Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Je možné podepsat nevypověditelné smlouvy, jak to jménem vlády udělal premiér Petr Nečas v případě 59 miliard finančních náhrad pro církve?

Profesor ústavního práva Václav Pavlíček se domnívá, že to odporuje obecnému principu dobrých mravů a obecných principů českého právního řádu. Na na tomto základě lze podle něj smlouvy mezi státem a církvemi napadnout.

„Nevypověditelnost je promyšlený způsob, jak zavázat všechny ostatní zákonodárce a ústavodárce,“ řekl Pavlíček v pondělí deníku Právu.

„Domnívám se ale, že to jde proti obecným principům českého právního řádu. Pokud byla smlouva uzavřena v rozporu s obecným principem dobrých mravů, mohlo by to vylučovat platnost tohoto občansko-právního vztahu,“ podotkl.

Podle Pavlíčka není možné, aby se strany – tedy stát a církve – vymanily z obecných právních principů, jako jsou právě dobré mravy.

„Obecné principy jsou totiž nadřazeny jakémukoli jednotlivému zákonu,“ dodal.

„Platí ustanovení, že pokud ÚS zruší nějaký právní předpis, tak právní účinky, které podle toho předpisu nastaly před zrušením, jsou nedotčeny, ale práva z takového zrušeného předpisu již nelze vykonávat. Ale to je akademická spekulace,“ řekl Rychetský v České televizi. „Platí ustanovení, že pokud ÚS zruší nějaký právní předpis, tak právní účinky, které podle toho předpisu nastaly před zrušením, jsou nedotčeny, ale práva z takového zrušeného předpisu již nelze vykonávat. Ale to je akademická spekulace,“ řekl Rychetský v ČT.

V zákoně o majetkovém vyrovnání státu s církvemi i v samotných smlouvách se píše, že se na smlouvu o vypořádání podle tohoto zákona nevztahují některá ustanovení občanského zákoníku.

Konkrétně jde o ustanovení „o neplatnosti a odporovatelnosti právních úkonů, ustanovení o změně v osobě dlužníka nebo věřitele (…), ustanovení o zániku závazku bez uspokojení věřitele, zejména ustanovení o odstoupení od smlouvy, ustanovení o výpovědi a ustanovení o nemožnosti plnění“.

Návrh na zrušení zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi, který podala k Ústavnímu soudu ČSSD, problém smluv cituje v bodě 25.

„Za stát má podle § 16 odst. 3 Zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen „ZMV“) uzavírat smlouvy o vypořádání vláda, ačkoli ta nemá žádné ústavní zmocnění činit právní úkony, na jejichž základě mají být ve prospěch církví a náboženských společností vypláceny z prostředků státu jakékoli finanční částky. Napadené zákonné úpravě pravomocí vlády tak schází nezbytné ústavní zmocnění,“ uvádí se zde.

„Ústava České republiky nezakládá žádná oprávnění ani povinnosti pro vládu ve vztahu k uzavírání soukromoprávních smluv s právnickými osobami soukromého práva ohledně majetku státu. Vláda není ani organizační složkou státu ve smyslu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, a ani nehospodaří se státním majetkem,“ vysvětluje dále.

Podle právníka Radovana Suchánka z Katedry ústavního práva PF UK, který pro ČSSD tento návrh pro Ústavní soud zpracoval, mohl stát skutečně kolem smluv učinit chybu. Konkrétní problém totiž kdysi padl i na Legislativní radě vlády při projednávání zmiňovaného zákona. Premiér Nečas si tak tudíž chyby vlády musel být vědom, ale nemusel jej vzít podle Suchánka v potaz.

„Já jsem využil onoho argumentu, který zazněl na Legislativní radě vlády, kde se poukazovalo na to, že ústava nikde nezmocňuje vládu k tomu, aby uzavírala tyto typy soukromoprávních smluv. Ono je to ale sporné, jestli tady jde o soukromoprávní, či veřejnoprávní smlouvu, patrně ale o soukromoprávní, když ten zákon výslovně říká, že se řídí občanským zákoníkem s výjimkou určitých ustanovení. Pak je ale otázkou, zda zákonné zmocnění pro uzavření těchto smluv je v souladu s ústavním postavením vlády,“ vysvětlil Suchánek.

Podle jeho soudu na vládě ani nezafungovalo to, že by se kabinet v tomto řídil nějakou právní kličkou. „Já myslím, že vláda nebrala stanoviska zpravodajů legislativní rady vlády na zřetel. Řídila se jen návrhem, které jim předložilo ministerstvo kultury a toto vůbec nebralo v potaz,“ podotkl právník.

Novinky.cz

Parlamentnilisty.cz