Grano Salis - Stydím se

Grano Salis Network

Grano Salis

GranoChat

Musicalis

e-Knihy

Modlitby

D K D

KřesťANtiq

C H M I

MOSTY

Notabene

ECHO

	Hledej
	Je a svátek má Jiří. Vytvoření registrace

Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16654, komentáře < 7 dní: 181, komentářů celkem: 429682, adminů: 60, uživatelů: 5252

Vyzkoušejte

Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

Recenze

Tvůj blog

Doporučit známým

Poslat článek

Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pravidla

Kdo je online

Právě je 265 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
Willy
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika

Přihlášení

Novinky portálu Notabene

·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo

Zaznamenali jsme
116555314
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Stydím se
Vloženo Pondělí, 20. srpen 2012 @ 18:41:38 CEST Vložil: Stepan

poslal Nepřihlášený

     Děkuji Ti, milý Bože, že jsem se naučil, že se nemám pokoušet vlastní hřích přemoci vlastním pokaním. Vlastní silou sám v sobě nemohu vzbudit víru, já sám nemohu smazat vlastní hřích.

    Před lidmi to zajisté dělat mohu. Před světem a přede všemi, kdo mne posuzují, se jistě počítá mé usilování. Avšak před Tvou spravedlností jsem bezmocný, mohu se Ti jen vydat na milost a nemilost.

    Proto Ti děkuji, neboť jiný za mě přemohl můj vlastní hřích, vzal jej na sebe, pykal místo mě, zaplatil účet, který byl vystaven na mé jméno. Jak rád bych se na to spolehl! Chtěl bych se cítit v bezpečí, chtěl bych se cítit ukliděný a potěšený!

    Nedovedu se Ti však jednoduše odevzdat. Nemám na to sílu. Nechápu to všecko tak, jak bych vlastně měl.

    Pane, Ty sám si mě k sobě přitáhni. Pomoz mi, daruj mi sílu, daruj mi víru, ve které bych mohl volat s králem a prorokem Davidem: Srdce čisté stvoř mi ó Bože, a ducha přimého obnov v nitru mém. Já si přece žádné nové srdce vyrobit nemohu, vždyť mé srdce je Tvé stvoření a Tvůj dar. Tak jako nedokáži dát vyjít slunci a měsíci a nechat je jasně zářit, nedokáži očistit ani své vlastní srdce, ani pro sebe získat stálého a vytrvalého ducha a neotřesitelnou důvěru, které by o Tvém slovu ani nepochybovaly ani se sebou nenechaly třást.

M. L.

Podobná témata

"Stydím se" | Přihlásit/Vytvořit účet | 72 komentáře | Search Discussion

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. srpen 2012 @ 00:05:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Moc hezká modlitba, upřímná a pravdivá.

Díky.

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: unshaken v Pondělí, 20. srpen 2012 @ 21:48:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Bůh zachrání každého tonoucího, který se chytí Jeho záchranného kruhu. Musí se sám zachytit, jinak utone. Musí se Bohu odevzdat. Boží milost je nesmírná a své sliby o záchraně plní. Pokud se budeš ve vodě plácat a budeš si říkat

"Nedovedu se Ti však jednoduše odevzdat. Nemám na to sílu."

tak se za čas utopíš. Nevystačí Ti síly.

Je to jednoduché: Buď všechno, nebo nic. Buď ano, nebo ne. Ty vlažné Ježíš s odporem vyplivne.

Takže pros, aby Ti bylo otevřeno. Dokud je čas a dokud Ti ještě zbývá naděje na záchranu.

Modlitba s prosbou o věčný oheň (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 21. srpen 2012 @ 09:30:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: andulka v Úterý, 21. srpen 2012 @ 10:56:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Děkuji...

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 21. srpen 2012 @ 11:28:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..."že se nemám pokoušet vlastní hřích přemoci vlastním pokaním."...

Zmatené hereze plodí zmatené postoje.

Sílu k sebepřemáhání dostáváme od Boha (Boží dobrota nás vede k pokání), ale pokání z hříchů musíme učinit my sami - pokání musí být naše - vlastní, nikoli snad nějaké pokání cizí, pokání někoho jiného. Vždyť toto je nesmysl, zmatený blábol!

Pokání je tedy zármutek podle Boha, ale je to NÁŠ ZÁRMUTEK (naše interakce, naše spolupůsobení s Bohem). Žádné jiné pokání nemá smysl.

Ani když je předkládáno v obalu nábožných řečiček.

Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. srpen 2012 @ 12:52:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Ani když je předkládáno v obalu nábožných řečiček.

Oko, takováhle modlitba, co je uvedená v článku, to jsou pro tebe "nábožné řečičky" a "zmatené hereze", "zmatené postoje"?

Rozumím ti dobře?

Nebo jsou "nábožné řečičky" a "zmatené hereze", "zmatené postoje" ty, na které modlitba v článku reaguje, kdy jsme si bláhově mysleli, že vlastní hřích překonáme vlastní snahou?

]

Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 21. srpen 2012 @ 13:21:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Co tak zkusit vyvrátit pravdivost mých argumentů (těch zvýrazněných tučně)?

Já označil naprosto jasně, co vnímám jako zmatený blábol. Jen se znovu podívej!

Už sama skutečnost, že se člověk pokouší překonat hřích, zlikvidovat hřích ve vlastním životě, je milostí od Boha. Bez této milosti by nás ani nenapadlo se o to vůbec pokoušet.

Naše lítost nad hříchem, naše pokání z hříchů je však už tou správnou odpovědí na tuto Boží milost, odpovědí člověka na Duchem vzbuzovanou touhu po svatosti a po sdílení se s Bohem.

..."kdy jsme si bláhově mysleli, že vlastní hřích překonáme vlastní snahou?"...

Plácáte se v tom jako ryby v bahně vypuštěného rybníka. Bez vlastní snahy, bez vlastního zapojení hřích nepřekonáš.

(Sk 17,30)
Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní přikazuje lidem, aby všichni všude činili pokání, ...

(Sk 26,19-20)
"Proto jsem, králi Agrippo, nebyl neposlušný tomu nebeskému vidění,

ale oznamoval jsem nejprve těm, kdo jsou v Damašku, a potom v Jeruzalémě i po celé judské zemi, i pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a dělat skutky odpovídající pokání.

]

Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: HonzaH v Úterý, 21. srpen 2012 @ 13:34:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Dovolím si v té situaci ocitovat něco z Augustina:

„Bůh sesílá svou milost (na lidi) nikoli proto, že ho už znají, nýbrž proto, aby ho mohli poznat. Sesílá svou spravedlnost nikoli proto, že už jsou, ale aby mohli být upřímného srdce.“
„Milost nehledá člověka, který má vůli k dobrému, nýbrž tuto vůli v něm probouzí.“

A zároveň - Boží milost neomezuje naši svobodu: Naopak, tato milost umožňuje svobodu nepoddat se hříchu.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Ferra v Úterý, 21. srpen 2012 @ 20:04:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Honzo, amen!

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 22. srpen 2012 @ 08:42:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Honzův komentáž ale smyslem jen potvrzuje to, co jsem předtím říkal i já.

Tedy bys měl Fero napsat: Oko a Honzo - amen.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 22. srpen 2012 @ 08:47:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Protože nepředpokládám, že jsi porozuměl a pochopil, položím ti to vedle sebe:

Oko říká:
"Už sama skutečnost, že se člověk pokouší překonat hřích, zlikvidovat hřích ve vlastním životě, je milostí od Boha.

Bez této milosti by nás ani nenapadlo se o to vůbec pokoušet. "

Augustin říká:
"„Bůh sesílá svou milost (na lidi) nikoli proto, že ho už znají, nýbrž proto, aby ho mohli poznat. Sesílá svou spravedlnost nikoli proto, že už jsou, ale aby mohli být upřímného srdce.“
„Milost nehledá člověka, který má vůli k dobrému, nýbrž

tuto vůli v něm probouzí.“"

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Ferra v Středa, 22. srpen 2012 @ 18:16:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj oko

tak ses už sám pochválil, takže já už nemusím, že, abys to vůbec unesl.

To co napsal Augustýn, pod to se můžu hned podepsat, ani slovo mi tam nedrhne.

Což se ovšem nedá říci o tvé verzi, která se jeví jako podobná, ale jako každý falzifikát jen naoko a při důkladnějším rozboru by se tam našla slovní spojení k polemice.

Když si všimneš slov Augustýna, on píše, že " Bůh sesílá svou spravedlnost", zatímco ty sice píšeš o tom, že nám Bůh pošle nějakou moc bojovat s hříchem, ale necháváš ten boj s hříchem zase jen na člověku. Přitom On nám poslal svou spravedlnost, kdy boj za naše hříchy za nás vybojoval na kříži Pán Ježíš Kristus, protože my na boj s hříchem prostě nemáme.

Kdybychom měli být ospravedlněni na základě našeho vítězství nad hříchem, Milost už by nebyla Milostí, ale mzdou.

Kristus zemřel za všechny naše hříchy, a dal nám svou spravedlnost, kterou se budeme proukazovat před Boží tváří. Nic vyššího už není, čím bychom Jeho spravedlnost doplnili.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Středa, 22. srpen 2012 @ 21:43:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj kluci,
nezlobte se na mě, ale ty vaše hádky, to je jeden o koze a druhý o voze. Dost často mi přijde, že se s Okem hádáte jenom proto, že je katolík. Samozřejmě je všechno jen milost boží, protože všechno stvořil i splodil Bůh Otec. Bez něj by nebylo nic. Ale nesmíme zapomínat, že nás, na rozdíl od všeho jiného, Bůh stvořil ke svému obrazu. Máme být jako On. A to mimo jiné znamená, že máme svobodnou vůli a vlastní zodpovědnost za své skutky. Adam svou svobodu využil špatně a místo Bohu začal důvěřovat satanu. To je základ hříchu jako stavu. Hříšné skutky jsou pak důsledkem tohoto stavu. Je to stav ve kterém je naše Já měřítkem toho, co je pro nás dobré a co zlé.( strom poznání dobrého a zlého). Druhý Adam - Ježíš, na rozdíl od prvního, Otce vždy ve všem poslechl - vybral si strom života - přijal Ducha svatého. Místo svým Já, se nechal vést Otcem skrze D.S. Byl Otce poslušný tak, že dobrovolně přijal od Otce úkol obětovat svůj život za hřích a hříchy lidí. Tím umožnil potomkům adamovým se vrátit zpět k Otci a vybrat si strom života. Děje se to tak, že svobodnou vůlí, kterou nám Bůh dal, se dobrovolně, na základě uvěření dobré zprávě(evangeliu), rozhoduji pro to, aby mým pánem a měřítkem všeho, nebylo mé já, ale Ježíš Kristus. A na základě tohoto rozhodnutí mi dává Otec, tak jako Ježíšovi, Ducha svatého. Jinými slovy - z Ducha svatého se narodí můj nový duch. Tím se stávám božím dítětem a mohu mít obecenství se Synem i s Otcem. Nový duch - to je ta moje spravedlnost před Bohem. Skrze tohoto ducha budu také vzkříšen v poslední den. A tohoto ducha jsem dostal opravdu zdarma. Jen skrze přijetí boží nabídky. Ale svým dalším životem musím stále potvrzovat své počáteční rozhodnutí. Jak píše Jan ve své první epištole - Kdo říká, že v něm(v Kristu) zůstává, musí žít tak jak žil on. Ale před znovuzrozením se žádnými skutky člověk k Bohu dostat nemůže, ani si zasloužit spásu. Je to tím, že ho k těm skutkům vede zase jenom jeho já, které se nikdy nemůže líbit Bohu. Takhle nějak to vidím já, ale netvrdím, že musím mít pravdu. Naše poznání v tomto těle a světě je jen částečné, jak moudře říká apoštol Pavel v 1. listu do Korintu, a nemá žádnou cenu se hádat o otázkách, jak zase píše Timoteovi. Mějte se dobře a rádi.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Středa, 22. srpen 2012 @ 22:04:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj,

jen poznámka k této tvé větě: Druhý Adam - Ježíš, na rozdíl od prvního, Otce vždy ve všem poslechl - vybral si strom života - přijal Ducha svatého.

Pán Ježíš Kristus je strom života - jinak řečeno strom života je předobraz Krista jako života věřících. Pán Ježíš nepřijal Ducha Svatého v tom smyslu, jak to bylo napsáno. On byl počat z Ducha Svatého, byl plný Ducha od narození, Duch Svatý byl v Něm a po křtu v Jordánu i na Něm, takže po pokušení na poušti se vrátil v moci Ducha (do Galileje). Božímu Kristu byl dán Duch bez míry (J 3:34).

Tož tak.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 09:40:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Přirovnání bývají vždycky trochu nepřesné a mohou pak zavádět.

Možná přesnější by bylo přirovnání, že kříž je "stromem života" a Kristus je ovocem tohoto stromu života.

"Strom poznání dobrého a zlého" měl ovoce lákavé, vábivé na pohled (Gn 3,6).

Ovoce tohoto stromu však přineslo do stvoření smrt.

"Ovoce stromu života" je pravým opakem:

Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili.

Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolestí, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili.(Iz 53,2).

Ovoce stromu života však přináší lidem život věčný.

(J 6,50-51)
Toto je ten chléb sestupující z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.

Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Bude-li někdo jíst ten chléb, bude žít na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, které dám za život světa."

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 10:53:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

V mém komentáři jsem nezmínil žádné přirovnání, nýbrž konstatoval to, co zjevuje Písmo Svaté - totiž, že strom života v zahradě Eden je předobrazem Krista, který je životem - Božským a věčným - věřících v Krista, což jsi, možná nechtě, potvrdil citátem z Janova evangelia (6:50-51), které je evangeliem života. Ovocem stromu života je pak především láska jako vyjádření Božského života, kterým Pán Ježíš Kristus buduje svou Církev coby Tělo Kristovo v lásce (Ef 4:16).

Strom života tedy, jak už jeho jméno napovídá, je stromem dávajícím život a ovocem toho stromu je Boží láska jako vyjádření Božského života, neboť Bůh je láska (1J 4:8) a láska buduje (1K 8:1).

Tož tak.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 12:38:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Willy,
nechci vést spory a tak dám jen nějaké body k zamyšlení

- byl první Adam stvořen skrze moc Ducha svatého?
- měl člověk Ježíš svobodnou volbu zda Otce poslechne nebo ne?
- kdyby člověk Ježíš Otce neposlechl, byl by stromem života?
- jak a kdy se stal člověk Ježíš kristem(to znamená pomazaným)?
Když mi na tyto otázky odpovíš, sdělím Ti své odpovědi i já. Měj se.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 23:20:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj, ani já nechci vést spory.

- byl první Adam stvořen skrze moc Ducha svatého? NE
- měl člověk Ježíš svobodnou volbu zda Otce poslechne nebo ne? NE
- kdyby člověk Ježíš Otce neposlechl, byl by stromem života? Nepatřičná otázka, na níž se nedá odpovědět.
- jak a kdy se stal člověk Ježíš kristem(to znamená pomazaným)? Po křtu Janem Křtitelem, když vystoupil z vody a modlil se, tak na Něho sestoupil Duch Svatý. Doufám, že to malé "k" ve slově "kristem" byla chyba.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Středa, 29. srpen 2012 @ 21:20:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Willy,
s trochou zpoždění odpovím i já.
Na první dvě otázky bych odpověděl stejně jako Oko. Jenom bych dodal k té druhé, že kdyby člověk Ježíš neměl možnost neposlechnout Otce, nemohl by ho milovat - byl by naprogramovaný stroj. Nebyl by svobodný a skutečná láska bez svobody volby neexistuje.
Z toho vyplývá, že kdyby neposlechl, nestal by se člověk Ježíš zároveň božím synem ani spasitelem a nebyl by tudíž stromem života. Božím synem se člověk stává tím, že své tělo a duši poddá pod vládu Ducha Božího a to tak, že ve smlouvě zvané testament, ve které se obě strany zavazují smrtí k tomu, žít jeden pro druhého. Proto také podstupujeme křest, kterým vyjadřujeme závazek být mrtvý sobě a živ Bohu. Proto je také nesmysl křest novorozeňat, která nejsou schopná se k něčemu takovému zavázat.
Na čtvrtou otázku bych odpověděl stejně jako ty. Ano teprve pomazáním D.S. se stal kristem, mesiášem = pomazaným. Ale teprve nevynucenou poslušností se stal také spasitelem. To co nás zachránilo od božího hněvu byla totiž jeho dobrovolná smrt na kříži za nás. Tou splnil Otcův úkol a Otec ho mohl jako prvního člověka vzkřísit z mrtvých. Jeho smrtelné tělo obléklo nesmrtelnost. Teprve potom se stal zároveň člověkem a zároveň Bohem. Proto také je nesmysl nazývat Marii bohorodičkou. Smrtelný člověk může porodit jen smrtelné tělo. Nesmrtelnou duchovní bytost, kterou je Bůh, nemůže porodit duševní smrtelný člověk. Marie porodila smrtelného člověka a ne Boha. Proto Ježíš sám sebe nazýval synem člověka. Pravda je, že od mala vnímal Boha jako Otce (Luk.2) ale nikde není napsáno, že měl od malička Ducha svatého. Jen, že prospíval v síle a moudrosti a milost boží byla s ním. Takhle nějak to vidím z bible já. Měj se dobře.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 30. srpen 2012 @ 15:21:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..." teprve pomazáním D.S. se stal kristem, mesiášem = pomazaným."...

Zapomněl jsi snad, že Kristus byl už při svém početí pomazán Duchem svatým?
Kristus byl z Ducha svatého už přímo počat. Duch svatý sestoupil na jeho matku a ji zastínila moc Nejvyššího. Kristus se už jako svatý narodil (Lk 1,35) - celý Bůh i člověk zároveň. Dvě nesmíšené podstaty v jedné osobě Božího Syna. Potvrzeno koncilem katolické církve v Chalcedonu.

Maria porodila Krista - Boha a zároveň i člověka. Právem se tedy nazývá "Theotokos" - Bohorodička.

Toto pojmenování Marie nemělo nikdy označovat, že by byla souvěčná s Bohem, že by existovala dříve než Bůh a nebo že by byla zdrojem Ježíšova božství.

..."Ale teprve nevynucenou poslušností se stal také spasitelem."...

Kristus byl Spasitelem (Mesiášem) už od početí. Spasitelné dílo Kristovo bylo dokonáno Kristovou smrtí na kříži a vyvrcholilo jeho vzkříšením.

..."Teprve potom se stal zároveň člověkem a zároveň Bohem."...

To je hereze. Vidím, že tíhneš k ariánům, jsi snad svědek Jehovův?

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 30. srpen 2012 @ 20:05:06 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Oko,
Ty snad ani nevíš co jsi psal včera.
Včera jsi odpovídal na mou otázku pro Willyho, že i první Adam byl učiněn skrze moc Ducha svatého, to znamená, že původně než zhřešil, byl také svatý. Neznamená to ale, že měl Ducha svatého. Zrovna tak o Ježíšovi není nikde řečeno, že od narození měl D.S.
Bůh prostě oplodnil Marii místo muže. Ale to co se z ní narodilo, bylo normální lidské tělo podléhající smrti. V ep. Filipským se píše, že na svět přišel v podobě těla hříchu. Pak je napsáno u Lukáše, že sílil na těle a moudrosti a milost boží byla s ním, ale nikde není napsáno, že měl D.S. od narození. Ježíš přece přišel, aby nám ukázal cestu zpět k Otci. Proto si musel projít vším, čím prochází každý člověk, kromě hříchu.
Sám si také říkal, že Ježíš měl možnost neposlechnout. Teď říkáš, že se už jako spasitel narodil. Přece kdyby Boha neposlechl, nemohl by nás spasit. Dopadl by stejně jako Adam.
Vypadá to, že také nevíš, co znamená slovo svatý. To neznamená dokonalý, ale oddělený pro Boha. I nás, znovuzrozené boží děti Bůh nazývá svatými, přestože ještě nejsme dokonalí. Ale oddělili jsme se od světa a svého hříchu pro Boha. Proto jsme svatí.
Kdyby jsi více studoval bibli než váš katechizmus, který je plný falešného učení, měl by si ohledně Božích věcí více jasno a nemusel by ses odvolávat na nějaké koncily, které jenom zamlžovaly pravdu. I kdyby sto vašich koncilů se dohodlo, že Marie je bohorodička, stejně to bude nesmysl. Zkus se třeba zamyslet nad tím, že Ježíš po přijetí D.S. = pomazání, neříkal Marii matko, ale ženo. A když za ním přišli jeho bratři s Marií a vyzvali ho ať jde domů, řekl učedníkům, že jeho bratr a jeho matka jsou ti, kteří slyší Boží slovo a řídí se jím.
Jestli si myslíš, že Ježíš kristus v nebi oslovuje Marii maminko, tak seš fakt mimoň.
P.S. Docela by mě zajímalo čí seš Oko.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 31. srpen 2012 @ 20:07:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..."původně než zhřešil, byl také svatý. Neznamená to ale, že měl Ducha svatého. Zrovna tak o Ježíšovi není nikde řečeno, že od narození měl D.S."...

To jsou spekulace polovzdělance.

Uvědom si, co to pro člověka znamená, být svatý.

Svatý je jenom Bůh.
Svatost člověka není jeho přirozeností, svatost člověka plyne z Boha, z toho, nakolik se podobá Bohu, zda Bůh má místo v jeho srdci.

Člověk nemůže být svatý, nemá - li Ducha svatého ve svém srdci.

Kristus se narodil už jako svatý (Lk 1,35), jeho hmotné tělo nepřetržitě hostilo Boha.

Kristus zůstal bezhříšný a poslušný Otce právě proto, že si tuto svatost nepřetržitě zachoval.

Ježíš Kristus docela určitě v soukromí říkal Marii "Maminko" a měl ji jako syn nesmírně rád.

Výrazem "ženo" tituloval Kristus svou matku záměrně hned na začátku jeho veřejného působení v Káni a znovu to zopakoval úplně na konci svého působení na tomto světě - na kříži. To není náhoda, to byl od Krista záměr, aby nám ukázal, že Boží příslib "ženy" z Gn 3,15 se naplnil právě v jeho matce Marii.

..."P.S. Docela by mě zajímalo čí seš Oko."...
???????????
Kdo se skrývá za nickem "Oko"?

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Ferra v Pondělí, 03. září 2012 @ 18:37:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Bylina :

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O významu slov. (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Pátek, 17. srpen 2012 @ 08:23:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)Ahoj Grace,
díky za přivítání. Ano jsem tu nový i když GS znám už dlouho, ale moc jsem sem nechodil. Odrazovaly mne odporné a zbytečné hádky o slovo. Řek bych, že se to trochu změnilo, chodí sem kultivovanější lidé.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 30. srpen 2012 @ 20:05:06 CEST

Vypadá to, že také nevíš, co znamená slovo svatý.

Ferra:

Tak už jsi snad pochopil, že kultivovaně se s heretiky mnohdy nedomluvíš. :-)

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. srpen 2012 @ 13:34:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Snad nevadí, když odpovím i já:

- První člověk byl stvořen mocí Ducha svatého. Všechno stvoření bylo stvořeno Božím dechem (ruach) - t.j. Otec tvoří skrze Syna mocí Ducha svatého.

Vždycky když Bůh tvoří, jsou přítomny všechny tři Božské osoby v dokonalé jednotě jednoho Boha.

Kdyby jedna božská osoba měla jednat samostatně bez ostatních dvou - jednalo by se o tři bohy, o herezi triteismu - trojbožství.

- člověk Ježíš měl svobodnou volbu. Slova jeho svobodné volby jsou dokonce i zaznamenána: "Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!" (Lk 22,42).

- třetí otázka je spekulativní a tudíž nesmyslná. Jednota Otce a Syna v Duchu je totiž dokonalý Bůh.

- Ježíš se stal Kristem (Mesiášem) hned v okamžiku početí.

... "Sestoupí na tebe Duch Svatý a zastíní tě moc Nejvyššího; proto také to svaté, co se z tebe narodí, bude nazýváno Syn Boží. (Lk 1,35)...

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 08:33:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj.
ještě bych upřesnil tu tvou větu: "...(z vody) a z Ducha svatého se narodí můj nový duch (obléknutím Krista ve křtu).
Tím se stávám božím dítětem a mohu mít obecenství se Synem i s Otcem.

Protože v tom se názory zde různí.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Bylina v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 13:35:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Oko,
nezlob se, ale máš v tom trochu hokej. Asi díky katolické nauce. Všechno co Bůh dělá, tedy i naše znovuzrození, dělá skrze Ducha a slovo. Viz Gn. 1, 1-3 ; Žid. 11, 3. Narodit se z vody a Ducha neznamená vodu křtu, ale slovo boží, které bývá někdy obrazně přirovnáno k vodě. Kdyby křest byl podmínkou znovuzrození, nemohl by lotr na kříži být ještě ten den s Ježíšem v ráji.
Mimochodem toto místo písma ukazuje nesmyslnost učení o očistci. Lotr ukřižovaný s Ježíšem byl z lidského hlediska zločinec. Jenom tím, že se zastal Ježíše a vyznal, že je boží syn, se dostal ještě týž den, kdy umřel, do ráje s Ježíšem. Přesto, že to byl zločinec, nemusel procházet žádným očistcem.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. srpen 2012 @ 13:17:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..."Přesto, že to byl zločinec, nemusel procházet žádným očistcem."...

Ahoj
hokej v katolickém učení o očistci máš naopak ty. Je to pochopitelné a omluvitelné, nejsi katolík.

Ti, kdo umírají v Boží milosti a přátelství, ale nejsou dokonale očištěni, i když jsou si jisti svou věčnou spásou, jsou po smrti podrobeni očišťování, aby dosáhli svatosti nutné ke vstupu do nebeské radosti.
Jakpak máš asi vyřešeno tohle ty sám?

§1472
Abychom pochopili tuto nauku a tuto církevní praxi, je třeba si uvědomit, že hřích má dvojí následek. Těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života; být zbaven věčného života se nazývá „věčný trest“ za hřích. Na druhé straně každý hřích, i všední, vyvolává zhoubné lpění na tvorech, které musí být očištěno, buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, jenž se nazývá očistec. Toto očišťování zbavuje toho, co se nazývá „časný trest“ za hřích. Tyto dva tresty nelze pojímat jako nějaký druh pomsty, kterou Bůh postihuje hříšníka zvenčí, nýbrž jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu.
Obrácení, jež pochází z vroucí lásky, může dosáhnout naprostého očištění hříšníka, takže už nezůstává žádný trest.

Námitku s tím lotrem jsem snad tímto už vysvětlil.

..."Narodit se z vody a Ducha neznamená vodu křtu, ale slovo boží, které bývá někdy obrazně přirovnáno k vodě. "...

Duch svatý je v Písmu nazýván "živou vodou".

Boží slovo však není nikde v Písmu přirovnáváno k vodě!
Boží slovo přirovnávají k vodě účelově jenom ti, kteří popírají znovuzrození do křesťana, do dítěte Božího v okamžiku obléknutí do Krista ve křtu (Gal 3,27).
Porovnej Ř 6,3-7; Kol 2, 9-14.

Činí tak na základě zmanipulovaného překladu Ef 5,26. Skutečný význam tohoto místa je však tento:... aby ji posvětil tím, že ji očistí koupelí ve vodě, kterou doprovází slovo ...

Apoštol se zde odvolává na zvyk starověkého Orientu - snoubenka byla vykoupána (ve skutečné vodě) a okrášlena, potom ji šli "synové svatby" předvést jejímu snoubenci.

Boží slovo je příčinou daru víry:
(Ř 10,13-17)
Neboť "každý, kdo by vzýval jméno Pána, bude spasen."

Jak ale budou vzývat Toho, v něhož neuvěřili? A jak uvěří v Toho, o němž neslyšeli? A jak uslyší bez kazatele?

A jak budou kázat, jestliže nebyli posláni? Jak je napsáno: "Jak krásné jsou nohy těch, kdo zvěstují pokoj, těch, kdo zvěstují dobré věci."

Ale ne všichni uposlechli evangelium. Vždyť Izaiáš říká: "Pane, kdo uvěřil našemu kázání?"

Víra je tedy ze slyšení a slyšení skrze slovo Boží.

Bez víry nelze křtít, nelze obléknout Krista.
Až ve křtu se člověk stává znovuzrozeným Božím dítětem s odpuštěnými hříchy, údem Kristovy církve. Ponořením spolu s Kristem do jeho smrti a následným vzkříšením do novosti života (Ř 6,4).

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Studentbible v Sobota, 25. srpen 2012 @ 23:09:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Oko, řkc popírá dostatečnost Kristovy oběti a je tudíž učením antikrista.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 26. srpen 2012 @ 20:31:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

blábolíš z cesty.

]

Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 00:12:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

Co tak zkusit vyvrátit pravdivost mých argumentů (těch zvýrazněných tučně)?

Oko, proč bych ti měl vyvracet tvé "argumenty"? K čemu by ti to bylo užitečné? Pomohlo by ti to nějak?

Já tu nejsem od toho, abych vyvracel nějaké "argumenty". Zajímají mne názory lidí, pohledy na nějaké téma, skutečné životy lidí. Proto se ptám. nezajímá mne souzení druhých, ani to tvoje.

Asi jsem se blbě zeptal.

Jestli ti dobře rozumím, tak věta "že se nemám pokoušet vlastní hřích přemoci vlastním pokaním." jsou pro tebe nábožné řečičky. Reaguješ jen na tuhle větu, nebo se ti jako "nábožné řečičky" zdají i jiné části příspěvku výše?

Plácáte se v tom jako ryby v bahně vypuštěného rybníka. Bez vlastní snahy, bez vlastního zapojení hřích nepřekonáš.

Z tvé klávesnice klasické nucení své situace druhým. Co takhle kdybys napsal něco o sobě?

Pokud jde o pokání a o mne, k danému tématu jsem napsal dost, například celý článek. Tebe jsem se několikrát ptal, jestli ses tím, čemu říkáte "pokání" zbavil někdy hříchu, jestli jsi tím přemohl hřích a žádal jsem tě, abys dal nějaký příklad. Ta otázka stále trvá.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 08:46:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Proč?
Protože v nich je podstata mých námitek proti té "modlitbě".

Kdyby ses nad tím zamyslel, užitečné by to mohlo být pro tebe.

Na tvou otázku, zda jsem se zbavil hříchu, jsem ti odpověděl už opakovaně a několikrát. Dokonce jsem o tom napsal i článek.

http://www.granosalis.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=10815

Odpověď na tvou otázku:
Ano, zbavuji se hříchů při každé svátosti pokání, která je pro tento účel ustanovená Kristem jako služba církve (J 20,21-23). To jen dokladuje, že některé věci (uvězněn v omylech) prostě nejsi schopen vůbec postřehnout a nevnímáš je. I když ti je zvýrazním tučně.

Tři čtvrtiny všech křesťanů praktikují soukromou zpověď, vůbec to není jen nějaká "specialita" katolické církve. Je to prostě nejvhodnější způsob očištění od hříchů (nikoli jediný způsob) s předpokladem dalšího vedení a duchovního růstu.

Poslechněme si, co o tom říká Izák z Hvězdy, (1110-1169), naposledy opat kláštera u Poitiers.

Církev nemůže nic odpustit bez Krista. Kristus pak nechce nic odpustit bez církve. Církev nemůže nic odpustit, dokud se hříšník nebude kát, to jest, dokud se ho Kristus nedotkne. Kristus nechce své odpuštění zachovat pro toho, kdo opovrhuje jeho mystickým tělem, církví.

Všemohoucí Kristus může všechno sám ze sebe, to jest křtít, posvěcovat eucharistii,, světit, odpouštět hříchy, ale nic nechce tento pokorný a věrný ženich konat bez své nevěsty.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 24. srpen 2012 @ 00:58:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/

No, oko, já se nad daným tématem zamyslel dostatečně. Vím, jaké výsledky mělo to, když jsem se vlastní hřích pokoušel přemoci vlastním pokáním (nebo dokonce tím, čemu říkáte pokání vy) a mám s tím bohaté zkušenosti. Určitě je užitečné, když se člověk nad tématem zamyslí.

Ano, zbavuji se hříchů při každé svátosti pokání, která je pro tento účel ustanovená Kristem jako služba církve (J 20,21-23). To jen dokladuje, že některé věci (uvězněn v omylech) prostě nejsi schopen vůbec postřehnout a nevnímáš je. I když ti je zvýrazním tučně.

Takže svátostí pokání přemůžeš hřích, zbavíš se hříchu a už pak nemáš ten hřích, nehřešíš. Je to tak?

Nebo se "zbavíš" hříchu a "přemůžeš" ho, ale hřešíš stále dále? Třeba proto, že hřích je silnější než ty, nebo proto, že máš svobodu hřešit a můžeš si hřešit jak chceš?

To, že ty žiješ v nějaké věci v omylu, uvězněn do pouček ještě neznamená, že to tak mají druzí.

Pokud jde o ten článek: Zaujala tě tedy tahle jediná pravdivá věta, že je nesmysl se pokoušet přemoci hřích vlastním pokáním a to je pro tebe "nábožná řečička" a "zmatená hereze" či "zmatený postoj", jestli ti dobře rozumím.

S ostatními věcmi v té modlitbě souhlasíš, nebo je to pro tebe také "zmatená hereze"?

Proč se ptám: Mne ta modlitba připadá výstižná, velmi přesně odpovídající tomu, co jsem v životě žil a zažil. Zajímá mne tvoje zkušenost.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. srpen 2012 @ 12:38:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

..."No, oko, já se nad daným tématem zamyslel dostatečně."...

Promiň, ale já to zas vidím jako obrannou reakci, jak se vyhnout přemýšlení o dané věci. Připadá mi, že toto ve vztahu k tvé osobě obcházíš jak bolavý vřed.

..."Takže svátostí pokání přemůžeš hřích, zbavíš se hříchu a už pak nemáš ten hřích, nehřešíš. Je to tak?"...

Mou učiněné pokání skrze službu církve mě zbaví všech dosavadních hříchů.
Umyje je Kristova krev.
Kdybych už žádné další hříchy neudělal, zůstal bych už docela bez hříchu.

Neznám ovšem mimo Krista a jeho Matku už žádného dalšího člověka (snad ještě Henoch?), který by toto dokázal - žít naprosto bez hříchu, neudělat docela žádný hřích.

To jy jsi vězněm poučky (že nehřešíš) - chybně vyloženého smyslu jednoho místa z Písma.

Žádný z nás nedokáže žít zcela bez hříchu. Toužíme konat jen dobro a přesto konáme někdy i zlo, které konat nechceme.

Proto potřebujeme stálé společenství s Kristem ve stavu posvěcující milosti. To nás chrání alespoň před hříchem ke smrti.

Pokáním z nově učiněných hříchů a jejich vyznáním se znovu očišťujeme - podobně jako si po práci se špínou vždy znovu očišťuješ také tělo.

Mohu souhlasit se závěrem modlitby: "Nedovedu se Ti však jednoduše odevzdat. Nemám na to sílu. Nechápu to všecko tak, jak bych vlastně měl.

Pane, Ty sám si mě k sobě přitáhni. Pomoz mi, daruj mi sílu, daruj mi víru, ve které bych mohl volat s králem a prorokem Davidem: Srdce čisté stvoř mi ó Bože, a ducha přimého obnov v nitru mém. Já si přece žádné nové srdce vyrobit nemohu, vždyť mé srdce je Tvé stvoření a Tvůj dar. Tak jako nedokáži dát vyjít slunci a měsíci a nechat je jasně zářit, nedokáži očistit ani své vlastní srdce, ani pro sebe získat stálého a vytrvalého ducha a neotřesitelnou důvěru, které by o Tvém slovu ani nepochybovaly ani se sebou nenechaly třást."

Tato modlitba ale jako celek zavádí do nepravdy. Je polopravdou - ta vždycky staví na něčem pravdivém a to nakonec překroutí. Proto je polopravda tak nebezpečná.

]

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Ferra v Sobota, 01. září 2012 @ 22:57:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

oko:

Tři čtvrtiny všech křesťanů praktikují soukromou zpověď, vůbec to není jen nějaká "specialita" katolické církve. Je to prostě nejvhodnější způsob očištění od hříchů (nikoli jediný způsob) s předpokladem dalšího vedení a duchovního růstu.

Ferra:

Za tvé hříchy trpěl kdo? Římskokatolický klér? Proto se mu zpovídáš?
Za mne trpěl Kristus, prosím proto o odpuštění Krista za rány, které musel snášet za mé hříchy.
Máš v tom hokej oko. Jak ti může odpustit někdo, kdo za tebe netrpěl?

]

Re: Re: Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 09:25:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Toníku
ještě máš (omlouvám se za zpoždění) mé odpovědi i dole pod článkem "O významu slov".

]

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 23. srpen 2012 @ 12:31:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Je to krásná modlitba. Možná tu vzniká nedorozumění v pojmu vlastní hřích. Vlastní hřích je to, s čím jsme se narodili, co jako nákazu do srdce přinesli první lidé. Mnozí si ani nechtějí připustit, že něco takového v nás je. Potřebujeme duchovní působení, Ducha Božího, aby nás na to upozornil a vyvolal touhu po záchraně, kterou nedokážeme vlastní silou a úsilím.

A právě zde jsme teprve schopni pochopit, co znamená Ježíšovo utrpení. Proto zemřel, protože ten náš vlastní hřích vzal na sebe, a umožnil usmíření s Bohem a stát jinými bytostmi. Nyní ještě vše třeba plně nechápeme, ale srdce to naplňuje láskou k Bohu. Důležitá je budoucnost, až si nás Bůh vezme k sobě, ale i to, abychom v tomto životě dokázali plnit Zákon lásky. Pro nebe potřebujeme mít jiné srdce bez vlastního hříchu. A právě tato znalost, kdy bez naší zásluhy, ale milostí Boží jsme spaseni, usmířeni s Bohem, je to nejcennější.

A pak tu máme naše lidské vlastnosti. A bohužel i ty vlastnosti, které nejsou dobré, na které upozorňoval Zákon. Tyto vlastnosti se snažíme překonávat vlastním úsilím, ale také díky lásce Boží. Vždyť Zákon už není jen těch několik zákazů, ale láska k člověku a k Bohu. A láska je to, co nám dává sílu jednat jinak, než bychom jednali dříve. Bohužel žijeme ve světě hříchu a tak s ním bojujeme, překonáváme ho i podléháme. Když jsme spojeni s Bohem na modlitbě, tak nehřešíme, ale sotva vstaneme od modlitby a žijeme tento svět,bohužel padáme a vstáváme. Ale vítěz je Ježíš. Jedině On mohl zaplatit náš dluh, On mohl zachránit nás od věčného zatracení. Tady je základ všeho. Na to pamatujme kdykoliv, když nás pokouší něco špatného !!!! Ptejme se, jak by jednal Pán Ježíš ?!!!

Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. srpen 2012 @ 12:14:51 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Františku.

Tvůj vlastní hřích je každé zlo, které jsi ty sám způsobil i každé dobro, které jsi ty sám mohl vykonat a z pohodlnosti, lenosti či nezájmu nevykonal.

To, co se tu snažíš popsat, je naše vrozená náklonnost ke hříchu. Ta sama o sobě ještě hříchem není.

Ponořením do Krista, pokristěním, obléknutím Krista ve křtu jsou nám odpuštěny všechny naše dosavadní hříchy.

Naše hříšná náklonnost nám však zůstává až do smrti a budeme s ní muset stále bojovat.
Abychom mohli být v tomto boji úspěšní, potřebujeme stálé společenství s Kristem, žít v posvěcující milosti bez hříchu ke smrti.

Proto je nutná pravidelná očista pokáním od našich dalších hříchů (i všedních), abychom nakonec nedozráli do hříchu ke smrti. Množství všedních hříchů, ze kterých pokání nečiníme totiž způsobuje, že obraz Boha v nás bledne a zvrácené lidské myšlení se nakonec projeví skutkem - smrtelným hříchem.

]

Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 24. srpen 2012 @ 02:34:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Milý M.L.,

musíš se naučit uvěřit, že jestliže jsi již přijal Krista Ježíše a jsi znovuzrozený, tak již VŠE CO POTŘEBUJEŠ MÁŠ. (2Pt 1,3).

Nemusíš prosit o sílu. To je chyba. Je to nevěra, milý bratře.

Měl bys věřit, že Kristus, který v Tobě žije překonává vše za Tebe. To On bojuje s tělem, s hříchem a pokušením, ne Ty. Ty jsi v Kristu mrtev a On žije v Tobě. Pouze se Mu musíš naučit věřit. Duch bojuje proti tělu, ne Ty (Ga 5,17).

Udělej si malý test, jako příklad - Až k Tobě přijde pokušení, ihned řekni ve víře: "Pane Ježíši, toto je Tvá záležitost, nikoli má." A uvidíš, jak v ten samý okamžik Duch svatý zabojuje za Tebe, takže pokušení okamžitě zmizí. A přijde-li znovu, udělej to tak zase. Kolikrát bude třeba.

A tady nejde jen o jednotlivosti života, ale o celý život. Řekni Kristu ve víře, že celý Tvůj život už je pouze Jeho záležitostí a nikoli Tvojí.

A zakusíš vítězství.

Pochopitelně, že ne hned ve všech případech. Pokušení se může znovu vrátit a Ty ihned nezareaguješ ve víře, ale necháš v sobě ožít starého člověka a ten zhřeší, kdykoli ho necháš ožít. A na to mu stačí jen chvilka. Ten znovuzrozený nový člověk v Tobě však hříchu nečiní, ba ani hřešit nemůže (1Jan 3,9).

Má to ještě své podmínky. Nemůžeš dělat věci, které Tvého starého člověka drží při životě, tedy krmit ho záležitostmi a činnostmi tohoto světa a dodávat mu tak sílu. Myslím tím věci, které na první pohled nemusí být hříšné, ale jsou satanovým předmostím, kudy může snadno proniknout. Jsou to věci, které vedou ke hříchu. Jsou jeho podhoubím.

A dále, vítězem se nemůžeš stát hned a instantně. Musíš si projít duchovním vývojem od malého dítěte v Kristu, ke staršímu dítěti v Kristu a teprve až se staneš mládencem v Kristu (počítej s tím, že dřív než za 18 let od uvěření to asi nebude, ale kdo ví...), tak budeš natolik silný a vycvičený ve víře, že budeš vítězit na tím Zlostníkem. Zatímco jako malé dítě jsi zažíval více porážek než vítězství, či spíše skoro samou porážku a málokdy vítězství, tak jako vítězný mládenec zažiješ, že poměr sil se přesně obrátí. Zažiješ téměř samá vítězství a jen velmi málo porážek. Nakonec se staneš zralým a dokonalým otcem v Kristu, který má navíc hluboké poznání Boha Otce, a který má chyby mládí již daleko za sebou (1Jan 2,12-14).

A hned za tímto veršem jsou i ty podmínky (1Jan 15-17), které je třeba naplnit, čili oddělení se od satanského systému tohoto světa a jeho způsobů. Takže když budeš zízat na televizi, hrát PC hry a zabývat se dalšími podobnými světskými věcmi, tak určitě žádné vítězství nezažiješ, z toho důvodu, že žiješ ve svém starém člověku, který tento svět miluje a bez něj by se unudil. Tak potlačuješ Krista v sobě, takže se nemůže skrze Tebe vítězně projevit, ale je pouze uvězněn ve Tvém znovuzrozeném duchu, ale do duše (skrze kterou by se mohl projevit), se nedostane, protože tam je svět. Proto Pán Ježíš mluví o kříži, o nutnosti zapřít svou duši pro toho, kdo Ho chce následovat. (Mt 10,37-39// Mt 16,24-26// Lk 9,23// Lk 14,26-27 a 33// Lk 17,32-33). Proto mluví o tom, že i kdyby někdo získal celý svět a uškodil by své duši, tak mu to není nic platné a že kdo to neučiní, nemůže být Jeho učedníkem (nemá k tomu moc a sílu, respektive Krista). Naše duše touží po světských věcech a činnostech. Musí však být od tohoto prázdná, aby do ní mohl z našeho ducha proniknout Kristus a zaujmout v ní hlavní postavení a obnovit ji (mysl, city i vůli) - Ef 4,23//Ř 12,1-2. Ten druhý verš hovoří o těch samých podmínkách. O oddělení se od světa vydáním těla Bohu v oběť živou za účelem obnovy a proměny mysli (= hlavní součásti duše).

Je nutno se posvětit (oddělit= být svatý, oddělený) pro Boha (1Pt 1,15-16) a VĚŘIT Kristu, že vše je jeho záležitost a ne Tvá. Ty to nedokážeš. Jsi toho neschopný. Já také. Nikdo kromě Něj. Ani se o to nesnažme. Ale On je schopný.

My jsme úplně stejně neschopní být Kristovci, jako kočka nebo pes. Jsme na tom stejně jako oni. Jestliže kočka nebo pes mohou být Kristovci, pak i my! Pouze Kristus Ježíš v nás může být Kristovcem. Proto do nás vložil Sebe.

Kéž Ti Pán dá své milosrdenství a postupně Tě naučí být Mu věrný. Uč se víře v Něj, tak, jak jsem Ti to výše nastínil.

Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Pátek, 24. srpen 2012 @ 08:57:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

M.L.,

ještě k tomu duchovnímu vývoji. V případě fyzické přítomnosti Krista vývoj z dětských střevíčků k mládencům, apoštolům trval asi 3,5 roku. Tři a půl roku chodili pouze s Ježíšem.

Apoštolu Pavlovi, který zrál sám, to trvalo asi 15 let.

Když však pak on sám strávil v Korintu na své druhé misijní cestě rok a půl (rok 50-51), tak ve svém 1. listu do Korintu již po dalších asi 18 měsících na své 3. misijní cestě v roce 54, píše Korintským, že k nim ještě nemůže mluvit jako k duchovním (= minimálně mládencům), ale podle všeho očekával, že by duchovními již měli být (1Kor 3,1-3).

Takže, mají-li věřící k dispozici již vyučeného duchovního dělníka v Kristu, nemusí být jejich vývoj k mládencům delší než tři a půl roku, tak jako u apoštolů Kristových.

Nemají-li někde věřící k dispozici duchovního bratra (což je dnes zcela běžný jev téměř všude), pak se jejich vývoj prodlužuje a bude završen v době, kdy se těmto učedníkům NASČÍTÁ tři a půl roku čistého chození v Duchu s Ježíšem. Čili nepočítá se zde čas strávený světskými činnostmi, tedy v adamovské tělesnosti, ve starém člověku, v těle.

]

Re: Re: Re: Stydím se (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 24. srpen 2012 @ 12:02:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Typicky zákonický přístup k víře.
S kalkulačkou v ruce.

]