Co tedy měli podle Vás dělat jestliže myslíte že neměli žádné zbraně ? Podle mého názoru máme k dispozici celý arsenál proti kterému je veškerý světový vojenský a mocenský potenciál jen směšnou hračkou. Modlitba, půst, ctnostný a kající život, skutky milosrdenství, víra která by mohla přenášet hory z pevniny do moře, radostné a trpělivé snášení utrpení.............................A k tomu ještě možnost odmítat a odhalovat včas zlo a jeho záměry a trochu té politické a vojenské síly.
Problém je v tom že tyhlety dary používáme podstatně méně než můžeme a máme.

Zákony jsou velmi mírné. Preferuje se svoboda, kdy si každý může dělat, co chce. Ale takhle to nejde. Naše školství  s klidem vyrábí zmetky, podobně jako jinde. Křesťanství je jen formalitou a málokdo opravdu věří, anebo se dokonale přetvařuje. Křesťanství jako celek je nefunkční. Snad občas funguje u jednotlivců, kteří se však v těch milionech ztratí. Kredit křesťanství ničí i různé sekty a fanatici a náboženské skandály.
Tato společnost spěje ke krizi, která skončí válkami a nepokoji.
Arnošt Lustig prohlásil, když se ho ptali, jak se mohl stát po válce komunistou, odpověděl:
„ V koncentráku to byli čestní, upřímní, stateční  lidí, a já jsem chtěl být jako oni.“
Bohužel později poznal, jak naletěl.
Já jsem za totality považoval věřící také za takové lidi a chtěl jsem být jako oni.
Někdy mám pocit, že jsem také naletěl.

Tak může být i klamná jistota lidí ,kteří se hlásí k názvu jakékoli církve a falešný pocit bezpečí v nějaké organizaci,pokud dotyčný nemá osobní vztah s Pánem Ježíšem,pak je něco špatně.

----Když však slyším fanatické výroky  těch, kteří tvrdí, že už mají stoprocentní jistotu spasení a jsou už v nebi---

A těm pak kdo osobní vztah s Pánem Ježíšem  mají ,těm přináší dokonalé spasení, a ti  skrze něho přistupují k Bohu a ON je stále živ a přimlouvá se za ně. A jsou přeneseni do jeho království.A  ON SÁM  jim dává svou jistotu záchrany a také svůj pokoj,ne jako svět dává...Proto nepočítám že mi za to ,co jsem Ti napsal poplácáš po zádech. :-)

Nemám důvod Ti něco vytýkat, protože Tě osobně neznám. Já mám jen tu zkušenost, že se dá mluvit leccos, ale důležitá nejsou slova, ale skutky toho, co tak hovoří. A jakmile se slova a skutky rozcházejí, je to špatné. Můžu vnímat svoje spasení, ale pokud  moje skutky budou nedobré a dokonce jimi  druhým ubližuji, tak žiji v bludu. Věřím pak v něco, co nefunguje objektivně, ale existuje jen v mé mysli. Lze vyslovit a říkat z Bible nádherné citáty, což je jednoduché, ale důležité je podle toho žít. Velkým nebezpečím je, když se vytrhnout citáty s textu a aplikují na situace, které s tím nesouvisí. Vůbec to není jednoduché. Sami pisatelé Písma v NZ si někdy vzájemně odporují podle toho, komu a za jakých okolností adresují svoje epištoly. Někde, kde víra slábne, víru posilují krásnými verši, a  jinde, kde vzniká až pýcha, povýšenectví apod. zase píší tak, aby vedli věřící ke skromnosti a umírněnosti.

Vím, že přístup může být různý, důležitý objektivní je efekt čili úplná změna člověka v jeho chování. A hurá, ono to někdy opravdy funguje dobře. A za to modleme! Ať víra mění člověka k lepšímu v jeho vnitřních i vnějších projevech.