Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Romana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 8, článků celkem: 15081, komentáře < 7 dní: 527, komentářů celkem: 314139, adminů: 60, uživatelů: 4810  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 118 návštěvník(ů)
a 7 uživatel(ů) online:

myslivec
unshaken
Willy
JirkaB
Frantisek100
rosmano
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí
·Novodobá kalvinistická liturgie
·27 lidí zastřeleno v baptistickém kostele v Texasu
·Baptisté v Evropě o homosexualitě
·Exekutiva Evropské baptistické federace o manželství
·Stručný přehled názorů na milénium
·Co je to hermeneutika Ducha?
·500 let cesty od reformace k náboženskému smíru
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 18. října 2017

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
90 715 792
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Teologie: Kdo jsi, Ježíši (2. část)
Vloženo Čtvrtek, 18. duben 2013 @ 17:32:37 CEST Vložil: Olda

Zamyšlení poslal unshaken

 V předchozí části jsem začal konstatováním, že naše cesta za poznáním Ježíše Nazaretského, člověka z masa a kostí, bude věrohodná jen tehdy, když dobové zprávy oddělíme od kulturních a teologických nánosů. Také jsme si zopakovali dvě cesty k Bohu – první je založena na vztahu lapidárně nazývaného „něco za něco“, kterou první část článku skončila. Přistupme nyní k cestě druhé, jejíž podstatou je nezištný vztah s Bohem. Což je proti první cestě, která je stále nekončícím zpřesňováním pravidel co se má a co nemá dělat, sice snadno formulovatelné jako „miluj Boha nezištně“, ale pro člověka obtížně proveditelné.

Cesta druhá. Miluj

Milovat někoho, kdo nám něco dává, je poměrně snadné. Všichni k tomu máme – přiznejme si to – vřelé sklony. Jenže když se nám nedaří, stíhá nás jedna pohroma za druhou... Co s tím? Nenapadne nás, že nás Otec až tak nemiluje? Vždyť náš Bůh se přiznal, že zlo je Jeho výmyslem: „Já vytvářím světlo a tvořím tmu, působím pokoj a tvořím zlo, já Hospodin konám všechny tyto věci.“ (Izajáš 45:7). A kdo zlo vymyslel, musí si za něj nést odpovědnost. Tvrzení, že za všechno zlo mohou síly odporující Bohu, proti tomuto Božímu přiznání neobstojí. Samozřejmě, pro nás je přijatelnější Bohu podsouvat jen to dobré a satanovi jen to zlé. Jenže tak to není. Ještě nikdo nikdy satana neviděl, zato spousty lidí vidělo před sebou namířený samopal člověka, nebo se o příčině své smrti nedozvěděl nic, neboť kulka vystřelená člověkem je rychlejší než zvuk doprovázející letící střelu. Žádný satan, ale člověk, lidé, často se na obou znepřátelených stranách modlící k témuž Bohu. Musíme však podle vlastních zkušeností a podle životních zkušeností mnoha jiných lidí připustit, že existují duchovní síly zla. O tom by mohli podat svědectví zejména věřící rodiče, jejichž děti, ač vychovaní k lásce k Bohu, byli přesto uchváceni duchem tohoto světa. Našli bychom také příklady v Bibli počínaje Kainem, pokračujíc syny Elího, atd...

Tudy však cesta k našemu poznání Ježíše nevede. Tudy se dostaneme jen do bezvýchodnosti, kde má zjevně navrch jen to zlé lidské srdce a nám neviditelný Boží odpůrce.

Položme si také otázku: Proč je u Ježíše tak málo podobenství, která souvisejí s láskou k Bohu? Je to jednoduché: Pro vztah „něco za něco“ je zapotřebí mnoho pravidel. Tak mnoho, že pro jejich přebytek se oprávněně vžil pojem zákonictví. Pro lásku k Bohu potřebujeme jen jedno jediné: Boha milovat.

Apoštol Pavel také horlil pro Boha. Když jel šest let po Ježíšově ukřižování do Damašku násilím přivádět k rozumu domnělé Boží odpůrce, stalo se mu něco neuvěřitelného. Něco, co se miliónům lidí po Pavlovi událo také a co se stává i dnes. Říkáme tomu „obrácení“ (metanoia), ale zrovna u Pavla toto pojmenování nesedí. On byl pravověrně obrácen k Bohu již předtím. Dozajista byl přesvědčen, že svého Boha miloval. Událost je ve Skutcích úžasně vystižená: Doslova se píše o Pavlově rozjasnění.

Co se však dálo Pavlovi potom, nad tím mu i jemu samotnému zůstával nejspíš rozum stát. Nedokážeme z napsaných zpráv zjistit, zda zjevení před Damaškem Pavel považoval za Boží zavolání k prorocké činnosti. V té době nebyla událost obrácení tak známa jako dnes, neboť ve Starém zákoně (přesněji v Tóře, prorocích a spisech) však nic takového, co Pavel prožil, popsáno nebylo. Proto je vysvětlitelné Pavlovo poměrně dlouhé odmlčení, než si vše v hlavě srovnal a uvědomil si, že jeho radikální obrat může souviset jen s přímým Božím zásahem. Pavel si mohl dát snadno dohromady, že tento radikální zásah do jeho života byl způsobený Boží mocí a že má časovou souvislost s ukřižovaným Ježíšem. Ten byl však šest let po smrti, muselo tedy Pavlovi a vůbec každému, kdo znovuzrození prožil dojít, že Ježíš je živý a tedy musel být Bohem vzkříšen. Zdatný znalec Písma, a to Pavel byl, si hned dal do souvislosti, že se muselo jednat o naplnění prorockých slibů a o osobu Krista (Mesiáše).

Co Pavla k takovému uvažování vedlo? Před obrácením určitě nečekal, že se stane Kristovým zvěstovatelem a že se jeho postoje změní natolik, že zavrhne vše minulé jako plevy a bude nasazovat svůj život za prosazování Božího království s Kristovou vládou. Já osobně jsem přesvědčen, že kdyby věděl, co ho na cestě do Damašku čeká, že by tam nikdy nejel. Já bych možná také s vášní a pílí nečetl Bibli a nemiloval Boha, kdybych věděl, že namísto onoho vítězícího a štěstí darujícího Otce mě promění Bůh, který mi namísto šťastného a spokojeného života, který mi občas také dal, položí na ramena také kříž. Určitě to nevěděli ani církevní inkvizitoři, když se při útrpných výsleších Kristových radikálních následníků seznámili se skutečnou Pravdou a poté znovuzrodili. Jako jimi vyslýchaní, tak poté i oni často skončili na hranici. Kdyby to předem věděli, nikdy by dráhu inkvizitora nenastoupili. Pokud jsi obrácený, zamysli se také, zda jsi někdy tohle, co nyní žiješ, očekával a zda ti to přišlo vůbec na mysl.

Pavel se tedy setkal s duchovní silou, jejíž moc a působení si musel nějak vysvětlit. Bezpochybně hned věděl, že ho oslovil Ježíš Kristus. Ale ten již byl po fyzické smrti, tedy musel to být Kristus duchovní. Co to ale znamenalo? Že Ježíš Kristus je živý, musel být tedy Bohem vzkříšen. Jako dokonalý znalec Tóry, spisů a proroků dobře věděl, že Ježíše jako Krista Bůh přijal proto, že ještě jako člověk splnil prorocká zaslíbení a nesl úděl proroky předpovězený. Bylo a je úplně jedno, zda svůj úděl nesl zjevně nebo jen ve svém srdci. Rozhoduje totiž Bůh.

Tento odstavec jsem zdůraznil, abych ho připomněl každému, kdo Ježíšovo mesiášství bude popírat z toho či onoho důvodu. Mesiášem se může stát kdekdo, a mnoho lidí se do mesiášství napasovalo. Stačí, když si ze Starého zákona uděláte teologické cvičení na téma „Jak se stát mesiášem“. Pokud vás do mesiášství sugestivní texty Izajáše samy hned nepřivedou, tak pochopíte, proč se spasitelem stalo tolik lidí. Zvláště když z ostatních prorockých textů nalezli pro své mesiášství „tu pravou dobu“.

Mesiášem se může vcítit kdekdo. Ale kdo je skutečným Mesiášem, o tom rozhoduje Bůh. A ten rozhodl u Ježíše Nazaretského, což víme, neboť ho vzkřísil.

Setkání s duchovní silou tedy Pavel poznal. To však u Pavla nebylo všechno. Pavel poznal Boha, poznal též Božího ducha, tedy toho co se vznášel nad vodami (Genesis 1:1) a který si vane kam chce. Ale kdo byl a je ten Ježíš Kristus, ta osoba s takovou mocí? Vždyť proměna, kterou Pavel prožil, ho jeho v samém bytostném základu měnila úžasnou změnou do člověka plného lásky. Planoucího takovou láskou, že pro ni musel vymyslet na málo používané slovo nový obsah. Božský obsah. My to slovo známe jako agapé. A význam toho slova je nekonečný. Pavel ho klade – a církev ví že správně – před víru. Chápeme vůbec, co Pavel zjistil? Abrahámovská víra, která je člověku počítána za spravedlnost (Genesis 15:6), je nic proti agapé (A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska. 1 Korintským 13:13).

Když píši tyto řádky, tak si stále opakuji: Pavel byl génius. Protože s naprosto geniální logikou si nebeského Krista spojil s tím, kdo měl být od věčnosti. A kdo byl od věčnosti? Bůh, Boží duch a kdo ještě? No přece Boží obraz (Genesis 1:27). Zapomeňme na to, že to byl pouze Pavlův předpoklad. Měl pro své zjevení pádný důvod ([Koloským 1:15] On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření...). Kdo jiný, vyjma Boha a Jeho obrazu, měl moc provádět proměnu lidských srdcí z kamenných na masité, kdo jiný může mít moc oživovat k věčnému životu? Kdo jiný mohl provádět zázračná uzdravování? Kdo jiný může odpouštět? Ať o sobě Ježíš podle evangelistů či apoštolů prohlašoval (ve třetí osobě), že je Syn člověka, obětní beránek nebo Izajášovský trpící služebník, záleží na formulacích pisatelů Písma jen málo. (Pozn.: Tím je neznehodnocuji!!) Dokonce ani nemusíme zkoumat, zda bylo jimi zapsané svědectví stejně formulováno Ježíšem nebo jimi z nějakého důvodu přibarveno podle dobových zvyklostí. Kristus je zkrátka živý a tedy Bůh přijal jeho obětování. Ať si o Jeho pouti historického Ježíše z masa a kostí říká každý co chce. Prostě je to tak, i když to nechápeme někdy ani my, ani to nechápali Ježíšovi učedníci, z nichž zvláště Jeho pokrevní bratři si již brousili zuby na pozemskou královskou moc.

Pavel byl génius. Rozpoznal u nebeského Krista, že On je tím Božím obrazem. Jak nám napsal, když i my se staneme Kristem, oblečeme do Krista, bude v nás žít Kristus, půjdeme k Bohu skrze Krista, a tak podobně, což předpokládá víru v Krista, tak budeme spaseni a staneme se Božími dětmi. Je to tak jednoduché: Copak by Bůh, a v tomto případě i Otec, mohl mít něco proti svému obrazu? Mohl by snad Bůh svůj obraz soudit nebo trestat?

Samozřejmě tu vyvstane logická otázka, když Božím obrazem byl Kristus, zda tento obraz si Bůh nějakým způsobem neupravil. Aby se líbil, jako ona slečna si na fotce nechávala vady na kráse vyretušovat. Rozdílnost Boha starozákonního a Boha Nového zákona by pro to svědčila. Na to lze ale snadno najít odpověď. Zkuste ji najít také. Já tu svou poznávám tak, že Bůh neproměňuje tak, jak bych si představoval a chtěl já (superman se mi však nelíbil ani před obrácením), ale jak chce On. Kdyby Bůh nevěděl o co jde, tak by nevěděl na co proměňovat. Proměňuje prostě na své jsoucno. Zkusme také přemýšlet, zda starozákonní Bůh byl zapsán do Písma jako odraz dobové kultury. Když pohané měli silné bohy vítězící v bojích a činící zázraky, jak by se mezi nimi vyjímal Bůh Izraelitů, kdyby nevítězil v bojích nebo nečinil zázraky? Musíme číst Písmo opravdu v kontextu doby, abychom porozuměli sdělení o Bohu. A musíme počítat s tím, že sdělení všech pisatelů, včetně novozákonních, je překryto nevím kolika procenty dobových kulturních nánosů. Řekové potřebovali moudrost (viz u Jana Ježíšovo filozofování), Římané vítězství (viz Janův vítězný Ježíš), zázraky čekal každý. Jako dnes u Američanů i u nás v Evropě očekáváme od Boha štěstí, tedy relikt pohanského boha Gád.

Pokud takto od kohokoliv z pisatelů Písma ty dobové kulturní a rádoby náboženské zvyklosti prohlédneme, dostaneme čistého, průzračného Ježíše Krista, který se nám takto čistý dává po našem probuzení poznat.


Když se tedy zeptám, kdo vlastně jsi Ježíši, určitě dostanu odpověď:
Uvěř mi a budeš to ty.


Modlitba: Nevím Otče, jestli se Ti to u mně může zdařit. Ale Ty můžeš všecko. Ať se Ti to daří hlavně u ostatních. Amen.

Závěr

Dříve jsem se snažil svými články předat zprávu (1, 2, 3, 4, 5), že texty Písma musíme číst jako lidé se svým lidským vnímáním světa a ne jako roboti, kteří biblické zprávy rozškatulkují podle věrohodnosti, například na mýty, pohádky, didaktické pomůcky a podobně. Biblické zprávy mají nějaký význam a každá osloví určitě někoho z těch miliard lidí. Pokud někdy biblické zprávě nevěříme, například nějakému zázraku, můžeme se zeptat Boha, zda je možné, aby se tak stalo. My nevíme, zda se tak stalo, jak popisuje Bible. Nebyli jsme u toho a ani nikdo události nezachytil na video. Ale když věříme, že Bůh to tak učinit mohl (jakpak by neučinil, když může všechno), plně to k našemu porozumění Písma postačí. Opakuji, ptáme se „zda to mohl učinit“, nikoliv zda to učinil. Máme totiž k dispozici jen lidský zápis, který si pisatel mohl podle svého vidění upravit, v Bibli není Božím prstem psáno!



Nyní jsem se snažil racionální úvahou dokázat Božské poslání Ježíše Krista. Rozumnost vychází z pozorovatelné a opakující se události „obrácení“, která člověka proměňuje k obrazu Božímu. To je nezpochybnitelných fakt, který fungoval a funguje. Proti takovému faktu se nadá nic namítnout. A když něco funguje, musí to mít důvod (viz dříve princip kauzality). Znáte jiný důvod, než je Boží moc?



Poznání Ježíše Krista jako obrazu Božího a zařazení se do Jeho těla však přináší více, než pouhé racionální zjištění o funkci Boží moci. Úplně se děsím a užasnu, když obraz Boží začíná ukazovat Boží srdce. Boží srdce plné lásky. Děsím se proto, že emoce, které Boží srdce prožívalo a prožívá při pohledu na lidská zlá srdce včetně srdce mého ho musí měnit na srdce zlomené žalem. A já to také vím a s poznáním Boží lásky se bouřím proti tomu, co je v Bibli napsáno o zatracení a ničení. Takže jsem si sám připravil temnou noc a nejspíš dokonce temné noci. A to nejsem ani trochu jako Jan od Kříže nebo matka Tereza.



Bůh vám žehnej. Amen.




 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Olda


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 1
Hlasů: 1


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Kdo jsi, Ježíši (2. část)" | Přihlásit/Vytvořit účet | 25 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 18. duben 2013 @ 18:02:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Taková menší láskařská krize a od ní odvozené vize. 
Nezapomínej, že na světě nejsou jen dvě kategorie lidí- neobrácení a obrácení. Jsou zde i lidé kteří nemilují pravdu a jsou za to Bohem zatraceni již za pozemského života. Taky jsou zde i lidé co pravdu poznali a zradili.

Tohle neberu oúúúú..bez komentáře- ty "ježíši".

Když se tedy zeptám, kdo vlastně jsi Ježíši, určitě dostanu odpověď: Uvěř mi a budeš to ty.


Modlitba: Nevím Otče, jestli se Ti to u mně může zdařit. Ale Ty můžeš všecko. Ať se Ti to daří hlavně u ostatních. Amen.



Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 16:59:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nač ten tvůj nářek "Tohle neberu oúúúú..". To jsi ještě neslyšel, že nemáš "být jako Kristus", ale "být Kristem"? Na napodobeniny "jako" je expertem satan.


]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Neděle, 21. duben 2013 @ 19:17:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já budu raději sám sebou. Kristus je pro mne cesta, pravda a život. Následovat Krista neznamená být Kristus. Pozor na přílišné svatouškovské duchovní úlety. Nezapomínej hrdobče, že dno naší hříšné nádoby, stále hrouda země víže aneb prach země jsi a v prach se opět obrátíš.


]


Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 19:39:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Asi ti Bůh zjevil, že mě máš kárat za pýchu. Dobře mi tak, avšak já jsem k tobě s pýchou nemluvil. Pouze upozornil na skutečnost, že bychom měli činit rozdíl mezi napodobováním, které mistrovsky ovládá satan, a skutečným Božím obrazem, kterým bychom měli být. Sám sebou samozřejmě má zůstávat každý. Ale v Pravdě (= v Kristu). Což není až tak jednoduché a bez Boží pomoci se neobejde. Sám si nepomůžeš. To ti mohu ze své zkušenosti potvrdit.


]


Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Čtvrtek, 18. duben 2013 @ 18:21:16 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nezdá se mi že by svatý Pavel nějak zvlášť otálel, filozofoval a porovnával nějaké texty, poté co potkal našeho Pána Ježíše Krista, dočasně oslepl a byl zázračně uzdraven. Velice rychle reagovalo i jeho okolí a to jak pozitivně tak negativně.
Některé myšlenky mi připadají dost podivné a obávám se že vedou k té klasické touze po odmítnutí Církve a po vlastní bohorovnosti.



Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 17:26:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Poutnicku, člověk si musí vážit tvé úcty k církvi. Tu by měl mít každý. Ale když hovoříš neosobně avšak kriticky - viz tvoje "Některé myšlenky mi připadají dost podivné a obávám se že vedou k té klasické touze po odmítnutí Církve a po vlastní bohorovnosti", tak jistě nějaký záměr skrýváš. A víš, co se v církvi též říká: "Co je šeptem, to je s ....". "Tvoje slova budiž "ano ano, ne ne." Co je víc, to je od ďábla." Tak buď buď horký, nebo studený. Ale prostě se nějak vybarvi. Pokud možno konkrétně. Třeba jak jsi přišel na to, že Pavel se stal tím biblicky zřejmým perfektním zvěstovatelem prakticky hned po svém obrácení.



]


Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Čtvrtek, 18. duben 2013 @ 19:33:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
2 Korintským 12:1-4  Musím se pochlubit, i když to není k užitku; přicházím teď k viděním a zjevením Páně.
Vím o člověku v Kristu, který byl před čtrnácti lety přenesen až do třetího nebe; zda to bylo v těle či mimo tělo, nevím - Bůh to ví.
A vím o tomto člověku, že byl přenesen do ráje - zda v těle či mimo tělo, nevím, Bůh to ví -
a uslyšel nevypravitelná slova, jež není člověku dovoleno vyslovit.

Apoštol Pavel zde mluví o sobě a o tom, co jej na cestě do Damašku potkalo. Od toho se též dá odvodit pravost zjevení. Jelikož Kristus ještě prokazatelně nepřišel, musí být ten kdo Ho chce vidět, přenesený jako Pavel za Kristem do nebe. Proto jsou doposud VŠECHNA pozemská zjevení a pozemské vize "Krista" falešné a je to v pravdě satan beroucí na sebe podobu falešného mesiáše.




Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Pátek, 19. duben 2013 @ 09:01:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Víš, co mne zaujalo:

To, co zažil Pavel na cestě do Damašku, má úžasné objektivní rysy. Stane se to v poledne za plného světla. A je to světlo  z nebe a strašně silné,i když je to za poledne. A jsou toho svědky všichni přítomní a dokonce všichni slyší hlas z nebe. Pavel nevidí tvář či postavu Ježíše, slyší hlas v hebrejštině. A zpočátku neví, o koho jde. Až po Saulově otázce, chápe. A možná, že pocítil hrozný strach, ale Pán Ježíš ho vybízí, aby vstal a sděluje  mu příčinu, proč k němu hovoří. Z nepřítele udělá svého  přítele  a bude ho chránit. Zde se nepíše o nějaké postavě a ani tváři. Pavel viděl světlo  a slyšel hlas Ježíše. A hlavně u toho byli svědci.

To zní velice objektivně. A tahle objektivita by měla být u všech jevů, kterým říkáme zázrak. Jinak je asi to podvod.

 

 



]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 19. duben 2013 @ 18:04:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K objektivitě toho co Šavla, nyní již Pavla potkalo velmi přispěly i následující události. Církvi v Damašku bylo Bohem zjeveno, aby Pavla přijala mezi sebe, uzdravila od slepoty a pokřtila. Pavlovo kázaní Božího slova bylo dalším důkazem jeho obrácení. Následek byl úžas ale taky i nenávist. 


]


Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 19. duben 2013 @ 10:30:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Takhle to dopadá když člověk odmítne svaté, Pannu Marii a Církev. Cokoliv z toho co nabízí Bůh. Když se nechá svést k tomu že nepotřebuje zázraky, prostředníky a organizace . Dříve nebo později začne považovat za ďábla i samotného Boha, dobro je pro něho zlem a naopak.  Nepomůže mu ani zázrak nebo zjevení, tak jako by nepomohlo bratrům Lazarova boháče kdyby někdo vstal z mrtvých a navštívil by je.

Nebo se obrátí zpátky k Bohu a Církvi. Vstoupí do ní a stane se její součástí, nebo dospěje k jednotě cestou Ekumeny. Mnoho lidí přivedla zpátky i Bible, pokud jí byli ochotní pravdivě přijmout. Pro jiné se stala naopak kamenem úrazu.



]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 19. duben 2013 @ 20:47:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co jak dopadlo?


]


Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 17:09:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Myslivče, mysli trochu. "Vím o člověku v Kristu..." - to si ujasni, Pavel na cestě do Damašku  určitě v Kristu nebyl. Takže ti jen tlumočím známou věc, že pokud hovoří Pavel o sobě, tak nejspíš hovoří o události svého kamenování (
2 Korintským 11:25), ale může to být i událost jiná.



]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pondělí, 22. duben 2013 @ 13:08:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Houbelec, přečti si ještě jednou Pavlova slova a hlavně si přečti další jeho slova navazující na jeho tvrzení. Pavel se nechce sám chválit a tak sám o sobě mluví, jako když já mluvím o Myslivci. Myslivec myslí, neboj.


]


Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Čtvrtek, 18. duben 2013 @ 23:10:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co napsat: takhle muže psát jen někdo kdo letí v triskáči a snaží se číst bibli která leží na zemi. Bible je celek který si neprotiřečí ,

je to slovo od boha a lidé všechny části ještě plně nepochopili. Nemužeš vzít jeden verš a argumentovat s ním je to jako kdybys hrál mariáš

a přebíjel jeden biblický verš druhým.A musím upřímně říct že některé diskuse vypadají jako mariáš kdo koho jakým veršem trumfne.

Pokud nebudeš přistupovat k bibli jako celku který představuje příběh od vzniku hříchu až po jeho ukončení a stvoření nové země nikdy se pravdy nedobereš!!! A sám se pravdy nedobereš musíš porovnávat jak to vidíš ty s ostatními lidmi (učení ruzných církví) a přemýšlet o těch ruzných výkladech co hlásají. A nejlíp studovat bibli na kolenou a prosit ducha svatého at tě vede.





Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 19. duben 2013 @ 09:43:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
 "A sám se pravdy nedobereš musíš porovnávat jak to vidíš ty s ostatními lidmi (učení ruzných církví) a přemýšlet o těch ruzných výkladech co hlásají".

Zvláštní rada, takový katolickoprotestanský mix. Je to jakýsi způsob jak lze o pravdě přemýšlet a hledat ji, ale je to způsob lidský, u kterého bude vždy tohle velké nebezpečí: 

1 Timoteovi 6:20  Opatruj, co ti bylo svěřeno, Timoteji, vyhýbej se bezbožným řečem a protikladným naukám, které se lživě nazývají "poznání".
Skutky apoštolské 20:29  Vím, že po mém odchodu přijdou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.

Co třeba tento způsob, kde se neobracíme na lidské výklady, učení různých církví a obracíme se přímo na Ducha a poznanou pravdu konfrontujeme v Písmu:
Jan 16:13  Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít.
2 Timoteovi 3:16  Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti

"A nejlíp studovat bibli na kolenou a prosit ducha svatého at tě vede".

Studie na kolenou přenech katolíkům, při studiu Písma je třeba prosit Ducha o vedení a hlavně milovat a přijmout pravdu a nestačí pravdu pouze pochopit. Pochopit pravdu-přijmout pravdu-milovat pravdu. To je hlavní zásada studia Bible. A kdo to tak zatím nedělá, potřebuje lidské výklady Písma. Pak záleží na tom, kdo mu bude Písmo vykládat, zda kristovec a nebo vlk v rouše beránčím. Tyto dva rozdílné vykladače ovšem někdo kdo potřebuje zatím pouze kojeneckou stravu od sebe těžko rozpozná. A proto se ty největší náboženské bludy vtloukají dětem do hlav již od dětství. V dospělosti by těmto bludům jim již těžko uvěřily.
Proto katoličtí novokřtěnci v dospělosti tak často od katolické víry odcházejí. Studují Písmo dál, hledají a zjistí, že je vyučoval vlk v rouše beránčím. Oproti tomu někdo, kdo je v katolické víře vychovaný od svého dětství, je ve své dospělosti zastáncem těch největších bludů. Rodiče a babka s dědkem by mu přece nelhali. Na obelhaných dětech celý ten katolický moloch stojí. Proti studiu Písma v pravdě Ducha je tou největší satanovou zbraní obelhání dítěte v dětství za pomoci jeho stejně obelhaných bližních.
A proto se katolictví v dědictví otců předává. Lež nahraná do dětského mozku, je velmi účinná proti lásce k pravdě. Proto je takový zájem křtít děti v dětství, honit je do kostelů, mít pod kontrolou jejich duše a tahat po různých modlářských akcích plných teskného zpěvu a zasvěcovat je modlám. Cožpak v pravdě Boží nevidíte, jaká hrozná nepravost se na vašich katolických dětech páchá?! Produktem jsou pak dospělci, kteří pro svůj blok v mozku získaný v dětství, Boží pravdu nevidí a neslyší. Je to hrozná past. I když tohle katolický dospělec obelhaný ve svém dětství čte, stejně nerozumí.

2 Tesalonickým 2:10  a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila.




]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 19. duben 2013 @ 20:45:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
jinak řečeno: pokud nejsem ochoten:opustit manželku,děti,rodinu, veškerý majetek a třeba i s holou řití nasledovat Krista až na smrt

  tak satan vyhrál. Taková víra v Ježíše je podmínkou spasení. A jenom tak oddaní lidé Ježíši budou uvedeni do veškeré pravdy.

Pokud staví člověk na jiném základě pravdy se nedobere. Tohle já o sobě zatím říct nemužu.



]


Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Myslivec v Pátek, 19. duben 2013 @ 21:18:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
A co podle tebe znamená "opustit"? Sebrat se jen tak a odejít o vlastní vůli někam do neznáma?
Matouš 11:29-30  Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším.
Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží."

Když už by po tobě Boží vůle chtěla opustit vše co je ti drahé, Bůh k tomu dá sílu. Proč se tím zabývat a předcházet Boží vůli. Tohle není o malé ochotě a malé vůli opustit rodinu nyní když to Bůh po tobě nechce. Pokud by to nastalo, bylo by to o ochotě naplnit Boží vůli a to by jsi poznal a dostal k takovému rozhodnutí od Boha sílu.
1 Korintským 10:13  Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.



]


Re: Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Pátek, 19. duben 2013 @ 22:54:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jak se chovali učedníci?? Opustili všechno a mnozí zaplatili životem. V dnešní době to není moc realne ale jsou případy kdy se člověku zjevil Ježíš

a vyzval ho aby ho následoval s několika případy jsem se setkal jeden z nich byl člověk vyznáním muslim a ten muslim se stal křestanem a jeho rodina se ho zřekla. Takových případu v dnešní době moc není. Ale jednou a není to daleko bude muset poslední generace tesně před příchodem krista to o čem jsem psal prokázat je psáno že kvůli víře povstanou děti proti rodičum atd přečti si to v bibli a když se tak dívam po světě co se děje tak ta poslední generace už je mezi námi jestli jsou to lidé kterým je dnes 10let nebo 40let to nevím ale myslím si že jsou mez námi lide co zažijou druhý příchod.



]


Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 21. duben 2013 @ 17:47:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
jinak řečeno: pokud nejsem ochoten:opustit manželku,děti,rodinu, veškerý majetek a třeba i s holou řití nasledovat Krista až na smrt ,tak satan vyhrál.
Ale Hirali, co je to za nesmysl? Ty si myslíš, že tohle chce Pán Ježíš? Když máš děti a rodinu, tak ji necháš bez prostředků a kvůli svému spasení půjdeš za Ježíšem ? V jaké církvi takové nesmysly učí ? Spasení je z milosti a není podmíněno takovým jednáním. Milost mohu přijmout. A když ji přijmu, tak z vděčnosti a v Duchu Božím budu žít podle Ježíše. Na prvním místě je láska k Bohu  a také k bližním. Tím prokáži lásku k bližním, když odejdu někam za Ježíšem?

Něco jiného být Ježíšovým učedníkem. Pak ale Pavel doporučuje celibát. A ví proč ?  




]


Re: Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 21. duben 2013 @ 18:06:22 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Františku,

může být rozdíl mezi člověkem "jen" spaseným a Pánovým učedníkem, ale vzhledem k tomu, že Pán Ježíš poslal své učedníky/apoštoly, aby činili učedníky ze všech národů, nikoli aby činili lidi "jen" spasené, určitě věděl, co říká, a je třeba vědět, co tím myslel.
Všichni Pánovi učedníci opustili všechno, někteří i rodiny a následovali Pána - fyzicky. Jistě, že je třeba rozumět tomu, co která slova Písma znamenají v praxi a jestli je říká Pán konkrétně nějakému člověku, ale tentýž Pavel, který doporučuje "celibát", píše v 1K 7:29b ženatým: A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli; Myslíš, že být Pánovým učedníkem může být jen svobodný?

Je člověk spasený proto, aby byl spasený nebo aby se stal učedníkem?


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 18:43:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ve vyjádřeních Ježíše "kdo pro evangelium neopustil své děti...", "kdo miluje otce, matku více nežli mne není mne hoden" je zřetelně vyjádřeno, že tu nejde jen o spasení, ale naplnění přikázání lásky. A že jde o naprosto jednoznačné vyjádření, že láska k Bohu má přednost před láskou k pozemské rodině. Je přitom také zřetelné, že do takové kolize lásky k Bohu s láskou k rodině není výslovně zahrnuta manželka, resp. manžel.

Dokonce se by se dalo odvodit, že kdo pro své vlastní spasení zanedbá spásu svých rodinných příslušníků - nechci tuto úvahu ani dokončit, je to na složitější rozbor. Určitě z něj nevyplyne nic pozitivního.
 
Pavlovo doporučení "...A tak i ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli..." znamená také výzvu k upředňostňování lásky k Bohu, avšak navíc v následujícím kontextu:

Pavel, jakož i všichni prvotní křesťané, žili v přesvědčení, že druhý příchod Krista a ustanovení pozemského Božího království se odehraje v nejbližší době, nejspíš ještě za jejich života. O tom lze nalézt mnoho veršů. A pokud někam spěcháme, připravujeme se usilováním o to nejdůležitější:

[1.Korintským 7:29 a další] Říkám vám, bratři, už nezbývá moc času. Ať tedy i ženatí jsou jako neženatí,...

Chtěl bych však také upozornit, že tento článek dokazuje, že spása spočívá pouze a jen ve víře v Krista a v uvěření Kristu. Jinak řečeno, spása spočívá ve ztotožnění se s obrazem Božím (= Kristem). Může mít snad Bůh něco proti svému obrazu? Tento článek ovšem také potvrzuje, že takové ztotožnění dává Bůh sám. A když ho dá, také ho obsahově realizuje. A produktem takového obsahového ztotožnění je láska (agapé). Láska je vždycky obětující - člověka ani nenapadne, že pro svou vlastní spásu pomine spasení svých nejbližších.



]


Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 21. duben 2013 @ 17:17:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Já jsem z tryskáče ještě Bibli neviděl, můžeš mi o tom něco povědět? Třeba o tom, že si Bible jako celek neprotiřečí. Co tím "celkem" myslíš? Že když ti slouží jako podstavec, že ji můžeš jako celek vyměnit za jinou Bibli? Po pravdě řečeno, raději se v Bibli dívám na její vnitřek.



]


Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: hirali (hirali@seznam.cz) v Neděle, 21. duben 2013 @ 23:47:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Bible je v podstatě příběh o vzniku hříchu jeho řešení až po ukončení hříchu ve vesmíru jak buh zaslíbil. Galatským apoštol Pavel píše o

skutcích zákona a o milosti na první pohled si to protiřečí,ale při hlubším studiu je to v souladu neodporuje si to. to je jeden z velkých problému

protože rozdeluje lidi na dva tábory. Je to jednoduchý uvěříš v Krista a na základě tvé viry je ti zaslíbeno spasení ALE když uvěříš tak duch

svatý působí a mění tvé srdce k obrazu Kristovu.Samozřejmě je tam i spolupráce člověka. Takže na základě spolupráce ducha svatého a člověka

se měníme k obrazu Krista a jaký to přináší výsledek??? Změna se projeví tím že člověk se začína pomalu přibližovat obrazu Krista.

A jaký byl Ježíš??? Pomáhal lidem a ČINIL DOBRÉ SKUTKY!!!

Takže výsledek spolupráce ducha svatého a člověka je jeho změna a ta změna se projeví v životě i skutky.

A musíme rozlišovat nad skutky z lidského rozumu  a nad skutky které jsou výsledek spolupráce ducha svatého a lidského rozumu.

V TOM JE TOTIŽ VELKÝ ROZDÍL. My lidé jsme hříšnici a od hříšníka buh skutky nebere ale pokud to jsou skutky v kterých je i boží pusobení skrze ducha svatého to je uplně něco jiného.


Pokud napsal prorok něco ve starém zákoně,tak pokud apoštol píše na stejné téma v novém zákoně oba jsou v souladu neprotiřečí si.

Je mnoho míst v bibli které si na první pohled protiřečí a nebo se vylučují ale tenhle problém vzniká tím že člověk plně nepochopil výklad

těchto veršu. A jsou místa v bibli kde 10lidí chápe verš každý jinak.

Ještě mnoho jsme my lidé z bible nepochopili naše výklady jsou nedokonalé.A i od toho je tenhle portál aby si lidé vyměnovali ruzne pohledy

na bibli a její výklady abychom přemýšleli i nad myšlenkami tech druhýh protože takový pohled nemáme. 



]


Re: Re: Re: Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Pondělí, 22. duben 2013 @ 22:47:10 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
O tom, co píšeš, jsem byl nedávno také přesvědčen. A s Bohem se mi docela dobře žilo. Teď jsem na tom podstatně hůře. Bylo mi dáno pochopit abrahámovskou víru (je to však na delší vysvětlení) a také apoštola Pavla, o čemž jsem napsal tento článek. Stručně:

Abrahámovská víra spočívá v tom, že člověk věří Bohu, přestože k tomu nemá žádný důvod.

Stát se obrazem Boha, přesněji řečeno nebýt jen jako Kristus, ale být Kristem či alespoň Boží mocí být přiveden na takovou cestu pak znamená, že pocítíš nejen svůj hřích a hříchy lidstva, ale začneš vnímat zmučené Boží srdce a vnímáš tu Jeho bolest.

Ale také poznáš nesmírnou radost z Boží těsné blízkosti.

Těžko se to vysvětluje. Ani nevím, zda ti to mám přát k poznání.

Články, které jsem napsal k rozporům v Bibli (a byly tam jen náznaky rozporů, ty skutečné rozpory jsem si zatím netroufl vyjádřit), vychází z racionálního lidského myšlení. V článcích jsem se snažil vysvětlit, že rozpory nejsou v protikladu s racionálním myšlením, ale naopak v souladu s lidským myšlením. Článek výše vysvětluje nebeského Krista jako živoucí bytost a vše, co z toho plyne. Bez dogmat a nedoložených tvrzení.


]


Re: Kdo jsi, Ježíši (2. část) (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 22. prosinec 2016 @ 11:29:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Ježíš je Svatým duchem stejně jako Otec.



Stránka vygenerována za: 0.48 sekundy