„Unikli jsme jako ptáče z osidla lovců. Osidlo je protrženo, unikli jsme (Žalm 124:7).

Představ si malé ptáče chycené do lovcovy sítě. Bezmocně leží, jeho srdéčko tluče strachy a svými křídly se snaží dostat ze sítě – bez úspěchu. Čím více zápasí, tím více je otlučeno. Ustrašené ptáče začíná křičet a pištět, ale nedokáže uniknout. Je vydané na milost lovce.

Milovaný, to ptáče jsi ty – chycený do sítě hříchu! A lovcem je ďábel, ten zlý. Položil svou past a chytil tě do ní.

Nyní uvažuj o tom chyceném ptáčkovi. Jak by se mohl osvobodit svou vlastní silou? Když bude zápasit, aby protrhl síť, ještě více se do ní zamotá. Dokonce si může i polámat křídlo nebo vykrvácet. Nemůže se sám osvobodit.

Nejsme to snad my, kdo je chycen do hříchu? Činíme sliby Bohu. Bojujeme a křičíme, pokoušíme se osvobodit z našich pout.

Ztratili jsme však svobodu a zůstáváme chyceni!

Uvažuj znovu o tom chyceném ptáčkovi. V noci jde lovec spát a sní o tom zvláštním ptáčkovi. Nemůže spát a touží, aby již byl zítřek a on se mohl jít podívat, jestli ho chytil.

Když přijde lovec k osidlu, vidí, že spadlo a je vzrušený očekáváním. Čeká, že uvidí v síti vyčerpaného, krvácejícího, vyděšeného, polomrtvého ptáčka, avšak světe div se, když prozkoumá síť, vidí, že je protržena. Ptáček odletěl!

Nacházíme toho ptáčka usazeného na větvi stromu vysoko na Boží hoře. Je volný a jeho zranění jsou uzdravena – protože Pán přišel a protrhl síť!

Ten ptáček si říká: „Nebýt Pána – kdyby si ke mně nepospíšil – byl bych sněden. Ale Bůh protrhl síť a vytrhl mne z toho osidla!“
Osidlo je protrženo – a my jsme unikli!

David Wilkerson


Velice poučná je 7 kapitola listu do Říma a počátek 8 kap. Pokusím se vám svými slovy napsat několik základních faktů, které vyplývají z textu.

Dokud nebyl Zákon, byl sice hřích na světě, ale jeho moc byla omezená. „Ale hřích bych nepoznal, kdyby nebylo zákona. Vždyť bych neznal žádostivost, kdyby zákon neřekl: ,Nepožádáš!“ … bez zákona je totiž hřích mrtev.“ Jinak řečeno, moc hříchu je umocněna zákonem. Zákon hříchu a smrti má stále stejnou moc nad každým člověkem, pokud se pokouší zákonem řídit.

Přiznává to i apoštol Pavel v této 7 kapitole. Dokud se Pavel i po svém obrácení pokoušel žít v souladu se zákonem, vždy prohrál. Od 14 verše píše Pavel o svých vlastních zkušenostech. A klíčem k pochopení jeho uvažování jsou jeho poslední slova 7 kapitoly:

„A tak tentýž já sloužím svou mysli zákonu Božímu, ale svým jednáním zákonu hříchu.“

Toto nejsou slova neobráceného člověka, ale apoštola Pavla předtím, než pochopil, že jedině Zákon Ducha dokáže křesťana osvobodit o zákona hříchu a smrti. A co vám říká výše uvedený text Davida Wilkersona?

Osidlo – lovcova síť čerpá svou moc ze zákona hříchu a smrti. Dokud se pokoušíte touto síti proniknout vlastní silou, jste odsouzení k nezdaru. Ale jakmile si všimnete, že touto síti již někdo pronikl a udělal v ní díru, máte vyhráno. Můžete z této sítě vyletět a už se více o ni nestarat. Verš 8,1: „… zákon Ducha vede k životu v Kristu Ježíši…“ 8,4: …aby spravedlnost požadovaná zákonem byla naplněna v nás, kteří se neřídíme svou vůli, nýbrž vůli Ducha.“

„Nyní však není žádného odsouzení pro ty, kteří jsou v Kristu Ježíši,…a řídí se vůli Ducha.“