Děkuji Bohu, že touto cestou mám možnost poděkovat všem sourozencům v Kristu, kteří byli - a jsou se mnou v modlitbách a povzbudit všechny ty, kteří se ve dne i v noci přimlouvají za druhé a tvoří tak živou modlitební podporu, která je mocná a dobrá.

V minulých dnech jsem prodělala operaci, Bohu díky, že mě vede k mému fyzickému uzdravení a používá si k tomu své cesty, své úmysly. Pobyt v nemocnici byl jistě požehnaný, plno věcí jsem přijala a dokonce, aniž bych "někoho bouchala Biblí po hlavě" jsem svědčila o mé víře...Jelikož jsem se od začátku ptala Pána na Jeho vůli a na to jak mám jednat, bylo zajímavé, že mně Pán k tomu otevřel cestu u jedné pacientky až v den jejího odchodu - ta paní se mně za ty dny svěřila se svým životem, já jen poslouchala a snažila se porozumět, dnes vím zcela jistě, že kdybych - v jejím případě, napochodovala hned ze začátku s tím, že jsem křesťankou bez nějakého bližšího poznání, ta paní by se mně určitě nesvěřila s tolika věcmi...Druhá paní, který se mnou ležela na pokoji, daleko už starší - mimochodem ze stejné vesnice, začala vykládat o pěti hodinách ráno a končila před desátou večer, s přestávkami kdy usnula. :-) Tedy jsem se leccos dozvěděla a pak při jednom hovoru začala paní vykládat o víře, že občas chodila do kostela, taky zmínila, že se účastnila okultních praktik - no a zas mi Pán otevřel dveře a já ji svědčila - paní vše horlivě odkyvovala hlavou a dávala mně za pravdu. Pak naznala "jaká jsem to rozumná žena". :-) Takže se z toho ze všeho těším a Bohu díky za Jeho vedení.

Uvědomila jsem si jednu věc, že Bůh nás chce mít všechny ve SVÝCH OČÍCH zdravé a také nás k tomu vede, co by to bylo za Boží království..., OVŠEM cesty jsou u každého jiné, my nemůžeme vždy hned rozumět Jeho Prozřetelnosti, proč někoho Bůh fyzicky uzdraví hned a někoho - v našem pozemském čase - nikoliv. Chtěla bych touto cestou povzbudit všechny Boží děti, kteří třeba nyní fyzicky strádají, mají nemocné, postižené děti, své blízké..., kteří se třeba i léta modlí, aniž by viděli nějaký hmatatelný posun k lepšímu - aby neochabovali v modlitbách, sama na sobě jsem cítila jak modlitební podpora je dobrá, aby věřili a důvěřovali, že v Božím úmyslu je abychom byli zdraví - vždyť už Jeho ranami jsme uzdraveni... Modlitby spravedlivého srdce mají velkou moc a i když to nevidíme, v duchovní oblasti se žádná taková vyslaná modlitba, prosba neztratí. Upřímné srdce se NIKDY nemůže "modlit špatně" a v té duchovní oblasti se stále něco děje, významného děje, aniž bychom pozorovali na sobě nebo na druhých hned nějaký hmatatelný rozdíl, posun. Chci povzbudit ty, kteří jsou už unavení, vysílení, aby se znovu vrátili k Tomu, do Koho se zamilovali, věřili Jeho slovům a s pokoru přijali Jeho cestu, která je vždy nejlepší a nejkrásnější než veškeré naše představy a touhy. Tak se neupínejme na to negativní, nenechme se tím pohltit, ale nechme se Kristem nést a věřme, důvěřujme, že pro nás má dobrou cestu plného požehnání a zázraků.

Jedné noci jsem měla v nemocnici sen, viděla jsem démona jak se s ničivou horlivostí vrhá na "svou oběť", ta neskutečná rychlost, ta agresivita, vytrvalost a neúnavnost naháněla hrůzu...Pokud prožíváme nějakou slabost, nenechme se otrávit tím Vrahem, ale dívejme se stále na našeho Pána, ve kterém máme všechno. Po tomto duchovním obrazu, jsem znovu musela chválit Boha, za Jeho záchranu, za moc a autoritu, kterou máme v Ježíši Kristu.

Flp 2,9 Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,
10 aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí
11 a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.