Zakladatel Nadace Pave the Way, Gary Krupp, v tiskovém sdělení píše: „Mnozí kritizovali Pia XII., že mlčel v době, kdy bylo 1007 římských Židů násilím zadrženo a transportováno vlakem do koncentračního tábora v Auschwitz. Kritici však nevědí, že tentýž den, 16. října 1943, Pius XII. osobní intervencí zabránil dalším transportům. Třebaže se mu nepodařilo zachránit oběti toho prvního transportu, dokazují objevené dokumenty, že to byl právě on, kdo se zasloužil o to, že ještě téhož dne bylo zatýkání Židů zastaveno.“ Podle nedávné studie Dominika Oversteynse se 16. října 1943 nacházelo v Římě 12 428 Židů. Bylo tak zachráněno 11 400 tamějších Židů.“

Když se onoho dne ráno papež dověděl o uvězňování Židů, okamžitě oficiálně protestoval u německého velvyslance a to úspěšně. Pius XII. poslal svého synovce, knížete Karla Pacelliho za rakouským biskupem Aloisem Hudalem, který sídlil ve zmíněném kostele Santa Maria dell´Anima, a měl snadný přístup k německému guvernérovi Říma, generálovi Stahelovi. Toho požádal o zastavení zatýkání a transportů římských Židů. V listě biskupa Hudala adresovaném generálu Stahelovi, který byl nyní objeven, se píše: „Právě nyní jsem se od vysokého vatikánského zdroje dověděl... že bylo dnes ráno ve městě zahájeno zatýkání Židů italské státní příslušnosti. V zájmu pokojného dialogu mezi Vatikánem a německým velením v Římě Vás naléhavě prosím, abyste dal příkaz k okamžitému zastavení tohoto zatýkání v Římě a okolí. Takovéto opatření si žádá jednak mezinárodní reputace Německa a také hrozba papežova veřejného protestu.“ List biskupa Hudala doručil osobně P. Pancratius Pfeiffer, který patřil mezi přátele německého guvernéra.

Generál Stahel, který jak ukázal další vývoj událostí, sám zřejmě nesouhlasil se zatýkáním civilního obyvatelstva židovské národnosti, se okamžitě obrátil na Himmlera a žádal ukončení razií na židy za pomoci zmíněných argumentů. Ale nejenom to. Podle svědectví jiného německého důstojníka generála Dietricha Beelitze, který vyslechl onu telefonickou konverzaci mezi Himmlerem a Stahelem, použil německý guvernér Římě při rozhovoru notně přibarvený argument, podle něhož prý v případě razií na židy také v církevních institucích hrozí v Římě povstání, kterému německé vojenské oddíly nebudou moci čelit. Na základě tohoto argumentu Himmler nakonec skutečně vydal rozkaz zastavit zatýkání Židů v Římě.

Mezitím se za pomoci jmenovaného rakouského biskupa Hudala a jeho kontaktů podařilo dosáhnout vytvoření seznamu 550 církevních institucí a kolejí, které obdržely od německého velení v Římě písemné potvrzení, jež je chránilo před možnými prohlídkami a kontrolami německé policie. V nich se potom až do konce války mohli ukrývat Židé žijící v Římě.

Německý historik Michael Heseman dodává, že jakýkoli veřejný protest papeže by měl bezpochyby za následek obnovení razií ve městě a transporty Židů do koncentračních táborů.

Když se o několik měsíců později Himmler dověděl, že generál Stahel v rozhovoru s ním použil nepodložený argument, převelel ho na frontu, kde krátce nato padl. Himmler však už další rozkaz k raziím nevydal.

Ředitel Nadace Pave the way, Gary Krupp, jenž je sám židovské národnosti, na závěr dodává, že jeho nadace věnovala nemalé prostředky na získání a zveřejňování historických informací a posteskl si, že nikdo z těch největších kritiků papeže Pia XII. se neobtěžoval navštívit Vatikánské archívy, které jsou už pět let přístupné až k roku 1939. Nikdo také nenavštívil naše internetové stránky, aby mohl zadarmo studovat celkem 46 tisíc originálních dokumentů a filmových svědectví pamětníků, které máme k dispozici. Doufáme, že jejich medializace nakonec povede k odstranění oné akademické obstrukce, která vůči postavě papeže Pia XII. začala roku 1963.