Tato slova Ježíš řekl bohatému muži, který se však nad jeho radou zarmoutil. A my si říkáme společně s Ježíšem a Jeho učedníky, jak těžko se těm bohatým vchází do Božího království.

Ani si přitom neuvědomujeme, že ať již žijeme s průměrnými nebo podprůměrnými příjmy, nebo na hranici „chudoby“ jako důchodci či osamělé matky s dětmi, že v naší zemi patříme k těm nejbohatším lidem na světě. Slyšíme-li tedy příběh bohatého, který si přál vědět, jak má obdržet podíl na věčném životě a poukazujeme-li přitom na jeho problém s bohatstvím, tak jsme jako ten farizeus, který s pohrdáním poukazoval na hříšného celníka.

To je překvapení, což? Ještě tvrdíme, že se nás biblické verše o bohatých netýkají? Máme v peněžence nějaké peníze? Pak patříme k těm 8 % nejbohatším obyvatelům naší planety. A jestliže máme vlastní byt nebo dům, pak již se řadíme k těm mimořádně bohatým ve světě.

Máme tu však dobrou zprávu – evangelium. Takže žádné strachy, nemusíme hned všechno prodat a rozdat. Proto se vraťme zpět k tomu, jak hovořil Ježíš s oním bohatým mužem:

[Marek 10:19-23]

„Přikázání znáš: `Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.´“

Že by Ježíš měl něco proti bohatým? Čtěme pozorně, Ježíš pouze řekl, že bohatí to nebudou mít snadné. Nic víc, nic míň.

Ale co ta výzva „prodej a rozdej chudým všecko“? Opět čtěme pozorně! Muž chtěl vědět, jak se dostane k podílu na věčném životě. A Ježíšovi řekl, že všechna zákonná ustanovení dodržuje. Za to si ho Ježíš dokonce zamiloval. Dal mu navíc radu: Když to bude dál podle zákona dělat, je na dobré cestě. A pokud chce mít poklad v nebi, Ježíš proti tomuto způsobu nic nemá. Nicméně říká mu, že ho to přijde pěkně draho. Dokonce tak draho, že bude muset dát všechno jmění, které má.

No a co získá ten bohatý? Opět čtěme pozorně: Bude mít poklad v nebi. Poklad v nebi, nikoliv spásu. Ani o podílu na věčném životě není v této části Ježíšovy odpovědi ani zmínka.

K účasti na věčném životě totiž mluví Ježíš až v závěru rozhovoru s bohatým mužem: „Pojď, vezmi kříž a následuj mne.“ A svým učedníkům vysvětluje, proč jedině takto se získá spása se vstupem do Božího království:

[Marek 10:27]

Vstup do Božího království si nelze koupit jakýmkoliv bohatstvím a podle Ježíše ani tím, že všechen svůj majetek prodáme a rozdáme chudým. Spásu nelze získat dodržováním zákona ani jakýmkoliv milosrdenstvím. Tím lze ukládat poklady v nebi, ale jak nám to bude ku prospěchu, když tam přijdeme bez spasení. Ozve se Pán: „Člověče, jak jsi se sem dostal? Vždyť nejsi oblečen do svatebních šatů, které jsem pro každého připravil a nabídl před vstupem do hodovního sálu.“ Spásu přiděluje Bůh. Stačí vzít kříž a následovat Ježíše Krista.

Na to si vzpomeňme, když budeme slyšet hlasy humanistů prosazujících lepší uspořádání lidské společnosti. Na to si vzpomeňme, když budeme slyšet o milosrdných skutcích bez Krista.

Nakonec zkušenosti života: Ač jsme bohatí nebo chudí, rozdávejme co chceme rozdat, ale jen s radostí. Ze zákonické povinnosti nic nezískáme, nanejvýš přidáme do svých pokladů v nebi. Skutečně obrácený kristovec má radost, když může někoho nějakým darem potěšit. Nemusí to být peníze ani věcné dary, cennější jsou i jiné projevy lásky.

Nevěřme kazatelům, kteří káží o desátcích. Pro obráceného kristovce je zákon bezvýznamný a tím méně takový člověk spadá pod 613 ustanovení Mojžíšova zákona. Desatero je pouze smluvní znamení pro Židy, nikoliv pro křesťany. My máme zákon Kristův a ten je radikálně dokonalejší než zákon Mojžíšův. Nedávejme desátky, ale dávejme co můžeme, tedy podstatně víc, nebo podstatně méně. A jen to, co přichází ze srdce.

K sepsání této úvahy mne přivedl Lukáš Targosz, který má pořady „Překročit hranice“ na TWR. Audio k článku, hovořící o našem bohatství ve srovnání s chudobou ostatního lidstva, lze stáhnout zde.

Dále farář Miroslav Kubíček, který má na TWR. pořady „Rýmování o životě“. Audio k článku, hovořící o bohatém muži, lze stáhnout zde.