Oko, přece tu nikdo netvrdí, že z Ježíšova příchodu mají užitek jen vyvolení!

Existuje něco, jako Boží obecná milost.

To je ta milost, z níž mají všichni lidé bez rozdílu, ať vyvolení nebo zavržení, užitek. Obecná milost zůstává stále milostí. Není to ani Boží povinnost, ani náš nárok. Bůh ji uplatňuje, protože chce, ne proto, že by musel. Kdyby ji v tomto okamžiku odňal, vše by se zhroutilo, a přesto by to byl spravedlivý soud. Bůh nás udržuje z milosti, přestože si jeho "podržení" nezasluhuje ani jeden z nás.
...protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déšť posílá na spravedlivé i nespravedlivé. (Matouš 5:45)

Proto i ti, kteří se Bohu vysmívají, mají dostatek chleba, ošacení, střechu nad hlavou, zdraví, všemožné věci pro potěšení, jsou nadáni různými talenty a uměleckými sklony, zručností, intelektem, žijí v prostředí, kde stromy okysličují vzduch a prameny pitné vody vyvěrají ze země. To je jen část "Boží obecné milosti", která více méně slouží všem lidem bez rozdílu. Celý tento svět je obrazem Boží obecné milosti - ať jdeme do opery, zoologické zahrady, na operaci mozku, těšíme se z přátelství, nebo vidíme lásku v pohanské rodině. Můj lékař o mne pečuje s porozuměním jen proto, že jej Bůh omývá Svou obecnou milostí. Vše dobré, co konáme, ať jsme lidé přirození nebo novězrození, je Boží zásluha a Sláva.

Fero,
 Ta "Boží obecná milost" - píšeš jak je to prima, že Bůh dává i "nevyvoleným" v tomto krátkém životě co jíst, slunce nad hlavou, zdraví.... a pak je nemilosrdně hodí navěky do pekla!

To je tak překroucená milost jako ta Tvá teologie, to se tedy nezlob.

Začneme tedy jako ve školce, znovu po jednom.

Jak sladíš: "Ježíš zemřel za svět" a "Svět nemůže přijmout Ducha pravdy"? Má "svět" v těchto verších stejný význam?

Znovu opakuji otázku, protože mě nezajímá hyperbola, hyperkalvinismus, ani eisexegeze, ani tvoje obalování do sáhodlouhých biblicky nepodložených konstrukcí, vzájemně si odporujících, ale jak řekl a ty jsi citoval Pavla, "Nedomýšlejte se víc, než co je psáno!" Je pouze jednoduchá odpověď na jednoduchou otázku.

Jedná se v obou případech o celý svět?
Pokud ne, proč?


Pokud se týká těch tvého odvolávání se na 1. Janova 2, 2, kde se říká: "A on je oběť slitování za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět, tak se uklidni a čti.

Jan 11, 51-52: "/Kaifáš/ protože byl toho roku nejvyšším knězem, prorokoval, že Ježíš má zemřít za tento národ. A nejen za tento národ, ale také aby shromáždil rozptýlené Boží děti v jedno." Jsou tu tedy Boží děti, jež jsou rozptýleny po celém světě. Toto jsou ovce. To jsou ti, které Otec přitáhne k Synovi. Ježíš zemřel, aby shromáždil tyto lidi v jedno. Účel je tentýž jako v Janovi 10, 15-16: "A za ty ovce pokládám život. Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést a uslyší můj hlas." Kristus zemřel za své ovce, tedy za Boží děti.

Zjevení 5, 9: "Jsi hoden vzít tu knihu a otevřít její pečeti; neboť jsi byl zabit a vykoupil jsi nás Bohu svou krví z každého pokolení a jazyka, lidu i národa." V souladu s Janem 10, 16 Jan neříká, že Kristova smrt poskytla úplné výkupné za všechny lidi, ale že vykoupila lidi z každého pokolení světa.

To je způsob, jak chápeme texty jako 1. Janova 2, 2, kde se říká: "A on je oběť slitování za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět." Toto neznamená, že Kristus zemřel s úmyslem uspokojit Boží hněv za každého člověka na světě, ale že "ovce", "Boží děti" rozptýlené po celém světě, "z každého pokolení a jazyka, lidu i národa", jsou zahrnuty v Kristově smíření. Vlastně je gramatická paralelnost Jana 11, 52 a 1. Janovy 2, 2 tak blízká, že je obtížné uniknout přesvědčení, že Jan chce v obou verších vyjádřit tutéž skutečnost.

   Jan 11, 51-52: "prorokoval, že Ježíš má zemřít za tento národ. A nejen za tento národ, ale také aby shromáždil rozptýlené Boží děti v jedno."

   Podobně v Titovi 2, 14 Pavel takto popisuje účel Kristovy smrti: "/Ježíš/ dal sám sebe za nás, aby nás vykoupil z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe svůj zvláštní lid, horlivě milující dobré skutky." Kdyby byl Pavel arminianista, neřekl by: "Dal sám sebe, aby vykoupil všechny lidi z veškeré nepravosti a očistil si pro sebe všechny lidi"? Ale Pavel říká, že plánem oběti smíření je očistit lid z tohoto světa pro Krista. To je právě to, co se říká u Jana 10, 15; 11, 51n. a ve Zjevení 5,9

To byla jen nápověda přítele na telefonu pro zodpovězení tvé první otázky, a až si to promyslíš, dej vědět, jaká je odpověď na první otázku. Zatím nemá cenu se bavit dále.

Fero, 
přizval jsi si pomoc po telefonu? Tak tedy jde Ti o poznání Pravdy nebo o vyhrání argumentu za každou cenu? Tak abys věděl, já si pomoc zvát nebudu. Myslím, že už jsem toho řekl dost, tak si prosím prozatím přečti všechno co jsem už napsal a zkus se na to podívat z jiného úhlu, než z toho, v kterém jsi zaběhlý. Fakt, zkus to. Já se tedy taky zkoušel dívat na TULIP (5  bodů kalvinismu, ve které zjevně věříš) z různých úhlů, co kdyby mi něco ušlo... Jinak je to pořád dokola. Bůh Ti pomáhej, D.

Snažil jsem se odpovídat na základě své znalosti Písma. Mohl bych Ti klidně odpovědět biblickými verši. Pokud ale Bibli chápeš jako konstrukt lidského rozumu a chceš Boha vtěsnat do kategorie lidského času a lidské logiky, pak budeš nacházet rozpory vždy. Nezbude Ti pak, než některé verše vyzvednout a jiné potlačit nebo pozměnit ve prospěch těch, co Ti vyhovují. Případně se obklopit stejně smýšlejícími lidmi a literaturou :-) Říká se tomu předporozumění.

Jak sladíš: "Ježíš zemřel za svět" a "Svět nemůže přijmout Ducha pravdy"? Má "svět" v těchto verších stejný význam?
(Můj pohled: není-li slovo "svět" blíže určeno, potom jej téměř vždy musíme chápat v omezeném smyslu).

A já, když budu vyzdvižen od země, potáhnu všechny k sobě." (Jan 12:32)
Ježíš byl vyzdvižen od země na kříži. Potáhl všechny k sobě?
(můj pohled: potáhl "jen" Svoje ze všech národů).

Ps.
Nemluvil jsem o omezených termínech (tvé spasení), ale o termínech vztahujících se na celý svět.
Svým vymezením ze světa jen zatím potvrzuješ moji tezi.

Ahoj Pastýři, díky, že jsi si s tím dal tu práci a nastínil svůj pohled na tuto problematiku.

V kostce je to tvůj pohled na moji první otázku: 
1. Kristus zemřel za některé hříchy všech lidí.

2. Kristus zemřel za všechny hříchy některých lidí.

3. Kristus zemřel za všechny hříchy všech lidí.

Pokusím se taky uplatnit to, jak se na to dívám já a necháme na každém, ať si udělá mezi těmi dvěma stanovisky vlastní zhodnocení. Hádat se nebudem, kdo má či nemá pravdu, jestli souhlasíš.

Pokud by tedy platil bod 1, pak by byli všichni ztraceni kvůli hříchům, za které Kristus nezemřel, protože jediný způsob, jak být spasen z hříchu, je, že ho Kristus přikryje svou krví.

Pokud by platil bod 3,který zastávají arminiáni, že Kristus zemřel za všechny hhříchy všech lidí, pak se ptám, proč nejsou všichni spaseni. Odpovíš, protože někteří nevěří.  
Není ale jejich nevěra jedním z hříchů, za něž Kristus zaplatil?
Pokud odpovíš "ano",(nevěra je hřích, za nějž Kristus zemřel), proč potom není přikryta Ježíšovou krví, a proč nejsou všichni nevěřící spaseni? 
Pokud odpovíš "ne" (nevěra není hřích, za nějž Kristus zemřel), pak musíš říct, že člověk může být spasen, aniž by byly všechny jeho hříchy smířeny Ježíšem. 
Nebo budeš muset souhlasit s bodem "2", jako já: Kristus zemřel za všechny hříchy některých lidí. 
Tudíž zemřel za nevěru vyvolených, aby byl Boží trestající hněv proti nim uspokojen a Jeho milost byla svobodná přitáhnout je neodolatelně z vnější temnoty do Jeho předivného světla.
Píšeš dále:Jinými slovy Kristus neodpouští hřích nevěry v něho. Nejde pak tudíž ani o „dvojí trest“.
Já říkám, že ve tvém pojetí jde o dvojí trest. Neboť Kristus by byl potrestán na kříži za všechny a následně ještě ten, kdo neuvěří, by byl nespravedlivě trestán v ohnivém jezeře. To by byla kauza pro bulvár.

 

Díky,

hlavně se držme Písma a ne nauk lidí...

Nejprve, když píšete, že kdo v Duchu svatém ví, že patří k vyvoleným a v Kristu je a žije, vlastně nepřipouštíte možnost svobody, o  které se potom zmiňujete v dalším odstavci. Potom z vaší reakce cítím, že nepřipouštíte možnost nevěry ve vztahu s Bohem, tedy jakmile člověk uvěří, je stále spravedlivý.

Souhlasím však s vámi, když píšete: Pan Ježíš se smířil se všemi, čeká odpověď od každého jedince, chce aby každý došel spásy a poznal pravdu. Ovšem já jako jedinec jsem sice učinil svou odpověď na Boží volání, ale můj život tomu ne vždy odpovídá. Člověk je ten nevěrný, který stále dokola svým jednáním i smýšlením porušuje vztah k Bohu. Je jak malé dítě, které je neustále neposlušné svým rodičům a i přes to, že rodiče své děti milují, visí nad dětmi možnost "rákosky" jako odplata za jejich zlobení.

I když já osobně věřím v nekonečnou milost a dobrotu Kristovu, je zde možnost neuspění na posledním soudě. Proto nestačí jenom ukolíbat se vidinou Boží lásky a jeho milosti, protože opojen falešnou pohodou, bych sešel z cesty. Nejde o "strašení lidí", ale o to, že vše bude rozhodnuto až na posledním soudě. Do té doby musím ne jednou, ale pokaždé když hřeším, odpovídat Kristu a dělat vše proto, abych naplňoval vztah s Kristem, a kde mi zbývá sil či odhodlání, spoléhat na jeho lásku a milost.

Martin

     Co bude dělat člověk na soudě, když dostal milost? Tobě ještě nedošlo, že ti kteří milost přijali, ji přijali proto, že ví, že na Soudě nejsou schopni obstát?

.....Do té doby musím ne jednou, ale pokaždé když hřeším, odpovídat Kristu a dělat vše proto, abych naplňoval vztah s Kristem, a kde mi zbývá sil či odhodlání, spoléhat na jeho lásku a milost........

     To je právě rozdíl mezi vyvolenými a nevyvolenými. Vyvolení chtějí, ne musí, nevyvolení nechtějí, Bůh a Kristus jim jsou ukradení, hledání Boží vůle pro každý den taktéž. Pokud musíš, čího jsi ducha? Možná jsi se jenom spletl. Možná, když koukneš do sebe poznáš, že nemusíš, ale chceš. Pokud ano, mám za to, jsi vyvolen.

A k tomu "musíš": slovo jsem nepoužil ve významu, nedobrovolnosti nebo neochoty, ale jako nezbytnost, kterou "chci dělat"

Martin

    S myšlenkou jednou spasen, pro vždy spasen se zabývat nebudu, proč taký, že? S bázní a chvěním uvádíme ve skutečnost své spasení.

Věřím, že i ty. 

...Je třeba bát se soudu a zároveň věřit v milost....

   A co převažuje u tebe? Strach ze soudu, nebo spolehnutí na Jeho milost? Víš na čem jsi před Pánem? 

   Pán Ti žehnej. Karel

Martine,
Určitě máme být ve víře bdělí. Na druhou stanu, pokud bychom měli našimi skutky doplňovat Kristovu práci, tak by Kristova oběť nebyla moc dokonalá. Vím, že na jednu stranu nám Bůh daroval věčný život, a jaký by to byl věčný život, kdyby ho člověk mohl ztratit. Na druhou stranu nás Bible varuje, abychom neodpadli, např. Žid 3:12-15.
Dilema vidím spíš v tom, že se při posledním soudu ukáže, kdo byl nebo nebyl opravdu spasený, protože spása je dar a není ze skutků, aby se nikdo nemohl chlubit - Ef 2:8-9. Jakub nás samozřejmě informuje, že "víra bez skutků je mrtvá (2:17).
Dalo by se to shrnout tak, že živou víru následují dobré skutky a kdo ty skutky nemá, měl by se přezkoumat, jestli je skutečně ve víře - 2 Kor 13:5.

Oko,
to, že se v Boží církvi ustanovuje její vedení skrze vkládání rukou, tj. episkopos a diakonos, mi nějak nedává souvislost s katolickým učením, že každá ověčka musí vyznávat své hříchy katolickému knězi?

Pokoj Tobě Doulosi,

tím ,že jsem uvěřil a věřím ,již tu roli hraji...A byla mi dána ,ještě před založením světa.Jen Tě  snad trochu zklamu  s tím losováním,hazardní hry opravdu nehraji a proto je i odmítám.

                                                                                          Měj se pěkně v.

Nematemne,
omlouvám se, spletl jsem si Tě s Nitramem, ale komentář byl určen Tobě.

Kdo se přijde napít k Ježíši tak koná ze své vůle, protože on žízní (ze své vůle) po spravedlnosti. (Mt 5:6).

Doulosi, máš pravdu, že tě neznám tělesně, leč dostali jsme dar nevyžádaný a toť rozpoznání, která řeč pochází z kterého D/ducha.
No a tam tě mám již zmapovaného celkem v živých barvách enface i z profilu.
Takový bojovník za lidská práva proti uzurpátoru Bohu, snažící se dosáhnout výsledků Martina Luthera Kinga, leč s malým ohlasem u zaštiťovaných v důsledku jejich nezájmu o výsledky tvého boje za jejich práva, o která ani nestojí.

Zkoušel jsi někdy evangelizovat?
Drtivá většina lidí o Bohu nechce slyšet, chtějí mít od Něj klid, natož, aby byl jejich Pánem se všemi výsadami a právy, měnit jejich život.
Snílku, ptej se Boha a ne své lidsky spravedlivé dušičky, zdali chce Bůh obývat nebe s lidmi, jež Ho nenávidí, nechtějí s Ním mít nic společné a kteří by z nebe udělali Peklo.
Ano, Bůh nikomu nestraní, všichni mají povolení k Němu přijít, ale žádný nemá tu schopnost to udělat!

Co mi řekneš na větu - 

Nikdo nemůže přijít ke mně, jestliže ho nepřitáhne (elko) Otec, který mě poslal; a já ho vzkřísím v poslední den. (Jan 6,44)

Kde sloveso elko neznamená přemlouvat, jak se mnozí domnívají (kdy přemlouvání vždy počítá s rozhodnutím přemlouvaného), ale doslova vláčet: Vy jste však ponížili chudého. Cožpak vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy? (Jakub 2,6)

Zde je "elko" přeloženo jako "vláčet".
Podobný výskyt je v dalším verši:
Když si její páni uvědomili, že tím přišli o svůj zisk, uchopili Pavla a Silase a vlekli je na náměstí před městskou správu. (Skutky 16,19)
A proto - Ježíšův svrchovaný zásah na kříži byl tou nejrazantnější záchrannou akcí v historii nebe a země. Vyvlekl duchovně mrtvé a bezvědomé z bahna světa.
Až někdy zažiješ, to neodolatelné přitáhnutí Otcem k tomu, cos vždy nenáviděl a bude to proto, že sám budeš chtít, sám uvěříš, ale toto ivěření bude darem, za který budeš děkovat Bohu a ne sobě, pak mě možná pochopíš.
Zatím je to bída a propagování lidské slávy na úkor Boží, kterou si vzít nenechá, jak ses jistě dočetl v neobibli.

Oko,
samozřejmě je naše duše s naším tělem jaksi spojena, dokud jsme naživu. Ale vidím zásadní rozdíl mezi duší (mé skutečné "já") a duchem (který je duchovním tělem oproti tělesnému tělu). Jinými slovy, jsme bytost dvou světů - viditelného a neviditelného. Duše je "já" a dvě těla máme pro dva světy, pokud se takto nedokonale dá vyjádřit to dokonalé neviditelné.
V Kristu,
D.

Willy,
 píšeš: nepleť vyvolení a působení chtění Bohem ve věřícím dohromady.
To jsem si nespletl já, ale Irena, když mi na moji obhajobu svobodné vůle při spasení poslala Fil 2:13.
Na druhou stranu, jakmile pochopíš, že Bůh člověku dal svobodnou vůli, tak to lidské chtění ke spáse a chtění konat Boží vůli po spasení POŘÁD VYCHÁZÍ ZE STEJNÉ LIDSKÉ SVOBODNÉ VŮLE.

Oko,
to je úžasné, jak jakákoliv nebiblická teologie dovede člověka poznamenat, že - v tomto případě hlavně ten TULIP neo-kalvinistů - chudáků, na které nezbyla svobodná vůle, když se rozdávala :-(.

Doulosi ,vidím že stále přešlapujeme na místě....

Říkám:

To chtění v nás způsobil Bůh...  Takže v konečném důsledku  -  Ne my jsme si vyvolili Jeho,ale On si vyvolil nás...
 

Ty říkáš:

 On si nás vyvolil, to ano, ale ne tím, že v nás způsobil to chtění - tím bychom neměli tu svobodnou vůli, se kterou nás stvořil. Proto chtění je zodpovědnost člověka, ne Boha.

 

Přirozená logika nám napovídá, že Ježíš poslal Pavla k pohanům, aby jim otevřel oči... aby oni mohli uvěřit – na základě předloženého evangelia, čímž přijímají dědictví Božího království. Bůh je vyvolil, protože to oni přijmuli.... Ale zároveň oni to přijmuli, protože je Bůh vyvolil, ale ne podle kalvinistického pojmu, ale proto, že Bůh věděl, že si svobodně vyberou splnit Jeho kritéria k dědictví v Božím království.

 

,

oko, dík. Požehnaný den, D. 

Doulosi píšeš: Zamysli se nad tím:
Proč by Bůh odměňoval lidi za víru, kterou jim sám dal...  Nedává snad větší smysl, že odměňuje ty, kteří v Něho uvěřili, protože měli i možnost v Něho neuvěřit?

Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil. (Efezským 2,8-10)

Ale Dolulosi, spasení není mzda, spasení, víra, pokání je dar!

Někteří z vás ale nevěří. Ježíš totiž věděl od počátku, kdo byli nevěřící a kdo je ten, který ho zradí. Řekl tedy: "Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, jedině když je mu to dáno od mého Otce."

Všimni si dvou věcí. Zaprvé, že přijití je nazváno darem. Není to jen nějaká příležitost. Přijít k Ježíši je některým "dáno" a jiným ne.
Zadruhé si všimni, že Ježíš to říká proto, aby vysvětlil, proč "jsou někteří, kteří nevěří". Mohli bychom to parafrázovat takto: Ježíš věděl od počátku, že Jidáš v něj nebude věřit navzdory všemu vyučování a pozváním, která přijal. A protože to věděl, vysvětluje to těmito slovy: "Nikdo nemůže přijít ke mně, jedině když je mu to dáno od mého Otce." Jidáš nebyl Ježíšovi dán. V jeho životě bylo mnoho dobrých vlivů, ale rozhodující, neodolatelný dar milosti, mu nebyl dán.
2. Timoteovi 2, 24-25 říká:
A Pánův služebník se nemá hádat, ale má být ke všem laskavý, schopný vyučovat, snášenlivý, s krotkostí napravující ty, kdo se stavějí na odpor. Snad jim Bůh dá pokání, aby poznali pravdu.

Tady je, podobně jako u Jana 6,65, pokání nazváno Božím darem. Všimni si, že se tu neříká pouze to, že spasení je Boží dar. Říká se tu, že to, co je potřebné před spasením, je dar Boží. Když člověk slyší, jak kazatel volá k pokání, může vzdorovat této výzvě, ale pokud mu Bůh pokání daruje, nemůže odolat, protože tento dar je odstraněním odporu. Nebýt ochoten činit pokání je totéž jako odmítat Ducha svatého. Takže když Bůh dává pokání, je to totéž, jako když odebere vzdor!

Vy dva mudrcové od východu, vaše konstrukce jsou tak slepé, jako vaše víra v člověka.
Vlastik nemusí nic uznávat, ani odkládat, natož odmlčovat, aby váš hlas byl o to více slyšet s pohoršením až do nebe, neb si neodporuje!

Doulos píše:   
Vlastíku,
řekl bych, že si protiřečíš.
Říkáš, že každý, kdo touží, nabere, ale přitom tvrdíš, že ten každý je pouze ten vyvolený, tudíž logicky ne každý, ale jen vyvolený.

Nabrat může samozřejmě každý a taky je to adresováno všem!
Jenže je tam taky řečeno - Každý, kdo touží - a ono jaksi netouží všichni, že?
Každý se může svobodně rozhodnout, zda nabere, jenže každý jen v rámci své svobody!

Volba každého člověka je podmíněna charakterem jeho srdce. 
A to jak jak lide voli zalezi na tom, zda jim Buh ponecha stare zatvrzele srdce - pak dobrovolne odmitnou, protoze Boha nenavidi.
Nebo, zda se smiluje a da jim srdce nove - pak radi a dobrovolne uveri v Pana Jezise Krista a jsou zachraneni.

Vaše schopnost najít na Aljašce slunnou pláž, mě neustále překvapuje.
Z kamenného srdce guláš neuvaříš, ani v tlakovém hrnci.

A jaký je charakter  srdce přirozeného člověka po pádu?

3,11 nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;
3,12 všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.
3,13 Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech,
3,14 jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,
3,15 jejich nohy spěchají prolévat krev,
3,16 zhouba a bída je na jejich cestách;
3,17 nepoznali cestu pokoje
3,18 a úctu před Bohem nemají.'
3,19 Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.

Celý svět je Doulosi vinen!
Co zasluhuje celý svět?
Potrestání své vzpoury proti věčnému Bohu, tedy věčné.

Má na to Bůh právo? Má!                 (spravedlnost)
Má Bůh právo udělit milost? Má!         (milost)
Tak co pleteš spravedlnost s milostí?

Kdyby byl Bůh jen spravedlivý, neomilostní ani jednoho!
Jenže tobě jako advokátu homo sapiens vadí, že je Bůh i milostivý?

Hraješ si tu na křesťana a máš potíže s přijetím Jeho svrchované vůle? Chtělo by to více pokory. Pokory přijmout Jeho ustanovení, jako svého Pána a ne mu chtít radit, jak je to podle tebe spravedlivé.
Až si stvoříš vlastní svět, můžeš si tam dělat zákony a pravidla jaká chceš!
Do té doby, kdy nevíš, co tím zamýšlí, a proč nám toto oznámil, vidíce do lidských srdcí narozdíl od tebe a jdouc jinou pěšinou, která není tvoje, sklapni podpatky a přijímej to, co ti bylo dáno shora jako dar, a nezapomeň děkovat.
V lepších rodinách bývá zvykem.

Aha, Fera chytil nový vítr:-).

Fero, píšeš: Každý, kdo touží - a ono jaksi netouží všichni, že?
Ano, všichni netouží, protože NECHTĚJÍ, ne proto, že jim to Bůh neumožnil.

Celý svět je samozřejmě vinen, proto se spása nazývá spásou z milost. Milost je spása NABÍDNUTÁ těm, kdo si ji nezasloužili, a to jsou všichni. Milost je tudíž nabídnutá VŠEM, ne pouze vyvoleným.

Řím 5:18: Ano, skrze jediné provinění přišlo na všechny lidi odsouzení. Stejně tak ovšem skrze jediný spravedlivý čin (Kristova oběť) přišlo na VŠECHNY lidi OSPRAVEDLNĚNÍ a život.

Kristus svou obětí lidi před Bohem ospravedlnil. Spaseni jsou pouze ti, kteří to přijmou (projevem své svobodné vůle). Co je na tom tak těžké pochopit?
Bůh Ti pomáhej,
D.

      Pán jím ukazoval Otce, takového jaký je. Někteří to však nesnesli a Pána opustili. Někteří však zůstali, protože Ten jehož poznávali je přitahoval.

J 3,19  Toto je ten soud, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky nebyly odhaleny. Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.

......V Božích rukou je rozhodnutí, komu padlý charakter obnoví a koho naopak ponechá v jeho zkaženosti. .......

      Souhlasím s tebou, že padly charakter není schopen říci "ano" Bohu. Není toho schopen bez Boží pomoci. Zároveň jsem však přesvědčen, že Bůh s tou pomoci přichází ke každému člověku. Každý potom může říct "ano" Bohu. Ne každý však to "ano" řekne. Nebude pak mít výmluvu před Bohem, nemůže říct - ty jsi mne udělal takto a proto jsem to co jsem. Každý si vybral svou cestu a nese za ní odpovědnost. Pán každého člověka vybízí - předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo. V Písmu je spoustu míst, kdy je člověk podobně vybízen: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen. Čiňte pokání, obraťte se k Bohu. Tyto slova přicházejí k uším všech lidi, ale ne všichni uposlechnou.

Pastýři,
díky za jasné vysvětlení. Co ale tobě vadí jen trochu, mě to vadí hodně. Neměli bychom být příliš tolerantní k lidem, kteří překrucují Boží Slovo. Je jedna věc nesouhlasit nad nějakým těžkým tématem, je jiná věc, když někdo učí zjevné bludy, jako je např. TULIP, tj. 5 bodů kalvinismu, vytvořených ne Kalvínem, ale státní církví. Je jedna věc, když s Tebou někdo nesouhlasí, je jíná věc, když se nadutý intelektuál snaží vyhrát argument všemi prostředky - ranami pod pás, osobními útoky nebo pokusy o atentát na Tvůj charakter...  (abych nezpůsobil nedorozumění, tím zrovna nemyslím Fera, ale super-hyper-kalvinisty, kteří si pro svůj pyšný intelekt nevidí na špičku nosu a "účel světí prostředky" je jim docela vlastní.  

Zajímavý postřeh, poutníku,
docela ho sdílím, ale musel jsem si uvědomit, že jsou to také lidé, a to takoví, kteří naneštěstí padli do osidel neo-kalvinismu, např. skrze časopis Zápas o duši. Alespoň vidíš, jak je to učení škodlivé a co to s lidmi dělá - modleme se za ně, aby jim Bůh pomohl prohlédnout, i když jsou přesvědčeni, že nic lepšího než neo-kalvinismus neexistuje.

Vůle rozhodování nemůže být bez hranic .Snad má člověk svobodu vůle v tom, co je pod ním, co je níže než on, ale  věci, které jsou nad ním, nejsou v dosahu jeho vůle. 

 

Na rozdíl od doulos já vnímám, že je dobře, že věci, které jsou nad člověkem má pevně ve svých rukách Bůh.

 Cha :(( myslící lidé, no co z toho, ale přece s  vůli  rozhodování poznamenanou bezmocností, hříšností, marností usilováním, proto lidská vůle nemůže být  z tohoto pohledu svobodná, protože cokoliv byste chtěli přidat lidské svobodě, museli byste ubrat Boží svobodě.

Proč si někdo myslí, že Boží svrchovanost nad lidskou silně limitovanou vůli je despotismus, hmm nevím.

rive

     Všimni si Oko, v těch verších co jsem uvedl v předešlém komentáři, všimni si, že dotyčný bude zachráněn/spasen i když mu jeho dílo shoří. Ta záchrana s tím dílem nemá nic společného. Odměna je za to dílo, záchrana není tou odměnou. Verše o tom jasně svědčí.

Ahoj oko,

vidím, že článek nese název : Vy o voze a oni o koze... 
Myslím, že jsi mne dostatečně nepochopil.  Tedy : Buď jsi služebník hříchu,nebo služebník spravedlnosti.

a,  -  Jsou svobodní služeníci hříchu(což jsme byli všichni před tím...)
b,   - Jsou i svobodní služebníci spravednosti,kteří již nejsou služebníky hříchu...

Kterou svobodu máš? A jak sám píšeš ,už minimálně půl roku zde hlásáš?

Fero,
pokud jsem tomu rozuměl správně, tak Oko mluvil o tom, že to nemluvně jsi Ty. V tomto ohledu se straním posuzování, i když i nemluvně je vedeno Svatým Duchem do vší pravdy, pokud je opravdu duchovně zrozeno a kráčí s Pánem. Tak si to, co Oko řekl, moc neber. Bůh Tě opatruj, D.

Milý Doulosi, jsi velmi chápavý, směrem k lidským hodnotám.
Zkus zapřemýšlet, kdo lidem tyto všechny věci daroval, kdo je stvořil, a skončí tvoje pýcha člověka, a zůstane jen bezmezné děkování Bohu.
Jestli mluvím špatně, že ponižuji člověka a vyvyšuji Boha, řekni mi to!
Nejsi špatný křesťan, a ani tvá míra víry není špatná, ale je přesně taková, jak ti nadělil Bůh.
Taky jsem začínal dobrotou člověka a jeho schopností poznat dobré a zlé.
Než jsem poznal člověka a Boha, než jsem poznal strom života.  
A to, že všechna sláva patří jemu, a že nám nic nedluží, spíše naopak, že se smilovává nad těmi, kteří jednoznačně zasluhují věčný trest za své hříchy proti věčnému Bohu, je jen Jeho sláva a ne lidská, jak se mi snažíš naznačit.


Ale teď k tomu verši, který jsem ti poslal.
Pokud je ti těsný kontext tohoto vzkazu, zkusím ho tedy rozšířit:

Izrael a Boží vyvolení
1  Mluvím pravdu v Kristu, nelžu, a dosvědčuje mi to mé svědomí v Duchu svatém,
2  že mám velký zármutek a neustálou bolest ve svém srdci.
3  Přál bych si sám být proklet a odloučen od Krista Ježíše za své bratry, za lid, z něhož pocházím.
4  Jsou to Izraelci, jim patří synovství i sláva i smlouvy s Bohem, jim je svěřen zákon i bohoslužba i zaslíbení,
5  jejich jsou praotcové, z nich rodem pochází Kristus. Bůh, který je nade všemi, buď pochválen na věky, amen.
6  Ne že by slovo Boží selhalo. Vždyť ne všichni, kteří jsou z Izraele, jsou Izrael,
7  ani nejsou všichni dětmi Abrahamovými jen proto, že jsou jeho potomci, nýbrž ‚z Izáka bude povoláno tvé potomstvo‘, to jest:
8  dětmi Božími nejsou tělesné děti, nýbrž za potomky se považují děti zaslíbené.
9  Slovo zaslíbení zní takto: ‚V určený čas přijdu, a Sára bude mít syna.‘
10  A nejen to: také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka;
11  ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto
12  a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu.
13  Neboť je psáno: ‚Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.‘
14  Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne!
15  Mojžíšovi řekl: ‚Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.‘
16  Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává.
17  Písmo přece říká faraónovi: ‚Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.‘
18  Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým.
19  Snad mi řekneš: „Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli?“
21  Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním?
22 Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě,
23  stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil k slávě –
24  na nás, které povolal nejen ze židů, ale i z pohanských národů.
25  Jak je psáno u Ozeáše: ‚Lid, který není můj, povolám za svůj lid a Nemilovanou nazvu Milovanou,
26  a kde bylo řečeno: Vy nejste můj lid, tam budou nazváni syny Boha živého.‘

Ještě nechápeš?
Mluví se podle tebe o tělesném Izraeli, předobrazu věcí duchovních?
Je tělesno více než duc*****?
Vzpomeň si, co psal Vlastik:
Má to souvislost i k Izraeli  (co Ti psala sestra Heluš) Pán Ježíš Kristus je potomek z rodu Davidova a tak každý v kdo je zrozen  z Pána ,je z rodu Davidova!

V Římanům 9-11 se Pavel touto otázkou zabývá ve světle Božích odvěkých záměrů, jak jsou zjeveny ve Starém zákoně a v dějinách. Ukazuje, že Bůh se v žádném případě nezpronevěřil tomu, co slíbil ve své smlouvě.

Bůh nikdy neporušil a nikdy neporuší žádnou smlouvu, kterou uzavřel. „Nicméně,“ říká Pavel, „Bůh nikdy nikomu neslíbil žádné duchovní požehnání na základě tělesného původu.
“ To je jádro celého problému!

Pavlova slova se vztahovala na všechny židovské děti, které se narodily v izraelském národě, a vztahuje se na všechny děti, které se dnes narodí křesťanským rodičům. Pokud tento princip pochopíš, přestaneš mluvit o „lidu smlouvy“ (tělesný Izrael) nebo o „dětech smlouvy“ (tělesné děti věřících).
Izrael byl opravdu zvláštní národ, nicméně nebyl to duchovní národ. Byli v něm duchovní jednotlivci, ale národ sám byl z velké většiny neznovuzrozený.
Pravým „Božím národem“ je církev!
Boží lid, Boží národ, Kristovo tělo, chrám, Boží dům, živé stavební kameny, církev,  Izrael  Boží,  atd.  je  skutečným duchovním naplněním  fyzického, národního Izraele. Církev Izrael naplnila a završila,  v  žádném případě  jej  nenahradila!
Ježíš přišel  naplnit  Zákon,  nepřišel  jej¨nahradit!

Že Bůh věděl dopředu, co bude z Ezaua a co z Jákoba, je pravda, ale není to proto, že by se přizpůsobil budoucím skutečnostem, že by dobíhal, ale proto, že tak určil. Pokud ani toto nechápeš, máš ještě velký kus cesty před sebou. 
Ale to nevadí, protože jdeš po správné cestě, jen je potřeba si ujasnit, kdo určuje směr, zda člověk, či Bůh. 

    Mezi předurčením a ospravedlněním je působení povolání. Protože ospravedlnění je jen z víry, musí být povolání v tomto pohledu Boží čin, jímž On uvede víru v existenci. A protože nevyhnutelně povede k ospravedlnění, musí být neodolatelné. Není ani jeden povolaný, který by nebyl ospravedlněn. Všichni povolaní jsou ospravedlněni. Takže povolání je svrchované Boží dílo, jež přivede člověka k víře, z níž je ospravedlněn.

Když Pavel píše Neboť ty, které předzvěděl, také předurčil," nemůže tím myslet to, že Bůh předem ví, kdo použije svou svobodnou vůli k tomu, aby přišel k víře, a tak ho může předurčit k přijetí za syna, protože tento člověk udělal sám od sebe svobodné rozhodnutí, protože  lidé sami od sebe k víře nepřijdou. Jsou neodolatelně povoláni.

Bůh nepředzvěděl svobodné lidské rozhodnutí k víře v něj, protože žádná taková rozhodnutí nejsou známa. Pokud někdo přijde k víře v Ježíše, je to proto, že byl vzkříšen z mrtvých (Efezským 2, 5) stvořitelským Božím Duchem. To znamená, že byl účinně povolán z temnoty do světla.

Takže předzvědění z Římanům 8, 29 není pouhé vědomí toho, co se stane v budoucnosti mimo Boží předurčení. Spíš je to druh poznání, s nímž nás seznamují starozákonní texty jako například Genesis 18, 19 ("Nebo znám jej; protož přikáže synům svým..., aby ostříhali cesty Hospodinovy" - překlad Bible kralické), Jeremiáš 1, 5 ("Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě, dal jsem tě pronárodům za proroka.") a Ámos 3, 2 ("Pouze k vám /tj. k Izraeli/ jsem se znal ze všech čeledí země, a proto vás ztrestám za všechny vaše nepravosti.")
Co se týká" A Já, až budu vyzdvižen od země, potáhnu VŠECHNY" tak potáhl, všechny ovce! Amen.