Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Teodor.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 309, komentářů celkem: 333412, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 74 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Světové vedení církve adventistů chce dosáhnout jednoty represemi
·Můj Istanbulský coming out
·Dopis Václava Klause prof. Petru Piťhovi
·Istanbulská úmluva a ´´tradiční´´ biblické manželství
·Část církve nezvládá život ve svobodě a stále si vytváří nepřátele
·Ztracený svět 1. kapitoly První knihy Mojžíšovy (recenze)
·Recenze knihy Dr. Waltona - Ztracený svět Genesis 1
·Apoštol lásky o oddělení
·Ruská pravoslavná církev ruší veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem
·Otevřené setkání v Chelčicích

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 200 941
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Teologie: Ospravedlnění z víry
Vloženo Pátek, 02. listopad 2012 @ 09:06:34 CET Vložil: Olda

Studijní materiály poslal Momonka

Ukázka toho, jaké učení zastávali věřící před 100 lety. Můžete porovnat s tím, jak lidé chápou ospravedlnění z víry dnes. Nic ve zlém, ale zdá se mi, jako by se něco zvrtlo a křesťané dnes již nekladli na víru takový důraz jak onen vzácný bratr.


Ale nyní bez zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená zákonem a proroky, spravedlnost totiž Boží skrze víru Ježíše Krista ke všem a na všecky věřící. Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili a nemají slávy Boží. Spravedliví pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, jehož Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své skrze odpuštění předešlých hříchů v shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, kterýž jest z víry Ježíšovy. Kdež jest tedy ta chlouba? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků li? Nikoli, ale skrze zákon víry. Protože za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků zákona. (Ř 3,21-28)

Bůh nežádá už na lidech ničeho – nepraví to čiň, a živ budeš, nýbrž přijmi, co jsem já učinil. Ó hříšníče! Cesta spravedlnosti Boží je jasná. Bez zákona ti svou spravedlnost nabízí v Kristu Ježíši. A proto když žalářník se tázal: Co mám činiti, abych spasen byl? Odpovídá apoštol: Nic činiti, ale věřiti v Pána Ježíše Krista. Mnozí lidé nemohou pochopiti, že Pán Ježíš se jim nabízí bez zákona. On je dar Boží. Tys si ho nezasloužil. Ten dar není vázán na žádnou podmínku – než tu: vezmi. Zákon dí: Dej. Ale co dát, když nic nemám a když sám jsem prodaný hříchu? Evanjelium dí: Vezmi! Ó vezmi spravedlnost Boží, jíž získal ti Ježíš a již ti nabízí.

Ale dar musí býti přijat. Přijetí pak daru slove víra. Víra pak je ruka, která ji přijímá. Víra je stav srdce, v jakém přichází Bůh k člověku. Víra chápe se Krista. On je předmět její.

Jen na věřící v Ježíše Krista dští spravedlnost Boží. Spravedlnost Boží dochází všech věřících a zůstává na nich. Ó jaká že to vznešenost myšlénky. Víra přitahuje požehnání a spasení, a to ne aby zase se ztratilo, ale aby zůstávalo. Kdo je ospravedlněn, je ospravedlněn na věky.

Až Duch svatý otevře tobě oči, poznáš, že není rozdílu mezi tebou a tím marnotratným synem anebo lotrem na kříži. Bůh patří na kvalitu a kvalita je stejná: my všichni jsme zhřešili, aniž máme čím se před Bohem chlubiti. Ale ty chlubíš se tím, že nejsi tak veliký hříšník jako druhý. Jen zahynutí, zavržení a peklo zasluhuje si člověk, a má-li býti spasen, musí přijati spasení jako dar. A to každý bez rozdílu, protože všichni zhřešili a nemají slávy Boží. Ale to se právě mnohému nezdá, aby se postavil na stejný stupeň s onou hříšnicí, anebo s lotrem, anebo s Davidem anebo s Pavlem. Jak bych se mohl posadit k stejnému stolu a k stejnému veselí se svým tak hluboko kleslým bratrem, myslí starší bratr. Ale musíš – ač jestli po spravedlnosti Boží se tážeš a po ní toužíš. Stejně vám oběma musí býti spravedlnost darována. A tak učení Písma o spasení bez zásluh neotevírá, jak se domnívají, brány hříchu, ale pronásleduje hřích až do nejtajnějších hlubin a odkrývá jej.

A to slovo darmo, a z milosti jeho nevztahuje se pouze na stav před ospravedlněním, neboť jestli jsme svými skutky spravedlnosti Boží získati nemohli, jisté jest, že se ani ve stavu této spravedlnosti ne jinak než darmo, a z milosti jeho udržeti nemůžeme. Co pak je z milosti, nemůže býti zásluhou.

Bůh v nás samých nic nevidí než hřích a porušenost, ale v Kristu Ježíši nás ospravedlňuje, spravedlivé činí a do stavu milosti přijímá. Není tedy spravedlnost Boží jen ospravedlnění, když nás ortelu zákona osvobodil, nýbrž i stav, v němž po tomto ospravedlnění se nalézáme. A nač budeme patřiti? Na sebe? Odstup to! Na nás a v nás hřích. Ale patřiti budeme na to, co spůsobil nám Bůh v Kristu Ježíši.

Darmo, z milosti jsme spravedlivi učiněni. My jsme k tomu nepřičinili ničeho. Nás to nic nestálo. Bůh sám to učinil. Ale jeho to stálo: Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Ač nám se toho dostává darmo, nebylo to darmo. Tato proměna stála práci a námahu. Přišel Syn Boží a pracoval o to, aby nám byla nalezena pomoc. Byli jsme otroci hřícha a smrti, prodaní hříchu. A on přišel, aby dal výkupné za otroky.

Ale ještě víc se v tom skrývá. Co by bylo platné otroku, aby jen byl propuštěn na svobodu, kdyby mu nebyly dány podmínky dalšího života? Ale díky Bohu! Ospravedlnění Boží není jen akt soudce osvobozující vinníka: Jiný za tebe vinu i trest nesl, tys svoboden. Nýbrž kromě toho je to, jak stále v epištole čteme: spravedlnost Boží, která vinníku se uděluje. A co je to jiného než plné, dokonalé spasení, stav synovství Božího a spojení s tím, s kterým jsem nebýval spojen, s Bohem a oddělení od smrti a všeho toho, co smrtí páchne. Ospravedlnění, prohlášení za spravedliva, není jen tedy pouhé prohlášení, ale je zároveň slovo tvůrčí, kterým Bůh tvoří v člověku věci nové, nový život. Z toho vidět, jak úzký je vztah mezi ospravedlněním a znovuzrozením a posvěcením. Ospravedlnění stalo se na Golgatě: tam přinešeno výkupné. Věrou je přijímá hříšník – a v tom okamžiku vidí se býti přenešen ze stavu hříchu do stavu milosti a svatosti, ze smrti do života. A proto nejen osvobozeni a za spravedlivé prohlášeni, ale spravedlivými učiněni. Ó ty hloubko lásky Boží, která se zjevuješ v Kristu Ježíši! Kdo můž vystihnouti, co máme v tobě? Kdo ocení cenu předrahé tvé krve?

Pokud se člověk má ještě čím chlubit, pokud v srdci svém něco má, nač se spolehnouti může, je ještě nezlomen, jako onen farizej, který v chrámě vypočítával vše, co se mu líbilo, a co ho tak povýšovalo nad onoho publikána.

Zákon víry vylučuje chloubu. Jestliže ti odpustil, není to příčina k vychloubání se, že jsi sám si odpuštění zasloužil. Ježíš tě našel, on tě zamiloval – protože chtěl. A chtěl bys vypínati se tím, že věříš? Ó pak by už nebyl obrácen zřetel tvůj na Ježíše, nýbrž na tvou víru, a protože víra nemůže býti předmětem samé sobě, nýbrž její jediný předmět je Pán Ježíš Kristus, přestala by tvá víra býti vírou. A tak ty se nebudeš chlubiti svou vírou, ale budeš se chlubiti s apoštolem jediné v kříži Pána našeho Ježíše Krista, skrze něhož je ti svět ukřižován, a ty světu.

A tak, čeho nedovedl zákon skutků, dovede zákon víry: ponížit, umlčet, pokořit. Víra činí srdce pokorné. Věrou závislí jsme na Ježíši samém.

Ale jak začneš chlubiti se tím, cos ty vykonal, co ty jsi, co ty znamenáš, co ty umíš – z strany víry pobloudíš od cíle uchyluje se k marnomluvnosti. A tak míti víru za něco záslužného, je hluboký pád. Nebo jakou máš o to zásluhu, že máš ruku? Víra je dar milosti Boží. Víra není ctnost, kterou ty vzbudit máš, ale víra je dar, který ti dává Bůh, abys přijati směl ještě něco většího, než je víra: Pána Ježíše Krista a jeho spravedlnost.

Víra a zas jen víra. Bez skutků zákona. Nelze směšovat víru se skutky, abys takto jednou rukou ukazuje na to, co jsi vykonal a druhou rukou ukazuje na Beránka Božího, chtěl na základě obou býti přijat. Nikoli! Víra bez skutků platí. Ty musíš jen a jedině Krista se chápat. A chápeš-li se i jiných prostředků – ztrácíš ten pohled víry na Ježíše.

Ne skutkové, a ne také skutkové, ale víra je to, jež účastna se stává spravedlnosti Boží. Ne že by křesťanství bylo možné bez skutků, ale křesťanem se musíš stát bez skutků. Skutkové jsou výsledek ospravedlnění, avšak nikoli jeho příčinou. Spravedliv nebudeš učiněn pro to, že jsi učinil něco dobrého, ale pro zásluhu Ježíše Krista, jíž věrou se chápeš.

To je právě potřebí stále opakovati, že věřiti není jen něco za pravdu míti (jak římský katechismus namlouvá), nýbrž že to znamená něco jako pravdu prožiti, zakusiti, míti, ba že to znamená pravdu samu míti, s ní se spojiti, na ni se spolehnouti, s ní počítati. A my víme, že ta pravda sama je Pán Ježíš Kristus. A když jej mám, on se bude zjevovati ve mně a skrze mne. A nebude to zjevování plané, nýbrž plné ovoce, jež ponese ve mně Duch svatý. Bude to plný život. A kde by se tak nedělo, bylo by jen zdání, nátěr života, ale nikoli život sám, byla by to, abych tak řekl „římská víra“, která znamená něco za pravdu míti, ale ne samu pravdu míti. A tak to myslí apoštol, když mluví o víře. Jemu je víra ne nějakým domněním, ale jemu je víra stavem, do něhož vchází hříšník v ten okamžik, když přestal spoléhati na se a všecko jiné a začíná spoléhati jedině na umučeného svého Spasitele. Víra nespoléhá v sebe samu. Ona není sobě předmětem. Ona také se nechlubí, že něčeho dokáže. Ale ona je ruka (a to z milosti darovaná ruka), která spravedlnost Boží v Kristu Ježíši přijímá. Ta pak spravedlnost u víře přijatá nebude skutky držána a rozmnožována, aby alespoň skutkům připadl záslužný podíl, že spravedlnost Boží drží, nýbrž víra jedině spravedlnost užívá a ji má až do konce. - Věrou nejen dítětem Božím se stáváš, ale také jím zůstáváš, protože víra je spojení s Pánem Ježíšem. A tato víra nemůže být mrtvá.

Tys se unavil běžením v své síle, tys se ukvaltoval, chtěje sám zbaviti se břemene svého a pak před Boha jako čistý předstoupiti, tys unaven tou svou prací, kterou jsi měl s napravováním sebe – ejhle! Tady se ti milost nabízí, ospravedlnění zdarma. Svatý Bůh všecko za tě vykonal. Poslal Syna svého jednorozeného, aby on umřel na místě tvém, aby on nesl vinu i trest za tebe – a ty to máš uznat, ty máš k tomu říci své amen. Ty máš prostě to vše přijmout, uvěřit. Ó hlubokosti a bohatství lásky Boží! Já hříšník – smím ustát v bludném svém běhu, v svém neklidu, v svém nešťastném kvaltování – a odpočinout. Už tady byl, kdo všecko vykonal za mne. Je dokonáno, a já nemusím už ničeho přičinit, jen zasednout za stůl, a živiti se užitky krvavé, přetruchlivé, ale veleslavné práce Ježíšovy. Ó, veleslaven buď Ježíš!

Výtah z knihy Aloise Adlofa Výklad epištoly sv. Pavla k Římanům, v Praze 1902.

 
Příbuzné odkazy
· Více Studijní materiály
· Novinky od Olda


Nejčtenější článek Studijní materiály:
Plzeňská náboženská scéna III.


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 5
Hlasů: 2


Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Ospravedlnění z víry" | Přihlásit/Vytvořit účet | 25 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: unshaken v Neděle, 04. listopad 2012 @ 17:42:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pěkný Adlofův článek, ale jak jsi Momonko přišla na "ale zdá se mi, jako by se něco zvrtlo a křesťané dnes již nekladli na víru takový důraz"? Myslíš snad ty, kteří kladou důraz na náboženství (tj. třeba na rituály, liturgii ap.)?



Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Úterý, 27. listopad 2012 @ 17:25:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jsme spaseni pouhou vírou, jenže to se lidem zdá příliš snadné a tak hbitě argumentují verši z Jakuba. Mnohdy k tomu ještě připletou zákon, jako by Jakub volal k poslušnosti zákonu, a malér je na světě. Já jsem taky kdysi na víru nekladla takový důraz, jaký jí připsal ap. Pavel, měla jsem potřebu dokazovat víru skutkama. To už pak není víra v Krista, který již vše vykonal, ale ve skutky, bez nichž se spása neuskuteční.


]


Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pátek, 02. listopad 2012 @ 19:06:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Pod toto bych se klidně mohl podepsat!  Nebyl autor náhodou katolíkem?



Jednu jedinou korekturu bych udělal:

..."Ale dar musí býti přijat. Přijetí pak daru slove víra. Víra pak je ruka, která ji přijímá."...

   Ale dar musí býti přijat. Přijetí pak daru slove UVĚŘENÍ. UVĚŘENÍ pak je ruka, která ji přijímá.



VÍRA JE PŘECE DAREM OD BOHA, ŽÁDNOU RUKOU PŘÍJEMCE DARU.




Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Efatha v Pátek, 02. listopad 2012 @ 20:34:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko, víra je darem od Boha, ale my nejsme žádní roboti, abychom museli ten dar přijmout. My ten dar můžeme přijmout pouze ve svobodě, kterou nám Bůh dal, dříve,než nám ten dar nabídl.
Ty to píšeš, jako by nám ho Bůh vnutil. Neznám tě, ale nejsi náhodou neokalvinista? 


]


Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina v Sobota, 03. listopad 2012 @ 10:10:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Efatho, Ty jsi změnil názor? Nedávno jsi se zastával Leonetova učení, že nemáme svbobodu se rozhodnout pro spasení, že spaseni jsme z Božího rozhodnutí a nemůžeme do toho mluvit a najednou říkáš že tu svobodu máme?


]


Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: twig v Neděle, 04. listopad 2012 @ 22:16:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Efatha určite názor nezmenil, lebo len kde je Duch Pánov, je sloboda a len v tejto slobode je možné prijať dar, ktorý Boh dáva všetkým, ktorí hľadajú odpočinutie, lebo sú unavení životom, ktorý žijú vo svojej sile (a mnohí navonok veľmi úspešný život)..

Ja som tiež svojho času bola presvedčená o tom, že mám zásluhu na svojej spáse tým, že som uverila. A nútila som uveriť všetkých naokolo a v kútiku duše som si namýšľala, že som "poslušná a pokorná" - opak bol pravdou. Pýcha ma ovládala a telo vládlo. Až kým jedného dňa nezasvietili v tme slová: "to je ten skutok Boží, aby ste verili.."

Všetkým, ktorí Ho prijali, dal právo a moc stať sa deťmi Božími, tým, ktorí veria v Jeho meno; ktorí nie z krví ani z vôle tela ani z vôle muža, ale z Boha sú splodení.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Efatha v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 11:11:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"to je ten skutok Boží, aby ste verili.

ale z Boha sú splodení.


Amen Twig.




]


Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Pátek, 02. listopad 2012 @ 21:54:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
oko, tohle je reformované učení, na které hlavně nebožtík Wojtyla plival síru!


]


Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. listopad 2012 @ 16:11:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Máš to trochu popletené.
Víra každého z nás je osobitá, u každého má trochu jinou podobu.

Víra vede k ospravedlnění z hříchů, ale sama ještě z hříchů opravdu neospravedlňuje
.
Ospravedlňuje Bůh - skrze víru.
To by pak ospravedlnění pouhou vírou bylo vlastně zásluhou člověka, díky tomu, že člověk uvěřil. Navíc by se nedalo poznat, kdo je z hříchů osvobozen doopravdy a kdo si to jenom myslí.
Víra je věcí velice sbjektivní. Dává sice člověku touhu přivonět ke květu nevinnosti, ale získat tento květ ospravedlnění neumí.

Ten je možno získat pouze darem od Boha v okamžiku ponoření ve křtu do Kristovy smrti a vzkříšení, následně po ztrátě tohoto květu hříchem ke smrti pouze svátostí pokání.




Moc ospravedlnit z hříchů má totiž pouze Bůh. A ten ustanovil také podmínky, kdy je ochoten toto učinit.

Poprvé zdarma skrze víru ve křtu, dále:

Podmínkou je pokání z hříchů, vyznání hříchů Bohu i církvi (J 20,21-23). A máme zde ustanovenou svátost.



Ospravedlnění z hříchů je vždycky jen nezasloužená milost od Boha, nikdy ne zásluha.
A to ani za víru.



]


Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 05:25:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  Oko, baví tě to se takhle zamotávat do vlastních sítí, do nesmyslných výmyslů jen abys oponoval Božímu slovu?

  Takže jestli tě dobře chápu, víra je zásluha člověka, ale ospravedlnění není odměna za zásluhy.

  Zato je ospravedlnění odměna za lítost nad hříchy a nebo odměna za vyznání hříchů. Lítost a vyznání hříchů to nejsou lidské skutky a zásluhy na rozdíl od víry, která je lidským skutkem.

  Proto může být ospravedlnění za lítost a vyznání.


  Víš, Stando.

  Ve skutečnosti je to tak, že záleží na tom, komu člověk věří. Když třeba člověk věří hodně silně, bigotně, nezlomně, radikálně a z celého srdce komunistické ideologii, je mu to k ospravedlnění skrze víru málo platné. Pak záleží na tom jak člověk věří. Když člověk věří z celocelé hlavy nějakým faktům z historie, je mu to k ospravedlnění dost málo platné.

  Když člověk věří srdcem tomu Slovu, které řekl Bůh, je ospravedlňován zadarmo, z milosti, skrze tu víru, tou vírou.

  A jestli je člověk před Bohem ospravedlněn nebo na něm leží stále vina jeho hříchů se velmi snadno pozná na jeho kvalitě vztahu s Bohem. To není nějaká nejistá, nejasná subjektivní záležitost, kterou by nešlo poznat.

  Nejistá a nejasná je pro ty, kteří ještě víru v Ježíše Krista a ospravedlnění od hříchu nepoznali a teprve na něj čekají.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 07:01:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj Toníku.

..."Takže jestli tě dobře chápu, víra je zásluha člověka"...

Vždyť já zde vždycky naopak tvrdil, že víra je darem od Boha.


Jako částečná zásluha lidská by se snad dalo nazvat až přijetí této víry - uvěření. Ale ani to nelze bez přispění Ducha svatého, bez spolupráce s Bohem.





..." Zato je ospravedlnění odměna za lítost nad hříchy a nebo odměna za vyznání hříchů"...

I tady jsem tvrdil přesně pravý opak, než se mně snažíš podsouvat:

..."Ospravedlnění z hříchů je vždycky jen nezasloužená milost od Boha, nikdy ne zásluha.
A to ani za víru.
"...




Tak kde na ty nesmysly vlastně chodíš?
Po jakých krkolomých cestách se to ubírá tvé vlastní myšlení, když si vždycky všechno obrátíš docela naruby a pak se proti tomu vymezuješ?





Já přece napsal, že Poprvé jsme ospravedlněni zdarma skrze víru ve křtu, dále už jako Boží děti (pokud jsme zhřešili dalšími hříchy) můžeme být ospravedlněni jedině tehdy, když ze hřívhů učiníme pokání a vyznání.

..."
Poprvé zdarma skrze víru ve křtu, dále:

Podmínkou je pokání z hříchů, vyznání hříchů Bohu i církvi (J 20,21-23).
"...

Podmínkou je pokání z hříchů, vyznání hříchů Bohu i církvi (J 20,21-23).


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 16:06:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  No, oko, já v tom zmatek nemám. Pokud jde o nás, tak jsme byli ospravedlněni na kříži, když Ježíš vzal na sebe naše hříchy a zemřel místo nás. Bez jakékoliv naši zásluhy, bez toho, že by mu někdo věřil. Bůh nestanovil žádné podmínky aby Ježíš umřel. Ježíš přišel a přinesl svůj život jako oběť bezpodmínečně. Vírou v jeho jméno přijímáme to, co pro nás Ježíš udělal. Dávno poté, co za nás Ježíš bezpodmínečně zemřel.



  Já se tady ptám na tvoje názory a píšu ti svoje postoje, na největší nesmysly chodím do tvých příspěvků. Pokud ti na mých postojích něčemu nerozumíš, můžeš se zeptat. Stejně to dělám já.


Píšeš:

"Víra vede k ospravedlnění z hříchů, ale sama ještě z hříchů opravdu neospravedlňuje. Ospravedlňuje Bůh - skrze víru. To by pak ospravedlnění pouhou vírou bylo vlastně zásluhou člověka, díky tomu, že člověk uvěřil. Navíc by se nedalo poznat, kdo je z hříchů osvobozen doopravdy a kdo si to jenom myslí."

  Proč by "ospravedlnění pohou vírou" bylo zásluhou člověka, když víra je dar od Boha? Kde tam vidíš tu "zásluhu"? Jakou lidskou "zásluhu" má podle tebe příjemce daru?

  Pokud jste ospravedlnění jedině tehdy, když ze hříchů učiníte pokání a vyznání (a nejste pokud pokání a vyznání neučiníte), tak to pokání a vyznání je podle tebe lidská zásluha na ospravedlnění, nebo není?

  Zajímá mne, jak definuješ pojem "zásluha".

 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 22:23:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Toníku, nevím, jestli se vyznáš ve výhybkách, ale podstata je v tom, že když první otočíš špatně, vlak nabere špatný směr a pak už to nezachráníš. Např.řk spasení ve křtu...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 23:01:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
nevím, jestli se vyznáš ve výhybkách, ...

A ty se v nich vyznáš, Studente? Já přes ně jezdím takřka každý den a není to tak jednoznačné, jak to píšeš. Je možné couvnout nebo se přes jiné dostat tam, kam máš. Ale rozumím ti, a tak jen dodám, že když otočíš tu první špatně, někdo jiný může ty další otočit tak, aby ses nakonec přece jen dostal do správného cíle cesty a nezajel na kusou/slepou kolej, která by znamenala, že jsi zajel, kam jsi neměl.

A když už jsme u kolejí - jsou dvě, že? Pro nás je Pán Ježíš Kristus Cesta a ty dvě koleje vedoucí do správného cíle jsou Pán jako Pravda, kterou máme poznávat, a Život, Jímž máme žít.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Úterý, 06. listopad 2012 @ 12:11:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, byl jsem jako novorozeně přijat do cechu římských katolíku a necouval jsem, ale našel další výhybku na tu pravou kolej. Willy, byl jsem jako novorozeně přijat do cechu římských katolíku a necouval jsem, ale našel další výhybku na tu pravou kolej.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Studentbible v Úterý, 06. listopad 2012 @ 12:19:19 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, celkem jo, dělal jsem nějakou dobu výhybkáře-signalistu...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 06. listopad 2012 @ 14:35:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
No vidíš, já dělal 10 let výpravčího, takže jsem výhybkářům a signalistům šéfoval a teď jezdím se šalinou.:-)


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Úterý, 06. listopad 2012 @ 08:39:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
K čemu se obelháváš, že v tom zmatek nemáš, když mé výroky zjevně převracíš docela naruby?





..."Jakou lidskou "zásluhu" má podle tebe příjemce daru?"...


Ve vlastním rozhodnutí dar přijmout a spolupracovat s jeho dárcem na využití tohoto daru.




Také pokání je stejným darem Ducha svatého, které hříšním musí v pokoře nejdřív přijmout a pak spolupracovat.

Lítost nad námi způsobeným zlem hříchu i touhu po životě v čistotě v nás vzbuzuje Duch svatý.

Pokání je pak (společné) dílo člověka, který se nechal vést Duchem svatým.





Zásluha je vyzískaná hřivna ze hřivny svěřené.


]


Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Sobota, 03. listopad 2012 @ 10:09:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nestačím se divit! Čtu dobře? Nepsalo sem kdysi stejné oko, že víra vůbec není potřeba? To je dobře, že jsi to bludné učení již opustil. Autor nebyl katolík, katolík by něco takového nikdy nenapsal.



]


Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Neděle, 04. listopad 2012 @ 11:07:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
..."Nepsalo sem kdysi stejné oko, že víra vůbec není potřeba?"...


Toto jsem nikdy nezastával. Můžeš své tvrzení snad dokázat uvedením přesného odkazu, kde jsem něco takového měl říci?



Víra je začátkem našeho vztahu s Bohem.
Na dar víry člověk odpovídá uvěřením. Uvěření je ta skutečná ruka člověka, která přijímá tento dar. Taková víra je pak vzájemným rostoucím vztahem přinášejícím ovoce.



Bez víry není možné křtít. To je učením katolické církve odjakživa.

Když svatý Petr vyznává, že Ježíš je Kristus, Syn Boha živého, Ježíš mu říká: „...nezjevilo ti to tělo a krev, ale můj nebeský Otec“ (Mt 16,17). Víra je Boží dar, nadpřirozená ctnost, kterou vlévá Bůh. „K tomu, aby se nám dostalo této víry, je potřebná předcházející a pomáhající Boží milost a vnitřní pomoc Ducha svatého, aby se on dotkl srdce a obrátil je k Bohu, otevřel duchovní zrak a dal ‘všem, aby s radostí souhlasili s pravdou a věřili v pravdu’.“
Není možné věřit bez milosti a vnitřní pomoci Ducha svatého. Není ovšem méně pravdivé, řekneme-li, že věřit je ryze lidský úkon. Není totiž v rozporu ani s lidskou svobodou, ani s rozumem, věnuje-li člověk důvěru Bohu a přijme-li pravdy, které zjevil. I v mezilidských vztazích neodporuje naší důstojnosti věřit tomu, co nám druzí říkají o sobě a o svých úmyslech, a důvěřovat jejich slibům (jako např. když muž a žena uzavírají sňatek), aby se tak navázaly vzájemné vztahy. Tím méně tedy odporuje naší důstojnosti „s vírou plně podřídit svůj rozum a svou vůli Bohu, když se zjevuje“, a tak s ním navázat důvěrný vztah.


Lidský rozum a vůle ve víře spolupracují s Boží milostí: „Víra je úkon rozumu, který na rozkaz vůle, pohnuté k tomu Bohem skrze milost, souhlasí s božskou pravdou.“


]


Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Neděle, 04. listopad 2012 @ 17:01:01 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Svoje tvrzení mohu dokázat, některé Tvé názory jsou natolik šokující, že si je prostě pamatuju dodnes.

Oko napsal (někde pod článkem Ekuména je Boží hra):

//Víra je darem, který nedostává každý. Na dar není žádný nárok. Pokud nebylo v Božím plánu, aby Havel tento dar dostal, nelze ho vinit z nevěry. I takový člověk může být spasen, když žije jako člověk spravedlivý podle svého svědomí a který koná dobré skutky, které pro něho nebeský Otec připravil.//

Není spravedlivého ani jednoho.


]


Re: Re: Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 07:05:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
To je samozřejmě pravda, ale nepochopila jsi smysl.
V Mt 25,32-46 je popsán osud těch, kteří sice Krista vůbec nepoznali, ale přesto ho žíznivého napojili a hladového nakrmili. V potřebných bližních.

I takoví pak byli spaseni.


]


Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Bylina v Sobota, 03. listopad 2012 @ 10:20:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Momonko, myslím, že v každé době byli lidé, kteří žili z víry, kteří chápali, že jsou spaseni skrze víru a ne ze skutků zákona. Akorát my o nich nevíme protože třeba o tom nic nenapsali. A v každé době se i tito věříci lišili od sebe tím, co pro ně toto ospravedlnění z víry znamenalo. A to už i za života apoštolů - viz Jakubova epištola.



Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Momonka (Tinidril@seznam.cz) v Neděle, 04. listopad 2012 @ 17:28:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Na jiném místě tento bratr píše toto:

Nehází (Bůh) darů svých jen tak, aby vzal, kdo by se namanul, ale hledá, komu by dal. Tak hledal Abrahama, by jeho pozdvihl, obohatil a oslavil. Jak by tedy on nevěrností člověka dal se zviklati ve věrnosti své? A je-li tomu tak, pamatuj, že pro sebe samého tak činí. Nemysli, že svoji věrností, svou láskou a svou vírou pohneš ho k věrnosti. Nikoli!

A jestli někdo jásá, že má Boha, že Bůh v Kristu osvědčil se mu osobně a že s radostí říci může, že má jistotu spasení, mluví o něm, že je přepjatec, že je duchovně pyšný, že druhé odsuzuje atd. Není kdo by hledal Boha. Ale ty snad řekneš, já činím výminku. Já jsem hledal. Mýlíš se. To on hledal tebe.

V každé době byli tedy lidé, kteří věděli, že mají věčný život pro Kristův kříž, a v každé době byli lidé, kteří jim to zpochybňovali a trvali na skutcích coby důkazech oné víry. Já nikomu nepotřebuji dokazovat, že moje víra není mrtvá. Je to mezi mnou a Bohem. Dělat skutky na křeč, není k ničemu. Co není z víry, je hřích.



]


Re: Re: Re: Ospravedlnění z víry (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Efatha v Pondělí, 05. listopad 2012 @ 10:48:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přesto se mnozí snaží živit to, co se v nich narodilo z těla a krve, tj. svou víru ve víru v sebe tím, co jsou jediné schopni zplodit, tj.skutky těla mající za cíl dokázat lidem i Bohu, že jsou Ho hodni. Bláhoví. 
Nechápou, že každý jejich krok bez víry v Boží garanci naší spásy je jen jejich dalším hříchem.  


]


Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy