snažil uzurpovať si práva Cirkvi. Tento boj sa v dejinách nikdy neskončil. Gregor VII. realizujúci clunyjské reformy, začal vnútornú očistu Cirkvi ? vyhlásil boj proti herézam, symonii, nemravnosti kléru a investitúre laikov. Najlepšie ho charakterizoval jeho výrok: ?Miloval som spravodlivosť a nenávidel nespravodlivosť a preto umieram vo vyhnanstve?. Jeho nástupca, bl. Urban II. sa postavil expanzii islamu. Coulombove slová hovoria za všetko: ?Bol známy svojou svätosťou. Jeho slovo veľa znamenalo?. Innocent III. zas vstúpil do úradu snahou o zabránenie vojne. Teoreticky upevnil právo pápeža korunovať panovníka. Jeho snaha o mierové pôsobenie bola viditeľná v celej Európe, aj porážka moslimov pri Navas de Tolosa niesla jeho pečať. Za dobytie Konštantínopolu exkomunikoval križiackych pohlavárov. Podporil žobravé rády a zahájil IV. lateránsky koncil, ktorý zadefinoval ako Extra Ecclesiam nulla salus, tak transsubstanciáciu. Pápeži Honorius III. a Gregor IX. dôstojne nasledovali Innocenta, jeho posledným veľkým nasledovníkom sa však stal posledný veľký pápež stredoveku Bonifác VIII. Coulombe mu venuje až 8 strán. Lebo o Bonifácovi sa od dávna neprávom šíri čierna legenda. Kvet z Anagni uzavieral určitú epochu veľkých pápežov. No nasledovali preťažké skúšky: avignonské zajatie, schizma, či pokus koncilu ? ktorý vtedy ešte ani neexistoval, lebo ho pápež ešte nezvolal ? postaviť sa nad pápeža, snaha sekularizovať moc. A opäť niekoľko slabých pápežov. Do moderných časov Kostnickým koncilom vstúpila Cirkev do nových časov. Pápeži museli čeliť konciliarizmu. Túto úlohu počal ešte Martin V., pokračovali v nej Eugen IV. a hlavne  Pius II. Opäť však prišli nehodní. Coulombe na základe svojho výskumu zmierňuje kritiku Alexandra VI.: ??česť byť najhorším pápežom náležala skôr Jánovi XII., alebo Benediktovi IX.?. Neskôr sa totiž Alexander VI. správal odlišne od svojho nemravného kardinálskeho života. Podobne Július II. ?nezodpovedal predstavám o dobrom pastierovi?. Pápeži však čakalo väčšie nebezpečenstvo ? Lutherova heréza. Oproti predstave neschopného a egoistického pápeža Leva X., napríklad ako ju priniesla nedávna Lutherova apológia /Návrat domů, 1997/ hovorí Coulombe: ?Sám dodržiaval prísne mravy, hoci u iných zhovievavo trpel poklesky? a ?dával dobrý príklad?. Že Luther nadväzoval na gnostické predstavy /pozri napr. Seibtovu biografiu Karola V./ a desakralizované predstavy vlády Ockhama, či della Mirandolu by malo naznačiť nebezpečenstvo tejto herézy. Luther hlásajúci: ?Hrešte a hrešte udatne? bol Levom X. exkomunikovaný. Ďalšie dejiny pápežstva mala jeho heréza poznačiť. Klement VII. sa musel prizerať ako luteránske vojsko Karola V. drancovalo Rím. Heréze sa hrdo postavil veľký  Tridentský koncil, zahájený Pavlom III., ktorý upevnil katolícku vieru ako dôsledok Ecclesia semper reformanda: ?Na siedmich zasadaniach, z ktorých posledné skončilo 3. marca 1547 definovali cirkevní otcovia raz navždy katolícke učenie o Písme, sviatostiach, spasení a o iných protestantmi spochybnených otázkach?. Významným pápežom bol i sv. Pius V., ktorý zjednotil Cirkevnú liturgiu (tzv. tridentská) a vymodlil víťazstvo nad Turcami pri Lepante. Víťazstvo oslávil v jednej básni aj G. K. Chesterton. Nasledujúci pápeži stojaci na princípoch, ktoré definoval Trident hájili katolicizmus a so striedavými úspechmi plnili svoju úlohu. S neblahými politickými zmenami sa však bohužiaľ strácal ich vplyv v spoločnosti. Vyvrcholením negatívneho diania bola Francúzska revolúcia. Pius VI. prehlásil: ?Najkresťanskejšieho kráľa Ľudovíta XVI. Odsúdilo k smrti bezbožné spiknutie … Konvent zrušil monarchiu, najlepší zo spôsobov vlády, previedol moc na ľud, … ktorý máločo hodnotí v zhode s pravdou?.  K starým herézam sa pridali nové nebezpečenstvá, z nich vychádzajúce: osvietenstvo a liberalizmus. Práve liberalizmu obdivuhodne čelili nasledujúci pápeži. Gregor XVI. v encyklike Mirari Vos, ?odsúdil demokraciu, odluku Cirkvi od štátu, rozvody?. Pápež predpovedal degeneráciu demokracie. Jeho nasledovníka, bl. Pia IX. čakali ťažké časy. Taliansky nacionalizmus ho stál skoro život, jeho štátny tajomník bol zabitý. Prišiel o svoje dŕžavy. Coulombe vystihuje ich nevyhnutnosť: ?Aby pápež ako duchovný otec všetkých mohol plniť toto poslanie, musel mať dostatočné územie, ktoré by mu poskytovalo neutralitu?. Teologicky však bl. Pius IX. víťazil. 1854 vyhlásil nepoškvrnené počatie panny Márie, v encyklike Quanta Cura (súčasťou je Syllabus errorum) odsúdil modernistické bludy, zvolal tiež I. vatikánsky koncil, ktorý dogmaticky ukotvil pápežskú neomylnosť. Od Leva XIII. po Jána Pavla II. Pri Levovi XIII. Coulombe neopomína jeho veľkosť, ukazuje však na dva politické omyly, následky škodlivých rád liberálneho štátneho tajomníka Rampollu. Príkaz francúzskym monarchistom postaviť sa za republiku a nezakročenie proti predstave Božieho vyvolenia pre Ameriku a modelu americkej ?slobody a praktičnosti? pre svet. Coulombe pozitívne hodnotí Rerum Novarum, počiatok sociálnej náuky Cirkvi. Poznamenáva, že to, čomu sa v Európe hovorilo liberáli sú americkí ?konzervatívci?: ?Myšlienkový smer, ktorý bol označovaný za konzervatívny v Európe a Latinskej Amerike neexistuje?. Lev XIII. mal dôstojného nástupcu. Bol ním Giuseppe Melchiorre Sarto ? sv. Pius X. Viedol neúnavný boj proti modernizmu a ustanovil povinnú prísahu proti nemu pre všetkých kňazov, ako obranou proti spochybňovaniu doslovného významu dogiem ako transsubstanciácia. Svätý pápež zomrel tesne potom, čo vyzval národy aby sa nevrhali do 1.svetovej vojny. V čom pokračoval aj Benedikt XV., ktorý spolu s bl. Karolom I., usiloval o koniec vojny. Zaujímavá je preto informácia, že Charles Coulombe prišiel s víziou karolovskej púte, aj v spolupráci so Slovenským Kruhom Leva XIII., pri ktorej by mal navštíviť aj Slovensko. Nástupca Benedikta XV. Pius XI. bol veľmi plodný pápež, odsúdil totalitné systémy fašizmu, nacizmu a komunizmu, varoval proti antikoncepcii, či interrupciám a napísal neoceniteľné encykliky o manželstve a výchove detí, rozvil myšlienky sociálnej náuky a zakázal medzikonfesijnú činnosť. Coulombe mu vytýka hádam len odsúdenie Action  française. Vojnový pápež Pius XII. Napísal úctyhodné encykliky. Mystici corporis je vzdaním úcty Eucharistii, Humani generis ? odsúdením modernistických bludov a Mediator Dei o liturgii. Pápež odmietol: ?obnoviť oltár v primitívnej forme stolu, vylúčiť z liturgických farieb čiernu, krucifix s Kristom bez znakov utrpenia, vyslovil sa proti experimentovaniu s liturgickou hudbou, etc?.  Coulombe trpko konštatuje: ?? to, čo Pius odsúdil sa vo väčšine katolíckych kostolov stalo liturgickou praxou.? Jeho následníka Jána XXIII. si všíma ako pápeža, ktorý zvolal II. vatikánsky koncil. Zamýšľa sa nad jeho liberalizmom a ukazuje na aspekty v ktorých Ján XXIII. nekonal liberálne, predovšetkým na encykliku Vetera et sapientia o zachovaní latinčiny v liturgii. Za Pavla VI. píše Coulombe ďalej ?však bola celkom ignorovaná?. Coulombe píše, že za Pavla VI. ?nadobudli na koncile vplyvné postavenie teológovia toho druhu pred akými varoval Pius XII. v Humani Generis napr. Karol Rahner…, ktorí do písomnosti koncilu presadili pozorne sformulované nejednoznačnosti, snažili sa presadiť svoje vlastné predstavy?. Kritizuje tiež ďalšie pápežove názory ? rovnosť prelátov s pápežom (?Jeden prelát poznamenal, že jediné biblické zdôvodnenie je konanie apoštolov v Getsemanskej záhrade: A všetci utiekli?.), či liturgickú reformu. ?Pre biskupa, kňaza i rehoľnú sestru to bol signál, že si môžu robiť, čo sa im zapáči. Nasledovali ?Gitary! Tanec! Klauni!? V roku 1968 pápež nešťastne schválil prijímanie na ruku. Pápež nesúhlasiaci vo všeobecnosti, pripustil to tam, kde sa to už dialo. ?Tento výrok znamenal, že dva roky sú tradícia. Signál bol jasný: porušujte zákon a porušovanie sa stane zákonom!? Nastala neposlušnosť voči pápežským nariadeniam. Jedinú pozitívnu zmienku o Pavlovi VI. tak nájdeme pri encyklike Humanae vitae odsudzujúcej antikoncepciu.
Lepšie obstál Ján Pavol II. ?Na jednej strane trval na tradičnom mravnom učení, zároveň odmietol volať k disciplíne biskupov a kardinálov, ktorí otvorene neposlúchali cirkevné učenie?. Oceňuje dokument Dominus Iesus, znejúci ?ako vzdialená ozvena Cantate Domino Eugena IV.?  A pozitívne hodnotí slová Jána Pavla II.: ?Cirkev nemá sebamenšie oprávnenie udeľovať kňazské svätenie ženám?. Príliš mierny pápež však tých prelátov, ktorým bolo jeho slovo na posmech nepostihoval. Podobný smiech sa dostal pápežovi za príkaz aby sa katolíci nijak nezúčastňovali rozvodových konaní. Coulombe hodnotí: ?Nad väčšinou národných vecí nemá Vatikán väčšiu kontrolu ako nad luteránmi, či protestantmi?. Uzaviera: ?V niektorých ohľadoch nemá pontifikát Jána Pavla II. žiadneho predchodcu, v iných, či v dobrom, alebo zlom, je typický?. Keďže kniha vyšla v roku 2003 Benedikt XVI. je pre ňu ešte nepopísaným listom. Coulombova kniha i tak patrí do políc každého katolíka. Peter Frišo http://donquichotte.sk/vikari-kristovi/ 


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Sobota, 14. prosinec 2013 @ 23:24:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nepřečteno.


]


Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: joker v Neděle, 15. prosinec 2013 @ 15:57:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevysadil jsi léky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Neděle, 15. prosinec 2013 @ 21:53:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevysadil jsi léky?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Úterý, 17. prosinec 2013 @ 08:13:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
ne.. ty nám tady na uzavřeném odělení podávají stále.. :-)
jen mi to nedodrželo formát textu, jež tam při prohlídce nástrojem "prohlédnout" ještě byl..

snažil jsem se jen smysluplně odpovědět (a lehce adekvátně zaspamovat.. :-)  ) na selektivní  informace šířené zde "reverendem Rudincem" v ne zrovna též krátkých přízpěvcích..  Nicméně odkaz  na konci by měl fungovat..  kniha to  může být opravdu zajímavá a na rozdíl od informací předkládaných zde "stranou protivnou" - více "plastická", nejednostranná..

Rudinec uvažuje stylem - hle Jidáš... z toho  plyne - Apoštolové jako skupina či "množina", celek - rovno "banda Jidášů", ba co - ještě horších..
a úplně zapomíná,  že třeba 1 z 12 Jan vytrval i  pod Křížem..
prostě Rudinec "Apoštoly z Vatikana" holt nerad.. a dost neohrabaně (medvědím způsobem), až spamersky.. se nám to tu snaží zdělit..

Zklamals mě Rudinče... Místo Krista ses zamiloval do Rivery a jeho "reformních" (no reformních.. spíše Zélotských..)  fantazií...
rovněž si   mě zklamal v konspiracích.. nechal ses utáhnout na "vařené nudli zednářské"..  (smajlík vyjadřující lehký smutek), zcela ignorujíce projevy (skryté) moci reálné..


]


Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 08:41:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tohle je zajímavá reakce. Pod článkem kde Vám někdo popírá svaté Písmo a biblické postavy. Zvláštní ale ne příliš překvapivá.

Co byste dělal kdybyste žil v době Jidáše nebo špatných velekněží Vyvoleného národa ? V dobách prvních biblicky popsaných zrádců církve ? Opustil byste církev nebo Vyvolený národ,vysušil ze sebe nad kamny křestní vodu, vrátil se do ledví svého biologického otce ?



]


Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 15. prosinec 2013 @ 11:19:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Cit.: "...Bible sama a domnívám se, že by neměla být lidem – zatím nepoučeným a nevyškoleným – přístupná..."

To je dobrý nápad! Konečně se někdo ozval. Kdo však z nás je poučený, kdo je vyškolený? Je to jedině kněžstvo té pravé církve a papež. Takže jediným řešením je, nechat si od nich Písmo vysvětlovat. Pro ty ostatní je nutné zákaz čtení Bible. Jedno z řešení je Bible pálit, nebo závadné texty začerňovat.

P.S. To už tu bylo. Nejde náhodou jen o plagiát učení církve po r. 1620 navazující na dlouholetou tradici násilí zahájenou svatým Augustinem? Vždyť Ježíš řekl: "Pán řekl služebníkovi: 'Vyjdi za lidmi na cesty a k ohradám a přinuť je, ať přijdou, aby se můj dům naplnil."(Lukáš 14:23). Cožpak zde svatý Augustin nenalezl oprávnění pro násilné přivedení k víře?

Ještě jednou P.S.: Autor komentáře se s Augustinovým výkladem, učiněným ke zdůvodnění násilí proti donatistům, zásadně neztotožňuje.



Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 07:37:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je stejně zvláštní. Někdo sem vloží zjevně sarkastický a ironický článek, navíc v rubrice humor. Někteří si přečtou jen nadpis nebo prvních pár vět a už plamenně diskutují o "duchu antikristovu" a pod...







Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 08:46:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kterápak veselá kopa to asi vložila na Apologetiku ?


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Pondělí, 16. prosinec 2013 @ 12:13:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Apologetika, ta "peleš lotrovská"... :-) :-)


]


Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Úterý, 17. prosinec 2013 @ 08:16:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
to není zvláštní, Pastýři namyšlený..
to je zcela (bohužel..) normální..


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Úterý, 17. prosinec 2013 @ 08:16:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oprava: "lehce namyšlený".


]


Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 19. prosinec 2013 @ 16:53:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pastýři, ten článek je sice ironický(a nemohu říct, že s ním nesouhlasím - naopak, krásně odhalil třeba studentovo zákonictví), nicméně jsi ho nedal do rubriky Humor, ale Kontrasty. To mohlo některé méně chápavé zmást a máš tedy na krku hřích matení chudých duchem,:) jejichž není království nebeské - zatím. Třeba časem opravdu zchudnou na svém duchu a poddají se Duchu.


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Čtvrtek, 19. prosinec 2013 @ 23:02:56 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jako bys nevěděl, že článek takový nejde... ale o diskuzi  pod ním. A ta je jasná: "zničte krtka". Většinou jsou krtci tito... řekněme jim "římané"... někdy se to zase otočí - i to se stává.. ale obávm se, že o článek jako  takový jde skutečně až na posledním místě.. :-)
jo, jinak s nadpisem článku souhlasím... SoScr je skutečně nebezpečná iluze.. zcela pomíjí výklad (té Litery..) a úlohu Církve..  Vždyť je to už ve Skutcích.. koncil v Jeruzalemu..


]


Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Čtvrtek, 19. prosinec 2013 @ 23:06:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
jo...  "mnoho duchů vyšlo do  světa"...
"milovaní zkoumejte duchy, zda jsou z Boha a nenechte se "nakrmit" hned nějakým  projevem(toho ducha..)" , zde třeba sektářskými (bohužel..) duchy Byliny a Pastýře..


]


Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Pátek, 20. prosinec 2013 @ 07:04:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Rád bych věděl, Milane, jestli vůbec víš, co jsou znaky sektářství. Ono říkat o někom, že je sektář, jen proto, že vidí některé věci jinak, je velmi jednoduché, ale dokázat to, to už je těžší. Až tady erudovaně vysvětlíš, co jsou znaky sekty, tak můžeš dál pokračovat v nálepkování. Takhle jen kolem sebe biješ hlava, nehlava a smysl to nemá.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: MilanH v Pátek, 20. prosinec 2013 @ 07:44:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
např. vytváření si vlastní separované církve..

Hele Bylina, ty taky tady "biješ" své oponenty (samozřejmě zase někoho jiného.. - "papisty".. - ale princip je to stejný..) hlava nehlava,  tak nepoučuj..
vrrr... (ten Janův supermarket se svěcenou vodou mě vytočil..)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Sola scriptura - nebezpečná iluze! (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Pátek, 20. prosinec 2013 @ 11:46:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já tady nikoho nebiju. Nazývání věcí pravými jmény není bití. Bití by bylo, kdybych bez vysvětlení někoho falešně obviňoval, nebo nadával, což nedělám. Nikdy tady netvrdím věci jen z důvodu toho, abych někomu ublížil něčím, co si ve skutečnosti nemyslím.
Ty tady o mě říkáš, že jsem sektář jen proto, aby jsi mě očernil v očích druhých a přitom ani neznáš můj pohled na církev. Kdyby jsi se mě napřed zeptal, jak vidím církev a pak o mě řekl, že jsem z toho a toho důvodu sektář, tak bych nic nenamítal. Máš právo na svůj názor. Ale ty jen očerňuješ bez udání důvodu.
Řeknu Ti, proč si myslím, že sektář nejsem. Řecké slovo, které se v českém překladu písma překládá slovem sekta, znamená též strana. Takže dnešní politické strany by byli pro starověké lidi, mluvící řecky, sekty. A apoštolé vnímali takovéto stranictví negativně. Jako něco, co lidi rozděluje. No a co myslíš, Milane, že jsou dnes různé denominace, ať už katolické nebo nekatolické? Tím, že se vymezují vůči druhým, ze sebe vytvářejí sekty. A Ty jsi členem jedné z nich. Víš, já skutečnou církev z NZ vnímám jako veškerou množinu lidí, kteří dobrovolně a sami za sebe odevzdali svůj život Pánu Ježíši a jím se nechají ve svém životě vést skrze Ducha svatého, který jim byl dán. Tito lidé se stali božími dětmi a patří Bohu, který si je vykoupil pro sebe a ne pro pohlaváry nějaké organizace. To znamená, že do skutečné církve Boží se člověk nedostává skrze členství v nějaké křesťanské organizaci, ale znovuzrozením se z Ducha. Čili do Boží církve patřím, aniž bych byl členem nějaké organizace, která si o sobě myslí, že je JPC. Sekty jsou skupiny lidí, kteří ke znovuzrození a apoštolskému učení, přidávají ještě nějaká ta učení navíc a hlavně další podmínky a členství v jejich sektě. Z toho mi vyplývá, že největší a nejrozšířenější sekta je ŘKC. S tím asi Ty nebudeš souhlasit, ale to já Ti neberu. Je to Tvá věc a s tímto svým názorem jednou staneš před Pánem, stejně jako já se svým a On nás bude rozsuzovat. Ale aspoň jsem Ti vysvětlil, proč si myslím, že sektář jsi Ty a ne já.


]


Stránka vygenerována za: 0.28 sekundy