Stejně jako já píšeš o "čestném primátu" pro římského biskupa:"Pokud ale vezmeme vážně historii církve (třeba jen výroky koncilů v otázce patriarchátů), nezbývá nám než uznat, že čestný primát římskému biskupovi opravdu náležel. Včítat do situace prvního tisíciletí dnešní papežství je stejný nesmysl jako popírat existenci toho primátu." Ani tady mezi námi není sporu. 

Takže vlastně moc nechápu, v čem vidíš problém s mým komentářem - pominu-li tedy tu chybu v opsání jednoho čísla ze zdroje. Čestný primát patriarchy západu existoval i v době, kdy už Řím dávno nebyl hlavním městem a bylo by správné, aby tomu tak bylo i v budoucnu, pokud se však tento rozhodne podřídit se autoritě Církve. Přidání filioque je totiž primárně aktem schizmatickým, neboť pouze ekumenický koncil může změnit vyznání víry. Např. 3. ekumenický koncil na svém šestém zasedání (22. 7. 431) výslovně zakázal jakékoli změny vyznání. Totéž zopakoval i koncil další. Pak tu máš ještě 8. ekumenický koncil (879/880), jehož závěry byly potvrzeny všemi patriarchy! Tím podřízením se autoritě Církve však myslím i odvolání bludů, které dnes "římskokatolická církev" učí. Patří sem třeba neomylnost jednoho patriarchy atd. 

Slávek

 

Předpokládám, že pouze pro účel debaty dáváš rovnítko mezi Církev a Petrovo stádo, protože tak tomu přece není. Jakékoli bylo postavení Petra v prvotní Církvi, zůstává přece Církev stádem Kristovým. Bylo by nesmyslné mluvit o různých stádech podle toho, který apoštol tam ustanovil další pastýře. Historicky v Církvi došlo k ustanovení patriarchátů, ale vedle jejich apoštolského původu hrály roli geopolitické faktory. Moje soukromá a nepodložená spekulace je, že čestný primát Říma byl vedle postavení města "vysloužen" i obrovským počtem mučedníků pro víru. Dalším patriarchátem je Konstantinopol a tam také nebudeme mluvit o Ondřejově stádu, ne? Bylo by pomýlené považovat Ondřejovo stádo za nějak podřadné stádům Petrovým (a to už nemluvím o tom, že patriarchát Západu by pak byl Petro-Pavlovské stádo).

Pánova slova o jeho Církvi se vztahují na Církev jako takovou. Pokud kterýkoli patriarchát od té církve odpadne, je úplně jedno, jestli tam kdysi působil ten či onen apoštol. Antiochijská církev je součástí Církve, protože se věrně drží učení a tradice Církve, tj. zejména usnesení koncilů, a ne proto, že ji snad lze nazvat Petrovým stádem.

Jsem vážně rád, že se tu vyskytl někdo další, kdo to vidí podobně. Ale nějaká normální debata s katolíky je tu obtížná - pro ně je prostě Církev tam, kde je papež a tečka. Koncily a tradice církve je zajímají jen do té doby, dokud se jim hodí v bojích s protestanty. Co ale můžeme čekat od schizmatiků a heretiků, kteří s klidem v 11. století zruší jejich papežem plně schválený koncil ze století devátého, že? Je to smutná ukázka spoléhání se na člověka místo Boha.

Pošlu ti na sebe mail, abychom neztratili kontakt, protože o tu knihu bych zájem měl. Pokud by bylo potřeba někoho, kdo by aspoň část prošel a zkouknul, neváhej se ozvat. Češtinu a řečtinu zvládnu, ale u té hebrejštiny (ale tam jsou jen krátké citáty, ne?) ještě dost plavu;-)