Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Sabina.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 1, článků celkem: 15300, komentáře < 7 dní: 326, komentářů celkem: 333394, adminů: 60, uživatelů: 4850  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 89 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:

wollek
cizinec
timg

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Část církve nezvládá život ve svobodě a stále si vytváří nepřátele
·Ztracený svět 1. kapitoly První knihy Mojžíšovy (recenze)
·Recenze knihy Dr. Waltona - Ztracený svět Genesis 1
·Apoštol lásky o oddělení
·Ruská pravoslavná církev ruší veškeré styky s konstantinopolským patriarchátem
·Otevřené setkání v Chelčicích
·Starý kněz sám proti totalitě
·Genesis 2018 – průzkum mezi křesťany
·Veřejné setkání podpořilo situaci čínských křesťanů v ČR
·Vyšlo čtvrté číslo Zpravodaje Bratrské jednoty baptistů

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
96 195 160
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Kontrasty: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku?
Vloženo Středa, 15. červen 2011 @ 23:20:28 CEST Vložil: Stepan

Katolicismus poslal Nepřihlášený

Pokud se restituce církevního majetku podaří dotáhnout, zařadí se katolíci mezi nejbohatší vlastníky.

Víte, kdo by se za pár let měl posunout mezi nejbohatší instituce v Česku? Katolická církev. Připravovaná restituce ji může vystřelit objemem majetku na druhé místo mezi českými »firmami«.

Vládní komise totiž navrhuje, aby stát církvím vrátil lesní a zemědělské pozemky za 75 miliard korun a k tomu aby v příštích patnácti až třiceti letech vyplatil dalších 59 miliard korun jako finanční náhradu za jmění, které už vydáno být nemůže. Naprostou většinu z toho dostanou katolíci. Dohromady by měli získat nejméně 125 miliard korun.

Jaký majetek budou katolíci mít?

Přesné vyčíslení je problematické. Není totiž k dispozici žádné souhrnné číslo o stávajícím jmění diecézí a klášterů. »Z ekonomického pohledu se bavíme o nelikvidním majetku. Jakou cenu má kostel?« ptá se Karel Štícha, hlavní ekonom pražského arcibiskupství, které má nyní účetní majetek v hodnotě kolem jedné miliardy korun.

I tak by chystaná restituce posunula katolickou církev hned za polostátní ČEZ, jehož aktiva představují 530 miliard korun. Zřejmě by těsně předstihla společnosti RWE Transgas či mladoboleslavskou Škodu Auto, které mají aktiva ve výši 138, respektive 118 miliard korun.

Od poloviny země k nule

Jak katolická církev ke svému bohatství vlastně přišla?

Tento majetek začal vznikat už před tisíci lety. Zprvu byla církev závislá na majitelích kostelů, far a klášterů, tedy na panovníkovi a aristokratech. Podřízený vztah se měnil od poloviny 12. století, kdy se vlastníci pod tlakem papežů, kteří se tehdy pokoušeli získat politickou dominanci nad světskými panovníky, vzdávali majetku a spokojovali se s pouhým patronátem.

Majetek církve dosáhl vrcholu za císaře Karla IV. Většina odborníků odhaduje, že katolická církev (jiná tu tehdy neexistovala) vlastnila třetinu země, existuje ale i propočet historika Rostislava Nového, že to byla až polovina.

Ohromný majetek vyvolávající všeobecnou kritiku se však rozplynul za husitských bouří. Jedním ze čtyř základních požadavků husitů totiž byla i chudá církev. Například pražské arcibiskupství s osmnácti panstvími a vesnicemi až na Českomoravské vysočině přišlo o všechno. Majetek přešel na šlechtu a města. Katolíci si zbytky majetku udrželi jen v pohraničí a především na Moravě, kam moc husitů nedosahovala. Podle soupisu majetku z roku 1575 vlastnila církev v Čechách asi pět procent půdy, zatímco na Moravě osmnáct procent pozemkového majetku.

Po potlačení stavovského povstání v roce 1620 a násilné rekatolizaci země paradoxně k restitucím nedošlo. Z pobělohorských konfiskátů katolíci získali jen necelá čtyři procenta.

Církevní majetek však postupně znovu začal růst. Zásluhu na tom měla vlna barokní zbožnosti, která vedla k velkému množství darů a odkazů. Symbolem vzestupu vlivu a bohatství církve byl vznik 200 nových klášterů.

Habsburkové: Rozhodujeme my

Majetek církve, o nějž se nyní hraje, se do značné míry formoval pod kuratelou habsburské monarchie. Vlivem prohraných válek ale ve Vídni sílilo přesvědčení, že církevní majetek je z velké části využíván neproduktivně.

Císař Josef II. proto zrušil v letech 1781 až 1787 více než sto klášterů. Peníze za vydražený majetek nechal uložit do náboženského fondu. Habsburkové v té době považovali církev za státní instituci a podle toho s ní také zacházeli. Tehdejší katolická hierarchie v čele s vídeňským arcibiskupem to kupodivu brala jako normální věc.

Po první světové válce Československá republika ideový katolicismus sice odmítala, na církevní majetek však příliš nesahala. Při pozemkové reformě ve dvacátých letech stát církvi zabavil »pouze« 37 tisíc hektarů, tedy necelou desetinu z celkové rozlohy jejích lesů a polí. Většina z nich byla z pozemkové reformy »propuštěna«.

Velké pozemky se sice podle zákona měly vyvlastňovat, avšak právníci našli řešení: majetek se neposuzoval v celku, ale jako vlastnictví tisíců konkrétních farností a kostelů a ty se pod stanovený limit 150 hektarů už vešly.

Pohroma přišla v letech 1947 a 1948. Nejprve ultralevicový ministr zemědělství Julius Ďuriš prosadil revizi postupu při prvorepublikové agrární reformě. K přezkoumání došlo po převzetí moci komunisty, a tak byl výsledek předvídatelný: katolíci přišli v Čechách a na Moravě o 173 tisíc hektarů.

Hned poté se ještě podle nového zákona začaly vyvlastňovat i menší pozemky, takže církev přišla o zbývajících 80 tisíc hektarů v podobě nevelkých polí a lesů k zajištění provozu vesnických kostelů. Farářům zůstaly jen zahrady.

Soukromé, nebo veřejné?


Ve vývoji vztahu mezi státem a církví nešlo jen o rozsah majetku. Šlo rovněž o to, zda jej církev vlastní bez omezení, nebo podmíněně, v závislosti na tom, jestli například vykonává charitativní činnost nebo se zabývá školstvím. Spor se opět přelévá až do současnosti.

Jan Kudrna z Katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy tvrdí, že od poloviny 18. století měl církevní majetek veřejnoprávní charakter. Ovšem ani před tím nebyl vyloženě »soukromý«. Odvozuje z toho, že nyní tedy ani tak nejde o restituce jako o předání majetku.

Názory jsou však různé. »Tvrzení o veřejnoprávním charakteru církevního majetku před rokem 1918 je neseriózní a účelové,« uvádí Václav Valeš, autor několika prací o restituci církevního majetku. Toto stanovisko nyní mezi právními experty převažuje. V každém případě se právo církve svobodně nakládat s majetkem v minulosti měnilo a vždy to odráželo celkovou politickou situaci.

V případě, že církev podle připravovaného zákona získá rozsáhlý majetek, bude si s ním poprvé po 230 letech moci dělat co chce. Což jí nyní zajistí Listina základních práv a svobod. Za komunismu o něčem takovém nemohlo být řeči, pod přísný dozor ale postavili církevní majetek již Habsburkové.

Rovněž zbožný Karel IV. pohlížel na církevní jmění jako na svého druhu své vlastnictví, na jakousi rezervu panovnické moci. Hrálo pro něj nesmírně důležitou roli - odváděly se z něj daně, zatímco z jiné části pozemků, u šlechtické půdy, tomu tak nebylo.

Od dob Josefa II. sice církevní instituce dál mohly své majetky obhospodařovat, ale jen tak, jak to požadovala a nařizovala vláda. Obchodní operace s církevním majetkem byly nemyslitelné. Dozor šel tak daleko, že úřady například zakazovaly delší poutě, jejichž pořádání by církevní náklady neúměrně zvyšovalo.

Uvolnění přišlo po dohodě s Vatikánem v roce 1855, ale podepsaný konkordát o patnáct let později osobně zrušil císař František Josef I. Hlavně jako odpověď na rozhodnutí koncilu o neomylnosti papeže v církevních otázkách. Církevní majetek do konce monarchie požíval silné ochrany státu, kupříkladu pokusy o jeho zcizení byly trestány daleko přísněji. Vláda si však prostřednictvím specializovaného ministerstva ponechala přísnou kontrolu, zda se s tímto majetkem nakládá účelně.

Z tohoto důvodu se hned po vzniku Československa vedla odborná debata, zda církev majetek vlastní, či jen užívá. Faktem je, že prvorepublikoví právní znalci dospěli k závěru, že jde o skutečné vlastnictví. O to se přívrženci restitucí opírají dodnes, když tvrdí, že komunistický režim toto vlastnictví jen načas a protiprávně zrušil.

Modifikace desátku

Nikde v Evropě ale církve nežijí pouze z vlastního majetku, tak jak by tomu po dokončení chystaných restitucí mělo být v Česku. Stát, respektive občané, provoz církví do značné míry všude hradí - ať už z rozpočtu, daní a někdy jen z dobrovolných sbírek věřících.

Takovou veřejnou podporou ostatně byl už desátek, který po vzoru ze západu a se svolením panovníka zavedl první pražský biskup Dětmar v roce 976. Jeho různé modifikace v Evropě vlastně fungují dodnes jak v katolické, tak nekatolické části.

Na výnos darů a sbírek spoléhají v převážně anglikánské a presbyteriánské Velké Británii. Ve většině protestantských skandinávských zemí je zase rozhodující vybírání církevní daně.

V Rakousku a Německu tvoří vlastní majetek nezanedbatelnou, leč minoritní část příjmů katolických institucí. Konkrétně v Rakousku to není více než deset procent. Naprostá většina peněz jde z příspěvku, který církve vybírají od občanů.

V Bavorsku se zase katolická církev stará o polovinu základních škol a také o velkou část školek. »Právě na to jde velká část peněz z církevní daně. Výnosy z vlastního jmění mají váhu a rozsah majetku je srovnatelný s tím, jak to v minulosti bylo u nás,« říká Karel Štícha z pražského arcibiskupství. Hospodaří hlavně kláštery. V Rakousku nemají jen lesy a statky, ale i rozsáhlé vinice či lyžařské vleky. V Bavorsku často provozují pivovary a další potravinářské závody, a to samé platí pro Belgii.

Centrum katolické církve, Vatikán, má většinu peněz - více než miliardu eur - v cenných papírech. Pronájem nemovitostí v Římě ročně vynáší na 30 milionů eur.

Příkladem chudé církve zůstává Francie. Tam o veškerý majetek přišla, nikoliv hned po velké revoluci, ale v roce 1905. Od té doby jsou církevní budovy včetně kostelů a far ve vlastnictví obcí, a ty je na své náklady udržují. Jde zřejmě o definitivní stav: činnost církví se platí ze sbírek věřících a částečně z daňových asignací.

Naopak v Řecku starost o náboženské záležitosti zcela převzal státní rozpočet. Otázkou je, zda tento systém přežije současnou ekonomickou katastrofu.

Ale zpět do České republiky. Jak dopadne druhý pokus o obecné církevní restituce, dnes jasné není. A do poslední chvíle nebude. V roce 2008 se podobný pokus pravice prosadit příslušný zákon sesypal pro odpor části ODS jako domeček z karet. A ani teď nedrží vládní koalice moc pohromadě.

Zdroj: časopis Ekonom


 
Příbuzné odkazy
· Více Katolicismus
· Novinky od Stepan


Nejčtenější článek Katolicismus:
TRIDENTSKÝ KONCIL VERSUS BIBLE


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Katolicismus

Podobná témata

Doporučené odkazy:

Biblická apologetika

Michaela Křivánková - Portrétní fotografie


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 10 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: svata_tradicia (svatatradicia@jesuits.tv) v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 11:18:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Slava Marii .. Amen ! Vidíte vy ubožáci protestanští, kdyby jste se nebourili proti jediné prave církvi a prijali Marii za svou Paní, byly by jste bohatí a slavní  ... jenomže vy nechcete :-)))))))))



Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: speeolog v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 17:31:59 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
1 Timoteovi 6:6 Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.
7 Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.
8 Máme-li jídlo a oděv, spokojme se s tím.
9 Kdo chce být bohatý, upadá do osidel pokušení a do mnoha nerozumných a škodlivých tužeb, které strhují lidi do zkázy a záhuby.

Matouš 19:23 Ježíš řekl svým učedníkům: "Amen, pravím vám, že bohatý těžko vejde do království nebeského.
24 Znovu vám říkám, snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království."

Z vašeho názoru už číší něco hodně nepěkného!
Ještě nemáte zpátky ani vindru a už se chlubíte jak jste slavní a bohatí :D

Ale máte pravdu!
Já jsem protestant a po pozemské slávě a bohatství neprahnu jako někteří.
Jsem velice spokojen tím čím mě Otec nebeský obdaroval a váš otec římský ať si ty chechtáky nechá já je nepotřebuju!

A jestli slovo ubožák je nějaká výsměšná zkomolenina (ČLOVĚKA U BOHA) tak raději budu tím vaším "ubožákem"!


]


Re: Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Vacant v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 20:29:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zkus trochu používat rozum. Tenhleten trouba je možná satanista nebo znuděný virtuální blb a chce abychom my katolíci  měli vztek na vás a mysleli si že jste takoví grázlíci.  Občas se tváří jako adventista a hází odkazy na jejich stránky ale pak na ně nenápadně kydá špínu také. Jestli ti za to stojí tak si pročti pár jeho příspěvků.


]


Re: Re: Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 20:51:03 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vacante máš pravdu ale niekedy najlepšie ozrejmíš problém práve tým, že použiješ sarkazmus a satiru, pretože adresát by to inak nepochopil...majstrom nad majstrov v tom bol Švejk s jeho humorom... na prvý pohľad vyzeral ako blb ale v jeho humore bola zašifrovaná pravda a len ,,vyvolení,, ju objavili...
...myslím že ľudia ktorí rozmýšľajú sa nad príspevkami ,,svatej tradici,, zasmejú, ale vo vnútri hľadajú skryté posolstvo...ktoré často spočíva iba v tom že napr. oficiálńe katolícke dogmy podáva v omnoho ,,vážnejšie,, ako by ich mal brať poslušný katolík...

niekedy sa mi stane že nedokážem ľudí presvedčiť o svojej pravde a utiekam sa k rezignácii a použijem zbrane protivníka len ich preexponujem do extrémnych rozmerov...to robím zo zúfalstva...

ivanp 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 17. červen 2011 @ 09:44:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Švejka jsem kdysi četl, nejméně jednou celého a namátkově několikrát. A můžu říct že mi z toho čím dál tím víc běhal mráz po zádech, což se mi občas stává i u jiných grotesek a legrací. Stejně jako když jsem četl životopis pana Haška. V tomhle jsem viděl dokonale a naturalisticky zdokumentované neštěstí našeho národa. To co přišlo potom se v mnoha ohledech velice podobalo dnešku a většina současných problémů má své kořeny právě tady.


]


Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: skalaa v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 21:29:17 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Najbohatši je byť priatelom Kristovym

http://www.youtube.com/watch?v=DDUhyMfaTls&NR=1-     v novom okne


]


Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: MartyR v Pátek, 17. červen 2011 @ 11:57:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
svata_tradicia:Budeš chodit povinně ve svém volném čase okopávat na panské zahradu a o víkendu prořezávat stromky do lesa. A my ubožáci budeme mít kopr :P


]


Re: Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 17. červen 2011 @ 12:31:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Proč ve volném čase ? Takhle dřív naši předkové platili daně a nájem za pozemky které obdělávali a nebyly jejich. Nebo za půjčení tažných zvířat a povozů. Kdo dělal navíc (říkalo se tomu z lásky) tak si za to mohl odebrat dřevo, píci nebo podestýlku za lepší ceny než kdyby to měli kupovat.
Daně tehdy dělaly celkem tak 20-30%, vrchnosti i církvi, podle toho jestli byl dotyčný přímo královým manem nebo spadal ještě pod jiného feudála. Pro srovnání dneska jen zaměstnavatel platí odvody z mezd. Aby dal někomu 20 000 hrubého tak musí odevzdat státu 10 000 čistého. Plus daně ze zisku, z nemovitostí, z přidané hodnoty a spotřební.
Ten koho zajímá jak fungoval feudální svět u nás před zrušením roboty a po něm doporučuji knihy paní Vlasty Pittnerové, které začaly nedávno vycházet. Kdysi to byla nejčtenější a nejplodnější česká spisovatelka, přestože obrozencům ani komunistům nevoněla protože měla ráda lidi a byla pobožná. Napsala 450 románů a povídek kde dokonale popisuje reálie všech společenských vrstev.


]


Re: Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Doulos v Pátek, 17. červen 2011 @ 15:54:29 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

"Vyjděte z ní, můj lide, abyste se nepodíleli na jejích hříších a nedostali z jejích ran! Zj 18:4
Iz 42:8: Já jsem Hospodin, to je Mé jméno a Svou slávu jinému nedám. Ani nedám svou chválu vytesaným modlám.



]


Re: Stane se katolická církev druhou nejbohatší firmou v Česku? (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Nitram v Čtvrtek, 16. červen 2011 @ 21:18:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Přiznám se, že nechápu proč někteří křesťané tak horoucné zatracují církevní restituce. Z pohledu církví je přece majetkové narovnání jen jednou stránkou věci. To co se v této kauze řeší je také odluka církví od státu. Tato otázka vůbec není nová, ale provází křesťanství od té doby, kdy se stalo tolerovaným a pak oficiálním náboženstvím evropského prostoru.

Zde uveřejněný článek má v hodnocení historie jistým způsobem selektivní pravdu, která skoro ve stejném znění je známa už z diskuzí okolo 1. pozemkové reformy (začala se provádět r. 1919). Pro chápání vlastníctví církevního majetku je důležité středověké právo, které se zakládalo na syntéze práva římského a germánkého. Na jehož základě platiolo pravidlo, že vlastníkem fundace (tou se roumí kostel či klášter) je fundátor - zakladatel, který byl většinou světský panovník či šlechtic. Jemu přináležely výnosy z majetku kostela i desátky, fundátor rovněž si nárokoval právo ustanovovat faráře, ale i biskupa atd. Tento stav samozřejmě nebyl pro církev únosný, protože se dostávala do područí světské moci. Tato situace byla samozřejmě původcem různých sporů, především v období historií označovaném jako "boj o investituru".

V pozdějších dějinných epochách byla tato středověká praxe zneužívaná světskou mocí, která chtěla disponovat s majetkem církve. A naprosto nelogicky odpůrci "černokabátníků" a "církevníků" interpretují středověký spor o moc nad náboženstvím a světem tak, že církev je pouze penězchtivá a mocichtivá bez toho, aby se dívali na celý konext. (Toto je ovšem úplně jiné téma.) Skutečnost, že pomoci hmotného zajištění církví se dají ovládat, si uvědomil velmy záhy i komunistický režim, kdy v r. 1948 vydal zákon, že škody na majetcích církví způsobené 2. světovou válkou se měly vyřešit tím, že stát se zaváže platit provoz státem povolených církví a bude platit duchovní. Tento zákon je však platný dodnes, zatěžuje stát a církve si uvědomují jakou moc nad nimi má světská vláda. Z tohoto důvodu restituce majetku mají kromě jiného také vyřešit odluku církví od stát bez toho, aniž by se dostaly do existencionálních finančních problémů.

Otázku církevního majetku shrnu v následující pohádce: Malá skupinka křesťanů se rozhodla, že bude žít podle ducha rané církve, spoléhajíce na Hospodina, který se o ně postará tak, jako se stará o ptáky a polní zvěř. Místo nádherných chrámů si za bohoslužebné místo vybrali obývací pokoj br. Nováka. Skupinka však byla naplněna Duchem a rozrůstala se. Za nedlouhou dobu už obývací pokoj byl pro všechny lidi malý a skupinka si uvědomila, že potřebuje někoho, kdo by celé setkání organizoval. Tím se stal pan Kaplan. "Byl obdařen Boží milosti a mocí a činil mezi lidem veliké divy a znamení." Uvědomil si, že už jejich bohoslužby nejsou jenom "setkáním kamarádů", a že je nutné pro jejich společenství zřídit OS a účtovat peníze, ze kterých se platilo společné "agapé". Br. Novák se také rozhodl, že věnuje Občanskému sdružení "Křesťané ze Zapadlé ulice" svůj dům. Ostatní věříci nadšeně přinášeli peníze a věnovali čas na přestavbu domu. Z něho vybudovali krásnou modlitebnu, do které každý týden přicházeli nový a nový lidé. Takže vznikl nový kostel v Hlavní ulici, a starosta, který rovněž uvěřil, prosadil v zastupitelstvu města návrh, že se vybudoval nádherný a reprezentativní kostel na náměsti.

Po mnoho let Občanské sdružení prosperovalo. Pan Kaplan již sám nestačil administrovat celé společenství, takže bylo zaměstnáno několik dalších lidí, kteří se starali o jednotlivé kostely, spravovali majetek, který věřící darovali OS. Až jednou byl zvolen nový starosta, který křesťanům ve svém městě nepřál. Žárlil na vliv, který měl pan Kaplan mezi obyvatelstvem, vadilo mu, že městská pokladna nemá žádný užitek s křesťanského společenství a město potřebovalo nový supermarket. Proto starosta pod heslem, že křesťané mají být chudí, zabavil kostel na náměsti, vždyť byl přece postaven s peněz města, a nechal ho přestavět na supermarket. Někteří mladí křesťané tomu tleskali. Ano, křesťané žádné majetky nepotřebují. Fascinování ideálem jejich otců založili novou skupinku, která se scházela v obýváku, i ta rostla, založila OS, zorganizovala se, disponovala s majetkem, který ji byl věnován, až jednou....





Stránka vygenerována za: 0.40 sekundy