Dokument také požaduje, aby oběti sexuálního zneužívání jako součást své stížnosti církevním činitelům učinily přísahu, že o něm budou mlčet. Tento dokument, jehož pravost potvrdila katolická církev v Anglii a ve Walesu, má název "Crimine solicitationes". Dokument se soustřeďuje na případy sexuálního zneužívání, k němuž dochází v vztahu mezi knězem a členem jeho kongregace. Jeho instrukce se však týkají i obscénních aktů, páchaných kněžími s "mladými lidmi obojího pohlaví anebo se zvířaty". Biskupům se v tomto dokumentu nařizuje, aby se těmito případy zabývali "v nejvyšším stupni utajení, ... ve věčném mlčení ... a ... všichni musejí dodržovat nejpřísnější tajemství, které je považováno za tajemství Svaté stolice ... pod hrozbou trestu exkomunikace." Dokument odhalil texaský právník Daniel Shea jako součást své práce pro oběti sexuálního zneužívání, páchaného katolickými kněžími v USA. Předal dokument americkým úřadům, aby zahájily federální vyšetřování kvůli podezření z utajování sexuálních trestných činů. Tento americký právník konstatuje: "Tyto instrukce byly rozeslány všem biskupům po celém světě a v každém případě platily i v Británii. Dokazuje to, že katolická církev uzavřela mezinárodní spiknutí s cílem utajovat případy sexuálního zneužívání. Britský právník Richard Scorer, který zastupuje děti, sexuálně zneužívané katolickými kněžími v Británii, charakterizoval tento dokument jako "explozivní": Uvedl: "Vždycky jsme podezřívali, že katolická církev systematicky utajovala sexuální zneužívání a snažila se umlčet oběti. Zdá se, že tento dokument to dokazuje. Vyhrožovat exkomunikací komukoliv, kdo o těchto věcech promluví veřejně, to dokazuje, jak daleko byly ochotni nejvyšší vatikánští hodnostáři jít, aby se tyto informace nedostaly k veřejnosti." Scorer také zdůraznil, že vzhledem k tomu, že tento dokument je z roku 1962, zpochybňuje to výmluvy katolické církve, že je sexuální zneužívání od jejích kněží rysem až současné doby. Právníci poukazují na dopis, rozeslaný biskupům v květnu 2001, který jasně zdůrazňuje, že instrukce z roku 1962 jsou platné až do té doby. Tento dopis podepsal kardinál Ratzinger, nejmocnější muž v Římě kromě papeže - člověk, který stojí v čele Kongregace pro doktrínu víry - což byl úřad, který ve středověku řídil inkvizici. Jak se brání katolická církev Církevní právníci argumentují, že dokument se týká pouze církevního práva a že nenařizoval biskupům, aby se podíleli na utajování trestných činů, což je samo o sobě trestným činem. Začátkem srpna konstatovala americká konference katolických biskupů, že tento dokument už dlouhá léta není platný. Podle konference byl nahrazen pozdějšími předpisy, zavedenými v šedesátých a v sedmdesátých letech a v roce 1983. Podle vatikánského kanonického práva z roku 1983 může být kněz, o němž se zjistí, že sexuálně zneužil dítě, z církve exkomunikován. Konference také uvedla, že tento dokument "nemá nic společného s občanským právem" a že je chybně vykládán. Katolická církev ve Spojených státech se potácí uprostřed skandálů o sexuálním zneužívání dětí kněžími. Katoličtí biskupové jsou v Americe obviňováni, že chrání duchovní, podezřelé ze sexuálního zneužívání dětí, a přesunují je do jiných farností, namísto toho, aby problému čelili. Kritikové Vatikánu poukazují na to, že je to zřejmě - v souvislosti s dokumentem z roku 1962 - v souladu s instrukcemi z Vatikánu.