Asi jsi se vyjádřila nešťastně a nechci tě chytat za slovo, ale tvrdit, že "existuju aj ine typy prostrednikov, ktorere s Jezisovym prostrednictvom nemaju nic spolocne a to je napr. Maria." mi přijde nepravdivé. Tebou zmiňovaná Marie je přece třeba prostředníkem už tím, že se z ní narodil Pán a to má s jeho prostřednictvím hodně společného. A u všech prostředníků přece existuje elementární vztah k Ježíši - prostředníkovi: ukazují na něj a vedou nás k němu.

Asi jsem tě ale blbě pochopil. Omlouvám se.

Maria, zastíněná Duchem Božím, je pannou s novým srdcem, která dává lidskou tvář Slovu, jež se stává tělem. Je pannou moudrého a kontemplativního naslouchání, která uchovává ve svém srdci události a Pánova slova a rozvažuje o nich. Je věrnou učednicí moudrosti; učednicí, která hledá Ježíše – Moudrost Boží – a jeho Duchem se nechává vychovávat a utvářet, aby si tak ve víře osvojila styl, jak žít a co volit. Takto vychována je pak Maria schopna číst "velké věci", které v ní Bůh naplnil pro spásu pokorných a chudých.
Maria, i když byla Matkou Pána, stává se dokonalou učednicí, ženou víry. Následuje Ježíše, putuje spolu s apoštoly a sdílí s nimi namáhavou a náročnou cestu, která vyžaduje především bratrskou lásku a vzájemnou službu. Na svatbě v Káni nás učí věřit jejímu Synu; u paty kříže se stává matkou všech věřících a prožívá s nimi radost ze vzkříšení. Sjednocuje se s ostatními učedníky "v neustálé modlitbě" a přijímá prvotiny Ducha, který naplňuje první křesťanskou komunitu apoštolskou horlivostí.
Maria přináší radostnou zvěst spásy všem lidem. Je ženou, která navazuje vztahy nejen s úzkým okruhem Ježíšových učedníků, ale i s lidem: s Alžbětou, s novomanželi v Káně, s dalšími ženami a s Ježíšovými "bratry".
V Panně Marii, Matce Boží a vzoru církve, nacházejí karmelitáni dokonalý obraz všeho toho, čím sami touží a doufají být. Proto byla Maria vždy považována za Patronku Řádu, nazývána Řádem také Matkou a Ozdobou, a ji by karmelitáni měli mít stále před očima a v srdci jako "Pannu nejčistší". Když se na ni díváme a žijeme v důvěrnosti duchovního života s ní, učíme se stát před Bohem a společně jako bratři Páně. Maria skutečně žije uprostřed nás jako Matka a jako sestra, pozorná k našim potřebám, a společně s námi očekává a doufá, trpí i raduje se.
Škapulíř je znamením Mariiny mateřské, ustavičné a pevné lásky k bratřím a sestrám v Karmelu.
Podle své tradice, především od XVI. století, vyjadřuje Karmel láskyplnou Mariinu blízkost Božímu lidu prostřednictvím škapulíře. Škapulíř je znamením zasvěcení se Marii, prostředkem přidružení věřících k řádu a přístupným a účinným nástrojem evangelizace.

Na středověk bych to až tak nesváděl. V té době (476 až 1492) žádní protestanté nebyli a Evropa byla katolická a místy pravoslavná či islámská. Lidé Bibli nečetli z naprosto praktických důvodů - byla pro ně např. finančně nedostupná.