Ještě jednu věc  se Ti musím navrhnout? Zatím šíříš jen nenávist a zlo. Pokus se napsat nějaký příspěvek, kterým druhé potěšíš!!

Ahoj Františku,

dnes jsem si udělal čas, abych se na film podíval a mohu říct, že se jedná o velmi zajímavý, hezký a skutečně poučný film.

K filmu a tématu odpuštění mám jen jednu malou poznámku. Ve filmu zazní věta: "Odpustit neznamená zapomenout."

Bible nás však učí, abychom odpustili tak, jako Bůh v Kristu odpustil nám. A Bůh odpouští právě tak, že zapomíná a více nepřipomíná. Takže naším motivem k odpouštění druhým je fakt, že Bůh odpustil nám - a že bylo, co odpouštět, není-liž pravda. To zároveň znamená, že k odpuštění podle Boha potřebujeme Boží milost, poněvadž jak bylo ve filmu dobře vyjádřeno, sami bez Boží pomoci odpustit podle Boha neumíme. A každá taková situace, jaká byla popsána ve filmu, zkouší naši víru a připravenost či ochotu odpustit tak, jak odpouští Bůh.

Kolikrát jsem slyšel lidi říkat: "Odpouštím, ale zapomenout nemůžu!" A je to pravda - bez Boha a Jeho pomoci a milosti opravdu nemůžeme, takže nás každá taková situace vrhá do Boží náruče., abychom pokorně přijali od Boha milost odpustit tak, jak odpouští On.

Tož tak.

Tolik staletí jich k pochopení toho co je odpuštění nebylo třeba a naráz se bez nich nelze minout??

 Kdo hledá pravdu o odpuštění ve filmu je poblouzněnec. O čem celý film je, je o vyvolání iluze, že "takhle" to skutečně je a v závěru filmu jde o vyvolání silného emocionálního prožitku. Divák zvolá: Nemýlil jsem se, je to tak, hurá, krása, dojemné, to je pravda, tak to má být!